Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Základy analýzy obvodů s nelineárními prvky
je definován jako poměr pracovního napětí ku pracovnímu proudu – viz obr. 1.4. Jeho velikost
však není obecně konstantní – pro každý bod charakteristiky je různý (pro lineární prvek se měnit
nebude).Hodnota statického odporu je vždy kladná.
R S
u i resp. G S
i u
u
U A1
A 1
A 2
0
α 1
α 2
I A1
i
Obr. 1.4: Definice statického odporu nelineárního prvku
kde
R
A1
U A1
U
S1
tg1
k tg1
I A1
m OI m
I A1
I
m U je měřítko napětí (např.
m I je měřítko proudu (např.
V cm)
A cm)
α 1 je úhel, který svírá spojnice bodu A s počátkem
k =
m m definuje poměr zvolených měřítek v grafu
U
U
I
m
OU
m
Pomocí těchto parametrů můžeme vyjádřit i hodnotu ztrátového výkonu (v bodě A 1 ):
P U
I
m
OU
m
OI
m
m
OU
OI
A1 A1
U A1
I A1
U I A1
A1
Tento výkon je úměrný vyznačené ploše – viz např. pracovní bod P, o souřadnicích U P , I P – obr. 1.2.
Diferenciální odpor: (dynamický) je závislý na poloze klidového pracovního bodu a je určený
sklonem tečny k charakteristice v daném bodě. V klesající části VA
charakteristiky je záporný, ve stoupající části je kladný – obr. 1.5.
tečna
i
A
Δ i
I. B
β
-β
0
Δ u
13
u
Obr. 1.5: Definice diferenciálního odporu nelineárního prvku