Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Pojem sektáÅstvà v kontextu psychologie náboženstvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Ovšem stejnì jako ve 3. kapitole z hlediska sociologie náboženských skupin<br />
musíme i z hlediska vývojové <strong>psychologie</strong> pøipustit, že proces denominalizace není<br />
pro nové náboženské hnutí automatický ani snadný. Získávání prostoru pro<br />
individuálnì reflektivní víru v prostøedí nového náboženského hnutí totiž do znaèné<br />
míry postupuje proti skupinovému zájmu. Jak pøipouští již mnohokrát výše citovaný<br />
Fowler, „v mnoha ohledech náboženské instituce ’fungují nejlépe‘, pokud jsou tvoøeny<br />
lidmi, jejichž vìtšinu lze nejspíše popsat tøetím stupnìm,“ 104 tedy synteticky konvenèní<br />
vírou.<br />
Velmi tedy záleží na náboženské skupinì, zda odolá pokušení snažit se ’fungovat<br />
nejlépe‘ za cenu omezení možností duchovního vývoje svých pøíslušníkù. „Zda èlovìk<br />
opravdu uèiní krok do individuálnì reflexivního stupnì, záleží v kritické míøe na<br />
charakteru a kvalitì ideologické skupiny,“ øíká Fowler 105 a pokraèuje: „Mnohé<br />
náboženské skupiny ... prosazují konvenènì pojatý systém víry, když posvìcují<br />
setrvávání v závislosti na vnìjší autoritì a odvozené skupinové identitì tøetího stupnì<br />
víry.“ 106<br />
Z jiné strany tak pøicházíme k paralelnímu konstatování jako ve 3. kapitole. Tam<br />
jsme shledali nebezpeèí nikoli v samé existenci nových náboženských hnutí, ale<br />
v pøekážkách, které jsou nìkdy jimi samotnými nebo vìtšinovou spoleèností kladeny<br />
na jejich cestì ke spoleèensky respektované denominaci. Podobnì není nic znepokojivého<br />
na roli nových náboženských hnutí, kterou hrají pøi poskytování Fowlerova<br />
tøetího stupnì duchovního vývoje a pokud døíve èi pozdìji vytvoøí prostor pro<br />
duchovní rùst svých pøíslušníkù na ètvrtý stupeò a snad i na vyšší stupnì. Znepokojivá<br />
situace mùže nastat tam, kde takové hnutí svým pøíslušníkùm brání v dosažení<br />
individuálnì reflexivního stupnì víry (podle Fowlera) a v dosažení zdravé náboženské<br />
orientace (podle Allporta a dalších). Toto bránìní jde ruku v ruce s omezováním jejich<br />
kognitivního, emocionálního a morálního vývoje. Pravdìpodobným dùvodem této<br />
menšiny nových náboženských hnutí v bránìní pøirozenému vývoji svých pøíslušníkù<br />
je to, že tento vývoj považuje za ohrožující z hlediska efektivity svého fungování<br />
èi z hlediska postavení svého vùdce èi vùdcù.<br />
Toto pojetí do urèité míry koresponduje s bìžnými psychologickými definicemi<br />
tzv. sekt, ale díky Fowlerovì teorii duchovního vývoje míøí pøece jen ponìkud jinam.<br />
Psychologické definice totiž zdùrazòují pøedevším autoritáøské, ba až totalitní prostøedí<br />
tzv. sekt, manipulovatelnost a závislost èlenù, vysoký stupeò soudržnosti sekty<br />
v dùsledku konformity, angažovanost jejích èlenù, vìdomí jejich odlišnosti od okolí<br />
apod. Chybí jim ovšem nadìjný dynamický rozmìr, který vyplývá ze skuteènosti, že<br />
tøetím stupnìm duchovní vývoj nemusí konèit.<br />
Jako pøíklad psychologických definic mùžeme uvést amerického psychiatra Marca<br />
Galantera, který ovšem radìji než pojem sekta (resp. kult) používá pojem „charismatická<br />
skupina“. 107 Ve své známé knize „Sekty: víra, uzdravování a donucování“ 108<br />
z roku 1989 uvádí ètyøi psychologické elementy, které sekty charakterizují. Podobnì a<br />
snad ponìkud výraznìji, je pøipomíná o nìkolik let pozdìji takto: „Existují ètyøi aspekty,<br />
které se zdají být konstitutivními charakteristikami charismatických skupin. Tyto rysy<br />
113
Change language