Inspirace - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
Inspirace - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ Inspirace - Svaz zakládánà a údržby zelenÄ
číslo 4 | 2011 Zelené město Fenomén nejnižší ceny Voda v krajinářské architektuře Zahradnická perspektiva josef kumpán 1
- Page 2 and 3: Závěsný i pozemní květinový m
- Page 4 and 5: Z minulosti vyrůstá budoucnost os
- Page 6 and 7: Jeho publikace neztrácejí ani po
- Page 8 and 9: PĚSTEBNÍ PŘEDPISY A UKAZATELé J
- Page 10 and 11: Dejte své zahradě zelenou, inspir
- Page 12 and 13: knihy a brožury. Ve vědecké rad
- Page 14 and 15: Schlössle Galerie Pforzheim Pobyto
- Page 16 and 17: Tématem letošních Dnů zahradní
- Page 18 and 19: Revitalizace bývalých zahrad gymn
- Page 20 and 21: Svátek otevírání běžně nepř
- Page 22 and 23: slovo předsedy představenstva SZ
- Page 24 and 25: Pardubický kraj Ekogreen, s.r.o. L
- Page 26 and 27: KOUPACÍ JEZÍRKA BEZ HRANIC kongre
- Page 28 and 29: „Přírodní koupaliště - šanc
- Page 30 and 31: szúz Registrační číslo projekt
- Page 32 and 33: Rozšíření nabídky Jak odborné
- Page 34: CHCETE DOSTÁVAT INSPIRACI V ROCE 2
číslo 4 | 2011<br />
Zelené město<br />
Fenomén nejnižší ceny<br />
Voda v krajinářské architektuře<br />
Zahradnická perspektiva<br />
josef kumpán<br />
1
Závěsný i pozemní květinový mobiliář Green City (FR) pro oživení vzhledu veřejných prostranství<br />
měst a obcí i firemních a soukromých interiérů.<br />
WWW.FLORAVIL.CZ
editorial<br />
Otvíráte čtvrté číslo letošního<br />
7. ročníku INSPIRACE,<br />
který byl svým způsobem<br />
zlomový. V roce 2011 časopis<br />
poprvé připravoval,<br />
vydával, financoval a rozesílal<br />
<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />
zeleně. Díky firmám,<br />
které časopis podporují,<br />
jej můžeme rozesílat zdarma na stavební odbory<br />
a odbory životního prostředí v menších městech<br />
a obcích, či každému studentovi odborné školy,<br />
který o časopis projeví zájem. Chybí nám však<br />
právě kontakt s úředníky státní správy a samosprávy.<br />
Upozorní-li naši redakci, co nového ve svém<br />
městě či obci prosadili a zrealizovali, moc by nám<br />
pomohli. Rádi o tom potom nejenom napíšeme,<br />
ale jejich města a obce se tak podělí o své úspěchy<br />
se čtenáři <strong>Inspirace</strong> v celé naší republice.<br />
Opravdu bychom rádi věděli, kdo náš časopis<br />
opravdu čte. Prosíme Vás proto, věnujte nám<br />
minutku svého času a přihlaste se k odběru INSPI-<br />
RACE v roce 2012 na našich webových stránkách<br />
(podrobnosti na str. 34).<br />
V roce 2012, stejně jako letos, Vám otevřeme<br />
v Inspiraci okna do světa, provedeme Vás našimi<br />
úspěšnými parky a zahradami a upozorníme<br />
na ty, které z nich získaly – a doufám, že opět<br />
v budoucnosti získají – ocenění v zahraničí. I v roce<br />
2012 Vám zprostředkujeme setkání s odborníky,<br />
prezentujícími nové trendy a technologie. Dočtete<br />
se také, jak se v evropských zemích rozvíjí hnutí<br />
Green City – Zelené město, kam směřuje současná<br />
zahradní a krajinářská architektura ve světě<br />
a u nás. Najdete také pokračování seriálu „Z minulosti<br />
vyrůstá budoucnost“ (v článku z tohoto<br />
čísla o Josefu Kumpánovi se mně stejně zdálo,<br />
že autorka píše o našem současníkovi, nikoliv<br />
o historické osobnosti našeho oboru.) Mnohé<br />
z Vás jistě nezanechá chladnými článek o Fenoménu<br />
Nejnižší Ceny, proto se k němu jistě ještě<br />
několikrát vrátíme.<br />
Redakci přeji, abyste INSPIRACI četli, podporovali<br />
nás a prožili nejenom s námi, ale také ve svém<br />
životě hodně příjemných chvil v dobře založené<br />
zahradě, zajímavém parku, či v moudře obhospodařované<br />
krajině.<br />
Jana Šimečková<br />
Časopis podporuje<br />
obsah 4 | 2011<br />
Z minulosti vyrůstá budoucnost ............................... 4–7<br />
Ing. Radmila Fingerová v seriálu o významných osobnostech<br />
tentokrát představuje Josefa Kumpána<br />
Pěstební předpisy a ukazatele jakosti jehličnatých dřevin ....... 8–9<br />
Ing. Martin Vlasák pokračuje v rubrice, ve které se zabývá<br />
kvalitou a výběrem rostlin<br />
Zelené město.............................................. 11–13<br />
Hnutí Green City je významnou aktivitou v mnoha<br />
evropských zemích<br />
Fenomén nejnižší ceny...................................... 16–17<br />
Nejnižší cena jako jediný ukazatel výběru dodavatele nestačí<br />
pro kvalitní provádění sadovnických realizací<br />
Revitalizace bývalých zahrad gymnázia v Novém Jičíně........... 18–19<br />
V soutěži Park roku 2011 obdržel tento park Čestné uznání<br />
odborné poroty<br />
Koupací jezírka bez hranic .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26–27<br />
6. mezinárodní kongres koupacích jezírek se uskutečnil<br />
v Českých Budějovicích<br />
Voda v krajinářské architektuře.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28–29<br />
Ing. Petr Velička shrnuje základní principy navrhování<br />
přírodních bazénů<br />
Zahradnická perspektiva .................................... 30–31<br />
V rámci vzdělávacího projektu Zahradnická perspektiva<br />
uskutečnil SZÚZ další vzdělávací programy a dílny<br />
Rozšíření nabídky odborného zahradnického<br />
vzdělávání pracovníků středních škol .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32–33<br />
SZÚZ je partnerem projektu Zahradnické fakulty Mendelovy<br />
univerzity v Brně<br />
seznam inzerce Vydavatel: <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně, Křídlovická 68, 603 00 Brno, Tel./fax: +420 542 210 435,<br />
AZV 2 | FLORAVIL 2 |<br />
Optigrün international AG 14 – 15 |<br />
Zahradní architektura Tábor s.r.o. 20 |<br />
Ivánek – Zeman v.o.s 21 | Rapid 34 | SCAG 35 |<br />
mobil: +420 777 581 544, e-mail: info@szuz.cz | Redakce: Ing. Jana Šimečková, e-mail: simeckova@szuz.cz,<br />
PhDr. Irena Večeřová, e-mail: irena.vecerova1@ seznam.cz | Kontakty na inzerci: Ondřej Vejmelka,<br />
Tel.: +420 777 810 737, Fax: +420 545 578 056, e-mail: inspirace@szuz.cz | Foto na titulní straně: f-f.cz©karnizz<br />
Grafická příprava, sazba a tisk: Tiskárna-Didot, spol. s r.o., Výstavní 1, 648 75 Brno, www.tiskarna-didot.cz<br />
Registrační číslo: MK ČR E 15535 | Žádná část tohoto čísla nesmí být bez písemného souhlasu vydavatele šířena.<br />
3
Z minulosti<br />
vyrůstá budoucnost<br />
osobnosti<br />
4. část Ing. Radmila Fingerová<br />
„Zahrada pana továrníka S. na Vinohradech. Nepoměrně vysoká budova je paralyzována řadou topolů, které tvoří zároveň<br />
pěkné pozadí vyvýšené květnice“.<br />
Josef Kumpán<br />
(1885 – 1961)<br />
architekt zahradního umění<br />
Můj vztah k Josefu Kumpánovi se začal<br />
rozvíjet pomalu a teprve před pár lety, kdy<br />
jednoho zimního večera, při četbě starého<br />
zahradnického časopisu „Naše zahrádka“,<br />
který od roku 1911 vydával Ferdinand Macháček<br />
a jehož hlavním spolupracovníkem<br />
byl Josef Kumpán, jsem zahlédla malou,<br />
vybledlou fotografii detailu zahradní partie<br />
v prudkém svahu. Stejné místo jsem před<br />
nedávnem vyfotografovala při průzkumu terénu<br />
v jedné zahradě v Roudnici nad Labem<br />
zcela zarostlé náletem. Už při prvním průzkumu<br />
místy téměř neproniknutelného houští<br />
bylo zřejmé, že zahradu, kterou postupně<br />
pohlcuje okolní příroda, musel navrhnout<br />
zkušený zahradní architekt, to nebyla práce<br />
poučeného a nadšeného laika.<br />
Zahrada, která patřila ve třicátých 20. století<br />
k modernímu víkendovému domku, z kterého<br />
zbyly jen obvodové zdi a děravá plochá<br />
střecha původně upravená jako příjemná<br />
střešní terasa, byla v minulosti citlivě vysvahována.<br />
Bylo možné identifikovat zbytky<br />
původního bazénu i systém důmyslného<br />
vodního prvku procházejícího celou zahradou,<br />
kosterní dřeviny i základní koncepci<br />
zahrady založené na výhledech do údolí.<br />
V časopise nebylo u fotografie uvedeno<br />
místo zahrady, ani klient, jen informace, že<br />
jde o fotografii rok po založení zahrady. Josef<br />
Kumpán měl v té době ateliér v Roudnici nad<br />
Labem…Zahrada, kterou jsem ve studii rehabilitace<br />
nazvala „Tajemnou zahradou“, spí<br />
svým poklidným spánkem dodnes. Klientovi<br />
se změnily životní priority a rehabilitace zahrady<br />
se zatím neplánuje. Mě ale od té doby<br />
zajímá zapomenutý osud pravděpodobného<br />
tvůrce této zahrady.<br />
A tak mé nesystematické detektivní úsilí<br />
po stopách Josefa Kumpána občas pokračuje.<br />
Díky jinému velkému milovníkovi jeho<br />
díla jsem měla možnost přečíst tři útlé, ale<br />
O Josefu Kumpánovi jsme se ve škole nic<br />
neučili – studovala jsem v době budování<br />
socialismu a připomínka někoho, kdo si<br />
říkal nejen zahradní architekt, ale dokonce<br />
architekt zahradního umění a pracoval především<br />
pro bohaté továrníky, byla až do roku<br />
1989 nežádoucí.<br />
nesmírně užitečné publikace, které Josef<br />
Kumpán vydal vlastním nákladem. Zlatým<br />
hřebem mého dosavadního průzkumnického<br />
úsilí po stopách Josefa Kumpána bylo<br />
objevení publikace „Novodobá zahrada“<br />
v olomoucké universitní knihovně.<br />
Čím více se o jeho díle dozvídám, tím<br />
více lituji, že mu nebylo dopřáno rozvíjet<br />
svůj talent po celý život. Zahradní tvůrci<br />
většinou žijí dlouho – stačí sledovat jejich<br />
životopisné údaje, ale Josefu Kumpánovi,<br />
stejně jako mnoha dalším vynikajícím lidem,<br />
vážně zkomplikovaly pracovní život dějinné<br />
události dvacátého století. Kdyby se Josef<br />
Kumpán narodil v jiné době nebo v jiné zemi,<br />
pravděpodobně by nejen odborníci pohlíželi<br />
na jeho bohaté dílo s úctou. Jeho realizované<br />
zahrady a parky by byly vzorně udržovány<br />
a případně citlivě rehabilitovány. Ale Josef<br />
Kumpán se narodil v Čechách v době Rakousko-Uherska<br />
a zemřel v Československé socialistické<br />
republice. Po absolvování německé<br />
vyšší odborné školy zahradnické v Lednici<br />
na Moravě sbíral zkušenosti, stejně jako<br />
před ním František Thomayer, v Německu<br />
i ve Francii – v zemích, které byly začátkem<br />
dvacátého století pro obor zahradní architektury<br />
mnohem příznivější než země Rakousko-Uherska.<br />
Zajisté dobře znal teoretická díla<br />
Lichtwarka, Laugeara, Muthesiuse, Behrense,<br />
kteří usilovali o reorganizaci zahrady i myšlenky<br />
a dílo Leberechta Miggeho.<br />
Tyto myšlenky propagoval časopis „Krása<br />
našeho domova“ (stať Z. Wirtha „Evropská<br />
zahrada“). Časopis Krása našeho domova<br />
vydával v letech 1904 – 1951 <strong>Svaz</strong> okrašlovací<br />
a ochranný. V roce 2001 jeho vydávání obnovil<br />
Český svaz ochránců přírody, který se k tradici<br />
<strong>Svaz</strong>u okrašlovacího a ochranného hlásí.<br />
Po první světové válce se vrátil Josef Kumpán<br />
do vlasti, aby svá pracovně nejintenzivnější<br />
léta prožil ve službách mladé Československé<br />
republiky. Z písemných dokumentů,<br />
které se nám dochovaly, je zřejmé, že vždy<br />
měl na mysli nejen zájem klienta, ale i českou<br />
krajinu, za jejíž nedílnou a důležitou součást<br />
soukromé zahrady považoval.<br />
V době, kdy měl nesmírně mnoho zkušeností<br />
a zajisté i mnoho tvůrčích sil – bylo mu 53 let,<br />
4
začala 2. světová válka a po ní už jen pomalé<br />
umíráni všeho, co vytvořil. Jeho klienti byli<br />
především továrníci a právníci, kterým byly<br />
jejich vily v roce 1948 znárodněny. Nastěhovali<br />
se do nich lidé, kteří neměli vztah ani<br />
k domu, ani ke společenskému a bohatému<br />
rodinnému životu, pro které byly Kumpánovy<br />
zahrady vytvářeny. Nevím, jak Josef<br />
Kumpán žil dalších 16 let po konci druhé<br />
světové války, ale jeho zahrady bez péče<br />
a lásky svých majitelů postupně mizely.<br />
Podle údaje, který jsem nedokázala ověřit,<br />
a tak jej uvádím jen pro ilustraci nikoliv jako<br />
životopisný údaj, v letech 1919–1945 vyprojektoval<br />
1028 vilových a domácích zahrad,<br />
123 veřejných sadů, 21 hřbitovů, získal četné<br />
ceny v soutěžích doma i v cizině (např. soutěž<br />
na Rajskou zahradu na Pražském hradě).<br />
Do dnešních dnů je známá ze soukromých<br />
zahrad pouze částečně obnovená vila Čerych<br />
v České Skalici. Z veřejných zakázek je<br />
to Růžový sad na Petříně.<br />
A tak nám nejvíce o jeho schopnostech<br />
vypovídají tři útlé publikace, které vlastním<br />
nákladem vydal. Z nich je zřejmé, že byl<br />
nejen nesmírně zručný kreslíř, které své<br />
myšlenky dokázal svým klientům v podobě<br />
perspektiv dokonale přiblížit, ale byl také<br />
velkým znalcem rostlinného materiálu<br />
a technologie zakládání zahrad, které nazýval<br />
sadovnickými pracemi.<br />
Z hlediska terminologie našeho oboru rozlišoval<br />
mezi zahradním uměním a zahradní<br />
architekturou. Do zahradního umění<br />
řadil projekty domácích a vilových zahrad,<br />
parků, veřejných sadů a promenád, novodobých<br />
hřbitovů, urnových hájů a hrobek,<br />
sadů pro uctění padlých vojínů, zahrad při<br />
nemocnicích, lázeňských sadů, zahradních<br />
kolonií a zahradních měst, botanických a zoologických<br />
zahrad, sportovních a zábavních<br />
sadů, hřišť, sokolských cvičišť, restauračních<br />
a střešních zahrad, výstavišť, přírodních divadel<br />
a školních zahrad. K pojmu zahradní<br />
architektura zařazoval návrhy na besídky<br />
a pavilony, pergoly a oblouky, špalíry, zahradní<br />
nábytek, zahradní vchody a ploty,<br />
kuželníky a houpačky, bazény a vodotrysky,<br />
dekorativní vázy a květinové kbelíky,<br />
skleníky.<br />
Jeho činnost však zahrnovala, dle jeho vlastních<br />
slov, také:<br />
„užitkové zahrady“ – návrhy na ovocné a tvarované<br />
zahrady, ovocnářsko-zelinářské<br />
kultury, květinové zahrady pro obchodní<br />
potřebu,<br />
„kulturní techniku“ – vyměřování a nivelace<br />
zahradních pozemků, meliorační projekty,<br />
návrhy na úpravu jízdních cest a rybníků.<br />
„okrašlování země“ – návrhy na osazování<br />
břehů regulovaných řek, rostlinné doplnění<br />
přírodních scenérií, osazování tratí,<br />
zalesňování.<br />
Zahrada větších rozměrů ve Velkém Oseku. Kolem vily růžovna,<br />
z vily krásný pohled přes velký trávník na kostelík<br />
sousední vesnice.<br />
„Novodobé zahrady“<br />
Nejlépe je poznat jeho přístup k tvorbě<br />
i k zákazníkovi přímo z jeho slov. V publikaci<br />
„Novodobé zahrady“ na závěr uvádí:<br />
„Má činnost se neomezuje pouze na obchodní<br />
vyřízení udělené zakázky, nýbrž já vidím v řešení<br />
každého jednotlivého projektu kulturní úlohu,<br />
která musí směřovati ke zvýšení osobního životního<br />
pohodlí a radosti stavebníka – a zároveň<br />
k okrašlování země. S vypěstováním rostlin se<br />
nezabývám, jelikož by tím byla podvázána má<br />
umělecká činnost. Na přání doporučím svým<br />
p.t. zákazníkům pro nákup rostlinného materiálu<br />
takové zahradnické závody, jejichž dobrá<br />
pověst zaručuje bezvadné dodávky…“<br />
Zahrada pana inž. Čerycha v České Skalici.<br />
5
Jeho publikace neztrácejí ani po více než 70<br />
letech svoji platnost. V roce 1930 vydal publikaci<br />
„Před založením zahrady“ (druhé přepracované<br />
vydání vydal ještě v roce 1938).<br />
Je to soubor rad a doporučení od výběru<br />
pozemku, přes spolupráci klienta a zahradního<br />
architekta až po praktické doporučení<br />
rostlinného materiálu.<br />
„Zahradní besídky<br />
a jejich rostlinná výzdoba“<br />
Publikace „Zahradní besídky a jejich rostlinná<br />
výzdoba“ z roku 1933 je ukázkou<br />
jeho stavitelských i kreslířských schopností.<br />
Josef Kumpán věnoval návrhům besídek<br />
velkou pozornost, byly pro něj zhmotněním<br />
klidného rodinného a společenského života<br />
v zahradě, který viděl především v zahradách<br />
první třetiny 19. století – konkrétně jak sám<br />
uvádí ve slohu biedermayerovském – v období,<br />
které můžeme ohraničit lety 1815<br />
-1848. Dle jeho vlastních slov se v té době<br />
stavěly „jednoduché, ale opravdu vkusné<br />
domy a zahrady. Všude převládala útulnost.<br />
Společenský život odehrával se ve větší části<br />
v zahradě. Po politických bouřích v roce<br />
1848 noví zbohatlíci hleděli více na falešnou<br />
representaci než na půvab a útulnost. Vkusný<br />
a solidní nábytek musel ustoupiti sériovým<br />
tvarům, které byly v továrnách rozmnožovány<br />
a každou zahradu zohyzdily. Pozdější<br />
uplatňování krajinářského slohu nebylo taktéž<br />
vzhledu malé rodinné zahrady na prospěch.“<br />
O besídkách soudí: „Zahrada stává se jen tehdy<br />
útulnou a obytnou, je-li v ní umístěno dosti<br />
odpočívadel a alespoň jedna besídka, skýtající<br />
ochranu proti slunci a nepohodě. Besídka je již<br />
od dob dávných střediskem rodinného a společenského<br />
života v zahradě.“<br />
„Sadová úprava vesnice<br />
/ zahrady na venkově“<br />
O jeho vztahu ke krajině a tvorbě vesnice<br />
svědčí jeho publikace z roku 1939 s názvem<br />
„Sadová úprava vesnice / zahrady na venkově.“<br />
Tato příručka byla sepsána pro obecní<br />
úřady, okrašlovací spolky a majitele zahrad<br />
na venkově. Kromě základních kompozičních<br />
zásad obsahuje mimo jiné seznamy<br />
rostlin, jež se hodí k vysazování na návsích<br />
a do venkovských zahrad.<br />
Právě území vesnic je v současnosti podle<br />
mého názoru nejvíce ohroženo realizací<br />
nekvalitních návrhů, neboť starostové si<br />
v dobré víře najímají tzv. odborníky, kteří<br />
ovšem ve skutečnosti žádnými odborníky<br />
nejsou. Je důležité, aby starostové a členové<br />
obecních zastupitelstev byli poučenými,<br />
obezřetnými klienty, aby uměli rozlišit, co<br />
je pro jejich území správné řešení, aby uměli<br />
rozpoznat odborníka od neodborníka, což<br />
vůbec není lehké. Dovoluji si tedy citovat<br />
několik Kumpánových doporučení, která<br />
jsou platná dnes stejně jako před 72 lety.<br />
„Dnešní venkovský člověk – který má k dispozici<br />
nejrychlejší a poměrně laciné dopravní<br />
prostředky – přejímá nesmyslně módu měst,<br />
upravovat okolí jeho obydlí podle městského<br />
vzoru a tuto městkou zahradu kopíruje člověk<br />
v prostředí, které je obklopeno krásnými háji,<br />
ovocnými stromy, pestrými lukami a bublajícími<br />
potůčky…Silnice, která vede středem<br />
vesnice, je nevhodně stejnoměrně osázena<br />
podle městského způsobu, aniž by bylo respektováno<br />
krásných průhledů na vzácné stavby<br />
a do krásné krajiny. Souvislá stromořadí, která<br />
se uprostřed vesnice s oblibou vysazují, nejsou<br />
na místě – ruší pohled na malebné seskupení<br />
okolních stavení a zabraňují rychlému vysýchání<br />
vozovky. Jakékoliv přísné a symetrické<br />
uspořádání stromoví se do vesnice nehodí.<br />
Naše staré vesnice byly stavěny bez regulačních<br />
plánů, jedno stavení se přidružovalo<br />
nenuceně k druhému. Tím povstala zajímavá<br />
zákoutí, která se pak osazovala stromovím<br />
a vykazují ještě dnes určitou romantiku.<br />
Vysokokmenné stromy na návsi byly svědkem<br />
onoho bohabojného a mravního života, jenž<br />
byl základem spokojenosti a štěstí našich<br />
rodičů a prarodičů… Nepřeplňujme zbytečně<br />
vesnici stromovím – všeho moc škodí. Jediný<br />
správně umístěný a vyvinutý strom nahradí<br />
po estetické stránce deset jiných nevhodně<br />
umístěných. Je-li náves větších rozměrů, vyjímá<br />
se zde jedna skupina mnohem lépe, než<br />
stejnoměrně stromovím osázená plocha. Jehličnaté<br />
stromy na náves vůbec nepatří. Veškeré<br />
stromy s barevným listem – žlutým, červeným<br />
neb pestrým na veřejná prostředí nesázejme.<br />
Budou se zde vždy vyjímati jako cizinci!“<br />
A ještě jedno doporučení, jehož aktuálnost je<br />
zřejmá: „Je starým zlozvykem koruny určitých<br />
stromů každoročně ořezávati. Bohužel i některé<br />
obecní úřady považují ohyzdění stromů<br />
za okrašlovací činnosti, v domněnce, že je to<br />
odborně správné. Ten kdo stromy mrzačí, najde<br />
vždy nějaké ospravedlnění svého počínání.<br />
Nikoliv stromy mrzačit – ale rozumně sázeti.“<br />
K tvorbě zahrad na vesnici rozhodně stojí<br />
za zamyšlení ještě následující Kumpánova<br />
doporučení:<br />
„Na venkově rozeznáváme dva druhy zahrad:<br />
předzahrádky a zahrady za domem. Vesnice<br />
by byly příliš jednotvárné, kdybychom chtěli<br />
6
předzahrádky uniformovati podle jednoho<br />
vzoru, jako je tomu ve městě, kde to jednotná<br />
architektura ulice přímo vyžaduje.<br />
Ale i v selské zahradě musíme se říditi určitými<br />
pravidly organizace: musí zde převládat i rovná<br />
linka, kruh, čtverec, obdélník, kteréžto tvary<br />
stojí v kontrastu s přírodou obklopující celou<br />
vesnici. V selské zahrádce nesmíme pěstovati<br />
naturalismus, napodobovati přírodní háje,<br />
rybníčky, skalky – bylo by to dětské počínání.<br />
Rovná linka – ať v cestě neb v záhonu, je zároveň<br />
úsporou a využitkováváním plochy. Co<br />
se týká větší zahrádky za selským stavením,<br />
musíme se při úpravě cest držeti praktické přímé<br />
linky. Často se nejkrásnější tvary na papíře<br />
vyjímají ve skutečnosti méně krásně. Neposuzujme<br />
tedy nikdy zahradní plán dle krásných<br />
linií a ornamentů. Organizace zahrady budiž<br />
co nejjednodušší. Cesty raději vyložíme kamennými<br />
plotnami neb cihlami. Hlavní květinovou<br />
výzdobu zahrady budou tvořiti trvalky.“<br />
Městské zahrady<br />
K městským zahradám opakovaně uvádí:<br />
„Právě tam, kde bychom měli očekávati největší<br />
porozumění pro uplatňování estetických<br />
zákonů – v předměstských zahradách u vzdělaného<br />
měšťana – tam se často setkáváme<br />
s vybraným nevkusem. To nejsou oku lahodící<br />
zahrady, ale v mnoha případech s chladnou<br />
vypočítavostí podnikateli zohyzděné plochy.<br />
Nezáleží na tom umístiti v zahradě co možná<br />
nejvíce rostlinného materiálu. Navrhovatel zahrady<br />
musí býti umělcem v pravém slova smyslu<br />
– po obchodní stránce nezávislý od pramene<br />
rostlinstva, z kterého své zahrady komponuje.<br />
Bylo nám již častěji naznačeno, abychom se<br />
snažili uplatniti nějaký svérázný český zahradní<br />
sloh. Dobrá rada od těch, již v našem oboru<br />
nepracují… zahrada nemusí býti slohová, aby<br />
tvořila ladný celek, musí býti ale dobře organisována.<br />
Zahrada byla a vždy bude místem,<br />
kde se snoubí užitečno s krásným, rodinný<br />
život s majestátem přírody. Řiďme se danými<br />
poměry a volme nejjednodušší tvary, které se<br />
v zahradě dobře vyjímají.“<br />
Odbornost a etika profese<br />
Z jeho textů vyplývá, že problémy s odborností<br />
i etikou profese byly aktuální ve 30.<br />
letech 20. století stejně jako dnes: „Jsou však<br />
i odborníci, kteří nabízejí udělati návrh bezplatně<br />
– s tou podmínkou, že se jim předá provádění<br />
zahrady. V tom však vězí vypočítavost<br />
podnikatele a zákazník pak zaplatí honorář<br />
za návrh nepřímo v rozpočtu na založení zahrady.<br />
Bylo by naivní si mysleti, že může někdo<br />
namáhavou tvůrčí duševní práci svému spoluobčanu<br />
přenechati zdarma. …Většina našeho<br />
obecenstva se domnívá, že zahradu musí navr-<br />
Zahrada pana inž. Čerycha v České Skalici. Trávníky jsou nejen pro okrasu, může se jich použít i pro společenské hry.<br />
hovati zahradník. Tj. velkým omylem. Tak jako<br />
nelze zedníkovi svěřiti navrhování domu, tak<br />
není zahradník povolán k navrhování zahrad.<br />
Ten může býti výborným pěstitelem rostlin,<br />
květinářem, školkařek, seminářem, zelinářem,<br />
ovocnářem, vazačem a sadovníkem (pokud<br />
se jedná o vykonávání technických prací při<br />
zakládání zahrad), ale zřídka se mu může<br />
svěřiti vypracování zahradního plánu, jenž<br />
vyžaduje dušení námahy, znalosti uměleckých<br />
a technických pravidel, vědomosti o harmonickém<br />
sestavení rostlinstva. Navrhování zahrad<br />
spadá do oboru působnosti zahradního<br />
architekta – zahradníka s vyšším teoretickým,<br />
uměleckým a zároveň i praktickým vzděláním.<br />
Rozdíl mezi zahradním architektem a architektem<br />
pro zahradní umění spočívá v tom, že<br />
prvý je zároveň podnikatelem a své zahrady<br />
též zakládá, kdyžto druhý se zabývá pouze<br />
navrhováním zahrad. Je celá řada zahradních<br />
architektů, kteří tohoto titulu neoprávněně<br />
používají a jejichž práce je všedním řemeslným<br />
výkonem. Zahradní architekt musí býti stavitelem,<br />
umělcem, zahradníkem a milovníkem<br />
přírody v jedné osobě. …Jest to velice složitá<br />
funkce, jejíž vykonávání vyžaduje dlouhého<br />
teoretického i a praktického studia. Musí viděti<br />
v každém projektu něco ušlechtilejšího než<br />
prostou obchodní záležitost…Krátce musí se<br />
svou prací splynouti.“<br />
Za poskytnutí starých zahradnických časopisů<br />
a níže uvedených publikací, z kterých<br />
jsou použity vyobrazení návrhů Josefa<br />
Kumpána, děkuji Janu Loncovi.<br />
Literatura:<br />
Novodobé zahrady, 1938<br />
Nákladem Vydavatelství národohospodářských<br />
publikací V. J. Procházka, Praha<br />
Josef Kumpán vydal vlastním nákladem:<br />
Zahradní besídky a jejich rostlinná výzdoba,<br />
1938<br />
Před založením zahrady, 2. přepracované<br />
vydání, 1938<br />
Sadová úprava vesnice / zahrady na venkově,<br />
1939<br />
7
PĚSTEBNÍ PŘEDPISY<br />
A UKAZATELé JAKOSTI<br />
JEHLIČNATÝCH DŘEVIN<br />
Slabě rostoucí jehličnany jsou měřeny<br />
podle růstových vlastností podle výšky nebo<br />
šířky. Místem měření je špička posledního<br />
ročního výhonu. Zařazení druhů a kultivarů<br />
do této skupiny je poměr mezi výškou<br />
a šířkou alespoň 2 : 1. Patří sem druhy jako<br />
Pinus mugo, Chamaecyparis obtusa ‘Nana<br />
Gracilis’, Juniperus squamata ‘Meyeri’, Taxus<br />
media ‘Brownii’, Thuja occidentalis ‘Globosa’<br />
a podobně.<br />
rostliny<br />
Ing. Martin Vlasák, Ph.D.<br />
Foto autor a archiv autora.<br />
Jehličnany jsou počtem rodů a druhů chudší než listnáče, nicméně jejich rozmanitost je více než<br />
bohatě doplněna množstvím kultivarů. Běžný je naprosto specifický habitus a barva olistění (jehlic<br />
a šupin). Vlastnosti kultivarů se zachovávají vegetativním rozmnožováním, především řízkováním<br />
a roubováním. Takto vegetativně množené klony by měly vykazovat docela přesné vlastnosti. Naproti<br />
tomu semenáče jehličnanů jsou poměrně variabilní. Z tohoto pohledu je třeba nahlížet na „normování“<br />
této skupiny dřevin.<br />
Společným požadavkem kvality jehličnanů<br />
je plné rozvětvení od země podle růstových<br />
vlastností druhu a kultivaru. A dále,<br />
že olistění musí vykazovat typické druhové<br />
a kultivarové zbarvení. Některé druhy<br />
a kultivary mění barvu v různých ročních<br />
obdobích (Microbiota decussata, Pinus mugo<br />
‘Wintergold’, Thuja occidentalis ‘Rheingold’<br />
a podobně).<br />
Z praktického hlediska je vhodné rozdělit<br />
druhy a kultivary jehličnanů do několika<br />
habituelních typů, u kterých se pak posuzuje<br />
velikost a kvalita.<br />
Skupina silně rostoucích jehličnanů<br />
musí být až k poslednímu letorostu plně<br />
zavětvená a rozestupy přeslenů i délka posledního<br />
letorostu musí být v přiměřeném<br />
poměru k celkové rostlině. Příliš velké rozestupy<br />
dají vzniknout řídké rostlině a svědčí<br />
o nadměrné výživě nebo nedostatečném<br />
přesazování. Vzpřímeně rostoucí druhy<br />
a kultivary je třeba dodávat s průběžným<br />
středním výhonem, s výjimkou Taxus, Thuja,<br />
Tsuga a jiné. Jehličnany tohoto typu jsou<br />
měřeny a tříděny výhradně podle jejich<br />
výšky. U dřevin jako je Pseudotsuga, Picea<br />
omorika a podobně je stanovena hranice<br />
výškové míry půlkou posledního ročního<br />
výhonu. Pouze u solitérních dřevin je připojeno<br />
určení šířky. Ta je popsána průměrem<br />
ve spodní třetině rostliny.<br />
Ploše rostoucí jehličnany jsou širší než<br />
vyšší v poměru výšky a šířky nejméně 1 : 1.<br />
V takovém případě se velikost rostliny udává<br />
výhradně šířkou, kdy se měří průměrná<br />
strana. Do tohoto typu patří Juniperus horizontalis<br />
a jeho kultivary, Juniperus communis<br />
‘Repanda’, Juniperus pfitzeriana, Picea abies<br />
‘Nidiformis’, Taxus baccata ‘Repanda’, Tsuga<br />
canadensis ‘Nana’, Thuja occidentalis ‘Little<br />
Gem’ a jiné.<br />
8
Jehličnany určené pro živé ploty nebo<br />
lemování ploch nemají žádné specifické<br />
pěstitelské a jakostní nároky. Olistění spodních<br />
partií rostliny je formulováno už v obecných<br />
požadavcích. Přesto by bylo žádoucí<br />
vytipovat vhodné druhy a kultivary, protože<br />
používání štíhlých a kompaktních kultivarů<br />
umocňuje negativní náhled na tento způsob<br />
používání jehličnanů.<br />
zásobování vodou, je velikost a kvalita balu<br />
podstatným prvkem ujímání na stanovišti.<br />
Jehličnany musí být ve školce přesazovány<br />
nejméně jednou za tři roky, nejlépe každý<br />
druhý rok. Velikost balu závisí jak na velikosti<br />
rostliny tak na habituelním typu. Při<br />
srovnatelné velikosti sazenice 30 – 40 cm<br />
je pro pyramidální jehličnan typu Cupressocyparis<br />
leylandii doporučený průměr balu<br />
15 – 20 cm, pro vzpřímeně rostoucí Picea<br />
omorika bal 20 – 25 cm a pro ploše a zakrsle<br />
rostoucí Pinus mugo ‘Mops’ bal 25 – 30 cm.<br />
Pro velikost sazenice 100 – 125 cm je to pak<br />
bal u obdobných jehličnanů 40 cm, 50 cm<br />
a 70 cm. Nepřípustné jsou „umělé“ baly, kdy<br />
jsou dřeviny vyorány jako prostokořenné<br />
a bal je utvořen dodatečně.<br />
V posledních letech převažuje pěstování<br />
a prodej jehličnanů v kontejnerech zejména<br />
u slabě rostoucích a rozložitých typů.<br />
Kontejnery musí být rovnoměrně prokořeněné.<br />
V případě delšího pěstování je nutné<br />
rostliny včas přehrnkovat, aby nedocházelo<br />
k deformacím kořenů a růstovým depresím.<br />
Stromovité druhy je vhodné pěstovat v kontejnerech<br />
z plastové tkaniny (polypropylenové<br />
tašky), které zabraňují tvorbě spirálovitých<br />
kořenů a snižují tak riziko budoucího<br />
vývratu stromů.<br />
Stromovité druhy a solitéry se produkují<br />
především ve volné půdě. Kromě některých<br />
mladých sazenic jsou jehličnany dodávány<br />
se zemními baly. Vzhledem k tomu, že<br />
jehličnany nejsou při výsadbě řezány a většina<br />
neopadavých druhů potřebuje trvalé<br />
Oblíbeným pěstitelským tvarem jsou kmenné<br />
tvary jehličnanů a tvarované rostliny,<br />
někdy do podoby „zahradních bonsají“.<br />
Jehličnany na kmínku musí mít rovnoměrně<br />
utvořenou korunu. Předpisy pro pěstování<br />
a jakost neurčují specifická ustanovení a řídí<br />
se předpisy pro vysokokmeny listnatých<br />
stromů. Zvýšená pozornost se zaměřuje<br />
na včasné vyvětvení. Rány po větvích by<br />
neměly být větší než 2 cm.<br />
Souhrnně lze říci, že kvalitu sazenic jehličnatých<br />
dřevin lze zajistit volbou vhodné půdy,<br />
vhodnou kultivací, zajištěním ochrany proti<br />
výparu na větrných a slunečných polohách<br />
a řezem nebo zaštipováním. Nutné je zajistit<br />
dostatek vláhy a živin. Tvarované dřeviny<br />
vyžadují velice odborný, pravidelný řez.<br />
Samostatnou kapitolou je transport a manipulace<br />
do výsadby, což je však problematika<br />
již za rámec tohoto příspěvku.<br />
9
Dejte své zahradě zelenou,<br />
inspiraci najdete na veletrhu FOR GARDEN<br />
I když zima dává o sobě teprve vědět a jaro se zdá být v nedohlednu, přípravy na březnový veletrh<br />
zahrad FOR GARDEN jsou v plném proudu. Již nyní je na 6. ročník tohoto mezinárodního veletrhu<br />
přihlášeno mnoho významných firem z oboru. FOR GARDEN doplní navíc specializovaný veletrh veřejné<br />
zeleně, vybavení měst a obcí FOR GREENERY. Obě veletržní akce se budou konat v PVA EXPO<br />
PRAHA ve dnech 22. – 25. března 2012.<br />
reklamní prezentace<br />
První novinkou, s níž veletrh FOR GARDEN<br />
vchází do nového ročníku, je obměna<br />
podtitulu. Po pěti letech konání a rozvíjení<br />
veletrhu se pořádající veletržní správa<br />
rozhodla k podtitulu veletrh zahrad přidat<br />
přívlastek mezinárodní. „FOR GARDEN si<br />
to jistě zaslouží, protože v roce 2011 se ho<br />
účastnilo rekordních osm států,“ říká manažerka<br />
veletrhu Bc. Jana Zahradníčková.<br />
Mezinárodní veletrh zahrad se orientuje<br />
na všechny zahradnické obory, což dokazuje<br />
i odborný doprovodný program. Návštěvníci<br />
se mohou těšit na celodenní cyklus odborných<br />
přednášek s názvem Trendy při tvorbě<br />
zahrad V, na jehož organizaci se podílí <strong>Svaz</strong><br />
zakládání a údržby zeleně. Chybět nebude<br />
ani výběrová výstava a soutěž pro zahradní<br />
architekty a realizační firmy EXTERIÉR TREN-<br />
DY. Podruhé se bude v rámci veletrhu konat<br />
i fotografická soutěž na téma Zima, do níž se<br />
mohou přihlásit již nyní všichni ti, kteří rádi<br />
fotografují. Pravidla soutěže, která je rozdělena<br />
do dvou kategorií na Veřejné prostory<br />
a Zahradu, najdou zájemci na internetových<br />
stránkách veletrhu. Vystavovatelům jsou<br />
na veletrhu určeny soutěže o nejlepší výrobek<br />
GRAND PRIX a nejzajímavější expozici<br />
TOP EXPO.<br />
Pár měsíců před zahájením veletrhu je jisté,<br />
že další ročník úspěšně naváže na ten předchozí,<br />
který se setkal s velkým ohlasem z řad<br />
10<br />
6. MEZINÁRODNÍ VELETRH ZAHRAD<br />
Souběžně probíhá FOR GREENERY<br />
a doprovodný program Trendy při tvorbě zahrad V.<br />
LETŇANY VÁS ZVOU!<br />
vystavovatelů i návštěvníků. Mimořádný<br />
zájem vystavovatelů o účast na této akci<br />
potvrzuje i fakt, že krátce po termínu první<br />
uzávěrky je zaplněno 1500 m2 výstavní plochy<br />
v Hale 1 a přihlášeno je již více než 50<br />
vystavovatelů z České republiky, Německa,<br />
Slovenska, Rakouska i Polska. Zajímavé, tzv.<br />
zelené expozice, připravují členové <strong>Svaz</strong>u<br />
zakládání a údržby zeleně, na jejichž výstavní<br />
ploše se budou prezentovat jak realizační<br />
firmy, zabývající se budováním jezírek<br />
a biobazénů, tak také zahradní architekti.<br />
Z tradičních vystavovatelů z řad výrobců<br />
zahradního nábytku se v PVA EXPO PRAHA<br />
představí firmy Hartman Czech, HaK, fa KOPA<br />
nebo Zahradní nábytek s.r.o. Prostor na veletrhu<br />
budou mít také společnosti zabývající se<br />
závlahami (INET, Irimon, Profigrass), zahradní<br />
technikou (BG Technik – HONDA, SOLO<br />
Praha, Husqvarna, BOELS ČR, WERCO, SOLO<br />
Praha) a doplňky (Fastrade, Intrea Piko).<br />
Návštěvníky čeká na veletrhu rovněž celá<br />
řada atrakcí. Například dovozce zahradních<br />
grilů, firma Rösler Praha, chystá postavit<br />
na FOR GARDEN velkou ostrovní expozici,<br />
na níž budou probíhat ochutnávky spojené<br />
s gastronomickou show. Ta se bude konat<br />
pod vedením zkušeného kuchaře Ondřeje<br />
Slaniny, který je známý především z televizních<br />
pořadů o vaření.<br />
FOR GARDEN doplní podruhé veletrh veřejné<br />
zeleně, vybavení měst a obcí FOR GRE-<br />
ENERY, jehož první ročník přinesl zajímavé<br />
vystavovatele a projekty. Jednalo se o firmy<br />
nabízející služby v oblastech krajinářské tvorby,<br />
arboristiky, údržby a vybavení veřejných<br />
prostranství a dále ukázky z výstav Za stromy<br />
roku, Pražské památné stromy nebo Young<br />
Architect Award. Více informací o obou veletrzích<br />
najdete na stránkách www.for-garden.<br />
cz a www.forgreenery.cz.<br />
www.for-garden.cz<br />
22. – 25. 3. 2012<br />
GARDEN+2_12_126x90.indd 1 29.11.11 14:01
ZELENÉ MĚSTO<br />
V 3. čísle <strong>Inspirace</strong> jsme psali o workshopu „Zelené město – příležitost pro lepší život“, který letos<br />
v květnu uspořádala v Bruselu mezinárodní organizace European Landscape Contractors Associaation<br />
(ELCA) nejenom pro své členy z evropských svazů, ale také pro poslance Evropského parlamentu.<br />
Sešlo se jich 85 a přednášelo jim 18 odborníků z celé Evropy – z univerzit, výzkumných ústavů<br />
i praxe. „Zelené město“ je pro nás modelem budoucnosti – jedinou možností, jak vytvořit a udržet ve městech příjemné prostředí k životu“, řekl na uvítanou<br />
Emmanuel Mony – prezident ELCA, sdružující dnes 74 000 firem s 330 000 zaměstnanci ve 22 regionálních svazech, rozšiřující své působení<br />
i do Kanady, USA, Japonska, Číny a Austrálie. ELCA podporuje každý seriózní výzkum. Ožehavé otázky, jaké přináší změna klimatu, světový úbytek<br />
vody a biodiverzity hlavně ve městech, se vyřeší jenom tehdy, když na mezinárodním poli spojí své znalosti a zkušenosti s tvůrci veřejné zeleně, parků<br />
a zahrad také odborníci dalších profesí.<br />
projekt budoucnosti<br />
Kam směřuje<br />
současná krajinářská<br />
architektura<br />
Také v České republice hledají pedagogové<br />
vysokých škol odpovědi na znepokojující<br />
otázky současnosti i budoucnosti.<br />
Prof. Ing. Jiří Damec a doc. Ing. Dana Wilhelmová<br />
z Ústavu zahradní a krajinářské<br />
architektury Zahradnické fakulty MENDELU<br />
v Lednici se ve svém příspěvku předneseném<br />
24. listopadu 2011 na Dnech zahradní<br />
a krajinářské tvorby v Luhačovicích zabývali<br />
novými tendencemi soudobé krajinářské<br />
architektury. Za její hlavní úkol u nás považují<br />
proměnu, přetváření a rehabilitaci<br />
městské krajiny, ve které lze vysledovat<br />
určitá témata:<br />
Zahrada v konceptu<br />
„Outdoor room“<br />
Pravzorem zahrady byl pokoj před dveřmi<br />
domu, místnost bez stropu, vizuálně spojená<br />
s interiérem. Dnes mohou být stěny<br />
obklopující venkovní prostor skleněné a průhledné,<br />
zahrada tak vizuálně vstupuje přímo<br />
do interiéru domu. Zahrady „outdoor room“<br />
ve dvorech či na nádvoří poskytují uvnitř<br />
bloků domů kontakt s přírodou a přitom individuální<br />
pocit soukromí pod širým nebem.<br />
Soudobá architektura pracuje s tímto principem<br />
v administrativních budovách, školách,<br />
bankách či zdravotnických zařízeních.<br />
Zahrada ve dvoře<br />
Revitalizace vnitrobloků v posledních 50<br />
letech zcela mění tvář mnoha západoevropských<br />
měst. Urbanisté pochopili, že<br />
rehabilitace vnitřních prostranství v blokové<br />
zástavbě dává možnost založit na nich nové<br />
zahrady, propojit ve městě nově cenná historická<br />
místa a pamětihodnosti.<br />
Zahrada na ulici a na náměstích<br />
Na náměstích a ulicích je zeleň od dob renesančního<br />
manýrismu vytvářena divadelně,<br />
scénograficky, s netradičními formami vody<br />
a s rafinovaně komponovanými dlažbami,<br />
vyvažujícími asfaltovou džungli. Dnešní pěstební<br />
systémy dávají tvůrcům zeleně šanci<br />
navrhnout na náměstí květinové obrazce,<br />
zdobit ulice i náměstí rostlinami nejenom<br />
horizontálně, ale také vertikálně. Zvláštní<br />
poslání dostávají v těchto prostorech nová<br />
media -zvuk a světlo.<br />
Zahrada na konstrukci<br />
Dnes jsou tyto zahrady bez spojení s půdou<br />
a rostlým terénem stále častěji součástí<br />
městské krajiny. Jejich kouzlo pramení<br />
v pohledech z výšky do korun stromů,<br />
ve výhledech na panorama města, na plující<br />
oblaka, nebe. Tyto zahrady jsou v poslední<br />
Paříž – Canal St.Martin<br />
době mnohdy i ve stejné úrovni s původním<br />
terénem, přesto však na konstrukci zastřešující<br />
hluboké podzemí. Dnes se na nich už<br />
nejenom odpočívá, ale také sportuje.<br />
Vertikální zahrada<br />
Koncept vertikální zahrady reaguje na stále<br />
větší nedostatek místa pro zahrady, s nímž se<br />
dnes potýkají snad všechna města. Vegetace<br />
se do urbánních prostorů dostává nikoliv<br />
na úkor místa, ale jako záměna za jiné neživé<br />
materiály. Kombinuje různé technologie,<br />
využívá klasické popínavé rostliny, ale také<br />
rostliny pěstované v hydroponii a s umělým<br />
osvětlením.<br />
Vypůjčené zahrady<br />
Příroda v blízkosti města může být využita<br />
nejen jako území nových funkcí, nýbrž v režimu<br />
ochrany může dál žít svým vlastním<br />
11
knihy a brožury. Ve vědecké radě této<br />
organizace zasedá kromě zahradního architekta<br />
také agronom, biolog a odborník<br />
na onkologii, Na seminářích, v praktických<br />
dílnách a na mezinárodních konferencích<br />
přesvědčují lidi, že když budeme s přírodou<br />
rozumně spolupracovat, pak rostliny<br />
a stromy přinesou městům sociální a ekonomický<br />
užitek. Jejich zásluhou se v Miláně<br />
v roce 2010 konalo „First European Green<br />
City Forum“. Green City Italia se významně<br />
podílí na přípravě celosvětové výstavy Expo<br />
2015, do kdy chtějí v Miláně nově upravit<br />
zanedbané zelené plochy.<br />
Více na www. greencity-italia.com<br />
„De Groene Stad“<br />
Chartres<br />
životem. Podmínkou je neinvazivní povaha<br />
infrastruktury a její přiměřená nevtíravá<br />
forma. Koncept „vypůjčené zahrady“ zhodnocuje<br />
ve městech neopakovatelné kouzlo<br />
přírodní krajiny. V Číně má tisíciletou tradici.<br />
Z jednoduché stavby – pavilonu, chatrče či<br />
obytné chýše Číňané pozorují krajinu jako<br />
báječnou nekonečnou zahradu.<br />
„V historické urbánní krajině si lze představit<br />
všechno, co má být ctěno, a co vyžaduje<br />
individuální tvůrčí přístupy – ulice, proluky,<br />
náměstí, nábřeží, parky, zahrady, ale i fragmenty<br />
přirozených útvarů přírodní krajiny,<br />
v nichž pulzuje život 21. Století. Žádní byť<br />
sebemenší prostor by neměl být podceněn.<br />
…Krajinářská architektura vykrystalizovala<br />
do společenského poslání, které dnes originálním<br />
způsobem zprostředkovává jak pochopení<br />
přírody přístupné vědomí dnešního<br />
člověka, tak samozřejmě krásu, komfort,<br />
pohodlí, rekreaci i duševní hygienu.“<br />
Literatura:<br />
Damec, J., Wilhelmová, D.: Kam směřuje<br />
současná krajinářská architektura<br />
Sborník konference „Dny zahradní a krajinářské<br />
tvorby 2011“.<br />
Společnost pro zahradní a krajinářskou<br />
tvorbu 2011<br />
Hnutí „Green City“<br />
v Evropě<br />
Nejslibněji dnes rozvíjejí koncept „Zelené<br />
město“ asociace a nadace, sdružující odborníky<br />
nejrůznějších profesí v Itálii, Francii,<br />
Nizozemsku, Velké Británii a v Maďarsku.<br />
Navštívíte-li jejich www stránky, přesvědčíte<br />
se, že každá z těchto zemí jde za jediným<br />
cílem svou osobitou cestou.<br />
Green City Italia<br />
V Itálii založili neziskovou organizaci „Green<br />
city Italia“ dva architekti – nynější předseda<br />
této organizace Andreas Kipar, zabývající se<br />
hlavně revitalizacemi historických zahrad<br />
a parků a dnešní místopředseda Giovanni<br />
Sala, který svými projekty vrací život do starých<br />
průmyslových areálů a vymýšlí smysluplné<br />
využití rozpadlých hal a skladišť.<br />
Soustředili kolem sebe odborníky různých<br />
profesí, kteří učí na univerzitách, vydávají<br />
Tak se jmenuje v Nizozemsku organizace,<br />
o kterou stoupá v posledním desetiletí zájem,<br />
protože počet lidí žijících v Holandsku<br />
ve městech z původních 65 % stále stoupá.<br />
Veřejnost oceňuje, jak úspěšně spolupracuje<br />
„„De Groene Stad“ se všemi profesními svazy<br />
zabývajícími se zelení, krajinou a urbanismem<br />
a hlavně spolupracuje s ministerstvy<br />
pro ekonomický rozvoj a zemědělství. Smysl<br />
jejich činnosti pochopil i Turistický svaz.<br />
Začal vydávat brožury, podporuje dobré nápady.<br />
Je přesvědčen, že čím zelenější budou<br />
nizozemská města, tím častěji se do nich budou<br />
vracet turisté. www.degroenestad.nl<br />
12
DIE GRÜNE STADT<br />
Německé „Zelené fórum 2003“ založilo několik<br />
regionálních organizací a transformovalo<br />
se v roce 2009 v nadaci „DIE GRÜNE STADT“<br />
sdružující 21 velmi akčních skupin na univerzitách,<br />
ve městech a obcích. Jürgen Redeker<br />
– předseda německého svazu – dokázal<br />
dokonce natolik získat pro projekt Zelené<br />
město německé sdělovací prostředky, že redaktoři<br />
poctivě píšou a vysílají o každé akci,<br />
kterou nadace pořádá v kterékoliv spolkové<br />
zemi v Německu.<br />
www. die gruene –stadt.de<br />
The UK Green Forum<br />
V posledním desetiletí se ve Velké Británii formovalo<br />
hnutí „Green City Philosophy“, které<br />
vyústilo v roce 2009 v založení organizace<br />
The UK Green Forum. Tato skupina sdružuje<br />
universitní pracoviště, neziskové organizace,<br />
obchodní organizace i profesní sdružení.<br />
„The Green City Initiative“ pracuje jako aktivní<br />
součást britského „Zeleného fóra“. Její<br />
motto zní: „Rostliny a plochy zeleně jsou<br />
klíčem k zdravější, šťastnější a produktivnější<br />
společnosti“<br />
Zájemcům o bližší informace z Velké Británie<br />
můžeme doporučit www.thegreencity.co.uk.<br />
Paříž – Promenade Planteé – nachází se na trase bývalé<br />
železniční trati. Je dlouhá 4,7 km a celková plocha se<br />
všemi přilehlými zelenými plochami činí 6,5 ha.<br />
Green City Hungary<br />
– Zöld Város Magyarország<br />
Maďarsko se k hnutí Green City připojilo<br />
v roce 2010 v Miláně. Iniciátorem byl maďarský<br />
svaz podnikatelů v oboru zahradní<br />
a krajinářské tvorby. Na jeho založení<br />
spolupracoval se sdružením krajinářských<br />
architektů, asociací zelených střech, vysokými<br />
školami. V Maďarsku zavedli 600 bodový<br />
hodnotící systém měst. Město, které získá<br />
50 % bodů, je označeno za „Zelené město“.<br />
Více informací na www.green -city.hu.<br />
Cité Verte<br />
Francouzské „Cité Verte“ vzniklo v roce 2008<br />
a iniciovalo jej mezioborové sdružení Val´hor.<br />
Členy tohoto sdružení jsou firmy, které zeleň<br />
Londýn – Docklands<br />
Paříž – Promenade Planteé<br />
zakládají a pečují o ni, zahradní architekti<br />
a školkaři. Ve dnech 10. – 12. října 2011 pořádali<br />
5. evropskou konferenci oboru zahradní<br />
a krajinářská tvorba, které se zúčastnilo 400<br />
odborníků i zástupců měst z celé Evropy. Více<br />
informací na www.citeverte.com.<br />
Zelené město v ČR<br />
Česká republika se již přihlásila k účasti<br />
v tomto hnutí. Dopis žádající o zapojení ČR<br />
do této mezinárodní iniciativy podepsaly<br />
společně ředitelka Společnosti pro zahradní<br />
a krajinářskou tvorbu Ing. Dana Štechová,<br />
ředitelka <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně<br />
Ing. Jana Šimečková a koordinátorka české<br />
účasti v soutěži Entente Florale Europe<br />
Ing. Eva Voženílková.<br />
Text: redakce<br />
Foto: Prof. Ing. Jiří Damec<br />
a doc. Ing. Dana Wilhelmová<br />
13
Schlössle Galerie Pforzheim<br />
Pobytový střešní park<br />
jako centrum města<br />
Neobyčejná zelená střecha v centru města Pforzheim se nachází na nákupním středisku a zaujímá<br />
plochu přibližně 7 000 m 2 , tvořenou zelení a provozními plochami. Tyčí se působivě z hustého moře<br />
zástavby, kde je jiné zeleně poskrovnu. Střešní zahrada s trávníky, trvalkovými záhony, stromy a mnoha<br />
plochami pro pěší provoz byla realizována v letech 2004/5 a je tvořena souvrstvím Optigreen. V roce<br />
2006 byla vyznamenána titulem „Zelená střecha roku“.<br />
reklamní prezentace<br />
souvrství činí cca 60 cm. Na dvouvrstvou<br />
živičnou hydroizolaci byla položena fólie<br />
EPDM tloušťky 1,2 mm jako ochrana proti<br />
prorůstání kořenů. Na velké části plochy pak<br />
následovala protiskluzová smyčková rohož<br />
Typ EV, aby nedocházelo k ujíždění souvrství.<br />
Kvůli redukci statického zatížení na minimum<br />
byly použity především lehké drenážní materiály<br />
a substráty. Z drenážních materiálů to<br />
byl například keramzit nebo směs keramzitu<br />
a pálené břidlice, u substrátů to byly extra<br />
lehké speciální směsi. Byl vyroben trávníkový<br />
substrát Typ R (speciální lehká směs)<br />
s objemovou hmotností pouhých 1150 kg/<br />
m³ při nasycení vodou. Z logistických důvodů<br />
bylo důležité, aby bylo možné všechny sypké<br />
hmoty dopravit na střechu pneumaticky<br />
foukáním. Celkem bylo zabudováno asi 1 600<br />
m³ drenážních násypů, 540 m³ trávníkového<br />
a 500 m³ intenzívního substrátu.<br />
Na zelené střeše jsou rozmístěny různé hrací<br />
prvky pro děti, spousta míst k posezení<br />
a také kavárna, která se díky své poloze<br />
v zeleni těší velké oblibě a stejně jako celý<br />
střešní park je hojně navštěvovaná. Kdo si<br />
chce během nákupů trochu odpočinout,<br />
nalezne na střeše oázu s pěkným výhledem,<br />
kde se může příjemně odreagovat ...<br />
Projektový tým (T+T Design BV z města<br />
Gouda, RKW Rhode Kellermann Wawrowsky<br />
z Düsseldorfu, Heerdegen Architekten ze<br />
Stuttgartu a lad+ Landschaftsarchitektur<br />
Diekmann z Hannoveru) rozčlenil střechu<br />
ve svých představách i na papíře do různých<br />
tematických celků a prakticky na střeše zrealizoval<br />
souvislou a průchozí krajinu: trávníkové<br />
plochy, bambusový kruh, zahradu vroubenou<br />
živým plotem, stromy, muchovníkový<br />
háj, jámy zarostlé vegetací a pěší cesty (se<br />
zpevněným krytem, „Terraway“, zvonivkami<br />
a dřevěným krytem). Projektanti zvládli vytvořit<br />
takovou kombinaci zeleně a cest pro pěší,<br />
že se zde může pohodlně a jistě pohybovat<br />
i velký počet návštěvníků a přesto je k dispozici<br />
dostatek zeleně. Trávníky jsou navrženy<br />
jako louky pro hry a odpočinek.<br />
Celá střešní plocha je vyspádována, takže<br />
jednak z tohoto důvodu, a pak také kvůli<br />
různým umístěním rostlin, vznikly různé<br />
mocnosti souvrství. Mocnosti se pohybují<br />
od 50 do více než 110 cm. Průměrná výška<br />
14<br />
foto: Optigrün<br />
Dr. Gunter Mann<br />
Optigrün international AG, pobočka Rakousko,<br />
Landstraßer Hauptstraße 71/2,<br />
A-1030 Wien, Tel. +43 (0) 1-71728417, Fax<br />
+43 (0) 1-71728110, www.optigruen.at,<br />
e-mail: mann@optigruen.de<br />
Překlad: Ing. Jitka Dostalová<br />
foto: Optigrün
Základní informace<br />
Objekt<br />
Schlössle Galerie Pforzheim<br />
Rok stavby<br />
2004/5<br />
Velikost plochy<br />
cca. 7 000 m²<br />
Investor<br />
MDC Schlössle Galerie Projektentwicklung<br />
GmbH, Düsseldorf<br />
Provozovatel<br />
MULTI Mall Management Germany GmbH,<br />
Düsseldorf<br />
Architekti<br />
T+T Design BV, Gouda<br />
RKW Rhode Kellermann Wawrowsky, Düsseldorf<br />
Heerdegen Architekten, Stuttgart<br />
lad+ Landschaftsarchitektur Diekmann,<br />
Hannover<br />
Hydroizolace/ochrana<br />
proti prorůstání kořenů<br />
Živičná hydroizolace, fólie EPDM 1,2 mm jako<br />
ochrana proti prorůstání kořenů<br />
Skladba souvrství zelených<br />
a provozních ploch<br />
Základní skladby ozeleněných částí (zahrada<br />
vroubená živým plotem, muchovníkový<br />
háj, jámy zarostlé vegetací, trávníkové<br />
plochy, bambusový kruh):<br />
Systém Optigreen<br />
Smyčková rohož Typ EV<br />
20-60 cm drenážní násyp Typ Perl BT 2/16<br />
Filtrační textilie Typ 200<br />
Spodní substrát Typ U-lehký<br />
25-40 cm intenzívní substrát Typ i-lehký,<br />
resp. trávníkový substrát Typ R-lehký, resp.<br />
svrchní stromový substrát Typ BO<br />
Zákl. skladba souvrství provozních ploch:<br />
Nopová drenážní fólie Typ PKW<br />
20-60 cm drenážní a nosná vrstva tvořená<br />
pálenou břidlicí a keramzitem (gecoatet)<br />
Drťové lože a zvonivky, resp. živičný podklad<br />
a povrch „Terraway“<br />
Zákl skladba souvrství pro výsadbu stromů:<br />
Železobetonové prfabrikáty na nopové<br />
drenážní fólii Typ PKW<br />
Kořenovzdorná fólie jako vodotěsná vana<br />
Drenážní násyp Typ Perl BT 2/16<br />
Filtrační textilie Typ 200<br />
Svrchní stromový substrát Typ BO<br />
Sezení z masivního dřeva (dub)<br />
15<br />
foto: Optigrün<br />
foto: Optigrün
Tématem letošních Dnů zahradní a krajinářské tvorby, které již tradičně v Luhačovicích pořádala Společnost pro zahradní a krajinářskou<br />
tvorbu, byla ROLE A VÝZNAM OBORU KRAJINÁŘSKÁ ARCHITEKTURA VE SPOLEČNOSTI. Přednášející i účastníci konference se<br />
snažili odpovědět na následující otázky: Jaké jsou podmínky, které obor tvarují a jaké jsou současné tendence a další vývoj oboru<br />
Jaká je role krajinářské architektury v současné době v České republice Jaký je význam oboru u nás, jeho úloha a jeho současné<br />
tendence Také představitelé <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně byli osloveni se žádostí o příspěvek na této konferenci. Přípravy<br />
i přednesení příspěvku na ožehavé téma nepřiměřeně nízkých cen při realizaci sadových úprav ve veřejných zakázkách se ujali<br />
předseda a místopředseda představenstva SZÚZ – Rostislav Ivánek a Karel Fučík. Podle spontánních reakcí účastníků semináře<br />
netrápí tento problém zdaleka jenom členy <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně. Termín „fenomén nejnižší ceny“ použil Rostislav Ivánek<br />
již v minulém čísle INSPIRACE v rubrice „Otázky předsedy představenstva SZÚZ“. V následujícím příspěvku na některé z otázek<br />
nabízejí autoři odpovědi.<br />
Fenomén Nejnižší Ceny (FNC)<br />
z pohledu realizátora v zahradní a krajinářské tvorbě<br />
szúz<br />
Rostislav Ivánek, Karel Fučík<br />
– předseda a místopředseda představenstva <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně<br />
- profesního sdružení realizačních zahradnických firem<br />
Protože zahradnické realizační firmy jsou zvyklé a nucené možná více, než jiní kolegové z oboru, počítat<br />
peníze, budeme se v našem příspěvku zaměřovat zejména na ekonomické otázky. Pokusíme se stručně<br />
popsat některé problémy z pohledu realizačních zahradnických firem, které v době ekonomické recese<br />
zaznamenávají menší či větší propady v obratech a v zisku. Jsou jistě výjimky, ale ty pravděpodobně<br />
potvrzují pravidlo.<br />
Ekonomický růst<br />
a peníze nade vše!<br />
Za posledních několik desítek let změnil přehnaný<br />
důraz na peníze a ekonomiku u části<br />
lidstva vnímání světa. Především většině<br />
obyvatel Evropy se změnily priority, myšlenky<br />
na peníze a ekonomiku zabírají většině lidí<br />
takové množství času a mozkové kapacity,<br />
že na jiné úvahy a činnosti, které jsou pro<br />
kvalitní život mnohem důležitější, nemají<br />
čas. Není se proto ani co divit, že ekonomické<br />
ukazatele nepřiměřeně ovládly také náš<br />
obor. V současnosti je zřejmým důkazem<br />
skutečnost, že značnou část zahradnických<br />
realizací v ČR provádíme na základě pouze<br />
jediného ukazatele – nejnižší nabídkové<br />
ceny. Jsou to hlavně veřejné zakázky, které<br />
jsou spolufinancovány z dotačních zdrojů.<br />
A to je velmi významná část všech zakázek<br />
v zahradní a krajinářské tvorbě, které jsou<br />
v současnosti v ČR realizovány. Kvůli tomu<br />
se dá skoro hovořit o „Fenoménu Nejnižší<br />
Ceny.“ Současná realizační cena dosahuje<br />
nyní často 30-40% ceny rozpočtované<br />
v projektové dokumentaci. Možná každý<br />
z vás má nějaké vlastní zkušenosti s tím,<br />
jaké škody tento jediný ukazatel, na jehož<br />
základě uchazeči ve výběrových řízeních<br />
vítězí, přináší. K bídné kvalitě takových děl<br />
vedou obvykle dva hlavní důvody:<br />
1. Zvítězila nabídka s nejnižší cenou, i když<br />
bylo jasné, že za ty peníze se nedá kvalitní<br />
dílo zrealizovat.<br />
2. Investor převzal prováděné dílo v nižší<br />
kvalitě pod tlakem závazku vyčerpat přidělené<br />
dotace do určitého termínu. Aby<br />
investor nemusel dotaci vracet (někdy by<br />
díky tomu totiž mohl i zkrachovat), ovlivnil<br />
možná i projektanta a technický dozor,<br />
aby se zamhouřenýma očima podíleli<br />
na „bezproblémovém“ průběhu zakázky.<br />
Pro všechny aktéry výběrových řízení (zadavatele<br />
i dodavatele) je pak smutné, když si<br />
dodatečně uvědomí, že na náročné realizace<br />
byly připravené dostatečně vysoké finanční<br />
částky. Kvůli vítězným nabídkám „za nejnižší<br />
cenu“ (často nepřiměřeně nízkou) nebyly<br />
tyto peníze nakonec vyčerpány.<br />
Po zasypání výsadbové jámy už nikdo nepozná, že na fotografii vlevo jsou pro podzemní kotvení stromu obvodu kmene 40-<br />
60cm použité popruhy pro zajištění lehkého nákladu na autě, dokud se ovšem strom nevyvrátí. Vpravo správně provedené<br />
podzemní kotvení.<br />
16
Co můžeme dělat sami…<br />
I v dnešní situaci řešení existují, většinou<br />
je všichni známe. Je v moci nás všech, kteří<br />
v oboru pracujeme, těchto řešení dosáhnout,<br />
i když to bude náročné. Některé kroky<br />
můžeme udělat my sami – oboroví specialisté,<br />
zástupci investorů, správci zeleně,<br />
zahradní architekti, pěstitelé rostlinného<br />
materiálu, výrobci a dodavatelé ostatního<br />
materiálu, realizační zahradnické firmy.<br />
Domníváme se, že na dosažení co nejlepší<br />
kvality mají při zakládání zeleně a péči o zeleň<br />
největší vliv investoři, na druhém místě<br />
jsou projektanti a až na třetím místě jsou<br />
realizátoři a dodavatelé materiálů.<br />
1. Co může udělat investor<br />
• Připravit kvalitní podrobné zadání veřejné<br />
zakázky, které velmi přesně specifikuje<br />
dílo a nepřipouští různý výklad<br />
• Nechat zpracovat kvalitní projektovou<br />
dokumentaci<br />
• Zajistit transparentní průběh výběrového<br />
řízení od zadání po posuzování nabídek<br />
až k podpisu smlouvy o dílo, která nepřipouští<br />
rozdílné výklady<br />
• Zajistit pravidelný technický dozor v průběhu<br />
realizace<br />
• Zajistit pravidelný autorský dozor nad<br />
průběhem realizace<br />
• Kontrolovat řádné denní záznamy do stavebního<br />
deníku<br />
• Průběžně pořizovat fotodokumentaci<br />
• Umožnit a zajistit řádné předání a převzetí<br />
hotového díla po realizaci (předávání celého<br />
díla i jednotlivých jeho částí na základě<br />
předávacího protokolu)<br />
• Umožnit a zajistit řádné předání a převzetí<br />
úkonů následné péče o zhotovené dílo<br />
Budou-li splněny tyto podmínky, je vyloučené,<br />
aby bylo zahradnické dílo provedené<br />
jakoukoliv realizační firmou nekvalitně.<br />
Je pravděpodobné, že realizační firmy ani<br />
nebudou nabízet nepřiměřeně nízké ceny,<br />
protože pod důkladným a přísným dozorem<br />
by prodělávaly velké částky.<br />
3. Co mohou udělat profesní sdružení<br />
a organizace<br />
Velkou roli v řešení těchto problémů by<br />
mohly a měly sehrát subjekty, které působí<br />
v oboru jako profesní a vzdělávací organizace:<br />
Společnost pro zahradní a krajinářskou<br />
tvorbu, <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně,<br />
<strong>Svaz</strong> školkařů, Český svaz greenkeeperů,<br />
<strong>Svaz</strong> květinářů a floristů, Český spolek perenářů,<br />
zemědělské a zahradnické vysoké<br />
a další odborné školy, Český svaz ochránců<br />
přírody, aj.,<br />
Jejich hlavním úkolem v této konkrétní věci<br />
by mělo být: dosáhnout opět uznání jiných<br />
hodnotících kritérií ve veřejných zakázkách,<br />
než je nejnižší cena – nebo alespoň prosadit,<br />
aby dodavatel, který nabídne mimořádně<br />
nízkou nabídkovou cenu, byl z výběrových<br />
řízení vyloučen. Buďme si vědomi, že to bude<br />
nějaký čas trvat, ale budeme-li všichni chtít,<br />
podaří se to.<br />
Činnost všech těchto subjektů může svým<br />
členstvím v těchto organizacích podpořit<br />
každý zahradník v ČR – je s podivem, že tak<br />
všichni zahradníci v rámci zájmu o kvalitní<br />
realizace a lepší soutěžní podmínky na veřejných<br />
zakázkách ještě neudělali. Profesní<br />
sdružení se starají o celoživotní vzdělávání<br />
svých členů, o osvětu veřejnosti, jsou<br />
partnery odborných škol i vysokých škol,<br />
působí na starosty, pracovníky na úřadech<br />
i na politiky – a snad trochu i na ekonomy.<br />
Dalším úkolem těchto profesních organizací<br />
je bezpochyby vytvářet a prosazovat<br />
správné technologie zahradnických prací,<br />
rozpracovat oborové normy a aktualizovat<br />
oborové ceníky.<br />
Nutná je dobrá spolupráce všech těchto<br />
subjektů mezi sebou, nutná je komunikace<br />
s představiteli státní správy a samosprávy<br />
na komunální, krajské, celorepublikové<br />
i celoevropské úrovni.<br />
Celá oborová komunita – zahradníci realizátoři,<br />
pěstitelé rostlin, jiných materiálů,<br />
dodavatelé strojů, architekti, investoři,<br />
správci zeleně, by měli v dané věci úzce<br />
SPOLUPRACOVAT – jiná cesta není. Všichni se<br />
musíme přestat bát a sebevědomě o všech<br />
důsledcích nejnižší ceny všude otevřeně<br />
mluvit a publikovat své názory. Myslím,<br />
že v otevřené a důkladné diskusi můžeme<br />
odhalit, zda je či není správné posuzovat<br />
vhodné dodavatele pro sadovnické realizace<br />
pouze na základě FNC. Možná budeme umět<br />
zvážit, zda je tento pohled vhodný i pro další<br />
živé účastníky, kteří však nemluví – stromy,<br />
keře, trvalky. Snad potom dokážeme v mezioborové<br />
diskusi nastavit parametry jinak<br />
a přesvědčit o správnosti tohoto řešení<br />
i politiky.<br />
Nejnižší cena jako ekonomický a jediný ukazatel<br />
výběru dodavatele nejenže nestačí pro<br />
kvalitní provádění sadovnických realizací,<br />
ale dokonce snad může její důsledné upřednostňování<br />
vést k postupnému snižování<br />
jejich kvality a - nechceme sýčkovat – např.<br />
ke snižování zaměstnanosti ve firmách, dále<br />
ke zhoršování pověsti zahradníků a vůbec<br />
ke zhoršení vnímání oboru zahradní a krajinářské<br />
architektury jako celku.<br />
2.Co může udělat každý realizátor<br />
ve vlastní firmě<br />
• maximálně zproduktivnit vlastní práci<br />
a práci svých spolupracovníků – lepší organizací<br />
prací, minimalizací prostojů<br />
• snížit celkové náklady na provádění prací<br />
– např. zmechanizováním pracovních<br />
operací<br />
• vytvořit si tak možnost nabídnout nižší<br />
cenu za dílo a zvýšit tak svou šanci<br />
na úspěch ve výběrových řízeních<br />
Popisek<br />
Irit volorer sed del utet lummy num ipsusto diametummy nis do enit iril ullandi onulla faccum nosto dunt nim volortie esto<br />
dolendignisl dolortie verilluptat aci blan ut lumsan hendigna corem nulput ipsum<br />
17
Revitalizace bývalých<br />
zahrad gymnázia<br />
v Novém Jičíně<br />
park roku 2011<br />
Text: PhDr. Irena Večeřová<br />
Foto: Ing. Josef Cabák a archiv SZÚZ<br />
Teprve na semináři „Parky pro život, zahrady pro radost“, který pořádal <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />
zeleně první den mezinárodního veletrhu „ Zelený svět“ v sále Morava na brněnském výstavišti,<br />
jsem opravdu pochopila, proč „Čestné uznání“ od poroty, která hodnotila díla přihlášená do soutěže<br />
„Park a Zahrada roku 2011“, získala právě realizace velkorysého záměru Města Nového Jičína vrátit<br />
smysluplnou funkci bývalým zahradám kolem tamějšího gymnázia. Ing. Marek Holán, zastupující<br />
autory projektu, nechal účastníky semináře nahlédnout do procesu vzniku oceněného díla, mluvil<br />
upřímně a vtipně nejenom o svých zážitcích a uznale hovořil o investorovi – Městu Nový Jičín, který<br />
dal autorskému a realizačnímu týmu svou důvěru a možnost změnit zanedbanou školní zahradu<br />
v intenzivně využívaný městský park.<br />
Zhotovitel:<br />
JAPSTAV MORAVA s.r.o.<br />
zeleň – Slumeko, s.r.o., Kopřivnice<br />
Autoři projektu:<br />
Ing. Marek Holán, Ing. Jana Janíková,<br />
Ing. Denisa Hrubanová, Ing. arch. Pavel<br />
Pekár, Ing. arch Bořek Knytl, Zahradní<br />
a krajinářská tvorba, spol. s.r.o.<br />
Investor:<br />
Město Nový Jičín<br />
čestné<br />
uznání<br />
V 60.- 80. letech minulého století ve školní<br />
zahradě vzali poprvé do ruky rýč a motyku<br />
v hodinách pracovní výchovy žáci z novojičínského<br />
gymnázia, ale také ze základní školy<br />
„Jubilejní.“ Na volných částech pozemků<br />
bývávaly v minulosti ovocné sady s polokmennými<br />
a čtvrtkmennými jabloněmi.<br />
Od roku 1995 byly zahrady a objekty postavené<br />
v roce 1975, nevyužity. V poslední době<br />
tam v zahradním skladu a v šatnách čím dál<br />
častěji přebývali bezdomovci.<br />
Pozemek bývalých zahrad v západní části<br />
města, vzdálený asi 500 m od historické ho<br />
centra Nového Jičína má rozlohu 11 831 m².<br />
Na jižní straně sousedí se sportovním areálem<br />
TJ Nový Jičín, kde jsou tenisové kurty,<br />
atletický stadion s fotbalovým hřištěm, zimní<br />
stadion a sportovní hala. Na severu sousedí<br />
s Palackého ulicí, kvalifikovanou jako místní<br />
komunikace 2. třídy, protéká jím vodní<br />
tok Grasmanka a spolu vytvářejí jakousi<br />
provozní bariéru mezi sportovním areálem<br />
a panelovým sídlištěm Dlouhá na západě.<br />
Odvaha investora pustit se do takové akce<br />
pro zkrášlení města a zpříjemnění života<br />
občanů zasluhuje opravdu naši úctu.<br />
18
Jaký úkol dalo vlastně Město Nový<br />
Jičín projektantům, jaká byla<br />
investorova představa<br />
1. Získat pro město park s vloženou in-line<br />
dráhou<br />
2. Přemostit vodní tok Grasmanka lávkou<br />
pro pěší, ale také pro průjezd vozů údržby<br />
do 3.5 t a zajistit spojení města se sportovním<br />
areálem, kde se má výhledově<br />
vybudovat in-line dráha okolo městských<br />
stadionů<br />
3. Zachovat v maximální možné míře původní<br />
zeleň a ovocný sad<br />
4. Vybudovat nový přechod pro chodce<br />
a nová parkoviště pro sportovní zařízení<br />
Ing. Marek Holán nám při své přednášce<br />
doplněné bohatou fotodokumentací vysvětloval<br />
krok za krokem, jak se vypořádali<br />
se zadáním investora i s nečekanými překážkami<br />
– např. velkým množstvím inženýrských<br />
sítí, které při Palackého ulici vytvořily<br />
neproniknutelný pás, přes nějž bylo velmi<br />
obtížné vést jakoukoliv zpevněnou plochu<br />
či mobiliář.<br />
add 1. Hlavní kostrou cestní sítě je dnes<br />
okružní dráha pro kolečkové bruslaře –<br />
začátečníky a mírně pokročilé. Doplňuje<br />
ji sít´chodníků pro pěší s odpovídajícím<br />
povrchem, která vytváří i klidová zákoutí<br />
pro maminky s kočárky a pro seniory. Děti<br />
zde mají své hřiště, ti odrostlejší zase hřiště,<br />
kde si mohou zahrát petanque.<br />
add 2. Lávku pro pěší vyprojektovali Ing. arch.<br />
Pavel Pekár, Ing. arch Bořek Knytl na konstrukci,<br />
kterou tvoří zábradlové nosníky<br />
z lepeného dřeva. Zděné části lávky<br />
respektují tvarosloví a materiál použitý<br />
v prostoru parku. Při ústí mostu do prostoru<br />
sportovního areálu vytvořili projektanti<br />
stupňovitou tribunu, sestupující<br />
ke zpevněné ploše s rozmístěnými prvky<br />
pro skateboard.<br />
add 3. Nové výsadby tvoří hlavně solitérní<br />
listnaté stromy, podél nového nábřeží<br />
je založeno nové stromořadí. Původní<br />
dřeviny ovocného sadu byly doplněny<br />
okrasnými kultivary ovocných dřevin vysázených<br />
do pravidelného rastru.<br />
Trávníkové plochy jsou výtvarně členěny<br />
diagonálními a obloukovitými pásy,<br />
na nichž rostou monokultury okrasných<br />
travin.<br />
add 4. Do plochy nového parku je vhodně<br />
zakomponována zastávka autobusu,<br />
která řeší bezpečný a příjemnější provoz<br />
pro cestující veřejnost. Svah pod novou<br />
zastávku je kvůli ochranným pásmům<br />
inženýrských sítí osázen pouze půdopokryvnými<br />
rostlinami a nepravidelnou<br />
výsadbou solitérních sloupovitých keřů.<br />
Účastníci semináře právem odměnili potleskem<br />
jak projektanty, tak i zahradníky, kteří<br />
vrátili život starým zahradám u gymnázia<br />
v Novém Jičíně. Z jejich zaujatých slov jsem<br />
pochopila, že také oni si uvědomují, že tam<br />
udělali kus smysluplné práce pro město,<br />
které mají rádi. Poznali jsme to z jejich nadšených<br />
slov o historickém centru města. Takové<br />
lákavé pozvánce se nedá odolat, myslím, že<br />
se pojedu podívat na to podnikavé město<br />
i na ten podařený nový park.<br />
19
Svátek otevírání běžně nepřístupných zahrad<br />
veřejnosti (Open Garden & Squares<br />
Weekend) vznikl ve Velké Británii a probíhá<br />
vždy během druhého červnového víkendu.<br />
Projekt se setkal s velkým ohlasem a stal se<br />
postupně tradičním po celé Evropě.<br />
V České republice do projektu zapojujeme<br />
i běžně navštěvovaná místa, ovšem s doplňkovým<br />
programem koncipovaným pro tuto<br />
ojedinělou akci. Rádi bychom tento víkend prezentovali<br />
veřejnosti význam vegetace a posílili<br />
její postavení ve společnosti. Obvyklá forma je<br />
komentovaná prohlídka o historii, současném<br />
stavu i záměrech do budoucnosti v zahradě či<br />
parku, doplněná dalším programem.<br />
Harmonogram příprav<br />
10. prosince 2011 –<br />
první kolo registrace<br />
30. března 2012 –<br />
uzávěrka registrace zahrad<br />
15. dubna –<br />
uzávěrka podkladů do brožury<br />
15. května –<br />
distribuce brožur a letáků<br />
9. – 10. června –<br />
víkend otevřených zahrad<br />
Pokud se chcete se svojí zahradou či parkem<br />
připojit k akci, kontaktujte garanta akce,<br />
e-mail: premysl.krejcirik@gmail.com či ředitelku<br />
společnosti Danu Štechovou, e-mail:<br />
stechova@szkt.cz<br />
Hlavní organizátor:<br />
Společnost pro zahradní a krajinářskou<br />
tvorbu, www.szkt.cz<br />
Garant:<br />
Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D<br />
Do příprav této akce se zapojí<br />
i <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />
Ing. Jiří Slepička<br />
ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA TÁBOR, spol. s.r.o.<br />
Chýnovská 533, 390 02 Tábor<br />
ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001<br />
Tel.: 606 744 745<br />
E-mail: slepicka@zahradytabor.cz<br />
www.zahradytabor.cz<br />
Kompletní rekonstrukce historických parků, zahrad a veřejné zeleně včetně drobných stavebních prvků:<br />
schodiště, pergoly, altány, okrasné kamenné zídky jezírka, vybavení dětských hřišť apod.<br />
zámkové dlažby a speciální mlatové cesty údržba a ošetřování veřejné zeleně<br />
vyhotovení studií a projektů včetně rozpočtů<br />
20
Zahradnická firma<br />
IVÁNEK – ZEMAN v.o.s.<br />
ZVAŽUJETE, JAK SI VYBRAT SPRÁVNOU ZAHRADNICKOU FIRMU<br />
Vybírejte podle kvality služeb, podle přístupu firmy k zákazníkovi, podle doporučení, podle ceny,<br />
podle toho, zda vám firma zajistí také právní servis, podle zkušeností a zázemí firmy, podle certifikátů<br />
a členství firmy v profesních organizacích, které činnost svých členských firem pečlivě sledují.<br />
reklamní prezentace<br />
ale i zákonů a veškerých právních norem,<br />
které souvisejí s problematikou zeleně.<br />
Zkušenosti a zázemí<br />
Dvacet let naše firma zakládá a udržuje<br />
zeleň na různých stanovištích, pro podniky<br />
z různých odvětví. Vždycky respektujeme<br />
odlišné požadavky na provoz a způsob<br />
provádění prací. V naší firmě pracuje 15<br />
odborných pracovníků – zahradníků s více<br />
než desetiletou praxí v oboru. Profesně se<br />
dále vzdělávají. Firma vlastní sídlo na ploše<br />
25 000 m² a disponuje vlastním rozsáhlým<br />
strojním vybavením.<br />
Co vám nabízí firma<br />
Ivánek-Zeman, v.o.s.<br />
Kvalitu<br />
Firma Ivánek- Zeman získala dvě ocenění v odborné<br />
soutěži o nejlépe realizované sadovnické<br />
dílo v kategorii „Zahrada roku“, kterou<br />
pořádá každoročně <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />
zeleně již od roku 2003 (www.szuz.cz).<br />
Přístup k zákazníkovi<br />
Nabízíme zákazníkovi konzultace a posouzení<br />
stavu zeleně. Připravíme pro něj<br />
podrobnou nabídku, přehledné a jasně<br />
formulované smluvní podmínky. Naše<br />
krédo zní: „Je stejně důležité zeleň kvalitně<br />
založit, jako se o ni dále dobře starat, aby<br />
trávníky, keře a stromy stále rostly a květiny<br />
kvetly. Respektujeme všechny zákazníkovy<br />
požadavky, pokud nejsou v rozporu se stanovištními<br />
nároky rostlin a jejich růstovými<br />
vlastnostmi.<br />
Doporučení<br />
Naše služby doporučují ti, pro které jsme<br />
pracovali: Biocel a.s. Paskov, Vítkovice a.s., či<br />
Budějovický Budvar n. p., města Nový Jičín,<br />
Frýdek-Místek, Třinec, a řada obcí a majitelů<br />
zahrad u rodinných domů – mimo jiné i pan<br />
Jaromír Nohavica. Přesvědčujeme se, že<br />
dobře vykonaná práce je naším nejlepším<br />
doporučením .<br />
Ceny<br />
Nabídneme vždy práci i materiál v různé<br />
cenové hladině. Záleží na zákazníkově přání,<br />
vysadíme-li malé půlmetrové sazenice habrů<br />
do živého plotu za 100,-Kč /kus nebo předpěstovaný<br />
dvoumetrový habr, který bude<br />
v hodnotě 1000,-Kč/kus. Příliš nízká cena<br />
znamená však obyčejně velké problémy<br />
pro rostliny, pro investora i pro realizační<br />
zahradnickou firmu.<br />
Právní servis<br />
Zajišťujeme tzv. Správu zeleně – upozorníme<br />
a dbáme na dodržování agrotechnických lhůt,<br />
Certifikáty a členství<br />
v profesních organizacích<br />
Firma je členem <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby<br />
zeleně, Společnosti pro zahradní a krajinářskou<br />
tvorbu, Českého svazu greenkeeperů.<br />
Firmě byl udělen certifikát jakosti podle<br />
normy ISO 9001:2000<br />
Před 20 lety si dva společníci – Rostislav Ivánek<br />
a Tomáš Zeman přáli při založení firmy,<br />
aby byl traktor, který si pronajali, jejich majetkem.<br />
Dnes spolu vlastní traktorů několik.<br />
Radost mají také z toho, že přibývá ploch,<br />
na kterých dostala firma Ivánek-Zeman, v.o.s.<br />
příležitost udělat svět o něco krásnější. Oba<br />
totiž věří, že pokud se jejich firmě podařilo<br />
díky dobré práci svět zkrášlit, pak na něm žije<br />
také více spokojených a šťastných lidí!<br />
20 let firma Ivánek-Zeman v.o.s. zakládá a udržuje zeleň<br />
pro obce a města, průmyslové, stavební a další podniky a v soukromých zahradách.<br />
Provádí veškeré zahradnické služby při zakládání a údržbě zeleně, instalaci závlahových<br />
systémů značky RAIN BIRD, zakládá zelené střechy systémem OPTIGREEN<br />
a nabízí také další služby.<br />
738 01 Žabeň 55, Frýdek-Místek, 603 520 575, 558 655 441<br />
email : ivanek@ivanek-zeman.cz, www: ivanek-zeman.cz
slovo předsedy<br />
představenstva SZÚZ<br />
Závěr velice perného roku 2011se blíží, také<br />
<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně hodnotí<br />
uplynulý rok. Když začínal, nedovedli jsme<br />
si ve svazu vůbec představit, jak obrovský<br />
kus práce nás čeká. Jen jsme věděli, že se TO<br />
bude muset udělat.<br />
Hodnota akcí, které jsme letos uspořádali,<br />
překročí pravděpodobně 10 000 000,- Kč.<br />
Členové svazu se nejenom scházeli na rekordním<br />
počtu jednání a porad představenstva,<br />
pracovních a organizačních skupin, ale<br />
svaz organizoval také exkurze, uspořádal<br />
soutěže – pro studenty středních odborných<br />
škol „Lipovou ratolest“, pro pracovníky<br />
v našem oboru každoroční soutěž „Park<br />
a Zahrada roku“, vydával odborný čtvrtletník<br />
<strong>Inspirace</strong>, úspěšně zahájil realizaci rozsáhlého<br />
vzdělávacího projektu „Zahradnická<br />
perspektiva“, zástupci svazu se zúčastnili<br />
zasedání mezinárodní profesní organizace<br />
ELCA a ještě jsme letos se ctí zvládli zcela<br />
ojedinělou akci – 6. mezinárodní kongres<br />
koupacích jezírek v Českých Budějovicích.<br />
<strong>Svaz</strong>ových akcí se v roce 2011 zúčastnilo asi<br />
1000 účastníků.<br />
Jak se nám TO všechno podařilo<br />
Svobodně jsme se rozhodli, že ty aktivity<br />
chceme úspěšně zvládnout, nikdo nás<br />
do nich nenutil. Ověřili jsme si ve zvlášť<br />
vypjatých okamžicích, že dokážeme<br />
s úspěchem i opakovaně překonávat<br />
nejrůznější překážky. Nakonec jsme<br />
zjistili, že jsme překonali i své vlastní<br />
očekávání.<br />
Velikou porci úkolů plnila naše kancelář,<br />
sama by však rozhodně na všechno nestačila.<br />
Podařilo se nám to, protože ruku k svazovému<br />
dílu přiložilo a do svazové činnosti<br />
zapojilo svou invenci, um a zkušenosti několik<br />
desítek aktivních osob. Většinou to byli<br />
členové SZÚZ, ale se svazem spolupracovali<br />
také externí odborníci, přátelé a občas i naši<br />
rodinní příslušníci.<br />
Odhaduji, že ty desítky aktivních lidí odpracovaly<br />
ve prospěch svazu za letošní rok<br />
kolem 5000 hodin. Vím, že to dělali rádi,<br />
většinou zadarmo, často je to i docela bavilo.<br />
Všem jim z celého srdce děkuji. Z jejich nasazení<br />
proudila veliká síla, radost z úspěchu,<br />
štěstí…<br />
Musíme si zapamatovat, co jsme se při té<br />
společné práci letos naučili, abychom mohli<br />
stejně úspěšně pokračovat také v roce 2012,<br />
kdy by mělo být prioritou SZÚZ udělat<br />
všechno pro to, aby svaz ještě rostl a sílil,<br />
abychom v budoucnosti dokázali financovat<br />
svou činnost z členských příspěvků.<br />
Každý z nás přece zná nějakého kolegu,<br />
kterého si váží, kterého by rád uvítal ve svazu<br />
jako nového člena. Promluvme si tedy<br />
s takovými lidmi, informujme je o činnosti<br />
svazu, vysvětlujme jim, proč my jsme členy<br />
této profesní organizace, proč je důležité<br />
být jejím členem. Čím nás bude víc, tím<br />
toho také víc dokážeme.<br />
Užijte si pěkné vánoce, přátelé! Ještě jednou<br />
děkuji vám všem v SZÚZ (i sobě) za všechen<br />
čas, který jsme svazu v uplynulém roce<br />
věnovali, děkuji za vaši ochotu, za psychickou,<br />
hmotnou i finanční podporu svazu.<br />
Poděkujme také svým blízkým za to, že nás<br />
podporují, že mají s námi trpělivost.<br />
Pokud přijmou v příštím roce pozvání na některou<br />
z našich akcí, věřím, že se jim bude<br />
mezi námi líbit!<br />
Rostislav Ivánek ■<br />
Rozšířené zasedání<br />
představenstva SZÚZ<br />
2. 12. 2011 v Rybničním zámečku v Lednici<br />
<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně vytváří<br />
novou tradici – setkání pro členy SZÚZ,<br />
kteří mají o dění ve svazu opravdový zájem<br />
a chtějí se na něm aktivně podílet. Poprvé se<br />
takové setkání uskutečnilo loni v listopadu,<br />
kdy byla laskavým hostitelem v Litoměřicích<br />
firma GABRIEL s.r.o. Letos se v rámci<br />
rozšířeného zasedání představenstva sešlo<br />
třicet účastníků z 22 členských firem. Pro<br />
kancelář svazu i představenstvo je velmi<br />
důležité znát názory členů na činnost svazu,<br />
vědět, co členové od svazu očekávají a jak<br />
tato očekávání svaz plní. Proto se setkáváme<br />
v období, kdy se připravuje program<br />
a rozpočet na další rok.<br />
Stěžejním bodem jednání v Rybničním zámečku<br />
v Lednici bylo zhodnocení prvního<br />
roku vzdělávacího projektu Zahradnická<br />
perspektiva. Manažerka projektu Ing. Hana<br />
Pijáková připomněla přítomným semináře<br />
a dílny, které se v roce 2011 uskutečnily –<br />
celkem to bylo 75 školících dnů, kterých se<br />
zúčastnilo 341 zaměstnanců členů SZÚZ.<br />
Otevřeně mluvila i o problémech, které<br />
realizace projektu přináší. Nepodařilo se<br />
dokončit některé plánované aktivity, které<br />
se přesunuly do roku 2012, kdy se uskuteční<br />
193 školících dnů.<br />
Ing. Jana Šimečková – ředitelka SZÚZ otevřela<br />
debatu nad soutěží Park roku a Zahrada<br />
roku. Zamýšleli jsme se nad tím, jak zvýšit<br />
počet přihlášených děl, kdy a jak reprezentativně<br />
vyhlásit výsledky soutěže a především<br />
jak zvýšit publicitu soutěže v médiích. Příští<br />
ročník, který bude už desátý, si takovou<br />
pozornost jistě zaslouží.<br />
Úspěšně se rozvíjí soutěž mladých zahradníků<br />
„Lipová ratolest“, která se od roku 2010<br />
koná ve spolupráci s různými městy. Pro<br />
rok 2012 bude pravděpodobně partnerem<br />
soutěže město Třinec, už se objevují zájemci<br />
i pro další ročníky.<br />
SZÚZ má za sebou první rok, kdy byl sám<br />
vydavatelem časopisu INSPIRACE. Ten sice<br />
pod hlavičkou svazu vychází už od roku<br />
2005, ale až do loňského roku byla vydavatelem<br />
společnost UNI MARKETING s.r.o. <strong>Svaz</strong>u<br />
se stále daří financovat časopis z inzerce, ale<br />
v roce 2011 přispěli i všichni členové svazu,<br />
aby časopis dále mohl být rozesílán zdarma<br />
na městské a obecní úřady, zahradnickým<br />
a stavebním firmám, projektantům či studentům.<br />
Diskutovali jsme o tom, jaká témata<br />
by měl obsahovat další ročník, a vybírali se<br />
také členové redakční rady.<br />
Zajímavá debata se rozpoutala nad tématem,<br />
zda umožnit členství v SZÚZ také jednotlivcům,<br />
kteří nepodnikají v oboru zahradní<br />
a krajinářské tvorby. V poslední době roste<br />
především zájem studentů o aktivity, které<br />
svaz pořádá. Výsledkem debaty nakonec<br />
bylo zachovat pouze stávající typy členství.<br />
Odborné školy se totiž mohou stát (a některé<br />
tak již učinily) přidruženým členem SZÚZ<br />
a tak se mohou do aktivit svazu zapojit.<br />
Témat, o kterých se hovořilo, bylo mnohem<br />
více. V debatě budou členové SZÚZ pokračovat<br />
na každoročním Shromáždění členů<br />
SZÚZ, tentokrát 26. a 27. ledna 2012 v Černé<br />
Hoře u Blanska. Jana Šimečková ■<br />
22
seznam členů svazu zakládání a údržby zeleně<br />
Praha<br />
Boušek s.r.o.<br />
Poděbradská 186/56, 180 66 Praha 9<br />
Tel: 602 368 385, fax: 281 866 025<br />
e-mail: bousekzahrady@seznam.cz,<br />
www.bousekzahrady.cz<br />
Corydalis – Miroslav Horský<br />
Výletní 331/9, 142 00 Praha 4<br />
Tel: 602 390 154, fax: 241 717 285<br />
e-mail: corydalis@volny.cz, www.corydalis.wz.cz<br />
Richard Čech<br />
Drahelická 205/7, 19015 Praha – Satalice<br />
mob: 605 481 807, e-mail: richardzahradnik@seznam.cz<br />
www.zahradnictvicech.<br />
GARPEN – zahradní architektura a služby<br />
U Skalky 16, 181 00 Praha 8<br />
Tel: 233 542 925, fax: 233 542 925<br />
e-mail: info@garpen.cz, www.garpen.cz<br />
Imramovský – vegetační úpravy s.r.o.<br />
Mladoboleslavská 489, 190 17 Praha 9<br />
Tel./fax: 286 856 003<br />
e-mail: imramovsky@imramovsky.cz<br />
www.imramovsky.cz<br />
KEJHA-SUK, zahradnické služby<br />
Malostranské nám. 2, 118 00 Praha 1<br />
Tel./fax: 241 062 406, 603 869 007, 602 373 589,<br />
603 428 118, e-mail: zahradnici@volny.cz<br />
www.volny.cz/zahradnici<br />
Lege Artis zahrady s.r.o.<br />
Keltů 920, 165 21 Praha 6, Tel: 776 667 540<br />
e-mail: info@LA-zahrady.cz, www.LA-zahrady.cz<br />
OK GARDEN s.r.o.<br />
Sládkovičova 1233/21, 142 00 Praha 4<br />
Tel./fax: 233 900 423, 602 354 304<br />
e-mail: okgarden@volny.cz, www.okgarden.cz<br />
Tomáš Malý<br />
Americká 340/31, 120 00 Praha 2, Tel.: 606 911 101<br />
e-mail:maly.zahradnickeprace@seznam.cz<br />
WEISS & WILD, s.r.o.<br />
Konojedská 41, 100 00 Praha 10, Tel: 603 924 117,<br />
e-mail: ivoweiss@seznam.cz, www.weissawild.cz<br />
Zahradní Architektura Kurz, s.r.o.<br />
Kolovečská 1938, 155 00, Praha 5<br />
e-mail: info@zakurz.cz, www.landscaping.cz<br />
Zdeněk Hradilák –<br />
Jasan zahradnické práce<br />
Na okraji 230/58, 162 00 Praha 6<br />
Tel.: 602 229 908, e-mail: hradilak@volny.cz<br />
Středočeský kraj<br />
ACRE, spol. s.r.o.<br />
Smetanova 568, 281 51 Velký Osek<br />
Tel./fax: 283 841 040, 283 842 039<br />
e-mail: info@acre.cz, www.acre.cz<br />
Arbosana zahradní architektura<br />
Kytín 162, 252 10 Mníšek pod Brdy<br />
Tel: 603 802 855<br />
e-mail: arbosana@volny.cz, www.arbosana.cz<br />
BAOBAB – péče o zeleň, s.r.o.<br />
Únětice 3, 252 62 Horoměřice<br />
Tel: 224 319 917, fax: 224 320 079<br />
e-mail: baobab@baobab.cz, www.baobab.cz<br />
Bc. Tomáš Vlasatý – Zahradnictví MALUS<br />
Baarova 192, 252 25 Jinočany, Tel.: 604 342 471<br />
e-mail: t.vlasaty@seznam.cz, www.malus.cz<br />
COLUTEA spol.s r.o.<br />
Zahradní 433, 281 44 Zásmuky, Tel: 603 864 455<br />
e-mail: petr.varga@colutea.cu, www.colutea.cz<br />
LandART Atelier<br />
Karlovotýnská 49, 25216 Nučice<br />
mob: 775 188 891, e-mail: landart@seznam.cz<br />
www.landart.cz<br />
Ing. Pavel Lehovec – zahradnictví<br />
Říčanská 77, 252 43 Průhonice<br />
Tel: 267 750 492, mail: pavel-lehovec@seznam.cz<br />
Pavel Lisý – Zahrada Lisý<br />
Popovice 113, 267 01 Králův Dvůr<br />
Tel./fax: 311 638 063<br />
e-mail: zahradalisy@iol.cz, www.zahradalisy.cz<br />
Petr Kaše – zahradnické služby<br />
Masarykovo nám. 18, 25401 Jílové u Prahy<br />
Tel: 603 779 985, mail: info@zahradnickesluzby.cz<br />
ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA<br />
MARTINOV s.r.o.<br />
Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem<br />
Tel: 603 520 771, fax: 326 905 120<br />
e-mail: zahrarch@zahrarch.cz, www.zahrarch.cz<br />
Zahradnictví flos s.r.o.<br />
Zahradní 141, 250 68 Husinec – Řež, Praha-východ,<br />
Tel.: 220 940 174, email: flos@flos.cz<br />
www.zahradnictvi-flos.cz<br />
Jihočeský kraj<br />
ARBORES CZ, s.r.o.<br />
Ke Sřelnici 184, 397 01 Písek<br />
Tel: 776 851 998, 777 345 068<br />
e-mail: keclik@arbores.cz, www.arbores.cz<br />
Česká zahrada K + P<br />
M. Krškové 682, 391 81 Veselí nad Lužnicí<br />
Tel: 606 623 669<br />
e-mail: ceskazahrada@centrum.cz,<br />
www.ceskazahrada-kp.cz<br />
Ing. Jiří Hájek – ZAKLÁDÁNÍ ZAHRAD<br />
Olešná 82, 398 43 Bernartice<br />
Tel./fax: 382 587 193, 602 463 562<br />
e-mail: jiri-hajek-ml@seznam.cz,<br />
www.zahrady-hajek.cz<br />
Ing. Pavel Chlouba<br />
Budějovická 476, 373 12 Borovany<br />
Tel: 387 981 378, 606 769 759<br />
e-mail: chlouba@najihu.cz, www.fotoflora.cz<br />
Michal Vránek<br />
Blatské sídliště 589, 391 81 Veselí nad Lužnicí<br />
Tel./fax: 381 582 689, 602 425 669<br />
e-mail: michal.vranek@quick.cz, www.vranek.cz<br />
Václav Straka<br />
Litvínovická 1492/10a, 370 01 České Budějovice<br />
Tel: 602 272 848, fax: 387 203 600<br />
e-mail: info@stromovkacb.cz<br />
ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA<br />
TÁBOR spol. s.r.o.<br />
Beranova Lhota 10, 391 37 Chotoviny<br />
kancelář-Chýnovská 344, 390 02 Tábor<br />
Tel./fax: 383 835 202, 606 744 745<br />
e-mail: slepicka@zahradytabor.cz, www.zahradytabor.cz<br />
Karlovarský kraj<br />
Jan Papež – Zahrady s duší<br />
Jungmannova 614, 33901 Klatovy<br />
mob: 776 663 660, e-mail: zahradysdusi@centrum.cz<br />
Zahrada Teplá – Ing. Petr Šindelář<br />
Klášter Teplá, 364 61 Teplá<br />
Tel: 353 392 275, fax: 353 392 500<br />
e-mail: info@zahradatepla.cz<br />
www.zahradatepla.cz<br />
Zahradní a parková spol. s r.o.<br />
Chebská 252, 353 01 Mariánské Lázně<br />
Tel.: 354 622 135, fax: 354 622 135<br />
e-mail: info@zahradaml.cz, www.zahradaml.cz<br />
Ústecký kraj<br />
EKODENDRA s.r.o.<br />
Straky 46, 417 42 Zabrušany<br />
Tel: 417 821 733, fax: 417 822 008<br />
e-mail: ekodendra@ekodendra.cz<br />
www.ekodendra.cz<br />
Gabriel s.r.o.<br />
České Kopisty 208, 412 01 Litoměřice<br />
Tel: 416 733 244, fax: 416 731 627<br />
e-mail: gabriel@gabriel.cz, www.gabriel.cz<br />
GardenLine s.r.o.<br />
Šeříková 405/ 13, 412 01 Litoměřice<br />
Tel: 777 104 937, fax: 416 532 656<br />
e-mail: skrivanek@garden-line.eu<br />
www.garden-line.eu<br />
GRÜNER, s.r.o.<br />
Kamýcká 503/19A, 412 01 Litoměřice<br />
Tel./fax: 416 732 037, 602 409 918<br />
e-mail: martin.gruner@gruner.cz, www.gruner.cz<br />
Ing. Bc. Jiří Bartoš – Jiná Zahrada<br />
Teplická 451, 403 17 Chabařovice<br />
Zahradní centrum: Hrbovická 54, Ústí nad Labem<br />
Tel: 603 540 656, Tel./fax: 475 210 881<br />
e-mail: Ing.jiri.bartos.seznam.cz, www.jinazahrada.cz<br />
Tomáš Pavka – Land Art<br />
Dlouhá 415, 417 42 Krupka, Tel: 608 517 989,<br />
e-mail: t.pavka@land-art.cz, www.land-art.cz<br />
Jirmus zahradnické služby s.r.o.<br />
Hlinná č.p.8, 412 01 Litoměřice, Tel: 606 816 572,<br />
e-mail: info@zahrady-jirmus.eu<br />
www.zahrady-jirmus.eu<br />
Liberecký kraj<br />
DIKÉ ZAHRADY s.r.o.<br />
463 46 Příšovice 224, Tel: 604 204 835<br />
e-mail: zahrady@dike-centrum.cz, www.dike-zahrady.cz<br />
Královehradecký kraj<br />
GRAS spol. s.r.o.<br />
Za Vodou 241, 542 26 Horní Maršov<br />
Tel: 603 775 000, 603 900 777<br />
e-mail: info@gras.cz, www.gras.cz<br />
Ing. Jiří Stolín<br />
Horní 210, 503 21 Stěžery, Tel: 602 116 415<br />
e-mail: jiri.stolin@volny.cz<br />
PEKVIZ spol. s.r.o.<br />
Pražská 1435, 543 01 Vrchlabí<br />
Tel: 602 361 033, fax: 499 424 005<br />
e-mail: pekviz@volny.cz<br />
www.vychodo.ceskestavby.cz<br />
23
Pardubický kraj<br />
Ekogreen, s.r.o.<br />
Lány na Důlku 10, 533 31 Pardubice<br />
Tel./fax: 466 971 089<br />
e-mail: ekogreen@ekogreen.cz, www.ekogreen.cz<br />
Ing. Karel Kratěna<br />
Hálkova 2209/15, 568 02 Svitavy, Tel.: 603 149 672<br />
e-mail: karel@kratena.cz, www.kratena.cz<br />
Jan Vavřín – ARS<br />
Peciny 265, 570 01 Litomyšl, Tel./fax: 461 614 578<br />
e-mail: ars@ars-vavrin.cz, www.ars-vavrin.cz<br />
Vysočina<br />
ARS VIRIDIS s.r.o.<br />
Perk 70, 675 22 Stařeč, Tel: 731 474 420<br />
email: arsviridis@arsviridis.cz, www.arsviridis.cz<br />
EKOIMPEX Vysočina s.r.o.<br />
Javorová 2262, 393 01 Pelhřimov, Tel: 607 915 125,<br />
www.ekoimpex.cz, e-mail: neckarova@ekoimpex.cz<br />
PARK sadovnické<br />
a krajinářské úpravy s.r.o.<br />
Je Dukovany, 675 50 Je Dukovany<br />
Tel./fax: 561 105 636, 777 326 185<br />
e-mail: park.jedu@raz-dva.cz, www.park.trebicsko.cz<br />
ZAHRADY LAURUS – Ing. Eva Hegerová<br />
Hybrálec 128, 586 01 Jihlava<br />
Tel.: 604 128 478,<br />
e-mail: eva.hegerova@centrum.cz<br />
www.zahradylaurus.cz<br />
Zahradnické úpravy s.r.o.<br />
Žerotínova 112, 675 71 Náměšť nad Oslavou<br />
Tel./fax: 568 620 745<br />
e-mail: bartik@zahradnickeupravy.cz<br />
ZAHRADA VYSOČINA s.r.o.<br />
Brodská 104, 591 01 Žďár nad Sázavou<br />
Tel./fax: 566 621 315, 736 608 340<br />
e-mail: info@zahradavysocina.cz<br />
www.zahradavysocina.cz<br />
3D – Zahrady s.r.o.<br />
Řečice 145, 592 33 Radešínská Svratka<br />
Tel.: 774 589 539, e-mail: projekce@3d-zahrady.cz<br />
www.3d-zahrady.cz<br />
Jihomoravský kraj<br />
Agrostis Trávníky, s.r.o.<br />
Npor. Krále 16, 683 01 Rousínov<br />
Tel./fax: 517 370 607, 732 687 628<br />
e-mail: agrostis@agrostis.cz, www.agrostis.cz<br />
BELLIS BRNO s.r.o.<br />
Marie Hübnerové 24, 621 00 Brno<br />
Tel./fax: 549 275 768, e-mail: bellis.brno@volny.cz<br />
Ekostavby Brno, a.s.<br />
U Svitavy 2, 618 00 Brno<br />
Tel: 548 128 274, fax: 548 128 275<br />
e-mail: ekostavby@ekostavby-brno.cz, www.ekostavby.cz<br />
Ivo Diviš – zahradnické služby<br />
Chaloupky 89, 624 00 Brno<br />
Tel: 602 770 831, 541 223 309<br />
e-mail: ivodivis@seznam.cz<br />
HORTISCENTRUM<br />
Komenského 220, 667 01 Židlochovice<br />
Tel: 547 231 040, fax: 547 238 711<br />
e-mail: hortis@hortis.net, www.hortis.net<br />
Ing. Jiří Vrbas – „ KVĚT“<br />
Nádražní 155, 664 08 Blažovice, Tel./fax: 544 243 854<br />
e-mail: vrbas@vrbas.cz, www.vrbas.cz<br />
Ing. Josef Zapletal<br />
Za humny 288, 664 46 Prštice<br />
Tel: 603 412 275, 547 219 307<br />
mail: zapletal@zahradyzapletal.cz<br />
www.zahradyzapletal.cz<br />
Ing. Petr Klíma, Ph.D.<br />
Drobného 316/56, 602 00 Brno, Tel: 603 950 930<br />
e-mail: klima.zahradnik@seznam.cz<br />
www.petrklima.cz<br />
Josef Janků<br />
Arboretum – Šmelcovna 3, 680 01 Boskovice<br />
Tel./fax: správa 516 453 071,<br />
gardencentrum 602 173 939,<br />
Provoz Dobříš – ulice Pražská, Dobříš 263 01,<br />
Tel: 602 383 767<br />
e-mail: arboretum@smelcovna.cz<br />
www.smelcovna.cz<br />
KAISLER s.r.o.<br />
Měříčkova 48, 621 00 Brno<br />
Tel./fax: 541 228 032, 603 949 529<br />
e-mail: kaisler@kaisler.cz, www.kaisler.cz<br />
Kavyl spol. s.r.o.<br />
Mohelno 452/1, 675 75 Mohelno,<br />
Tel./fax: 541 243 986<br />
e-mail: brno@kavyl.cz, www.kavyl.cz<br />
Přírodní stavby, zahradní architektura<br />
– Ing. Vojtěch Halámek<br />
Stříbský mlýn 5/6, 664 91 Ivančice, Tel: 602 676 427,<br />
e-mail: info@qetiny.cz<br />
www.zahradniarchitektura.cz<br />
Olomoucký kraj<br />
Ing. Erik Hinďoš<br />
Myslivecká 15, 77900 Olomouc Droždín<br />
mob.: 603 807 457, e-mail: alej.olomouc@centrum.cz<br />
www.alejol.cz<br />
ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />
Železniční 469/4, 772 11 Olomouc<br />
Tel: 585 315 022, fax: 585 315 023<br />
e-mail: kancelar@zahrada-olomouc.cz<br />
www.zahrada-olomouc.cz<br />
Zlínský kraj<br />
ACRIS zahrady s.r.o.<br />
Slunečná 4548, 760 01 Zlín, Tel: 604 460 786<br />
e-mail: info@acris.cz, www.acris.cz<br />
ARBOREA Březová, s.r.o.<br />
Březová 96, 763 15, Tel./fax: 577 983 342<br />
e-mail: arborea@volny.cz<br />
www.arboreabrezova.cz<br />
FLORSTYL s.r.o.<br />
Havlíčkova 1, 686 01 Uherské Hradiště<br />
Tel.: 572 540 496, e-mail: florstyl@florstyl.cz<br />
www.florstyl.cz<br />
Zábojník – contractors, s.r.o.<br />
Jeřabinová 1424, 768 61 Bystřice pod Hostýnem<br />
Tel: 573 379 451, fax: 573 379 455<br />
e-mail: v.zabojnik@centrum.cz,<br />
www.prirodnimaterialy.cz<br />
Moravskoslezský kraj<br />
David Mičan – Zahrada M<br />
Aleje 66/421, 725 28 Ostrava – Hošťálkovice<br />
Tel.: 595 059 154, e-mail: info@zahradam.cz<br />
www.zahradam.cz<br />
DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o.<br />
Jahodová 782, 725 29 Ostrava – Petřkovice<br />
Tel.: 596 131 358, e-mail:info@b-dvorak.cz<br />
www.b-dvorka.cz<br />
Ing. Libor Vavřík – zahradnictví, sadové úpravy<br />
Metylovská 979, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí<br />
Tel./fax: 558 677 304<br />
e-mail: info@zahradnictvi-vavrik.cz<br />
www.zahradnictvi-vavrik.cz<br />
Ing. Martin Závodný<br />
Lískovecká 2867, 738 01 Frýdek Místek<br />
Tel: 777 887 391, 558 402 150<br />
mail: zavodny@email.cz<br />
Ivánek – Zeman, v.o.s.<br />
Žabeň 55, 738 01 Žabeň<br />
Tel: 558 655 441, fax: 558 655 443<br />
e-mail: ivanek@ivanek-zeman.cz, www.ivanek-zeman.cz<br />
Karel Turoň – Turpil<br />
Konská 321, 739 61 Třinec, Tel.: 605 101 196<br />
e-mail: obchod@turpil.cz, www.turpil.cz<br />
Lenka Hrochová<br />
Guntramovice 93, 747 87 Budišov nad Budišovkou,<br />
Tel.: 736 218 115, hrochovalenka@centrum.cz<br />
Lukáš Janík<br />
Šípková 8, 776 01, Opava<br />
Tel: 608 222 564, mail: janik@janikzahradnik.cz<br />
Pavlína Florová, DiS.<br />
Maxima Gorkého 49, 794 01 Krnov<br />
Tel. 604 943 009<br />
Email: info@zahradaflora.cz, www.zahradaflora.cz<br />
TALPA – zahradnické služby s.r.o.<br />
U Hájenky 325, 735 14 Orlová – Lutyně<br />
Tel: 596 514 257, fax: 596 516 930<br />
e-mail: talpa@iol.cz<br />
Zahradnictví Šimková, s.r.o.<br />
Bystřice č. 1139, 739 95 Bystřice nad Olší<br />
Tel: 777 004 752, fax: 558 352 151<br />
e-mail: simka@volny.cz, www.zahradnictvi-simkova.cz<br />
ZAHRADY HANYZ s.r.o.<br />
Škrbeňská 558, 739 34 Šenov, Tel: 603 412 003<br />
e-mail: hanyz@seznam.cz, www.zahrady-hanyz.cz<br />
Zámecký dvůr s.r.o.<br />
U statku 301/1, 736 01 Havířov – město<br />
Tel: 596 815 193<br />
e-mail: kotula@volny.cz, www.volny.cz/kotula/<br />
Přidružený člen<br />
Mendelova univerzita v Brně<br />
Botanická zahrada a arboretum<br />
Zemědělská 1, 613 00 Brno<br />
Tel: 545 223 606, fax: 545 223 693<br />
e-mail: arboretum@mendelu.cz, www.mendelu.cz/arboretum<br />
SOŠ zahradnická a SOU Rajhrad<br />
Masarykova 189, 664 61 Rajhrad<br />
Tel: 547 426 311, fax: 547 426 310<br />
e-mail: knazik@skolarajhrad.cz, www.skolarajhrad.cz<br />
Střední škola zahradnická Litomyšl<br />
T. G. Masaryka 527, 570 01 Litomyšl<br />
Tel: 461 612 013, fax: 461 611 060<br />
e-mail: szas.litomysl@lit.cz, www.szas.lit.cz<br />
Vyšší odborná škola zahradnická<br />
a Střední zahradnická škola Mělník<br />
Na Polabí 411, 276 01 Mělník<br />
Tel: 315 623 023, fax: 315 623 009<br />
e-mail: skola@zas-me.cz, www.zas-me.cz<br />
ZOO Jihlava<br />
Březinovy sady 4372/10, 58601 Jihlava<br />
Komplexní péče o zeleň a zahradní tvorbu<br />
mob.: 731 653 817, smidova@zoojihlava.cz<br />
www.zoojihlava.cz<br />
24
Mimořádný člen<br />
ARBOR – OKRASNÉ A OVOCNÉ ŠKOLKY, s.r.o.<br />
Poľná 6, 903 01 Senec, Slovenská republika<br />
Tel: +421 245 925 533, fax: +421 245 925 625<br />
e-mail: arbor@arbor.sk<br />
www.arbor.sk<br />
MGM Žilina s.r.o.<br />
Obežná 7, 010 08 Žilina, Slovenská republika<br />
Tel: +421 415 652, fax: +421 415 652 427<br />
e-mail: mgm@mgmzilina.sk<br />
www.mgmzilina.cz<br />
T-TAKÁCS, s.r.o.<br />
Hlavná 152, 900 29 Nová Dedinka<br />
Slovenská republika, Tel: +421 905 645 135<br />
e-mail: agro@takacs.sk<br />
www.takacs.sk<br />
Obchodní člen<br />
Agrocar s.r.o.<br />
Na Vápenkách 381, 74221 Kopřivnice<br />
mob: 777 118 998 (M.Hrubý)<br />
info@agrocar.cz<br />
www.agrocar.cz<br />
BENN CZ a.s.<br />
Vyšehradská 1349/2, 128 00 Praha 2<br />
Tel.: 773 205 256<br />
e-mail: info@benn.cz<br />
www.benn.cz<br />
Kloboucká lesní s.r.o.<br />
Šumavská 1, 602 00 Brno 2<br />
Tel: 518 387 131, 606 774 499<br />
e-mail: slovak@klobouckalesni.cz<br />
www.kloubouckalesni.cz<br />
Milan Valášek – miVAL<br />
Sakařova 979, 530 03 Pardubice<br />
tel.: 466 415 565<br />
e-mail: mvalasek@volny.cz<br />
www.mival.cz<br />
PROXIM s.r.o.<br />
Palackého 578, 530 02 Pardubice,<br />
Tel: 466 531 635,602 164 992<br />
e-mail: kroupa@proxim-pu.cz<br />
www.proxim-pu.cz<br />
www.probazen.com<br />
RAŠELINA a.s.<br />
Na pískách 488/II, 392 18 Soběslav<br />
Tel: 381 205 301, fax: 381 205 302<br />
e-mail: sekretariat@raselina.cz<br />
www.raselina.cz<br />
stav k 30. 11. 2011<br />
www.szuz.cz<br />
SEZNAM ČLENŮ SEKCE BIOBAZÉNŮ, OKRASNÝCH A KOUPACÍCH JEZÍREK<br />
ACRE, spol. s.r.o.<br />
Smetanova 568, 281 51 Velký Osek<br />
Tel./fax: 283 841 040, 283 842 039<br />
e-mail: info@acre.cz, www.acre.cz<br />
ACRIS zahrady s.r.o.<br />
Slunečná 4548, 760 01 Zlín<br />
Tel: 604 460 786, e-mail: info@acris.cz, www.acris.cz<br />
Arbosana zahradní architektura<br />
Kytín 162, 252 10 Mníšek pod Brdy<br />
Tel: 603 802 855<br />
e-mail: arbosana@volny.cz, www.arbosana.cz<br />
Aquavaria s.r.o.<br />
Universitní ul. 33, 320 11 Plzeň<br />
Tel.: 377 421 625, e-mail: aquavaria@volny.cz<br />
www.aquavaria.cz<br />
AZARO spol. s.r.o.<br />
V Horce 185, 252 28 Černošice<br />
Tel: 603 887 599, fax: 251 643 407<br />
e-mail: azaro@azaro.cz, www.azaro.webnode.cz<br />
BAOBAB – péče o zeleň s.r.o.<br />
252 62, Únětice 3, Tel.: 224 319 917<br />
e-mail: baobab@baobab.cz, www.baobab.cz<br />
BENN CZ a.s.<br />
Vyšehradská 1349/2, 128 00 Praha 2<br />
Tel.: 773 205 256, e-mail: info@benn.cz, www.benn.cz<br />
Česká zahrada K + P<br />
M. Krškové 682, 391 81 Veselí nad Lužnicí<br />
Tel: 606 623 669, e-mail: ceskazahrada@centrum.cz<br />
www.ceskazahrada-kp.cz<br />
DIKÉ ZAHRADY s.r.o.<br />
Příšovice 224, 463 46 Příšovice<br />
Tel: 604 204 835<br />
e-mail: zahrady@dike-centrum.cz, www.dike-zahrady.cz<br />
EKOIMPEX Vysočina s.r.o.<br />
Javorová 2262, 393 01 Pelhřimov<br />
Tel: 607 915 125<br />
e-mail: neckarova@ekoimpex.cz, www.ekoimpex.cz<br />
Ekogreen, s.r.o.<br />
Lány na Důlku 10, 533 31 Pardubice<br />
Tel./fax: 466 971 089<br />
e-mail: ekogreen@ekogreen.cz, www.ekogreen.cz<br />
Gabriel s.r.o.<br />
České Kopisty 208, 412 01 Litoměřice<br />
Tel: 416 733 244, fax: 416 731 627<br />
e-mail: gabriel@gabriel.cz, www.gabriel.cz<br />
GARPEN – zahradní architektura a služby<br />
U Skalky 16, 181 00 Praha 8<br />
Tel: 233 542 925, fax: 233 542 925<br />
e-mail: info@garpen.cz, www.garpen.cz<br />
Green engineering s.r.o.<br />
Samoty 2124, 397 01 Písek<br />
Tel: 723 015 944<br />
e-mail: jiri-hajek-ml@seznam.cz, www.zahrady-hajek.cz<br />
HORTISCENTRUM s.r.o.<br />
Komenského 220, 667 01 Židlochovice<br />
Tel: 547 231 040, fax: 547 238 711<br />
e-mail: hortis@hortis. net, www.hortis.net<br />
Ing. Jiří Vrbas – „ KVĚT“<br />
Nádražní 155, 664 08 Blažovice, Tel./fax: 544 243 854<br />
e-mail: vrbas@vrbas.cz, www.vrbas.cz<br />
Ing. Miroslav Řehák<br />
Dřísy 211, 277 14 Dřísy, Praha – východ<br />
Tel: 602 148 461, e-mail:rehakmiroslav@seznam.cz<br />
Ing. Pavel Lehovec – Zahradnictví<br />
Říčanská 77, 252 43 Průhonice<br />
Tel: 267 750 492, fax: 267 750 492<br />
e-mail: pavel.lehovec@seznam.cz<br />
Ing. Petr Klíma, Ph.D.<br />
Drobného 316/56, 602 00 Brno<br />
Tel: 603 950 930<br />
e-mail: klima.zahradnik@seznam.cz, www.petrklima.cz<br />
Ivánek – Zeman, v.o.s.<br />
Žabeň 55, 738 01 Žabeň<br />
Tel: 558 655 441, fax: 558 655 443<br />
e-mail: ivanek@ivanek-zeman.cz, www.ivanek-zeman.cz<br />
Lege Artis zahrady s.r.o.<br />
Keltů 920, 165 21 Praha 6, Tel: 776 667 540<br />
e-mail: info@LA-zahrady.cz, www.LA-zahrady.cz<br />
Michal Vránek<br />
Blatské sídliště 589, 391 81 Veselí nad Lužnicí<br />
Tel./fax: 381 582 689, 602 425 669<br />
e-mail: michal.vranek@quick.cz, www.vranek.cz<br />
Milan Šplíchal<br />
Lipec 87, 281 26 Týnec nad Labem<br />
Tel: 602 615 550, fax: 321 789 241<br />
e-mail: splichal@moment.cz, www.splichal-cz.cz<br />
Pecina s.r.o.<br />
Na Oboře 876, 276 01 Mělník, Tel.: 777 794 451<br />
e-mail: info@rybniky-pecina.cz, www.rybniky-pecina.cz<br />
Přírodní stavby, zahradní architektura<br />
– Ing. Vojtěch Halámek<br />
Stříbský mlýn 5/6, 664 91 Ivančice,<br />
Tel: 602 676 427, e-mail: halamek@mezibrehy.cz<br />
www.zahradniarchitektura.cz<br />
PROXIM s.r.o.<br />
Palackého 578, 530 02 Pardubice,<br />
Tel: 466 531 635,602 164 992<br />
e-mail: kroupa@proxim-pu.cz, www.proxim-pu.cz<br />
www.probazen.com<br />
Roman Papík – Profi Aquarium<br />
Dříteč 109, 533 05 Dříteč<br />
Tel: 777 759 122, e-mail: urbanec@profi -aquarium.cz<br />
www.profi -aqurium.cz<br />
Vladimír Marek<br />
Moskevská 2998, 272 04 Kladno<br />
Tel: 604 476 283, www.puskvorec.cz<br />
e-mail: v. marek@email.cz<br />
www.zahrada-marek.cz<br />
WEISS & WILD, s.r.o.<br />
Konojedská 41, 100 00 Praha 10<br />
Tel: 603 924 117, e-mail: ivoweiss@seznam.cz<br />
www.weissawild.cz<br />
ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />
Železniční 469/4, 772 11 Olomouc<br />
Tel: 585 315 022, fax: 585 315 023<br />
e-mail: kancelar@zahrada-olomouc.cz<br />
www.zahrada-olomouc.cz<br />
Zahradnictví Šimková, s.r.o.<br />
Bystřice č. 1139, 739 95 Bystřice nad Olší<br />
Tel: 777 004 752, fax: 558 352 151<br />
e-mail: simka@volny.cz, www.zahradnictvi-simkova.cz<br />
ZELENÉ KOLO, s.r.o.<br />
Koštov 112, 400 02 okr. Ústí nad Labem,<br />
wTel.: 475 501 146<br />
e-mail: info@zelenekolo.cz, www.zelenekolo.cz<br />
3D – Zahrady s.r.o.<br />
Řečice 145, 592 33 Radešínská Svratka<br />
Tel: 774 589 539<br />
e-mail: projekce@3d-zahrady.cz<br />
www.3d-zahrady.cz<br />
Stav k 30. 11. 2011<br />
25
KOUPACÍ JEZÍRKA BEZ HRANIC<br />
kongres<br />
Text: redakce | Foto: archiv szúz<br />
Ve dnech 28. – 30. 9. měly téměř dvě stovky účastníků kongresu možnost slyšet v Českých Budějovicích<br />
přednášky 12 zahraničních a dvou českých lektorů, vybrat si ze sedmi odborných workshopů<br />
a vydat se na jednu z pěti odborných exkurzí. Pořadatelem této prestižní akce byla Sekce biobazénů,<br />
koupacích a okrasných jezírek <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně, organizátorem společnost Greenplan<br />
s.r.o. a patronem mezinárodní organizace Die Internationale Organisation für naturnahe Badegewässer<br />
(IOB), reprezentovaná především Udo Schwarzerem a Peterem Petrichem. Zahraniční vystavovatele,<br />
byl pan Quido Manzke<br />
Účastníci<br />
Že byl kongres vskutku mezinárodní, o tom<br />
svědčí seznam zemí, ze kterých se sjeli<br />
účastníci kongresu. Nejvíce jich bylo z České<br />
republiky (38), následovalo Německo (37),<br />
Rakousko (22), Francie (7), Slovensko (6),<br />
Velká Británie (6), Švýcarsko (5) a pár jednot-<br />
TÉMATA A PŘEDNÁŠEJÍCÍ<br />
Jerome Davis, JAR<br />
Manfred Höfle, D<br />
Yael Ben Zvi, IL<br />
Wolfgang Wesner, A<br />
Miroslav Staněk, CZ<br />
Siegfried Weiermayer, A<br />
Claudia Schwarzer, P<br />
Peter Petrich, A<br />
Phillip Johnson, AUS<br />
Heinz Jaksch, A<br />
Franz Kubacek, A<br />
Jürgen Spieker, D<br />
Stefan Bruns, D<br />
livců přijelo i z Dánska, Litvy, Portugalska,<br />
Španělska, Turecka, Itálie, Nizozemí, Ruska,<br />
Maďarska a Skotska, dokonce i z Austrálie.<br />
Přednášející<br />
Přednášející kongresu naplnili beze zbytku<br />
motto: „Koupací jezírka bez hranic“. Přijeli<br />
Africký zážitek<br />
Legionella<br />
Hydroterapie v Izraeli<br />
Bakterioplankton<br />
Zkušenosti s provozem staveb ke koupání s přírodním způsobem<br />
čištění vody z hygienického pohledu<br />
Statika při zemních pracích<br />
Zabudování koupacích jezírek do krajiny<br />
Koupací jezírka v Americe<br />
Přírodní jezírka v Austrálii<br />
Analýza řas k odhadnutí obsahu živin v koupacích jezírkách<br />
Standarty kvality pro soukromá jezírka v Rakousku<br />
IQN - pečeť kvality pro veřejná koupací jezírka v Německu<br />
Představení nových FLL směrnic pro přírodní veřejné koupaliště<br />
WORSHOPY<br />
Tino Bräuchle a Holger<br />
Teichert, D<br />
Topné systémy pro koupací jezírka<br />
Tomáš Červinka CZ Rostliny do teplých vod<br />
Carsten Schmidt a Claus<br />
Schmitt, D<br />
Spolupráce architekta a stavitele<br />
Blahoslav Maršálek, CZ Hydrobiologické souvislosti stability a kvality vody v nádržích<br />
Peter Enge, E Konstrukce koupacích zón<br />
Helmut Mairhofer, I Substráty<br />
nejenom z okolních evropských států, ale<br />
i z daleké Jihoafrické republiky, Austrálie<br />
a Izraele. Právě přednášky z těchto exotických<br />
zemí patřily k nejpůsobivějším. Všechny<br />
přednášky byly simultánně tlumočeny<br />
do angličtiny, němčiny a češtiny. Přednášky<br />
určené pro všechny účastníky kongresu byly<br />
doplněny odpoledními dvouhodinovými<br />
workshopy, které si účastníci volili podle<br />
předem daného programu. Každý workshop<br />
se uskutečnil vždy dvakrát tak, aby byl uspokojen<br />
zájem účastníků. Nás může těšit, že<br />
k nejlépe hodnoceným workshopům patřila<br />
dílna vedená Prof. Ing. Blahoslavem Maršálkem<br />
na téma „Hydrobiologické souvislosti<br />
stability a kvality vody v nádržích.“<br />
Exkurze<br />
Druhý den kongresu se účastníci rozdělili<br />
do pěti autobusů a odjeli na odborné exkurze.<br />
Pouze málokteří zvolili „vlastivědné“ trasy<br />
do Českého Krumlova a Českých Budějovic.<br />
Většina z nich se chtěla podívat, jaká koupací<br />
jezírka se staví v České republice. Nebylo<br />
vůbec jednoduché zorganizovat přesuny<br />
desítek účastníků mezi několika soukromými<br />
zahradami, ale nakonec se to podařilo.<br />
Svá jezírka pro ně „otevřely“ členové Sekce<br />
biobazénů, koupacích a okrasných jezírek<br />
firmy Česká zahrada K+P a Green engineering<br />
s.r.o.<br />
26
Výstava<br />
Po celou dobu konání kongresu byla v nově<br />
otevřené hale “ T“ otevřena doprovodná výstava,<br />
kde se na ploše 700 m² představilo 25<br />
vystavovatelů, z toho 20 ze zahraničí. Na ní se<br />
mohli účastníci setkat s odborníky zabývajícími<br />
se plánováním, výstavbou a péčí o koupací<br />
jezírka a seznámit se s novinkami v tomto progresivně<br />
se rozvíjejícím oboru. Na výstavě se<br />
představilo 24 firem, Zahraniční vystavovatele<br />
zprostředkoval pan Quido Manzke.<br />
Výstavě dominovala expozice vytvořená členy<br />
Sekce biobazénů, koupacích a okrasných<br />
jezírek, kde na ploše 130 m² vytvořili stylizované<br />
výškově členěné biotopy soukromého<br />
i veřejného charakteru včetně cirkulace,<br />
chrliče, potoku, přepadu, mola.<br />
Na přípravě 6. mezinárodního kongresu<br />
koupacích jezírek v Českých Budějovicích<br />
pracovaly několik měsíců desítky lidí ze<br />
Sekce, svazu i spřátelených organizací.<br />
Kongres a doprovodnou výstavu podpořily<br />
především svou dobrovolnou prací tyto členské<br />
firmy SZÚZ: Ekogreen s.r.o, Greenplan<br />
s.r.o., Green engineering s.r.o., Gabriel s.r.o,<br />
Weiss a Wild s.r.o., Baobab – péče o zeleň,<br />
ACRIS zahrady s.r.o, ACRE spol. s r.o, Česká<br />
zahrada K+P.<br />
SEZNAM VYSTAVOVATELŮ<br />
SIBO B.V.<br />
Nizozemí<br />
Polyplan GmbH Německo<br />
Reinhardt-Plast GmbH<br />
Hydrobalance GmbH<br />
Bevo Armaturen GmbH<br />
Manzke Beton GmbH<br />
Invatronic GmbH<br />
Reiter Bioholz - Timmberra<br />
Německo<br />
Rakousko<br />
Rakousko<br />
Německo<br />
Německo<br />
Rakousko<br />
Messner GmbH & Co. KG Německo<br />
Austrian Aquatic<br />
PoolCare by Schenk GmbH<br />
Minnova BNS GmbH<br />
Firestone Building Products<br />
Fatra a.s.<br />
DIFA Garten Design Handelsvertretung<br />
Balena GmbH<br />
Oase<br />
Aquatechnik Gallhammer<br />
Rössle Bau und Natursteine AG<br />
Rezek MHG s.r.o.<br />
PERAQUA Professional Water<br />
Products GmbH<br />
Acris zahrady s.r.o.<br />
Green engineering s.r.o.<br />
Avistech s.r.o.<br />
Eichler Gartenideen<br />
Německo<br />
Německo<br />
Německo<br />
Belgie<br />
ČR<br />
Německo<br />
Německo<br />
Maďarsko<br />
Rakousko<br />
Německo<br />
ČR<br />
Rakousko<br />
ČR<br />
ČR<br />
Německo<br />
Předseda představenstva SZÚZ v průběhu<br />
příprav prohlásil, že když se kongres podaří,<br />
vykoupe se v jezírku, které tvořilo expozici<br />
Sekce. Svůj slib splnil a koupání se mu moc<br />
líbilo. Bylo to nejoriginálnější poděkování<br />
a uznání všem, bez nichž by se kongres<br />
neuskutečnil.<br />
27
„Přírodní koupaliště – šance pro budoucnost“<br />
V rámci 6. mezinárodního kongresu koupacích jezírek v Českých Budějovicích se uskutečnil<br />
29. září 2011 také jednodenní seminář „Přírodní koupaliště – šance pro budoucnost“.<br />
Zúčastnila se jej téměř stovka zástupců z obecních úřadů, zahradních a krajinářských<br />
architektů, stavebních či zahradnických firem z celé České republiky. Seminář se zabýval<br />
především problematikou veřejných přírodních koupališť. Za pár hodin nebylo samozřejmě<br />
možné sdělit veškeré informace, bylo ovšem možné pootevřít dveře tak, aby účastníci<br />
alespoň zahlédli možnosti, které tento rychle se rozvíjející obor skýtá mnoha obcím či<br />
městům. Autorizovaný krajinářský architekt Ing. Petr Velička, z jehož přednášky vybíráme<br />
pro čtenáře <strong>Inspirace</strong> nejzajímavější body, se nejenom ohlédl do historie, ale účastníkům<br />
semináře také přiblížil svůj pohled na navrhování přírodních bazénů.<br />
kongres<br />
Ing. Petr Velička<br />
autorizovaný krajinářský architekt<br />
VODA V KRAJINÁŘSKÉ<br />
ARCHITEKTUŘE<br />
NÁVRHY PŘÍRODNÍCH BAZÉNŮ<br />
že se vnější podobou a tvaroslovím prvku<br />
snažím vystavět za každou cenu „přírodu“<br />
či ji „věrně“ zachytit, ač nám mnohé současné<br />
realizace tento často pitoreskní obraz<br />
předkládají.<br />
Forma a tvarosloví<br />
Velikost, podobně jako pravidelný geometrický<br />
tvar bazénů určených spíše pro<br />
reprezentaci a mnohdy až divadelní účinek<br />
konceptu celé zahrady nebo parku (divadlo<br />
bylo opravdu pravidelnou a oblíbenou<br />
součástí života vodních děl v zahradě již<br />
od renesance), se nesly ve znamení kánonu<br />
jednotlivých slohových období a to až<br />
do doby velkého zlomu – nástupu romantismu.<br />
Pokud do staveb bazénů nezařadíme<br />
vodní plochy v anglických krajinářských<br />
parcích, pak se bazén „objevil“ v tzv. volné<br />
formě až v polovině dvacátého století.<br />
Teprve v roce 1947 navrhl krajinářský architekt<br />
Thomas Church pozdější ikonu zahradních<br />
bazénů volné formy – bazén, pro který<br />
Adeline Kent stvořila sochu, jejíž křivky se zrcadlí<br />
v hladině. Společně s organickými tvary<br />
celého bazénu, nedílně spojeného s výhledy<br />
do krajiny, tvoří dokonalé umělecké dílo,<br />
které ovlivňuje mnohé tvůrce podnes.<br />
Historie znovuobjevení fenoménu přírodních<br />
bazénů není nikterak dlouhá. I přesto si<br />
však tento prvek již dokázal vydobýt důležité<br />
postavení ve stavbách soudobé krajinářské<br />
architektury. Fenomén přírodních bazénů<br />
je tak v současnosti bezpochyby považován<br />
za jeden z důležitých soudobých vývojových<br />
proudů navazujících na stavby vodních<br />
děl zahrad a parků, které provází člověka<br />
od nepaměti.<br />
Na počátku je nutné si připomenout, že<br />
voda jako fenomén či jako jeden ze šesti<br />
základních elementů (zem, voda, vertikální<br />
struktury, horizontální struktury, vegetace,<br />
klima) je odedávna jedním ze stěžejních<br />
„kamenů“ staveb krajinářské architektury<br />
či zahradního designu. Bazény a přírodní<br />
bazény jsou pak stavbami, jež prezentují<br />
bezpochyby jednu z nejužívanějších „ztvárnění<br />
podob vody“.<br />
Přídavné jméno přírodní zde zpodobňuje<br />
užitý materiál, tedy fakt, že ve stavbě nechybí<br />
rostliny a zároveň je umně k danému účelu<br />
využito přírodních procesů, nikoliv tedy,<br />
zdroj http://0.tqn.com/d/poolandpatio)<br />
Bohužel právě bezmyšlenkovité napodobování<br />
různých améb a ledvinek v tvorbě rádoby<br />
čistě přírodní, jež nemá přesah a souvislost<br />
s celkovým konceptem zahrady či místa,<br />
končí často velmi amatérsky. Jednoduchým<br />
vysvětlením může být skutečnost, že volná<br />
forma je pro navržení správné proporce a tvarů<br />
výsledného harmonického díla mnohem<br />
těžší, než jsou formy klasické. Předpokládá<br />
jistou dávku estetického a uměleckého cítění,<br />
které se bohužel nedá naučit. Paradoxně<br />
tato „přírodní“ améboidní forma je obecně<br />
považována za nejjednodušší způsob, jak<br />
napodobit přírodu a možná z tohoto důvodu<br />
máme v současnosti v našich zemích tak hojné<br />
zastoupení zdeformovaných a tím i pokleslých<br />
míst našich zahrad a veřejných prostranství.<br />
28
Vím, že angažování krajinářského architekta<br />
či architekta není zárukou naplnění všech<br />
výše popsaných principů. Vše záleží na konkrétní<br />
individualitě samotného tvůrce a jeho<br />
schopnosti číst místo, stejně jako na jeho<br />
schopnosti vést plodný dialog s investorem<br />
a v neposlední řadě na schopnosti prezentace<br />
konkrétního návrhu. Vždyť využití vodních<br />
staveb bylo i v historii velmi těsně svázáno<br />
s prioritami společnosti a investorů.<br />
Nicméně při angažování „odborníka na tvorbu<br />
prostoru“ je zde vždy nepoměrně větší<br />
šance vytvořit důstojné a příjemné místo,<br />
které budou lidé rádi využívat a trávit zde<br />
svůj volný čas. Dovoluji si to tvrdit s ohledem<br />
na skutečnost, že architekt je (oproti jiným<br />
profesím) k tomuto holistickému vidění světa<br />
soustavně vzděláván. Následně už zaleží<br />
soukromý přírodní bazén (biotop)<br />
Trávení volného času v naší rychlé době je<br />
stále více spjato s touhou člověka po vlastní<br />
vodní ploše u soukromého domu, která<br />
je kromě estetického účinku určena také<br />
ke koupání. Princip přírodních bazénů však<br />
může být využit i v prostoru veřejném,<br />
kde tento vodní prvek slouží k setkávání<br />
a v sezóně k příjemnému osvěžení ve stále<br />
žádanější čisté vodě bez chemie. Přírodní<br />
bazén (biotop) je totiž přirozenou alternativou<br />
ke klasickým bazénům či koupalištím<br />
s chemickou úpravou vody. Jeho výrazné<br />
specifikum spočívá ve velké variabilitě<br />
tvarosloví samotné stavby a taktéž v jejím<br />
těsném sepětí s vegetací a přirozenými<br />
procesy a ději ve vodním světě.<br />
Potenciál přírodních bazénů<br />
v současné tvorbě veřejných<br />
plováren a koupališť<br />
Dřívější lázně a plovárny využívaly k zásobování<br />
vesměs průtočnou vodu, čímž<br />
byla zajištěna její čistota. Dnes jsou opět<br />
při využití dostupných technologií právě<br />
přírodní bazény a koupaliště zajímavou<br />
a vhodnou možností pro veřejné „lázně“<br />
21. století., pokud jsou ovšem dodržena<br />
při užití vody pravidla celkové kompozice<br />
(mnohdy bohužel povrchně vnímaná a respektovaná).<br />
Dobrým příkladem mohou<br />
být veřejná přírodní koupaliště nedaleko<br />
českých hranic v Marktredwitz (Lohrberg<br />
Stadtlandschaftsarchitektur), Stamsriedu<br />
nebo trochu dál, ale o to větší v Mnichově<br />
(Gilles Vexlard).<br />
jen na tvůrci – jednotlivci, na jeho citlivosti<br />
i pokoře, zda je schopen poslání architektury<br />
či krajinářské architektury naplňovat svou<br />
tvorbou ve spolupráci se všemi dalšími potřebnými<br />
(bio)technickými specialisty.<br />
Ideálem (zcela jistě dostižitelným) jsou pak<br />
taková místa, která splňují nejen technologické<br />
a provozní požadavky, ale budou<br />
tvořit – a to snad především – hodnotné<br />
kulturní prostředí respektující měřítko jak<br />
prostoru, tak člověka a zároveň respektující<br />
nebo dokonce umocňující harmonii a krásu<br />
samotného místa s odkazem na kvalitu a historii<br />
podobných děl našich předků.<br />
Fotografie a obrázky archiv ateliéru M&P<br />
architekti – krajinářská architektura<br />
29
szúz<br />
Registrační číslo projektu<br />
CZ 1.04. /1.1.06/52.00088<br />
V prvním roce trvání tohoto vzdělávacího projektu<br />
se uskutečnilo nebo zahájilo 5 vzdělávacích<br />
kurzů a 4 workshopy, což představuje 75<br />
výukových dnů. Do projektu se zapojilo celkem<br />
341 účastníků.<br />
Zahradnická<br />
perspektiva<br />
profesní vzdělávání členů <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby<br />
4. výukový blok – rozpočtování<br />
s využitím IT<br />
29. – 30. 11. 2011<br />
Místo konání:<br />
Praha – lektor Ing. Jiří Zabranský,<br />
Brno – lektor Ing. Martin Malý<br />
Obsah semináře<br />
Práce s programem SW KROS plus a ceníky<br />
ÚRS: Plochy a úprava území, Zemní práce:<br />
sestavení rozpočtu, úprava nabídky, výstupy<br />
z programu, importy / exporty, vytváření<br />
firemních databází, kalkulace nákladů<br />
Týmový asistent<br />
v oboru zahradní<br />
a krajinné tvorby<br />
Odborná exkurze, 14. – 16. 9. 2011<br />
Program:<br />
Brno – parkové úpravy s odborným výkladem<br />
–Denisovy sady, Studánka, Špilberk<br />
Židlochovice – zahradnické centrum firmy<br />
Hortiscentrum<br />
Valtice – bylinková zahrádka Tiree Chmelar<br />
Lednice – zámecký parku s odborným výkladem<br />
– historický vývoj parku<br />
Akademická zahrada v areálu Zahradnické<br />
fakulty Mendelovy univerzity<br />
trvalkové záhony ZF Mendelovy univerzity<br />
s odborným výkladem<br />
Rakousko, Tulln – prohlídka “Die GARTEN<br />
TULLN”- trvalé krajinné výstavy v Rakousku<br />
Sádek – parkové realizace u zámku Sádek<br />
Třebíč – soukromá rodinná zahrada oceněná<br />
v soutěži Zahrada roku<br />
Kvalifikovaný<br />
pracovník v péči<br />
o zeleň<br />
Pro konání praktické části bylo 68 účastníku<br />
tohoto výukového programu rozděleno<br />
do pěti menších skupin podle sídla firmy tak,<br />
aby měli všichni možnost prakticky vyzkoušet<br />
základní pracovní operace při zakládání<br />
zeleně a péči o zeleň. Praktická část bude<br />
pro každého účastníka obsahovat 4 výukové<br />
dny. V říjnu se uskutečnily dvě dvoudenní<br />
dílny pro účastníky z Moravy.<br />
Praktická část, 11. – 12. 10. 2011,<br />
Frýdek – Místek, Paskov<br />
Lektoři: Rostislav Ivánek, Tomáš Zeman,<br />
Ing. Marie Straková Ph.D.<br />
30
Praktická dílna, která se uskutečnila na pozemcích<br />
Biocelu a.s. Paskov, se zúčastnilo<br />
16 zaměstnanců z 10 firem z Olomoucka,<br />
Ostravska a Frýdecko – Místecka.<br />
přímo na místě. Praktické ukázky použití<br />
travních sekaček, vertikutátorů, štěpkovače<br />
a především univerzálního nakladače vzbudily<br />
zájem nejen u účastníků školení, ale také<br />
u žáků základní školy. Netradiční bylo pojetí<br />
vzdělávání v Rousínově také tím, že se jedná<br />
o certifikovanou přírodní zahradu a tomu<br />
odpovídal i výběr vysazovaných stromů<br />
a keřů. S těmito druhy nemají zkušenosti ani<br />
mnozí zahradníci, takže i po této stránce se<br />
jednalo o velice přínosné školení, protože<br />
zájem o přírodní zahrady obecně stoupá.<br />
Náplň praktické části:<br />
• Odstraňování dřevin s odstraněním kořenů,<br />
frézováním pařezů, štěpkováním<br />
větví<br />
• Obdělání povrchu půdy několika typy<br />
malé mechanizace<br />
• Zakládání záhonů pro výsadbu keřů a výsadba<br />
keřů s mulčováním kůrou<br />
• Odstranění starého travního drnu s přípravou<br />
povrchu pro založení nového<br />
trávníku<br />
• Založení trávníku výsevem a pokládkou<br />
předpěstovaným trávníkovým kobercem<br />
Praktická část, Rousínov,<br />
17. – 18. 10. 2011<br />
Lektoři: Ing. Marie Straková PhD.,<br />
Ing. Jaromír Opravil<br />
Rousínovská přírodní školní zahrada se<br />
stala jedním z míst, kde si prohlubovali své<br />
praktické dovednosti zaměstnanci zahradnických<br />
realizačních firem. Účastníci dílny<br />
se učili modelovat a vyměřit terén, založit<br />
trvalkový záhon, vysadit stromy a keře, založit<br />
trávníky výsevem a pokládkou travním<br />
kobercem. Opravdu horké chvíle si všichni<br />
prožili při poznávání jednotlivých druhů<br />
trav ve sterilním stavu a při výpočtech dávek<br />
pomocných půdních látek aplikovaných<br />
Schodiště a zídky<br />
z přírodního materiálu<br />
Termín konání:<br />
17. – 21. 10., 24. – 28. 10. 2011<br />
Místo konání: Řeznovice – výuková hala<br />
Lektoři: Vojtěch Halámek, Karel Fučík,<br />
Miroslav Horník, František Novák, Tomáš<br />
Koloušek<br />
Program dílny – Teoretická část:<br />
Kámen a kamenné stavby v zahradní architektuře,<br />
problematika stavby kamenných zdí<br />
– zakládání, drenáže, konstrukce a statika,<br />
způsoby pokládky kamene, kamenické nářadí,<br />
příprava a vytyčování staveniště – díla,<br />
návrh modelového díla.<br />
Program dílny – Praktická část:<br />
Založení a stavba suché kamenné zídky,<br />
štětování, opracování a dělení kamene,<br />
praktická stavba kamenné zdi na ztracenou<br />
spáru s pojivem,<br />
Založení schodiště – praktický výpočet,<br />
opracování bloků schodiště, vytvoření<br />
zámků, sestavení schodiště, různé způsoby<br />
zahradních schodišť.<br />
Dokončovací kamenické práce, záklop – hlava<br />
kamenných zdí, obruby a výplně ploch.<br />
Stavba schodiště a výplní, dlažby z pískovcového<br />
masivu, z řezaných desek skládaných<br />
na sebe, zdivo na maltu.Stavba kamených<br />
skalek a potoků – praktické cvičení v ukládání<br />
kamenů do svahu.<br />
Kvalifikovaný stavitel<br />
koupacích jezírek<br />
V říjnu jsme zahájili patrně nejsložitější vzdělávací<br />
kurz, jehož délka je 30 dnů. Celkem<br />
se uskuteční třikrát. Do každého ročníku se<br />
přihlásilo 20-25 účastníku. Kurz je rozdělen<br />
do několika výukových modulů, kde se prolínají<br />
teoretické a praktické části. Na polovinu<br />
teoretické části (cca 11 dnů) zajišťujeme<br />
lektory z Německa a Rakouska. Přednášky<br />
jsou simultánně tlumočeny do češtiny.<br />
První modul se uskutečnil 10. – 13. 10.<br />
2011, druhý modul 7. -9. 11.2011<br />
PROGRAM<br />
Lektor: Carsten Schmidt<br />
Historie koupacích jezírek, základní principy,<br />
dimenzování stavebních variant, práce<br />
na vzorových příkladech, promyšlení vzhledu<br />
a techniky, plánování koupacího jezírka.<br />
Zemní práce, okraj jezírka, vstupy do vody,<br />
způsoby oddělení koupací zóny od regenerační.<br />
Použití přírodního kamene v koupacím<br />
jezírku, dřevo a koupací jezírko, potoky,<br />
vodopády, břehy, typické chyby.<br />
Lektor: Karel Fučík<br />
Vytyčování a vyměřování, teoretická i praktická<br />
část<br />
Lektor: doc. Ing. Vladislav Horák – teoretická<br />
část<br />
Výkopy, příslušné normy, bezpečnost práce,<br />
pažení výkopů, snížení hladiny podzemní<br />
vody/vody ve vrstvách.<br />
Lektorka: Ing. Jana Nováková<br />
Nauka o betonu, betonáž, využití kamene<br />
Lektor: Ing. Rudolf Milerski<br />
Drenáže, odvodnění<br />
Lektor: Josef Vokál<br />
Stavby ze dřeva – materiály, zpracování,<br />
spoje, konstrukční ochrana dřeva, nářadí,<br />
konstrukce. Stavby ze dřeva- praktické<br />
cvičení<br />
31
Rozšíření nabídky<br />
Jak<br />
odborného zahradnického vzdělávání<br />
pracovníků středních škol<br />
jsme vás již informovali v INSPIRACI 1/2011,<br />
stal se <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně v roce<br />
2010 partnerem projektu „Rozšíření nabídky<br />
odborného zahradnického vzdělávání pracovníků<br />
středních škol“. V roce 2011 připravil pro<br />
pedagogy ze středních škol tři dílny – „Zakládání<br />
a údržba trávníků“, „Závlahové systémy“, „Drobné<br />
stavby v zahradě“.<br />
Č. projektu: CZ.1.07/1.3.00/14.0076<br />
Nositel projektu: Mendelova univerzita<br />
v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici<br />
Partner projektu: <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />
zeleně, Brno<br />
szúz<br />
Zakládání trávníků a péče<br />
o trávníky, Lednice,<br />
29. – 30. dubna 2011<br />
Po registraci a úvodním slovu garanta<br />
projektu doc. Ing. Petra Salaše a krátkém<br />
organizačním příspěvku manažerky projektu<br />
Ing. Hany Saskové, pozdravila účastníky<br />
garantka praktické dílny ředitelka SZÚZ<br />
Ing. Jana Šimečková. Seznámila posluchače<br />
s historií i současností soutěže mladých zahradníků<br />
„Lipová ratolest“, protože hlavním<br />
důvodem, proč se <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby<br />
zeleně do projektu rozšířeného vzdělávání<br />
pracovníků středních škol v Lednici zapojil,<br />
byly právě rozhovory s pedagogy, kteří<br />
studenty na „Lipovou ratolest“ každoročně<br />
doprovázejí. Zjistil, že pedagogové postrádají<br />
větší kontakt s praxí i s novými technologiemi<br />
při zakládání zeleně a také nemají<br />
optimální možnost si nové technologie<br />
v praxi vyzkoušet.<br />
Proto také mají dílny, které připravuje SZÚZ,<br />
dvě části – teoretickou a praktickou. Ty praktické<br />
vedou vždy lektoři z praxe.<br />
Po celý první den pak poutavě přednášela<br />
Ing. Lea Duží o zakládání trávníků – rozebrala<br />
kromě standardní přípravy stanoviště a výsevu<br />
také klady a zápory pokládky travních<br />
koberců. Věnovala se ošetřování trávníků<br />
a svou přednášku doplnila fotografiemi<br />
nejčastějších chyb. Hovořila také o závlaze<br />
trávníků a seznámila frekventanty kurzu<br />
s principy různých závlahových systémů.<br />
Odpoledne pokračovala přednáškou o péči<br />
o trávníky, probrala různé typy hnojiv,<br />
význam jednotlivých prvků pro výživu trávníku,<br />
aplikaci hnojiv a nejčastější chyby při<br />
hnojení. Následovala prezentace o regeneraci<br />
trávníků, na kterou navázala informací<br />
o umělých typech trávníků (typy, instalace<br />
a údržba).<br />
Sobotní praktický program vedl v lednickém<br />
zámeckém parku Ing. Oto Bernard -správce<br />
parku. Svůj odborný výklad doplnil praktickými<br />
ukázkami. Účastníci dílny si vyzkoušeli<br />
výsev travní směsi a pokládku travního koberce,<br />
prohlédli si stroje využívané k odstranění<br />
travního drnu a také k následné úpravě<br />
půdy před výsevem. Ing. Bernard také od-<br />
povídal na dotazy a na závěr všechny mile<br />
překvapil návštěvou zámeckého skleníku<br />
doplněnou odborným výkladem.<br />
Akce se zúčastnilo 21 pedagogů, kteří<br />
obdrželi certifikáty o úspěšném absolvování<br />
dílny.<br />
Závlahové systémy, Lednice,<br />
1. – 2. července 2011<br />
V dopoledním bloku rozebrali Ing. Václav<br />
Grézl a Ing. Radek Přibyl problematiku závlahových<br />
systémů pro trávníky, uvedli důvody<br />
pro zavlažování, spotřebu vody pro závlahy,<br />
hovořili o zásadách navrhování závlahových<br />
32
systémů, a také představili jednotlivé části<br />
závlahového systému. Odpoledne se blíže<br />
zabývali konstrukcí jednotlivých prvků<br />
závlahových systémů. O systémech řízení<br />
závlah, o čerpadlech, čerpacích stanicích<br />
a filtraci vody pro závlahu hovořil pan Sýkora.<br />
Stručnou informaci o soutěži „Lipová ratolest<br />
2011“ přednesla tajemnice SZÚZ Ing. Hana<br />
Pijáková. Den byl ukončen praktickou ukázkou<br />
řízení závlah na pokusných plochách<br />
Zahradnické fakulty, kde se role průvodce<br />
ujal RNDr. Tomáš Litschmann.<br />
O sobotní program se podělili všichni<br />
přednášející z předcházejícího dne. Účastníci<br />
praktické dílny se nejen seznámili se<br />
závlahovým systémem v lednickém parku,<br />
ale i s praktickými ukázkami instalace, seřizováním<br />
postřikovačů, různými typy ventilů,<br />
čerpadel a řídících jednotek. S RNDr. Tomáš<br />
Litschmannem si pak prohlédli řízení závlah<br />
na pokusných plochách Zahradnické fakulty.<br />
Všech 20 účastníků obdrželo certifikáty.<br />
Drobné stavby v zahradě,<br />
25. – 26. srpna 2011<br />
Dnes už dávno neplatí, že zahradník chodí<br />
do zahrady jenom s motykou. Tak, jak postupně<br />
narůstá počet soukromých zahrad,<br />
které realizují zahradnické firmy, zvyšují se<br />
i nároky na pracovníky v těchto firmách. Většina<br />
realizačních firem dnes nabízí „zahrady<br />
na klíč“, není tedy možné najímat si na každou<br />
nezahradnickou práci subdodavatele. Je<br />
nutné mít ve firmě také takové pracovníky,<br />
kteří jsou schopni zhotovit dlažbu, postavit<br />
jednoduchou zídku či zahradní jezírko. <strong>Svaz</strong><br />
zakládání a údržby zeleně proto připravil dílnu<br />
o drobných stavbách v zahradě. Na tuto<br />
dílnu se přihlásilo 33 účastníků.<br />
V dopoledním výukovém bloku o problematice<br />
zahradních staveb přednášeli Ing. Jitka<br />
Vágnerová a Ing. Vojtěch Halámek. Zahradní<br />
stavby rozdělili podle typů a shrnuli zásady<br />
navrhování staveb. Velký důraz kladli na stavební<br />
zákon a další současnou legislativu<br />
ve spojení s praxí. Na závěr dopoledního<br />
bloku se účastníci rozdělili do pracovních<br />
skupin, kterým rozdal Ing. Halámek zadání,<br />
podle něhož měla každá pracovní skupina<br />
během odpoledne zpracovat výrobní<br />
(dílenskou) dokumentaci. Zadání bylo<br />
jednoduché, byl to stavební prvek zahradní<br />
architektury – zídka, schodiště, dlažba okolo<br />
jezírka. Pro inspiraci si účastníci semináře<br />
zajeli na exkurzi do Ivančic, kde jim Ing. Halámek<br />
ukázal dlažby a zídky v příměstském<br />
parku Réna. Po exkurzi se všichni přesunuli<br />
do areálu sportovního modelářského centra<br />
u Budkovic, kde bylo zajištěno ubytování<br />
a další přednáškový program. Zahájila jej<br />
v Budkovicích ve velkém vzdušném stanu<br />
Ing. Jana Šimečková prezentací nejzajímavějších<br />
děl oceněných v létech 2009 -11<br />
v soutěži Park a Zahrada roku. Stan byl sice<br />
vzdušný, srpnový den byl však tropický.<br />
Zpocení posluchači byli pozorní a dovedli<br />
ocenit nejlepší díla.<br />
Odpoledne se ujal režie opět Ing. Vojtěch<br />
Halámek. Znovu rozebral nad zpracovanou<br />
dokumentací nejčastější chyby a úskalí při<br />
projektování a stavbě kamenných zídek<br />
a schodišť, či dlažeb. Debata byla velice<br />
intenzívní a protáhla se do pozdních večerních<br />
hodin.<br />
Páteční praktický program ve výukovém<br />
areálu SZÚZ v Řeznovicích seznamoval<br />
účastníky dílny se sortimentem kamene,<br />
používaného pro drobné stavby v zahradní<br />
architektuře a poskytl jim možnost si prakticky<br />
vyzkoušet položení dlažby z žulových<br />
kostek – mozaiku, „desítku“ a odseky nebo<br />
postavit na sucho skládanou kamennou<br />
zídku. Odborně je vedli Ing. Vojtěch Halámek,<br />
Ing. Skopal a ing. Kloda. Dlaždičský<br />
mistr pan Blaha jim předvedl své řemeslo<br />
a podělil se s nimi také o mnoho poznatků<br />
ze své dlouholeté praxe.<br />
Tečkou za programem byla prohlídka významných<br />
stavebních památek v Řeznicích.<br />
Opravili tam totiž historickou kamennou<br />
dlažbu z pískovcových dlaždic v původně<br />
románské rotundě, dnes kostele Petra<br />
a Pavla. Bylo škoda neukázat dlažbu i památky<br />
účastníkům dílny, kteří se už chystali<br />
po vyplnění evaluačních dotazníků s novými<br />
certifikáty do svých domovů.<br />
Ing. Jana Šimečková, foto archiv SZÚZ<br />
V rámci projektu „Rozšíření nabídky<br />
odborného zahradnického vzdělávání<br />
pracovníků středních škol“ zorganizovala<br />
v roce 2011 Zahradnická fakulta v Lednici<br />
ještě tyto semináře:<br />
2. – 5. března Technologie produkce ovoce<br />
8. – 11. června Produkce okrasných rostlin<br />
7. – 10. září Zahradnictví tropů a subtropů<br />
12. – 15. října Spolupráce s veřejností v zahradně<br />
architektonické tvorbě<br />
Více informací o projektu najdete na stránkách<br />
http://www.zf.mendelu.cz/cz/projekty/<br />
resene_projekty/<br />
33
CHCETE DOSTÁVAT<br />
INSPIRACI<br />
V ROCE 2012<br />
<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně připravuje svůj odborný<br />
čtvrtletní INSPIRACE od roku 2005 v nákladu 4 000 ks. Zdarma<br />
jej dostávají všichni, kteří jsou s oborem profesně nebo<br />
pracovně spjati.<br />
Cílové skupiny:<br />
• zaměstnanci příslušných odborů magistrátů městských<br />
a obecních úřadů<br />
• starostové malých obcí<br />
• zahradnické realizační firmy<br />
• stavební firmy<br />
• autorizovaní zahradní a krajinářští architekti<br />
• odborné školy učňovské, střední, vysoké, studenti<br />
• další instituce (ministerstva, výzkumné ústavy, knihovny<br />
Obsahové zaměření:<br />
• technologie při zakládání zeleně péče o zeleň<br />
• použití vhodné mechanizace<br />
• vegetační střechy<br />
• ekologická koupací jezírka<br />
• představení realizovaných projektů<br />
• osobnosti zahradní a krajinářské tvorby<br />
• zkušenosti ze zahraniční odborné soutěže<br />
• celoživotní vzdělávání<br />
• zprávy o činnosti SZÚZ<br />
O zasílání časopisu INSPIRACE uchází stále více nových čtenářů.<br />
Chceme jim vyhovět. Nebudeme posílat INSPIRACI tam, kde ji ani<br />
neotevřou.<br />
Pokud máte zájem dostávat časopis INSPIRACE v roce 2012,<br />
vyplňte registrační formulář na www.szuz.cz nebo zašlete e-mail<br />
na adresu info@szuz.cz. V e-mailu uveďte jméno, firmu (zaměstnavatel,<br />
studující…), poštovní a e-mailovou adresu.<br />
34
Abych se měl<br />
s kým poradit<br />
Abych znal<br />
nové trendy<br />
a technologie<br />
Aby se vědělo, že<br />
patřím mezi kvalitní<br />
a spolehlivé firmy<br />
Abych dál<br />
vzdělával sebe i své<br />
spolupracovníky<br />
SZÚZ se neuzavírá novým členům. Čím více dobrých podnikatelů<br />
v oboru zahradní a krajinářské tvorby bude svaz v České republice<br />
sdružovat, tím lépe může realizovat své plány.<br />
www.szuz.cz<br />
PF 2012<br />
Spokojenost Zdraví Úspěchy Zodpovědnost<br />
36