ke konceptu - Statutární město Ústí nad Labem

ke konceptu - Statutární město Ústí nad Labem ke konceptu - Statutární město Ústí nad Labem

usti.nad.labem.cz
from usti.nad.labem.cz More from this publisher
27.01.2015 Views

Rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu Územního plánu Ústí nad Labem Hlavním zdůvodněním zmíněných dopravních staveb je snaha dopravně odlehčit přetíženému centru města, což je v souladu s požadavkem zadání územního plánu. Koncept územního plánu však nenavrhuje žádné kompenzace ve smyslu úspory prostoru a zklidnění dopravy v centru. V centru města naopak vznikají velká prodejní centra koncipovaná tak, aby přitahovala osobní automobilovou dopravu, proběhla renovace silnice v ulici Malá Hradební, kapacitně se rozšiřuje silnice v ulici Přístavní, koncept územního plánu počítá s více než dvěma tisíci nových parkovacích míst v centru. Vzniklá situace by mohla být silnou pobídkou k zintenzivňování individuální automobilové dopravy (IAD), doprovázenému klesajícím zájmem o udržitelné formy dopravy, zejména MHD. Urbanista Ivan Lejčar ve filmu Auto*Mat výstižně říká: „Kdo seje silnice, sklízí auta.“ Koncept územního plánu pracuje s prognózou, která počítá s tím, že počet obyvatel města se do roku 2030 prakticky nezmění (viz Odůvodnění konceptu ÚP, s. 100). Zvyšování počtu automobilů na osobu, jakož i vytváření podmínek pro zintenzivňování IAD, je přitom v rozporu se zájmy města, s jeho proklamovanými cíli (viz http:/iwww.usti-nl.cz/civitas/) i s prioritami zadání územního plánu, které upřednostňuji „rozvoj integrované veřejné dopravy‘ (s. 5). Zásadní dopravní stavby, jež koncept územního plánu navrhuje, rovněž předjímají velmi vysoké investice do silniční dopravní infrastruktury. Navrhované řešení představuje potenciálně mimořádné zatížení veřejných financí a silnou investiční orientaci města na silniční infrastrukturu. Potřeba ploch územních rezerv bude posouzena v rámci vyhodnocování ÚP ÚnL v souladu s § 55 SZ, kdy nejpozději do 4 let po vydání ÚP ÚnL bude předložena Zastupitelstvu města ÚnL zpráva o uplatňování ÚP ÚnL v uplynulém období. Přeřazením "dopravního radiálně okružního skeletu" do ploch územních rezerv nejsou krácena práva ostatních účastníků řízení, neboť "dopravní radiálně okružní skelet", který je součástí dopravní koncepce bude řešen v horizontu územní rezervy z důvodu časové a finanční náročnosti. Přeřazení "dopravního radiálně okružního skeletu" do ploch územních rezerv je v souladu s § 18 a § 19 SZ (s cílem vytvořit předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích a ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a přitom chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, s úkolem prověřit a posoudit potřebu změn v území s ohledem na životní prostředí a veřejnou infrastrukturu a hospodárné využívání území). S ohledem na tyto uvedené skutečnosti pořizovatel rozhodl, že navrhovaná úprava není podstatnou úpravou návrhu ÚP, kterou by bylo nutné posuzovat a projednávat dle § 50-52 SZ. To je jednak finančně riskantní (město má neblahou zkušenost s finančními potížemi způsobenými výstavbou Mariánského mostu přes Labe), jednak to může odvádět finance i pozornost města Od ostatních forem dopravy a obecněji od ostatních oblasti veřejného života. Plánovaný dílčí obchvat centra počítá s tím, že bude využit místní i tranzitní dopravou a mimo jiné chce ulevit silnici Přístavní. Koncepce v tomto ohledu nedostatečně zohledňuje skutečnost, že intenzita tranzitní dopravy projíždějící přes město markantně poklesne, až bude zprovozněn úsek D8 přes České středohoří (podle informace RSD z listopadu 2009 se uvedení do provozu očekává už v prosinci 2010) a dále až bude vyřešeno napojení Děčína na D8 přestavbou silnice 1/13 (v Územně analytických podkladech Ústeckého kraje z roku 2009 stanovené jako jeden z významných nedostatků dopravní infrastruktury, který je třeba vyřešit). Koncept také pomíjí otázku, jak velkou část dopravy z městských částí na pravém břehu Labe směrem na Lovosice a Prahu obslouží silnice 11/261 díky novému mostu u Litoměřic (zprovozněn v prosinci roku 2009). Je v zájmu města a v souladu s jeho prioritami usilovat o vytlačení tranzitní dopravy mimo území města. Navrhovaný částečný obchvat centra města nebo některé jeho části (například spojeni Žižkovy ulice poblíž sjezdu z dálnice D8 se silnicí 1/30 ve Vaňově) by v rozporu s tím mohl tranzitní dopravu přitahovat. Pokud bude systém nastaven tak, aby se to nestalo, a obchvat se uplatní jen pro dopravu ve městě a blízkém okolí, klademe si otázku, zda to ospravedlní ekonomickou náročnost projektů a případné případy vyvlastňováni (počítá se například s vyvlastněním rodinných domů ve Vaňově, viz s. 111 Odůvodnění konceptu UP). Jelikož zadání územního plánu stanovuje návrhový horizont územního plánu k roku 2025, jedná se o stavby navržené do blízké budoucnosti.

Rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu Územního plánu Ústí nad Labem Doplňme ještě, že zvažované propojení Žižkovy ulice a Předlic by nevhodně křížilo cyklostezku podél Bíliny a rovněž by mohlo mít negativní vliv na řeku Bílinu a její okolí ve smyslu místního biokoridoru a významného krajinného prvku (zejména ve variantě B). Tunelová varianta silnice v ulici Sociální péče si klade za cíl zklidnění prostoru před nemocnici. Tento cíl je nám vlastní. Vzhledem k předpokládané finanční náročnosti projektu a zřejmě i nesnadnosti jeho realizace a vzhledem k tomu, že by bylo vhodné, aby se město snažilo potlačovat dopravní význam silnice 1/30, bychom však namísto tunelu upřednostňovali zpomalení provozu na silnici v ulici Sociální péče záměrným zúžením komunikace na dvoupruhovou silnici a případně dalšími zpomalovacími prvky. Kapacitně by takové řešeni podle našeho názoru postačovalo. Získaný prostor by bylo možné využít k parkování vozidel a k výsadbě izolační zeleně směrem k Masarykově nemocnici. 277. 17.3.2010 MM/OUP/NUP/464/2010 Irena Moudrá Wünschová (zástupce veřejnosti) Všebořice 870, 871, 872 a další na návrhových plochách P3-12 a Z3-7. Návrhové plochy P3-12 (VT) a Z3-7 (VT). PPC ÚŽÍN V prostoru někdejší tlakové plynárny Úžín je vymezeno území (plochy P3-12 a Z3-7) pro těžký průmysl, což umožňuje mimo jiné výstavbu uvažované paroplynové elektrárny. Námitka Požadujeme změnu funkce využiti území z těžkého průmyslu na plochy smíšené výrobní (SM-VR) a případně úplný nebo částečný převod Z3-7 na plochy smíšené nezastavitelné přírodní (SM-NP). Dále požadujeme vyjmutí navazujícího parovodu E4 a E5 ze seznamu veřejně prospěšných staveb. Odůvodnění Město by mělo usilovat o vytlačení těžkého průmyslu ze svého území a nevycházet vstříc novým provozům těžkého průmyslu. Proti výstavbě elektrárny v Ústí nad Labem, městě historicky značně postiženém těžkým průmyslem, se vyslovila většina místní politické reprezentace a je velmi pravděpodobné, že nový podnik těžkého průmyslu na území města odmítá i většina Ústečanů. Pokud by se silný investor snažil výstavbu elektrárny prosadit podle dříve vydaného stavebního povolení, v současnosti zpochybňovaného, vymezení ploch pro lehčí výrobu a skladování by mu dávalo jasně najevo, že není vítán a že do budoucna by těžko elektrárnu rekonstruoval či renovoval. Námitce se vyhovuje částečně. Způsob využití "VT" v lokalitě "PPC Úžín" byl změněn na "SM-VR". Plocha "SM-VR" není v rozporu s urbanistickou koncepcí stanovenou v územním plánu a je v souladu s cíli a úkoly územního plánování stanovenými v § 18-19 stavebního zákona (s cílem vytvořit předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích a ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a přitom chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, s úkolem prověřit a posoudit potřebu změn v území s ohledem na životní prostředí a veřejnou infrastrukturu a hospodárné využívání území). Plocha "SM-VR" byla zapracována do návrhu ÚP ÚnL a projednána v procesu pořizování územního plánu v souladu s § 50 - 52 stavebního zákona. Převodem funkce území na plochy smíšené výrobní (SM-VR), umožňující využit území pro lehčí výrobu a skladování, se úžínská průmyslová zóna funkčně scelí, neboť všechny ostatní průmyslové plochy v této oblasti jsou vymezeny jako SM-VR. Problematické území vymezené pro těžký průmysl je navíc na okraji plánované úžínské průmyslové zóny a jen menší částí leží ve značně zničeném prostředí bývalé tlakové plynárny (návrhová plocha P3-12; rozloha 1,96 ha); větší část tohoto území leží v nezastavěném území, které odpovídá nejspíše definici smíšených ploch přírodních (návrhová plocha Z3-7; rozloha 5,96 ha). Proto lze uvažovat o částečném Či úplném převodu plochy Z3-7 na plochu smíšenou nezastavitelnou přírodní (SMNP). Parovod navazující na výše diskutovanou plochu vymezenou pro těžký průmysl, jehož Části jsou označeny E4 a E5, je v konceptu UP stanoven jako veřejně prospěšná stavba, což znamená, že v zájmu jeho výstavby bude možné vyvlastňovat. Potřeba tepla klesá (novostavby jsou kvalitně zateplené, starší budovy se zateplují) a stávající zdroj centrálního tepla (trmická teplárna) má rezervy, a proto jsme přesvědčeni, že je nežádoucí takto vycházet vstříc soukromému investorovi, jehož zamýšlený provoz (paroplynovou elektrárnu) si město na svém území nepřeje.

Rozhodnutí o námitkách uplatněných <strong>ke</strong> <strong>konceptu</strong> Územního plánu Ústí <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong><br />

Hlavním zdůvodněním zmíněných dopravních staveb je snaha dopravně odlehčit<br />

přetíženému centru města, což je v souladu s požadav<strong>ke</strong>m zadání územního plánu.<br />

Koncept územního plánu však nenavrhuje žádné kompenzace ve smyslu úspory prostoru a<br />

zklidnění dopravy v centru. V centru města naopak vznikají velká prodejní centra<br />

koncipovaná tak, aby přitahovala osobní automobilovou dopravu, proběhla renovace<br />

silnice v ulici Malá Hradební, kapacitně se rozšiřuje silnice v ulici Přístavní, koncept<br />

územního plánu počítá s více než dvěma tisíci nových parkovacích míst v centru.<br />

Vzniklá situace by mohla být silnou pobídkou k zintenzivňování individuální automobilové<br />

dopravy (IAD), doprovázenému klesajícím zájmem o udržitelné formy dopravy, zejména<br />

MHD. Urbanista Ivan Lejčar ve filmu Auto*Mat výstižně říká: „Kdo seje silnice, sklízí auta.“<br />

Koncept územního plánu pracuje s prognózou, která počítá s tím, že počet obyvatel města<br />

se do roku 2030 prakticky nezmění (viz Odůvodnění <strong>konceptu</strong> ÚP, s. 100). Zvyšování počtu<br />

automobilů na osobu, jakož i vytváření podmínek pro zintenzivňování IAD, je přitom v<br />

rozporu se zájmy města, s jeho proklamovanými cíli (viz http:/iwww.usti-nl.cz/civitas/) i s<br />

prioritami zadání územního plánu, které upřednostňuji „rozvoj integrované veřejné<br />

dopravy‘ (s. 5).<br />

Zásadní dopravní stavby, jež koncept územního plánu navrhuje, rovněž předjímají velmi<br />

vysoké investice do silniční dopravní infrastruktury. Navrhované řešení představuje<br />

potenciálně mimořádné zatížení veřejných financí a silnou investiční orientaci města na<br />

silniční infrastrukturu.<br />

Potřeba ploch územních rezerv bude posouzena v rámci vyhodnocování ÚP ÚnL v souladu s §<br />

55 SZ, kdy nejpozději do 4 let po vydání ÚP ÚnL bude předložena Zastupitelstvu města ÚnL<br />

zpráva o uplatňování ÚP ÚnL v uplynulém období.<br />

Přeřazením "dopravního radiálně okružního s<strong>ke</strong>letu" do ploch územních rezerv nejsou<br />

krácena práva ostatních účastníků řízení, neboť "dopravní radiálně okružní s<strong>ke</strong>let", který je<br />

součástí dopravní koncepce bude řešen v horizontu územní rezervy z důvodu časové a<br />

finanční náročnosti.<br />

Přeřazení "dopravního radiálně okružního s<strong>ke</strong>letu" do ploch územních rezerv je v souladu s §<br />

18 a § 19 SZ (s cílem vytvořit předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území,<br />

spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský<br />

rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné<br />

generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích a ve veřejném zájmu chránit<br />

a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a přitom chránit krajinu jako<br />

podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, s úkolem prověřit a<br />

posoudit potřebu změn v území s ohledem na životní prostředí a veřejnou infrastrukturu a<br />

hospodárné využívání území).<br />

S ohledem na tyto uvedené skutečnosti pořizovatel rozhodl, že navrhovaná úprava není<br />

podstatnou úpravou návrhu ÚP, kterou by bylo nutné posuzovat a projednávat dle § 50-52 SZ.<br />

To je jednak finančně riskantní (město má neblahou zkušenost s finančními potížemi<br />

způsobenými výstavbou Mariánského mostu přes Labe), jednak to může odvádět finance i<br />

pozornost města Od ostatních forem dopravy a obecněji od ostatních oblasti veřejného<br />

života. Plánovaný dílčí obchvat centra počítá s tím, že bude využit místní i tranzitní<br />

dopravou a mimo jiné chce ulevit silnici Přístavní. Koncepce v tomto ohledu nedostatečně<br />

zohledňuje skutečnost, že intenzita tranzitní dopravy projíždějící přes město markantně<br />

poklesne, až bude zprovozněn úsek D8 přes České středohoří (podle informace RSD z<br />

listopadu 2009 se uvedení do provozu očekává už v prosinci 2010) a dále až bude vyřešeno<br />

napojení Děčína na D8 přestavbou silnice 1/13 (v Územně analytických podkladech<br />

Ústeckého kraje z roku 2009 stanovené jako jeden z významných nedostatků dopravní<br />

infrastruktury, který je třeba vyřešit). Koncept také pomíjí otázku, jak velkou část dopravy z<br />

městských částí na pravém břehu Labe směrem na Lovosice a Prahu obslouží silnice 11/261<br />

díky novému mostu u Litoměřic (zprovozněn v prosinci roku 2009).<br />

Je v zájmu města a v souladu s jeho prioritami usilovat o vytlačení tranzitní dopravy mimo<br />

území města. Navrhovaný částečný obchvat centra města nebo některé jeho části<br />

(například spojeni Žižkovy ulice poblíž sjezdu z dálnice D8 se silnicí 1/30 ve Vaňově) by v<br />

rozporu s tím mohl tranzitní dopravu přitahovat. Pokud bude systém nastaven tak, aby se<br />

to nestalo, a obchvat se uplatní jen pro dopravu ve městě a blízkém okolí, klademe si<br />

otázku, zda to ospravedlní ekonomickou náročnost projektů a případné případy<br />

vyvlastňováni (počítá se například s vyvlastněním rodinných domů ve Vaňově, viz s. 111<br />

Odůvodnění <strong>konceptu</strong> UP). Jelikož zadání územního plánu stanovuje návrhový horizont<br />

územního plánu k roku 2025, jedná se o stavby navržené do blízké budoucnosti.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!