Inspirace - Svaz zakládání a údržby zeleně

Inspirace - Svaz zakládání a údržby zeleně Inspirace - Svaz zakládání a údržby zeleně

číslo 4 | 2011<br />

Zelené město<br />

Fenomén nejnižší ceny<br />

Voda v krajinářské architektuře<br />

Zahradnická perspektiva<br />

josef kumpán<br />

1


Závěsný i pozemní květinový mobiliář Green City (FR) pro oživení vzhledu veřejných prostranství<br />

měst a obcí i firemních a soukromých interiérů.<br />

WWW.FLORAVIL.CZ


editorial<br />

Otvíráte čtvrté číslo letošního<br />

7. ročníku INSPIRACE,<br />

který byl svým způsobem<br />

zlomový. V roce 2011 časopis<br />

poprvé připravoval,<br />

vydával, financoval a rozesílal<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />

zeleně. Díky firmám,<br />

které časopis podporují,<br />

jej můžeme rozesílat zdarma na stavební odbory<br />

a odbory životního prostředí v menších městech<br />

a obcích, či každému studentovi odborné školy,<br />

který o časopis projeví zájem. Chybí nám však<br />

právě kontakt s úředníky státní správy a samosprávy.<br />

Upozorní-li naši redakci, co nového ve svém<br />

městě či obci prosadili a zrealizovali, moc by nám<br />

pomohli. Rádi o tom potom nejenom napíšeme,<br />

ale jejich města a obce se tak podělí o své úspěchy<br />

se čtenáři <strong>Inspirace</strong> v celé naší republice.<br />

Opravdu bychom rádi věděli, kdo náš časopis<br />

opravdu čte. Prosíme Vás proto, věnujte nám<br />

minutku svého času a přihlaste se k odběru INSPI-<br />

RACE v roce 2012 na našich webových stránkách<br />

(podrobnosti na str. 34).<br />

V roce 2012, stejně jako letos, Vám otevřeme<br />

v Inspiraci okna do světa, provedeme Vás našimi<br />

úspěšnými parky a zahradami a upozorníme<br />

na ty, které z nich získaly – a doufám, že opět<br />

v budoucnosti získají – ocenění v zahraničí. I v roce<br />

2012 Vám zprostředkujeme setkání s odborníky,<br />

prezentujícími nové trendy a technologie. Dočtete<br />

se také, jak se v evropských zemích rozvíjí hnutí<br />

Green City – Zelené město, kam směřuje současná<br />

zahradní a krajinářská architektura ve světě<br />

a u nás. Najdete také pokračování seriálu „Z minulosti<br />

vyrůstá budoucnost“ (v článku z tohoto<br />

čísla o Josefu Kumpánovi se mně stejně zdálo,<br />

že autorka píše o našem současníkovi, nikoliv<br />

o historické osobnosti našeho oboru.) Mnohé<br />

z Vás jistě nezanechá chladnými článek o Fenoménu<br />

Nejnižší Ceny, proto se k němu jistě ještě<br />

několikrát vrátíme.<br />

Redakci přeji, abyste INSPIRACI četli, podporovali<br />

nás a prožili nejenom s námi, ale také ve svém<br />

životě hodně příjemných chvil v dobře založené<br />

zahradě, zajímavém parku, či v moudře obhospodařované<br />

krajině.<br />

Jana Šimečková<br />

Časopis podporuje<br />

obsah 4 | 2011<br />

Z minulosti vyrůstá budoucnost ............................... 4–7<br />

Ing. Radmila Fingerová v seriálu o významných osobnostech<br />

tentokrát představuje Josefa Kumpána<br />

Pěstební předpisy a ukazatele jakosti jehličnatých dřevin ....... 8–9<br />

Ing. Martin Vlasák pokračuje v rubrice, ve které se zabývá<br />

kvalitou a výběrem rostlin<br />

Zelené město.............................................. 11–13<br />

Hnutí Green City je významnou aktivitou v mnoha<br />

evropských zemích<br />

Fenomén nejnižší ceny...................................... 16–17<br />

Nejnižší cena jako jediný ukazatel výběru dodavatele nestačí<br />

pro kvalitní provádění sadovnických realizací<br />

Revitalizace bývalých zahrad gymnázia v Novém Jičíně........... 18–19<br />

V soutěži Park roku 2011 obdržel tento park Čestné uznání<br />

odborné poroty<br />

Koupací jezírka bez hranic .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26–27<br />

6. mezinárodní kongres koupacích jezírek se uskutečnil<br />

v Českých Budějovicích<br />

Voda v krajinářské architektuře.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28–29<br />

Ing. Petr Velička shrnuje základní principy navrhování<br />

přírodních bazénů<br />

Zahradnická perspektiva .................................... 30–31<br />

V rámci vzdělávacího projektu Zahradnická perspektiva<br />

uskutečnil SZÚZ další vzdělávací programy a dílny<br />

Rozšíření nabídky odborného zahradnického<br />

vzdělávání pracovníků středních škol .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32–33<br />

SZÚZ je partnerem projektu Zahradnické fakulty Mendelovy<br />

univerzity v Brně<br />

seznam inzerce Vydavatel: <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně, Křídlovická 68, 603 00 Brno, Tel./fax: +420 542 210 435,<br />

AZV 2 | FLORAVIL 2 |<br />

Optigrün international AG 14 – 15 |<br />

Zahradní architektura Tábor s.r.o. 20 |<br />

Ivánek – Zeman v.o.s 21 | Rapid 34 | SCAG 35 |<br />

mobil: +420 777 581 544, e-mail: info@szuz.cz | Redakce: Ing. Jana Šimečková, e-mail: simeckova@szuz.cz,<br />

PhDr. Irena Večeřová, e-mail: irena.vecerova1@ seznam.cz | Kontakty na inzerci: Ondřej Vejmelka,<br />

Tel.: +420 777 810 737, Fax: +420 545 578 056, e-mail: inspirace@szuz.cz | Foto na titulní straně: f-f.cz©karnizz<br />

Grafická příprava, sazba a tisk: Tiskárna-Didot, spol. s r.o., Výstavní 1, 648 75 Brno, www.tiskarna-didot.cz<br />

Registrační číslo: MK ČR E 15535 | Žádná část tohoto čísla nesmí být bez písemného souhlasu vydavatele šířena.<br />

3


Z minulosti<br />

vyrůstá budoucnost<br />

osobnosti<br />

4. část Ing. Radmila Fingerová<br />

„Zahrada pana továrníka S. na Vinohradech. Nepoměrně vysoká budova je paralyzována řadou topolů, které tvoří zároveň<br />

pěkné pozadí vyvýšené květnice“.<br />

Josef Kumpán<br />

(1885 – 1961)<br />

architekt zahradního umění<br />

Můj vztah k Josefu Kumpánovi se začal<br />

rozvíjet pomalu a teprve před pár lety, kdy<br />

jednoho zimního večera, při četbě starého<br />

zahradnického časopisu „Naše zahrádka“,<br />

který od roku 1911 vydával Ferdinand Macháček<br />

a jehož hlavním spolupracovníkem<br />

byl Josef Kumpán, jsem zahlédla malou,<br />

vybledlou fotografii detailu zahradní partie<br />

v prudkém svahu. Stejné místo jsem před<br />

nedávnem vyfotografovala při průzkumu terénu<br />

v jedné zahradě v Roudnici nad Labem<br />

zcela zarostlé náletem. Už při prvním průzkumu<br />

místy téměř neproniknutelného houští<br />

bylo zřejmé, že zahradu, kterou postupně<br />

pohlcuje okolní příroda, musel navrhnout<br />

zkušený zahradní architekt, to nebyla práce<br />

poučeného a nadšeného laika.<br />

Zahrada, která patřila ve třicátých 20. století<br />

k modernímu víkendovému domku, z kterého<br />

zbyly jen obvodové zdi a děravá plochá<br />

střecha původně upravená jako příjemná<br />

střešní terasa, byla v minulosti citlivě vysvahována.<br />

Bylo možné identifikovat zbytky<br />

původního bazénu i systém důmyslného<br />

vodního prvku procházejícího celou zahradou,<br />

kosterní dřeviny i základní koncepci<br />

zahrady založené na výhledech do údolí.<br />

V časopise nebylo u fotografie uvedeno<br />

místo zahrady, ani klient, jen informace, že<br />

jde o fotografii rok po založení zahrady. Josef<br />

Kumpán měl v té době ateliér v Roudnici nad<br />

Labem…Zahrada, kterou jsem ve studii rehabilitace<br />

nazvala „Tajemnou zahradou“, spí<br />

svým poklidným spánkem dodnes. Klientovi<br />

se změnily životní priority a rehabilitace zahrady<br />

se zatím neplánuje. Mě ale od té doby<br />

zajímá zapomenutý osud pravděpodobného<br />

tvůrce této zahrady.<br />

A tak mé nesystematické detektivní úsilí<br />

po stopách Josefa Kumpána občas pokračuje.<br />

Díky jinému velkému milovníkovi jeho<br />

díla jsem měla možnost přečíst tři útlé, ale<br />

O Josefu Kumpánovi jsme se ve škole nic<br />

neučili – studovala jsem v době budování<br />

socialismu a připomínka někoho, kdo si<br />

říkal nejen zahradní architekt, ale dokonce<br />

architekt zahradního umění a pracoval především<br />

pro bohaté továrníky, byla až do roku<br />

1989 nežádoucí.<br />

nesmírně užitečné publikace, které Josef<br />

Kumpán vydal vlastním nákladem. Zlatým<br />

hřebem mého dosavadního průzkumnického<br />

úsilí po stopách Josefa Kumpána bylo<br />

objevení publikace „Novodobá zahrada“<br />

v olomoucké universitní knihovně.<br />

Čím více se o jeho díle dozvídám, tím<br />

více lituji, že mu nebylo dopřáno rozvíjet<br />

svůj talent po celý život. Zahradní tvůrci<br />

většinou žijí dlouho – stačí sledovat jejich<br />

životopisné údaje, ale Josefu Kumpánovi,<br />

stejně jako mnoha dalším vynikajícím lidem,<br />

vážně zkomplikovaly pracovní život dějinné<br />

události dvacátého století. Kdyby se Josef<br />

Kumpán narodil v jiné době nebo v jiné zemi,<br />

pravděpodobně by nejen odborníci pohlíželi<br />

na jeho bohaté dílo s úctou. Jeho realizované<br />

zahrady a parky by byly vzorně udržovány<br />

a případně citlivě rehabilitovány. Ale Josef<br />

Kumpán se narodil v Čechách v době Rakousko-Uherska<br />

a zemřel v Československé socialistické<br />

republice. Po absolvování německé<br />

vyšší odborné školy zahradnické v Lednici<br />

na Moravě sbíral zkušenosti, stejně jako<br />

před ním František Thomayer, v Německu<br />

i ve Francii – v zemích, které byly začátkem<br />

dvacátého století pro obor zahradní architektury<br />

mnohem příznivější než země Rakousko-Uherska.<br />

Zajisté dobře znal teoretická díla<br />

Lichtwarka, Laugeara, Muthesiuse, Behrense,<br />

kteří usilovali o reorganizaci zahrady i myšlenky<br />

a dílo Leberechta Miggeho.<br />

Tyto myšlenky propagoval časopis „Krása<br />

našeho domova“ (stať Z. Wirtha „Evropská<br />

zahrada“). Časopis Krása našeho domova<br />

vydával v letech 1904 – 1951 <strong>Svaz</strong> okrašlovací<br />

a ochranný. V roce 2001 jeho vydávání obnovil<br />

Český svaz ochránců přírody, který se k tradici<br />

<strong>Svaz</strong>u okrašlovacího a ochranného hlásí.<br />

Po první světové válce se vrátil Josef Kumpán<br />

do vlasti, aby svá pracovně nejintenzivnější<br />

léta prožil ve službách mladé Československé<br />

republiky. Z písemných dokumentů,<br />

které se nám dochovaly, je zřejmé, že vždy<br />

měl na mysli nejen zájem klienta, ale i českou<br />

krajinu, za jejíž nedílnou a důležitou součást<br />

soukromé zahrady považoval.<br />

V době, kdy měl nesmírně mnoho zkušeností<br />

a zajisté i mnoho tvůrčích sil – bylo mu 53 let,<br />

4


začala 2. světová válka a po ní už jen pomalé<br />

umíráni všeho, co vytvořil. Jeho klienti byli<br />

především továrníci a právníci, kterým byly<br />

jejich vily v roce 1948 znárodněny. Nastěhovali<br />

se do nich lidé, kteří neměli vztah ani<br />

k domu, ani ke společenskému a bohatému<br />

rodinnému životu, pro které byly Kumpánovy<br />

zahrady vytvářeny. Nevím, jak Josef<br />

Kumpán žil dalších 16 let po konci druhé<br />

světové války, ale jeho zahrady bez péče<br />

a lásky svých majitelů postupně mizely.<br />

Podle údaje, který jsem nedokázala ověřit,<br />

a tak jej uvádím jen pro ilustraci nikoliv jako<br />

životopisný údaj, v letech 1919–1945 vyprojektoval<br />

1028 vilových a domácích zahrad,<br />

123 veřejných sadů, 21 hřbitovů, získal četné<br />

ceny v soutěžích doma i v cizině (např. soutěž<br />

na Rajskou zahradu na Pražském hradě).<br />

Do dnešních dnů je známá ze soukromých<br />

zahrad pouze částečně obnovená vila Čerych<br />

v České Skalici. Z veřejných zakázek je<br />

to Růžový sad na Petříně.<br />

A tak nám nejvíce o jeho schopnostech<br />

vypovídají tři útlé publikace, které vlastním<br />

nákladem vydal. Z nich je zřejmé, že byl<br />

nejen nesmírně zručný kreslíř, které své<br />

myšlenky dokázal svým klientům v podobě<br />

perspektiv dokonale přiblížit, ale byl také<br />

velkým znalcem rostlinného materiálu<br />

a technologie zakládání zahrad, které nazýval<br />

sadovnickými pracemi.<br />

Z hlediska terminologie našeho oboru rozlišoval<br />

mezi zahradním uměním a zahradní<br />

architekturou. Do zahradního umění<br />

řadil projekty domácích a vilových zahrad,<br />

parků, veřejných sadů a promenád, novodobých<br />

hřbitovů, urnových hájů a hrobek,<br />

sadů pro uctění padlých vojínů, zahrad při<br />

nemocnicích, lázeňských sadů, zahradních<br />

kolonií a zahradních měst, botanických a zoologických<br />

zahrad, sportovních a zábavních<br />

sadů, hřišť, sokolských cvičišť, restauračních<br />

a střešních zahrad, výstavišť, přírodních divadel<br />

a školních zahrad. K pojmu zahradní<br />

architektura zařazoval návrhy na besídky<br />

a pavilony, pergoly a oblouky, špalíry, zahradní<br />

nábytek, zahradní vchody a ploty,<br />

kuželníky a houpačky, bazény a vodotrysky,<br />

dekorativní vázy a květinové kbelíky,<br />

skleníky.<br />

Jeho činnost však zahrnovala, dle jeho vlastních<br />

slov, také:<br />

„užitkové zahrady“ – návrhy na ovocné a tvarované<br />

zahrady, ovocnářsko-zelinářské<br />

kultury, květinové zahrady pro obchodní<br />

potřebu,<br />

„kulturní techniku“ – vyměřování a nivelace<br />

zahradních pozemků, meliorační projekty,<br />

návrhy na úpravu jízdních cest a rybníků.<br />

„okrašlování země“ – návrhy na osazování<br />

břehů regulovaných řek, rostlinné doplnění<br />

přírodních scenérií, osazování tratí,<br />

zalesňování.<br />

Zahrada větších rozměrů ve Velkém Oseku. Kolem vily růžovna,<br />

z vily krásný pohled přes velký trávník na kostelík<br />

sousední vesnice.<br />

„Novodobé zahrady“<br />

Nejlépe je poznat jeho přístup k tvorbě<br />

i k zákazníkovi přímo z jeho slov. V publikaci<br />

„Novodobé zahrady“ na závěr uvádí:<br />

„Má činnost se neomezuje pouze na obchodní<br />

vyřízení udělené zakázky, nýbrž já vidím v řešení<br />

každého jednotlivého projektu kulturní úlohu,<br />

která musí směřovati ke zvýšení osobního životního<br />

pohodlí a radosti stavebníka – a zároveň<br />

k okrašlování země. S vypěstováním rostlin se<br />

nezabývám, jelikož by tím byla podvázána má<br />

umělecká činnost. Na přání doporučím svým<br />

p.t. zákazníkům pro nákup rostlinného materiálu<br />

takové zahradnické závody, jejichž dobrá<br />

pověst zaručuje bezvadné dodávky…“<br />

Zahrada pana inž. Čerycha v České Skalici.<br />

5


Jeho publikace neztrácejí ani po více než 70<br />

letech svoji platnost. V roce 1930 vydal publikaci<br />

„Před založením zahrady“ (druhé přepracované<br />

vydání vydal ještě v roce 1938).<br />

Je to soubor rad a doporučení od výběru<br />

pozemku, přes spolupráci klienta a zahradního<br />

architekta až po praktické doporučení<br />

rostlinného materiálu.<br />

„Zahradní besídky<br />

a jejich rostlinná výzdoba“<br />

Publikace „Zahradní besídky a jejich rostlinná<br />

výzdoba“ z roku 1933 je ukázkou<br />

jeho stavitelských i kreslířských schopností.<br />

Josef Kumpán věnoval návrhům besídek<br />

velkou pozornost, byly pro něj zhmotněním<br />

klidného rodinného a společenského života<br />

v zahradě, který viděl především v zahradách<br />

první třetiny 19. století – konkrétně jak sám<br />

uvádí ve slohu biedermayerovském – v období,<br />

které můžeme ohraničit lety 1815<br />

-1848. Dle jeho vlastních slov se v té době<br />

stavěly „jednoduché, ale opravdu vkusné<br />

domy a zahrady. Všude převládala útulnost.<br />

Společenský život odehrával se ve větší části<br />

v zahradě. Po politických bouřích v roce<br />

1848 noví zbohatlíci hleděli více na falešnou<br />

representaci než na půvab a útulnost. Vkusný<br />

a solidní nábytek musel ustoupiti sériovým<br />

tvarům, které byly v továrnách rozmnožovány<br />

a každou zahradu zohyzdily. Pozdější<br />

uplatňování krajinářského slohu nebylo taktéž<br />

vzhledu malé rodinné zahrady na prospěch.“<br />

O besídkách soudí: „Zahrada stává se jen tehdy<br />

útulnou a obytnou, je-li v ní umístěno dosti<br />

odpočívadel a alespoň jedna besídka, skýtající<br />

ochranu proti slunci a nepohodě. Besídka je již<br />

od dob dávných střediskem rodinného a společenského<br />

života v zahradě.“<br />

„Sadová úprava vesnice<br />

/ zahrady na venkově“<br />

O jeho vztahu ke krajině a tvorbě vesnice<br />

svědčí jeho publikace z roku 1939 s názvem<br />

„Sadová úprava vesnice / zahrady na venkově.“<br />

Tato příručka byla sepsána pro obecní<br />

úřady, okrašlovací spolky a majitele zahrad<br />

na venkově. Kromě základních kompozičních<br />

zásad obsahuje mimo jiné seznamy<br />

rostlin, jež se hodí k vysazování na návsích<br />

a do venkovských zahrad.<br />

Právě území vesnic je v současnosti podle<br />

mého názoru nejvíce ohroženo realizací<br />

nekvalitních návrhů, neboť starostové si<br />

v dobré víře najímají tzv. odborníky, kteří<br />

ovšem ve skutečnosti žádnými odborníky<br />

nejsou. Je důležité, aby starostové a členové<br />

obecních zastupitelstev byli poučenými,<br />

obezřetnými klienty, aby uměli rozlišit, co<br />

je pro jejich území správné řešení, aby uměli<br />

rozpoznat odborníka od neodborníka, což<br />

vůbec není lehké. Dovoluji si tedy citovat<br />

několik Kumpánových doporučení, která<br />

jsou platná dnes stejně jako před 72 lety.<br />

„Dnešní venkovský člověk – který má k dispozici<br />

nejrychlejší a poměrně laciné dopravní<br />

prostředky – přejímá nesmyslně módu měst,<br />

upravovat okolí jeho obydlí podle městského<br />

vzoru a tuto městkou zahradu kopíruje člověk<br />

v prostředí, které je obklopeno krásnými háji,<br />

ovocnými stromy, pestrými lukami a bublajícími<br />

potůčky…Silnice, která vede středem<br />

vesnice, je nevhodně stejnoměrně osázena<br />

podle městského způsobu, aniž by bylo respektováno<br />

krásných průhledů na vzácné stavby<br />

a do krásné krajiny. Souvislá stromořadí, která<br />

se uprostřed vesnice s oblibou vysazují, nejsou<br />

na místě – ruší pohled na malebné seskupení<br />

okolních stavení a zabraňují rychlému vysýchání<br />

vozovky. Jakékoliv přísné a symetrické<br />

uspořádání stromoví se do vesnice nehodí.<br />

Naše staré vesnice byly stavěny bez regulačních<br />

plánů, jedno stavení se přidružovalo<br />

nenuceně k druhému. Tím povstala zajímavá<br />

zákoutí, která se pak osazovala stromovím<br />

a vykazují ještě dnes určitou romantiku.<br />

Vysokokmenné stromy na návsi byly svědkem<br />

onoho bohabojného a mravního života, jenž<br />

byl základem spokojenosti a štěstí našich<br />

rodičů a prarodičů… Nepřeplňujme zbytečně<br />

vesnici stromovím – všeho moc škodí. Jediný<br />

správně umístěný a vyvinutý strom nahradí<br />

po estetické stránce deset jiných nevhodně<br />

umístěných. Je-li náves větších rozměrů, vyjímá<br />

se zde jedna skupina mnohem lépe, než<br />

stejnoměrně stromovím osázená plocha. Jehličnaté<br />

stromy na náves vůbec nepatří. Veškeré<br />

stromy s barevným listem – žlutým, červeným<br />

neb pestrým na veřejná prostředí nesázejme.<br />

Budou se zde vždy vyjímati jako cizinci!“<br />

A ještě jedno doporučení, jehož aktuálnost je<br />

zřejmá: „Je starým zlozvykem koruny určitých<br />

stromů každoročně ořezávati. Bohužel i některé<br />

obecní úřady považují ohyzdění stromů<br />

za okrašlovací činnosti, v domněnce, že je to<br />

odborně správné. Ten kdo stromy mrzačí, najde<br />

vždy nějaké ospravedlnění svého počínání.<br />

Nikoliv stromy mrzačit – ale rozumně sázeti.“<br />

K tvorbě zahrad na vesnici rozhodně stojí<br />

za zamyšlení ještě následující Kumpánova<br />

doporučení:<br />

„Na venkově rozeznáváme dva druhy zahrad:<br />

předzahrádky a zahrady za domem. Vesnice<br />

by byly příliš jednotvárné, kdybychom chtěli<br />

6


předzahrádky uniformovati podle jednoho<br />

vzoru, jako je tomu ve městě, kde to jednotná<br />

architektura ulice přímo vyžaduje.<br />

Ale i v selské zahradě musíme se říditi určitými<br />

pravidly organizace: musí zde převládat i rovná<br />

linka, kruh, čtverec, obdélník, kteréžto tvary<br />

stojí v kontrastu s přírodou obklopující celou<br />

vesnici. V selské zahrádce nesmíme pěstovati<br />

naturalismus, napodobovati přírodní háje,<br />

rybníčky, skalky – bylo by to dětské počínání.<br />

Rovná linka – ať v cestě neb v záhonu, je zároveň<br />

úsporou a využitkováváním plochy. Co<br />

se týká větší zahrádky za selským stavením,<br />

musíme se při úpravě cest držeti praktické přímé<br />

linky. Často se nejkrásnější tvary na papíře<br />

vyjímají ve skutečnosti méně krásně. Neposuzujme<br />

tedy nikdy zahradní plán dle krásných<br />

linií a ornamentů. Organizace zahrady budiž<br />

co nejjednodušší. Cesty raději vyložíme kamennými<br />

plotnami neb cihlami. Hlavní květinovou<br />

výzdobu zahrady budou tvořiti trvalky.“<br />

Městské zahrady<br />

K městským zahradám opakovaně uvádí:<br />

„Právě tam, kde bychom měli očekávati největší<br />

porozumění pro uplatňování estetických<br />

zákonů – v předměstských zahradách u vzdělaného<br />

měšťana – tam se často setkáváme<br />

s vybraným nevkusem. To nejsou oku lahodící<br />

zahrady, ale v mnoha případech s chladnou<br />

vypočítavostí podnikateli zohyzděné plochy.<br />

Nezáleží na tom umístiti v zahradě co možná<br />

nejvíce rostlinného materiálu. Navrhovatel zahrady<br />

musí býti umělcem v pravém slova smyslu<br />

– po obchodní stránce nezávislý od pramene<br />

rostlinstva, z kterého své zahrady komponuje.<br />

Bylo nám již častěji naznačeno, abychom se<br />

snažili uplatniti nějaký svérázný český zahradní<br />

sloh. Dobrá rada od těch, již v našem oboru<br />

nepracují… zahrada nemusí býti slohová, aby<br />

tvořila ladný celek, musí býti ale dobře organisována.<br />

Zahrada byla a vždy bude místem,<br />

kde se snoubí užitečno s krásným, rodinný<br />

život s majestátem přírody. Řiďme se danými<br />

poměry a volme nejjednodušší tvary, které se<br />

v zahradě dobře vyjímají.“<br />

Odbornost a etika profese<br />

Z jeho textů vyplývá, že problémy s odborností<br />

i etikou profese byly aktuální ve 30.<br />

letech 20. století stejně jako dnes: „Jsou však<br />

i odborníci, kteří nabízejí udělati návrh bezplatně<br />

– s tou podmínkou, že se jim předá provádění<br />

zahrady. V tom však vězí vypočítavost<br />

podnikatele a zákazník pak zaplatí honorář<br />

za návrh nepřímo v rozpočtu na založení zahrady.<br />

Bylo by naivní si mysleti, že může někdo<br />

namáhavou tvůrčí duševní práci svému spoluobčanu<br />

přenechati zdarma. …Většina našeho<br />

obecenstva se domnívá, že zahradu musí navr-<br />

Zahrada pana inž. Čerycha v České Skalici. Trávníky jsou nejen pro okrasu, může se jich použít i pro společenské hry.<br />

hovati zahradník. Tj. velkým omylem. Tak jako<br />

nelze zedníkovi svěřiti navrhování domu, tak<br />

není zahradník povolán k navrhování zahrad.<br />

Ten může býti výborným pěstitelem rostlin,<br />

květinářem, školkařek, seminářem, zelinářem,<br />

ovocnářem, vazačem a sadovníkem (pokud<br />

se jedná o vykonávání technických prací při<br />

zakládání zahrad), ale zřídka se mu může<br />

svěřiti vypracování zahradního plánu, jenž<br />

vyžaduje dušení námahy, znalosti uměleckých<br />

a technických pravidel, vědomosti o harmonickém<br />

sestavení rostlinstva. Navrhování zahrad<br />

spadá do oboru působnosti zahradního<br />

architekta – zahradníka s vyšším teoretickým,<br />

uměleckým a zároveň i praktickým vzděláním.<br />

Rozdíl mezi zahradním architektem a architektem<br />

pro zahradní umění spočívá v tom, že<br />

prvý je zároveň podnikatelem a své zahrady<br />

též zakládá, kdyžto druhý se zabývá pouze<br />

navrhováním zahrad. Je celá řada zahradních<br />

architektů, kteří tohoto titulu neoprávněně<br />

používají a jejichž práce je všedním řemeslným<br />

výkonem. Zahradní architekt musí býti stavitelem,<br />

umělcem, zahradníkem a milovníkem<br />

přírody v jedné osobě. …Jest to velice složitá<br />

funkce, jejíž vykonávání vyžaduje dlouhého<br />

teoretického i a praktického studia. Musí viděti<br />

v každém projektu něco ušlechtilejšího než<br />

prostou obchodní záležitost…Krátce musí se<br />

svou prací splynouti.“<br />

Za poskytnutí starých zahradnických časopisů<br />

a níže uvedených publikací, z kterých<br />

jsou použity vyobrazení návrhů Josefa<br />

Kumpána, děkuji Janu Loncovi.<br />

Literatura:<br />

Novodobé zahrady, 1938<br />

Nákladem Vydavatelství národohospodářských<br />

publikací V. J. Procházka, Praha<br />

Josef Kumpán vydal vlastním nákladem:<br />

Zahradní besídky a jejich rostlinná výzdoba,<br />

1938<br />

Před založením zahrady, 2. přepracované<br />

vydání, 1938<br />

Sadová úprava vesnice / zahrady na venkově,<br />

1939<br />

7


PĚSTEBNÍ PŘEDPISY<br />

A UKAZATELé JAKOSTI<br />

JEHLIČNATÝCH DŘEVIN<br />

Slabě rostoucí jehličnany jsou měřeny<br />

podle růstových vlastností podle výšky nebo<br />

šířky. Místem měření je špička posledního<br />

ročního výhonu. Zařazení druhů a kultivarů<br />

do této skupiny je poměr mezi výškou<br />

a šířkou alespoň 2 : 1. Patří sem druhy jako<br />

Pinus mugo, Chamaecyparis obtusa ‘Nana<br />

Gracilis’, Juniperus squamata ‘Meyeri’, Taxus<br />

media ‘Brownii’, Thuja occidentalis ‘Globosa’<br />

a podobně.<br />

rostliny<br />

Ing. Martin Vlasák, Ph.D.<br />

Foto autor a archiv autora.<br />

Jehličnany jsou počtem rodů a druhů chudší než listnáče, nicméně jejich rozmanitost je více než<br />

bohatě doplněna množstvím kultivarů. Běžný je naprosto specifický habitus a barva olistění (jehlic<br />

a šupin). Vlastnosti kultivarů se zachovávají vegetativním rozmnožováním, především řízkováním<br />

a roubováním. Takto vegetativně množené klony by měly vykazovat docela přesné vlastnosti. Naproti<br />

tomu semenáče jehličnanů jsou poměrně variabilní. Z tohoto pohledu je třeba nahlížet na „normování“<br />

této skupiny dřevin.<br />

Společným požadavkem kvality jehličnanů<br />

je plné rozvětvení od země podle růstových<br />

vlastností druhu a kultivaru. A dále,<br />

že olistění musí vykazovat typické druhové<br />

a kultivarové zbarvení. Některé druhy<br />

a kultivary mění barvu v různých ročních<br />

obdobích (Microbiota decussata, Pinus mugo<br />

‘Wintergold’, Thuja occidentalis ‘Rheingold’<br />

a podobně).<br />

Z praktického hlediska je vhodné rozdělit<br />

druhy a kultivary jehličnanů do několika<br />

habituelních typů, u kterých se pak posuzuje<br />

velikost a kvalita.<br />

Skupina silně rostoucích jehličnanů<br />

musí být až k poslednímu letorostu plně<br />

zavětvená a rozestupy přeslenů i délka posledního<br />

letorostu musí být v přiměřeném<br />

poměru k celkové rostlině. Příliš velké rozestupy<br />

dají vzniknout řídké rostlině a svědčí<br />

o nadměrné výživě nebo nedostatečném<br />

přesazování. Vzpřímeně rostoucí druhy<br />

a kultivary je třeba dodávat s průběžným<br />

středním výhonem, s výjimkou Taxus, Thuja,<br />

Tsuga a jiné. Jehličnany tohoto typu jsou<br />

měřeny a tříděny výhradně podle jejich<br />

výšky. U dřevin jako je Pseudotsuga, Picea<br />

omorika a podobně je stanovena hranice<br />

výškové míry půlkou posledního ročního<br />

výhonu. Pouze u solitérních dřevin je připojeno<br />

určení šířky. Ta je popsána průměrem<br />

ve spodní třetině rostliny.<br />

Ploše rostoucí jehličnany jsou širší než<br />

vyšší v poměru výšky a šířky nejméně 1 : 1.<br />

V takovém případě se velikost rostliny udává<br />

výhradně šířkou, kdy se měří průměrná<br />

strana. Do tohoto typu patří Juniperus horizontalis<br />

a jeho kultivary, Juniperus communis<br />

‘Repanda’, Juniperus pfitzeriana, Picea abies<br />

‘Nidiformis’, Taxus baccata ‘Repanda’, Tsuga<br />

canadensis ‘Nana’, Thuja occidentalis ‘Little<br />

Gem’ a jiné.<br />

8


Jehličnany určené pro živé ploty nebo<br />

lemování ploch nemají žádné specifické<br />

pěstitelské a jakostní nároky. Olistění spodních<br />

partií rostliny je formulováno už v obecných<br />

požadavcích. Přesto by bylo žádoucí<br />

vytipovat vhodné druhy a kultivary, protože<br />

používání štíhlých a kompaktních kultivarů<br />

umocňuje negativní náhled na tento způsob<br />

používání jehličnanů.<br />

zásobování vodou, je velikost a kvalita balu<br />

podstatným prvkem ujímání na stanovišti.<br />

Jehličnany musí být ve školce přesazovány<br />

nejméně jednou za tři roky, nejlépe každý<br />

druhý rok. Velikost balu závisí jak na velikosti<br />

rostliny tak na habituelním typu. Při<br />

srovnatelné velikosti sazenice 30 – 40 cm<br />

je pro pyramidální jehličnan typu Cupressocyparis<br />

leylandii doporučený průměr balu<br />

15 – 20 cm, pro vzpřímeně rostoucí Picea<br />

omorika bal 20 – 25 cm a pro ploše a zakrsle<br />

rostoucí Pinus mugo ‘Mops’ bal 25 – 30 cm.<br />

Pro velikost sazenice 100 – 125 cm je to pak<br />

bal u obdobných jehličnanů 40 cm, 50 cm<br />

a 70 cm. Nepřípustné jsou „umělé“ baly, kdy<br />

jsou dřeviny vyorány jako prostokořenné<br />

a bal je utvořen dodatečně.<br />

V posledních letech převažuje pěstování<br />

a prodej jehličnanů v kontejnerech zejména<br />

u slabě rostoucích a rozložitých typů.<br />

Kontejnery musí být rovnoměrně prokořeněné.<br />

V případě delšího pěstování je nutné<br />

rostliny včas přehrnkovat, aby nedocházelo<br />

k deformacím kořenů a růstovým depresím.<br />

Stromovité druhy je vhodné pěstovat v kontejnerech<br />

z plastové tkaniny (polypropylenové<br />

tašky), které zabraňují tvorbě spirálovitých<br />

kořenů a snižují tak riziko budoucího<br />

vývratu stromů.<br />

Stromovité druhy a solitéry se produkují<br />

především ve volné půdě. Kromě některých<br />

mladých sazenic jsou jehličnany dodávány<br />

se zemními baly. Vzhledem k tomu, že<br />

jehličnany nejsou při výsadbě řezány a většina<br />

neopadavých druhů potřebuje trvalé<br />

Oblíbeným pěstitelským tvarem jsou kmenné<br />

tvary jehličnanů a tvarované rostliny,<br />

někdy do podoby „zahradních bonsají“.<br />

Jehličnany na kmínku musí mít rovnoměrně<br />

utvořenou korunu. Předpisy pro pěstování<br />

a jakost neurčují specifická ustanovení a řídí<br />

se předpisy pro vysokokmeny listnatých<br />

stromů. Zvýšená pozornost se zaměřuje<br />

na včasné vyvětvení. Rány po větvích by<br />

neměly být větší než 2 cm.<br />

Souhrnně lze říci, že kvalitu sazenic jehličnatých<br />

dřevin lze zajistit volbou vhodné půdy,<br />

vhodnou kultivací, zajištěním ochrany proti<br />

výparu na větrných a slunečných polohách<br />

a řezem nebo zaštipováním. Nutné je zajistit<br />

dostatek vláhy a živin. Tvarované dřeviny<br />

vyžadují velice odborný, pravidelný řez.<br />

Samostatnou kapitolou je transport a manipulace<br />

do výsadby, což je však problematika<br />

již za rámec tohoto příspěvku.<br />

9


Dejte své zahradě zelenou,<br />

inspiraci najdete na veletrhu FOR GARDEN<br />

I když zima dává o sobě teprve vědět a jaro se zdá být v nedohlednu, přípravy na březnový veletrh<br />

zahrad FOR GARDEN jsou v plném proudu. Již nyní je na 6. ročník tohoto mezinárodního veletrhu<br />

přihlášeno mnoho významných firem z oboru. FOR GARDEN doplní navíc specializovaný veletrh veřejné<br />

zeleně, vybavení měst a obcí FOR GREENERY. Obě veletržní akce se budou konat v PVA EXPO<br />

PRAHA ve dnech 22. – 25. března 2012.<br />

reklamní prezentace<br />

První novinkou, s níž veletrh FOR GARDEN<br />

vchází do nového ročníku, je obměna<br />

podtitulu. Po pěti letech konání a rozvíjení<br />

veletrhu se pořádající veletržní správa<br />

rozhodla k podtitulu veletrh zahrad přidat<br />

přívlastek mezinárodní. „FOR GARDEN si<br />

to jistě zaslouží, protože v roce 2011 se ho<br />

účastnilo rekordních osm států,“ říká manažerka<br />

veletrhu Bc. Jana Zahradníčková.<br />

Mezinárodní veletrh zahrad se orientuje<br />

na všechny zahradnické obory, což dokazuje<br />

i odborný doprovodný program. Návštěvníci<br />

se mohou těšit na celodenní cyklus odborných<br />

přednášek s názvem Trendy při tvorbě<br />

zahrad V, na jehož organizaci se podílí <strong>Svaz</strong><br />

zakládání a údržby zeleně. Chybět nebude<br />

ani výběrová výstava a soutěž pro zahradní<br />

architekty a realizační firmy EXTERIÉR TREN-<br />

DY. Podruhé se bude v rámci veletrhu konat<br />

i fotografická soutěž na téma Zima, do níž se<br />

mohou přihlásit již nyní všichni ti, kteří rádi<br />

fotografují. Pravidla soutěže, která je rozdělena<br />

do dvou kategorií na Veřejné prostory<br />

a Zahradu, najdou zájemci na internetových<br />

stránkách veletrhu. Vystavovatelům jsou<br />

na veletrhu určeny soutěže o nejlepší výrobek<br />

GRAND PRIX a nejzajímavější expozici<br />

TOP EXPO.<br />

Pár měsíců před zahájením veletrhu je jisté,<br />

že další ročník úspěšně naváže na ten předchozí,<br />

který se setkal s velkým ohlasem z řad<br />

10<br />

6. MEZINÁRODNÍ VELETRH ZAHRAD<br />

Souběžně probíhá FOR GREENERY<br />

a doprovodný program Trendy při tvorbě zahrad V.<br />

LETŇANY VÁS ZVOU!<br />

vystavovatelů i návštěvníků. Mimořádný<br />

zájem vystavovatelů o účast na této akci<br />

potvrzuje i fakt, že krátce po termínu první<br />

uzávěrky je zaplněno 1500 m2 výstavní plochy<br />

v Hale 1 a přihlášeno je již více než 50<br />

vystavovatelů z České republiky, Německa,<br />

Slovenska, Rakouska i Polska. Zajímavé, tzv.<br />

zelené expozice, připravují členové <strong>Svaz</strong>u<br />

zakládání a údržby zeleně, na jejichž výstavní<br />

ploše se budou prezentovat jak realizační<br />

firmy, zabývající se budováním jezírek<br />

a biobazénů, tak také zahradní architekti.<br />

Z tradičních vystavovatelů z řad výrobců<br />

zahradního nábytku se v PVA EXPO PRAHA<br />

představí firmy Hartman Czech, HaK, fa KOPA<br />

nebo Zahradní nábytek s.r.o. Prostor na veletrhu<br />

budou mít také společnosti zabývající se<br />

závlahami (INET, Irimon, Profigrass), zahradní<br />

technikou (BG Technik – HONDA, SOLO<br />

Praha, Husqvarna, BOELS ČR, WERCO, SOLO<br />

Praha) a doplňky (Fastrade, Intrea Piko).<br />

Návštěvníky čeká na veletrhu rovněž celá<br />

řada atrakcí. Například dovozce zahradních<br />

grilů, firma Rösler Praha, chystá postavit<br />

na FOR GARDEN velkou ostrovní expozici,<br />

na níž budou probíhat ochutnávky spojené<br />

s gastronomickou show. Ta se bude konat<br />

pod vedením zkušeného kuchaře Ondřeje<br />

Slaniny, který je známý především z televizních<br />

pořadů o vaření.<br />

FOR GARDEN doplní podruhé veletrh veřejné<br />

zeleně, vybavení měst a obcí FOR GRE-<br />

ENERY, jehož první ročník přinesl zajímavé<br />

vystavovatele a projekty. Jednalo se o firmy<br />

nabízející služby v oblastech krajinářské tvorby,<br />

arboristiky, údržby a vybavení veřejných<br />

prostranství a dále ukázky z výstav Za stromy<br />

roku, Pražské památné stromy nebo Young<br />

Architect Award. Více informací o obou veletrzích<br />

najdete na stránkách www.for-garden.<br />

cz a www.forgreenery.cz.<br />

www.for-garden.cz<br />

22. – 25. 3. 2012<br />

GARDEN+2_12_126x90.indd 1 29.11.11 14:01


ZELENÉ MĚSTO<br />

V 3. čísle <strong>Inspirace</strong> jsme psali o workshopu „Zelené město – příležitost pro lepší život“, který letos<br />

v květnu uspořádala v Bruselu mezinárodní organizace European Landscape Contractors Associaation<br />

(ELCA) nejenom pro své členy z evropských svazů, ale také pro poslance Evropského parlamentu.<br />

Sešlo se jich 85 a přednášelo jim 18 odborníků z celé Evropy – z univerzit, výzkumných ústavů<br />

i praxe. „Zelené město“ je pro nás modelem budoucnosti – jedinou možností, jak vytvořit a udržet ve městech příjemné prostředí k životu“, řekl na uvítanou<br />

Emmanuel Mony – prezident ELCA, sdružující dnes 74 000 firem s 330 000 zaměstnanci ve 22 regionálních svazech, rozšiřující své působení<br />

i do Kanady, USA, Japonska, Číny a Austrálie. ELCA podporuje každý seriózní výzkum. Ožehavé otázky, jaké přináší změna klimatu, světový úbytek<br />

vody a biodiverzity hlavně ve městech, se vyřeší jenom tehdy, když na mezinárodním poli spojí své znalosti a zkušenosti s tvůrci veřejné zeleně, parků<br />

a zahrad také odborníci dalších profesí.<br />

projekt budoucnosti<br />

Kam směřuje<br />

současná krajinářská<br />

architektura<br />

Také v České republice hledají pedagogové<br />

vysokých škol odpovědi na znepokojující<br />

otázky současnosti i budoucnosti.<br />

Prof. Ing. Jiří Damec a doc. Ing. Dana Wilhelmová<br />

z Ústavu zahradní a krajinářské<br />

architektury Zahradnické fakulty MENDELU<br />

v Lednici se ve svém příspěvku předneseném<br />

24. listopadu 2011 na Dnech zahradní<br />

a krajinářské tvorby v Luhačovicích zabývali<br />

novými tendencemi soudobé krajinářské<br />

architektury. Za její hlavní úkol u nás považují<br />

proměnu, přetváření a rehabilitaci<br />

městské krajiny, ve které lze vysledovat<br />

určitá témata:<br />

Zahrada v konceptu<br />

„Outdoor room“<br />

Pravzorem zahrady byl pokoj před dveřmi<br />

domu, místnost bez stropu, vizuálně spojená<br />

s interiérem. Dnes mohou být stěny<br />

obklopující venkovní prostor skleněné a průhledné,<br />

zahrada tak vizuálně vstupuje přímo<br />

do interiéru domu. Zahrady „outdoor room“<br />

ve dvorech či na nádvoří poskytují uvnitř<br />

bloků domů kontakt s přírodou a přitom individuální<br />

pocit soukromí pod širým nebem.<br />

Soudobá architektura pracuje s tímto principem<br />

v administrativních budovách, školách,<br />

bankách či zdravotnických zařízeních.<br />

Zahrada ve dvoře<br />

Revitalizace vnitrobloků v posledních 50<br />

letech zcela mění tvář mnoha západoevropských<br />

měst. Urbanisté pochopili, že<br />

rehabilitace vnitřních prostranství v blokové<br />

zástavbě dává možnost založit na nich nové<br />

zahrady, propojit ve městě nově cenná historická<br />

místa a pamětihodnosti.<br />

Zahrada na ulici a na náměstích<br />

Na náměstích a ulicích je zeleň od dob renesančního<br />

manýrismu vytvářena divadelně,<br />

scénograficky, s netradičními formami vody<br />

a s rafinovaně komponovanými dlažbami,<br />

vyvažujícími asfaltovou džungli. Dnešní pěstební<br />

systémy dávají tvůrcům zeleně šanci<br />

navrhnout na náměstí květinové obrazce,<br />

zdobit ulice i náměstí rostlinami nejenom<br />

horizontálně, ale také vertikálně. Zvláštní<br />

poslání dostávají v těchto prostorech nová<br />

media -zvuk a světlo.<br />

Zahrada na konstrukci<br />

Dnes jsou tyto zahrady bez spojení s půdou<br />

a rostlým terénem stále častěji součástí<br />

městské krajiny. Jejich kouzlo pramení<br />

v pohledech z výšky do korun stromů,<br />

ve výhledech na panorama města, na plující<br />

oblaka, nebe. Tyto zahrady jsou v poslední<br />

Paříž – Canal St.Martin<br />

době mnohdy i ve stejné úrovni s původním<br />

terénem, přesto však na konstrukci zastřešující<br />

hluboké podzemí. Dnes se na nich už<br />

nejenom odpočívá, ale také sportuje.<br />

Vertikální zahrada<br />

Koncept vertikální zahrady reaguje na stále<br />

větší nedostatek místa pro zahrady, s nímž se<br />

dnes potýkají snad všechna města. Vegetace<br />

se do urbánních prostorů dostává nikoliv<br />

na úkor místa, ale jako záměna za jiné neživé<br />

materiály. Kombinuje různé technologie,<br />

využívá klasické popínavé rostliny, ale také<br />

rostliny pěstované v hydroponii a s umělým<br />

osvětlením.<br />

Vypůjčené zahrady<br />

Příroda v blízkosti města může být využita<br />

nejen jako území nových funkcí, nýbrž v režimu<br />

ochrany může dál žít svým vlastním<br />

11


knihy a brožury. Ve vědecké radě této<br />

organizace zasedá kromě zahradního architekta<br />

také agronom, biolog a odborník<br />

na onkologii, Na seminářích, v praktických<br />

dílnách a na mezinárodních konferencích<br />

přesvědčují lidi, že když budeme s přírodou<br />

rozumně spolupracovat, pak rostliny<br />

a stromy přinesou městům sociální a ekonomický<br />

užitek. Jejich zásluhou se v Miláně<br />

v roce 2010 konalo „First European Green<br />

City Forum“. Green City Italia se významně<br />

podílí na přípravě celosvětové výstavy Expo<br />

2015, do kdy chtějí v Miláně nově upravit<br />

zanedbané zelené plochy.<br />

Více na www. greencity-italia.com<br />

„De Groene Stad“<br />

Chartres<br />

životem. Podmínkou je neinvazivní povaha<br />

infrastruktury a její přiměřená nevtíravá<br />

forma. Koncept „vypůjčené zahrady“ zhodnocuje<br />

ve městech neopakovatelné kouzlo<br />

přírodní krajiny. V Číně má tisíciletou tradici.<br />

Z jednoduché stavby – pavilonu, chatrče či<br />

obytné chýše Číňané pozorují krajinu jako<br />

báječnou nekonečnou zahradu.<br />

„V historické urbánní krajině si lze představit<br />

všechno, co má být ctěno, a co vyžaduje<br />

individuální tvůrčí přístupy – ulice, proluky,<br />

náměstí, nábřeží, parky, zahrady, ale i fragmenty<br />

přirozených útvarů přírodní krajiny,<br />

v nichž pulzuje život 21. Století. Žádní byť<br />

sebemenší prostor by neměl být podceněn.<br />

…Krajinářská architektura vykrystalizovala<br />

do společenského poslání, které dnes originálním<br />

způsobem zprostředkovává jak pochopení<br />

přírody přístupné vědomí dnešního<br />

člověka, tak samozřejmě krásu, komfort,<br />

pohodlí, rekreaci i duševní hygienu.“<br />

Literatura:<br />

Damec, J., Wilhelmová, D.: Kam směřuje<br />

současná krajinářská architektura<br />

Sborník konference „Dny zahradní a krajinářské<br />

tvorby 2011“.<br />

Společnost pro zahradní a krajinářskou<br />

tvorbu 2011<br />

Hnutí „Green City“<br />

v Evropě<br />

Nejslibněji dnes rozvíjejí koncept „Zelené<br />

město“ asociace a nadace, sdružující odborníky<br />

nejrůznějších profesí v Itálii, Francii,<br />

Nizozemsku, Velké Británii a v Maďarsku.<br />

Navštívíte-li jejich www stránky, přesvědčíte<br />

se, že každá z těchto zemí jde za jediným<br />

cílem svou osobitou cestou.<br />

Green City Italia<br />

V Itálii založili neziskovou organizaci „Green<br />

city Italia“ dva architekti – nynější předseda<br />

této organizace Andreas Kipar, zabývající se<br />

hlavně revitalizacemi historických zahrad<br />

a parků a dnešní místopředseda Giovanni<br />

Sala, který svými projekty vrací život do starých<br />

průmyslových areálů a vymýšlí smysluplné<br />

využití rozpadlých hal a skladišť.<br />

Soustředili kolem sebe odborníky různých<br />

profesí, kteří učí na univerzitách, vydávají<br />

Tak se jmenuje v Nizozemsku organizace,<br />

o kterou stoupá v posledním desetiletí zájem,<br />

protože počet lidí žijících v Holandsku<br />

ve městech z původních 65 % stále stoupá.<br />

Veřejnost oceňuje, jak úspěšně spolupracuje<br />

„„De Groene Stad“ se všemi profesními svazy<br />

zabývajícími se zelení, krajinou a urbanismem<br />

a hlavně spolupracuje s ministerstvy<br />

pro ekonomický rozvoj a zemědělství. Smysl<br />

jejich činnosti pochopil i Turistický svaz.<br />

Začal vydávat brožury, podporuje dobré nápady.<br />

Je přesvědčen, že čím zelenější budou<br />

nizozemská města, tím častěji se do nich budou<br />

vracet turisté. www.degroenestad.nl<br />

12


DIE GRÜNE STADT<br />

Německé „Zelené fórum 2003“ založilo několik<br />

regionálních organizací a transformovalo<br />

se v roce 2009 v nadaci „DIE GRÜNE STADT“<br />

sdružující 21 velmi akčních skupin na univerzitách,<br />

ve městech a obcích. Jürgen Redeker<br />

– předseda německého svazu – dokázal<br />

dokonce natolik získat pro projekt Zelené<br />

město německé sdělovací prostředky, že redaktoři<br />

poctivě píšou a vysílají o každé akci,<br />

kterou nadace pořádá v kterékoliv spolkové<br />

zemi v Německu.<br />

www. die gruene –stadt.de<br />

The UK Green Forum<br />

V posledním desetiletí se ve Velké Británii formovalo<br />

hnutí „Green City Philosophy“, které<br />

vyústilo v roce 2009 v založení organizace<br />

The UK Green Forum. Tato skupina sdružuje<br />

universitní pracoviště, neziskové organizace,<br />

obchodní organizace i profesní sdružení.<br />

„The Green City Initiative“ pracuje jako aktivní<br />

součást britského „Zeleného fóra“. Její<br />

motto zní: „Rostliny a plochy zeleně jsou<br />

klíčem k zdravější, šťastnější a produktivnější<br />

společnosti“<br />

Zájemcům o bližší informace z Velké Británie<br />

můžeme doporučit www.thegreencity.co.uk.<br />

Paříž – Promenade Planteé – nachází se na trase bývalé<br />

železniční trati. Je dlouhá 4,7 km a celková plocha se<br />

všemi přilehlými zelenými plochami činí 6,5 ha.<br />

Green City Hungary<br />

– Zöld Város Magyarország<br />

Maďarsko se k hnutí Green City připojilo<br />

v roce 2010 v Miláně. Iniciátorem byl maďarský<br />

svaz podnikatelů v oboru zahradní<br />

a krajinářské tvorby. Na jeho založení<br />

spolupracoval se sdružením krajinářských<br />

architektů, asociací zelených střech, vysokými<br />

školami. V Maďarsku zavedli 600 bodový<br />

hodnotící systém měst. Město, které získá<br />

50 % bodů, je označeno za „Zelené město“.<br />

Více informací na www.green -city.hu.<br />

Cité Verte<br />

Francouzské „Cité Verte“ vzniklo v roce 2008<br />

a iniciovalo jej mezioborové sdružení Val´hor.<br />

Členy tohoto sdružení jsou firmy, které zeleň<br />

Londýn – Docklands<br />

Paříž – Promenade Planteé<br />

zakládají a pečují o ni, zahradní architekti<br />

a školkaři. Ve dnech 10. – 12. října 2011 pořádali<br />

5. evropskou konferenci oboru zahradní<br />

a krajinářská tvorba, které se zúčastnilo 400<br />

odborníků i zástupců měst z celé Evropy. Více<br />

informací na www.citeverte.com.<br />

Zelené město v ČR<br />

Česká republika se již přihlásila k účasti<br />

v tomto hnutí. Dopis žádající o zapojení ČR<br />

do této mezinárodní iniciativy podepsaly<br />

společně ředitelka Společnosti pro zahradní<br />

a krajinářskou tvorbu Ing. Dana Štechová,<br />

ředitelka <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně<br />

Ing. Jana Šimečková a koordinátorka české<br />

účasti v soutěži Entente Florale Europe<br />

Ing. Eva Voženílková.<br />

Text: redakce<br />

Foto: Prof. Ing. Jiří Damec<br />

a doc. Ing. Dana Wilhelmová<br />

13


Schlössle Galerie Pforzheim<br />

Pobytový střešní park<br />

jako centrum města<br />

Neobyčejná zelená střecha v centru města Pforzheim se nachází na nákupním středisku a zaujímá<br />

plochu přibližně 7 000 m 2 , tvořenou zelení a provozními plochami. Tyčí se působivě z hustého moře<br />

zástavby, kde je jiné zeleně poskrovnu. Střešní zahrada s trávníky, trvalkovými záhony, stromy a mnoha<br />

plochami pro pěší provoz byla realizována v letech 2004/5 a je tvořena souvrstvím Optigreen. V roce<br />

2006 byla vyznamenána titulem „Zelená střecha roku“.<br />

reklamní prezentace<br />

souvrství činí cca 60 cm. Na dvouvrstvou<br />

živičnou hydroizolaci byla položena fólie<br />

EPDM tloušťky 1,2 mm jako ochrana proti<br />

prorůstání kořenů. Na velké části plochy pak<br />

následovala protiskluzová smyčková rohož<br />

Typ EV, aby nedocházelo k ujíždění souvrství.<br />

Kvůli redukci statického zatížení na minimum<br />

byly použity především lehké drenážní materiály<br />

a substráty. Z drenážních materiálů to<br />

byl například keramzit nebo směs keramzitu<br />

a pálené břidlice, u substrátů to byly extra<br />

lehké speciální směsi. Byl vyroben trávníkový<br />

substrát Typ R (speciální lehká směs)<br />

s objemovou hmotností pouhých 1150 kg/<br />

m³ při nasycení vodou. Z logistických důvodů<br />

bylo důležité, aby bylo možné všechny sypké<br />

hmoty dopravit na střechu pneumaticky<br />

foukáním. Celkem bylo zabudováno asi 1 600<br />

m³ drenážních násypů, 540 m³ trávníkového<br />

a 500 m³ intenzívního substrátu.<br />

Na zelené střeše jsou rozmístěny různé hrací<br />

prvky pro děti, spousta míst k posezení<br />

a také kavárna, která se díky své poloze<br />

v zeleni těší velké oblibě a stejně jako celý<br />

střešní park je hojně navštěvovaná. Kdo si<br />

chce během nákupů trochu odpočinout,<br />

nalezne na střeše oázu s pěkným výhledem,<br />

kde se může příjemně odreagovat ...<br />

Projektový tým (T+T Design BV z města<br />

Gouda, RKW Rhode Kellermann Wawrowsky<br />

z Düsseldorfu, Heerdegen Architekten ze<br />

Stuttgartu a lad+ Landschaftsarchitektur<br />

Diekmann z Hannoveru) rozčlenil střechu<br />

ve svých představách i na papíře do různých<br />

tematických celků a prakticky na střeše zrealizoval<br />

souvislou a průchozí krajinu: trávníkové<br />

plochy, bambusový kruh, zahradu vroubenou<br />

živým plotem, stromy, muchovníkový<br />

háj, jámy zarostlé vegetací a pěší cesty (se<br />

zpevněným krytem, „Terraway“, zvonivkami<br />

a dřevěným krytem). Projektanti zvládli vytvořit<br />

takovou kombinaci zeleně a cest pro pěší,<br />

že se zde může pohodlně a jistě pohybovat<br />

i velký počet návštěvníků a přesto je k dispozici<br />

dostatek zeleně. Trávníky jsou navrženy<br />

jako louky pro hry a odpočinek.<br />

Celá střešní plocha je vyspádována, takže<br />

jednak z tohoto důvodu, a pak také kvůli<br />

různým umístěním rostlin, vznikly různé<br />

mocnosti souvrství. Mocnosti se pohybují<br />

od 50 do více než 110 cm. Průměrná výška<br />

14<br />

foto: Optigrün<br />

Dr. Gunter Mann<br />

Optigrün international AG, pobočka Rakousko,<br />

Landstraßer Hauptstraße 71/2,<br />

A-1030 Wien, Tel. +43 (0) 1-71728417, Fax<br />

+43 (0) 1-71728110, www.optigruen.at,<br />

e-mail: mann@optigruen.de<br />

Překlad: Ing. Jitka Dostalová<br />

foto: Optigrün


Základní informace<br />

Objekt<br />

Schlössle Galerie Pforzheim<br />

Rok stavby<br />

2004/5<br />

Velikost plochy<br />

cca. 7 000 m²<br />

Investor<br />

MDC Schlössle Galerie Projektentwicklung<br />

GmbH, Düsseldorf<br />

Provozovatel<br />

MULTI Mall Management Germany GmbH,<br />

Düsseldorf<br />

Architekti<br />

T+T Design BV, Gouda<br />

RKW Rhode Kellermann Wawrowsky, Düsseldorf<br />

Heerdegen Architekten, Stuttgart<br />

lad+ Landschaftsarchitektur Diekmann,<br />

Hannover<br />

Hydroizolace/ochrana<br />

proti prorůstání kořenů<br />

Živičná hydroizolace, fólie EPDM 1,2 mm jako<br />

ochrana proti prorůstání kořenů<br />

Skladba souvrství zelených<br />

a provozních ploch<br />

Základní skladby ozeleněných částí (zahrada<br />

vroubená živým plotem, muchovníkový<br />

háj, jámy zarostlé vegetací, trávníkové<br />

plochy, bambusový kruh):<br />

Systém Optigreen<br />

Smyčková rohož Typ EV<br />

20-60 cm drenážní násyp Typ Perl BT 2/16<br />

Filtrační textilie Typ 200<br />

Spodní substrát Typ U-lehký<br />

25-40 cm intenzívní substrát Typ i-lehký,<br />

resp. trávníkový substrát Typ R-lehký, resp.<br />

svrchní stromový substrát Typ BO<br />

Zákl. skladba souvrství provozních ploch:<br />

Nopová drenážní fólie Typ PKW<br />

20-60 cm drenážní a nosná vrstva tvořená<br />

pálenou břidlicí a keramzitem (gecoatet)<br />

Drťové lože a zvonivky, resp. živičný podklad<br />

a povrch „Terraway“<br />

Zákl skladba souvrství pro výsadbu stromů:<br />

Železobetonové prfabrikáty na nopové<br />

drenážní fólii Typ PKW<br />

Kořenovzdorná fólie jako vodotěsná vana<br />

Drenážní násyp Typ Perl BT 2/16<br />

Filtrační textilie Typ 200<br />

Svrchní stromový substrát Typ BO<br />

Sezení z masivního dřeva (dub)<br />

15<br />

foto: Optigrün<br />

foto: Optigrün


Tématem letošních Dnů zahradní a krajinářské tvorby, které již tradičně v Luhačovicích pořádala Společnost pro zahradní a krajinářskou<br />

tvorbu, byla ROLE A VÝZNAM OBORU KRAJINÁŘSKÁ ARCHITEKTURA VE SPOLEČNOSTI. Přednášející i účastníci konference se<br />

snažili odpovědět na následující otázky: Jaké jsou podmínky, které obor tvarují a jaké jsou současné tendence a další vývoj oboru<br />

Jaká je role krajinářské architektury v současné době v České republice Jaký je význam oboru u nás, jeho úloha a jeho současné<br />

tendence Také představitelé <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně byli osloveni se žádostí o příspěvek na této konferenci. Přípravy<br />

i přednesení příspěvku na ožehavé téma nepřiměřeně nízkých cen při realizaci sadových úprav ve veřejných zakázkách se ujali<br />

předseda a místopředseda představenstva SZÚZ – Rostislav Ivánek a Karel Fučík. Podle spontánních reakcí účastníků semináře<br />

netrápí tento problém zdaleka jenom členy <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně. Termín „fenomén nejnižší ceny“ použil Rostislav Ivánek<br />

již v minulém čísle INSPIRACE v rubrice „Otázky předsedy představenstva SZÚZ“. V následujícím příspěvku na některé z otázek<br />

nabízejí autoři odpovědi.<br />

Fenomén Nejnižší Ceny (FNC)<br />

z pohledu realizátora v zahradní a krajinářské tvorbě<br />

szúz<br />

Rostislav Ivánek, Karel Fučík<br />

– předseda a místopředseda představenstva <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně<br />

- profesního sdružení realizačních zahradnických firem<br />

Protože zahradnické realizační firmy jsou zvyklé a nucené možná více, než jiní kolegové z oboru, počítat<br />

peníze, budeme se v našem příspěvku zaměřovat zejména na ekonomické otázky. Pokusíme se stručně<br />

popsat některé problémy z pohledu realizačních zahradnických firem, které v době ekonomické recese<br />

zaznamenávají menší či větší propady v obratech a v zisku. Jsou jistě výjimky, ale ty pravděpodobně<br />

potvrzují pravidlo.<br />

Ekonomický růst<br />

a peníze nade vše!<br />

Za posledních několik desítek let změnil přehnaný<br />

důraz na peníze a ekonomiku u části<br />

lidstva vnímání světa. Především většině<br />

obyvatel Evropy se změnily priority, myšlenky<br />

na peníze a ekonomiku zabírají většině lidí<br />

takové množství času a mozkové kapacity,<br />

že na jiné úvahy a činnosti, které jsou pro<br />

kvalitní život mnohem důležitější, nemají<br />

čas. Není se proto ani co divit, že ekonomické<br />

ukazatele nepřiměřeně ovládly také náš<br />

obor. V současnosti je zřejmým důkazem<br />

skutečnost, že značnou část zahradnických<br />

realizací v ČR provádíme na základě pouze<br />

jediného ukazatele – nejnižší nabídkové<br />

ceny. Jsou to hlavně veřejné zakázky, které<br />

jsou spolufinancovány z dotačních zdrojů.<br />

A to je velmi významná část všech zakázek<br />

v zahradní a krajinářské tvorbě, které jsou<br />

v současnosti v ČR realizovány. Kvůli tomu<br />

se dá skoro hovořit o „Fenoménu Nejnižší<br />

Ceny.“ Současná realizační cena dosahuje<br />

nyní často 30-40% ceny rozpočtované<br />

v projektové dokumentaci. Možná každý<br />

z vás má nějaké vlastní zkušenosti s tím,<br />

jaké škody tento jediný ukazatel, na jehož<br />

základě uchazeči ve výběrových řízeních<br />

vítězí, přináší. K bídné kvalitě takových děl<br />

vedou obvykle dva hlavní důvody:<br />

1. Zvítězila nabídka s nejnižší cenou, i když<br />

bylo jasné, že za ty peníze se nedá kvalitní<br />

dílo zrealizovat.<br />

2. Investor převzal prováděné dílo v nižší<br />

kvalitě pod tlakem závazku vyčerpat přidělené<br />

dotace do určitého termínu. Aby<br />

investor nemusel dotaci vracet (někdy by<br />

díky tomu totiž mohl i zkrachovat), ovlivnil<br />

možná i projektanta a technický dozor,<br />

aby se zamhouřenýma očima podíleli<br />

na „bezproblémovém“ průběhu zakázky.<br />

Pro všechny aktéry výběrových řízení (zadavatele<br />

i dodavatele) je pak smutné, když si<br />

dodatečně uvědomí, že na náročné realizace<br />

byly připravené dostatečně vysoké finanční<br />

částky. Kvůli vítězným nabídkám „za nejnižší<br />

cenu“ (často nepřiměřeně nízkou) nebyly<br />

tyto peníze nakonec vyčerpány.<br />

Po zasypání výsadbové jámy už nikdo nepozná, že na fotografii vlevo jsou pro podzemní kotvení stromu obvodu kmene 40-<br />

60cm použité popruhy pro zajištění lehkého nákladu na autě, dokud se ovšem strom nevyvrátí. Vpravo správně provedené<br />

podzemní kotvení.<br />

16


Co můžeme dělat sami…<br />

I v dnešní situaci řešení existují, většinou<br />

je všichni známe. Je v moci nás všech, kteří<br />

v oboru pracujeme, těchto řešení dosáhnout,<br />

i když to bude náročné. Některé kroky<br />

můžeme udělat my sami – oboroví specialisté,<br />

zástupci investorů, správci zeleně,<br />

zahradní architekti, pěstitelé rostlinného<br />

materiálu, výrobci a dodavatelé ostatního<br />

materiálu, realizační zahradnické firmy.<br />

Domníváme se, že na dosažení co nejlepší<br />

kvality mají při zakládání zeleně a péči o zeleň<br />

největší vliv investoři, na druhém místě<br />

jsou projektanti a až na třetím místě jsou<br />

realizátoři a dodavatelé materiálů.<br />

1. Co může udělat investor<br />

• Připravit kvalitní podrobné zadání veřejné<br />

zakázky, které velmi přesně specifikuje<br />

dílo a nepřipouští různý výklad<br />

• Nechat zpracovat kvalitní projektovou<br />

dokumentaci<br />

• Zajistit transparentní průběh výběrového<br />

řízení od zadání po posuzování nabídek<br />

až k podpisu smlouvy o dílo, která nepřipouští<br />

rozdílné výklady<br />

• Zajistit pravidelný technický dozor v průběhu<br />

realizace<br />

• Zajistit pravidelný autorský dozor nad<br />

průběhem realizace<br />

• Kontrolovat řádné denní záznamy do stavebního<br />

deníku<br />

• Průběžně pořizovat fotodokumentaci<br />

• Umožnit a zajistit řádné předání a převzetí<br />

hotového díla po realizaci (předávání celého<br />

díla i jednotlivých jeho částí na základě<br />

předávacího protokolu)<br />

• Umožnit a zajistit řádné předání a převzetí<br />

úkonů následné péče o zhotovené dílo<br />

Budou-li splněny tyto podmínky, je vyloučené,<br />

aby bylo zahradnické dílo provedené<br />

jakoukoliv realizační firmou nekvalitně.<br />

Je pravděpodobné, že realizační firmy ani<br />

nebudou nabízet nepřiměřeně nízké ceny,<br />

protože pod důkladným a přísným dozorem<br />

by prodělávaly velké částky.<br />

3. Co mohou udělat profesní sdružení<br />

a organizace<br />

Velkou roli v řešení těchto problémů by<br />

mohly a měly sehrát subjekty, které působí<br />

v oboru jako profesní a vzdělávací organizace:<br />

Společnost pro zahradní a krajinářskou<br />

tvorbu, <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně,<br />

<strong>Svaz</strong> školkařů, Český svaz greenkeeperů,<br />

<strong>Svaz</strong> květinářů a floristů, Český spolek perenářů,<br />

zemědělské a zahradnické vysoké<br />

a další odborné školy, Český svaz ochránců<br />

přírody, aj.,<br />

Jejich hlavním úkolem v této konkrétní věci<br />

by mělo být: dosáhnout opět uznání jiných<br />

hodnotících kritérií ve veřejných zakázkách,<br />

než je nejnižší cena – nebo alespoň prosadit,<br />

aby dodavatel, který nabídne mimořádně<br />

nízkou nabídkovou cenu, byl z výběrových<br />

řízení vyloučen. Buďme si vědomi, že to bude<br />

nějaký čas trvat, ale budeme-li všichni chtít,<br />

podaří se to.<br />

Činnost všech těchto subjektů může svým<br />

členstvím v těchto organizacích podpořit<br />

každý zahradník v ČR – je s podivem, že tak<br />

všichni zahradníci v rámci zájmu o kvalitní<br />

realizace a lepší soutěžní podmínky na veřejných<br />

zakázkách ještě neudělali. Profesní<br />

sdružení se starají o celoživotní vzdělávání<br />

svých členů, o osvětu veřejnosti, jsou<br />

partnery odborných škol i vysokých škol,<br />

působí na starosty, pracovníky na úřadech<br />

i na politiky – a snad trochu i na ekonomy.<br />

Dalším úkolem těchto profesních organizací<br />

je bezpochyby vytvářet a prosazovat<br />

správné technologie zahradnických prací,<br />

rozpracovat oborové normy a aktualizovat<br />

oborové ceníky.<br />

Nutná je dobrá spolupráce všech těchto<br />

subjektů mezi sebou, nutná je komunikace<br />

s představiteli státní správy a samosprávy<br />

na komunální, krajské, celorepublikové<br />

i celoevropské úrovni.<br />

Celá oborová komunita – zahradníci realizátoři,<br />

pěstitelé rostlin, jiných materiálů,<br />

dodavatelé strojů, architekti, investoři,<br />

správci zeleně, by měli v dané věci úzce<br />

SPOLUPRACOVAT – jiná cesta není. Všichni se<br />

musíme přestat bát a sebevědomě o všech<br />

důsledcích nejnižší ceny všude otevřeně<br />

mluvit a publikovat své názory. Myslím,<br />

že v otevřené a důkladné diskusi můžeme<br />

odhalit, zda je či není správné posuzovat<br />

vhodné dodavatele pro sadovnické realizace<br />

pouze na základě FNC. Možná budeme umět<br />

zvážit, zda je tento pohled vhodný i pro další<br />

živé účastníky, kteří však nemluví – stromy,<br />

keře, trvalky. Snad potom dokážeme v mezioborové<br />

diskusi nastavit parametry jinak<br />

a přesvědčit o správnosti tohoto řešení<br />

i politiky.<br />

Nejnižší cena jako ekonomický a jediný ukazatel<br />

výběru dodavatele nejenže nestačí pro<br />

kvalitní provádění sadovnických realizací,<br />

ale dokonce snad může její důsledné upřednostňování<br />

vést k postupnému snižování<br />

jejich kvality a - nechceme sýčkovat – např.<br />

ke snižování zaměstnanosti ve firmách, dále<br />

ke zhoršování pověsti zahradníků a vůbec<br />

ke zhoršení vnímání oboru zahradní a krajinářské<br />

architektury jako celku.<br />

2.Co může udělat každý realizátor<br />

ve vlastní firmě<br />

• maximálně zproduktivnit vlastní práci<br />

a práci svých spolupracovníků – lepší organizací<br />

prací, minimalizací prostojů<br />

• snížit celkové náklady na provádění prací<br />

– např. zmechanizováním pracovních<br />

operací<br />

• vytvořit si tak možnost nabídnout nižší<br />

cenu za dílo a zvýšit tak svou šanci<br />

na úspěch ve výběrových řízeních<br />

Popisek<br />

Irit volorer sed del utet lummy num ipsusto diametummy nis do enit iril ullandi onulla faccum nosto dunt nim volortie esto<br />

dolendignisl dolortie verilluptat aci blan ut lumsan hendigna corem nulput ipsum<br />

17


Revitalizace bývalých<br />

zahrad gymnázia<br />

v Novém Jičíně<br />

park roku 2011<br />

Text: PhDr. Irena Večeřová<br />

Foto: Ing. Josef Cabák a archiv SZÚZ<br />

Teprve na semináři „Parky pro život, zahrady pro radost“, který pořádal <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />

zeleně první den mezinárodního veletrhu „ Zelený svět“ v sále Morava na brněnském výstavišti,<br />

jsem opravdu pochopila, proč „Čestné uznání“ od poroty, která hodnotila díla přihlášená do soutěže<br />

„Park a Zahrada roku 2011“, získala právě realizace velkorysého záměru Města Nového Jičína vrátit<br />

smysluplnou funkci bývalým zahradám kolem tamějšího gymnázia. Ing. Marek Holán, zastupující<br />

autory projektu, nechal účastníky semináře nahlédnout do procesu vzniku oceněného díla, mluvil<br />

upřímně a vtipně nejenom o svých zážitcích a uznale hovořil o investorovi – Městu Nový Jičín, který<br />

dal autorskému a realizačnímu týmu svou důvěru a možnost změnit zanedbanou školní zahradu<br />

v intenzivně využívaný městský park.<br />

Zhotovitel:<br />

JAPSTAV MORAVA s.r.o.<br />

zeleň – Slumeko, s.r.o., Kopřivnice<br />

Autoři projektu:<br />

Ing. Marek Holán, Ing. Jana Janíková,<br />

Ing. Denisa Hrubanová, Ing. arch. Pavel<br />

Pekár, Ing. arch Bořek Knytl, Zahradní<br />

a krajinářská tvorba, spol. s.r.o.<br />

Investor:<br />

Město Nový Jičín<br />

čestné<br />

uznání<br />

V 60.- 80. letech minulého století ve školní<br />

zahradě vzali poprvé do ruky rýč a motyku<br />

v hodinách pracovní výchovy žáci z novojičínského<br />

gymnázia, ale také ze základní školy<br />

„Jubilejní.“ Na volných částech pozemků<br />

bývávaly v minulosti ovocné sady s polokmennými<br />

a čtvrtkmennými jabloněmi.<br />

Od roku 1995 byly zahrady a objekty postavené<br />

v roce 1975, nevyužity. V poslední době<br />

tam v zahradním skladu a v šatnách čím dál<br />

častěji přebývali bezdomovci.<br />

Pozemek bývalých zahrad v západní části<br />

města, vzdálený asi 500 m od historické ho<br />

centra Nového Jičína má rozlohu 11 831 m².<br />

Na jižní straně sousedí se sportovním areálem<br />

TJ Nový Jičín, kde jsou tenisové kurty,<br />

atletický stadion s fotbalovým hřištěm, zimní<br />

stadion a sportovní hala. Na severu sousedí<br />

s Palackého ulicí, kvalifikovanou jako místní<br />

komunikace 2. třídy, protéká jím vodní<br />

tok Grasmanka a spolu vytvářejí jakousi<br />

provozní bariéru mezi sportovním areálem<br />

a panelovým sídlištěm Dlouhá na západě.<br />

Odvaha investora pustit se do takové akce<br />

pro zkrášlení města a zpříjemnění života<br />

občanů zasluhuje opravdu naši úctu.<br />

18


Jaký úkol dalo vlastně Město Nový<br />

Jičín projektantům, jaká byla<br />

investorova představa<br />

1. Získat pro město park s vloženou in-line<br />

dráhou<br />

2. Přemostit vodní tok Grasmanka lávkou<br />

pro pěší, ale také pro průjezd vozů údržby<br />

do 3.5 t a zajistit spojení města se sportovním<br />

areálem, kde se má výhledově<br />

vybudovat in-line dráha okolo městských<br />

stadionů<br />

3. Zachovat v maximální možné míře původní<br />

zeleň a ovocný sad<br />

4. Vybudovat nový přechod pro chodce<br />

a nová parkoviště pro sportovní zařízení<br />

Ing. Marek Holán nám při své přednášce<br />

doplněné bohatou fotodokumentací vysvětloval<br />

krok za krokem, jak se vypořádali<br />

se zadáním investora i s nečekanými překážkami<br />

– např. velkým množstvím inženýrských<br />

sítí, které při Palackého ulici vytvořily<br />

neproniknutelný pás, přes nějž bylo velmi<br />

obtížné vést jakoukoliv zpevněnou plochu<br />

či mobiliář.<br />

add 1. Hlavní kostrou cestní sítě je dnes<br />

okružní dráha pro kolečkové bruslaře –<br />

začátečníky a mírně pokročilé. Doplňuje<br />

ji sít´chodníků pro pěší s odpovídajícím<br />

povrchem, která vytváří i klidová zákoutí<br />

pro maminky s kočárky a pro seniory. Děti<br />

zde mají své hřiště, ti odrostlejší zase hřiště,<br />

kde si mohou zahrát petanque.<br />

add 2. Lávku pro pěší vyprojektovali Ing. arch.<br />

Pavel Pekár, Ing. arch Bořek Knytl na konstrukci,<br />

kterou tvoří zábradlové nosníky<br />

z lepeného dřeva. Zděné části lávky<br />

respektují tvarosloví a materiál použitý<br />

v prostoru parku. Při ústí mostu do prostoru<br />

sportovního areálu vytvořili projektanti<br />

stupňovitou tribunu, sestupující<br />

ke zpevněné ploše s rozmístěnými prvky<br />

pro skateboard.<br />

add 3. Nové výsadby tvoří hlavně solitérní<br />

listnaté stromy, podél nového nábřeží<br />

je založeno nové stromořadí. Původní<br />

dřeviny ovocného sadu byly doplněny<br />

okrasnými kultivary ovocných dřevin vysázených<br />

do pravidelného rastru.<br />

Trávníkové plochy jsou výtvarně členěny<br />

diagonálními a obloukovitými pásy,<br />

na nichž rostou monokultury okrasných<br />

travin.<br />

add 4. Do plochy nového parku je vhodně<br />

zakomponována zastávka autobusu,<br />

která řeší bezpečný a příjemnější provoz<br />

pro cestující veřejnost. Svah pod novou<br />

zastávku je kvůli ochranným pásmům<br />

inženýrských sítí osázen pouze půdopokryvnými<br />

rostlinami a nepravidelnou<br />

výsadbou solitérních sloupovitých keřů.<br />

Účastníci semináře právem odměnili potleskem<br />

jak projektanty, tak i zahradníky, kteří<br />

vrátili život starým zahradám u gymnázia<br />

v Novém Jičíně. Z jejich zaujatých slov jsem<br />

pochopila, že také oni si uvědomují, že tam<br />

udělali kus smysluplné práce pro město,<br />

které mají rádi. Poznali jsme to z jejich nadšených<br />

slov o historickém centru města. Takové<br />

lákavé pozvánce se nedá odolat, myslím, že<br />

se pojedu podívat na to podnikavé město<br />

i na ten podařený nový park.<br />

19


Svátek otevírání běžně nepřístupných zahrad<br />

veřejnosti (Open Garden & Squares<br />

Weekend) vznikl ve Velké Británii a probíhá<br />

vždy během druhého červnového víkendu.<br />

Projekt se setkal s velkým ohlasem a stal se<br />

postupně tradičním po celé Evropě.<br />

V České republice do projektu zapojujeme<br />

i běžně navštěvovaná místa, ovšem s doplňkovým<br />

programem koncipovaným pro tuto<br />

ojedinělou akci. Rádi bychom tento víkend prezentovali<br />

veřejnosti význam vegetace a posílili<br />

její postavení ve společnosti. Obvyklá forma je<br />

komentovaná prohlídka o historii, současném<br />

stavu i záměrech do budoucnosti v zahradě či<br />

parku, doplněná dalším programem.<br />

Harmonogram příprav<br />

10. prosince 2011 –<br />

první kolo registrace<br />

30. března 2012 –<br />

uzávěrka registrace zahrad<br />

15. dubna –<br />

uzávěrka podkladů do brožury<br />

15. května –<br />

distribuce brožur a letáků<br />

9. – 10. června –<br />

víkend otevřených zahrad<br />

Pokud se chcete se svojí zahradou či parkem<br />

připojit k akci, kontaktujte garanta akce,<br />

e-mail: premysl.krejcirik@gmail.com či ředitelku<br />

společnosti Danu Štechovou, e-mail:<br />

stechova@szkt.cz<br />

Hlavní organizátor:<br />

Společnost pro zahradní a krajinářskou<br />

tvorbu, www.szkt.cz<br />

Garant:<br />

Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D<br />

Do příprav této akce se zapojí<br />

i <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />

Ing. Jiří Slepička<br />

ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA TÁBOR, spol. s.r.o.<br />

Chýnovská 533, 390 02 Tábor<br />

ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001<br />

Tel.: 606 744 745<br />

E-mail: slepicka@zahradytabor.cz<br />

www.zahradytabor.cz<br />

Kompletní rekonstrukce historických parků, zahrad a veřejné zeleně včetně drobných stavebních prvků:<br />

schodiště, pergoly, altány, okrasné kamenné zídky jezírka, vybavení dětských hřišť apod.<br />

zámkové dlažby a speciální mlatové cesty údržba a ošetřování veřejné zeleně<br />

vyhotovení studií a projektů včetně rozpočtů<br />

20


Zahradnická firma<br />

IVÁNEK – ZEMAN v.o.s.<br />

ZVAŽUJETE, JAK SI VYBRAT SPRÁVNOU ZAHRADNICKOU FIRMU<br />

Vybírejte podle kvality služeb, podle přístupu firmy k zákazníkovi, podle doporučení, podle ceny,<br />

podle toho, zda vám firma zajistí také právní servis, podle zkušeností a zázemí firmy, podle certifikátů<br />

a členství firmy v profesních organizacích, které činnost svých členských firem pečlivě sledují.<br />

reklamní prezentace<br />

ale i zákonů a veškerých právních norem,<br />

které souvisejí s problematikou zeleně.<br />

Zkušenosti a zázemí<br />

Dvacet let naše firma zakládá a udržuje<br />

zeleň na různých stanovištích, pro podniky<br />

z různých odvětví. Vždycky respektujeme<br />

odlišné požadavky na provoz a způsob<br />

provádění prací. V naší firmě pracuje 15<br />

odborných pracovníků – zahradníků s více<br />

než desetiletou praxí v oboru. Profesně se<br />

dále vzdělávají. Firma vlastní sídlo na ploše<br />

25 000 m² a disponuje vlastním rozsáhlým<br />

strojním vybavením.<br />

Co vám nabízí firma<br />

Ivánek-Zeman, v.o.s.<br />

Kvalitu<br />

Firma Ivánek- Zeman získala dvě ocenění v odborné<br />

soutěži o nejlépe realizované sadovnické<br />

dílo v kategorii „Zahrada roku“, kterou<br />

pořádá každoročně <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />

zeleně již od roku 2003 (www.szuz.cz).<br />

Přístup k zákazníkovi<br />

Nabízíme zákazníkovi konzultace a posouzení<br />

stavu zeleně. Připravíme pro něj<br />

podrobnou nabídku, přehledné a jasně<br />

formulované smluvní podmínky. Naše<br />

krédo zní: „Je stejně důležité zeleň kvalitně<br />

založit, jako se o ni dále dobře starat, aby<br />

trávníky, keře a stromy stále rostly a květiny<br />

kvetly. Respektujeme všechny zákazníkovy<br />

požadavky, pokud nejsou v rozporu se stanovištními<br />

nároky rostlin a jejich růstovými<br />

vlastnostmi.<br />

Doporučení<br />

Naše služby doporučují ti, pro které jsme<br />

pracovali: Biocel a.s. Paskov, Vítkovice a.s., či<br />

Budějovický Budvar n. p., města Nový Jičín,<br />

Frýdek-Místek, Třinec, a řada obcí a majitelů<br />

zahrad u rodinných domů – mimo jiné i pan<br />

Jaromír Nohavica. Přesvědčujeme se, že<br />

dobře vykonaná práce je naším nejlepším<br />

doporučením .<br />

Ceny<br />

Nabídneme vždy práci i materiál v různé<br />

cenové hladině. Záleží na zákazníkově přání,<br />

vysadíme-li malé půlmetrové sazenice habrů<br />

do živého plotu za 100,-Kč /kus nebo předpěstovaný<br />

dvoumetrový habr, který bude<br />

v hodnotě 1000,-Kč/kus. Příliš nízká cena<br />

znamená však obyčejně velké problémy<br />

pro rostliny, pro investora i pro realizační<br />

zahradnickou firmu.<br />

Právní servis<br />

Zajišťujeme tzv. Správu zeleně – upozorníme<br />

a dbáme na dodržování agrotechnických lhůt,<br />

Certifikáty a členství<br />

v profesních organizacích<br />

Firma je členem <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby<br />

zeleně, Společnosti pro zahradní a krajinářskou<br />

tvorbu, Českého svazu greenkeeperů.<br />

Firmě byl udělen certifikát jakosti podle<br />

normy ISO 9001:2000<br />

Před 20 lety si dva společníci – Rostislav Ivánek<br />

a Tomáš Zeman přáli při založení firmy,<br />

aby byl traktor, který si pronajali, jejich majetkem.<br />

Dnes spolu vlastní traktorů několik.<br />

Radost mají také z toho, že přibývá ploch,<br />

na kterých dostala firma Ivánek-Zeman, v.o.s.<br />

příležitost udělat svět o něco krásnější. Oba<br />

totiž věří, že pokud se jejich firmě podařilo<br />

díky dobré práci svět zkrášlit, pak na něm žije<br />

také více spokojených a šťastných lidí!<br />

20 let firma Ivánek-Zeman v.o.s. zakládá a udržuje zeleň<br />

pro obce a města, průmyslové, stavební a další podniky a v soukromých zahradách.<br />

Provádí veškeré zahradnické služby při zakládání a údržbě zeleně, instalaci závlahových<br />

systémů značky RAIN BIRD, zakládá zelené střechy systémem OPTIGREEN<br />

a nabízí také další služby.<br />

738 01 Žabeň 55, Frýdek-Místek, 603 520 575, 558 655 441<br />

email : ivanek@ivanek-zeman.cz, www: ivanek-zeman.cz


slovo předsedy<br />

představenstva SZÚZ<br />

Závěr velice perného roku 2011se blíží, také<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně hodnotí<br />

uplynulý rok. Když začínal, nedovedli jsme<br />

si ve svazu vůbec představit, jak obrovský<br />

kus práce nás čeká. Jen jsme věděli, že se TO<br />

bude muset udělat.<br />

Hodnota akcí, které jsme letos uspořádali,<br />

překročí pravděpodobně 10 000 000,- Kč.<br />

Členové svazu se nejenom scházeli na rekordním<br />

počtu jednání a porad představenstva,<br />

pracovních a organizačních skupin, ale<br />

svaz organizoval také exkurze, uspořádal<br />

soutěže – pro studenty středních odborných<br />

škol „Lipovou ratolest“, pro pracovníky<br />

v našem oboru každoroční soutěž „Park<br />

a Zahrada roku“, vydával odborný čtvrtletník<br />

<strong>Inspirace</strong>, úspěšně zahájil realizaci rozsáhlého<br />

vzdělávacího projektu „Zahradnická<br />

perspektiva“, zástupci svazu se zúčastnili<br />

zasedání mezinárodní profesní organizace<br />

ELCA a ještě jsme letos se ctí zvládli zcela<br />

ojedinělou akci – 6. mezinárodní kongres<br />

koupacích jezírek v Českých Budějovicích.<br />

<strong>Svaz</strong>ových akcí se v roce 2011 zúčastnilo asi<br />

1000 účastníků.<br />

Jak se nám TO všechno podařilo<br />

Svobodně jsme se rozhodli, že ty aktivity<br />

chceme úspěšně zvládnout, nikdo nás<br />

do nich nenutil. Ověřili jsme si ve zvlášť<br />

vypjatých okamžicích, že dokážeme<br />

s úspěchem i opakovaně překonávat<br />

nejrůznější překážky. Nakonec jsme<br />

zjistili, že jsme překonali i své vlastní<br />

očekávání.<br />

Velikou porci úkolů plnila naše kancelář,<br />

sama by však rozhodně na všechno nestačila.<br />

Podařilo se nám to, protože ruku k svazovému<br />

dílu přiložilo a do svazové činnosti<br />

zapojilo svou invenci, um a zkušenosti několik<br />

desítek aktivních osob. Většinou to byli<br />

členové SZÚZ, ale se svazem spolupracovali<br />

také externí odborníci, přátelé a občas i naši<br />

rodinní příslušníci.<br />

Odhaduji, že ty desítky aktivních lidí odpracovaly<br />

ve prospěch svazu za letošní rok<br />

kolem 5000 hodin. Vím, že to dělali rádi,<br />

většinou zadarmo, často je to i docela bavilo.<br />

Všem jim z celého srdce děkuji. Z jejich nasazení<br />

proudila veliká síla, radost z úspěchu,<br />

štěstí…<br />

Musíme si zapamatovat, co jsme se při té<br />

společné práci letos naučili, abychom mohli<br />

stejně úspěšně pokračovat také v roce 2012,<br />

kdy by mělo být prioritou SZÚZ udělat<br />

všechno pro to, aby svaz ještě rostl a sílil,<br />

abychom v budoucnosti dokázali financovat<br />

svou činnost z členských příspěvků.<br />

Každý z nás přece zná nějakého kolegu,<br />

kterého si váží, kterého by rád uvítal ve svazu<br />

jako nového člena. Promluvme si tedy<br />

s takovými lidmi, informujme je o činnosti<br />

svazu, vysvětlujme jim, proč my jsme členy<br />

této profesní organizace, proč je důležité<br />

být jejím členem. Čím nás bude víc, tím<br />

toho také víc dokážeme.<br />

Užijte si pěkné vánoce, přátelé! Ještě jednou<br />

děkuji vám všem v SZÚZ (i sobě) za všechen<br />

čas, který jsme svazu v uplynulém roce<br />

věnovali, děkuji za vaši ochotu, za psychickou,<br />

hmotnou i finanční podporu svazu.<br />

Poděkujme také svým blízkým za to, že nás<br />

podporují, že mají s námi trpělivost.<br />

Pokud přijmou v příštím roce pozvání na některou<br />

z našich akcí, věřím, že se jim bude<br />

mezi námi líbit!<br />

Rostislav Ivánek ■<br />

Rozšířené zasedání<br />

představenstva SZÚZ<br />

2. 12. 2011 v Rybničním zámečku v Lednici<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně vytváří<br />

novou tradici – setkání pro členy SZÚZ,<br />

kteří mají o dění ve svazu opravdový zájem<br />

a chtějí se na něm aktivně podílet. Poprvé se<br />

takové setkání uskutečnilo loni v listopadu,<br />

kdy byla laskavým hostitelem v Litoměřicích<br />

firma GABRIEL s.r.o. Letos se v rámci<br />

rozšířeného zasedání představenstva sešlo<br />

třicet účastníků z 22 členských firem. Pro<br />

kancelář svazu i představenstvo je velmi<br />

důležité znát názory členů na činnost svazu,<br />

vědět, co členové od svazu očekávají a jak<br />

tato očekávání svaz plní. Proto se setkáváme<br />

v období, kdy se připravuje program<br />

a rozpočet na další rok.<br />

Stěžejním bodem jednání v Rybničním zámečku<br />

v Lednici bylo zhodnocení prvního<br />

roku vzdělávacího projektu Zahradnická<br />

perspektiva. Manažerka projektu Ing. Hana<br />

Pijáková připomněla přítomným semináře<br />

a dílny, které se v roce 2011 uskutečnily –<br />

celkem to bylo 75 školících dnů, kterých se<br />

zúčastnilo 341 zaměstnanců členů SZÚZ.<br />

Otevřeně mluvila i o problémech, které<br />

realizace projektu přináší. Nepodařilo se<br />

dokončit některé plánované aktivity, které<br />

se přesunuly do roku 2012, kdy se uskuteční<br />

193 školících dnů.<br />

Ing. Jana Šimečková – ředitelka SZÚZ otevřela<br />

debatu nad soutěží Park roku a Zahrada<br />

roku. Zamýšleli jsme se nad tím, jak zvýšit<br />

počet přihlášených děl, kdy a jak reprezentativně<br />

vyhlásit výsledky soutěže a především<br />

jak zvýšit publicitu soutěže v médiích. Příští<br />

ročník, který bude už desátý, si takovou<br />

pozornost jistě zaslouží.<br />

Úspěšně se rozvíjí soutěž mladých zahradníků<br />

„Lipová ratolest“, která se od roku 2010<br />

koná ve spolupráci s různými městy. Pro<br />

rok 2012 bude pravděpodobně partnerem<br />

soutěže město Třinec, už se objevují zájemci<br />

i pro další ročníky.<br />

SZÚZ má za sebou první rok, kdy byl sám<br />

vydavatelem časopisu INSPIRACE. Ten sice<br />

pod hlavičkou svazu vychází už od roku<br />

2005, ale až do loňského roku byla vydavatelem<br />

společnost UNI MARKETING s.r.o. <strong>Svaz</strong>u<br />

se stále daří financovat časopis z inzerce, ale<br />

v roce 2011 přispěli i všichni členové svazu,<br />

aby časopis dále mohl být rozesílán zdarma<br />

na městské a obecní úřady, zahradnickým<br />

a stavebním firmám, projektantům či studentům.<br />

Diskutovali jsme o tom, jaká témata<br />

by měl obsahovat další ročník, a vybírali se<br />

také členové redakční rady.<br />

Zajímavá debata se rozpoutala nad tématem,<br />

zda umožnit členství v SZÚZ také jednotlivcům,<br />

kteří nepodnikají v oboru zahradní<br />

a krajinářské tvorby. V poslední době roste<br />

především zájem studentů o aktivity, které<br />

svaz pořádá. Výsledkem debaty nakonec<br />

bylo zachovat pouze stávající typy členství.<br />

Odborné školy se totiž mohou stát (a některé<br />

tak již učinily) přidruženým členem SZÚZ<br />

a tak se mohou do aktivit svazu zapojit.<br />

Témat, o kterých se hovořilo, bylo mnohem<br />

více. V debatě budou členové SZÚZ pokračovat<br />

na každoročním Shromáždění členů<br />

SZÚZ, tentokrát 26. a 27. ledna 2012 v Černé<br />

Hoře u Blanska. Jana Šimečková ■<br />

22


seznam členů svazu zakládání a údržby zeleně<br />

Praha<br />

Boušek s.r.o.<br />

Poděbradská 186/56, 180 66 Praha 9<br />

Tel: 602 368 385, fax: 281 866 025<br />

e-mail: bousekzahrady@seznam.cz,<br />

www.bousekzahrady.cz<br />

Corydalis – Miroslav Horský<br />

Výletní 331/9, 142 00 Praha 4<br />

Tel: 602 390 154, fax: 241 717 285<br />

e-mail: corydalis@volny.cz, www.corydalis.wz.cz<br />

Richard Čech<br />

Drahelická 205/7, 19015 Praha – Satalice<br />

mob: 605 481 807, e-mail: richardzahradnik@seznam.cz<br />

www.zahradnictvicech.<br />

GARPEN – zahradní architektura a služby<br />

U Skalky 16, 181 00 Praha 8<br />

Tel: 233 542 925, fax: 233 542 925<br />

e-mail: info@garpen.cz, www.garpen.cz<br />

Imramovský – vegetační úpravy s.r.o.<br />

Mladoboleslavská 489, 190 17 Praha 9<br />

Tel./fax: 286 856 003<br />

e-mail: imramovsky@imramovsky.cz<br />

www.imramovsky.cz<br />

KEJHA-SUK, zahradnické služby<br />

Malostranské nám. 2, 118 00 Praha 1<br />

Tel./fax: 241 062 406, 603 869 007, 602 373 589,<br />

603 428 118, e-mail: zahradnici@volny.cz<br />

www.volny.cz/zahradnici<br />

Lege Artis zahrady s.r.o.<br />

Keltů 920, 165 21 Praha 6, Tel: 776 667 540<br />

e-mail: info@LA-zahrady.cz, www.LA-zahrady.cz<br />

OK GARDEN s.r.o.<br />

Sládkovičova 1233/21, 142 00 Praha 4<br />

Tel./fax: 233 900 423, 602 354 304<br />

e-mail: okgarden@volny.cz, www.okgarden.cz<br />

Tomáš Malý<br />

Americká 340/31, 120 00 Praha 2, Tel.: 606 911 101<br />

e-mail:maly.zahradnickeprace@seznam.cz<br />

WEISS & WILD, s.r.o.<br />

Konojedská 41, 100 00 Praha 10, Tel: 603 924 117,<br />

e-mail: ivoweiss@seznam.cz, www.weissawild.cz<br />

Zahradní Architektura Kurz, s.r.o.<br />

Kolovečská 1938, 155 00, Praha 5<br />

e-mail: info@zakurz.cz, www.landscaping.cz<br />

Zdeněk Hradilák –<br />

Jasan zahradnické práce<br />

Na okraji 230/58, 162 00 Praha 6<br />

Tel.: 602 229 908, e-mail: hradilak@volny.cz<br />

Středočeský kraj<br />

ACRE, spol. s.r.o.<br />

Smetanova 568, 281 51 Velký Osek<br />

Tel./fax: 283 841 040, 283 842 039<br />

e-mail: info@acre.cz, www.acre.cz<br />

Arbosana zahradní architektura<br />

Kytín 162, 252 10 Mníšek pod Brdy<br />

Tel: 603 802 855<br />

e-mail: arbosana@volny.cz, www.arbosana.cz<br />

BAOBAB – péče o zeleň, s.r.o.<br />

Únětice 3, 252 62 Horoměřice<br />

Tel: 224 319 917, fax: 224 320 079<br />

e-mail: baobab@baobab.cz, www.baobab.cz<br />

Bc. Tomáš Vlasatý – Zahradnictví MALUS<br />

Baarova 192, 252 25 Jinočany, Tel.: 604 342 471<br />

e-mail: t.vlasaty@seznam.cz, www.malus.cz<br />

COLUTEA spol.s r.o.<br />

Zahradní 433, 281 44 Zásmuky, Tel: 603 864 455<br />

e-mail: petr.varga@colutea.cu, www.colutea.cz<br />

LandART Atelier<br />

Karlovotýnská 49, 25216 Nučice<br />

mob: 775 188 891, e-mail: landart@seznam.cz<br />

www.landart.cz<br />

Ing. Pavel Lehovec – zahradnictví<br />

Říčanská 77, 252 43 Průhonice<br />

Tel: 267 750 492, mail: pavel-lehovec@seznam.cz<br />

Pavel Lisý – Zahrada Lisý<br />

Popovice 113, 267 01 Králův Dvůr<br />

Tel./fax: 311 638 063<br />

e-mail: zahradalisy@iol.cz, www.zahradalisy.cz<br />

Petr Kaše – zahradnické služby<br />

Masarykovo nám. 18, 25401 Jílové u Prahy<br />

Tel: 603 779 985, mail: info@zahradnickesluzby.cz<br />

ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA<br />

MARTINOV s.r.o.<br />

Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem<br />

Tel: 603 520 771, fax: 326 905 120<br />

e-mail: zahrarch@zahrarch.cz, www.zahrarch.cz<br />

Zahradnictví flos s.r.o.<br />

Zahradní 141, 250 68 Husinec – Řež, Praha-východ,<br />

Tel.: 220 940 174, email: flos@flos.cz<br />

www.zahradnictvi-flos.cz<br />

Jihočeský kraj<br />

ARBORES CZ, s.r.o.<br />

Ke Sřelnici 184, 397 01 Písek<br />

Tel: 776 851 998, 777 345 068<br />

e-mail: keclik@arbores.cz, www.arbores.cz<br />

Česká zahrada K + P<br />

M. Krškové 682, 391 81 Veselí nad Lužnicí<br />

Tel: 606 623 669<br />

e-mail: ceskazahrada@centrum.cz,<br />

www.ceskazahrada-kp.cz<br />

Ing. Jiří Hájek – ZAKLÁDÁNÍ ZAHRAD<br />

Olešná 82, 398 43 Bernartice<br />

Tel./fax: 382 587 193, 602 463 562<br />

e-mail: jiri-hajek-ml@seznam.cz,<br />

www.zahrady-hajek.cz<br />

Ing. Pavel Chlouba<br />

Budějovická 476, 373 12 Borovany<br />

Tel: 387 981 378, 606 769 759<br />

e-mail: chlouba@najihu.cz, www.fotoflora.cz<br />

Michal Vránek<br />

Blatské sídliště 589, 391 81 Veselí nad Lužnicí<br />

Tel./fax: 381 582 689, 602 425 669<br />

e-mail: michal.vranek@quick.cz, www.vranek.cz<br />

Václav Straka<br />

Litvínovická 1492/10a, 370 01 České Budějovice<br />

Tel: 602 272 848, fax: 387 203 600<br />

e-mail: info@stromovkacb.cz<br />

ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA<br />

TÁBOR spol. s.r.o.<br />

Beranova Lhota 10, 391 37 Chotoviny<br />

kancelář-Chýnovská 344, 390 02 Tábor<br />

Tel./fax: 383 835 202, 606 744 745<br />

e-mail: slepicka@zahradytabor.cz, www.zahradytabor.cz<br />

Karlovarský kraj<br />

Jan Papež – Zahrady s duší<br />

Jungmannova 614, 33901 Klatovy<br />

mob: 776 663 660, e-mail: zahradysdusi@centrum.cz<br />

Zahrada Teplá – Ing. Petr Šindelář<br />

Klášter Teplá, 364 61 Teplá<br />

Tel: 353 392 275, fax: 353 392 500<br />

e-mail: info@zahradatepla.cz<br />

www.zahradatepla.cz<br />

Zahradní a parková spol. s r.o.<br />

Chebská 252, 353 01 Mariánské Lázně<br />

Tel.: 354 622 135, fax: 354 622 135<br />

e-mail: info@zahradaml.cz, www.zahradaml.cz<br />

Ústecký kraj<br />

EKODENDRA s.r.o.<br />

Straky 46, 417 42 Zabrušany<br />

Tel: 417 821 733, fax: 417 822 008<br />

e-mail: ekodendra@ekodendra.cz<br />

www.ekodendra.cz<br />

Gabriel s.r.o.<br />

České Kopisty 208, 412 01 Litoměřice<br />

Tel: 416 733 244, fax: 416 731 627<br />

e-mail: gabriel@gabriel.cz, www.gabriel.cz<br />

GardenLine s.r.o.<br />

Šeříková 405/ 13, 412 01 Litoměřice<br />

Tel: 777 104 937, fax: 416 532 656<br />

e-mail: skrivanek@garden-line.eu<br />

www.garden-line.eu<br />

GRÜNER, s.r.o.<br />

Kamýcká 503/19A, 412 01 Litoměřice<br />

Tel./fax: 416 732 037, 602 409 918<br />

e-mail: martin.gruner@gruner.cz, www.gruner.cz<br />

Ing. Bc. Jiří Bartoš – Jiná Zahrada<br />

Teplická 451, 403 17 Chabařovice<br />

Zahradní centrum: Hrbovická 54, Ústí nad Labem<br />

Tel: 603 540 656, Tel./fax: 475 210 881<br />

e-mail: Ing.jiri.bartos.seznam.cz, www.jinazahrada.cz<br />

Tomáš Pavka – Land Art<br />

Dlouhá 415, 417 42 Krupka, Tel: 608 517 989,<br />

e-mail: t.pavka@land-art.cz, www.land-art.cz<br />

Jirmus zahradnické služby s.r.o.<br />

Hlinná č.p.8, 412 01 Litoměřice, Tel: 606 816 572,<br />

e-mail: info@zahrady-jirmus.eu<br />

www.zahrady-jirmus.eu<br />

Liberecký kraj<br />

DIKÉ ZAHRADY s.r.o.<br />

463 46 Příšovice 224, Tel: 604 204 835<br />

e-mail: zahrady@dike-centrum.cz, www.dike-zahrady.cz<br />

Královehradecký kraj<br />

GRAS spol. s.r.o.<br />

Za Vodou 241, 542 26 Horní Maršov<br />

Tel: 603 775 000, 603 900 777<br />

e-mail: info@gras.cz, www.gras.cz<br />

Ing. Jiří Stolín<br />

Horní 210, 503 21 Stěžery, Tel: 602 116 415<br />

e-mail: jiri.stolin@volny.cz<br />

PEKVIZ spol. s.r.o.<br />

Pražská 1435, 543 01 Vrchlabí<br />

Tel: 602 361 033, fax: 499 424 005<br />

e-mail: pekviz@volny.cz<br />

www.vychodo.ceskestavby.cz<br />

23


Pardubický kraj<br />

Ekogreen, s.r.o.<br />

Lány na Důlku 10, 533 31 Pardubice<br />

Tel./fax: 466 971 089<br />

e-mail: ekogreen@ekogreen.cz, www.ekogreen.cz<br />

Ing. Karel Kratěna<br />

Hálkova 2209/15, 568 02 Svitavy, Tel.: 603 149 672<br />

e-mail: karel@kratena.cz, www.kratena.cz<br />

Jan Vavřín – ARS<br />

Peciny 265, 570 01 Litomyšl, Tel./fax: 461 614 578<br />

e-mail: ars@ars-vavrin.cz, www.ars-vavrin.cz<br />

Vysočina<br />

ARS VIRIDIS s.r.o.<br />

Perk 70, 675 22 Stařeč, Tel: 731 474 420<br />

email: arsviridis@arsviridis.cz, www.arsviridis.cz<br />

EKOIMPEX Vysočina s.r.o.<br />

Javorová 2262, 393 01 Pelhřimov, Tel: 607 915 125,<br />

www.ekoimpex.cz, e-mail: neckarova@ekoimpex.cz<br />

PARK sadovnické<br />

a krajinářské úpravy s.r.o.<br />

Je Dukovany, 675 50 Je Dukovany<br />

Tel./fax: 561 105 636, 777 326 185<br />

e-mail: park.jedu@raz-dva.cz, www.park.trebicsko.cz<br />

ZAHRADY LAURUS – Ing. Eva Hegerová<br />

Hybrálec 128, 586 01 Jihlava<br />

Tel.: 604 128 478,<br />

e-mail: eva.hegerova@centrum.cz<br />

www.zahradylaurus.cz<br />

Zahradnické úpravy s.r.o.<br />

Žerotínova 112, 675 71 Náměšť nad Oslavou<br />

Tel./fax: 568 620 745<br />

e-mail: bartik@zahradnickeupravy.cz<br />

ZAHRADA VYSOČINA s.r.o.<br />

Brodská 104, 591 01 Žďár nad Sázavou<br />

Tel./fax: 566 621 315, 736 608 340<br />

e-mail: info@zahradavysocina.cz<br />

www.zahradavysocina.cz<br />

3D – Zahrady s.r.o.<br />

Řečice 145, 592 33 Radešínská Svratka<br />

Tel.: 774 589 539, e-mail: projekce@3d-zahrady.cz<br />

www.3d-zahrady.cz<br />

Jihomoravský kraj<br />

Agrostis Trávníky, s.r.o.<br />

Npor. Krále 16, 683 01 Rousínov<br />

Tel./fax: 517 370 607, 732 687 628<br />

e-mail: agrostis@agrostis.cz, www.agrostis.cz<br />

BELLIS BRNO s.r.o.<br />

Marie Hübnerové 24, 621 00 Brno<br />

Tel./fax: 549 275 768, e-mail: bellis.brno@volny.cz<br />

Ekostavby Brno, a.s.<br />

U Svitavy 2, 618 00 Brno<br />

Tel: 548 128 274, fax: 548 128 275<br />

e-mail: ekostavby@ekostavby-brno.cz, www.ekostavby.cz<br />

Ivo Diviš – zahradnické služby<br />

Chaloupky 89, 624 00 Brno<br />

Tel: 602 770 831, 541 223 309<br />

e-mail: ivodivis@seznam.cz<br />

HORTISCENTRUM<br />

Komenského 220, 667 01 Židlochovice<br />

Tel: 547 231 040, fax: 547 238 711<br />

e-mail: hortis@hortis.net, www.hortis.net<br />

Ing. Jiří Vrbas – „ KVĚT“<br />

Nádražní 155, 664 08 Blažovice, Tel./fax: 544 243 854<br />

e-mail: vrbas@vrbas.cz, www.vrbas.cz<br />

Ing. Josef Zapletal<br />

Za humny 288, 664 46 Prštice<br />

Tel: 603 412 275, 547 219 307<br />

mail: zapletal@zahradyzapletal.cz<br />

www.zahradyzapletal.cz<br />

Ing. Petr Klíma, Ph.D.<br />

Drobného 316/56, 602 00 Brno, Tel: 603 950 930<br />

e-mail: klima.zahradnik@seznam.cz<br />

www.petrklima.cz<br />

Josef Janků<br />

Arboretum – Šmelcovna 3, 680 01 Boskovice<br />

Tel./fax: správa 516 453 071,<br />

gardencentrum 602 173 939,<br />

Provoz Dobříš – ulice Pražská, Dobříš 263 01,<br />

Tel: 602 383 767<br />

e-mail: arboretum@smelcovna.cz<br />

www.smelcovna.cz<br />

KAISLER s.r.o.<br />

Měříčkova 48, 621 00 Brno<br />

Tel./fax: 541 228 032, 603 949 529<br />

e-mail: kaisler@kaisler.cz, www.kaisler.cz<br />

Kavyl spol. s.r.o.<br />

Mohelno 452/1, 675 75 Mohelno,<br />

Tel./fax: 541 243 986<br />

e-mail: brno@kavyl.cz, www.kavyl.cz<br />

Přírodní stavby, zahradní architektura<br />

– Ing. Vojtěch Halámek<br />

Stříbský mlýn 5/6, 664 91 Ivančice, Tel: 602 676 427,<br />

e-mail: info@qetiny.cz<br />

www.zahradniarchitektura.cz<br />

Olomoucký kraj<br />

Ing. Erik Hinďoš<br />

Myslivecká 15, 77900 Olomouc Droždín<br />

mob.: 603 807 457, e-mail: alej.olomouc@centrum.cz<br />

www.alejol.cz<br />

ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />

Železniční 469/4, 772 11 Olomouc<br />

Tel: 585 315 022, fax: 585 315 023<br />

e-mail: kancelar@zahrada-olomouc.cz<br />

www.zahrada-olomouc.cz<br />

Zlínský kraj<br />

ACRIS zahrady s.r.o.<br />

Slunečná 4548, 760 01 Zlín, Tel: 604 460 786<br />

e-mail: info@acris.cz, www.acris.cz<br />

ARBOREA Březová, s.r.o.<br />

Březová 96, 763 15, Tel./fax: 577 983 342<br />

e-mail: arborea@volny.cz<br />

www.arboreabrezova.cz<br />

FLORSTYL s.r.o.<br />

Havlíčkova 1, 686 01 Uherské Hradiště<br />

Tel.: 572 540 496, e-mail: florstyl@florstyl.cz<br />

www.florstyl.cz<br />

Zábojník – contractors, s.r.o.<br />

Jeřabinová 1424, 768 61 Bystřice pod Hostýnem<br />

Tel: 573 379 451, fax: 573 379 455<br />

e-mail: v.zabojnik@centrum.cz,<br />

www.prirodnimaterialy.cz<br />

Moravskoslezský kraj<br />

David Mičan – Zahrada M<br />

Aleje 66/421, 725 28 Ostrava – Hošťálkovice<br />

Tel.: 595 059 154, e-mail: info@zahradam.cz<br />

www.zahradam.cz<br />

DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o.<br />

Jahodová 782, 725 29 Ostrava – Petřkovice<br />

Tel.: 596 131 358, e-mail:info@b-dvorak.cz<br />

www.b-dvorka.cz<br />

Ing. Libor Vavřík – zahradnictví, sadové úpravy<br />

Metylovská 979, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí<br />

Tel./fax: 558 677 304<br />

e-mail: info@zahradnictvi-vavrik.cz<br />

www.zahradnictvi-vavrik.cz<br />

Ing. Martin Závodný<br />

Lískovecká 2867, 738 01 Frýdek Místek<br />

Tel: 777 887 391, 558 402 150<br />

mail: zavodny@email.cz<br />

Ivánek – Zeman, v.o.s.<br />

Žabeň 55, 738 01 Žabeň<br />

Tel: 558 655 441, fax: 558 655 443<br />

e-mail: ivanek@ivanek-zeman.cz, www.ivanek-zeman.cz<br />

Karel Turoň – Turpil<br />

Konská 321, 739 61 Třinec, Tel.: 605 101 196<br />

e-mail: obchod@turpil.cz, www.turpil.cz<br />

Lenka Hrochová<br />

Guntramovice 93, 747 87 Budišov nad Budišovkou,<br />

Tel.: 736 218 115, hrochovalenka@centrum.cz<br />

Lukáš Janík<br />

Šípková 8, 776 01, Opava<br />

Tel: 608 222 564, mail: janik@janikzahradnik.cz<br />

Pavlína Florová, DiS.<br />

Maxima Gorkého 49, 794 01 Krnov<br />

Tel. 604 943 009<br />

Email: info@zahradaflora.cz, www.zahradaflora.cz<br />

TALPA – zahradnické služby s.r.o.<br />

U Hájenky 325, 735 14 Orlová – Lutyně<br />

Tel: 596 514 257, fax: 596 516 930<br />

e-mail: talpa@iol.cz<br />

Zahradnictví Šimková, s.r.o.<br />

Bystřice č. 1139, 739 95 Bystřice nad Olší<br />

Tel: 777 004 752, fax: 558 352 151<br />

e-mail: simka@volny.cz, www.zahradnictvi-simkova.cz<br />

ZAHRADY HANYZ s.r.o.<br />

Škrbeňská 558, 739 34 Šenov, Tel: 603 412 003<br />

e-mail: hanyz@seznam.cz, www.zahrady-hanyz.cz<br />

Zámecký dvůr s.r.o.<br />

U statku 301/1, 736 01 Havířov – město<br />

Tel: 596 815 193<br />

e-mail: kotula@volny.cz, www.volny.cz/kotula/<br />

Přidružený člen<br />

Mendelova univerzita v Brně<br />

Botanická zahrada a arboretum<br />

Zemědělská 1, 613 00 Brno<br />

Tel: 545 223 606, fax: 545 223 693<br />

e-mail: arboretum@mendelu.cz, www.mendelu.cz/arboretum<br />

SOŠ zahradnická a SOU Rajhrad<br />

Masarykova 189, 664 61 Rajhrad<br />

Tel: 547 426 311, fax: 547 426 310<br />

e-mail: knazik@skolarajhrad.cz, www.skolarajhrad.cz<br />

Střední škola zahradnická Litomyšl<br />

T. G. Masaryka 527, 570 01 Litomyšl<br />

Tel: 461 612 013, fax: 461 611 060<br />

e-mail: szas.litomysl@lit.cz, www.szas.lit.cz<br />

Vyšší odborná škola zahradnická<br />

a Střední zahradnická škola Mělník<br />

Na Polabí 411, 276 01 Mělník<br />

Tel: 315 623 023, fax: 315 623 009<br />

e-mail: skola@zas-me.cz, www.zas-me.cz<br />

ZOO Jihlava<br />

Březinovy sady 4372/10, 58601 Jihlava<br />

Komplexní péče o zeleň a zahradní tvorbu<br />

mob.: 731 653 817, smidova@zoojihlava.cz<br />

www.zoojihlava.cz<br />

24


Mimořádný člen<br />

ARBOR – OKRASNÉ A OVOCNÉ ŠKOLKY, s.r.o.<br />

Poľná 6, 903 01 Senec, Slovenská republika<br />

Tel: +421 245 925 533, fax: +421 245 925 625<br />

e-mail: arbor@arbor.sk<br />

www.arbor.sk<br />

MGM Žilina s.r.o.<br />

Obežná 7, 010 08 Žilina, Slovenská republika<br />

Tel: +421 415 652, fax: +421 415 652 427<br />

e-mail: mgm@mgmzilina.sk<br />

www.mgmzilina.cz<br />

T-TAKÁCS, s.r.o.<br />

Hlavná 152, 900 29 Nová Dedinka<br />

Slovenská republika, Tel: +421 905 645 135<br />

e-mail: agro@takacs.sk<br />

www.takacs.sk<br />

Obchodní člen<br />

Agrocar s.r.o.<br />

Na Vápenkách 381, 74221 Kopřivnice<br />

mob: 777 118 998 (M.Hrubý)<br />

info@agrocar.cz<br />

www.agrocar.cz<br />

BENN CZ a.s.<br />

Vyšehradská 1349/2, 128 00 Praha 2<br />

Tel.: 773 205 256<br />

e-mail: info@benn.cz<br />

www.benn.cz<br />

Kloboucká lesní s.r.o.<br />

Šumavská 1, 602 00 Brno 2<br />

Tel: 518 387 131, 606 774 499<br />

e-mail: slovak@klobouckalesni.cz<br />

www.kloubouckalesni.cz<br />

Milan Valášek – miVAL<br />

Sakařova 979, 530 03 Pardubice<br />

tel.: 466 415 565<br />

e-mail: mvalasek@volny.cz<br />

www.mival.cz<br />

PROXIM s.r.o.<br />

Palackého 578, 530 02 Pardubice,<br />

Tel: 466 531 635,602 164 992<br />

e-mail: kroupa@proxim-pu.cz<br />

www.proxim-pu.cz<br />

www.probazen.com<br />

RAŠELINA a.s.<br />

Na pískách 488/II, 392 18 Soběslav<br />

Tel: 381 205 301, fax: 381 205 302<br />

e-mail: sekretariat@raselina.cz<br />

www.raselina.cz<br />

stav k 30. 11. 2011<br />

www.szuz.cz<br />

SEZNAM ČLENŮ SEKCE BIOBAZÉNŮ, OKRASNÝCH A KOUPACÍCH JEZÍREK<br />

ACRE, spol. s.r.o.<br />

Smetanova 568, 281 51 Velký Osek<br />

Tel./fax: 283 841 040, 283 842 039<br />

e-mail: info@acre.cz, www.acre.cz<br />

ACRIS zahrady s.r.o.<br />

Slunečná 4548, 760 01 Zlín<br />

Tel: 604 460 786, e-mail: info@acris.cz, www.acris.cz<br />

Arbosana zahradní architektura<br />

Kytín 162, 252 10 Mníšek pod Brdy<br />

Tel: 603 802 855<br />

e-mail: arbosana@volny.cz, www.arbosana.cz<br />

Aquavaria s.r.o.<br />

Universitní ul. 33, 320 11 Plzeň<br />

Tel.: 377 421 625, e-mail: aquavaria@volny.cz<br />

www.aquavaria.cz<br />

AZARO spol. s.r.o.<br />

V Horce 185, 252 28 Černošice<br />

Tel: 603 887 599, fax: 251 643 407<br />

e-mail: azaro@azaro.cz, www.azaro.webnode.cz<br />

BAOBAB – péče o zeleň s.r.o.<br />

252 62, Únětice 3, Tel.: 224 319 917<br />

e-mail: baobab@baobab.cz, www.baobab.cz<br />

BENN CZ a.s.<br />

Vyšehradská 1349/2, 128 00 Praha 2<br />

Tel.: 773 205 256, e-mail: info@benn.cz, www.benn.cz<br />

Česká zahrada K + P<br />

M. Krškové 682, 391 81 Veselí nad Lužnicí<br />

Tel: 606 623 669, e-mail: ceskazahrada@centrum.cz<br />

www.ceskazahrada-kp.cz<br />

DIKÉ ZAHRADY s.r.o.<br />

Příšovice 224, 463 46 Příšovice<br />

Tel: 604 204 835<br />

e-mail: zahrady@dike-centrum.cz, www.dike-zahrady.cz<br />

EKOIMPEX Vysočina s.r.o.<br />

Javorová 2262, 393 01 Pelhřimov<br />

Tel: 607 915 125<br />

e-mail: neckarova@ekoimpex.cz, www.ekoimpex.cz<br />

Ekogreen, s.r.o.<br />

Lány na Důlku 10, 533 31 Pardubice<br />

Tel./fax: 466 971 089<br />

e-mail: ekogreen@ekogreen.cz, www.ekogreen.cz<br />

Gabriel s.r.o.<br />

České Kopisty 208, 412 01 Litoměřice<br />

Tel: 416 733 244, fax: 416 731 627<br />

e-mail: gabriel@gabriel.cz, www.gabriel.cz<br />

GARPEN – zahradní architektura a služby<br />

U Skalky 16, 181 00 Praha 8<br />

Tel: 233 542 925, fax: 233 542 925<br />

e-mail: info@garpen.cz, www.garpen.cz<br />

Green engineering s.r.o.<br />

Samoty 2124, 397 01 Písek<br />

Tel: 723 015 944<br />

e-mail: jiri-hajek-ml@seznam.cz, www.zahrady-hajek.cz<br />

HORTISCENTRUM s.r.o.<br />

Komenského 220, 667 01 Židlochovice<br />

Tel: 547 231 040, fax: 547 238 711<br />

e-mail: hortis@hortis. net, www.hortis.net<br />

Ing. Jiří Vrbas – „ KVĚT“<br />

Nádražní 155, 664 08 Blažovice, Tel./fax: 544 243 854<br />

e-mail: vrbas@vrbas.cz, www.vrbas.cz<br />

Ing. Miroslav Řehák<br />

Dřísy 211, 277 14 Dřísy, Praha – východ<br />

Tel: 602 148 461, e-mail:rehakmiroslav@seznam.cz<br />

Ing. Pavel Lehovec – Zahradnictví<br />

Říčanská 77, 252 43 Průhonice<br />

Tel: 267 750 492, fax: 267 750 492<br />

e-mail: pavel.lehovec@seznam.cz<br />

Ing. Petr Klíma, Ph.D.<br />

Drobného 316/56, 602 00 Brno<br />

Tel: 603 950 930<br />

e-mail: klima.zahradnik@seznam.cz, www.petrklima.cz<br />

Ivánek – Zeman, v.o.s.<br />

Žabeň 55, 738 01 Žabeň<br />

Tel: 558 655 441, fax: 558 655 443<br />

e-mail: ivanek@ivanek-zeman.cz, www.ivanek-zeman.cz<br />

Lege Artis zahrady s.r.o.<br />

Keltů 920, 165 21 Praha 6, Tel: 776 667 540<br />

e-mail: info@LA-zahrady.cz, www.LA-zahrady.cz<br />

Michal Vránek<br />

Blatské sídliště 589, 391 81 Veselí nad Lužnicí<br />

Tel./fax: 381 582 689, 602 425 669<br />

e-mail: michal.vranek@quick.cz, www.vranek.cz<br />

Milan Šplíchal<br />

Lipec 87, 281 26 Týnec nad Labem<br />

Tel: 602 615 550, fax: 321 789 241<br />

e-mail: splichal@moment.cz, www.splichal-cz.cz<br />

Pecina s.r.o.<br />

Na Oboře 876, 276 01 Mělník, Tel.: 777 794 451<br />

e-mail: info@rybniky-pecina.cz, www.rybniky-pecina.cz<br />

Přírodní stavby, zahradní architektura<br />

– Ing. Vojtěch Halámek<br />

Stříbský mlýn 5/6, 664 91 Ivančice,<br />

Tel: 602 676 427, e-mail: halamek@mezibrehy.cz<br />

www.zahradniarchitektura.cz<br />

PROXIM s.r.o.<br />

Palackého 578, 530 02 Pardubice,<br />

Tel: 466 531 635,602 164 992<br />

e-mail: kroupa@proxim-pu.cz, www.proxim-pu.cz<br />

www.probazen.com<br />

Roman Papík – Profi Aquarium<br />

Dříteč 109, 533 05 Dříteč<br />

Tel: 777 759 122, e-mail: urbanec@profi -aquarium.cz<br />

www.profi -aqurium.cz<br />

Vladimír Marek<br />

Moskevská 2998, 272 04 Kladno<br />

Tel: 604 476 283, www.puskvorec.cz<br />

e-mail: v. marek@email.cz<br />

www.zahrada-marek.cz<br />

WEISS & WILD, s.r.o.<br />

Konojedská 41, 100 00 Praha 10<br />

Tel: 603 924 117, e-mail: ivoweiss@seznam.cz<br />

www.weissawild.cz<br />

ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />

Železniční 469/4, 772 11 Olomouc<br />

Tel: 585 315 022, fax: 585 315 023<br />

e-mail: kancelar@zahrada-olomouc.cz<br />

www.zahrada-olomouc.cz<br />

Zahradnictví Šimková, s.r.o.<br />

Bystřice č. 1139, 739 95 Bystřice nad Olší<br />

Tel: 777 004 752, fax: 558 352 151<br />

e-mail: simka@volny.cz, www.zahradnictvi-simkova.cz<br />

ZELENÉ KOLO, s.r.o.<br />

Koštov 112, 400 02 okr. Ústí nad Labem,<br />

wTel.: 475 501 146<br />

e-mail: info@zelenekolo.cz, www.zelenekolo.cz<br />

3D – Zahrady s.r.o.<br />

Řečice 145, 592 33 Radešínská Svratka<br />

Tel: 774 589 539<br />

e-mail: projekce@3d-zahrady.cz<br />

www.3d-zahrady.cz<br />

Stav k 30. 11. 2011<br />

25


KOUPACÍ JEZÍRKA BEZ HRANIC<br />

kongres<br />

Text: redakce | Foto: archiv szúz<br />

Ve dnech 28. – 30. 9. měly téměř dvě stovky účastníků kongresu možnost slyšet v Českých Budějovicích<br />

přednášky 12 zahraničních a dvou českých lektorů, vybrat si ze sedmi odborných workshopů<br />

a vydat se na jednu z pěti odborných exkurzí. Pořadatelem této prestižní akce byla Sekce biobazénů,<br />

koupacích a okrasných jezírek <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně, organizátorem společnost Greenplan<br />

s.r.o. a patronem mezinárodní organizace Die Internationale Organisation für naturnahe Badegewässer<br />

(IOB), reprezentovaná především Udo Schwarzerem a Peterem Petrichem. Zahraniční vystavovatele,<br />

byl pan Quido Manzke<br />

Účastníci<br />

Že byl kongres vskutku mezinárodní, o tom<br />

svědčí seznam zemí, ze kterých se sjeli<br />

účastníci kongresu. Nejvíce jich bylo z České<br />

republiky (38), následovalo Německo (37),<br />

Rakousko (22), Francie (7), Slovensko (6),<br />

Velká Británie (6), Švýcarsko (5) a pár jednot-<br />

TÉMATA A PŘEDNÁŠEJÍCÍ<br />

Jerome Davis, JAR<br />

Manfred Höfle, D<br />

Yael Ben Zvi, IL<br />

Wolfgang Wesner, A<br />

Miroslav Staněk, CZ<br />

Siegfried Weiermayer, A<br />

Claudia Schwarzer, P<br />

Peter Petrich, A<br />

Phillip Johnson, AUS<br />

Heinz Jaksch, A<br />

Franz Kubacek, A<br />

Jürgen Spieker, D<br />

Stefan Bruns, D<br />

livců přijelo i z Dánska, Litvy, Portugalska,<br />

Španělska, Turecka, Itálie, Nizozemí, Ruska,<br />

Maďarska a Skotska, dokonce i z Austrálie.<br />

Přednášející<br />

Přednášející kongresu naplnili beze zbytku<br />

motto: „Koupací jezírka bez hranic“. Přijeli<br />

Africký zážitek<br />

Legionella<br />

Hydroterapie v Izraeli<br />

Bakterioplankton<br />

Zkušenosti s provozem staveb ke koupání s přírodním způsobem<br />

čištění vody z hygienického pohledu<br />

Statika při zemních pracích<br />

Zabudování koupacích jezírek do krajiny<br />

Koupací jezírka v Americe<br />

Přírodní jezírka v Austrálii<br />

Analýza řas k odhadnutí obsahu živin v koupacích jezírkách<br />

Standarty kvality pro soukromá jezírka v Rakousku<br />

IQN - pečeť kvality pro veřejná koupací jezírka v Německu<br />

Představení nových FLL směrnic pro přírodní veřejné koupaliště<br />

WORSHOPY<br />

Tino Bräuchle a Holger<br />

Teichert, D<br />

Topné systémy pro koupací jezírka<br />

Tomáš Červinka CZ Rostliny do teplých vod<br />

Carsten Schmidt a Claus<br />

Schmitt, D<br />

Spolupráce architekta a stavitele<br />

Blahoslav Maršálek, CZ Hydrobiologické souvislosti stability a kvality vody v nádržích<br />

Peter Enge, E Konstrukce koupacích zón<br />

Helmut Mairhofer, I Substráty<br />

nejenom z okolních evropských států, ale<br />

i z daleké Jihoafrické republiky, Austrálie<br />

a Izraele. Právě přednášky z těchto exotických<br />

zemí patřily k nejpůsobivějším. Všechny<br />

přednášky byly simultánně tlumočeny<br />

do angličtiny, němčiny a češtiny. Přednášky<br />

určené pro všechny účastníky kongresu byly<br />

doplněny odpoledními dvouhodinovými<br />

workshopy, které si účastníci volili podle<br />

předem daného programu. Každý workshop<br />

se uskutečnil vždy dvakrát tak, aby byl uspokojen<br />

zájem účastníků. Nás může těšit, že<br />

k nejlépe hodnoceným workshopům patřila<br />

dílna vedená Prof. Ing. Blahoslavem Maršálkem<br />

na téma „Hydrobiologické souvislosti<br />

stability a kvality vody v nádržích.“<br />

Exkurze<br />

Druhý den kongresu se účastníci rozdělili<br />

do pěti autobusů a odjeli na odborné exkurze.<br />

Pouze málokteří zvolili „vlastivědné“ trasy<br />

do Českého Krumlova a Českých Budějovic.<br />

Většina z nich se chtěla podívat, jaká koupací<br />

jezírka se staví v České republice. Nebylo<br />

vůbec jednoduché zorganizovat přesuny<br />

desítek účastníků mezi několika soukromými<br />

zahradami, ale nakonec se to podařilo.<br />

Svá jezírka pro ně „otevřely“ členové Sekce<br />

biobazénů, koupacích a okrasných jezírek<br />

firmy Česká zahrada K+P a Green engineering<br />

s.r.o.<br />

26


Výstava<br />

Po celou dobu konání kongresu byla v nově<br />

otevřené hale “ T“ otevřena doprovodná výstava,<br />

kde se na ploše 700 m² představilo 25<br />

vystavovatelů, z toho 20 ze zahraničí. Na ní se<br />

mohli účastníci setkat s odborníky zabývajícími<br />

se plánováním, výstavbou a péčí o koupací<br />

jezírka a seznámit se s novinkami v tomto progresivně<br />

se rozvíjejícím oboru. Na výstavě se<br />

představilo 24 firem, Zahraniční vystavovatele<br />

zprostředkoval pan Quido Manzke.<br />

Výstavě dominovala expozice vytvořená členy<br />

Sekce biobazénů, koupacích a okrasných<br />

jezírek, kde na ploše 130 m² vytvořili stylizované<br />

výškově členěné biotopy soukromého<br />

i veřejného charakteru včetně cirkulace,<br />

chrliče, potoku, přepadu, mola.<br />

Na přípravě 6. mezinárodního kongresu<br />

koupacích jezírek v Českých Budějovicích<br />

pracovaly několik měsíců desítky lidí ze<br />

Sekce, svazu i spřátelených organizací.<br />

Kongres a doprovodnou výstavu podpořily<br />

především svou dobrovolnou prací tyto členské<br />

firmy SZÚZ: Ekogreen s.r.o, Greenplan<br />

s.r.o., Green engineering s.r.o., Gabriel s.r.o,<br />

Weiss a Wild s.r.o., Baobab – péče o zeleň,<br />

ACRIS zahrady s.r.o, ACRE spol. s r.o, Česká<br />

zahrada K+P.<br />

SEZNAM VYSTAVOVATELŮ<br />

SIBO B.V.<br />

Nizozemí<br />

Polyplan GmbH Německo<br />

Reinhardt-Plast GmbH<br />

Hydrobalance GmbH<br />

Bevo Armaturen GmbH<br />

Manzke Beton GmbH<br />

Invatronic GmbH<br />

Reiter Bioholz - Timmberra<br />

Německo<br />

Rakousko<br />

Rakousko<br />

Německo<br />

Německo<br />

Rakousko<br />

Messner GmbH & Co. KG Německo<br />

Austrian Aquatic<br />

PoolCare by Schenk GmbH<br />

Minnova BNS GmbH<br />

Firestone Building Products<br />

Fatra a.s.<br />

DIFA Garten Design Handelsvertretung<br />

Balena GmbH<br />

Oase<br />

Aquatechnik Gallhammer<br />

Rössle Bau und Natursteine AG<br />

Rezek MHG s.r.o.<br />

PERAQUA Professional Water<br />

Products GmbH<br />

Acris zahrady s.r.o.<br />

Green engineering s.r.o.<br />

Avistech s.r.o.<br />

Eichler Gartenideen<br />

Německo<br />

Německo<br />

Německo<br />

Belgie<br />

ČR<br />

Německo<br />

Německo<br />

Maďarsko<br />

Rakousko<br />

Německo<br />

ČR<br />

Rakousko<br />

ČR<br />

ČR<br />

Německo<br />

Předseda představenstva SZÚZ v průběhu<br />

příprav prohlásil, že když se kongres podaří,<br />

vykoupe se v jezírku, které tvořilo expozici<br />

Sekce. Svůj slib splnil a koupání se mu moc<br />

líbilo. Bylo to nejoriginálnější poděkování<br />

a uznání všem, bez nichž by se kongres<br />

neuskutečnil.<br />

27


„Přírodní koupaliště – šance pro budoucnost“<br />

V rámci 6. mezinárodního kongresu koupacích jezírek v Českých Budějovicích se uskutečnil<br />

29. září 2011 také jednodenní seminář „Přírodní koupaliště – šance pro budoucnost“.<br />

Zúčastnila se jej téměř stovka zástupců z obecních úřadů, zahradních a krajinářských<br />

architektů, stavebních či zahradnických firem z celé České republiky. Seminář se zabýval<br />

především problematikou veřejných přírodních koupališť. Za pár hodin nebylo samozřejmě<br />

možné sdělit veškeré informace, bylo ovšem možné pootevřít dveře tak, aby účastníci<br />

alespoň zahlédli možnosti, které tento rychle se rozvíjející obor skýtá mnoha obcím či<br />

městům. Autorizovaný krajinářský architekt Ing. Petr Velička, z jehož přednášky vybíráme<br />

pro čtenáře <strong>Inspirace</strong> nejzajímavější body, se nejenom ohlédl do historie, ale účastníkům<br />

semináře také přiblížil svůj pohled na navrhování přírodních bazénů.<br />

kongres<br />

Ing. Petr Velička<br />

autorizovaný krajinářský architekt<br />

VODA V KRAJINÁŘSKÉ<br />

ARCHITEKTUŘE<br />

NÁVRHY PŘÍRODNÍCH BAZÉNŮ<br />

že se vnější podobou a tvaroslovím prvku<br />

snažím vystavět za každou cenu „přírodu“<br />

či ji „věrně“ zachytit, ač nám mnohé současné<br />

realizace tento často pitoreskní obraz<br />

předkládají.<br />

Forma a tvarosloví<br />

Velikost, podobně jako pravidelný geometrický<br />

tvar bazénů určených spíše pro<br />

reprezentaci a mnohdy až divadelní účinek<br />

konceptu celé zahrady nebo parku (divadlo<br />

bylo opravdu pravidelnou a oblíbenou<br />

součástí života vodních děl v zahradě již<br />

od renesance), se nesly ve znamení kánonu<br />

jednotlivých slohových období a to až<br />

do doby velkého zlomu – nástupu romantismu.<br />

Pokud do staveb bazénů nezařadíme<br />

vodní plochy v anglických krajinářských<br />

parcích, pak se bazén „objevil“ v tzv. volné<br />

formě až v polovině dvacátého století.<br />

Teprve v roce 1947 navrhl krajinářský architekt<br />

Thomas Church pozdější ikonu zahradních<br />

bazénů volné formy – bazén, pro který<br />

Adeline Kent stvořila sochu, jejíž křivky se zrcadlí<br />

v hladině. Společně s organickými tvary<br />

celého bazénu, nedílně spojeného s výhledy<br />

do krajiny, tvoří dokonalé umělecké dílo,<br />

které ovlivňuje mnohé tvůrce podnes.<br />

Historie znovuobjevení fenoménu přírodních<br />

bazénů není nikterak dlouhá. I přesto si<br />

však tento prvek již dokázal vydobýt důležité<br />

postavení ve stavbách soudobé krajinářské<br />

architektury. Fenomén přírodních bazénů<br />

je tak v současnosti bezpochyby považován<br />

za jeden z důležitých soudobých vývojových<br />

proudů navazujících na stavby vodních<br />

děl zahrad a parků, které provází člověka<br />

od nepaměti.<br />

Na počátku je nutné si připomenout, že<br />

voda jako fenomén či jako jeden ze šesti<br />

základních elementů (zem, voda, vertikální<br />

struktury, horizontální struktury, vegetace,<br />

klima) je odedávna jedním ze stěžejních<br />

„kamenů“ staveb krajinářské architektury<br />

či zahradního designu. Bazény a přírodní<br />

bazény jsou pak stavbami, jež prezentují<br />

bezpochyby jednu z nejužívanějších „ztvárnění<br />

podob vody“.<br />

Přídavné jméno přírodní zde zpodobňuje<br />

užitý materiál, tedy fakt, že ve stavbě nechybí<br />

rostliny a zároveň je umně k danému účelu<br />

využito přírodních procesů, nikoliv tedy,<br />

zdroj http://0.tqn.com/d/poolandpatio)<br />

Bohužel právě bezmyšlenkovité napodobování<br />

různých améb a ledvinek v tvorbě rádoby<br />

čistě přírodní, jež nemá přesah a souvislost<br />

s celkovým konceptem zahrady či místa,<br />

končí často velmi amatérsky. Jednoduchým<br />

vysvětlením může být skutečnost, že volná<br />

forma je pro navržení správné proporce a tvarů<br />

výsledného harmonického díla mnohem<br />

těžší, než jsou formy klasické. Předpokládá<br />

jistou dávku estetického a uměleckého cítění,<br />

které se bohužel nedá naučit. Paradoxně<br />

tato „přírodní“ améboidní forma je obecně<br />

považována za nejjednodušší způsob, jak<br />

napodobit přírodu a možná z tohoto důvodu<br />

máme v současnosti v našich zemích tak hojné<br />

zastoupení zdeformovaných a tím i pokleslých<br />

míst našich zahrad a veřejných prostranství.<br />

28


Vím, že angažování krajinářského architekta<br />

či architekta není zárukou naplnění všech<br />

výše popsaných principů. Vše záleží na konkrétní<br />

individualitě samotného tvůrce a jeho<br />

schopnosti číst místo, stejně jako na jeho<br />

schopnosti vést plodný dialog s investorem<br />

a v neposlední řadě na schopnosti prezentace<br />

konkrétního návrhu. Vždyť využití vodních<br />

staveb bylo i v historii velmi těsně svázáno<br />

s prioritami společnosti a investorů.<br />

Nicméně při angažování „odborníka na tvorbu<br />

prostoru“ je zde vždy nepoměrně větší<br />

šance vytvořit důstojné a příjemné místo,<br />

které budou lidé rádi využívat a trávit zde<br />

svůj volný čas. Dovoluji si to tvrdit s ohledem<br />

na skutečnost, že architekt je (oproti jiným<br />

profesím) k tomuto holistickému vidění světa<br />

soustavně vzděláván. Následně už zaleží<br />

soukromý přírodní bazén (biotop)<br />

Trávení volného času v naší rychlé době je<br />

stále více spjato s touhou člověka po vlastní<br />

vodní ploše u soukromého domu, která<br />

je kromě estetického účinku určena také<br />

ke koupání. Princip přírodních bazénů však<br />

může být využit i v prostoru veřejném,<br />

kde tento vodní prvek slouží k setkávání<br />

a v sezóně k příjemnému osvěžení ve stále<br />

žádanější čisté vodě bez chemie. Přírodní<br />

bazén (biotop) je totiž přirozenou alternativou<br />

ke klasickým bazénům či koupalištím<br />

s chemickou úpravou vody. Jeho výrazné<br />

specifikum spočívá ve velké variabilitě<br />

tvarosloví samotné stavby a taktéž v jejím<br />

těsném sepětí s vegetací a přirozenými<br />

procesy a ději ve vodním světě.<br />

Potenciál přírodních bazénů<br />

v současné tvorbě veřejných<br />

plováren a koupališť<br />

Dřívější lázně a plovárny využívaly k zásobování<br />

vesměs průtočnou vodu, čímž<br />

byla zajištěna její čistota. Dnes jsou opět<br />

při využití dostupných technologií právě<br />

přírodní bazény a koupaliště zajímavou<br />

a vhodnou možností pro veřejné „lázně“<br />

21. století., pokud jsou ovšem dodržena<br />

při užití vody pravidla celkové kompozice<br />

(mnohdy bohužel povrchně vnímaná a respektovaná).<br />

Dobrým příkladem mohou<br />

být veřejná přírodní koupaliště nedaleko<br />

českých hranic v Marktredwitz (Lohrberg<br />

Stadtlandschaftsarchitektur), Stamsriedu<br />

nebo trochu dál, ale o to větší v Mnichově<br />

(Gilles Vexlard).<br />

jen na tvůrci – jednotlivci, na jeho citlivosti<br />

i pokoře, zda je schopen poslání architektury<br />

či krajinářské architektury naplňovat svou<br />

tvorbou ve spolupráci se všemi dalšími potřebnými<br />

(bio)technickými specialisty.<br />

Ideálem (zcela jistě dostižitelným) jsou pak<br />

taková místa, která splňují nejen technologické<br />

a provozní požadavky, ale budou<br />

tvořit – a to snad především – hodnotné<br />

kulturní prostředí respektující měřítko jak<br />

prostoru, tak člověka a zároveň respektující<br />

nebo dokonce umocňující harmonii a krásu<br />

samotného místa s odkazem na kvalitu a historii<br />

podobných děl našich předků.<br />

Fotografie a obrázky archiv ateliéru M&P<br />

architekti – krajinářská architektura<br />

29


szúz<br />

Registrační číslo projektu<br />

CZ 1.04. /1.1.06/52.00088<br />

V prvním roce trvání tohoto vzdělávacího projektu<br />

se uskutečnilo nebo zahájilo 5 vzdělávacích<br />

kurzů a 4 workshopy, což představuje 75<br />

výukových dnů. Do projektu se zapojilo celkem<br />

341 účastníků.<br />

Zahradnická<br />

perspektiva<br />

profesní vzdělávání členů <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby<br />

4. výukový blok – rozpočtování<br />

s využitím IT<br />

29. – 30. 11. 2011<br />

Místo konání:<br />

Praha – lektor Ing. Jiří Zabranský,<br />

Brno – lektor Ing. Martin Malý<br />

Obsah semináře<br />

Práce s programem SW KROS plus a ceníky<br />

ÚRS: Plochy a úprava území, Zemní práce:<br />

sestavení rozpočtu, úprava nabídky, výstupy<br />

z programu, importy / exporty, vytváření<br />

firemních databází, kalkulace nákladů<br />

Týmový asistent<br />

v oboru zahradní<br />

a krajinné tvorby<br />

Odborná exkurze, 14. – 16. 9. 2011<br />

Program:<br />

Brno – parkové úpravy s odborným výkladem<br />

–Denisovy sady, Studánka, Špilberk<br />

Židlochovice – zahradnické centrum firmy<br />

Hortiscentrum<br />

Valtice – bylinková zahrádka Tiree Chmelar<br />

Lednice – zámecký parku s odborným výkladem<br />

– historický vývoj parku<br />

Akademická zahrada v areálu Zahradnické<br />

fakulty Mendelovy univerzity<br />

trvalkové záhony ZF Mendelovy univerzity<br />

s odborným výkladem<br />

Rakousko, Tulln – prohlídka “Die GARTEN<br />

TULLN”- trvalé krajinné výstavy v Rakousku<br />

Sádek – parkové realizace u zámku Sádek<br />

Třebíč – soukromá rodinná zahrada oceněná<br />

v soutěži Zahrada roku<br />

Kvalifikovaný<br />

pracovník v péči<br />

o zeleň<br />

Pro konání praktické části bylo 68 účastníku<br />

tohoto výukového programu rozděleno<br />

do pěti menších skupin podle sídla firmy tak,<br />

aby měli všichni možnost prakticky vyzkoušet<br />

základní pracovní operace při zakládání<br />

zeleně a péči o zeleň. Praktická část bude<br />

pro každého účastníka obsahovat 4 výukové<br />

dny. V říjnu se uskutečnily dvě dvoudenní<br />

dílny pro účastníky z Moravy.<br />

Praktická část, 11. – 12. 10. 2011,<br />

Frýdek – Místek, Paskov<br />

Lektoři: Rostislav Ivánek, Tomáš Zeman,<br />

Ing. Marie Straková Ph.D.<br />

30


Praktická dílna, která se uskutečnila na pozemcích<br />

Biocelu a.s. Paskov, se zúčastnilo<br />

16 zaměstnanců z 10 firem z Olomoucka,<br />

Ostravska a Frýdecko – Místecka.<br />

přímo na místě. Praktické ukázky použití<br />

travních sekaček, vertikutátorů, štěpkovače<br />

a především univerzálního nakladače vzbudily<br />

zájem nejen u účastníků školení, ale také<br />

u žáků základní školy. Netradiční bylo pojetí<br />

vzdělávání v Rousínově také tím, že se jedná<br />

o certifikovanou přírodní zahradu a tomu<br />

odpovídal i výběr vysazovaných stromů<br />

a keřů. S těmito druhy nemají zkušenosti ani<br />

mnozí zahradníci, takže i po této stránce se<br />

jednalo o velice přínosné školení, protože<br />

zájem o přírodní zahrady obecně stoupá.<br />

Náplň praktické části:<br />

• Odstraňování dřevin s odstraněním kořenů,<br />

frézováním pařezů, štěpkováním<br />

větví<br />

• Obdělání povrchu půdy několika typy<br />

malé mechanizace<br />

• Zakládání záhonů pro výsadbu keřů a výsadba<br />

keřů s mulčováním kůrou<br />

• Odstranění starého travního drnu s přípravou<br />

povrchu pro založení nového<br />

trávníku<br />

• Založení trávníku výsevem a pokládkou<br />

předpěstovaným trávníkovým kobercem<br />

Praktická část, Rousínov,<br />

17. – 18. 10. 2011<br />

Lektoři: Ing. Marie Straková PhD.,<br />

Ing. Jaromír Opravil<br />

Rousínovská přírodní školní zahrada se<br />

stala jedním z míst, kde si prohlubovali své<br />

praktické dovednosti zaměstnanci zahradnických<br />

realizačních firem. Účastníci dílny<br />

se učili modelovat a vyměřit terén, založit<br />

trvalkový záhon, vysadit stromy a keře, založit<br />

trávníky výsevem a pokládkou travním<br />

kobercem. Opravdu horké chvíle si všichni<br />

prožili při poznávání jednotlivých druhů<br />

trav ve sterilním stavu a při výpočtech dávek<br />

pomocných půdních látek aplikovaných<br />

Schodiště a zídky<br />

z přírodního materiálu<br />

Termín konání:<br />

17. – 21. 10., 24. – 28. 10. 2011<br />

Místo konání: Řeznovice – výuková hala<br />

Lektoři: Vojtěch Halámek, Karel Fučík,<br />

Miroslav Horník, František Novák, Tomáš<br />

Koloušek<br />

Program dílny – Teoretická část:<br />

Kámen a kamenné stavby v zahradní architektuře,<br />

problematika stavby kamenných zdí<br />

– zakládání, drenáže, konstrukce a statika,<br />

způsoby pokládky kamene, kamenické nářadí,<br />

příprava a vytyčování staveniště – díla,<br />

návrh modelového díla.<br />

Program dílny – Praktická část:<br />

Založení a stavba suché kamenné zídky,<br />

štětování, opracování a dělení kamene,<br />

praktická stavba kamenné zdi na ztracenou<br />

spáru s pojivem,<br />

Založení schodiště – praktický výpočet,<br />

opracování bloků schodiště, vytvoření<br />

zámků, sestavení schodiště, různé způsoby<br />

zahradních schodišť.<br />

Dokončovací kamenické práce, záklop – hlava<br />

kamenných zdí, obruby a výplně ploch.<br />

Stavba schodiště a výplní, dlažby z pískovcového<br />

masivu, z řezaných desek skládaných<br />

na sebe, zdivo na maltu.Stavba kamených<br />

skalek a potoků – praktické cvičení v ukládání<br />

kamenů do svahu.<br />

Kvalifikovaný stavitel<br />

koupacích jezírek<br />

V říjnu jsme zahájili patrně nejsložitější vzdělávací<br />

kurz, jehož délka je 30 dnů. Celkem<br />

se uskuteční třikrát. Do každého ročníku se<br />

přihlásilo 20-25 účastníku. Kurz je rozdělen<br />

do několika výukových modulů, kde se prolínají<br />

teoretické a praktické části. Na polovinu<br />

teoretické části (cca 11 dnů) zajišťujeme<br />

lektory z Německa a Rakouska. Přednášky<br />

jsou simultánně tlumočeny do češtiny.<br />

První modul se uskutečnil 10. – 13. 10.<br />

2011, druhý modul 7. -9. 11.2011<br />

PROGRAM<br />

Lektor: Carsten Schmidt<br />

Historie koupacích jezírek, základní principy,<br />

dimenzování stavebních variant, práce<br />

na vzorových příkladech, promyšlení vzhledu<br />

a techniky, plánování koupacího jezírka.<br />

Zemní práce, okraj jezírka, vstupy do vody,<br />

způsoby oddělení koupací zóny od regenerační.<br />

Použití přírodního kamene v koupacím<br />

jezírku, dřevo a koupací jezírko, potoky,<br />

vodopády, břehy, typické chyby.<br />

Lektor: Karel Fučík<br />

Vytyčování a vyměřování, teoretická i praktická<br />

část<br />

Lektor: doc. Ing. Vladislav Horák – teoretická<br />

část<br />

Výkopy, příslušné normy, bezpečnost práce,<br />

pažení výkopů, snížení hladiny podzemní<br />

vody/vody ve vrstvách.<br />

Lektorka: Ing. Jana Nováková<br />

Nauka o betonu, betonáž, využití kamene<br />

Lektor: Ing. Rudolf Milerski<br />

Drenáže, odvodnění<br />

Lektor: Josef Vokál<br />

Stavby ze dřeva – materiály, zpracování,<br />

spoje, konstrukční ochrana dřeva, nářadí,<br />

konstrukce. Stavby ze dřeva- praktické<br />

cvičení<br />

31


Rozšíření nabídky<br />

Jak<br />

odborného zahradnického vzdělávání<br />

pracovníků středních škol<br />

jsme vás již informovali v INSPIRACI 1/2011,<br />

stal se <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně v roce<br />

2010 partnerem projektu „Rozšíření nabídky<br />

odborného zahradnického vzdělávání pracovníků<br />

středních škol“. V roce 2011 připravil pro<br />

pedagogy ze středních škol tři dílny – „Zakládání<br />

a údržba trávníků“, „Závlahové systémy“, „Drobné<br />

stavby v zahradě“.<br />

Č. projektu: CZ.1.07/1.3.00/14.0076<br />

Nositel projektu: Mendelova univerzita<br />

v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici<br />

Partner projektu: <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />

zeleně, Brno<br />

szúz<br />

Zakládání trávníků a péče<br />

o trávníky, Lednice,<br />

29. – 30. dubna 2011<br />

Po registraci a úvodním slovu garanta<br />

projektu doc. Ing. Petra Salaše a krátkém<br />

organizačním příspěvku manažerky projektu<br />

Ing. Hany Saskové, pozdravila účastníky<br />

garantka praktické dílny ředitelka SZÚZ<br />

Ing. Jana Šimečková. Seznámila posluchače<br />

s historií i současností soutěže mladých zahradníků<br />

„Lipová ratolest“, protože hlavním<br />

důvodem, proč se <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />

zeleně do projektu rozšířeného vzdělávání<br />

pracovníků středních škol v Lednici zapojil,<br />

byly právě rozhovory s pedagogy, kteří<br />

studenty na „Lipovou ratolest“ každoročně<br />

doprovázejí. Zjistil, že pedagogové postrádají<br />

větší kontakt s praxí i s novými technologiemi<br />

při zakládání zeleně a také nemají<br />

optimální možnost si nové technologie<br />

v praxi vyzkoušet.<br />

Proto také mají dílny, které připravuje SZÚZ,<br />

dvě části – teoretickou a praktickou. Ty praktické<br />

vedou vždy lektoři z praxe.<br />

Po celý první den pak poutavě přednášela<br />

Ing. Lea Duží o zakládání trávníků – rozebrala<br />

kromě standardní přípravy stanoviště a výsevu<br />

také klady a zápory pokládky travních<br />

koberců. Věnovala se ošetřování trávníků<br />

a svou přednášku doplnila fotografiemi<br />

nejčastějších chyb. Hovořila také o závlaze<br />

trávníků a seznámila frekventanty kurzu<br />

s principy různých závlahových systémů.<br />

Odpoledne pokračovala přednáškou o péči<br />

o trávníky, probrala různé typy hnojiv,<br />

význam jednotlivých prvků pro výživu trávníku,<br />

aplikaci hnojiv a nejčastější chyby při<br />

hnojení. Následovala prezentace o regeneraci<br />

trávníků, na kterou navázala informací<br />

o umělých typech trávníků (typy, instalace<br />

a údržba).<br />

Sobotní praktický program vedl v lednickém<br />

zámeckém parku Ing. Oto Bernard -správce<br />

parku. Svůj odborný výklad doplnil praktickými<br />

ukázkami. Účastníci dílny si vyzkoušeli<br />

výsev travní směsi a pokládku travního koberce,<br />

prohlédli si stroje využívané k odstranění<br />

travního drnu a také k následné úpravě<br />

půdy před výsevem. Ing. Bernard také od-<br />

povídal na dotazy a na závěr všechny mile<br />

překvapil návštěvou zámeckého skleníku<br />

doplněnou odborným výkladem.<br />

Akce se zúčastnilo 21 pedagogů, kteří<br />

obdrželi certifikáty o úspěšném absolvování<br />

dílny.<br />

Závlahové systémy, Lednice,<br />

1. – 2. července 2011<br />

V dopoledním bloku rozebrali Ing. Václav<br />

Grézl a Ing. Radek Přibyl problematiku závlahových<br />

systémů pro trávníky, uvedli důvody<br />

pro zavlažování, spotřebu vody pro závlahy,<br />

hovořili o zásadách navrhování závlahových<br />

32


systémů, a také představili jednotlivé části<br />

závlahového systému. Odpoledne se blíže<br />

zabývali konstrukcí jednotlivých prvků<br />

závlahových systémů. O systémech řízení<br />

závlah, o čerpadlech, čerpacích stanicích<br />

a filtraci vody pro závlahu hovořil pan Sýkora.<br />

Stručnou informaci o soutěži „Lipová ratolest<br />

2011“ přednesla tajemnice SZÚZ Ing. Hana<br />

Pijáková. Den byl ukončen praktickou ukázkou<br />

řízení závlah na pokusných plochách<br />

Zahradnické fakulty, kde se role průvodce<br />

ujal RNDr. Tomáš Litschmann.<br />

O sobotní program se podělili všichni<br />

přednášející z předcházejícího dne. Účastníci<br />

praktické dílny se nejen seznámili se<br />

závlahovým systémem v lednickém parku,<br />

ale i s praktickými ukázkami instalace, seřizováním<br />

postřikovačů, různými typy ventilů,<br />

čerpadel a řídících jednotek. S RNDr. Tomáš<br />

Litschmannem si pak prohlédli řízení závlah<br />

na pokusných plochách Zahradnické fakulty.<br />

Všech 20 účastníků obdrželo certifikáty.<br />

Drobné stavby v zahradě,<br />

25. – 26. srpna 2011<br />

Dnes už dávno neplatí, že zahradník chodí<br />

do zahrady jenom s motykou. Tak, jak postupně<br />

narůstá počet soukromých zahrad,<br />

které realizují zahradnické firmy, zvyšují se<br />

i nároky na pracovníky v těchto firmách. Většina<br />

realizačních firem dnes nabízí „zahrady<br />

na klíč“, není tedy možné najímat si na každou<br />

nezahradnickou práci subdodavatele. Je<br />

nutné mít ve firmě také takové pracovníky,<br />

kteří jsou schopni zhotovit dlažbu, postavit<br />

jednoduchou zídku či zahradní jezírko. <strong>Svaz</strong><br />

zakládání a údržby zeleně proto připravil dílnu<br />

o drobných stavbách v zahradě. Na tuto<br />

dílnu se přihlásilo 33 účastníků.<br />

V dopoledním výukovém bloku o problematice<br />

zahradních staveb přednášeli Ing. Jitka<br />

Vágnerová a Ing. Vojtěch Halámek. Zahradní<br />

stavby rozdělili podle typů a shrnuli zásady<br />

navrhování staveb. Velký důraz kladli na stavební<br />

zákon a další současnou legislativu<br />

ve spojení s praxí. Na závěr dopoledního<br />

bloku se účastníci rozdělili do pracovních<br />

skupin, kterým rozdal Ing. Halámek zadání,<br />

podle něhož měla každá pracovní skupina<br />

během odpoledne zpracovat výrobní<br />

(dílenskou) dokumentaci. Zadání bylo<br />

jednoduché, byl to stavební prvek zahradní<br />

architektury – zídka, schodiště, dlažba okolo<br />

jezírka. Pro inspiraci si účastníci semináře<br />

zajeli na exkurzi do Ivančic, kde jim Ing. Halámek<br />

ukázal dlažby a zídky v příměstském<br />

parku Réna. Po exkurzi se všichni přesunuli<br />

do areálu sportovního modelářského centra<br />

u Budkovic, kde bylo zajištěno ubytování<br />

a další přednáškový program. Zahájila jej<br />

v Budkovicích ve velkém vzdušném stanu<br />

Ing. Jana Šimečková prezentací nejzajímavějších<br />

děl oceněných v létech 2009 -11<br />

v soutěži Park a Zahrada roku. Stan byl sice<br />

vzdušný, srpnový den byl však tropický.<br />

Zpocení posluchači byli pozorní a dovedli<br />

ocenit nejlepší díla.<br />

Odpoledne se ujal režie opět Ing. Vojtěch<br />

Halámek. Znovu rozebral nad zpracovanou<br />

dokumentací nejčastější chyby a úskalí při<br />

projektování a stavbě kamenných zídek<br />

a schodišť, či dlažeb. Debata byla velice<br />

intenzívní a protáhla se do pozdních večerních<br />

hodin.<br />

Páteční praktický program ve výukovém<br />

areálu SZÚZ v Řeznovicích seznamoval<br />

účastníky dílny se sortimentem kamene,<br />

používaného pro drobné stavby v zahradní<br />

architektuře a poskytl jim možnost si prakticky<br />

vyzkoušet položení dlažby z žulových<br />

kostek – mozaiku, „desítku“ a odseky nebo<br />

postavit na sucho skládanou kamennou<br />

zídku. Odborně je vedli Ing. Vojtěch Halámek,<br />

Ing. Skopal a ing. Kloda. Dlaždičský<br />

mistr pan Blaha jim předvedl své řemeslo<br />

a podělil se s nimi také o mnoho poznatků<br />

ze své dlouholeté praxe.<br />

Tečkou za programem byla prohlídka významných<br />

stavebních památek v Řeznicích.<br />

Opravili tam totiž historickou kamennou<br />

dlažbu z pískovcových dlaždic v původně<br />

románské rotundě, dnes kostele Petra<br />

a Pavla. Bylo škoda neukázat dlažbu i památky<br />

účastníkům dílny, kteří se už chystali<br />

po vyplnění evaluačních dotazníků s novými<br />

certifikáty do svých domovů.<br />

Ing. Jana Šimečková, foto archiv SZÚZ<br />

V rámci projektu „Rozšíření nabídky<br />

odborného zahradnického vzdělávání<br />

pracovníků středních škol“ zorganizovala<br />

v roce 2011 Zahradnická fakulta v Lednici<br />

ještě tyto semináře:<br />

2. – 5. března Technologie produkce ovoce<br />

8. – 11. června Produkce okrasných rostlin<br />

7. – 10. září Zahradnictví tropů a subtropů<br />

12. – 15. října Spolupráce s veřejností v zahradně<br />

architektonické tvorbě<br />

Více informací o projektu najdete na stránkách<br />

http://www.zf.mendelu.cz/cz/projekty/<br />

resene_projekty/<br />

33


CHCETE DOSTÁVAT<br />

INSPIRACI<br />

V ROCE 2012<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně připravuje svůj odborný<br />

čtvrtletní INSPIRACE od roku 2005 v nákladu 4 000 ks. Zdarma<br />

jej dostávají všichni, kteří jsou s oborem profesně nebo<br />

pracovně spjati.<br />

Cílové skupiny:<br />

• zaměstnanci příslušných odborů magistrátů městských<br />

a obecních úřadů<br />

• starostové malých obcí<br />

• zahradnické realizační firmy<br />

• stavební firmy<br />

• autorizovaní zahradní a krajinářští architekti<br />

• odborné školy učňovské, střední, vysoké, studenti<br />

• další instituce (ministerstva, výzkumné ústavy, knihovny<br />

Obsahové zaměření:<br />

• technologie při zakládání zeleně péče o zeleň<br />

• použití vhodné mechanizace<br />

• vegetační střechy<br />

• ekologická koupací jezírka<br />

• představení realizovaných projektů<br />

• osobnosti zahradní a krajinářské tvorby<br />

• zkušenosti ze zahraniční odborné soutěže<br />

• celoživotní vzdělávání<br />

• zprávy o činnosti SZÚZ<br />

O zasílání časopisu INSPIRACE uchází stále více nových čtenářů.<br />

Chceme jim vyhovět. Nebudeme posílat INSPIRACI tam, kde ji ani<br />

neotevřou.<br />

Pokud máte zájem dostávat časopis INSPIRACE v roce 2012,<br />

vyplňte registrační formulář na www.szuz.cz nebo zašlete e-mail<br />

na adresu info@szuz.cz. V e-mailu uveďte jméno, firmu (zaměstnavatel,<br />

studující…), poštovní a e-mailovou adresu.<br />

34


Abych se měl<br />

s kým poradit<br />

Abych znal<br />

nové trendy<br />

a technologie<br />

Aby se vědělo, že<br />

patřím mezi kvalitní<br />

a spolehlivé firmy<br />

Abych dál<br />

vzdělával sebe i své<br />

spolupracovníky<br />

SZÚZ se neuzavírá novým členům. Čím více dobrých podnikatelů<br />

v oboru zahradní a krajinářské tvorby bude svaz v České republice<br />

sdružovat, tím lépe může realizovat své plány.<br />

www.szuz.cz<br />

PF 2012<br />

Spokojenost Zdraví Úspěchy Zodpovědnost<br />

36

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!