Laboratornà práce Ä. 4 Téma: nitrace - Chemie na GJO
Laboratornà práce Ä. 4 Téma: nitrace - Chemie na GJO
Laboratornà práce Ä. 4 Téma: nitrace - Chemie na GJO
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Laboratorní práce č. 4<br />
Téma: <strong>nitrace</strong><br />
Úkol č.1: proveďte nitraci benzenu (toluenu)<br />
K 1 ml čerstvě připravené nitrační směsi (1 ml konc. kyseliny dusičné a 1 ml konc. kyseliny sírové)<br />
přidáme několik kapek benzenu nebo toluenu. V obou případech se reakční směs silně zahřeje a po<br />
chvíli se objeví žluté zbarvení nitrosloučeniny, které je u nitrotoluenu hlubší. Obsah zkumavky<br />
<strong>na</strong>lijeme do kádinky s vodou, přičemž ucítíme zřetelný charakteristický hořkomandlový zápach.<br />
Pozor! reakci je nutno provádět jen s malým množstvím chemikálií a případně chladit pod tekoucí<br />
vodou.<br />
Úkol č.2:<br />
a) Proveďte nitraci benzenu, xylenu a <strong>na</strong>ftalenu s různě energickými nitračními činidly<br />
b) Produkty vzájemně porovnejte<br />
Pomůcky:<br />
váhy, váženka, vodní lázeň, trojnožka, síťka, kahan, pipeta, teploměr, zkumavky, kádinky<br />
Chemikálie:<br />
benzen (C 6 H 6 ), xylen (C 6 H 4 (CH 3 ) 2 ), <strong>na</strong>ftalen (C 10 H 8 ), konc. kyseli<strong>na</strong> sírová (H 2 SO 4 w = 93 %),<br />
15 M– HNO 3 , 12 M– HNO 3 , 10 M– HNO 3 , voda (H 2 O), k přípravě roztoků používáme kys.dusičnou<br />
(w = 67,5%)<br />
Postup:<br />
1. Vypočítáme množství kyseliny dusičné potřebné <strong>na</strong> přípravu roztoků daných koncentrací.<br />
2. Připravíme nitrační směs – smícháním 5 ml 15 M– HNO 3 a 5 ml koncentrované kyseliny<br />
sírové. Smíchání obou kyselin provedeme za stálého chlazení studenou vodou.<br />
3. Podle tabulky dáme do tří zkumavek aromatické uhlovodíky a pozvol<strong>na</strong> po kapkách přidáváme,<br />
za chlazení zkumavek v kádince studenou vodou, uvedená nitrační činidla. Po přidání každé<br />
kapky nitračního činidla obsah zkumavky opatrně protřepeme. (Neustále pracujeme s ochranným<br />
štítem <strong>na</strong> obličeji, reakci ve zkumavce č. 1 provádíme v gumových rukavicích.)<br />
4. Zkumavku s benzenem a reakční směsí dáme do vodní lázně zahřáté <strong>na</strong> 60° C, směs ve zkumavce<br />
mírně protřepeme a po třech minutách vyjmeme a ochladíme.<br />
5. Produkty <strong>nitrace</strong> ze zkumavek vylijeme jednotlivě do tří kádinek s 15 ml ledové vody. Sledujeme<br />
zda se vyloučí produkty <strong>nitrace</strong> a výsledky dosažené v jednotlivých pokusech porovnáme.
Zkumavka č. aren nitrační činidlo<br />
1<br />
2<br />
3<br />
3 ml benzenu<br />
3 ml xylenu<br />
1 g <strong>na</strong>ftalenu<br />
5 ml 12 M- HNO 3 a 5 ml H 2 SO 4<br />
5 ml 15 M – HNO 3<br />
5 ml 10 M – HNO 3<br />
Závěr:<br />
Pro který z použitých uhlovodíků bylo nutno k nitraci použít nejenergičtějšího nitračního<br />
činidla Svou odpověď zdůvodněte.<br />
Napište chemické rovnice a mechanismy reakcí, které jste v laboratorním cvičení provedli.<br />
Vypočítejte, kolik cm 3 65% kyseliny (ρ = 1,39 g.cm-3) je třeba <strong>na</strong> nitraci 1 g <strong>na</strong>ftalenu.<br />
Vypočítejte, kolik cm 3 nitrobenzenu lze teoreticky získat z benzenu o objemu 10 ml.<br />
(ρbenzenu = 0,879 g.cm -3 , nitrobenzenu =1,198 g.cm -3 ).<br />
Vypočítejte, kolik gramů anilínu lze teoreticky získat z nitrobenzenu o objemu 2 ml.