Digitální televizní systémy (MDTV) - UMEL - Vysoké učení technické ...

Digitální televizní systémy (MDTV) - přednáška 5 13
Počet výstupních linek n = 2
Kódový poměr R = m / n = 1/2
Paměť S ⋅ m = 2
Počet stavů 2Sm = 4
Délka působení K = (S + 1) ⋅ m = 3
Generující polynom G1 = 1+X1+X2 (7OCT)
Generující polynom G2 = 1+X2 (5OCT)
5.3.1 Stavový diagram modelu kodéru
Stavový automat je charakterizován počtem jeho možných interních stavů. Jeden nebo
dva bity mohou být změněny do nového stavu v závislosti na aktuálním vstupním symbolu a
na aktuálním vnitřním stavu automatu. Ten bývá obvykle vyjádřen stavovým diagramem
(viz obr. 5.14).
Kombinace 1/0 v kroužcích popisují stav automatu nebo aktuální obsah posuvného
registru. Dvě přechodové šipky se rozbíhají z každého stavu a další dvě vždy do něj
směřují. První bit kombinace 1/01 na přechodové šipce popisuje vstupní bit. Druhé dva bity
jsou data na výstupu 1 a 2.
5.3.2 Mřížový diagram modelu kodéru
Obr. 5.14: Stavový diagram modelu kodéru [1].
Dalším způsobem jak popsat stav kodéru - automatu je mřížový (trellisův) diagram.
Stavy jsou vykresleny pod sebou v jednom směru, čas ve směru druhém (viz obr. 5.15).
Z každého stavu vedou dvě cesty do stavu nového, v závislosti na tom, zda 1 (tenké
čáry) nebo 0 (tlusté čáry) byla na vstupu kodéru. Výstupní data jsou kódována v přechodech
mezi stavy (viz obr. 5.16).
Příklad: Pokud uvažujeme stav 00 jako počáteční stav a čteme 1 na vstupu kodéru,
nový stav pak představuje 01 (pohyb po tenké čáře) a na výstupu je generováno 11.
Mřížový diagram je také používán pro následné Viterbiho dekódování. Na rozdíl od
kódování při procesu dekódování se prohodí vstup a výstup stavového diagramu.