Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvà Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Muna (3.3), ale podobná praxe je pøekvapivì èastá i v ménì exotických skupinách. Mùže mít podobu doporuèení duchovního uèitele (v nìkterých hinduistických skupinách), rady sborového staršího (v mnoha køes anských pentekostálních skupinách), „následování Ježíše“ (v uèednických skupinách), pastýøské péèe (v mnoha jiných køes anských skupinách) apod. Jiným prostøedkem psychické manipulace je to, co by Festinger patrnì nazval „øízeným prostøedím“, ale co mùžeme také ménì dramaticky oznaèit jako naplnìní volného èasu. „Je èasté a typické, že poèáteèní nadšení nového èlena je podchyceno do množství aktivit, které naplní jeho veškerý volný èas a døíve èi pozdìji mu postupnì zabrání vìnovat se døívìjším zájmùm - vzdìlání, sportu, kultuøe i pøátelùm. Tyto aktivity nebývají sice deklarovány jako povinné, bývá však naznaèeno, že neúèast by byla na škodu nejen pro nìj, ale i pro vztahy s jeho novými pøáteli ... Nový èlen je tak vlastnì laskavým chováním vmanipulován do èasovì nároèného životního stylu, z jehož tempa lze jen tìžko slevit bez muèivých výèitek ’vychladnutí‘, opuštìní poèáteèního nadšení èi ’zrady‘. Pøemíra akcí a aktivit, které zpoèátku vypadaly jako dobrovolné a inspirující, se èasem stává vlastnì povinností, jež je splòována spíše kvùli jiným lidem, zejména tìm, kdo ... pøišli pozdìji a poèáteèní nadšení ještì neztratili.“ 195 Pøíkladem takového naplnìní èasu mùže být Pražské spoleèenství Kristovo. Cíl „imitovat Ježíše“ je dosahován stálým dohledem tzv. vedoucího v uèednictví nad denními aktivitami jeho uèedníka. Ty, které vedoucí oznaèí jako „neužiteèné“, získávají znamení èinnosti, která není v souladu s Boží vùlí, a která tedy má být v zájmu duchovního rùstu opuštìna. Tímto zpùsobem je provádìn dohled nad celou šíøí života uèedníka. Konformitu zvyšuje také jazyk, který skupina vytváøí a používá. K manipulaci slouží dvojím zpùsobem: jednak bývá frázovitý a schematický, s omezenou slovní zásobou, takže myšlení nerozvíjí, ale spíše omezuje a uzavírá do pøedem daných kategorií a schémat. Èlenové skupiny nacházejí emocionální odmìnu pøi jeho používání, protože je jedním z hlavních znakù pøíslušnosti. Výsledkem tohoto prosazování frázovitého jazyka je pro vnìjšího pozorovatele dojem, že všichni pøíslušníci skupiny myslí stejnì (jsou „programovaní“). Druhý zpùsob, jímž jazyk slouží k manipulaci, je vytvoøení vlastního slovníku, zvláštì prostøednictvím redefinice obecnì známých pojmù. Tím se øeè pøíslušníkù skupiny stane ménì srozumitelná a oni si pochopitelnì více rozumí s tìmi, kdo sdílejí stejné pojmy a kdo tìmto pojmùm rozumìjí stejnì, než s tìmi, jejichž myšlení tìmto skupinových jazykovým konceptùm neodpovídá. Tak se jazyk stává nástrojem rozdìlení na „my“ a „oni“, jak jsme o nìm hovoøili ve 3. kapitole. Extrémním pøíkladem takového zneužití jazyka je novoøeè, sestávající ze stovek pojmù, jež svým následovníkùm definoval (a bìžnì užívané pojmy redefinoval) zakladatel scientologie L. R. Hubbard. 196 Nástrojem psychické manipulace se mohou stát i vyžadované dùkazy o loajalitì èlenù ke skupinì. Extrémním pøípadem je jistì rituál „bílých nocí“, jimiž zajiš oval vìrnost svých následovníkù Jim Jones, vùdce Svatynì lidu (3. kapitola). Podobnì ale mohou sloužit i jiné obìti: obìti èasu (mnohahodinová kázání, èekání na pøíchod 129
vùdce), pohodlí, spánku, jídla, finanèních prostøedkù, individuálních preferencí (jednotným odìvem, stravou, vykonáváním nechtìné práce) apod. Nakonec ještì musíme mezi manipulativními technikami zmínit vyvolávání strachu z následkù odchodu ze skupiny. Tento strach mùže být dlouhodobì budován neobjektivnì negativním líèením prostøedí mimo manipulující náboženskou skupinu (zdùrazòující napø. vysokou kriminalitu, rozvodovost a všeobecný mravní úpadek). Takovému líèení jsou èasto vystaveni napø. svìdkové Jehovovi, kteøí si pak èasto nedokáží pøedstavit vìrné manželství èi spoøádanou rodinu mimo své náboženské spoleèenství. Svìdkové ostatnì mohou posloužit za pøíklad i toho, jak bývá negativnì až katastroficky líèen další život tìch, kteøí ze spoleèenství odešli. Veøejnì i v soukromí jsou sdìlovány nadsazené pøíbìhy o selhání a neúspìších tìchto „odpadlíkù“. Tím je „dokázána“ nejenom špatnost svìta mimo náboženské spoleèenství, ale i dodateènì vysvìtlen odchod, nebo odejít mohl - podle myšlení èlenù skupiny - jen ten, kdo byl již døíve mravnì narušený. U svìdkù Jehovových také mùžeme zùstat pøi doplnìní témìø samozøejmého faktu, že strach je vzbuzován i prostøednictvím líèení budoucích trestù z Boží strany, které za odpadnutím nutnì následují. Kolekce zpùsobù psychické manipulace, kterou jsme pøedložili na pøedcházejících stranách, není a nemùže být uzavøená. Nìkteré vyjmenované zpùsoby se pøekrývají a nìkteré nejsou soumìøitelné s jinými. Kolekce slouží k získání pøedstavy o psychické manipulaci, která vytváøí sektáøství. Øadu tìchto zpùsobù je možné nalézt i mimo prostøedí nových náboženských hnutí, a to jednak v renomovaných náboženských spoleènostech (manipulativní zpùsoby pøi misijních akcích s velmi známým a v celých Spojených státech uznávaným misionáøem Billy Grahamem již byly zmínìny výše), jednak ve skupinách, které nejsou explicitnì náboženské. Této otázce se budeme vìnovat v další èásti této kapitoly. 4.4 Sektáøství mimo nová náboženská hnutí Sektáøství jsme zde výše (4.2) vymezili jako používání psychických a sociálnì psychických donucovacích mechanismù, které vede k vytváøení a udržování závislosti na skupinì. Došli jsme k závìru (4.3), že nejvhodnìjším oznaèením pro tyto mechanismy je pojem psychická manipulace v tom smyslu, jak ho definuje Marie Vágnerová: tedy jako pùsobení na kognitivní, emotivní a konativní aspekty lidské psychiky, které postupnì vede k promìnì osobnosti manipulovaného jedince. Objasnili jsme také specifika manipulace v náboženském prostøedí a vysvìtlili, že nejvhodnìjším místem existence sektáøství je nové náboženské hnutí. Pøedbìžnì jsme výše také upozoròovali na to, že se sektáøstvím se setkáváme i v jiných skupinách a že také nìkteré nenáboženské skupiny jsou (z urèitého hlediska oprávnìnì) v obecné mluvì èasto oznaèovány jako sekty. Sektáøství se vyskytuje také v náboženských skupinách, které se øadí k jinému ideálnímu typu než nové náboženské hnutí (podle typologie popsané v èásti 3.1). 130
- Page 1 and 2: 4. POJEM SEKTÁØSTVÍ V KONTEXTU P
- Page 3 and 4: K tomu, aby tato reflexe nastala, s
- Page 5 and 6: tuto sí poukazem na kvalitativnì
- Page 7 and 8: Fowlerovy stupnì víry se staly in
- Page 9 and 10: Tøetí charakteristikou zralé ví
- Page 11 and 12: èujícímu transformaènímu proce
- Page 13 and 14: nebo sledováno se znaènou intenzi
- Page 15 and 16: Biologický vývoj se u jednotlivý
- Page 17 and 18: se objevují v náboženských skup
- Page 19 and 20: transcendentní autoritou. Proto se
- Page 21 and 22: chvíli oslabení mu pak - podle to
- Page 23 and 24: Je ovšem možné silnì pochybovat
- Page 25 and 26: oblastech života mùže totiž v n
- Page 27 and 28: dostateènì obecném popisu své o
- Page 29 and 30: s ním seznámili v kontextu Farmy.
- Page 31: vyvolávání vzpomínek na sexuál
- Page 35 and 36: zmínìný dokument „Fenomén sek
- Page 37 and 38: náboženství naší doby,“ øí
- Page 39 and 40: Vìdomí zákonitostí duchovního
- Page 41 and 42: 4 6 FOWLER, J. W., Faith Developmen
- Page 43 and 44: 81 KROPÁÈEK, L., Islámský funda
- Page 45 and 46: Radical Departures, Desperate Detou
- Page 47 and 48: 140 REMEŠ, P., Mentální programo
- Page 49 and 50: 185 EDWARDS, C., The Dynamics of Ma
- Page 51: øebou. Novì pøíchozí za svùj
vùdce), pohodlí, spánku, jídla, finanèních prostøedkù, individuálních preferencí<br />
(jednotným odìvem, stravou, vykonáváním nechtìné práce) apod.<br />
Nakonec ještì musíme mezi manipulativními technikami zmínit vyvolávání strachu<br />
z následkù odchodu ze skupiny. Tento strach mùže být dlouhodobì budován<br />
neobjektivnì negativním líèením prostøedí mimo manipulující náboženskou skupinu<br />
(zdùrazòující napø. vysokou kriminalitu, rozvodovost a všeobecný mravní úpadek).<br />
Takovému líèení jsou èasto vystaveni napø. svìdkové Jehovovi, kteøí si pak èasto<br />
nedokáží pøedstavit vìrné manželství èi spoøádanou rodinu mimo své náboženské<br />
spoleèenství. Svìdkové ostatnì mohou posloužit za pøíklad i toho, jak bývá negativnì<br />
až katastroficky líèen další život tìch, kteøí ze spoleèenství odešli. Veøejnì i v soukromí<br />
jsou sdìlovány nadsazené pøíbìhy o selhání a neúspìších tìchto „odpadlíkù“. Tím je<br />
„dokázána“ nejenom špatnost svìta mimo náboženské spoleèenství, ale i dodateènì<br />
vysvìtlen odchod, nebo odejít mohl - podle myšlení èlenù skupiny - jen ten, kdo byl<br />
již døíve mravnì narušený. U svìdkù Jehovových také mùžeme zùstat pøi doplnìní<br />
témìø samozøejmého faktu, že strach je vzbuzován i prostøednictvím líèení budoucích<br />
trestù z Boží strany, které za odpadnutím nutnì následují.<br />
Kolekce zpùsobù psychické manipulace, kterou jsme pøedložili na pøedcházejících<br />
stranách, není a nemùže být uzavøená. Nìkteré vyjmenované zpùsoby se pøekrývají a<br />
nìkteré nejsou soumìøitelné s jinými. Kolekce slouží k získání pøedstavy o psychické<br />
manipulaci, která vytváøí sektáøství. Øadu tìchto zpùsobù je možné nalézt i mimo<br />
prostøedí nových náboženských hnutí, a to jednak v renomovaných náboženských<br />
spoleènostech (manipulativní zpùsoby pøi misijních akcích s velmi známým a v celých<br />
Spojených státech uznávaným misionáøem Billy Grahamem již byly zmínìny výše),<br />
jednak ve skupinách, které nejsou explicitnì náboženské. Této otázce se budeme<br />
vìnovat v další èásti této kapitoly.<br />
4.4 Sektáøství mimo nová náboženská hnutí<br />
Sektáøství jsme zde výše (4.2) vymezili jako používání psychických a sociálnì<br />
psychických donucovacích mechanismù, které vede k vytváøení a udržování závislosti<br />
na skupinì. Došli jsme k závìru (4.3), že nejvhodnìjším oznaèením pro tyto mechanismy<br />
je pojem psychická manipulace v tom smyslu, jak ho definuje Marie Vágnerová: tedy<br />
jako pùsobení na kognitivní, emotivní a konativní aspekty lidské psychiky, které<br />
postupnì vede k promìnì osobnosti manipulovaného jedince. Objasnili jsme také<br />
specifika manipulace v náboženském prostøedí a vysvìtlili, že nejvhodnìjším místem<br />
existence sektáøství je nové náboženské hnutí. Pøedbìžnì jsme výše také upozoròovali<br />
na to, že se sektáøstvím se setkáváme i v jiných skupinách a že také nìkteré<br />
nenáboženské skupiny jsou (z urèitého hlediska oprávnìnì) v obecné mluvì èasto<br />
oznaèovány jako sekty.<br />
Sektáøství se vyskytuje také v náboženských skupinách, které se øadí k jinému<br />
ideálnímu typu než nové náboženské hnutí (podle typologie popsané v èásti 3.1).<br />
130
Change language