2. 2013

Přísloví – lidovou tradicí udržovaná
mravní poučení v ustálené větné podobě
– a pořekadla – lidovou tradicí ustálené
životní zkušenosti například z přírody a
hospodaření a spolu s nimi spojené zvyky
– ustálené způsoby chování nebo jednání
daného společenského celku – rozhodně
patří k pokladnici lidové slovesnosti. Jsou
výsledkem názorů lidí na nejrůznější události.
Vznikaly ve staletém procesu, mnohé
mají své kořeny v pohanských dobách.
Jsou určitým návodem, jak by se měli lidé
chovat od narození až po smrt i v průběhu
různých dnů jednoho každého roku.
Byly uchovávány ústním podáním
v ustálené a vytříbené jazykové formě
z generace na generaci. V naší vlasti byly
většinou prvně písemně zaznamenány
teprve v devadesátých letech 19. století
v souvislosti s pražskou národopisnou
výstavou roku 1892. Jejich sběrateli se
většinou stali čeští venkovští učitelé a kronikáři,
kteří psali obecní kroniky, ale především
ti, kdož si vedli kroniky rodinné.
Dalším obdobím zájmu o pranostiky
se stala léta po vzniku Československé
republiky v roce 1918. Dílčí zápisy těchto
projevů lidové slovesnosti byly publikovány
ve sbornících Od Ještědu k Troskám a
Sborníku železnobrodském, které začaly
vycházet v regionálních nakladatelstvích
po roce 1920. Pochopitelně, že doznaly i
souborné knižní podoby a mnohé postihovaly
i krajové nuance.
Dnes se na přísloví, pořekadla i obyčeje
díváme ve světle moderních vědeckých
poznatků se shovívavým úsměvem.
Nadále však zůstanou ukázkou úsilí
generací předků po poznání světa a dění
v něm. Čas od času se objevují v krásné
literatuře, občas je neopominou citovat
zvláště meteorologové.
Z časových důvodů se mi nepodařilo
napsat pranostiky, které se vztahují k měsíci
lednu. Předkládám proto čtenářům
pranostiky únorové, neboť druhý měsíc
roku je na ně stejně bohatý, téměř jako
leden.
Prvním významným dnem jsou v lidovém
podání Hromnice, které spadají
na 2. února. Právě k nim lidová slovesnost
zaměřovala řadu doporučení, jak si
upevňovat v tento den zdraví. Sluneční
svit na Hromnice určoval i stupeň zdraví
lidí. Pokud svítí slunce dopoledne, budou
zdraví po celý rok mladí lidé, sluneční svit
v poledne a v odpoledních hodinách věstí
zdraví všem dospělým a sluníčko navečer
dle pranostik dává pevné zdraví starým.
Rychnovský zpravodaj 10
Přísloví, pořekadla a obyčeje
Významnou roli v této záležitosti hrály
posvěcené hromniční svíčky. Doporučovalo
se totiž, že lidem postiženým chřipkami,
angínami a nejrůznějšími krčními
problémy stačí potírat příslušná místa
hromniční svíčkou. Pokud byly v domě
jedovatiny (rozuměj nerůznější nemoci),
stačilo dle pranostik umístit pod práh domu
zelený drn, bylo vystaráno. To by bylo
něco pro současné ministerstvo zdravotnictví
a zdravotní pojišťovny. Ale strkej
dnes drn pod práh panelových domů.
Hromniční svíčky dle lidových pověr
zaručeně chránily před požáry za bouřek.
Jen musely být zapáleny s dostatečným
předstihem. Pak byl účinek jednoznačný.
Na Hromnice se doporučovalo nasázet
kolem hnojišť alespoň větve angreštů.
Ty totiž měly spolehlivě ochránit dům a
především lidi před čarodějnicemi a jejich
pekelnými kouzly a čarováním, napomáhaly
rovněž udržovat zdraví.
Naši předkové varovali především
ženy před tím, aby se v hromniční den
pouštěly do šití. Pokud by tak učinily, budou
se jim po celý rok podebírat prsty a
navíc takový člověk bude vystaven zvláštnímu
nebezpečí, že do něj udeří blesk.
V pranostikách se na Hromnice často
objevují ty, které souvisejí s počasím a
jak se promítnou v příštích obdobích. Mezi
nejznámější jistě patří - „Na Hromnice
svítí-li slunko, na polích bude hojnost žita
i pšenice“. Varování se skrývá v projevu
– „Teče- li na Hromnice voda v koleji,
dlouhá zima ještě zavelí“ stejně jako – „Je-
-li na Hromnice zima, medvěd rozhazuje
boudu, pakli teplo, staví ji“. V hromniční
den platí i další pranostika – „Chumelenice
na Hromnice lákají z nor jezevce,
je-li pěkně, zalézají dál“. O Hromnicích
se výrazně prodlužuje den. Jestliže svatá
Lucie noci upije, ale dne nepřidá, na Boží
Narození jde jen o bleší převalení, na Tři
krále o fous (krok) dále, na Hromnice o
hodinu více.
Měsíc až do Škaredé středy byl věnován
masopustnímu veselí, dobrému
jídlu a pití i masopustním průvodům.
Postavy průvodů byly pevně určeny, rozhodně
v nich chyběly dnešní princezničky
s kovboji a případné příšery. V den masopustních
průvodů měly maškary moc
nad vesnicemi i městečky, aniž je k tomu
opravňovala nejrůznější rozhodnutí starosty.
Všichni lidé si pokládali za čest, pokud
je maškary navštívily.
Není příliš známé, že i v únoru se
na některých místech chodilo na koledu.
Tak tomu bylo na den svaté Doroty, jejíž
jméno se objevovalo v kalendáři 6. února.
Při této koledě bývala hrána děsuplná hra
o stětí svaté Doroty, krásné a bohabojné
dívky, která odmítla ukrutného krále
Aprenciuse.
Pranostikami opředený byl i svatý
Matěj, který má svůj svátek 24. února. Říká
se v nich například – „Když o Matěji
je zima, její konec je v nedohlednu“. Jiná
pranostika je však optimističtější, neboť
tvrdí – „ Dobře bude, pokud se na Matěje
skřivan napije vody z koleje“. Když však
v tento den prší, urodí se hodně brambor,
pokud je větrno, budou stromy plné ovoce.
Běda však, když – „ Na svatého Matěje
voda břehy omeje, ale mráz v ten den čtyřiceti
dalšími pokračuje“.
Svatý Matěj byl ve zvycích spojován
s buzením ovocných stromů, aby rodily
hodně kvalitního ovoce. V tento den posílali
rodiče své bosé děti do zahrad, aby
voláním – „Svatý Matěji, přines nám úrody
do naší zahrady“ tuto skutečnost přivolaly.
Často tak činili hospodáři a většinou
nejstarší členové rodiny. Je zajímavé, že
na některých místech lidé zdobili stromy
v zahradách i zavěšováním drobných
kousků pečiva. Co by si jen počali Pražané,
pokud by neměli svoji matějskou pouť,
jen těžko domyslet.
Daleko nejznámější jsou pranostiky,
které souvisejí s hospodařením. I dnes
víme, že – „ Únor bílý - pole sílí“ nebo
„Únor studený – srpen horký“. Ale pozor
– „Mírný únor – bídný jarní čas“.
Tak tolik jen některé pranostiky a
obyčeje únorové, jak je znali v minulosti
především lidé na venkově. Příště možná
dojde na měsíc březen.
J. Kurfiřt, kronikář
dle dobových materiálů
Veřejná prezentace
návrhů řešení vzhledu
západní části náměstí
(parku) s autory návrhů se
uskuteční na MěÚ
18. února v 19.00 hodin.
Všichni zájemci jsou na
tuto debatu srdečně zváni.