Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Parazitní kapacity
Zˆ
ekv
Uˆ
Iˆ
B
C B
jC
C D
1
1
A
U SE R
Tomu odpovídá ekvivalentní kapacita proti zemi
RC
Aˆ
U SER CC D
re
Re
C C 1 1
(6.4)
MK
C D
Tak velkou kapacitu bychom museli zapojit proti zemi, aby měla stejný vliv jako kapacita C CB
(mezi C a B). Jde o tzv. Millerův jev, který byl popsán historicky již u elektronek. Platí zcela obecně
pro jakoukoliv kapacitu zapojenou mezi invertující vstup a výstup kteréhokoliv zesilovače. Napěťový
úbytek na kapacitě C CB je 1 Â U SE R – krát větší než Uˆ B → to vyvolá i odpovídající hodnotu
proudu Î CB .
Výsledná vstupní impedance (její model + napájecí obvod báze vyjádřený hodnotou R V ) je
znázorněna na obr. 6.5.
Ekvivalentní kapacita C MK způsobí, že s rostoucí frekvencí roste proudový odběr ze zdroje napětí
U ˆ
1 , klesá proudový a výkonový zisk struktury. Není-li zdroj U ˆ 1 ideální – tzn. R S 0 , klesá
s rostoucí frekvencí napětí Uˆ
B , protože
Uˆ
ˆ
Zˆ
in
B U1
(6.6)
RS
Zˆ
in
a to již (nečekaně) na nízkých frekvencích.
R S
B
Û 1
Û B
R V
C MK
R i b
Obr. 6.5: Impedanční poměry na vstupu zapojení SE;
R S – odpor zdroje napětí Û 1
R V – napájecí obvod báze
C MK – Millerova kapacita
R i b –vstupní odpor báze tranzistoru
178