2. 2013

More documents

Recommendations

Info

Přísloví – lidovou tradicí udržovaná mravní poučení v ustálené větné podobě – a pořekadla – lidovou tradicí ustálené životní zkušenosti například z přírody a hospodaření a spolu s nimi spojené zvyky – ustálené způsoby chování nebo jednání daného společenského celku – rozhodně patří k pokladnici lidové slovesnosti. Jsou výsledkem názorů lidí na nejrůznější události. Vznikaly ve staletém procesu, mnohé mají své kořeny v pohanských dobách. Jsou určitým návodem, jak by se měli lidé chovat od narození až po smrt i v průběhu různých dnů jednoho každého roku. Byly uchovávány ústním podáním v ustálené a vytříbené jazykové formě z generace na generaci. V naší vlasti byly většinou prvně písemně zaznamenány teprve v devadesátých letech 19. století v souvislosti s pražskou národopisnou výstavou roku 189<strong>2.</strong> Jejich sběrateli se většinou stali čeští venkovští učitelé a kronikáři, kteří psali obecní kroniky, ale především ti, kdož si vedli kroniky rodinné. Dalším obdobím zájmu o pranostiky se stala léta po vzniku Československé republiky v roce 1918. Dílčí zápisy těchto projevů lidové slovesnosti byly publikovány ve sbornících Od Ještědu k Troskám a Sborníku železnobrodském, které začaly vycházet v regionálních nakladatelstvích po roce 1920. Pochopitelně, že doznaly i souborné knižní podoby a mnohé postihovaly i krajové nuance. Dnes se na přísloví, pořekadla i obyčeje díváme ve světle moderních vědeckých poznatků se shovívavým úsměvem. Nadále však zůstanou ukázkou úsilí generací předků po poznání světa a dění v něm. Čas od času se objevují v krásné literatuře, občas je neopominou citovat zvláště meteorologové. Z časových důvodů se mi nepodařilo napsat pranostiky, které se vztahují k měsíci lednu. Předkládám proto čtenářům pranostiky únorové, neboť druhý měsíc roku je na ně stejně bohatý, téměř jako leden. Prvním významným dnem jsou v lidovém podání Hromnice, které spadají na <strong>2.</strong> února. Právě k nim lidová slovesnost zaměřovala řadu doporučení, jak si upevňovat v tento den zdraví. Sluneční svit na Hromnice určoval i stupeň zdraví lidí. Pokud svítí slunce dopoledne, budou zdraví po celý rok mladí lidé, sluneční svit v poledne a v odpoledních hodinách věstí zdraví všem dospělým a sluníčko navečer dle pranostik dává pevné zdraví starým. Rychnovský zpravodaj 10 Přísloví, pořekadla a obyčeje Významnou roli v této záležitosti hrály posvěcené hromniční svíčky. Doporučovalo se totiž, že lidem postiženým chřipkami, angínami a nejrůznějšími krčními problémy stačí potírat příslušná místa hromniční svíčkou. Pokud byly v domě jedovatiny (rozuměj nerůznější nemoci), stačilo dle pranostik umístit pod práh domu zelený drn, bylo vystaráno. To by bylo něco pro současné ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny. Ale strkej dnes drn pod práh panelových domů. Hromniční svíčky dle lidových pověr zaručeně chránily před požáry za bouřek. Jen musely být zapáleny s dostatečným předstihem. Pak byl účinek jednoznačný. Na Hromnice se doporučovalo nasázet kolem hnojišť alespoň větve angreštů. Ty totiž měly spolehlivě ochránit dům a především lidi před čarodějnicemi a jejich pekelnými kouzly a čarováním, napomáhaly rovněž udržovat zdraví. Naši předkové varovali především ženy před tím, aby se v hromniční den pouštěly do šití. Pokud by tak učinily, budou se jim po celý rok podebírat prsty a navíc takový člověk bude vystaven zvláštnímu nebezpečí, že do něj udeří blesk. V pranostikách se na Hromnice často objevují ty, které souvisejí s počasím a jak se promítnou v příštích obdobích. Mezi nejznámější jistě patří - „Na Hromnice svítí-li slunko, na polích bude hojnost žita i pšenice“. Varování se skrývá v projevu – „Teče- li na Hromnice voda v koleji, dlouhá zima ještě zavelí“ stejně jako – „Je- -li na Hromnice zima, medvěd rozhazuje boudu, pakli teplo, staví ji“. V hromniční den platí i další pranostika – „Chumelenice na Hromnice lákají z nor jezevce, je-li pěkně, zalézají dál“. O Hromnicích se výrazně prodlužuje den. Jestliže svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá, na Boží Narození jde jen o bleší převalení, na Tři krále o fous (krok) dále, na Hromnice o hodinu více. Měsíc až do Škaredé středy byl věnován masopustnímu veselí, dobrému jídlu a pití i masopustním průvodům. Postavy průvodů byly pevně určeny, rozhodně v nich chyběly dnešní princezničky s kovboji a případné příšery. V den masopustních průvodů měly maškary moc nad vesnicemi i městečky, aniž je k tomu opravňovala nejrůznější rozhodnutí starosty. Všichni lidé si pokládali za čest, pokud je maškary navštívily. Není příliš známé, že i v únoru se na některých místech chodilo na koledu. Tak tomu bylo na den svaté Doroty, jejíž jméno se objevovalo v kalendáři 6. února. Při této koledě bývala hrána děsuplná hra o stětí svaté Doroty, krásné a bohabojné dívky, která odmítla ukrutného krále Aprenciuse. Pranostikami opředený byl i svatý Matěj, který má svůj svátek 24. února. Říká se v nich například – „Když o Matěji je zima, její konec je v nedohlednu“. Jiná pranostika je však optimističtější, neboť tvrdí – „ Dobře bude, pokud se na Matěje skřivan napije vody z koleje“. Když však v tento den prší, urodí se hodně brambor, pokud je větrno, budou stromy plné ovoce. Běda však, když – „ Na svatého Matěje voda břehy omeje, ale mráz v ten den čtyřiceti dalšími pokračuje“. Svatý Matěj byl ve zvycích spojován s buzením ovocných stromů, aby rodily hodně kvalitního ovoce. V tento den posílali rodiče své bosé děti do zahrad, aby voláním – „Svatý Matěji, přines nám úrody do naší zahrady“ tuto skutečnost přivolaly. Často tak činili hospodáři a většinou nejstarší členové rodiny. Je zajímavé, že na některých místech lidé zdobili stromy v zahradách i zavěšováním drobných kousků pečiva. Co by si jen počali Pražané, pokud by neměli svoji matějskou pouť, jen těžko domyslet. Daleko nejznámější jsou pranostiky, které souvisejí s hospodařením. I dnes víme, že – „ Únor bílý - pole sílí“ nebo „Únor studený – srpen horký“. Ale pozor – „Mírný únor – bídný jarní čas“. Tak tolik jen některé pranostiky a obyčeje únorové, jak je znali v minulosti především lidé na venkově. Příště možná dojde na měsíc březen. J. Kurfiřt, kronikář dle dobových materiálů Veřejná prezentace návrhů řešení vzhledu západní části náměstí (parku) s autory návrhů se uskuteční na MěÚ 18. února v 19.00 hodin. Všichni zájemci jsou na tuto debatu srdečně zváni.
Jak správně postupovat při evakuaci Evakuace je souhrnem opatření pro rychlé, bezpečné a účinné přemístění osob, zvířat a majetku z objektu nebo oblasti ohrožené mimořádnou událostí do bezpečí. V případě dlouhodobější evakuace jde o přemístění do evakuačních středisek, která jsou předem vytipována. To znamená do prostor, kde je zajištěno nouzové ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. V Libereckém kraji se jedná zejména o prostory základních škol nebo internátních zařízení. Evakuaci je oprávněn nařídit velitel zásahu při záchranných pracích, zaměstnavatel pro svůj objekt, starosta obce v rámci území své obce, starosta obce s rozšířenou působností pro svůj správní obvod ORP a hejtman kraje pro část území svého kraje. S evakuací se dnes nejčastěji můžeme setkat například při požárech výškových budov, nákupních center a kulturních zařízení nebo při povodních a úniku nebezpečných látek. Pokud hrozí bezprostřední nebezpečí, dozvíme se o evakuaci například od velitele zásahu, zaměstnavatele nebo správce objektu, z místního rozhlasu, z radiovozů policie nebo hasičů. Pokud nebezpečí z prodlení nehrozí, dozvíme se potřebné Hasiči radí občanům informace také z médií, zvláště České televize a Českého rozhlasu. V případě vyhlášení evakuace je důležité vědět, co udělat před odchodem z domácnosti, kanceláře či jiného objektu. Při krátkodobém opuštění objektu (na několik hodin): • Vypněte všechny plynové a elektrické spotřebiče, zhasněte světla, vypněte vodu. • Uhaste otevřený oheň. • Vypněte topení (plynový kotel). • Vezměte s sebou zabezpečené domácí mazlíčky. • Malým dětem dejte do kapsy cedulku se jménem a kontaktem na rodiče. • Uzamkněte objekt a přesvědčte se, že i ostatní v budově o evakuaci vědí. • Pomozte malým dětem, osobám starým, invalidním či jinak hendikepovaným. Při dlouhodobém opuštění objektu (kromě výše jmenovaných): • Připravte si evakuační zavazadlo. • Pro zabezpečené domácí mazlíčky, které berete s sebou, nezapomeňte krmivo a vodu. • Zabezpečte hospodářské zvířectvo dostatkem krmiva a vody. • Vypněte hlavní uzávěr vody a plynu. • Označte obydlí zprávou o počtu evakuovaných osob a místě Vaší evakuace, která slouží orgánům krizového řízení. Evakuační zavazadlo je kufr, taška nebo batoh s věcmi, které jsou nezbytné pro přechodné opuštění domova na více než jeden den. Každá osoba by měla mít pouze jedno zavazadlo (dospělí do 25 kg, děti do 10 kg) označené jménem, případně telefonním kontaktem. Obecně platí, že by evakuační zavazadlo mělo obsahovat věci, které jsou třeba při třídenním pobytu v přírodě. Obsah evakuačního zavazadla: • trvanlivé potraviny, pití, hrnek, miska, příbor, zavírací nůž • peníze, cennosti, dokumenty, smlouvy, přenosné disky s důležitými daty • běžné hygienické potřeby a léky nebo zdravotní pomůcky k dennímu užívání • oblečení odpovídající danému ročnímu období, náhradní prádlo a obuv • spací pytel, deka, karimatka • mobilní telefon s nabíječkou, rádio s náhradními bateriemi, svítilna, šití • předměty pro vyplnění volného času – knihy, menší společenské hry a hračky por. Mgr. Iva Michalíčková koordinátor preventivně výchovné činnosti HZS Libereckého kraje Rychnovský zpravodaj 11
Page 1 and 2: 2 Předběžný zápis do MŠ a zá
Page 3 and 4: Z jednání zastupitelstva města R
Page 5 and 6: V sobotu 21. 12. 2012 se v sále re
Page 7 and 8: Za účast v luštění z minulého
Page 9: Z rychnovské kroniky v klidu a to
Page 13 and 14: Matador české hudební scény s h
Page 15 and 16: 17. 2. v 16.00 Dětský karneválek

2. 2013

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?