Zobrazit Älánek ve formátu PDF - ZápadoÄeská univerzita v Plzni
Zobrazit Älánek ve formátu PDF - ZápadoÄeská univerzita v Plzni
Zobrazit Älánek ve formátu PDF - ZápadoÄeská univerzita v Plzni
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Experimentální materiál<br />
Pro pro<strong>ve</strong>dení experimentální části této práce byli vybrány čtyři druhy rychlořezných ocelí a to:<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
ocel 19802 – ocel wolframová<br />
ocel 19830 – ocel wolfram-molybdenová<br />
ocel 19856 – ocel kobaltová<br />
ocel 19861 – ocel kobaltová<br />
Experimentální program tepelného zpracování<br />
Experimentální materiál (vzorky) byl dodán jiţ <strong>ve</strong> stavu po tepelném zpracování, a to společností PILSEN TOOLS.<br />
Vzorky byly dodány v kaleném stavu a to ze tří různých kalících teplot. Pro tepelné zpracování těchto vzorků byla<br />
pouţita solná lázeň. Pro první předehřívací stupeň byla pouţita elektrická komorová pec. U vybraných ocelí byl jeden<br />
vzorek tepelně zpracován (kalen) <strong>ve</strong> vakuové peci. Pouţita byla vakuová pec Aichelin, která umoţňuje volbu dvou<br />
ochlazovacích prostředí (dusík nebo olej). V tomto případě byl jako ochlazovací médium pouţit dusík o tlaku 2 bary.<br />
Schéma celého průběhu kalení pomocí solných lázní je znázorněno na obrázku 6. Obrázek 7 pak znázorňuje<br />
schéma průběhu kalení <strong>ve</strong> vakuové peci. Výše teplot předehřívacích stupňů a délky prodlev na nich jsou voleny podle<br />
údajů z kapitoly Kalení. Také výše teploty solné lázně pro ochlazení, a příslušná prodleva je volena s ohledem na údaje<br />
v kapitole Kalení. Kalící teploty (v případě solných lázní) byly zvoleny na 1180 °C, 1230 °C a 1280 °C. Cílem je tedy<br />
posouzení vlivu výše kalící teploty na <strong>ve</strong>likost zrna, a na tzv. přehřátí oceli. Výše teplot byly zvoleny tak aby byly<br />
zachyceny jak vhodné tak i nevhodné způsoby kalení. Pro některé typy ocelí je teplota 1280 °C dostatečně vysoká pro<br />
tzv. přehřátí oceli, pro některé jiţ tak dostatečná není, ale teplota 1280 °C je maximální dosaţitelná teplota na pouţitém<br />
kalícím zařízení. Postup kalení se také lišil v prodlevách na kalící teplotě. Zvoleny byly tři doby výdrţe na kalící<br />
teplotě, a to 1, 3 a 9 minut (v případě solných lázní). Parametry tepelného zpracování (kalení) s příslušným označením<br />
vzorku je u<strong>ve</strong>deno v tabulce 1. Tabulka 2 uvádí reţimy kalení pro vzorky kalené <strong>ve</strong> vakuové peci. Pro kalení vzorků <strong>ve</strong><br />
vakuové peci byly zvoleny vhodné (správné) kalící teploty a prodlevy na nich. Pro výzkum bylo tedy dodáno 9 (10 při<br />
kalení <strong>ve</strong> vakuové peci) vzorků kaţdé oceli s různými parametry tepelného zpracování. Cílem je tedy také stanovit<br />
vhodnou dobu výdrţe na kalící teplotě pro danou ocel, a zhodnotit důsledky nevhodně zvoleného času výdrţe.<br />
Tab. 1: Parametry kalení – označení vzorků<br />
Tab. 2: Parametry kalení – vakuová pec<br />
Obr. 6: Průběh kalení – solné lázně<br />
Obr. 7: Průběh kalení – vakuová pec