Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Zˆ Uˆ Iˆ Zˆ 1 Pˆ Pˆ výst2 napěťová 2n 2ZK výst2 a Z (10.23) Zpětná vazba Záporná zpětná vazba napěťová zmenšuje výstupní impedanci - ideálně až k nulové hodnotě 1 P ˆ aP ˆ Z - sytém se chová jako "lepší" zdroj napětí. Na obr. 10. 5. b) při stavu naprázdno (R Z ) je zpětná vazba rozpojena, proto platí Iˆ Iˆ 1 i a tento proud je zesílen "celým" přenosem přímé větve. Napětí naprázdno je potom dáno vztahem Uˆ 2n Pˆ aI ˆ i Yˆ výst 2 Pˆ aI ˆ iZ ˆ výst 2 . Při stavu nakrátko je zpětná vazba uzavřena, platí tedy Výstupní impedance Iˆ Iˆ Iˆ Pˆ 1 Pˆ Pˆ 2 ZK 2ZK i a a Z (10.24) Zˆ ˆ struktury s proudovou zpětnou vazbou je Z V 2 I ˆ ˆ Pˆ Iˆ Zˆ a i výst 2 výst 2 proudová U 2n I2 ZK Z výst 1 Pa PZ Iˆ i Pˆ a 1 Pˆ aP ˆ 2 (10.25) Z Záporná zpětná vazba proudová zvětšuje výstupní impedanci - ideálně až k nekonečné hodnotě 1 Pˆ ˆ – sytém se chová jako "lepší" zdroj proudu. a P Z ˆ ˆ ˆ Příklad 10. 1 Určete vstupní odpor neinvertující struktury na obr. 10.5. Víte-li, že diferenční odpor R d operačního zesilovače je 1 MΩ a stejnosměrné zesílení OZ je 10 5 R d + R 1 R 2 Û 1 Û 2 Obr. 10. 5: Neinvertující strukrura s OZ a reálným vstupním odporem Řešení: Jedná se o sériovou zpětnou vazbu zápornou a napěťovou. V tomto případě téměř splněny předpoklady, které byly požadovány při odvození obecných vztahů. Proto platí Zˆ vst Rd , 224
Zpětná vazba P ˆ Z R1 R1 R2 je přenos zpětnovazebního děliče a Pˆ A ˆ a je přenos OZ. Ze vztahu (10.18) určíme: R 1 6 R 1 5 Zˆ Zˆ vst vst1 ( 1 Pˆ Pˆ a Z ) R 1 Aˆ d 10 1 10 R1 R2 R1 R2 Ke stejnému výsledku dospějeme i bez teorie zpětné vazby – důsledným využitím Kirchoffových zákonů a Ohmova zákona. Předpokládejme, že známe výstupní napětí Û 2 . Tomu přísluší diferenční napětí ˆ U d Uˆ Aˆ . 2 Î d Û d Î d + R 1 R 2 Û 1 Û 2 Obr. 10. 6 Proudové a napěťové poměry v zapojení na obr. 10. 5 Vstupní proud celé struktury je přímo určen proudem Iˆ d Uˆ d R d Uˆ Aˆ R 2 d . Napětí na vstupu struktury je dáno součtem napětí na odporu R 1 a diferenčního napětí Û d . V praxi vždy platí, že proud diferenčním odporem R d je řádově menší než proud odporem R 1 (toto musí být zajištěno při návrhu obvodu). Odpory R 1 a R 2 tvoří prakticky nezatížený dělič a můžeme psát R Uˆ 1 Uˆ Uˆ 1 2 d R1 R2 Celková vstupní impedance je určena vztahem Zˆ vst Uˆ Iˆ d 1 R1 Uˆ R1 R2 Iˆ d 2 Uˆ d R1 R1 R2 Uˆ 2 Uˆ 2 Aˆ R d Uˆ 2 Aˆ R d 1 R1 R R 1 2 Aˆ Impedanční poměry v dalších zpětnovazebních strukturách se řeší obdobně, ale situace může být složitější. Problematika přesahuje rámec základního kurzu a je náplní navazujících kurzů. 225
- Page 173 and 174: Obvody s více tranzistory U g g
- Page 175 and 176: Parazitní kapacity 6.1 Vliv kapaci
- Page 177 and 178: Parazitní kapacity Pro 3 Pro vysok
- Page 179 and 180: Parazitní kapacity 6.2 Vliv kapaci
- Page 181 and 182: Parazitní kapacity Uˆ 2 20log ˆ
- Page 183 and 184: Shrnutí základních vlastností z
- Page 185 and 186: Shrnutí základních vlastností z
- Page 187 and 188: Shrnutí základních vlastností z
- Page 189 and 190: ) BJT SB c) BJT SC d) MOSFET induko
- Page 191 and 192: Vliv vazebních kapacit R O - model
- Page 193 and 194: Vliv vazebních kapacit 20 log Uˆ
- Page 195 and 196: Pro in Vliv vazebních kapacit ro
- Page 197 and 198: Vliv vazebních kapacit Uˆ 2 20 lo
- Page 199 and 200: Vliv vazebních kapacit C out f d
- Page 201 and 202: Vliv vazebních kapacit U CC R 1 R
- Page 203 and 204: Operační zesilovače 9 Operační
- Page 205 and 206: Operační zesilovače Napětí na
- Page 207 and 208: Operační zesilovače 9.3 Reálné
- Page 209 and 210: Operační zesilovače Uˆ 1 R1R
- Page 211 and 212: Operační zesilovače Pro kmitočt
- Page 213 and 214: Operační zesilovače Pro kmitočt
- Page 215 and 216: Operační zesilovače Příklad 9
- Page 217 and 218: Zpětná vazba 10 Zpětná vazba Č
- Page 219 and 220: Tento vztah má obecný význam. M
- Page 221 and 222: Pˆ P 1 P ao ao P Z j D 1 PaoPZ
- Page 223: Zpětná vazba 10.3 Vliv zpětné v
- Page 227 and 228: Zpětná vazba P ˆ P 10 1000 110
- Page 229 and 230: Zpětná vazba b) A o = 10 5 ; f 1
- Page 231 and 232: Oscilátory Změnou teploty (nutno
- Page 233 and 234: Oscilátory 11.2 Oscilátory RC Os
- Page 235 and 236: Oscilátory R t konstantní, R f
- Page 237 and 238: Oscilátory výstupní odpor zesilo
- Page 239 and 240: Oscilátory 11.2.4.2 Oscilátoru RC
- Page 241 and 242: Oscilátory V praxi je hodnota odpo
- Page 243 and 244: Oscilátory Úlohy k řešení 11
- Page 245 and 246: Generátory obdélníkového a pilo
- Page 247 and 248: Generátory obdélníkového a pilo
- Page 249 and 250: tedy pro U i R R Hystereze obvodu
- Page 251 and 252: Generátory obdélníkového a pilo
- Page 253 and 254: u C t U OM R a R R Dříve ne
- Page 255 and 256: 12.2.2 Astabilní klopný obvod s t
- Page 257 and 258: 12.3 Generátor pilového napětí
- Page 259 and 260: 4. Popište astabilní klopný obvo
- Page 261 and 262: Generátory obdélníkového a pilo
- Page 263 and 264: Klíč k řešení 0.3 Jedná se o
- Page 265 and 266: Klíč k řešení a) Napěťová z
- Page 267 and 268: Klíč k řešení Dalším porovn
- Page 269 and 270: Klíč k řešení Obr.: Charakteri
- Page 271 and 272: Klíč k řešení I CP P U CEP zat
- Page 273 and 274: Klíč k řešení c) R V = 18,63 k
Zpětná vazba<br />
P ˆ Z R1 R1<br />
R2<br />
je přenos zpětnovazebního děliče a Pˆ A ˆ a je přenos OZ. Ze vztahu (10.18)<br />
určíme:<br />
R <br />
<br />
<br />
1<br />
6 R<br />
<br />
<br />
1 5<br />
Zˆ<br />
Zˆ<br />
vst vst1 (<br />
1<br />
Pˆ<br />
Pˆ<br />
a Z ) R 1<br />
Aˆ<br />
d<br />
10 1<br />
10<br />
<br />
R1<br />
R2<br />
R1<br />
R2<br />
<br />
Ke stejnému výsledku dospějeme i bez teorie zpětné vazby – důsledným využitím<br />
Kirchoffových zákonů a Ohmova zákona.<br />
Předpokládejme, že známe výstupní napětí Û 2 . Tomu přísluší diferenční napětí<br />
ˆ<br />
U d<br />
Uˆ<br />
Aˆ<br />
.<br />
2<br />
Î d<br />
Û d<br />
Î d<br />
+<br />
R 1<br />
R 2<br />
Û 1<br />
Û 2<br />
Obr. 10. 6 Proudové a napěťové poměry v zapojení na obr. 10. 5<br />
Vstupní proud celé struktury je přímo určen proudem<br />
Iˆ<br />
d<br />
Uˆ<br />
d<br />
R<br />
d<br />
Uˆ<br />
<br />
Aˆ<br />
R<br />
<br />
2 d .<br />
Napětí na vstupu struktury je dáno součtem napětí na odporu R 1 a diferenčního napětí Û d .<br />
V praxi vždy platí, že proud diferenčním odporem R d je řádově menší než proud odporem R 1 (toto<br />
musí být zajištěno při návrhu obvodu). Odpory R 1 a R 2 tvoří prakticky nezatížený dělič a můžeme psát<br />
R<br />
Uˆ<br />
1<br />
Uˆ<br />
Uˆ<br />
1 2 d<br />
R1<br />
R2<br />
Celková vstupní impedance je určena vztahem<br />
Zˆ<br />
vst<br />
<br />
Uˆ<br />
Iˆ<br />
d<br />
1<br />
<br />
R1<br />
Uˆ<br />
R1<br />
R2<br />
Iˆ<br />
d<br />
2<br />
Uˆ<br />
d<br />
<br />
R1<br />
R1<br />
R2<br />
Uˆ<br />
2<br />
Uˆ<br />
<br />
2<br />
<br />
Aˆ<br />
R<br />
d<br />
Uˆ<br />
2<br />
Aˆ<br />
<br />
<br />
R<br />
d<br />
<br />
<br />
1<br />
<br />
R1<br />
R R<br />
1<br />
2<br />
<br />
Aˆ<br />
<br />
<br />
Impedanční poměry v dalších zpětnovazebních strukturách se řeší obdobně, ale situace může<br />
být složitější. Problematika přesahuje rámec základního kurzu a je náplní navazujících kurzů.<br />
225