PDF, 4 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro
PDF, 4 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro
PDF, 4 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
téma<br />
Bezpečnější intravenózní terapie<br />
Léčiva připravená k podání<br />
Mgr. Jitka Bačová, Mgr. Jana Gregorová, PharmDr. Irena Netíková, Ph.D., PharmDr. Martin Šíma<br />
Oddělení klinické farmacie, Nemocnice Na Bulovce<br />
S intravenózním podáním léčiv a riziky souvisejícími s touto<br />
cestou podání pacientovi se v praxi setkáváme v různé míře<br />
ve všech typech zdravotnických zařízení, a to na lůžkách akutní<br />
i následné péče, v největší míře pak na jednotkách intenzivní<br />
péče a ARO, kde je trend ke vzrůstajícímu počtu intravenózně<br />
aplikovaných léčiv nejvýraznější a souvisí s narůstajícími<br />
možnostmi intenzivní medicíny. Světové zdravotnické instituce<br />
zabývající se bezpečností pacientů se na základě výsledků<br />
studií a hlášení medikačních pochybení opakovaně shodují, že<br />
na intravenózní terapii se musí pohlížet jako na vysoce rizikovou<br />
aktivitu vyžadující speciální pozornost zdravotnických zařízení<br />
a zajištění procesů vedoucích k minimalizaci rizik s tím spojených.<br />
Identifikace rizik intravenózní terapie<br />
Jeden z prvních zásadních dokumentů upozorňující<br />
na rizika medikačních pochybení<br />
v souvislosti s intravenózně podávanými<br />
léčivy vydala již v roce 1999 americká komise<br />
pro akreditaci zdravotnických zařízení<br />
– Joint Commission. Tato výstraha se opírá<br />
o multicentrickou studii vedenou Institutem<br />
pro bezpečnou medikační praxi (Institute for<br />
Safe Medication Practices, ISMP), která měla<br />
za cíl monitorovat léčiva a situace vedoucí<br />
nejčastěji k poškození pacienta.<br />
Výsledek studie ukázal, že většina omylů,<br />
které měly za následek závažné poškození<br />
nebo úmrtí pacienta, byla způsobena při<br />
používání konkrétní skupiny léčiv. Za léčivé<br />
přípravky s největším rizikovým potenciálem<br />
k poškození pacienta tak byly označeny<br />
opioidy, inzulin, koncentrovaný roztok kalia,<br />
intravenózní antikoagulancia (heparin)<br />
a chlorid sodný v koncentraci vyšší než 0,9<br />
procenta.<br />
převzato z <strong>Medical</strong> Tribune 11/2012<br />
se souhlasem redakce<br />
Výstupem dokumentu byl kromě definice<br />
rizikových skupin léčiv také souhrn doporučených<br />
strategií ke zvýšení bezpečnosti pacienta<br />
založený na identifikaci nejčastějších<br />
rizikových faktorů v souvislosti s podáváním<br />
vysoce rizikových léčiv. Obecně je lze shrnout<br />
do následujících bodů:<br />
nutnost standardizace koncentrací používaných<br />
léčiv;<br />
minimalizace přípravy léčiv zdravotnickým<br />
personálem přímo na oddělení;<br />
omezený přístup personálu k vysoce koncentrovaným<br />
roztokům elektrolytů a odstranění<br />
vysoce rizikových léčiv ze skladů<br />
na oddělení;<br />
zajištění medikace ve formě léčiv připravených<br />
k podání (premixy), kdykoli je to<br />
možné.<br />
Tato doporučení se následně stala součástí<br />
mezinárodních standardů akreditačních komisí<br />
zdravotnických zařízení a jsou dále rozvíjena<br />
řadou světových i národních institucí<br />
zabývajících se bezpečností pacientů, jako<br />
je britská Národní agentura pro bezpečnost<br />
pacientů (National Patient Safety Agency,<br />
NPSA) nebo Světová zdravotnická organizace<br />
(WHO).<br />
Příprava intravenózního léčiva jako rizikový<br />
proces<br />
Významným rizikovým momentem celého<br />
procesu intravenózní terapie je samotná<br />
příprava léčiva určeného k intravenóznímu<br />
podání.<br />
Jedná se o časově i pracovně náročný proces,<br />
který zahrnuje řadu kroků, přičemž každý<br />
z těchto kroků přispívá k riziku medikačního<br />
pochybení. Jako nejčastější pochybení při přípravě<br />
intravenózních léčiv bylo řadou studií<br />
identifikováno:<br />
podání chybné dávky v důsledku chybného<br />
výpočtu či chybného naředění léčiva;<br />
vynechání či záměna léčiva při přípravě;<br />
nesprávná technika přípravy, zahrnující<br />
např. nedodržení aseptického postupu;<br />
chybné či chybějící označení léčiva.<br />
Opatření pro bezpečnější intravenózní<br />
terapii<br />
Jedním z doporučených opatření ke zvýšení<br />
bezpečnosti intravenózní terapie je minimalizace<br />
přípravy léčiv zdravotnickým personálem<br />
přímo na oddělení.<br />
Toto opatření lze v praxi zajistit přesunem<br />
přípravy léčiv do lékárny, kdy studie jednoznačně<br />
prokázaly snížení rizika pochybení<br />
a zajištění sterility přípravků. Vzhledem k velkému<br />
množství intravenózně podávaných<br />
léčiv v rámci lůžkového zařízení, variabilitě<br />
dávkování a nutnosti okamžitého podání<br />
léčiva však nelze za stávajících podmínek<br />
zajistit paušální převzetí veškeré přípravy<br />
lékárnou. V současnosti se tak lékárny soustřeďují<br />
především na zvlášť náročné lékové<br />
6