Digitálnà televiznà systémy (MDTV) - UMEL - Vysoké uÄenà technické ...
Digitálnà televiznà systémy (MDTV) - UMEL - Vysoké uÄenà technické ... Digitálnà televiznà systémy (MDTV) - UMEL - Vysoké uÄenà technické ...
Digitální televizní systémy (MDTV) - přednáška 10 7 10.2.1 Zdrojové kódování Standard DVB-H předpokládá zdrojové kódování obrazu MPEG-4 H.264 AVC se základním rozlišením 360 x 288 obrazových bodů s bitovým tokem 384 kbit/s na jeden televizní program (formát CIF) a zvuku pomocí standardu HE AAC. Obrazová a zvuková data jsou zapouzdřena v protokolu IP. 10.2.2 MPE (Multi Protocol Encapsulation) Prostřednictvím signálu DVB-T se přenáší transportní tok MPEG-2. Z hlediska systému DVB-T představují služby DVB-H data, která se musí pomocí MPEG-2 TS přenést některou z podporovaných metod. Pro DVB-H byla zvolena metoda MPE a přenášení služby jsou založeny na protokolu IP (IP datagramy). MPE využívá zapouzdření IP paketů, adresy zdroje a místa doručení datových signálů jsou vkládány ve formě 48 b MAC adres. Tím je zabezpečena podpora provozu bod – bod, kterou samotné pakety TS nepodporují. 10.2.3 Zabezpečení MPE- FEC V systému DVB-H se na úrovni MPE přidává další stupeň protichybového zabezpečení označovaný jako MPE-FEC. RS Data Table je zabezpečena navíc kódováním RS(255,191). Cílem je zabezpečení mobilního příjmu a snížení vlivu impulsního rušení. Tento prvek je spolu s časovým segmentováním (time-slicing) druhou hlavní inovací systému DVB-H. 10.2.4 Časové segmentování (time-slicing) Systém pro redukci odběru energie z baterie mobilního přijímače. Vysílaná data se přenášejí v burstech, v určitých časových intervalech. Video a audio data (1 – 2 Mbit/s) řicházejí v několika sekundových intervalech. V době, kdy přijímač nepřijímá požadovaný shluk dat, je tuner (pouze vf část přijímače) neaktivní a odpojený od baterie. Shluky přijaté přijímačem se ukládají v operační paměti přijímače (vyrovnávací paměť). Time-slicing může snížit spotřebu energie až o 95% oproti spotřebě klasických DVB-T tunerů. Time-slicing (viz obr. 10.2) je systém datového karuselu IP využívaný při přenosu dat. Výhodou vysílání časově segmentovaných dat je možnost provádění spojitého handoveru (vyhledávání vysílače se stejnou službou v sousedních buňkách). Handover - při přemístění přijímače do sousední buňky je přijímač snadno přeladěn a pokračuje v nepřerušeném příjmu vybrané služby beze ztráty dat. Obr. 10.2: Časové segmentování (time-slicing) [1].
8 FEKT Vysokého učení technického v Brně 10.2.5 Koncepce DVB-H systému V obrázku je zachyceno zapojení přenosového řetězce s modulátorem DVB-T (viz obr. 10.3). Zdrojové signály pro multiplexer jsou programy standardní TV a posledním příspěvkovým ES je DVB-H služba na bázi IP protokolu. Všechny elementární toky ES jsou přenášeny v klasickém transportním toku TS, který je zpracován v DVB-T modulátoru, který umožňuje navíc generování 4096 nosných (mód 4k). Obr. 10.3: Koncepce DVB-H systému (použití multiplexu MPEG-2 služeb) [1]. Tab. 10.2: Parametry OFDM pro DVB-H kanál (8 MHz) [1]. Z tabulky (viz tab. 10.2) vyplývá rozdílné praktické využití jednotlivých módů. • Velikost sítě SFN – mód 8k připouští 4x větší vzdálenost vysílačů (67 km oproti 17 km u módu 2k) díky 4 násobné době trvání ochranného intervalu. • Možnost mobilního příjmu – maximální možná rychlost při mobilním příjmu je zhruba 4x větší v módu 2k, který má 4x větší odstup nosných než mód 8k, což má za následek 4x větší odolnost proti Dopplerovu jevu.
- Page 165 and 166: Digitální televizní systémy (MD
- Page 167 and 168: 2 FEKT Vysokého učení technické
- Page 169 and 170: 4 FEKT Vysokého učení technické
- Page 171 and 172: 6 FEKT Vysokého učení technické
- Page 173 and 174: 8 FEKT Vysokého učení technické
- Page 175 and 176: 10 FEKT Vysokého učení technick
- Page 177 and 178: 12 FEKT Vysokého učení technick
- Page 179 and 180: 14 FEKT Vysokého učení technick
- Page 181 and 182: 16 FEKT Vysokého učení technick
- Page 183 and 184: 18 FEKT Vysokého učení technick
- Page 185 and 186: 20 FEKT Vysokého učení technick
- Page 187 and 188: 22 FEKT Vysokého učení technick
- Page 189 and 190: 24 FEKT Vysokého učení technick
- Page 191 and 192: 26 FEKT Vysokého učení technick
- Page 193 and 194: 28 FEKT Vysokého učení technick
- Page 195 and 196: 30 FEKT Vysokého učení technick
- Page 197 and 198: 32 FEKT Vysokého učení technick
- Page 199 and 200: 34 FEKT Vysokého učení technick
- Page 201 and 202: 36 FEKT Vysokého učení technick
- Page 203 and 204: 38 FEKT Vysokého učení technick
- Page 205 and 206: 40 FEKT Vysokého učení technick
- Page 207 and 208: 42 FEKT Vysokého učení technick
- Page 209 and 210: 44 FEKT Vysokého učení technick
- Page 211 and 212: 2 FEKT Vysokého učení technické
- Page 213 and 214: 4 FEKT Vysokého učení technické
- Page 215: 6 FEKT Vysokého učení technické
- Page 219 and 220: 10 FEKT Vysokého učení technick
- Page 221 and 222: 12 FEKT Vysokého učení technick
- Page 223 and 224: FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKA
- Page 225 and 226: Digitální televizní systémy (MD
- Page 227 and 228: Digitální televizní systémy (MD
- Page 229 and 230: Digitální televizní systémy (MD
- Page 231 and 232: Digitální televizní systémy (MD
- Page 233 and 234: Digitální televizní systémy (MD
- Page 235 and 236: Digitální televizní systémy (MD
- Page 237 and 238: Digitální televizní systémy (MD
- Page 239 and 240: Digitální televizní systémy (MD
- Page 241 and 242: Digitální televizní systémy (MD
- Page 243 and 244: Digitální televizní systémy (MD
- Page 245 and 246: Digitální televizní systémy (MD
- Page 247 and 248: Digitální televizní systémy (MD
- Page 249 and 250: FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKA
- Page 251 and 252: Digitální televizní systémy (MD
- Page 253 and 254: Digitální televizní systémy (MD
- Page 255 and 256: Digitální televizní systémy (MD
- Page 257 and 258: Digitální televizní systémy (MD
- Page 259 and 260: Digitální televizní systémy (MD
- Page 261 and 262: Digitální televizní systémy (MD
- Page 263 and 264: Digitální televizní systémy (MD
- Page 265 and 266: Digitální televizní systémy (MD
Digitální televizní systémy (<strong>MDTV</strong>) - přednáška 10 7<br />
10.2.1 Zdrojové kódování<br />
Standard DVB-H předpokládá zdrojové kódování obrazu MPEG-4 H.264 AVC se<br />
základním rozlišením 360 x 288 obrazových bodů s bitovým tokem 384 kbit/s na jeden<br />
televizní program (formát CIF) a zvuku pomocí standardu HE AAC. Obrazová a zvuková<br />
data jsou zapouzdřena v protokolu IP.<br />
10.2.2 MPE (Multi Protocol Encapsulation)<br />
Prostřednictvím signálu DVB-T se přenáší transportní tok MPEG-2. Z hlediska systému<br />
DVB-T představují služby DVB-H data, která se musí pomocí MPEG-2 TS přenést některou<br />
z podporovaných metod. Pro DVB-H byla zvolena metoda MPE a přenášení služby jsou<br />
založeny na protokolu IP (IP datagramy). MPE využívá zapouzdření IP paketů, adresy<br />
zdroje a místa doručení datových signálů jsou vkládány ve formě 48 b MAC adres. Tím je<br />
zabezpečena podpora provozu bod – bod, kterou samotné pakety TS nepodporují.<br />
10.2.3 Zabezpečení MPE- FEC<br />
V systému DVB-H se na úrovni MPE přidává další stupeň protichybového zabezpečení<br />
označovaný jako MPE-FEC. RS Data Table je zabezpečena navíc kódováním RS(255,191).<br />
Cílem je zabezpečení mobilního příjmu a snížení vlivu impulsního rušení. Tento prvek je<br />
spolu s časovým segmentováním (time-slicing) druhou hlavní inovací systému DVB-H.<br />
10.2.4 Časové segmentování (time-slicing)<br />
Systém pro redukci odběru energie z baterie mobilního přijímače. Vysílaná data se<br />
přenášejí v burstech, v určitých časových intervalech. Video a audio data (1 – 2 Mbit/s)<br />
řicházejí v několika sekundových intervalech. V době, kdy přijímač nepřijímá požadovaný<br />
shluk dat, je tuner (pouze vf část přijímače) neaktivní a odpojený od baterie. Shluky přijaté<br />
přijímačem se ukládají v operační paměti přijímače (vyrovnávací paměť). Time-slicing může<br />
snížit spotřebu energie až o 95% oproti spotřebě klasických DVB-T tunerů.<br />
Time-slicing (viz obr. 10.2) je systém datového karuselu IP využívaný při přenosu dat.<br />
Výhodou vysílání časově segmentovaných dat je možnost provádění spojitého handoveru<br />
(vyhledávání vysílače se stejnou službou v sousedních buňkách).<br />
Handover - při přemístění přijímače do sousední buňky je přijímač snadno přeladěn a<br />
pokračuje v nepřerušeném příjmu vybrané služby beze ztráty dat.<br />
Obr. 10.2: Časové segmentování (time-slicing) [1].