Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Bipolární tranzistory
Uvažujme na okamžik, že r ce → ∞. Potom maximální možné zesílení (za uvedených
podmínek) je
A
USE MAX
U
CC
2U
a lze tak určit potřebnou hodnotu napájecího napětí jako
T
U
CC
A 2 U
(3.31)
USEMAX
T
Budeme-li požadovat například zesílení 10 000, dospějeme k hodnotě napájecího napětí
U
CC
A 2 U
10
2 0,
026 520 V
USEMAX
T
4
Přitom U CE U CC 2 260 V a napětí na R C je rovněž 260 V. Tím dosáhneme toho, že při
zachování stejnosměrné hodnoty proudů I C = I E = 0,6 mA (tedy R U I 260 0,
0006 =
C
433 ,3 k ). Zachováme i r e = 43 Ω a hodnota napěťového zesílení A USE tedy je: AUSE
RC
re
=
10 077. Při růstu napájecího napětí U CC zachováváme I C , tedy i r e a roste R C , roste tím i absolutní
hodnota zesílení. Pomineme-li předpoklad r ce → ∞ , jsou přece jenom nároky na 520 V mimo
možnosti reálných tranzistorů.
Existuje ovšem zapojení, jehož odpor není funkcí připojeného napětí a je velký. Je to
proudový zdroj – obr. 3.24.
C
R
C
U D
U D
R I
U EB
U I
U CC (12 V)
T 1
U EB
T2
U CC > 0
R D
R Z
U Z
U CC > 0
I ≈ I D
I ≈ I D
I B
I
R D
U Z R Z
T 1
T 2
R D
I D
R Z
U +
U BE
a)
b) c)
Obr. 3.24: Několik variant zdrojů proudu
Na obr. 3.24a) je zdroj, který lze snadno sestrojit z diskrétních součástek. Z 2. KZ platí
2 U
D
U
I
U
EB
Předpokládejme, že U D ≈ U EB , potom na odporu R I je napětí
U I U D 0,6 V I U I RI
0, 6 RI
Do zátěže proto vtéká proud (pro β » 1)
platit, že
I U I RI
. Odpor zátěže však nemůže být libovolný, musí
81