Digitální televizní systémy (MDTV) - UMEL - Vysoké učení technické ...

18 FEKT Vysokého učení technického v Brně
3.2.1 Škálovatelnost v MPEG-2 (scalability)
Degradace obrazu při přenosu digitální televize mohou být náhlé a nepředvídatelné.
Dokonce i malý nárůst bitové chybovosti může způsobit změnu z perfektního příjmu
(výborná kvalita) ke ztrátě obrazu (špatná kvalita).
SNR škálovatelnost – při nízké chybovosti přenosu je zajištěn perfektní příjem, pokud
se chybovost zvýší, objeví se v obraze rušení (ne šum!) (viz obr. 3.21 a blokové schéma
obr. 3.22) a artefakty (kvantizační chyby, blokové struktury), ale kvalita je stále dobrá.
Prostorová škálovatelnost – při zvýšení chybovosti je obraz dekódován pouze
v nižším rozlišení. Při velké chybovosti jsou dekódování a obraz nedostupný (viz obr. 3.21
a blokové schéma obr. 3.23).
Obr. 3.22: SNR škálovatelnost v MPEG-2 [1].
Obr. 3.23: Prostorová škálovatelnost v MPEG-2 [1].
3.3 Kodér MPEG – blokový diagram
Datový tok je řízen změnou kvantizačního činitele v závislosti na datovém toku
výstupní vyrovnávací paměti (bufferu) kodéru MPEG-2. Makrobloky snímků I, P nebo B
mohou být kódovány různými způsoby. Několik možností kódování má právě snímek B, kdy
makroblok může být kódován jako: intraframe kódování uvnitř snímku (zcela nový snímek),
dopředně predikovaný, obousměrně predikovaný, skipped (nekódovaný a vynechaný).
O způsobu kódování rozhoduje kodér podle okamžitého obsahu každého snímku a
okamžité datové kapacity, kterou má k dispozici ke kódování. Jednotlivé půlsnímky nejsou
kódovány. Půlsnímky jsou vytvořeny až způsobem čtení z vyrovnávací paměti v dekodéru
(viz obr. 3.24).