Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Bipolární tranzistory 3.2 Tranzistorový jev Tranzistor NPN se skládá ze dvou oblastí typu N, mezi které je „vložena“ oblast typu P (báze – B) – viz obr. 3.1. Báze musí být tenká. Při poměrech uvedených na obr. 3.1 (aktivní režim tranzistoru) je přechod B (báze) – E (emitor) polarizován napětím U BE ( > 0) v propustném směru. Přechod B – C (kolektor) je polarizován napětím U CB ( > 0) v závěrném směru. Pro křemíkovou strukturu je napětí U BE = 0,4 až 0,8 V (podle velikosti emitorového proudu, běžně se uvažuje s hodnotou 0,6 V). a) b) E CB N P N U CE E C C I C I E I C B I B U CE U BE I B intrisická díra U CB U BE E I E B Obr. 3.1: Kvalitativní zobrazení struktury tranzistoru NPN: a) zapojení se společnou bází – SB (dohodnutý směr proudu má směr proti pohybu elektronů – historická konvence) b) symbol tranzistoru NPN Elektrony z emitoru E (N-typ) jsou vstřikovány (emitovány) do oblasti typu P – do báze B, stejně jako je tomu u běžné diody. Pokud je báze dostatečně tenká, proletí většina elektronů až k uzavřenému přechodu B-C, kde jsou „zachyceny“ intenzitou pole E CB ochuzené oblasti – viz obr. 3.1 – a „proneseny“ do oblasti kolektoru (C) typu N. Tam se stávají opět majoritními nosiči proudu a jsou sbírány (collect). Množství elektronů emitovaných z emitoru lze řídit proudem (i napětím) přechodu B-E. To je tranzistorový jev. Tranzistor nelze nahradit dvěmi jednotlivými diodami tak, jak je zobrazeno na obr. 3.2. Při takovém uspořádání by nebyla splněna podmínka tenké báze, tranzistorový jev vůbec nevzniká. Schéma na obr. 3.2 můžeme použít pouze pro ověření existence dvou nepoškozených P-N přechodů tranzistoru. (N – P) (P – N) E C Obr. 3.2: Nevhodný model tranzistoru NPN B 56
Bipolární tranzistory Určitá část elektronů z emitoru vytváří bázový proud I B (nedorazí ke kolektoru). Typicky platí I 0, 01 B I E Je-li emitorový proud nastaven na nulovou hodnotu, protéká uzavřeným přechodem C-B pouze nasycený (intrinsický) proud, zde pojmenovaný I CB0 . Pro moderní křemíkové tranzistory lze v aktivním režimu I CB0 zanedbat a I (3.1) C I E α je proudový zesilovací činitel v zapojení se společnou bází (SB) a representuje vlastně tranzistorový jev. Z 1. Kirchhoffova zákona vyplývá I E I I (3.2) C B tedy i I E I E I B odtud dostaneme IC I E I B I B 1 1 (3.3) I I I α je vždy menší než 1. E E E Definujme (pojmenujme) i proudový zesilovací činitel v zapojení se společným emitorem (SE) jako I C (3.4) I B Po dosazení získáme a další úpravou I I IC 1 E I C C I I C E 1 I E (3.5) (3.6) 1 0, 99 Je-li např. 0, 99, je 99. 1 0, 99 99 A naopak, známe-li 99, určíme, že 0,99. 99 1 57
- Page 5 and 6: CD-ROM ............................
- Page 7 and 8: 12 GENERÁTORY OBDÉLNÍKOVÉHO A P
- Page 9 and 10: definovat ... vyřešit ... Ihned
- Page 11 and 12: Základy analýzy obvodů s neline
- Page 13 and 14: Základy analýzy obvodů s neline
- Page 15 and 16: Základy analýzy obvodů s neline
- Page 17 and 18: 1.4 Grafické řešení nelineárn
- Page 19 and 20: Základy analýzy obvodů s neline
- Page 21 and 22: Základy analýzy obvodů s neline
- Page 23 and 24: Základy analýzy obvodů s neline
- Page 25 and 26: Základy analýzy obvodů s neline
- Page 27 and 28: Polovodičové diody 2 Polovodičov
- Page 29 and 30: Polovodičové diody 2.2 Přechod P
- Page 31 and 32: Polovodičové diody T = absolutní
- Page 33 and 34: Polovodičové diody C K S 3 0
- Page 35 and 36: Polovodičové diody g d D D U D
- Page 37 and 38: Polovodičové diody Pro U S = - 10
- Page 39 and 40: Polovodičové diody I D Lavinový
- Page 41 and 42: Polovodičové diody Z aplikace Ohm
- Page 43 and 44: Polovodičové diody Problém na ob
- Page 45 and 46: Polovodičové diody W g h (2.18
- Page 47 and 48: Polovodičové diody 2.5 Druhy diod
- Page 49 and 50: Polovodičové diody a) statický o
- Page 51 and 52: Polovodičové diody G d R d C d N
- Page 53 and 54: Příklad 2.7 Polovodičové diody
- Page 55: Bipolární tranzistory 3 Tranzisto
- Page 59 and 60: Bipolární tranzistory Jedná se o
- Page 61 and 62: I I I I Bipolární tranzisto
- Page 63 and 64: Bipolární tranzistory U BEP UT U
- Page 65 and 66: Bipolární tranzistory 3.2.3 Tranz
- Page 67 and 68: Bipolární tranzistory Proud I CB0
- Page 69 and 70: Bipolární tranzistory 3.3 Nastave
- Page 71 and 72: Požadujeme-li 2 CE U CC U je opě
- Page 73 and 74: Bipolární tranzistory Při zvolen
- Page 75 and 76: Bipolární tranzistory u 2 i c r
- Page 77 and 78: Bipolární tranzistory A PSE A 2
- Page 79 and 80: Bipolární tranzistory R VST R RV
- Page 81 and 82: Bipolární tranzistory Uvažujme n
- Page 83 and 84: Bipolární tranzistory Za daných
- Page 85 and 86: Bipolární tranzistory RE 100 1,
- Page 87 and 88: Bipolární tranzistory 3.4.5 Vliv
- Page 89 and 90: Bipolární tranzistory R out ,2 1
- Page 91 and 92: Bipolární tranzistory u 2 i ci
- Page 93 and 94: Bipolární tranzistory 16. Jaký v
- Page 95 and 96: áze I B . Hodnota odporu R E = 100
- Page 97 and 98: Bipolární tranzistory a) určete
- Page 99 and 100: Unipolární tranzistory 4 Unipolá
- Page 101 and 102: Unipolární tranzistory Unipolárn
- Page 103 and 104: Unipolární tranzistory Předpokl
- Page 105 and 106: Unipolární tranzistory 4.5 Chová
Bipolární tranzistory<br />
3.2 Tranzistorový jev<br />
Tranzistor NPN se skládá ze dvou oblastí typu N, mezi které je „vložena“ oblast typu P (báze<br />
– B) – viz obr. 3.1. Báze musí být tenká.<br />
Při poměrech uvedených na obr. 3.1 (aktivní režim tranzistoru) je přechod B (báze) – E<br />
(emitor) polarizován napětím U BE ( > 0) v propustném směru. Přechod B – C (kolektor) je polarizován<br />
napětím U CB ( > 0) v závěrném směru. Pro křemíkovou strukturu je napětí U BE = 0,4 až 0,8 V (podle<br />
velikosti emitorového proudu, běžně se uvažuje s hodnotou 0,6 V).<br />
a) b)<br />
E CB<br />
N P N<br />
U CE<br />
E<br />
C<br />
C<br />
I C<br />
I E<br />
I C<br />
B<br />
I B<br />
U CE<br />
U BE<br />
I B<br />
intrisická díra<br />
U CB<br />
U BE<br />
E<br />
I E<br />
B<br />
Obr. 3.1: Kvalitativní zobrazení struktury tranzistoru NPN:<br />
a) zapojení se společnou bází – SB (dohodnutý směr proudu má směr<br />
proti pohybu elektronů – historická konvence)<br />
b) symbol tranzistoru NPN<br />
Elektrony z emitoru E (N-typ) jsou vstřikovány (emitovány) do oblasti typu P – do báze B,<br />
stejně jako je tomu u běžné diody. Pokud je báze dostatečně tenká, proletí většina elektronů až<br />
k uzavřenému přechodu B-C, kde jsou „zachyceny“ intenzitou pole E CB ochuzené oblasti – viz obr. 3.1<br />
– a „proneseny“ do oblasti kolektoru (C) typu N. Tam se stávají opět majoritními nosiči proudu a jsou<br />
sbírány (collect). Množství elektronů emitovaných z emitoru lze řídit proudem (i napětím) přechodu<br />
B-E.<br />
To je tranzistorový jev. Tranzistor nelze nahradit dvěmi jednotlivými diodami tak, jak je<br />
zobrazeno na obr. 3.2. Při takovém uspořádání by nebyla splněna podmínka tenké báze, tranzistorový<br />
jev vůbec nevzniká. Schéma na obr. 3.2 můžeme použít pouze pro ověření existence dvou<br />
nepoškozených P-N přechodů tranzistoru.<br />
(N – P) (P – N)<br />
E<br />
C<br />
Obr. 3.2: Nevhodný model tranzistoru NPN<br />
B<br />
56