Pojem sektářství v kontextu psychologie náboženství

Pojem sektářství v kontextu psychologie náboženství Pojem sektářství v kontextu psychologie náboženství

30.01.2015 Views

Jako argumenty v kritice výstupového poradenství a pøedpokladu ovládání mysli používají Passantinovi dále zjevnou nízkou úspìšnost náboru a naopak vysoký stupeò odpadlictví bìhem prvního roku èlenství. Pokud by techniky ovládání mysli byly skuteènì tak úèinné, jak se domnívají zastánci hypotézy o jejich existenci, musely by pùsobit na daleko vìtší èást tìch, kdo prošli náborem do sekty. A pokud by byly úèinné, nebylo by pro vìtšinu konvertitù tak snadné sektu do roka od konverze bez jakékoli vnìjší pomoci zase opustit. Passantinovi dále upozoròují na to, že hypotéza ovládání mysli vede v americké spoleènosti k protináboženským náladám a že odporuje køes anské víøe v osobní odpovìdnost každého èlovìka za svá rozhodnutí pøed Bohem. 166 Z pøíslušníkù sekt tvoøí obìti, z nichž je výstupovým poradenstvím sòata odpovìdnost za jejich rozhodnutí. Ale „realita je taková,“ shrnují Passantinovi, „že lidé, kteøí mají velmi reálné duchovní, citové a spoleèenské potøeby, hledají jejich naplnìní a smysl pro svùj život. Protože jsou špatnì vybaveni pro to, aby rozpoznali falešná evangelia tohoto svìta, èiní ubohá rozhodnutí ohlednì své náboženské pøíslušnosti. Ano, ubohá rozhodnutí, ale nicménì rozhodnutí, za nìž jsou osobnì odpovìdni.“ Nová náboženská hnutí (a zdaleka nejen ta, jak uvidíme v èásti 4.4) poskytují množství pøíkladù oklamání (øeèeno s Barkerovou, Passantinovými a dalšími) èi psychické manipulace (což je pojem, který je používán zde). Následující odstavce nìkteré z nich zmiòují. Klasickým pøíkladem takového oklamání je snaha vytvoøit pøátelské svazky s potenciálním konvertitou døíve, než se tento konvertita dozví, do jaké skupiny je pozván. Tato praxe je typická pro následovníky Son-Mjong Muna (Církev sjednocení), kteøí ve Studijních centrech nebo pod hlavièkou CARP (Asociace studentù pro výzkum Principu) dlouho odmítají pøiznat jinou než studentskou bázi svých organizací. Podobných pøíkladù jsou ale desítky: od Nové Akropolis, esoterické spoleènosti na základech uèení H. P. Blavatské, která vystupuje jako kulturní asociace, až po køes anské iniciativy, které poøádají výuku angliètiny nebo prázdninové kempy, aniž by udávaly své náboženské zázemí. Mnohokrát citovaným pøíkladem psychické manipulace (a také èasto démonizovaným jako nástroj „vymývání mozku“) je tzv. bombardování láskou, 167 tedy obklopení potenciálního konvertity neobyèejnì vstøícným prostøedím, které mu velmi ztíží možnost odmítnutí konvertovat. Tento tlak ze strany pøátelských osob se ovšem nemusí týkat jen pozitivních emocí. Èastým pøípadem manipulace je také vyvolání obav (z vlastní neschopnosti, z trestu, ze svìtové katastrofy), za nímž následuje øešení, které se - pochopitelnì - znejistìlému èlovìku tìžko odmítá. Pøíkladem je známý oxfordský test schopností, 168 jímž pøátelský èlen týmu Dianetického centra (a tím tedy pravdìpodobnì zároveò i pøíslušník Scientologické církve) nejprve pozvedne adeptovo sebevìdomí deklarací jeho mimoøádných budoucích možností, aby v následujícím okamžiku srazil jeho pozitivní oèekávání konstatováním jeho souèasného totálního selhání. Mùže se pøi tom spolehnout na to, že vìtšina lidí se v jakémkoli 123

dostateènì obecném popisu své osobnosti (a zvláštì jejích selhání) „najde“ a potvrdí ho jako pravdivý. 169 Název „Oxfordský test schopností“, který jistì u vìtšiny neinformovaných vyvolává asociace s renomovanou univerzitou, nás ostatnì upomíná na fakt, že nìkteré zde pøipomínané pøíklady psychické manipulace mají své blízké obdoby ve sférách médií, obchodu èi reklamy. I tyto obdoby jsou èasto nazývány pejorativnì jako „klamavá reklama“ apod., a dokonce nìkdy s nadsázkou i jako „vymývání mozku“, a i jim se za normálních okolností dokáže jejich potenciální „obì “ bránit. K manipulaci láskou a strachem, zmínìné v pøedminulém odstavci, se vra me ještì citátem z již døíve citované práce Prokopa Remeše: „Obecným znakem totalitních náboženských skupin je skuteènost, že kladou velký dùraz na indukci dvou polárních emocí - strachu a lásky. Lásky k organizaci, která je podporována projevy pøátelství, uvolnìnosti, zájmu, optimismu a emoèní podpory ... a strachu ze svìta ležícího mimo ni. Ten je podporován zprávami líèícími katastrofické vize budoucnosti... Obì emoce jsou v tìchto skupinách zažívány velice intenzivnì, a tak neudivuje, že vùle velké èásti vìøících se dostává do absolutní podøízenosti jejich pùsobení. V sektách není tøeba nic pøikazovat, není tøeba nic zakazovat. Vìtšina lidí dìlá s horlivostí to, co se jim naznaèuje jako správné, a vyhýbá se tomu, co považuje za špatné.“ 170 Na roli pozitivních emocí upozoròuje také již døíve zmínìná evangelikální encyklopedie psychologie a poradenství v hesle „vyhovìní“. 171 Jmenuje dva zpùsoby techniky nìkolikanásobné žádosti: v prvním pøípadì manipulující nejprve požádá o nepatrnou službu, projeví vdìènost a obdiv (a vzbudí tak pozitivní emoce) a vzápìtí podá další, podstatnì nároènìjší žádost (napø. návrh zúèastnit se náboženské náborové akce), která by jinak byla jednoznaènì odmítnuta. Druhým typem této techniky nìkolikanásobné žádosti je naopak podat nejdøíve návrh, který má malou nadìji na vyplnìní (encyklopedie uvádí týdenní pobyt s náboženskou skupinou), a po odmítnutí využít pocity viny, které u dotyèného odmítnutí vyvolalo, a podat ménì nároènou žádost (napø. onen návrh k úèasti v náborové akci). Na stejném místì jsou popsány i techniky, které využívají smysl pro spravedlnost. Nadìji na vyhovìní budoucí žádosti zvyšuje napø. nezasloužený dárek, jímž se obdarovaný cítí být zavázán, a proto povinen vyhovìt nabídce manipulátora. Stejnì jako v pøedchozích dvou technikách, i zde mùže být úèinek kladné emoce nahrazen úèinkem vlastní výèitky. Je napøíklad tìžké odmítnout spoleènou modlitbu se zahranièními misionáøi (typické je v tomto smìru chování mormonských misionáøù), kteøí se dlouho a se zjevnou námahou pokoušejí v cizím jazyku pøedat svou zvìst, protože takové odmítnutí vyvolává pocit nespravedlnosti i neslušnosti vùèi nim. Zpùsob mormonské misie, rozvržené do šesti krokù (tzv. diskusí), které po malých krùècích vedou adepta mormonismu k vlastní, po misionáøi opakované modlitbì a nakonec k pøijetí návrhu na køest, nám pøipomíná fakt, že prvky psychické manipulace jsou - zvláštì v oblasti náboženství - zøídka osamìlé. Tvoøí naopak vìtšinou øetìzce, které èlovìku umožòují z manipulativního prostøedí vystoupit, i když s každým dalším vyhovìním je takové rozhodnutí stále tìžší a tìžší. Pravdìpodobnì právì tyto 124

Jako argumenty v kritice výstupového poradenství a pøedpokladu ovládání mysli<br />

používají Passantinovi dále zjevnou nízkou úspìšnost náboru a naopak vysoký stupeò<br />

odpadlictví bìhem prvního roku èlenství. Pokud by techniky ovládání mysli byly<br />

skuteènì tak úèinné, jak se domnívají zastánci hypotézy o jejich existenci, musely by<br />

pùsobit na daleko vìtší èást tìch, kdo prošli náborem do sekty. A pokud by byly<br />

úèinné, nebylo by pro vìtšinu konvertitù tak snadné sektu do roka od konverze bez<br />

jakékoli vnìjší pomoci zase opustit.<br />

Passantinovi dále upozoròují na to, že hypotéza ovládání mysli vede v americké<br />

spoleènosti k protináboženským náladám a že odporuje køes anské víøe v osobní<br />

odpovìdnost každého èlovìka za svá rozhodnutí pøed Bohem. 166 Z pøíslušníkù sekt<br />

tvoøí obìti, z nichž je výstupovým poradenstvím sòata odpovìdnost za jejich<br />

rozhodnutí. Ale „realita je taková,“ shrnují Passantinovi, „že lidé, kteøí mají velmi<br />

reálné duchovní, citové a spoleèenské potøeby, hledají jejich naplnìní a smysl pro<br />

svùj život. Protože jsou špatnì vybaveni pro to, aby rozpoznali falešná evangelia<br />

tohoto svìta, èiní ubohá rozhodnutí ohlednì své náboženské pøíslušnosti. Ano, ubohá<br />

rozhodnutí, ale nicménì rozhodnutí, za nìž jsou osobnì odpovìdni.“<br />

Nová náboženská hnutí (a zdaleka nejen ta, jak uvidíme v èásti 4.4) poskytují<br />

množství pøíkladù oklamání (øeèeno s Barkerovou, Passantinovými a dalšími) èi<br />

psychické manipulace (což je pojem, který je používán zde). Následující odstavce<br />

nìkteré z nich zmiòují.<br />

Klasickým pøíkladem takového oklamání je snaha vytvoøit pøátelské svazky s potenciálním<br />

konvertitou døíve, než se tento konvertita dozví, do jaké skupiny je pozván.<br />

Tato praxe je typická pro následovníky Son-Mjong Muna (Církev sjednocení), kteøí<br />

ve Studijních centrech nebo pod hlavièkou CARP (Asociace studentù pro výzkum<br />

Principu) dlouho odmítají pøiznat jinou než studentskou bázi svých organizací.<br />

Podobných pøíkladù jsou ale desítky: od Nové Akropolis, esoterické spoleènosti na<br />

základech uèení H. P. Blavatské, která vystupuje jako kulturní asociace, až po<br />

køes anské iniciativy, které poøádají výuku angliètiny nebo prázdninové kempy, aniž<br />

by udávaly své náboženské zázemí.<br />

Mnohokrát citovaným pøíkladem psychické manipulace (a také èasto démonizovaným<br />

jako nástroj „vymývání mozku“) je tzv. bombardování láskou, 167 tedy obklopení<br />

potenciálního konvertity neobyèejnì vstøícným prostøedím, které mu velmi ztíží<br />

možnost odmítnutí konvertovat. Tento tlak ze strany pøátelských osob se ovšem<br />

nemusí týkat jen pozitivních emocí. Èastým pøípadem manipulace je také vyvolání<br />

obav (z vlastní neschopnosti, z trestu, ze svìtové katastrofy), za nímž následuje øešení,<br />

které se - pochopitelnì - znejistìlému èlovìku tìžko odmítá. Pøíkladem je známý<br />

oxfordský test schopností, 168 jímž pøátelský èlen týmu Dianetického centra (a tím<br />

tedy pravdìpodobnì zároveò i pøíslušník Scientologické církve) nejprve pozvedne<br />

adeptovo sebevìdomí deklarací jeho mimoøádných budoucích možností, aby v následujícím<br />

okamžiku srazil jeho pozitivní oèekávání konstatováním jeho souèasného<br />

totálního selhání. Mùže se pøi tom spolehnout na to, že vìtšina lidí se v jakémkoli<br />

123

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!