Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Unipolární tranzistory
Z příkladu vyplývá, že nastavení pracovního bodu zapojení podle obr. 4.20 je velmi citlivé na
změnu parametrů tranzistoru. To není v sériové výrobě elektronických obvodů výhodné. Proto se
používá poněkud složitější zapojení s napěťovým děličem na vstupu (H-typ napájení) – obr. 4.22.
"Platí se" zvětšením stejnosměrného úbytku napětí na odporu R S
, "méně napětí zbývá" na odpor R D ,
a to není příliš výhodné.
Předpokládejme, že napětí (volíme) U G na R G2 je 8 V . Máme opět JFET: U P 3,5 V ,
D 10 mA . Požadujeme U DS 5 V , I D 5 mA
. Proto i nyní musí platit ze vztahu (4.5)
I SS
510
3
1010
3
1
U
GS
3.5
2
U
GS
1,025 V
(viz příklad 4.1)
(nebo ho opět získáme z výstupních charakteristik tranzistoru). Potom úbytek na odporu
4.22 – je roven hodnotě (z 2. KZ)
R S – obr.
U DD
U DD
I D
I S
U S
R G1
R D
U G
R G2
R S
C S
C G
D
G
S
U GS
C D
U D S
C G
U SG
S
G
D
U SD
C D
U G
R G2 I S R S
US
C S
R G1
I D
R D
Obr. 4.22: Nastavení pracovního bodu (H-typ) pro tranzistor JFET
a) s kanálem N
b) s kanálem P
U
RS
a musí platit
U
G
U
GS
1,025 9,025 V
8
U
RS
R
S
I
S
I S I D
R
S
I
D
tedy
R
S
U
RS
I
D
9,025
510
3
1,805 k.
Případné změny U P jsou proti hodnotě 9,025 V relativně méně významné než tomu bylo
„proti hodnotě 1,025 V”. Na větším odporu R S vzniká silnější záporná zpětná vazba, ani změna
hodnoty I nebude hrát takovou roli, jako tomu bylo v zapojení předchozím.
DSS
120