Pojem sektářství v kontextu psychologie náboženství

Vìdomí zákonitostí duchovního vývoje umožòuje pastoraènímu poradci rozpoznat,
že nová náboženská hnutí jsou ideálním prostøedím pro rozvinutí víry na urèitém
vývojovém stupni. Konverze do prostøedí nových náboženských hnutí je pak možné
pochopit nikoli jen jako následek deprivace nebo manipulace, ale jako jeden ze zpùsobù,
jak tento stupeò duchovního vývoje realizovat. Nová náboženská hnutí se ovšem
vedle této své víceménì pøirozené a pozitivní funkce mohou stát i brzdou dalšího
duchovního vývoje jednotlivcù, pokud se v nich vyvinou nástroje k vytváøení
a udržování závislosti. Toto omezování duchovního (a nakonec i celkovì osobnostního)
vývoje jednotlivce za pomoci donucovacích mechanismù je pak možné nazvat
sektáøstvím; ostatnì právì tyto psychické a sociálnì psychické manipulativní metody
vìtšinou zpùsobují, že nová náboženská hnutí jsou veøejností paušálnì odsouzena
jako tzv. sekty.
Pastoraèní poradce využívá znalostí vývojové psychologie nejen k porozumìní
otázkám duchovního vývoje, ale i k porozumìní novým náboženským hnutím a jejich
konfliktu s vìtšinovou spoleèností. Sektáøství ovšem nachází i mimo jeho „ideální
oblast“ nových náboženských hnutí - v etablovaných náboženských komunitách
a nakonec i v životì celé spoleènosti. Pohled na sektáøství v tomto širokém vývojovì
psychologickém a spoleèenském kontextu mu umožòuje pøistupovat ke klientùm
pastoraèního poradenství v otázkách sektáøství s nadìjí a pozitivním oèekáváním,
a pomoci tak uvolòovat jejich potenciál pro obnovení duševní rovnováhy a pro
vyøešení problémù, kvùli nimž ho vyhledali.
Poznámky
1 Napø. REBELL, W., Psychologisches
Grundwissen für Theologen, Chr. Kaiser,
München 1992, 2. vydání (1. vydání
1988), str. 59-61, a další.
2 FOWLER, J. W., Stages of Faith, Harper
& Row, San Francisco 1981.
3 ALLPORT, G. W., The Individual and
his Religion, The Macmillan Company,
New York 1953.
4 Struènì o nich referuje Kocourková, J.,
in: HORT, V., HRDLIÈKA, M., KO-
COURKOVÁ, J., MALÁ, E. a kol., Dìtská
a adolescentní psychiatrie, Portál,
Praha 2000, str. 27-34.
5 ERIKSON, E., Dìtství a spoleènost. Pøeložil
Jan Valeška. Argo, Praha 2002. Od
téhož autora èesky dále vyšlo: ERIKSON,
E., Mladý muž Luther: studie psychoanalytická
a historická. Pøeložil Michal
Èernoušek. Psychoanalytické nakladatelství,
Praha 1996; ERIKSON, E., Životní
cyklus rozšíøený a dokonèený. Lidové
noviny, Praha 1999.
6 O finální Eriksonovì teorii osmi vývojových
stadií obsáhle referuje: ØÍÈAN,
P., Psychologie náboženství, ...str. 279-
299.
7 Napø. PIAGET, J., Six Psychological Studies,
Random House, New York 1967.
Èesky vyšlo: PIAGET, J., Psychologie
inteligence, Státní pedagogické nakladatelství,
Praha 1970; další vydání Portál,
Praha 1999.
8 Pøedevším KOHLBERG, L., Essays on
Moral Development I., II., Harper&Row,
New York 1981, resp. 1984. Èesky o
Kohlbergovì disertaèní práci z roku 1958
a na ní navazujícím bádání: HEIDBRINK,
H., Psychologie morálního vývoje, Portál,
Praha 1997 na str. 68-118.
136