Digitální televizní systémy (MDTV) - UMEL - Vysoké učení technické ...

6 FEKT Vysokého učení technického v Brně
a) b)
Obr. 5.4: Blokové a konvoluční kódy [1].
Nejdůležitějším kritériem při zabezpečení dat je rozdílné působení blokových kódů
a konvolučních kódů (rozdělení kódů také viz obr. 5.3).
V případě blokových kódů je vstupní datový tok rozdělen do bloků konstantní délky m,
kde m označuje počet symbolů. Každý symbol může být obsahovat jeden nebo více bitů.
Symbolově orientované kódy jsou vhodné k opravě symbolových chyb, přičemž nemá žádný
význam, který z jednotlivých bitů symbolu je chybný. Chybová korekce musí nejenom najít
chybný symbol, ale také vyhodnotit jeho skutečnou hodnotu, tak aby binární kód mohl
opravit jednotlivé bity pomocí bitové inverze.
Vypočtená redundance je přidána k vlastním m informačním symbolům pomocí k
korekčních symbolů. Blok délky n = m + k je přenesen s kódovým poměrem R, což je podíl
mezi počtem informačních symbolů m a přenášených symbolů n (viz obr. 5.4a).
Vypočtená redundance je přidána k vlastním m informačním symbolům pomocí k
korekčních symbolů. Blok délky n = m + k je přenesen s kódovým poměrem R, což je podíl
mezi počtem informačních symbolů m a přenášených symbolů n.
Konvoluční kódy se liší v tom, že vždy používají binární posuvný registr. Neobsahují
žádné dělení na předvolené segmenty vstupního datového toku, ale vstupní data jsou
kódována do sekvence výstupních dat. Generování výstupních dat v každém kroku
odpovídá právě obsahu posuvného registru a dále jeho součtu s daty ze zvolených výstupů
jednotlivých pozic registru.
Kódový poměr R je definován jako poměr počtu m vstupních bitů k celkovému počtu n
výstupních bitů, které jsou generovány v každém kroku (R je vždy < 1) (viz obr. 5.4b).
Zřetězením různých kódů (viz obr. 5.5) je možné dosáhnout zvýšení účinnosti chybové
korekce. Tento postup kódování rovněž zvyšuje přenášený objem dat. První použitý kód se
nazývá vnější kód (na začátku kódování a na konci dekódování), druhý použitý kód se
nazývá vnitřní kód.
Chybovost přenosu lze definovat jako:
• BER (bit-error rate) bitová chybovost – podíl chybně dekódovaných bitů
k celkovému počtu přijatých bitů.
• SER (symbol-error rate) symbolová chybovost – podíl chybně dekódovaných
symbolů k celkovému počtu přijatých symbolů.