Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvà Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
pøedsudkù“, nutnost „podívat se na svìt z jiného úhlu“, „stát se dítìtem“ a s dùvìrou „nasávat mléko“ apod. Záludnost tohoto prvku psychické manipulace spoèívá v tom, že pøijetí øešení je natolik lákavé, že ho jedinec mùže pøijmout zcela za své a za výsledek svého vlastního odpovìdného poznávacího procesu. Toto pøesvìdèení vedoucí pøedstavitelé nìkterých náboženských skupin (povìstní jsou v tomto smìru pøednášející Scientologické církve) rádi podporují výzvami, jako napø. „Nevìøte mi“, o nichž pravdìpodobnì vìdí, že budou mít pøesnì opaèný úèinek. Od potøeby vyhovìní, konformního chování a nechuti vyvolávat konflikt je už velmi blízko k poslušnosti autoritì. Pokusy, šokující svými výsledky, ale i pøekraèující normy psychologických experimentù, provádìl od 60. let 20. století americký psycholog Stanley Milgram. 184 Prokázal, že nejménì polovina pokusných osob (podle okolností experimentu) je ochotna jít až k hranici ohrožení cizího života, pokud je jejich jednání zaštítìno autoritou. Ochota uposlechnout autoritu klesala, pokud byly odstranìny vnìjší znaky autority (vìdecké prostøedí, bílý pláš ), nebo pokud autorita nebyla osobnì pøítomna. Mùžeme se jen domýšlet, oè je tlak na uposlechnutí autority silnìjší v náboženské oblasti, v níž jsou vnìjší znaky autority zpravidla ještì znaènì posíleny charismatizací (3.3). Vytváøení manipulativního prostøedí mùže napomoci také to, že nový konvertita se ve skupinì ocitá v roli dítìte. Zajímavé myšlenky ohlednì dìtského chování ve skupinì pøináší Christopher Edwards, když popisuje prostøedí, které se stalo tímto chováním typické - Církev sjednocení: 185 „Dìtské chování je bohatì odmìòováno chválou, potleskem, úsmìvy a intenzivními pohledy plnými souhlasu smìrem k novicovi. Charakteristiky dospìlého chování, vèetnì odstupu, stanovení kontextu, individuálního rozhodování nebo individuální interpretace nejsou vedoucími skupiny povzbuzovány. Vedoucí s úsmìvem odkládají otázky a slibují, že budou nakonec zodpovìzeny. ... Jak jsem pøijímal závislejší, dìtštìjší roli ve skupinì, zaèal jsem dùvìøovat vnímání skupiny více než svému vlastnímu vnímání. Vìrouèný systém ospravedlòoval toto chování doktrínou, že noví èlenové skupiny se více otevøou Boží pravdì, pokud budou dùvìøovat jako dìti a nechají myšlení za sebou.“ Zvláštní úèinnost tlaku ke konformnímu chování mùžeme pozorovat v tìch pøípadech, kdy manipulovaný èlovìk není pouze pasivním napodobitelem konání ani pouhým pøíjemcem myšlenek jiných lidí (aèkoliv je považuje za vlastní), ale pøímo tvùrcem toho, co od nìj okolí oèekává. Vyznávání vlastních vin èi vydávání svìdectví o duchovních a jiných zážitcích jsou nevìdomky strukturována pøesnì podle oèekávání pøíslušníkù skupiny a velmi úèinnì tak pomáhají pøemìnit individuální chápání reality do modelu, který je urèen skupinou. Pokud èlovìka oèekávání skupiny pøivede k disonanci mezi vlastními slovy a realitou, jak byla dosud vnímána, pak tím, co se pøizpùsobí a tuto disonanci zmírní, je pochopitelnì zpùsob vnímání. 186 Úèinnost této „vlastní tvorby“ zážitkù, které jsou považovány za natolik „vlastní“, že jsou nezpochybnitelné, potvrzuje v posledních letech epidemie tzv. syndromu falešné pamìti. 187 Objevuje se u klientù nìkterých nábožensko-terapeutických hnutí (napø. scientologie), nìkterých laických terapeutù (kineziologie, reinkarnaèní terapie, 127
vyvolávání vzpomínek na sexuální èi satanistické zneužití v dìtství 188 ) i nìkterých duchovních (kteøí provádìjí exorcismus na základì údajné démonizace v dìtství). Cesta k této vlastní tvorbì podle oèekávání okolí bývá pøipravena náboženskými argumenty, které dodají zvláštní váhu právì probíhajícímu èasu, právì pøítomnému místu, roli právì daného vùdce, okolnostem apod. Jak jsme se již zmínili výše, zacházení s takovými argumenty nazývá Lifton „tajemnou manipulací“ 189 a øíká, že vùdci totalitních skupin se považují za obdarované tajemnou mocí, která „nejenom ospravedlòuje ... manipulace, ale èiní z nich povinnost“. 190 Za touto tajemnou mocí je podle Liftona napø. vìdomí ’vyššího principu‘, který pak ospravedlòuje jakékoli èiny nebo jakýkoli nátlak, a který naopak pøísnì odsuzuje jakoukoli pochybnost a vzdor. Úspìšný nábor tak mùže vést k naprosté zmìnì chování a návykù konvertity, takže nìkteøí autoøi pak hovoøí o dvou osobnostech - skuteèné a sektáøské. 191 Jak upozoròují Rossová a Langone, 192 „výmìnì pøedešlého životního stylu, slovníku, zájmù a hodnot“ napomáhají výzvy jako „Staò se dítìtem“ (o ní jsme se zmínili již výše), „Staò se naprosto mírumilovným“, „Odpoj se od materiálního svìta“ atd. Rossová a Langone pokraèují: „Tento dramatický rozchod s minulostí mùže zpoèátku zpùsobit konvertitùm velký stres. Ti se pak cítí být roztrženi mezi svým minulým a souèasným životem, vláèeni protichùdnými závazky a nejistí, jaká je jejich pravá identita. Pokud jejich konformní chování k víøe a praktikám sekty pokraèuje, stres èasto poklesne a nakonec døívìjší pøesvìdèení, životní styl, a dokonce døívìjší zážitky se zdají být vzdálené, èásteènì zapomenuté a v podstatì oddìlené od každodenního vìdomí.“ 193 Tento mechanismus - jak bylo uvedeno již døíve - nazývá Steven Hassan 194 podle E. H. Scheina „rozmrazení“ - „zmìna“ - „opìtovné zmrazení“. Psychická manipulace mùže pokraèovat i po náboru. Její role je pak posílení skupinové soudržnosti, zvýšení výkonu skupiny a prevence odpadlictví. Jednou z technik, jimž se musíme vìnovat na pøedním místì, je vedení k pøerušení stykù s blízkými lidmi mimo skupinu. Tito lidé totiž znamenají pro pøíslušníka skupiny autoritu, jejíž stanoviska mohou být rozdílná od postojù skupiny. Již ve 3. kapitole jsme zmiòovali negativní nálepkování rodièù a dalších blízkých osob, které vedlo k radikalizaci nìkterých nových náboženských hnutí. Na tomto místì ještì pøipojme, že pøíslušníci náboženských skupin mohou být manipulováni naznaèováním, že jsou duchovnì pokroèilejší než jejich manželský partner, který je strhává zpìt a brání jim v duchovním rozvoji. Tímto zpùsobem byly napø. rozbity nìkteré dlouhodobé manželské a pøedmanželské vztahy pøíslušníkù komunit Parsifala Imanuele. Náboženské skupiny, které používají psychickou manipulaci, mohou naopak stát o to, aby vytvoøily manželské páry pouze ze svých pøíslušníkù. Manželská a rodièovská role, kterou se tak mladí manželé budou uèit ve skupinì, podstatnì pøispìje k jejich konformitì. Pokud je vztah mezi manželi založen pøedevším na jejich spoleèné pøíslušnosti ke skupinì (pokud napø. vùdce partnery vybírá), je eliminováno na minimum „nebezpeèí“ rebelie takové dvojice a do znaèné míry zajištìna její konformita. Vybíráním manželských partnerù jsou velmi dobøe známi následovníci Son-Mjong 128
- Page 1 and 2: 4. POJEM SEKTÁØSTVÍ V KONTEXTU P
- Page 3 and 4: K tomu, aby tato reflexe nastala, s
- Page 5 and 6: tuto sí poukazem na kvalitativnì
- Page 7 and 8: Fowlerovy stupnì víry se staly in
- Page 9 and 10: Tøetí charakteristikou zralé ví
- Page 11 and 12: èujícímu transformaènímu proce
- Page 13 and 14: nebo sledováno se znaènou intenzi
- Page 15 and 16: Biologický vývoj se u jednotlivý
- Page 17 and 18: se objevují v náboženských skup
- Page 19 and 20: transcendentní autoritou. Proto se
- Page 21 and 22: chvíli oslabení mu pak - podle to
- Page 23 and 24: Je ovšem možné silnì pochybovat
- Page 25 and 26: oblastech života mùže totiž v n
- Page 27 and 28: dostateènì obecném popisu své o
- Page 29: s ním seznámili v kontextu Farmy.
- Page 33 and 34: vùdce), pohodlí, spánku, jídla,
- Page 35 and 36: zmínìný dokument „Fenomén sek
- Page 37 and 38: náboženství naší doby,“ øí
- Page 39 and 40: Vìdomí zákonitostí duchovního
- Page 41 and 42: 4 6 FOWLER, J. W., Faith Developmen
- Page 43 and 44: 81 KROPÁÈEK, L., Islámský funda
- Page 45 and 46: Radical Departures, Desperate Detou
- Page 47 and 48: 140 REMEŠ, P., Mentální programo
- Page 49 and 50: 185 EDWARDS, C., The Dynamics of Ma
- Page 51: øebou. Novì pøíchozí za svùj
vyvolávání vzpomínek na sexuální èi satanistické zneužití v dìtství 188 ) i nìkterých<br />
duchovních (kteøí provádìjí exorcismus na základì údajné démonizace v dìtství).<br />
Cesta k této vlastní tvorbì podle oèekávání okolí bývá pøipravena náboženskými<br />
argumenty, které dodají zvláštní váhu právì probíhajícímu èasu, právì pøítomnému<br />
místu, roli právì daného vùdce, okolnostem apod. Jak jsme se již zmínili výše, zacházení<br />
s takovými argumenty nazývá Lifton „tajemnou manipulací“ 189 a øíká, že vùdci<br />
totalitních skupin se považují za obdarované tajemnou mocí, která „nejenom<br />
ospravedlòuje ... manipulace, ale èiní z nich povinnost“. 190 Za touto tajemnou mocí je<br />
podle Liftona napø. vìdomí ’vyššího principu‘, který pak ospravedlòuje jakékoli èiny<br />
nebo jakýkoli nátlak, a který naopak pøísnì odsuzuje jakoukoli pochybnost<br />
a vzdor.<br />
Úspìšný nábor tak mùže vést k naprosté zmìnì chování a návykù konvertity,<br />
takže nìkteøí autoøi pak hovoøí o dvou osobnostech - skuteèné a sektáøské. 191 Jak<br />
upozoròují Rossová a Langone, 192 „výmìnì pøedešlého životního stylu, slovníku,<br />
zájmù a hodnot“ napomáhají výzvy jako „Staò se dítìtem“ (o ní jsme se zmínili již<br />
výše), „Staò se naprosto mírumilovným“, „Odpoj se od materiálního svìta“ atd.<br />
Rossová a Langone pokraèují: „Tento dramatický rozchod s minulostí mùže zpoèátku<br />
zpùsobit konvertitùm velký stres. Ti se pak cítí být roztrženi mezi svým minulým<br />
a souèasným životem, vláèeni protichùdnými závazky a nejistí, jaká je jejich pravá<br />
identita. Pokud jejich konformní chování k víøe a praktikám sekty pokraèuje, stres<br />
èasto poklesne a nakonec døívìjší pøesvìdèení, životní styl, a dokonce døívìjší zážitky<br />
se zdají být vzdálené, èásteènì zapomenuté a v podstatì oddìlené od každodenního<br />
vìdomí.“ 193 Tento mechanismus - jak bylo uvedeno již døíve - nazývá Steven Hassan 194<br />
podle E. H. Scheina „rozmrazení“ - „zmìna“ - „opìtovné zmrazení“.<br />
Psychická manipulace mùže pokraèovat i po náboru. Její role je pak posílení<br />
skupinové soudržnosti, zvýšení výkonu skupiny a prevence odpadlictví. Jednou<br />
z technik, jimž se musíme vìnovat na pøedním místì, je vedení k pøerušení stykù<br />
s blízkými lidmi mimo skupinu. Tito lidé totiž znamenají pro pøíslušníka skupiny autoritu,<br />
jejíž stanoviska mohou být rozdílná od postojù skupiny. Již ve 3. kapitole jsme zmiòovali<br />
negativní nálepkování rodièù a dalších blízkých osob, které vedlo k radikalizaci<br />
nìkterých nových náboženských hnutí. Na tomto místì ještì pøipojme, že pøíslušníci<br />
náboženských skupin mohou být manipulováni naznaèováním, že jsou duchovnì<br />
pokroèilejší než jejich manželský partner, který je strhává zpìt a brání jim v duchovním<br />
rozvoji. Tímto zpùsobem byly napø. rozbity nìkteré dlouhodobé manželské a pøedmanželské<br />
vztahy pøíslušníkù komunit Parsifala Imanuele.<br />
Náboženské skupiny, které používají psychickou manipulaci, mohou naopak stát<br />
o to, aby vytvoøily manželské páry pouze ze svých pøíslušníkù. Manželská a rodièovská<br />
role, kterou se tak mladí manželé budou uèit ve skupinì, podstatnì pøispìje<br />
k jejich konformitì. Pokud je vztah mezi manželi založen pøedevším na jejich spoleèné<br />
pøíslušnosti ke skupinì (pokud napø. vùdce partnery vybírá), je eliminováno na minimum<br />
„nebezpeèí“ rebelie takové dvojice a do znaèné míry zajištìna její konformita.<br />
Vybíráním manželských partnerù jsou velmi dobøe známi následovníci Son-Mjong<br />
128
Change language