Digitální televizní systémy (MDTV) - UMEL - Vysoké učení technické ...

Digitální televizní systémy (MDTV) - UMEL - Vysoké učení technické ... Digitální televizní systémy (MDTV) - UMEL - Vysoké učení technické ...

umel.feec.vutbr.cz
from umel.feec.vutbr.cz More from this publisher
13.11.2012 Views

6 FEKT Vysokého učení technického v Brně 7.2 Systémové parametry standardu DVB-S DVB-S – ETSI evropský standard ETS 300 421 od roku 1994, “Digital broadcasting systems for television, sound and data services; Framing structure, channel coding and modulation for 11/12 GHz satellite services”. Satelitní přenos vyžaduje modulační metody, které jsou odolné vůči šumu a nelinearitám - modulační metoda QPSK (viz obr. 7.2) nebo M-PSK využitelná pro zvýšení datového toku v satelitním kanále. Obr. 7.2: Konstelační diagram modulace QPSK [1]. Aktivním prvkem v satelitním transpondéru je TWTA zesilovač (Travelling Wave Tubes Amplifier), který způsobuje nelinearitu a vykazuje také modulační charakteristiku. Nelinearity nemohou být kompenzovány, způsobují pokles energie ve spektru vysílaného signálu. Pokud jsou nelinearity významné, nesmí být informace modulačního signálu nesena v amplitudě. Uplink - Geostacionární satelity pro přímé televizní vysílání, umístěné trvale nad rovníkem na orbitě vzdálené cca 36 000 km přijímají signál DVB-S přicházející z uplinkové stanice a přijímaný signál je nejdříve filtrován filtrem pásmové propusti (viz obr. 7.3). Ztráty v atmosféře jsou větší než 205 dB a užitečný signál je tedy tlumen. Přijímací anténa pro uplink a vysílací anténa pro downlink musí zajišťovat odpovídající zesílení signálu. Zpracování na satelitu - Signál DVB-S je konvertován do frekvenčního pásma downlinku (11 - 13) GHz a poté zesílen v zesilovačích TWTA. Tyto zesilovače jsou silně nelineární a nemohou být korigovány díky nutné úspoře energie na satelitu (napájení den – solární články, noc – baterie) (viz obr. 7.4). Downlink - Předtím, než je signál DVB-S vyslán zpět na Zem, je nejdříve kmitočtově filtrován pro potlačení signálu, který se nachází mimo uvažované pásmo transpondéru (viz obr. 7.3). Vysílací anténa downlinku má vyzařovací diagram, který definuje optimální pokrytí signálem na Zemi. Toto pokrytí je znázorněno v přijímacích charakteristikách ve formě tzv. footprintu. Protože jsou ztráty v atmosféře větší než 205 dB, vysílací anténa na satelitu musí zajišťovat vysoký zisk. Přenášený výkon představuje cca 100 W. Je nezbytné zvolit symbolovou rychlost, která zajistí užší šířku spektra než je šířka transpondéru. Obvyklá symbolová rychlost představuje 27,5 MS/s. Protože modulace QPSK umožňuje přenos dvou bitů na symbol, celková bitová rychlost představuje 55 Mbit/s (viz vzorec 7.1):

Digitální televizní systémy (MDTV) - přednáška 7 7 Obr. 7.3: Zjednodušené blokové schéma zpracování signálu na družici [1]. Obr. 7.4: Přenosová funkce výkonu zesilovače TWTA [1]. gross_data_rateDVB-S = 2 bits/symbol ⋅ 27,5 MS/s = 55 Mbit/s ( 7.1 ) Transportní tok MPEG-2 TS vyslaný na satelit jako QPSK modulovaný signál musí být zajištěn proti přenosovým chybám pomocí zabezpečení FEC a to ještě než je přiveden do modulátoru. Standard DVB-S používá blokový Reed Solomonův kód a konvoluční kódování společně s prokládáním. Opakování: Paket délky 188 B je zabezpečen cyklickým součtem. Tento součet umožňuje nejen detekci chybných paketů, ale také opravu určitého počtu chyb (přímá funkce délky cyklického součtu, polovina délky součtu odpovídá počtu opravitelných chyb). Díky délce MPEG-2 paketu je používán RS(204,188) kód pro opravu až 8 chybných symbolů. Redundantní Reed Solomonovo kódování redukuje celkový datový tok (viz vzorec 7.2): net_data_rateRS = gross_data_rate ⋅ 188/204 = 55 ⋅ 188/204 = 50,69 Mbit/s ( 7.2 ) Jednoduché symbolové zabezpečení nedostačuje pro satelitní přenos. Konvoluční kódování je dále použito po RS zabezpečení. Kódování opět rozšiřuje datový tok. Toto rozšíření lze řídit a kontrolovat pomocí parametru kódového poměru (viz vzorec 7.3):

6 FEKT Vysokého učení technického v Brně<br />

7.2 Systémové parametry standardu DVB-S<br />

DVB-S – ETSI evropský standard ETS 300 421 od roku 1994, “Digital broadcasting<br />

systems for television, sound and data services; Framing structure, channel coding and<br />

modulation for 11/12 GHz satellite services”.<br />

Satelitní přenos vyžaduje modulační metody, které jsou odolné vůči šumu<br />

a nelinearitám - modulační metoda QPSK (viz obr. 7.2) nebo M-PSK využitelná pro<br />

zvýšení datového toku v satelitním kanále.<br />

Obr. 7.2: Konstelační diagram modulace QPSK [1].<br />

Aktivním prvkem v satelitním transpondéru je TWTA zesilovač (Travelling Wave<br />

Tubes Amplifier), který způsobuje nelinearitu a vykazuje také modulační charakteristiku.<br />

Nelinearity nemohou být kompenzovány, způsobují pokles energie ve spektru vysílaného<br />

signálu. Pokud jsou nelinearity významné, nesmí být informace modulačního signálu nesena<br />

v amplitudě.<br />

Uplink - Geostacionární satelity pro přímé televizní vysílání, umístěné trvale nad<br />

rovníkem na orbitě vzdálené cca 36 000 km přijímají signál DVB-S přicházející z uplinkové<br />

stanice a přijímaný signál je nejdříve filtrován filtrem pásmové propusti (viz obr. 7.3).<br />

Ztráty v atmosféře jsou větší než 205 dB a užitečný signál je tedy tlumen. Přijímací anténa<br />

pro uplink a vysílací anténa pro downlink musí zajišťovat odpovídající zesílení signálu.<br />

Zpracování na satelitu - Signál DVB-S je konvertován do frekvenčního pásma<br />

downlinku (11 - 13) GHz a poté zesílen v zesilovačích TWTA. Tyto zesilovače jsou silně<br />

nelineární a nemohou být korigovány díky nutné úspoře energie na satelitu (napájení den –<br />

solární články, noc – baterie) (viz obr. 7.4).<br />

Downlink - Předtím, než je signál DVB-S vyslán zpět na Zem, je nejdříve kmitočtově<br />

filtrován pro potlačení signálu, který se nachází mimo uvažované pásmo transpondéru<br />

(viz obr. 7.3). Vysílací anténa downlinku má vyzařovací diagram, který definuje optimální<br />

pokrytí signálem na Zemi. Toto pokrytí je znázorněno v přijímacích charakteristikách<br />

ve formě tzv. footprintu. Protože jsou ztráty v atmosféře větší než 205 dB, vysílací anténa<br />

na satelitu musí zajišťovat vysoký zisk. Přenášený výkon představuje cca 100 W.<br />

Je nezbytné zvolit symbolovou rychlost, která zajistí užší šířku spektra než je šířka<br />

transpondéru. Obvyklá symbolová rychlost představuje 27,5 MS/s. Protože modulace QPSK<br />

umožňuje přenos dvou bitů na symbol, celková bitová rychlost představuje 55 Mbit/s<br />

(viz vzorec 7.1):

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!