Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Studijnà text [pdf] - Personalizace výuky prostÅednictvÃm e-learningu
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Operační zesilovače<br />
9.3 Reálné vlastosti OZ<br />
V technické praxi ovšem ideální OZ neexistuje. Proto je potřebný katalogový list, které tyto<br />
odchylky proti ideálu specifikuje. V tomto základním kurzu se omezíme na výčet základních<br />
parametrů reálného OZ:<br />
Napěťové zesílení A: udává se pro diferenční (rozdílový) signál (při otevřené smyčce zpětné vazby),<br />
u reálných OZ je velmi velké, podle konkrétního typu OZ mezi 10 4 až 10 7 . Zesílení 10 4 znamená, že<br />
při rozdílovém napětí mezi vstupy 1 mV bude výstupní napětí 10000 krát větší, tedy 10 V (a naopak,<br />
pro výstupní napětí menší jak 10 V bude diferenční napětí vždy menší jak 1 mV). Jak napěťové<br />
zesílení vzniká je vysvětleno ve strukturách tranzistory.<br />
Tranzitní frekvence f T : s růstem frekvence se zesílení OZ snižuje, při určité frekvenci klesne až na<br />
hodnotu 1, tzn. OZ nezesiluje. Této frekvenci říkáme tranzitní frekvence, podle typu zesilovače je 0,1<br />
až 1000 MHz. (je třeba si uvědomit, že při této frekvenci klesne zesílení na hodnotu 1, což už pro<br />
použití OZ většinou nestačí, ve skutečnosti můžeme používat OZ pro frekvence o 1 nebo 2 řády nižší<br />
než je f T – viz teorie zpětné vazby (kap. 10). Tranzitní frekvence je definována kapacitami ve struktuře<br />
zesilovače – nejčastěji tzv. korekční kapacitou. Z modulové charakteristiky přenosu reálného OZ lze<br />
určit, že<br />
f T<br />
A 0 f 1<br />
kde A 0 je stejnosměrné zesílení OZ<br />
f 1 je frekvence pólu přenosu OZ<br />
Rychlost přeběhu: udává maximální rychlost změny výstupního napětí při jednotkovém skoku na<br />
vstupu, bývá cca 0,1 až 20 V/µs. Je určena dosažitelnými proudy ve struktuře zesilovače a jejími<br />
kapacitami – malé proudy a velké kapacity vedou k malým rychlostem přeběhu.<br />
Napěťová nesymetrie (ofset) OZ je nežádoucí vlastnost. Způsobí, že při nulovém napětí mezi<br />
vstupními svorkami nebude na výstupu nulové napětí. Ke kompenzaci ofsetu mají některé OZ<br />
speciální vývody, k nimž se připojí nastavitelný rezistor (odporový trimr), jehož vhodným nastavením<br />
se dá ofset vykompenzovat. Bohužel ofset není konstantní, mění se s teplotou a také vlivem stárnutí.<br />
Na obr. 9.1 je příčinou napěťové nesymetrie nestejnost vstupních bipolárních tranzistorů (T 1 a T 2 ) –<br />
při stejných kolektorových proudech se poněkud liší bázová napětí.<br />
Vstupní klidový proud OZ je nežádoucí vlastnost. Je to vstupní proud do bází tranzistorů T 1 a T 2 na<br />
obr. 9.1.<br />
Proudová nesymetrie (ofset) OZ je nežádoucí vlastnost. Příčinou je nestejnost vstupních bipolárních<br />
tranzistorů (T 1 a T 2 ) – různé bázové proudy (proudové zesilovací činitele) při stejných kolektorových<br />
proudech.<br />
Tyto parametry si absolventi mohou prakticky změřit v rámci problémových úloh v laboratořích<br />
v navazujícím předmětu Praktika z elektronických obvodů (PEO).<br />
V katalogu jsou uváděny další parametry OZ, které však již přesahují rámec tohoto kurzu. Jejich<br />
význam je popisován v odborné literatuře zabývající se operačními zesilovači.<br />
207