Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Operační zesilovače
Z dvojbranového pohledu patří OZ mezi zdroje napětí (nulová výstupní impedance) řízené
napětím (nekonečná vstupní impedance). Jeho nejběžnější diferenční uspořádání je na obr. 9.2.
Výstupní napětí je nejčastěji vztaženo vůči referenčnímu uzlu (zemi).
NEINVERTUJÍCÍ
VSTUP
U ˆ
U ˆ
K ˆ
U ˆ
A ˆ U
ˆ
A ˆ ( U ˆ
U ˆ
2 o 21 1
d
)
(+)
VÝSTUP
U
ˆ
1
ˆ
U d
Î
o
Uˆ
(-)
Uˆ ˆ
2
U o
Uˆ
0
INVERTUJÍCÍ
VSTUP
(a)
0
0
(b)
Uˆ
o
Obr.9.2: a) Znázornění diferenčního operačního zesilovače jako dvojbranu
Uˆ
Uˆ
Uˆ
Uˆ
; Uˆ
ˆ
1
d 2 U o
b) symbolická značka operačního zesilovače a poměry na vstupu pro ideální operační
zesilovač (pro libovolné výstupní napětí) - zemnicí vývod v zapojení b) se většinou
nekreslí
Jedná se ideálně o zdroj napětí řízený napětím, proto proudy do řídících vstupů jsou nulové
(diferenční odpor mezi neinvertujícím vstupem (+) a invertujícím vstupem (-) je nekonečně velký).
Pro ideální operační zesilovač musí platit, že napěťové zesílení nabývá nekonečné hodnoty
Uˆ Uˆ
1 Uˆ
d
o / Aˆ
0
(9.1)
Pro libovolné výstupní napětí a libovolný výstupní proud je diferenční napětí na vstupu
ideálního operačního zesilovače rovno nule:
tzn.
Uˆ
ˆ ˆ
d U U
0
(9.2)
U ˆ
U ˆ
(9.3)
204