Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Uvedená (a mnohá další) psychologická pojetí dobøe ukazují na znaky, které se<br />
obvykle pøisuzují skupinám, oznaèovaným jako sekty. Tato pojetí jsou ovšem - podle<br />
našeho názoru - velmi statická. Konstatují autoritáøství a závislost, ale neberou v úvahu,<br />
že na urèitém stupni vývoje osobnosti není závislost na autoritì neobvyklá ani<br />
škodlivá. Rovnìž nevysvìtlují skuteènost, že nìkteøí lidé v této závislosti dlouhodobì<br />
(a èasto s velkou mírou osobní spokojenosti) zùstávají. Všímají si - jistì správnì -<br />
spíše toho, že kvùli mechanismùm radikalizace, popsaným zde ve 3. kapitole, mùže<br />
tato závislost nabýt až sociálnì patologických, a dokonce spoleèensky nebezpeèných<br />
rozmìrù, ale pomíjejí skuteènost, že závislost je v urèitých situacích pøirozená, a<br />
dokonce prospìšná.<br />
V koncepci, kterou navrhujeme v této kapitole a která chápe, že nìkteré náboženské<br />
skupiny brání svým pøíslušníkùm v dosažení duchovní zralosti a vyšších stupòù<br />
Fowlerovy škály, je naproti tomu prostor pro zachycení dynamiky vývoje osobnosti.<br />
Není totiž možné zapomenout, že i tzv. sekty odpovídají na náboženské potøeby, které<br />
je možné uspokojit právì na tøetím stupni duchovního vývoje a na korespondujících<br />
stupních kognitivního, emocionálního a mravního vývoje. „Zdá se, že sekty poskytují<br />
- pøinejmenším na èas - uspokojení ... ideologického hladu stejnì tak jako úlevu od<br />
vnitøního zápasu s nejednoznaèností,“ správnì pøipouštìjí Ungerleider s Wellischem<br />
119 a upozoròují tak pastoraèního pracovníka na nutnost chápat též pozitivní<br />
roli, kterou mùže skupina, oznaèená jako sekta, hrát. 120 Problém totiž není ve vytváøení<br />
podmínek pro dosažení tøetího stupnì Fowlerovy škály (to mùže být velmi<br />
pozitivní), ale v tom, že nìkterá skupina nedovoluje svému èlenu tento stupeò pøekroèit.<br />
Tomuto pøekroèení brání navzdory škodám, které to mùže pøinést - u jednotlivce<br />
v jeho osobnostním vývoji, u celé skupiny tím, že pak je nutné ji stále radikalizovat<br />
(èást 3.5).<br />
Výhodou psychologických definic sekty je ovšem to, že nám umožòuje odstoupit<br />
od sociologické definice (která pracuje s náboženskými skupinami) a všimnout si, že<br />
znaky, jimiž se obvykle sekta definuje, nalezneme i v jiných náboženských, a dokonce<br />
i nenáboženských skupinách. Spíše tedy než o sektì bychom mìli na poli vývojové<br />
a sociální <strong>psychologie</strong> hovoøit o sektáøství jako o fenoménu, jehož doménou je<br />
samozøejmì prostøedí nových náboženských hnutí, ale který se mùže vyskytovat<br />
i mimo nì (èást 4.4).<br />
Sektáøství pak mùžeme definovat jako používání psychických a sociálnì psychických<br />
donucovacích mechanismù v rámci skupiny nebo v její prospìch, které<br />
smìøuje k vytváøení a udržování závislosti na vnìjší autoritì nebo - jinými slovy - k<br />
vytváøení a rozvíjení mechanismù, podporujících konformitu. Totéž pøípadnì mùžeme<br />
vyjádøit s pøihlédnutím k Piagetovi, Kohlbergovi a Fowlerovi takto: sektáøství je takový<br />
tlak, vyvíjený skupinou nebo jednotlivcem v jejich prospìch, jehož úèelem je<br />
zajmout jiného jedince na stupni formálního uvažování, konvenèní morálky a synteticky<br />
konvenèní víry a zabránit mu v rozvoji postformálního uvažování, v pøijetí postkonvenèního<br />
morálního usuzování a v pøechodu na individuálnì reflexivní stupeò víry.<br />
Tento tlak je úèinný pøedevším tehdy, je-li podpoøen nìjakou nezpochybnitelnou,<br />
115
Change language