Pojem sektářství v kontextu psychologie náboženství

chvíli vyøeší vnitøní konflikt.“ - HALA-
MOVÁ, A., Sekta jako pøechodový
objekt, in: LOJDA, M. (ed.), Náboženská
skupina ako potenciálny zdroj závislosti,
Ústav pre vz ahy štátu a cirkví, Bratislava
2004, str. 78-80.
93 Diskusi shrnuje WINTER, J. A., Continuities
in the Sociology of Religion,
Harper and Row, New York 1977, str.
139-173; novìji Dawson: kapitoly „Who
Joins New Religious Movements and
Why“ a „Are Converts to New Religious
Movements ’Brainwashed‘“ in:
DAWSON, L., Comprehending Cults,
Oxford University Press 1998, str. 72-
127.
9 4 Napø. TROELTSCH, E., Soziallehren der
christlichen Kirchen und Gruppen, J. C.
B. Mohr, Tübingen 1912; NIEBUHR, H.
R., The Social Sources of Denominationalism,
Henry Holt and Company, New
York 1929. Klasickou studií v tomto
smìru je: POPE, L., Millhands and
Preachers, Yale University Press, New
Haven 1942.
95 POPE, L., Millhands and Preachers...
str. 137.
96 Zajímavou studií rùzných typù fyzické
deprivace je možno nalézt v èeštinì in:
ŠULC, J., DVOØÁK, J., MORÁVEK, M.,
Èlovìk na pokraji svých sil, Avicenum,
Praha 1984, str. 87-132.
9 7 GLOCK, C. Y., STARK, R., Religion and
Society in Tension, Rand-McNally, Chicago
1965, str. 242-259.
98 Viz napø. GLOCK, C. Y., The Role of
Deprivation in the Origin and Evolution
of Religious Groups, in: LEE, R.,
MARTY, M. (eds.), Religion and Social
Conflict, New York, Oxford University
Press, 1964; LOFLAND, J., STARK, R.,
On Becoming a World-Saver: A Theory
of Conversion to a Deviant Perspective,
American Sociological Review, 30,
1965, str. 862-875; myšlenku etické
deprivace pøijímají napø.: ANTHONY,
D., ROBBINS, T. R., The Meher Baba
Movement: Its effect on postadolescent
youthful alienation, in: ZARETSKI, I.,
LEONE, M. (eds.), Religious Movements
in Contemporary America, Princeton
University Press, Princeton 1974.
99 Psycholog Michael D. Yapko se v jedné
ze svých knih (které jsou zamìøeny na
ponìkud jinou problematiku) dotkl
otázky konverze do nových náboženských
hnutí tìmito výstižnými slovy:
„Mohli bychom ... se ptát, jak se stalo,
že mladý muž, který vyrùstal na farmì
na americkém Støedozápadu, opustí školu
a skonèí jako oddaný Kršny. V zázemí
tohoto muže není nic, co by ho disponovalo
k výbìru právì hnutí Hare Kršna.
Je ale ve vìku, kdy je snadno ovlivnitelný
a kdy hledá odpovìdi na nejtìžší otázky
života: ’Jaký je smysl mého života‘
’Proè jsem zde‘ ’Co mne uèiní š astným‘
’Èemu vìøím o životì a smrti‘
A tak jednoho dne jde do Kršnova
spoleèenství na pozvání jednoho pøítele,
který se o to zajímá. A hle, potká lidi,
kteøí øíkají vìci, jež vyhovují jeho
potøebì porozumìt sobì samému a nalézt
úèel života. Nestane se ihned èlenem,
ale zaène chodit na stále více jejich
pøednášek a setkání. Nauèí se, co si má
myslet, nosit, jaké mít vztahy, modlit
se, pøispívat a dìlat všechno ostatní
’správným‘ zpùsobem, tj. Kršnovým
zpùsobem. Po èase - ale rychleji než
tomu kdokoli druhý mùže porozumìt -
se hluboce ponoøí do života s Kršnou.“ -
YAPKO, M. D., Suggestions of Abuse,
Simon & Schuster, New York 1994, str.
132.
100 Napø. Saul Levine (zabývá se ovšem radikálními
odchody obecnì, nejen odchody
do nových náboženských hnutí) øíká:
„Dospìlým se daøí udržovat své systémy
víry nìjakým zpùsobem oddìlené od každodenních
záležitostí... Vytvoøit tuto
takøíkajíc psychologickou odluku církve
od státu vyžaduje vysoký stupeò sebehodnocení.
... [Na druhou stranu - pozn.
Z. V.] dìti žádají od víry mnoho. Chtìjí,
aby všechno dávalo smysl a bylo
spravedlivé, chtìjí, aby ony samy i jejich
rodièe byli dokonale dobøí. Souèást
dospìlosti je ovšem smíøit se s nedostatky
lidí, které èlovìk miluje, a se svìtem
samotným.“ A èlenové radikálních skupin
se zdají být tak „oddaní, cílevìdomí
a silní“, mají plány a vùli je uskuteènit.
To je obzvláštì pøitažlivé. - LEVINE, S.,
141