Pojem sektářství v kontextu psychologie náboženství

Biologický vývoj se u jednotlivých pøíslušníkù nového náboženského hnutí mùže
projevit napø. tak, že postupnì ztratí energii pracovat do úmoru pro naplnìní poslání
nového náboženského hnutí. Svìdectví jejich pøíslušníkù o misijní èinnosti nebo
fyzické práci v rozsahu 14 - 18 hodin dennì nejsou výjimeèná, 102 a to ani v pøípadech,
kdy takové vypìtí trvá nìkolik mìsícù a není pøerušeno volnými dny. Takové nasazení
není možno udržet stále a - pokud nemá dojít k „vyhoøení“ z únavy - musí být èasem
vystøídáno jinou formou zapojení do aktivit náboženské skupiny. Pokud nejsou ti,
jejichž energie ochabla, donuceni nové náboženské hnutí opustit (jak se v nìkterých
extrémních pøípadech dìje), díky nim nevyhnutelnì vzniká uprostøed nového náboženského
hnutí enkláva menšího nasazení.
Stejnì tak v kognitivním vývoji mùže dojít ke zmìnì místa nìkterých hodnot,
napø. ochoty vìnovat pracovní nasazení bez nároku na odmìnu nebo jen s minimálním
kapesným. Nezištnost a obìtavost pøíslušníkù nových náboženských hnutí navíc
mùže být konfrontována s nepøimìøeným komfortem ve vyšších patrech novì vznikající
hierarchie nebo s nehospodárným využitím tìch prostøedkù, které jim byly odepøeny.
Výsledkem pak mùže být zájem o ty „pozemské“ záležitosti, které zpoèátku odsuzovali
jako neduchovní a nepodstatné, napø. o zdravotní a dùchodové pojištìní.
Dùležitìjší zmìna hodnot bývá spojena s touhou po rodinném životì. Tato zmìna
životních priorit v dùsledku stoupajícího vìku - zdá se - zaskoèila napø. zakladatele
hnutí Hare Krišna, indického duchovního uèitele Prabhupádu. Aèkoliv své následovníky
vedl k celibátnímu, tzv. brahmaèárínskému stavu a aèkoliv tento stav je napø.
v èeské poboèce tohoto hnutí silnì doporuèován, podle kvalifikovaných odhadù
dnes minimálnì 80% pøíslušníkù tohoto hnutí vstupuje do manželství. 103
Mravní vývoj pøináší více spoleèenské odpovìdnosti, napø. odpovìdnosti za
staré rodièe èi za výchovu a vzdìlání dìtí. Od všeobjímající touhy pomoci celému
lidstvu, která se v novém náboženském hnutí ale zpravidla nedostane za hranice
proklamací, se vlivem morálního vývoje u jednotlivcù mùže pøesunout tìžištì k
záležitostem okamžité a konkrétní pomoci.
Všechny tyto a jistì mnohé další zmìny ve vývoji èlovìka korespondují s jeho
duchovním vývojem. Jak už bylo øeèeno výše, tento vývoj se mùže dostat do rozporu
s prostøedím, které pøedpokládá a vyžaduje konformitu. Øada pøíslušníkù nových
náboženských hnutí je proto po urèité dobì sama opouští, nebo toto náboženské
prostøedí osobnostnì a duchovnì „pøerostou“. Pozdìji také bude pøipomenuto, že to
bývají zejména ti, jimž okolí laskavým a chápajícím pøístupem tento vývoj usnadní.
S výjimkou tzv. efektu otáèivých dveøí (zmínìného v èásti 3.5) má takový jednotlivcùv
vývoj vliv i na celé nové náboženské hnutí, a to zvláštì v pøípadì, pokud
v nìm tento jednotlivec setrvá. Není neobvyklé, že se k novému náboženskému hnutí
pøipojí nevyzrálá osobnost s témìø infantilní religiozitou, vyspìje uprostøed nìho
a buï ho opouští jako nedostaèující, nebo svým setrváním tím více pøispìje k jeho
zmìnì. Nevyhnutelným dùsledkem pøebývání více takových jednotlivcù v novém
náboženském hnutí je totiž jeho denominalizace. Souèástí tohoto procesu je poskytnutí
prostoru k duchovnímu (ale i kognitivnímu, emocionálnímu a morálnímu) rùstu.
112