ke konceptu - Statutární město Ústí nad Labem

Rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu Územního plánu Ústí nad Labem
Navržené plochy pro průmyslové využití jsou od plánovaného rekreačního území odděleny
jen úzkým pásem izolační zeleně (plocha N9-9) v šířce kolem 70 metrů. Břeh samotného
jezera Milada je od nejbližšího okraje průmyslových ploch vzdálen asi 360 metrů západně.
Navrhované plochy pro průmyslové využití mají navíc mírně vyšší nadmořskou výšku než
plánovaná rekreační oblast. Výška staveb na průmyslových plochách může být značná (na
plochách vymezených pro těžký průmysl lze umisťovat i elektrárny, teplárny či chemické
provozy). Plán počítá s umístěním vedení vysokého napětí E8 (50-110 kV) a E9 (1-35 kV) na
západní okraj navrhovaných ploch pro průmyslové využiti, zřejmě i s přesahem do pásu
izolační zeleně. Lze předpokládat, že průmyslové stavby a stožáry vysokého napětí
negativně ovlivní estetickou hodnotu nejbližšího okolí rekreační oblasti. Dále lze
předpokládat, že provoz průmyslových podniků může rekreační oblast negativně ovlivnit
také zplodinami, zápachem a hlukem.
Způsob využití plochy "VL", "SM-NP" není v rozporu s urbanistickou koncepcí stanovenou v
územním plánu a je v souladu s cíli a úkoly územního plánování stanovenými v § 18-19
stavebního zákona (s cílem vytvořit předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území,
spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský
rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné
generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích a ve veřejném zájmu chránit
a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a přitom chránit krajinu jako
podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, s úkolem prověřit a
posoudit potřebu změn v území s ohledem na životní prostředí a veřejnou infrastrukturu a
hospodárné využívání území).
Způsob využití plochy "VL", "SM-NP" byl zapracován do návrhu ÚP ÚnL a odsouhlasen v
procesu pořizování územního plánu v souladu s § 50 - 52 stavebního zákona.
Plánovaná rekreační oblast by měla zpříjemnit život obyvatelům Ústí nad Labem i širšího
okolí a přispět k potlačování pověsti města jako špinavého centra průmyslu. Proto je velmi
nevhodné umisťovat do jejího sousedství průmyslové plochy. Ve vzdálenějších místech
Předlic, jakož i v jiných částech města je plánována řada jiných ploch pro průmyslové
využiti. Tyto plochy jsou často umisťovány do starých průmyslových areálů a ploch
(brownfieldy) a do blízkého okolí stávajících průmyslových ploch, což je mnohem vhodnější.
Do těsného sousedství plánované rekreační oblasti průmysl nepatří.
276.
17.3.2010
MM/OUP/NUP/463/2010
Irena Moudrá
Wünschová (zástupce
veřejnosti)
Bukov, Klíše, Ústí
nad Labem,
Hostovice,
Střekov, Svádov,
Krásné Březno
Bukov, Klíše, Ústí nad Labem, Hostovice, Střekov, Svádov, Krásné Březno.
Rozsáhlá problematika týkající se velkého množství parcel.
Hlavní dopravní stavby navržené v Konceptu ÚP: částečný obchvat centra a tunel v ulici
Sociální péče.
SILNIČNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Navrhovaná koncepce silniční dopravní infrastruktury formuje podmínky pro výstavbu
dílčích dopravních staveb, které by měly fungovat buď jednotlivě, anebo jako částečný
obchvat centrální části města. Jde zejména o tyto navržené stavby (některé ve variantách A
a 8):
tunelové řešeni silnice v ulici Sociální péče, tunelové propojeni Bukova s ulicí Jateční,
propojeni ulic Jateční a Žižkova za pomoci mostu přes Bílinu a železniční trať, tunelové
propojení Žižkovy ulice s Vaňovem, mostní propojení Vaňova a Střekova, tunelové
propojení Střekova a Olšinek a mostní propojení Olšinek s Krásným Březnem.
Námitce se vyhovuje
částečně.
Zastupitelstvo města rozhodlo na svém jednání dne 17. 6. 2010 o výběru "varianty A -
Komunikační propojení silnice I/30 (Pražská) se silnicí II/613 (Žižkova) přes ulici Jateční do
ulice Božtěšická. Vyústění v prostoru Bukova v ulici Božtěšická bude upraveno dle VARIANTY
B".
Vybraná varianta byla zapracována do návrhu ÚP ÚnL a odsouhlasena v procesu pořizování v
souladu s ustanovením § 50-52 stavebního zákona jako součást dopravní koncepce -
"dopravní radiálně okružní skelet", sloužící k ochraně města.
Dopravní radiálně okružní skelet byl na základě usnesení Zastupitelstva města ÚnL č. 8/11 ze
dne 22. 9. 2011 vyjmut z veřejně prospěšných staveb a z návrhových ploch a byl přeřazen do
ploch územních rezerv.
Zastupitelstvo města vydalo toto usnesení na základě veřejného projednání návrhu ÚP ÚnL,
kdy byla zohledněna finanční a časová náročnost záměru a možnost hledání citlivějšího řešení
k obyvatelům města.
Námitka
Požadujeme vypracováni nulové varianty zamýšleného dopravního obchvatu centra,
případně doplněné o návrhy drobnějších úprav silniční infrastruktury, které by omezily
dopravní zatížení centra města, a důkladného zhodnoceni výhod a nevýhod, přínosů a rizik
variant výstavby a nevýstavby navržených části zamýšleného obchvatu, a to v kontextu
nově zprovozněných, dokončovaných a plánovaných významných silničních a dálničních
tahů v okolí města.
Odůvodnění
Navrhované rozšíření silniční dopravní infrastruktury v konceptu územního plánu jako
jediné vyvolává dojem vizionářského rozmachu. Navrhované dopravní stavby slibuji řadu
přínosů, a to jednotlivě i jako celek. Znepokojuji nás však jejich negativa a rizika, která
mohou nad jejich přínosy v mnoha případech převážit. Jsme přesvědčeni, že u takto
zásadních a finančně náročných projektů je nutné zastupitelům města předložit i nulovou
variantu.
Územní rezervy jsou dle stavebního zákona definovány jako "plochy a koridory, jejichž cílem
je prověřit možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem,
který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití“.
Plochy vymezené v ÚP ÚnL jako územní rezervy je možno využít pouze za podmínky
zpracování územních studií pořízených v souladu s § 30 stavebního zákona. Územní studie
navrhne, prověří a posoudí možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj
některých funkčních systémů v území, například hledání takového dopravního řešení, které
bude co nejcitlivější k obyvatelům města, finanční náročnost, apod., které by mohly
významným způsobem ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich
vybraných částí. Zpracované a zaevidované územní studie budou podkladem pro případné
změny územního plánu.
Funkce územní rezervy umožňuje využití v souladu se stavem v území dle způsobu využití v
ÚP ÚnL.