Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

person.vsb.cz
from person.vsb.cz More from this publisher
31.01.2015 Views

Bipolární tranzistory 3.2 Tranzistorový jev Tranzistor NPN se skládá ze dvou oblastí typu N, mezi které je „vložena“ oblast typu P (báze – B) – viz obr. 3.1. Báze musí být tenká. Při poměrech uvedených na obr. 3.1 (aktivní režim tranzistoru) je přechod B (báze) – E (emitor) polarizován napětím U BE ( > 0) v propustném směru. Přechod B – C (kolektor) je polarizován napětím U CB ( > 0) v závěrném směru. Pro křemíkovou strukturu je napětí U BE = 0,4 až 0,8 V (podle velikosti emitorového proudu, běžně se uvažuje s hodnotou 0,6 V). a) b) E CB N P N U CE E C C I C I E I C B I B U CE U BE I B intrisická díra U CB U BE E I E B Obr. 3.1: Kvalitativní zobrazení struktury tranzistoru NPN: a) zapojení se společnou bází – SB (dohodnutý směr proudu má směr proti pohybu elektronů – historická konvence) b) symbol tranzistoru NPN Elektrony z emitoru E (N-typ) jsou vstřikovány (emitovány) do oblasti typu P – do báze B, stejně jako je tomu u běžné diody. Pokud je báze dostatečně tenká, proletí většina elektronů až k uzavřenému přechodu B-C, kde jsou „zachyceny“ intenzitou pole E CB ochuzené oblasti – viz obr. 3.1 – a „proneseny“ do oblasti kolektoru (C) typu N. Tam se stávají opět majoritními nosiči proudu a jsou sbírány (collect). Množství elektronů emitovaných z emitoru lze řídit proudem (i napětím) přechodu B-E. To je tranzistorový jev. Tranzistor nelze nahradit dvěmi jednotlivými diodami tak, jak je zobrazeno na obr. 3.2. Při takovém uspořádání by nebyla splněna podmínka tenké báze, tranzistorový jev vůbec nevzniká. Schéma na obr. 3.2 můžeme použít pouze pro ověření existence dvou nepoškozených P-N přechodů tranzistoru. (N – P) (P – N) E C Obr. 3.2: Nevhodný model tranzistoru NPN B 56

Bipolární tranzistory Určitá část elektronů z emitoru vytváří bázový proud I B (nedorazí ke kolektoru). Typicky platí I 0, 01 B I E Je-li emitorový proud nastaven na nulovou hodnotu, protéká uzavřeným přechodem C-B pouze nasycený (intrinsický) proud, zde pojmenovaný I CB0 . Pro moderní křemíkové tranzistory lze v aktivním režimu I CB0 zanedbat a I (3.1) C I E α je proudový zesilovací činitel v zapojení se společnou bází (SB) a representuje vlastně tranzistorový jev. Z 1. Kirchhoffova zákona vyplývá I E I I (3.2) C B tedy i I E I E I B odtud dostaneme IC I E I B I B 1 1 (3.3) I I I α je vždy menší než 1. E E E Definujme (pojmenujme) i proudový zesilovací činitel v zapojení se společným emitorem (SE) jako I C (3.4) I B Po dosazení získáme a další úpravou I I IC 1 E I C C I I C E 1 I E (3.5) (3.6) 1 0, 99 Je-li např. 0, 99, je 99. 1 0, 99 99 A naopak, známe-li 99, určíme, že 0,99. 99 1 57

Bipolární tranzistory<br />

3.2 Tranzistorový jev<br />

Tranzistor NPN se skládá ze dvou oblastí typu N, mezi které je „vložena“ oblast typu P (báze<br />

– B) – viz obr. 3.1. Báze musí být tenká.<br />

Při poměrech uvedených na obr. 3.1 (aktivní režim tranzistoru) je přechod B (báze) – E<br />

(emitor) polarizován napětím U BE ( > 0) v propustném směru. Přechod B – C (kolektor) je polarizován<br />

napětím U CB ( > 0) v závěrném směru. Pro křemíkovou strukturu je napětí U BE = 0,4 až 0,8 V (podle<br />

velikosti emitorového proudu, běžně se uvažuje s hodnotou 0,6 V).<br />

a) b)<br />

E CB<br />

N P N<br />

U CE<br />

E<br />

C<br />

C<br />

I C<br />

I E<br />

I C<br />

B<br />

I B<br />

U CE<br />

U BE<br />

I B<br />

intrisická díra<br />

U CB<br />

U BE<br />

E<br />

I E<br />

B<br />

Obr. 3.1: Kvalitativní zobrazení struktury tranzistoru NPN:<br />

a) zapojení se společnou bází – SB (dohodnutý směr proudu má směr<br />

proti pohybu elektronů – historická konvence)<br />

b) symbol tranzistoru NPN<br />

Elektrony z emitoru E (N-typ) jsou vstřikovány (emitovány) do oblasti typu P – do báze B,<br />

stejně jako je tomu u běžné diody. Pokud je báze dostatečně tenká, proletí většina elektronů až<br />

k uzavřenému přechodu B-C, kde jsou „zachyceny“ intenzitou pole E CB ochuzené oblasti – viz obr. 3.1<br />

– a „proneseny“ do oblasti kolektoru (C) typu N. Tam se stávají opět majoritními nosiči proudu a jsou<br />

sbírány (collect). Množství elektronů emitovaných z emitoru lze řídit proudem (i napětím) přechodu<br />

B-E.<br />

To je tranzistorový jev. Tranzistor nelze nahradit dvěmi jednotlivými diodami tak, jak je<br />

zobrazeno na obr. 3.2. Při takovém uspořádání by nebyla splněna podmínka tenké báze, tranzistorový<br />

jev vůbec nevzniká. Schéma na obr. 3.2 můžeme použít pouze pro ověření existence dvou<br />

nepoškozených P-N přechodů tranzistoru.<br />

(N – P) (P – N)<br />

E<br />

C<br />

Obr. 3.2: Nevhodný model tranzistoru NPN<br />

B<br />

56

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!