Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvà Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
døívìjší zpùsob života, jakýkoli jiný zpùsob výdìleèné èinnosti apod. 233 Motivaèní semináøe jsou v systému MLM èasto koncipovány jako bohoslužba se svìdectvími o uzdravení a zbohatnutí, se zpìvy, skandováním jména firmy, kázáním, morálním apelem apod. Zkušenost takového semináøe pøirovnávají nìkteøí úèastníci k intenzivnímu náboženskému prožitku. Zpùsoby psychické manipulace bývají velmi propracované a manipulace je tedy zámìrná (narozdíl od mnoha nových náboženských hnutí, kde mùžeme pøedpokládat spíše spontánní jednání). Je to patrné i v tom, že pøi semináøích firem, používajících MLM, je dbáno, aby efekt manipulace nebyl nièím umenšen, napø. ani doèasným opuštìním místnosti. Vnìjší pozorovatelé, kteøí pøicházejí do styku s jednotlivými pøíslušníky systému MLM nebo kteøí se úèastnili motivaèních semináøù, pak hovoøí o firmách, které systém MLM používají, jako o sektách. 234 Ovšem v kontextu této kapitoly mùžeme pøipustit spíše pojem sektáøství jako plnì vystihující. Ideové koøeny multi-level marketingu jsou v tzv. pozitivním myšlení, smìru na pomezí esoterického náboženství a psychoterapie. Pozitivní myšlení sdílí s ostatními proudy hnutí Nového myšlení „silnou víru v možnosti èlovìka tvoøit nebo alespoò výraznì ovlivòovat materiální realitu prostøednictvím síly svého myšlení“. 235 Ve skupinách ovlivnìných Novým myšlením (a už jsou pod vedením terapeuta nebo v rámci rùzných kursù pozitivního myšlení, Silvovy metody èi tzv. hnutí lidského potenciálu 236 ) se èasto objevuje psychická manipulace v kombinaci s pøedáváním a rozvíjením náboženského obrazu kosmu. Psychoterapeutické skupiny 237 a skupiny úèastníkù rùzných kursù pro sebezdokonalení se tak mohou stát sektáøským prostøedím. Zvláštì silným pokušením pro terapeuty i jejich klienty je v tomto ohledu tzv. syndrom falešné pamìti (zmínili jsme se o nìm výše v èásti 4.3). Tvorbu falešných zážitkù nalezneme v tzv. reinkarnaèní terapii, scientologii, kineziologii, holotropním dýchání i v dalších metodách. Existence sektáøství mimo nová náboženská hnutí znovu ukazuje, že tato hnutí nedisponují žádnými zvláštními metodami (napø. metody vymývání mozku) ani nevytváøejí zvláštní psychické poruchy. Sektáøství je jev, který se vyskytuje v každé skupinì, kde jde o vyšší cíl (náboženský nebo alespoò náboženství nahrazující), kde jsou lidé ve jménu tohoto cíle ochotni s druhými manipulovat a kde se najdou ti, kdo na tuto manipulaci pøistoupí. 4.5 Shrnutí Pastoraèní poradenství v otázkách sektáøství vychází ze základních znalostí duchovního vývoje, který jde ruku v ruce s vývojem biologickým, kognitivním, emocionálním, sociálním èi morálním. Pastoraèní poradenství v tomto bodì navazuje na poznatky vývojové psychologie a psychologie náboženství. Jako výhodné se pro poradenství jeví zvláštì modely psychologù Jamese W. Fowlera (stupnì duchovního vývoje) a Gordona W. Allporta (duchovní zralost). 135
Vìdomí zákonitostí duchovního vývoje umožòuje pastoraènímu poradci rozpoznat, že nová náboženská hnutí jsou ideálním prostøedím pro rozvinutí víry na urèitém vývojovém stupni. Konverze do prostøedí nových náboženských hnutí je pak možné pochopit nikoli jen jako následek deprivace nebo manipulace, ale jako jeden ze zpùsobù, jak tento stupeò duchovního vývoje realizovat. Nová náboženská hnutí se ovšem vedle této své víceménì pøirozené a pozitivní funkce mohou stát i brzdou dalšího duchovního vývoje jednotlivcù, pokud se v nich vyvinou nástroje k vytváøení a udržování závislosti. Toto omezování duchovního (a nakonec i celkovì osobnostního) vývoje jednotlivce za pomoci donucovacích mechanismù je pak možné nazvat sektáøstvím; ostatnì právì tyto psychické a sociálnì psychické manipulativní metody vìtšinou zpùsobují, že nová náboženská hnutí jsou veøejností paušálnì odsouzena jako tzv. sekty. Pastoraèní poradce využívá znalostí vývojové psychologie nejen k porozumìní otázkám duchovního vývoje, ale i k porozumìní novým náboženským hnutím a jejich konfliktu s vìtšinovou spoleèností. Sektáøství ovšem nachází i mimo jeho „ideální oblast“ nových náboženských hnutí - v etablovaných náboženských komunitách a nakonec i v životì celé spoleènosti. Pohled na sektáøství v tomto širokém vývojovì psychologickém a spoleèenském kontextu mu umožòuje pøistupovat ke klientùm pastoraèního poradenství v otázkách sektáøství s nadìjí a pozitivním oèekáváním, a pomoci tak uvolòovat jejich potenciál pro obnovení duševní rovnováhy a pro vyøešení problémù, kvùli nimž ho vyhledali. Poznámky 1 Napø. REBELL, W., Psychologisches Grundwissen für Theologen, Chr. Kaiser, München 1992, 2. vydání (1. vydání 1988), str. 59-61, a další. 2 FOWLER, J. W., Stages of Faith, Harper & Row, San Francisco 1981. 3 ALLPORT, G. W., The Individual and his Religion, The Macmillan Company, New York 1953. 4 Struènì o nich referuje Kocourková, J., in: HORT, V., HRDLIÈKA, M., KO- COURKOVÁ, J., MALÁ, E. a kol., Dìtská a adolescentní psychiatrie, Portál, Praha 2000, str. 27-34. 5 ERIKSON, E., Dìtství a spoleènost. Pøeložil Jan Valeška. Argo, Praha 2002. Od téhož autora èesky dále vyšlo: ERIKSON, E., Mladý muž Luther: studie psychoanalytická a historická. Pøeložil Michal Èernoušek. Psychoanalytické nakladatelství, Praha 1996; ERIKSON, E., Životní cyklus rozšíøený a dokonèený. Lidové noviny, Praha 1999. 6 O finální Eriksonovì teorii osmi vývojových stadií obsáhle referuje: ØÍÈAN, P., Psychologie náboženství, ...str. 279- 299. 7 Napø. PIAGET, J., Six Psychological Studies, Random House, New York 1967. Èesky vyšlo: PIAGET, J., Psychologie inteligence, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1970; další vydání Portál, Praha 1999. 8 Pøedevším KOHLBERG, L., Essays on Moral Development I., II., Harper&Row, New York 1981, resp. 1984. Èesky o Kohlbergovì disertaèní práci z roku 1958 a na ní navazujícím bádání: HEIDBRINK, H., Psychologie morálního vývoje, Portál, Praha 1997 na str. 68-118. 136
- Page 1 and 2: 4. POJEM SEKTÁØSTVÍ V KONTEXTU P
- Page 3 and 4: K tomu, aby tato reflexe nastala, s
- Page 5 and 6: tuto sí poukazem na kvalitativnì
- Page 7 and 8: Fowlerovy stupnì víry se staly in
- Page 9 and 10: Tøetí charakteristikou zralé ví
- Page 11 and 12: èujícímu transformaènímu proce
- Page 13 and 14: nebo sledováno se znaènou intenzi
- Page 15 and 16: Biologický vývoj se u jednotlivý
- Page 17 and 18: se objevují v náboženských skup
- Page 19 and 20: transcendentní autoritou. Proto se
- Page 21 and 22: chvíli oslabení mu pak - podle to
- Page 23 and 24: Je ovšem možné silnì pochybovat
- Page 25 and 26: oblastech života mùže totiž v n
- Page 27 and 28: dostateènì obecném popisu své o
- Page 29 and 30: s ním seznámili v kontextu Farmy.
- Page 31 and 32: vyvolávání vzpomínek na sexuál
- Page 33 and 34: vùdce), pohodlí, spánku, jídla,
- Page 35 and 36: zmínìný dokument „Fenomén sek
- Page 37: náboženství naší doby,“ øí
- Page 41 and 42: 4 6 FOWLER, J. W., Faith Developmen
- Page 43 and 44: 81 KROPÁÈEK, L., Islámský funda
- Page 45 and 46: Radical Departures, Desperate Detou
- Page 47 and 48: 140 REMEŠ, P., Mentální programo
- Page 49 and 50: 185 EDWARDS, C., The Dynamics of Ma
- Page 51: øebou. Novì pøíchozí za svùj
Vìdomí zákonitostí duchovního vývoje umožòuje pastoraènímu poradci rozpoznat,<br />
že nová náboženská hnutí jsou ideálním prostøedím pro rozvinutí víry na urèitém<br />
vývojovém stupni. Konverze do prostøedí nových náboženských hnutí je pak možné<br />
pochopit nikoli jen jako následek deprivace nebo manipulace, ale jako jeden ze zpùsobù,<br />
jak tento stupeò duchovního vývoje realizovat. Nová náboženská hnutí se ovšem<br />
vedle této své víceménì pøirozené a pozitivní funkce mohou stát i brzdou dalšího<br />
duchovního vývoje jednotlivcù, pokud se v nich vyvinou nástroje k vytváøení<br />
a udržování závislosti. Toto omezování duchovního (a nakonec i celkovì osobnostního)<br />
vývoje jednotlivce za pomoci donucovacích mechanismù je pak možné nazvat<br />
sektáøstvím; ostatnì právì tyto psychické a sociálnì psychické manipulativní metody<br />
vìtšinou zpùsobují, že nová náboženská hnutí jsou veøejností paušálnì odsouzena<br />
jako tzv. sekty.<br />
Pastoraèní poradce využívá znalostí vývojové <strong>psychologie</strong> nejen k porozumìní<br />
otázkám duchovního vývoje, ale i k porozumìní novým náboženským hnutím a jejich<br />
konfliktu s vìtšinovou spoleèností. Sektáøství ovšem nachází i mimo jeho „ideální<br />
oblast“ nových náboženských hnutí - v etablovaných náboženských komunitách<br />
a nakonec i v životì celé spoleènosti. Pohled na sektáøství v tomto širokém vývojovì<br />
psychologickém a spoleèenském <strong>kontextu</strong> mu umožòuje pøistupovat ke klientùm<br />
pastoraèního poradenství v otázkách sektáøství s nadìjí a pozitivním oèekáváním,<br />
a pomoci tak uvolòovat jejich potenciál pro obnovení duševní rovnováhy a pro<br />
vyøešení problémù, kvùli nimž ho vyhledali.<br />
Poznámky<br />
1 Napø. REBELL, W., Psychologisches<br />
Grundwissen für Theologen, Chr. Kaiser,<br />
München 1992, 2. vydání (1. vydání<br />
1988), str. 59-61, a další.<br />
2 FOWLER, J. W., Stages of Faith, Harper<br />
& Row, San Francisco 1981.<br />
3 ALLPORT, G. W., The Individual and<br />
his Religion, The Macmillan Company,<br />
New York 1953.<br />
4 Struènì o nich referuje Kocourková, J.,<br />
in: HORT, V., HRDLIÈKA, M., KO-<br />
COURKOVÁ, J., MALÁ, E. a kol., Dìtská<br />
a adolescentní psychiatrie, Portál,<br />
Praha 2000, str. 27-34.<br />
5 ERIKSON, E., Dìtství a spoleènost. Pøeložil<br />
Jan Valeška. Argo, Praha 2002. Od<br />
téhož autora èesky dále vyšlo: ERIKSON,<br />
E., Mladý muž Luther: studie psychoanalytická<br />
a historická. Pøeložil Michal<br />
Èernoušek. Psychoanalytické nakladatelství,<br />
Praha 1996; ERIKSON, E., Životní<br />
cyklus rozšíøený a dokonèený. Lidové<br />
noviny, Praha 1999.<br />
6 O finální Eriksonovì teorii osmi vývojových<br />
stadií obsáhle referuje: ØÍÈAN,<br />
P., Psychologie náboženství, ...str. 279-<br />
299.<br />
7 Napø. PIAGET, J., Six Psychological Studies,<br />
Random House, New York 1967.<br />
Èesky vyšlo: PIAGET, J., Psychologie<br />
inteligence, Státní pedagogické nakladatelství,<br />
Praha 1970; další vydání Portál,<br />
Praha 1999.<br />
8 Pøedevším KOHLBERG, L., Essays on<br />
Moral Development I., II., Harper&Row,<br />
New York 1981, resp. 1984. Èesky o<br />
Kohlbergovì disertaèní práci z roku 1958<br />
a na ní navazujícím bádání: HEIDBRINK,<br />
H., Psychologie morálního vývoje, Portál,<br />
Praha 1997 na str. 68-118.<br />
136