Zelené - Svaz zakládání a údržby zeleně
Share Embed Flag
Download ePaper

Zelené - Svaz zakládání a údržby zeleně

Zelené - Svaz zakládání a údržby zeleně Zelené - Svaz zakládání a údržby zeleně

szuz.cz
14.01.2015 Views

SVAZ ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY ZELENĚ Zelené střechy • zelené fasády zelená parkoviště

SVAZ ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY ZELENĚ<br />

Zelené střechy • zelené fasády<br />

zelená parkoviště

2<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />

sdružuje podnikatele v oboru zahradní a krajinářská tvorba v České republice<br />

Zvyšování<br />

profesní úrovně<br />

členů svazu<br />

Posílení<br />

společenského<br />

postavení oboru<br />

i jeho pracovníků<br />

• aktuální informace o nových technologiích a materiálech<br />

• moderní způsoby řízení a organizování firem<br />

• odborné semináře a dílny (ekologická koupací jezírka, práce s dlažbou a kamenem, střešní zahrady)<br />

• výměna informací a zkušeností se 17 zahraničními partnerskými svazy<br />

• odborné exkurze do zahraničních firem<br />

• výměnná praxe v zahraničních firmách<br />

Soutěž „Sadovnické dílo<br />

roku“<br />

Časopis INSPIRACE<br />

přináší informace o nových<br />

trendech v zakládání a péči<br />

o zeleň<br />

• Propaguje odborné a kvalitní zahradnické firmy<br />

• Odborná i širší veřejnost je seznámena s oceněnými parky a zahradami<br />

• Časopis se zdarma rozesílá na městské a obecní úřady, zahradním<br />

architektům, stavebním firmám, firmám podnikajícím v oboru zahradní<br />

a krajinářská tvorba<br />

• V každém čísle je uveřejněn seznam členů SZÚZ<br />

Spolupráce<br />

• s ministerstvem životního prostředí<br />

• se zahradnickým školstvím<br />

• se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu a se <strong>Svaz</strong>em školkařů<br />

• s Výzkumným ústavem pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích<br />

KONTAKT: <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně, Údolní 5, 602 00 Brno<br />

Tel: 777 581 544, e-mail: info@szuz.cz<br />

www.szuz.cz<br />

Obsah<br />

Čistý vzduch místo prachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3<br />

Střešní domy - pohled do historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-5<br />

Dešťové hospodářství a ekologické hospodaření<br />

s dešťovou vodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-7<br />

Zelené střechy na rodinných domech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8-9<br />

Příklady střešních zahrad na rodinných domech . . . . . . . . . . . . 10-11<br />

Zeleň na střechách se systémem ZinCo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-13<br />

Ozelenění strmých a valených střech - Optigrün . . . . . . . . . . . . 14-15<br />

Střešní zahrada na objektu Alpha - Praha, Michle . . . . . . . . . . . . 16-17<br />

Zelené střechy - poznatky z odborné exkurze<br />

do Rakouska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18-21<br />

Zelené štěrkové trávníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21-23<br />

Zelené fasády a pnoucí dřeviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24-25<br />

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26<br />

Seznam členů <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně . . . . . . . . . . . . . . . . . 27<br />

Zelené střechy<br />

Zelené fasády<br />

Zelená parkoviště<br />

Vydal:<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />

Údolní 5, 602 00 Brno, 2005<br />

Tel.: +420 777 581 544<br />

E-mail: info@szuz.cz<br />

www.szuz.cz<br />

Odpovědná redaktorka:<br />

Ing. Jana Šimečková<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />

Spolupracovník:<br />

PhDr. Irena Večeřová<br />

Sazba a tisk:<br />

GRAFEX-AGENCY, s.r.o.<br />

Výstavní 17, 603 00 Brno<br />

Tel./Fax.: +420/ 543 184 143<br />

e-mail: grafex@grafex.cz<br />

Tato publikace vznikla za<br />

finanční pomoci Evropské unie.<br />

Za obsah této publikace je výhradně odpovědný <strong>Svaz</strong><br />

zakládání a údržby zeleně a nelze ji v žádném případě<br />

považovat za názor Evropské Unie<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

3<br />

Čistý vzduch místo prachu, místo betonu rostliny<br />

Plíce městského obyvatele<br />

Plíce obyvatele venkova<br />

„To ale přehánějí, demagogové“– říkáte si „chtějí provokovat.“<br />

Ano, chceme provokovat. Samozřejmě víme, že plíce každého člověka žijícího ve městě nemusejí<br />

takto vypadat, a že život na venkově zdraví nezaručuje, ale vliv prostředí je prokazatelný.<br />

Tyto stránky adresujeme lidem, kteří mají možnost a vliv naše životní prostředí<br />

ovlivňovat, dokonce o jeho kvalitě rozhodují. Mírná provokace může být někdy i užitečná.<br />

Uvědomme si konečně, že se už také u nás změnila krajina jako v celé Evropě, jak se změnila<br />

města a vesnice, a jak se změnil na začátku třetího tisíciletí náš životní styl. Sice o tom zasvěceně<br />

diskutujeme, potřebujeme však co nejrychleji hledat nové způsoby, jak dávat přednost<br />

rostlinám před betonem a asfaltem a tím také čerstvému vzduchu před popílkem a smogem.<br />

Na celém světě vyrůstají megaloměsta z betonu, kamene a asfaltu. Teploty stoupají, zaznamenáváme<br />

nižší vlhkost vzduchu a vysoké koncentrace škodlivin. Vybetonované plochy<br />

ve městech a průmyslových oblastech jsou pro vodu skoro nepropustné nebo vodu urychleně<br />

odvádějí. Ta potom zatěžuje kanalizační sítě, potoky a řeky. Vypuzujeme z měst přírodní<br />

zeleň, která působí jako houba, rozkládájící odtok vody po přívalových deštích, které jsou<br />

také u nás stále častější, na delší časové období. Zelené plochy efektivně vodu odpařují a<br />

díky schopnosti rostlin akumulovat teplo odnímají také teplo okolí. Ochlazovací efekt může<br />

spotřebovat až 99 % dopadající sluneční energie. Ochlazený a zvlhčený vzduch váže prach<br />

a zamezuje jeho víření. Vypařováním a kondenzováním vody rostliny omezují také kolísání<br />

teplot při střídání dne a noci. Rostliny navíc redukují zvuk, zejména potlačují vysoké frekvence,<br />

které jsou našemu sluchu zvlášť nepříjemné. Vědečtí pracovníci zjistili, že například<br />

v Německu se denně vydláždí asi 1 km 2 plochy, tím se prudce se zvyšuje podíl dlážděných<br />

a snižuje podíl volných zelených ploch. Navíc výškové budovy vytvářejí už kolem velkoměst,<br />

ale také kolem daleko menších aglomerací kamenné hradby zabraňující pronikání větru,<br />

takže je omezeno účinné provětrávání ovzduší. Nad vydlážěnými plochami se v horkém<br />

létě tetelí horký vzduch . V centru velkoměst naměřili teplotu vzduchu o 4 –11°C vyšší než<br />

v okrajových čtvrtích, kde je víc zelených ploch. Poletavé částice rozvířené nad rozpálenými<br />

vydlážděnými plochami, vytvářejí nad městem jakýsi zvon, smog nás dusí. Je dokázáno, že<br />

i bouřková činnost je nad velkými městy vyšší, ve velkoměstech je také až o15 % méně hodin<br />

čistého slunečního svitu a o 30-100 % vyšší výskyt mlh podle ročního období než v okolní<br />

krajině.<br />

Neříkáme vám samozřejmě žádné novinky, jenom shrnujeme fakta, která přiměla odborníky<br />

v celé Evropě, aby se vážně zabývali projekty, jak do měst rychle vrátit zeleň.<br />

Těch několik stránek, které vám předkládáme, nemůže sice nahradit učebnice či odborné<br />

příručky s podrobným návodem, jak prosadit nové trendy v naší práci. Mohou však<br />

být impulsem k zamyšlení o těchto nových možnostech: jak je důležité ozeleňovat městské<br />

střechy, jak město zkrášlí a ovzduší prospějí zelené fasády porostlé popínavými rostlinami,<br />

a že méně frekventované cesty a parkovišťě není nutné neprodyšně vyasfaltovat, ale že postačí<br />

plochy upravit jako ozeleněné štěrkové trávníky.<br />

Díky grantu EU, který jsme získali na náš projekt Zelená linie, ve kterém jsme sbírali zkušenosti<br />

u našich nejbližších sousedů za hranicemi a pořádali školení a odborné exkurze,<br />

máme možnost informovat vás dnes o tom, co se už podařilo nejenom našim kolegům<br />

v zemích EU, ale také naším členským firmám. Představujeme vám ty, kteří nejenom pochopili<br />

nové trendy, ale využili také nové možnosti a technologie a vrátili zeleň mezi beton<br />

a asfalt.<br />

Ing. Jana Šimečková<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

Střešní domy<br />

4<br />

Starý nízký dům středověkého původu z jihovýchodního<br />

Švédska ve stockholmském Skasenu<br />

Pohled do historie<br />

Téměř v celé Evropě (kromě středomořských oblastí) vycházel vývoj lidského obydlí ze staveb zahloubených v zemi. I v prehistorických<br />

epochách člověk svoji rezidenci přizpůsoboval změnám klimatu a způsobu obživy, ale z recentních dokladů víme, že<br />

tato adaptace postihla z různých fenomenů hmotné kultury snad nejméně stavby. Co vůbec v zemním domě můžeme za stavbu<br />

považovat Byla to jen konstrukce plytké nízké střechy, která byla současně stropem. Pouze v dobách a v oblastech větších nároků<br />

na velikost místností a jejich zařízení se tyto střechy stávaly skutečnými stavbami. V některých oblastech Evropy dobře sloužily potřebám<br />

lidí až do 1. poloviny 20. stol., například na Islandu, ve Skotsku, ve středním povodí Tisy, dolním Podunají, v povodí Siretu<br />

a dalších velkých řek ukrajinských rovin, na sprašových půdách mohutných teras, stejně jako skalní obydlí v mnoha zemích. Nebyla<br />

to žádná nouzová obydlí, jak si dnes mnohdy představujeme podle nejmenších reliktů ze Skotska a Islandu. Způsob života v nich<br />

umožňoval uplatnění těch nejvyšších nároků, zvláště v zemnicích Bulharska a Rumunska s více místnostmi včetně reprezentačních<br />

pro přijímání hostů nebo komfortně zařízených příbytků ve španělských skalách s elektrickou moderní kuchyní a s televizí ve 2.<br />

polovině 20. stol.<br />

Jednou z výhod balkánských zemnic bylo<br />

jejich vizuální splynutí s okolním terénem<br />

a porostem, protože při všech vojenských<br />

nájezdech a válkách mnohé z takových vesnic<br />

nepřátelé vůbec nenašli. Život pod zemí<br />

bylo možné poznat jen podle dýmu z ohnišť.<br />

Na krov se používaly větve stromů z blízkých<br />

vodotečí. Na užším půdorysu stačilo<br />

je u hřebene svázat a u paty dobře upevnit<br />

kameny. Na širším půdorysu bylo třeba na<br />

kůly (sochy) zahloubené v zemi položit hřebenovou<br />

vaznici (slemeno), na kterou se<br />

větve zavěšovaly. Jejich hustá vrstva umožňovala<br />

kladení zatravněného drnu. Pouze<br />

v chladnějších (zvláště severských) oblastech<br />

se používala jedna nebo dvě vrstvy kůry (na<br />

severu zvláště březové a s hlínou mezi nimi)<br />

a teprve na ni se kladl drn. Vznikla tak nejen<br />

vlhkostně, ale hlavně tepelně izolační vrstva,<br />

až v novověku zevnitř obitá deskami. Strop<br />

v konstrukci tradičního domu tam stále chybí,<br />

a to i v některých moderních novostavbách.<br />

Když si hospodářské nároky lidí vynutily stavbu nadzemních domů, bylo třeba řešit více technických problémů. Je třeba zdůraznit,<br />

že hlavním motivem pro veškeré stavební inovace po stabilizaci polohy lidských sídel bylo prodlužování životnosti všech konstrukčních<br />

prvků. Prvním problémem k řešení se stalo vyzdvižení střechy, tedy opět se středovými kůly, později sloupy postavenými na<br />

roštu základových (prahových) trámů, které ji nesly. Zastřešení širších halových prostorů vyžadovalo kleštinové sloupy zakřivené,<br />

které ve svém spojení nesly hřebenovou<br />

vaznici. (Zbavily vnitřní prostor<br />

řady středových kůlů.) Tato konstrukce<br />

u obytných domů přežila do současnosti<br />

v Anglii, proto se rozšířil její název<br />

cruck. Ovšem z dochovaných staveb je<br />

známa téměř z celého středního klimatického<br />

pásma Evropy včetně Balkánu.<br />

Druhou metodou řešení bylo zdvojení<br />

svislých sloupů a vytvoření trojlodí.<br />

V obou případech to znamenalo zvětšení<br />

střešních ploch a jejich spádu. Přílišná<br />

strmost střech již neumožňovala<br />

bezpečné odolávání drnu prudkým<br />

lijákům. Začala se používat přírodní<br />

krytina rostlinných lodyh vázaných<br />

do větvové struktury krovu. Používaly<br />

se především mechanicky nejodolnější<br />

rostliny místního prostředí, např. janovec,<br />

vřes, na Gotlandu mařice pilo-<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

5<br />

listá, ale např. na dánském ostrově Læsø<br />

více než metrová vrstva chaluh. Pouze<br />

na severu Evropy pokračovala kontinuita<br />

drnové krytiny a plytkých střech s malým<br />

spádem. Staletími ověřované zkušenosti<br />

dospěly ve středověku k všeobecnému<br />

rozšíření rákosové krytiny jako nejkvalitnější.<br />

V oblastech, kde byla vytěžena, se<br />

přecházelo k orobinci a až později k žitné<br />

slámě v rolnickém hospodářství stále<br />

vzácné. Ale v některých oblastech (např.<br />

maďarských) se i v 19. stol. chudí lidé vraceli<br />

k drnové krytině.<br />

U střešních staveb nebylo rozhodující,<br />

zda jejich krytina spadala až k zemi, nebo<br />

měla okap o něco výše. V druhém případě<br />

začaly vznikat mobilní lehké nízké stěny,<br />

které se přikládaly k rámové konstrukci<br />

sloupů. Do takové sloupové kostry se až<br />

ve středověku vestavovaly zprvu dvojdílné,<br />

pevnými stěnami vymezené obytné místnosti pro spaní a pro čisté domácí činnosti včetně intelektuálních. Vařilo se však stále<br />

na ohništi uprostřed haly (u něho se i jedlo), ve které byl také ustájen dobytek. Takové stavby z 15. - 17. stol. dnes můžeme vidět<br />

v mnoha muzeích v přírodě Německa, Francie, Belgie, Holandska i Dánska. V západní Evropě tak vznikla hrázděná konstrukce,<br />

která byla rámovou stavebnicí, u níž nabývaly<br />

stále většího významu stěny a celá statika krovu<br />

se začala orientovat více na podporu stěn<br />

než na podporu vnitřních sloupů.<br />

Archeologické nálezy od doby železné až po<br />

raný středověk ve střední, východní a severní<br />

Evropě dokládají paralelní užívání kůlové<br />

i roubené konstrukce obydlí s tím, že druhá<br />

forma postupně nabývala převahy. Na východě<br />

a na severu, avšak i v některých alpských<br />

oblastech, se zdokonalováním tesařské technologie<br />

větve krovu nahrazovaly štípanými<br />

deskami, které měly delší trvanlivost a lépe<br />

nesly drn na kůrovém podkladu. Dnes jsme zvyklí vnímat na střechách lidové architektury<br />

slaměné došky nebo dřevěný šindel. To je však krytina velmi mladá.<br />

Nám středoevropanům se zdá paradoxní, že seveřané žijící v zimě ve větších mrazech<br />

než my potřebují k bydlení méně tepelných zdrojů a jejich domy mají plytké<br />

střechy, na nichž se dlouho do pozdního jara drží silná sněhová vrstva, jaké se my<br />

nejraději rychle zbavujeme. Nevybízí nás to k zamyšlení<br />

PhDr. Jiří Langer, CSc.<br />

Titulní stránka knihy Evropská muzea v přírodě<br />

Koho zajímají podrobnosti o výskytu „zelených střech“ v minulosti, najde je v knize<br />

„Evropská muzea v přírodě“, kterou vydalo v roce 2005 v Praze nakladatelství Miloš<br />

Uhlíř – Baset. Autor PhDr. Jiří Langer, CSc. je zkušeným národopisným badatelem<br />

a historikem. V knize je popsáno 522 muzeí v přírodě (896 stran, 2600 fotoografií, 48<br />

map států a 141 plánků muzeí). Knihu uzavírá pojednání se zcela novím názorem na<br />

vývoj lidové architektury v Evropě, který vyplývá z nejstarších staveb muzeí v přírodě.<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

6<br />

Zelené střechy<br />

V dnešní době existuje řada ekologických i ekonomických důvodů pro snahu nahrazovat střechy pokryté různými krytinami<br />

střechami pokrytými vegetací:<br />

• Zelené střechy prodlužují životnost hydroizolační vrstvy, protože jí chrání před UV zářením<br />

a extrémními teplotními rozdíly.<br />

• Zelené střechy přispívají k lepší tepelné izolaci stavby, čímž snižují náklady na vytápění případně<br />

klimatizování staveb neboli energetickou náročnost stavby<br />

• Zelené střechy snižují odtok srážkové vody o 10 - 50 %. Zbývající přebytečná voda<br />

odtéká postupně. Tím se snižují náklady nutné k odvedení dešťových srážek.<br />

• Povrch zelených střech zachycuje a filtruje prach a jiné škodliviny<br />

• Rostliny vysazené na zelených střechách zlepšují mikroklima tím, že ochlazují<br />

a zvlhčují okolní vzduch<br />

• Díky měkké vegetační vrstvě je zvuk pohlcován, čímž se snižuje hlučnost<br />

• Zelené střechy vytvářejí životní prostor pro živočichy i rostliny<br />

Zelené střechy snižují<br />

odtok srážkové vody<br />

Zelené střechy ochlazují<br />

okolní vzduch<br />

Střecha s „tepelně izolující<br />

zelenou střechou“<br />

Stará střecha s kačírkem<br />

a 80 mm tepelné izolace<br />

Dešťové hospodářství a ekologické hospodaření s deštovou vodou<br />

Povodňové katastrofy, kterých v posledních měsících a letech přibývá, způsobily obrat v myšlení naší společnosti. Jedna z příčin<br />

povodní je zřejmá – přibývá zastavěných ploch. Toto „uzavření“ přírody způsobuje přerušení přirozeného koloběhu vody a přetížení<br />

kanalizace. Úkolem hospodaření s dešťovou vodou je v první řadě přirozené, šetrné a zvládnuté zacházení s dešťovou vodou.<br />

Je třeba zachovat přirozené koloběhy vody, odlehčit kanalizaci a ušetřit náklady na stavbu a využití. K celkovému řešení patří různé<br />

segmenty, jejichž souhra tvoří ideální obraz moderních vsakovacích zařízení, cisteren a zelených střech. Zdá se, že enormní význam<br />

posledně jmenovaných si urbanisté v posledních letech uvědomují stále více. Přesto je však důsledné využití vodohospodářských<br />

předností ozeleněných střech v praxi dosud spíše výjimkou. Důvodem je zde určitě to, že ačkoli retenční vlastnosti zelených střech<br />

jsou na základě předchozích pokusů nesporné, je v regionálním měřítku toto řešení jen obtížně proveditelné.<br />

Realizace v praxi<br />

Různé výzkumné ústavy a firmy prováděly, resp. nechaly provést šetření a pokusy ohledně retenční schopnosti zelených střech.<br />

Intenzita šetření přitom byla různá, od prostého konstatování maximální vodní kapacity substrátu po víceletá šetření v terénu.<br />

Vzájemné porovnávání výsledků, resp. přenesení do jiných srážkových regionů je třeba provádět obezřetně. Paušalizace údajů<br />

o retenční schopnosti zelených střech skrývá jistá nebezpečí, protože nelze vyčerpávajícím způsobem zohlednit ani vlastnosti<br />

systému ani místní srážkové poměry. Možnost přenesení regionálních<br />

získaných výsledků na jiné lokality je sporné. Ukazují to<br />

následující příklady:<br />

Zadrží-li např. extenzívní zelená střecha v Berlíně asi 75 % dešťových<br />

srážek, nelze totéž očekávat od stejné střechy v Hamburku<br />

– tam je to pouze 60 %. Příčinou je různé celkové roční množství<br />

srážek v těchto oblastech.<br />

Lokality jako Hannover a Krauchenwies mají naproti tomu srovnatelná<br />

celková množství srážek za rok. Přesto zadrží extenzívní<br />

zelené plochy s konstrukční výškou 10 cm v Krauchenwies více<br />

dešťové vody než v Hannoveru. Z tohoto příkladu vyplývá, že<br />

důležitou roli zde hraje i místní rozdělení, četnost a intenzita srážek.<br />

Možnost detailního výpočtu retenčních vlastností zelených<br />

střech poskytuje od nedávna počítačový simulační program.<br />

U simulačního programu RWS (RWS = RegenWasserSpeicher =<br />

Zelená střecha jako segment decentralizovaného dešťového hospodářství<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />

rezervoár dešťové vody) je možné zohlednit regionální specifika<br />

jako formu ozelenění (konstrukci vrstev), sklon střechy, velikost

7<br />

100<br />

80<br />

Obr. 1: Zadržování vody u extenzívního ozelenění v závislosti<br />

na lokalitě<br />

Obr. 2: Retenční schopnost 48.000 m 2 zelené střechy v Bondorfu<br />

35000<br />

60<br />

v %<br />

40<br />

30000<br />

25000<br />

20000<br />

15000<br />

v m 3<br />

20<br />

0<br />

Lahr<br />

Berlin<br />

Hannover<br />

Stuttgart<br />

Frankfurt<br />

Bonn<br />

Leutkirch<br />

Wuppertal<br />

10000<br />

5000<br />

0<br />

Srážky Vypařování Odtok<br />

plochy a místní údaje o srážkách. Po zadání dat zelené střechy<br />

a údajů o srážkách v takzvaném formátu MD provede počítač<br />

simulaci retenčních a vypařovacích procesů na základě<br />

skutečných dat o deštích a vypočítá roční odtok, dlouhodobý<br />

průměrný odtok za několik let a maximální špičkový odtok.<br />

Toto přesné a reálné zobrazení retenčních schopností určité<br />

zelené střechy je možné proto, že místní srážková data se do<br />

výpočtu promítají v pětiminutových intervalech souvisle a za<br />

co nejvíce let. Pomocí simulačního programu RWS je možné<br />

dosáhnout zajímavých výsledků. Provádíme-li simulaci pro<br />

určitou zelenou střechu, ponecháme data ozelenění vždy stejná<br />

(v tomto případě: 10 cm třívrstvá konstrukce s bylinným<br />

porostem „Sedum-tráva“, střešní sklon 2%, 650 m 2 ) a měníme<br />

pouze zadávaná data srážek. Potom dostaneme tento obrázek:<br />

Zadrží-li v Hannoveru popsané extenzívní ozelenění 70% srážek<br />

za rok, je účinek stejného ozelenění v Berlíně ještě vyšší.<br />

Zde činí retence kolem 73%. Ve velmi suchém regionu Lahr<br />

lze dokonce počítat s retencí 81%. Naproti tomu např. pro<br />

Leutkirch a region Wuppertal je průměrné zadržování srážek<br />

nižší, lze zadržet jen 48%, resp. 43% ročního množství srážek.<br />

Dalším problémem, se kterým se v praxi často setkáváme, je<br />

dané množství vody, které lze maximálně odvádět do napojeného<br />

drenážního systému, resp. kanalizace. Zde je třeba také<br />

zohlednit regionální přírodní srážkové poměry pro stanovení<br />

maximálních špičkových odtokových množství ze zelených střech. Porovnání odtokových špiček dvou různých extenzívních ozelenění<br />

v Heilbronnu a Marsbergu (roční srážky stejné jako retence) ukazuje: Je-li pro Marsberg při třívrstvé konstrukci ozelenění<br />

tl. 15 cm třeba počítat s odtokem max. 28 l/s x ha, zvyšuje se toto množství pro Heilbronn na 59 l/s x ha. Je možné rovněž argumentovat<br />

proti často uváděnému předsudku, že nasycená zelená střecha se při silném dešti chová stejně jako střecha bez zeleně.<br />

Srovnávací počítačová simulace pro fóliovou střechu bez zeleně a extenzívní ozelenění o tl. 15 cm (obě se sklonem 2 %) ukázala,<br />

že fóliová střecha dosahuje při reálných srážkách pro Frankfurt maximálního špičkového odtoku 54 l/s x ha, zelená střecha naproti<br />

tomu ve stejném období odtokového maxima 22 l/s x ha.<br />

Je potěšující, že už existuje několik impozantních příkladů kompletního ozelenění střech jak v komerčních zónách, tak i na sídlištích,<br />

kde byla realizována myšlenka rozsáhlého dešťového vodního hospodářství. Zelené střechy lze kombinovat s cisternami a<br />

vsakovacími zařízeními, takže mnohdy není nutné napojení na kanalizaci. Vodu z cisterny pak lze využívat pro splachování WC<br />

a zavlažování zahrady. Použití pro pračky není vhodné, protože přebytečná voda odtékající ze zelené střechy bývá zbarvená mírně<br />

do hněda.<br />

Jak již bylo zmíněno, ozelenění střech se vyplatí ze dvou důvodů: Sníží se náklady na výstavbu, resp. sanaci kanalizačního potrubí<br />

a v obcích s odděleným kanalizačním řadem je možné snížení poplatku. Spolková země Severní Porýní – Westfálsko poskytuje<br />

dotace na zelené střechy, pokud jsou prokazatelně přínosem pro decentralizované dešťové hospodářství a odvádějí do kanalizace<br />

maximálně 30 % ročních srážek. Zelené střechy se vyplatí – pro člověka i pro přírodu.<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />

Příklad decentralizovaného dešťového hospodářství<br />

s ozeleněním střechy<br />

Dipl. Ing. Klaus Schiefler<br />

Optigrün International AG

Od výšky substrátu 20 cm lze<br />

použít květiny a nižší keře<br />

8<br />

Zelené střechy na rodinných domech<br />

Prostor na střeše, terase či garáži lze využít nejrůznějším<br />

způsobem. Pro rozhodnutí, co si vlastně můžeme<br />

„dovolit“, je nezbytná konzultace se statikem, který zjistí,<br />

popřípadě vyprojektuje možné zatížení konstrukce.<br />

Střechy nemají žádné spojení se zemí. Chybějící spojení<br />

se zemí musí být nahrazeno uměle. Jde především o to,<br />

aby byl na jedné straně zadržován dostatek vody a na<br />

druhé straně byla přebytečná voda bezpečně odvedena.<br />

Zelená střecha se zpravidla skládá z různých vrstev,<br />

přičemž spodní vrstvy by měly mít takové vlast nosti,<br />

aby fungovaly jako kvalitní ochranná vrstva pro hydroizolaci<br />

a zároveň poskytovaly možnosti pro nejrůznější<br />

využití střešní zahrady.<br />

Ať se rozhodneme pro jakýkoliv typ vegetačního<br />

krytu, skládá se střešní nástavba<br />

z následujících vrstev:<br />

Rostliny – extenzivní a intenzivní zeleň<br />

Střešní zemina – substrát<br />

Filtrační vrstva<br />

Drenážní a akumulační vrstva<br />

Ochranná a akumulační vrstva<br />

Vrstva proti prorůstání kořenů<br />

Využití střechy Hmotnost kg/m 2<br />

Intenzivní ozelenění (keře - malé stromy) 500<br />

Vozovka - kameny v pískovcovo-cementovém lůžku 500<br />

Chodník - dlažba v loži ze štěrkopísku 350<br />

Střešní jezírko 300<br />

Pískoviště 300<br />

Trávníky nebo květinové záhony 200<br />

Extenzivní ozelenění 100<br />

Pokud se zaměříme na využití střechy pouze pro rostliny, existují tyto možnosti:<br />

(hmotnosti jsou orientační a závisí na použitém technickém i rostlinném materiálu)<br />

Rostlinný kryt Výška porostu Výška nástavby Hmotnost za vlhka<br />

1. Nenáročné květiny a traviny do 30 cm do 20 cm 270 kg/m 2<br />

2. Trávník - nízké keře do 1 m cca 26 cm 340 kg/m 2<br />

3. Keře - nízké dřeviny do 3 m cca 36 cm 480 kg/m 2<br />

4. Vysoké keře – stromy do 10 m cca 66 cm 900 kg/m 2<br />

1. Nenáročné trvalky a traviny<br />

Pro jednoduché extenzivní ozelenění střech s výškou substrátu (zeminy) do 15 cm se nejlépe hodí<br />

trvalky a traviny odolné proti suchu. Zeleň tohoto typu nevyžaduje závlahu a je celkově velmi nenáročná.<br />

Při dobře navržené skladbě zelené střechy není třeba žádná údržba, zalévání či hnojení.<br />

Pouze jednou za rok je nutná kontrola zelené střechy, a to z důvodu odstranění případných náletů.<br />

Rostliny postupně vytvoří různobarevné polštáře, které jsou zajímavé od jara do podzimu.<br />

2. Trávník a nízké keře<br />

Od výšky substrátu 20 cm lze budovat již střešní zahradu s klasickým trávníkem nebo záhony s nízkými<br />

keřy a zahradními květinami. Nezbytným předpokladem je ovšem možnost závlahy.<br />

3. Keře a nízké dřeviny<br />

U substrátu o mocnosti 30 cm může střešní zahrada plnit téměř jakékoli přání, včetně zeleninových<br />

záhonů. Bez problému zde lze pěstovat velmi kvalitní trávník či olemovat zahradu rostlinnými bariérami<br />

z vyšších keřů. Samozřejmě zeleň tohoto typu vyžaduje pravidelnou údržbu – zavlažování<br />

a hnojení.<br />

4. Vysoké keře a stromy<br />

V substrátu výšky 60 cm už můžeme pěstovat keře dorůstající i několika metrů a také malé stromy. Pro větší stromy je možné vytvořit<br />

přímo na střeše výsadbová místa, kde je substrát vysoký až 1 m. I zde je nutná možnost závlahy.<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

9<br />

Extenzivní ozelenění střech<br />

Pod pojmem extenzivní ozelenění střech si představte osázení střechy podobné stavu v přírodě. Takovému osázení stačí substrát<br />

(nosná vrstva pro vegetaci) o tloušťce 5-15 cm. Vegetace nevyžaduje dodávání živin a vody a vytváří trvalý uzavřený rostlinný<br />

pokryv. Jeho hmotnost je menší než 160 kg/m 2 . Vegetaci tvoří rostliny odolné vůči suchu a mrazu, které vyžadují minimální péči<br />

a umějí se přizpůsobit extrémním podmínkám. Znamená to, že rostliny musí mít vysokou schopnost regenerace. Na extenzivně<br />

ozeleněné střechy se obyčejně vstupuje jen tehdy, když je potřebujeme zkontrolovat. Jinak by projekt musel zahrnovat i odpovídající<br />

zpevnění ploch cest. Očekáváme-li od zelené střechy, že kromě estetického účinku bude mít také stavebně fyzikální a ekologický<br />

efekt (tepelná izolace, zadržování dešťové vody a čištění vzduchu), měl by být vegetační polštář co nejhustší a v celé ploše přibližně<br />

stejně vysoký. K ozelenění střech lze použít osivo, výhony, sazenice trvalek i předpěstované travní koberce.<br />

Vegetace<br />

Pro volbu rostlin jsou rozhodující různé faktory, především:<br />

• Tloušťka substrátu a jeho schopnost akumulovat vodu<br />

• Sklon střechy<br />

• Působení větru<br />

• Světová strana<br />

• Množství srážek<br />

• Světelné poměry<br />

Výška substrátu Typ porostu Druhové složení - základní druhy - příklady<br />

14-18 cm Trávy – byliny Festuca rubra (kostřava červená), Festuca ovina (kostřava ovčí), Poa pratensis(lipnice<br />

luční), Agrostis (psineček) Sesleria albicans (pěchava vápnomilná), Briza media (třeslice<br />

prostřední), Dianthus carthusianorum (hvozdík kartouzek), Dianthus deltoides (hvozdík<br />

kropenatý), Thymus serphyllum (mateřídouška obecná)<br />

12-15 cm Čistě bylinný<br />

porost<br />

5-8 cm Rozchodník<br />

- ostatní byliny<br />

Řez extenzivní zelenou střechou na střešní zahradě<br />

Allium molly (česnek zlatožlutý), Allium schoneprasum (česnek pažitka), Alyssum<br />

montanum (tařice horská), Cerastium tomentosum (rožec plstnatý), Dianthus plumarius<br />

(hvozdík péřitý), Helianthenum nummularium (devaterník obecný), Thymus serphyllum<br />

(mateřídouška obecná)<br />

Sukulenty: Sedum acre (rozchodník ostrý), Sedum album(rozchodník bílý), Sedum<br />

kamtschaticum (rozchodník kamčatský), Sedum reflexum (rozchodník skaliskový), Sedum<br />

spurium (rozchodník zvrhlý), Sempervivum tectorum (netřesk střešní)<br />

Česneky: Allium montanum (česnek horský), Allium flavum (česnek žlutý), Allium<br />

schoenoprasum (česnek pažitka)<br />

Trávy: Bromus tectorum (sveřep střešní), Carex humilis (ostřice nízká), Festuca vivipara<br />

(kostřava živorodá), Poa angustifolia (lipnice úzkolistá), Poa compressa (lipnice<br />

smáčknutá)<br />

Rostliny vytvářejí různobarevné polštáře,<br />

které jsou zajímavé od jara do podzimu<br />

Pažitka - Allium schoeneprasum<br />

na střešní zahradě<br />

Festuca glauca<br />

Rostliny vytvářejí různobarevné polštáře,<br />

které jsou zajímavé od jara do podzimu<br />

Text a foto Ing. Jana Šimečková<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

10<br />

Intenzívní střešní zahrada ul. Špitálka, Brno<br />

Umístění díla:<br />

Střecha navazuje na kancelářské<br />

prostory společnosti A.B.E.<br />

Zhotovitel:<br />

Ing. Jiří Vrbas – „Květ“<br />

Nádražní 155, Blažovice<br />

A.B.E. – stavební část střechy<br />

Autor projektu:<br />

Ing. Jana Vrbasová<br />

Termín realizace:<br />

2001<br />

Rozsah díla (m 2 ):<br />

65 m 2<br />

Použité materiály:<br />

Stavební část střechy:<br />

– hydroizolace – folie<br />

– tepelná izolace – extrudovaný polyestyren<br />

– geotextilie<br />

– technodren, v. 2,5 cm<br />

– geotextilie<br />

Stručný popis vegetační vrstvy<br />

Vegetační vrstva:<br />

– substrát v. 25 cm<br />

Rostlinný materiál:<br />

– bylinky (Origanum, Thymus, Lavandula)<br />

– traviny (Festuca scoparia, Pannicum, Pennisetum,<br />

Miscanthus)<br />

– popínavky (Parthenocissus q., Lonicera henryi<br />

Intenzívní zahrada na střeše garáže, Šlapanice<br />

Zhotovitel:<br />

Ing. Jiří Vrbas – „Květ<br />

Nádražní 155, Blažovice<br />

Autor projektu:<br />

Ing. Jana Vrbasová<br />

Další zhotovilé:<br />

Ing. Švábenský<br />

– stavební část střechy<br />

Termín realizace:<br />

2000<br />

Rozsah díla (m 2 ):<br />

80 m 2<br />

Použité materiály:<br />

Stavební část střechy:<br />

– hydroizolace – folie<br />

– geotextilie<br />

– technodren, v. 2,5 cm<br />

– geotextilie<br />

Stručný popis vegetační vrstvy<br />

Vegetační vrstva:<br />

– substrát v. 25–80 cm<br />

Rostlinný materiál:<br />

jehličnaté a listnaté dřeviny, trvalky, traviny, popínavky<br />

kamenné šlapáky v oblázkovém poli<br />

kamenná lavice<br />

vodní prvek zatím nezrealizován<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

11<br />

Střešní terasy na rodinné vile v Jirčanech<br />

Zhotovitel:<br />

Gabriel s.r.o.,<br />

Lidická 258/10<br />

412 01 Litoměřice<br />

Autor projektu:<br />

Ing. Daniel Petr<br />

Ing. Miroslava Prokopová<br />

Termín realizace:<br />

2005<br />

Rozsah díla: 25m 2<br />

plocha ozelenění<br />

střešních teras<br />

Zbudování vegetačních vrstev teras a výsadba rostlin<br />

Na konstrukci střechy (izolace proti prorůstání a zatečení) je položena geotextilie s přizvednutými okraji na stranách, na tu je položen<br />

Technodren 2010 S, sloužící jako hydro-akumulační vrstva. Na něm je opět geotextilie (filtrační vrstva). Nakonec se položí<br />

vegetační vrstva ve výšce 25 cm u trav a 15 cm u levandulové pláně. Do vrstvy substrátu se již vysazují konkrétní druhy rostlin.<br />

Levandulová pláň je zamulčována mulčem ve vrstvě silné 5 cm. Plošné výsadby trav jsou pokryty vrstvou 5cm kačírku frakce 16-32<br />

mm. Záhony jsou od okolí odděleny dřevěnými prkny. Zelené plochy nevyžadují zvláštní péči. Pouze v parných dnech je vhodné<br />

okrasné trávy zalít a na jaře seříznout až u země nevzhledné a odumřelé části, stejně jako u trvalek na levandulové pláni.<br />

Složení vegetačního substrátu (směs): 10–20 % stelivová rašelina, 40 % zahradnická zemina, 40 % sprašové hlíny (jílu),<br />

10 % ostatní komponenty – borová kůra, perlit (pro vylehčení)<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

ZELEŇ NA STŘECHÁCH SE SYSTÉMEM ZinCo<br />

12<br />

ZinCo<br />

ZinCo je dnes celosvětově zavedená značka v oblasti provádění<br />

zelených střech. Předností firmy ZinCo je, že řadu desetiletí<br />

vyvíjí a zdokonaluje kompletní systém pro zelené střechy. Návrhem<br />

a použitím kompletního systému je zaručena dlouhodobá<br />

funkčnost zelené střechy, protože veškeré jednotlivé prvky jsou<br />

vzájemně sladěny tak, aby jejich funkční parametry byly optimální.<br />

Zelené plochy lze provádět pomocí systému ZinCo na všech<br />

druzích střech. Ať se jedná o jednoplášťové, dvouplášťové větrané/nevětrané,<br />

inverzní nebo tzv. duo nebo plus střechy.<br />

Skladba vrstev vychází z přírodního modelu, který bylo nutné<br />

zmenšit do technicky proveditelné podoby.<br />

Správná drenážní vrstva musí zajistit:<br />

• zadržení požadovaného množství srážek v samotné drenáži,<br />

přebytečná voda se musí dostat do ochranné a akumulační vrstvy,<br />

• rozvedení vody po celé ploše ochranné a akumulační vrstvy,<br />

• možnost výparu vlhkosti z ochranné a akumulační vrstvy<br />

do substrátu,<br />

• volný prostor mezi hladinou vody při naplnění drenáže a spodní<br />

úrovní substrátu.<br />

Pro zajištění výše uvedených bodů je nutné zvolit správný typ drenáže,<br />

který dané požadavky v konkrétním případě splní. ZinCo dodává<br />

v principu tři druhy drenáží:<br />

Již v projekční fázi projektu je nutné dbát na dostatečnou nosnost<br />

střešní konstrukce a zajistit pokud možno hydroizolaci střechy<br />

z materiálu, který je odolný proti prorůstání kořenů rostlin. Důležité<br />

je dostatečné vytažení hydroizolace na svislých plochách,<br />

které prostupují rovinou střechy nad povrch budoucího substrátu.<br />

V případě, že stávající hydroizolace není odolná proti prorůstání<br />

kořenů, lze ji dostatečně chránit pomocí speciálních folií.<br />

Vrstvou, která je také důležitá pro správnou funkci zelené střechy,<br />

je ochranná a akumulační rohož. Tato vrstva chrání hydroizolaci<br />

proti mechanickému namáhání a poškození. Zároveň má<br />

požadovanou schopnost zadržet a zpozdit odtok přebytečných<br />

srážkových vod. Zde se nabízí celá řada rohoží, které se liší právě<br />

ve schopnosti zadržení různého množství vody.<br />

1. Floradrain<br />

První nese označení Floradrain a vyrábí se ve třech výškách – 25,<br />

40 a 60 mm. FD 25 je vhodný pro extenzivní zeleň, FD 40 také pro<br />

intenzivní s výjimkou stromů a keřů náročných na dostatek závlahy. V tom případě je potom nutné použít FD 60. Jedná se o profilované<br />

desky (pásy) z recyklovatelného polyetylenu, které se vyznačují výbornou tuhostí a pevností, což ocení především montážní<br />

firmy, které tak nemusí vyměňovat žádné drenážní desky poškozené od pracovníků, kteří po nich jen přešli. Tato drenáž je velmi<br />

vhodná pro novostavby, na pevný podklad, kde není potřeba překlenovat žádné louže apod.<br />

2. Floratec<br />

Dalším používaným typem drenáží jsou desky Floratec FS 50 a FS 75. Číselné označení udává celkovou výšku drenážní desky v milimetrech.<br />

Tyto desky jsou vyrobeny z recyklovaného polystyrenu a tvrdé pěny. Jsou vhodné jak pro extenzivní, tak pro intenzivní<br />

zelené střechy, ale především tam, kde se na střeše vyskytují kaluže, které je nutné překlenout, aby místo zelené střechy nevznikla<br />

bažina. Další možnost použití těchto desek je díky jejich vysoké tuhosti ve vlastní rovině na šikmých plochách do sklonu cca 20°.<br />

Speciálním typem těchto drenáží, vyvinutým pro zelené dodatečně zateplované střechy, je Floratherm WD 65, 100, 120 nebo<br />

180mm vysoký. Tyto drenážní desky mají certifikovaný tepelný odpor. Použití je analogické s deskami Floratec.<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

13<br />

3. Elastrodrain<br />

Třetím typem drenáží jsou desky Elastodrain, které jsou vyrobeny<br />

z vulkanizovaného, resp. recyklovaného kaučuku. Tyto desky<br />

se používají především jako ochrana hydroizolace, kde nelze použít<br />

vysoký podsyp pod dlažbu. Betonová dlažba se může pokládat<br />

přímo na tuto drenáž nebo při použití filtrační textilie do<br />

štěrkopískového lože.<br />

Aby nedocházelo k přenosu substrátu do drenáže a potom<br />

dál do kanalizace, je nutné použít filtrační vrstvu, která propustí<br />

vodu ze substrátu do drenáže. Správné funkce se také<br />

zde dosáhne správnou volbou konkrétního typu filtrační textilie.<br />

V první řadě nesmí dojít ani po čase k zanesení filtrační<br />

textilie jemnými částmi substrátu, aby zde ve spojení s vodou<br />

nevznikla parotěsná vrstva, což by mohlo mít nepříznivý<br />

vliv na tepelně technické chování střechy. Toho lze dosáhnout<br />

jen použitím materiálů, které nejsou příliš chlupaté a<br />

tím také tlusté, jako jsou např. běžné geotextilie. Druhým hlediskem při správném výběru filtru je velikost mechanického zatížení.<br />

V této oblasti ZinCo nabízí celkem 4 druhy filtračních textilií, které zaručují, že časem se nezmění v parotěsnou vrstvu<br />

a liší se v odolnosti proti mechanickému poškození (např. od hrubého štěrku).<br />

Mnohé z toho, co se tradičně odehrává na rovné zemi, lze přesunout na střechy nebo na vršky podzemních garáží. ZinCo nabízí<br />

podle druhu využití pro každou střechu vhodné systémové řešení. V případě jakýchkoliv dotazů, požadavků na návrh řešení konkrétního<br />

projektu vám ZinCo poradí.<br />

Text: Ing. Vít Kocourek<br />

Foto a vyobrazení: ZinCo a Isodom<br />

ISODOM a.s., Hněvkovská 56/1225, 148 00 Praha 4<br />

Příklady zelených střech realizovaných systémem ZinCo<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

Ozelenění strmých a valených střech<br />

14<br />

Optigrün<br />

Systém Optigrün se vyznačuje osvědčeným kompletním řešením nadstavby pro extenzívní a intenzívní<br />

osázení zelení u plochých a strmých střech - od ochrany kořenů a ochrannou tkaninu přes<br />

drenáže, filtrační tkaninu a substrát až po vegetaci. Na základě rozsáhlého sortimentu produktů je<br />

možné podle jednotlivých případů aplikace zvolit různé materiály. Firma Optigrún podporovala<br />

diplomovou práci VŠ Osnabrück, která zachycovala výzkumy strmých a valených střech na 50 objektech.<br />

Byla zaznamenána jejich poloha, konstrukce a vývoj vegetace.<br />

Ozelenění strmých střech – zvláštnosti a obecná doporučení<br />

Od jakého sklonu hovoříme o „strmých“ střechách, to není jednoznačně definováno. V praxi jsou<br />

za strmé považovány střechy se sklonem nad 30°, v těchto šetřeních byly zohledněny střechy od<br />

20°, protože od této prahové hodnoty jsou doporučena konstrukční protismyková opatření podle<br />

směrnic FLL pro ozelenění střech. Zelené strmé střechy se musí oproti plochým střechám vyrovnávat<br />

s mnohem extrémnějšími podmínkami. Mezi ty patří např. sluneční svit a působení větru ale<br />

také jiné erozní vlivy a nebezpečí vysychání. I údržba, kterou je nutné provádět z důvodu sklonu ve<br />

ztížených podmínkách, má větší význam. Při projektování a provádění ozeleněné strmé střechy je<br />

třeba dbát především těchto bodů:<br />

– Protismykové a protiskluzové zajištění<br />

Použití osvědčeného protismykového systému odolného proti povětrnostním vlivům. V prvé řadě je třeba vyzdvihnout protismykové<br />

prahy, umístěné pod střešní izolaci a pevně spojené s podkladní konstrukcí. Takto se zatížení z ozelenění přenáší na celou<br />

střešní plochu. Toto provedení vyžaduje včasné naprojektování a dobrého pokrývače.<br />

– Statika podkladní konstrukce, resp. konstrukce okapu<br />

Je-li protismykový systém umístěn nad střešní izolaci na okapní nosník, který musí přenést veškeré zatížení z ozelenění v případě<br />

sklouznutí, musí být správně dimenzována především konstrukce okapu.<br />

– Detailní řešení okapu a hřebene<br />

U okapu je třeba zohlednit výše uvedené smykové síly a především výskyt přebytečné vody. Je třeba naprojektovat štěrkový pás s<br />

drenážním potrubím nebo odvodňovací žlab. U hřebene je třeba dbát na to, že u sedlové střechy nemůže být hřeben špičatý a u<br />

pultové střechy je třeba upevnit vegetační rohož. V zásadě se nabízí úvaha, zda v oblasti hřebene není lepší zeleň vynechat, neboť<br />

je zde vystavena větrné erozi.<br />

– Odvodnění<br />

U strmých střech je třeba v oblasti okapu počítat se zvýšeným množstvím vody.<br />

– Vhodný substrát<br />

Používá se soudržný a polohově stabilní substrát s organickými součástmi, který nesmí být příliš hrubozrnný.<br />

Identifikace: Extenzívní substrát pro vícevrstvé konstrukce.<br />

– Osázení vegetací<br />

Mělo by se provádět výhradně pomocí předpěstovaných vegetačních rohoží (s nosnou nehnijící vložkou).<br />

– Přístup a zajištění proti pádu<br />

S volným venkovním přístupem na střechu nebo po žebříku a zajišťovacími body pro osobní zajištění je třeba počítat od začátku<br />

projektu.<br />

Různé varianty protismykového zajištění<br />

50 zkoumaných strmých střech bylo zhotoveno 11 firmami v 19<br />

variantách ozeleňovacích systémů pro strmé střechy. Tyto systémy<br />

lze rozdělit do tří skupin:<br />

1. Bez konstrukčního protismykového zajištění<br />

2. S konstrukčním protismykovým zajištěním se zatížením okapu<br />

3. S konstrukčním protismykovým zajištěním bez zatížení okapu<br />

Příprava pro ozelenění valené střechy<br />

1. Bez konstrukčního protismykového zajištění<br />

Na trhu zelených střech existuje jen málo firem, které nenabízejí<br />

speciální systém protismykového zajištění, skládající se z prahu a<br />

nosníků. Ale zcela bez těchto opatření to také nejde.<br />

• Trnová rohož: Jako protismykové zajištění se pokládá jednostranně<br />

kašírovaná tkaninová rohož s trny tak, že tkanina leží<br />

na střešní izolaci a rouno s nahodile orientovanými vlákny je<br />

vyplněno substrátem.<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

15<br />

2. S konstrukčním protismykovým zajištěním a se zatížením okapu<br />

Od sklonu střechy 20° je dle směrnice FLL pro zelené střechy předepsáno<br />

použití konstrukčních opatření k protismykovému zajištění. Zásadní možností<br />

je, že protiskluzový systém se uloží nad střešní izolací na ochrannou a<br />

drenážní tkaninu. Zatížení ze zelené nadstavby je potom přenášeno okapním<br />

nosníkem, na což je třeba brát přednostně zřetel při jeho dimenzování<br />

a navrhování.<br />

• Systém se zásuvným rastrem<br />

Systém se skládá z posuvných prahů a nosníků, které je možné do sebe zasunout;<br />

při větším sklonu střechy vždy v menších vzdálenostech<br />

• Systém s háky, lany a prahy<br />

V tomto systému nahrazují nerezová ocelová lana posuvné nosníky použité<br />

u rastrového systému a umožňuje tak osázet zelení i zvlněné střechy, např. valené.<br />

Ozelenění šikmé střechy rodinného domu Segnitz<br />

3. S konstrukčním protismykovým zajištěním bez zatížení okapu<br />

Pro statiku a bezpečnost okapu a pro ozelenění jsou nejlepší ty protiskluzové<br />

systémy, které přenášejí smykové zatížení zeleně nejen na okap, ale<br />

na celou plochu střechy. To znamená, že protismykové zajištění se nachází<br />

pod střešní izolací.<br />

• Izolované protismykové prahy<br />

Protismykové prahy ze dřeva, které jsou sešroubované se spodní konstrukcí<br />

a přes které je vedena izolace odolná proti kořenům.<br />

• Pěstební nádoby<br />

Systém, při kterém se namísto střešních tašek zavěšují osázené nádoby.<br />

Shrnutí<br />

Jak vyplynulo z výsledků šetření u 50 ozeleněných strmých a valených střech, existují různé systémy, které jsou příslibem trvale<br />

funkčního řešení. Ozelenění střech v extrémních polohách už není pro odborníka při současném stavu techniky a rozumném vyprojektování<br />

žádným velkým problémem.<br />

Text: Dipl. Ing. Klaus Schiefler<br />

Foto: Optigrün International AG<br />

Golfhaus Erwang - zelená kupole<br />

Optigrün international AG<br />

Am Birkenstock 19<br />

D-72505 Krauchenwies-Göggingen<br />

www.optigruen.de<br />

Landstrasser Hauptstrasse 71/2<br />

A-1030 Wien<br />

www.optigruen.at<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

Střešní zahrada na objektu Alpha v komplexu BB Centrum v Michli<br />

Zhotovitel<br />

Král & Kurz<br />

– zahradnické práce, s.r.o.,<br />

Kolovečská 1938, 155 00 Praha 5<br />

Autor projektu:<br />

David Hora, DiS,<br />

Lenka Horová DiS<br />

Termín realizace: 2003<br />

Celková plocha: 1200 m 2<br />

na severní straně střechy. Dalším<br />

výrazným prvkem střechy je<br />

technologické zázemí oddělené<br />

akustickou zástěnou. Přístupem<br />

se nejprve dostáváme na hlavní<br />

terasu. Ta je umístěna na severovýchodním<br />

nároží střechy. Povrch<br />

terasy tvoří obdélníková dlažba<br />

na terčích. Terasa je doplněna o<br />

betonové kontejnery, ve kterých<br />

je vysázen zajímavý tis Taxus<br />

baccata „Dowastoniana“.<br />

Při východní straně zahrady<br />

vznikla kompozičně nejvýraznější<br />

část, kterou tvoří přírodní<br />

16<br />

1. místo v soutěži „Sadovnické dílo roku 2005“<br />

Král & Kurz - zahradnické práce, s.r.o.<br />

Architektonické řešení<br />

Centrální část prostoru střechy objektu ALPHA prolíná světlík, který vystupuje až nad úroveň<br />

střešní zahrady. V architektuře celého objektu se prolínají táhlé křivky, které výrazně působí<br />

i v prostoru samotné střešní zahrady. Přístup do zahrady je vytvořen z prostor při světlíku<br />

porost borovic. Skupině dominuje Pinus<br />

silvestris „Watererii“. Už při výsadbě dosahovaly<br />

rostliny výšky 175–200 cm. Tyto<br />

stromy jsou podsazeny klečí (Pinus mugo)<br />

ve dvou výškových kategoriích 150–175<br />

cm a 80–100 cm. Díky těmto vzrostlým<br />

sazenicím je již brzy po výsadbě skupina<br />

funkční a vypadá velmi efektně. Okraje<br />

jsou vytvořeny ze zakrslých odrůd borovic,<br />

skupin vřesů, vřesovců a okrasných<br />

travin. Kolem této husté výsadby borovic<br />

je vedena cesta s dřevěným povrchem, která pokračuje až na<br />

samotný cíp zahrady, kde je umístěna vyhlídková terasa na<br />

areál BB Centra.<br />

Tím se dostáváme do části zahrady, která je pohledově izolována<br />

od ostatních částí zahrady pomocí technického zázemí.<br />

Tak vzniká ojedinělé zákoutí, ze kterého máme přehled<br />

po celém areálu, ale ve kterém jsme na druhou stranu izolováni<br />

a obklopeni příjemnou výsadbou listnatých stromů<br />

(Acer platanoides „Globosum“) s podsadbou keřů a trvalek.<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

17<br />

Druhé takové zákoutí vzniká u zúženého konce světlíku. Toto<br />

zákoutí je opět pohledově odcloněno od centrální plochy a je<br />

řešeno detailní výsadbou trvalek. Trvalky doplňují stálezelené<br />

pokryvné rostliny a listnaté stromy (Acer platanoides „Globosum“),<br />

které se kompozicí prolínají a působí jako spojovací<br />

článek. Možnost posezení v této části zahrady, stejně jako podél<br />

světlíku, nabízejí dřevěné lavice na opěrných zídkách.<br />

Celý prostor střešní zahrady je komponován tak, aby ihned po<br />

realizaci tvořil kompaktní celek s okamžitým účinkem. Rostliny<br />

byly pečlivě vybírány s ohledem na klimatické a půdní podmínky<br />

tohoto prostředí a díky velikostem, ve kterých byly sázeny<br />

a jejich hustotě při výsadbě je zahrada hned po založení plně<br />

funkční. Celá střešní zahrada je doplněna automatickým závlahovým<br />

systémem.<br />

Technické prvky<br />

Skladba vrstev střech pro pěstování rostlin je tvořena vrstvou<br />

drenážní a vrstvou vegetační.<br />

Schéma skladby vrstev:<br />

– substrát (550 mm, v místě zídek 240 mm)<br />

– geotextilie - 3 mm<br />

– keramzit (liapor) 80 - 120 mm<br />

– drenážní fólie - 12 mm<br />

V místech výsadby stromů byla do vegetační vrstvy jako zátěžová<br />

kotva pro výsadbu a pozdější prokořenění vložena KARI siť BSt<br />

500, pozinkovaná, oka 150x150 mm. V určitých místech jsou sítě<br />

kotveny do opěrných zídek pomocí ocelových kotev.<br />

Pro maximální kvalitu a funkčnost navrhovaných sadových<br />

úprav jsou plochy vybaveny automatickou kapkovou závlahou,<br />

která doplňuje srážkový deficit a snižuje riziko vysychání.<br />

Po necelých třech letech po výsadbě je na střeše zelená oáza , kde<br />

probíhají obchodní jednání a zaměstnanci zde tráví přestávky.<br />

S využitím materiálů firmy Král & Kurz, zahradnické práce, s.r.o.<br />

připravila redakce<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

18<br />

Zelené střechy - poznatky z odborné exkurze do Rakouska<br />

Ve dnech 12.–14. května 2005 uspořádal <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně exkurzi do Rakouska, jejíž hlavním tématem byly<br />

zelené střechy. Exkurze byla součástí grantu „Zelená linie“ - přeshraniční spolupráce s rakouským svazem - a byla pořádána<br />

za finanční podpory Evropské unie.<br />

Steinbauer GmbH - partner firmy Optigrün - extenzivní zelená střecha<br />

Naše osmnáctičlenná skupina začala svou exkurzi ve Vídni, ve firmě Steinbauer GmbH, která<br />

je partnerským podnikem firmy Optigrün. Technické zázemí firmy sídlí na ulici Percostrasse<br />

č. 19. Zde nás přivítali zástupci firmy Steinbauer a pan Klinkenberg, který na exkurzi zastupoval<br />

firmu Optigrün. Na střeše haly vytvořila firma Steinbauer před osmi léty vzorovou extenzivní<br />

střešní zahradu. Dnes je to jednak ukázková zahrada pro klienty, a také si zde firma zkouší různé<br />

typy extenzivních zahrad. Seznámili jsme se i s činností a organizací firmy. Firma Steinbauer<br />

má 80–90 zaměstnanců a je rozdělena na tři skupiny. Jedna skupina realizuje střešní zahrady,<br />

druhá ošetřuje stromy a třetí skupina zakládá a udržuje zeleň<br />

Obytný blok Seitenberggasse 53-63 1160 Wien - intenzivní zelené střechy<br />

Další zastávkou byl blok domů na ulici Seitenberggasse. Zvenku nenápadná ulice,<br />

uvnitř oáza klidu. V obytném bloku čís 53 zmizela z vnitrobloku auta do podzemních<br />

garáží, na jejichž střechách od roku 2003, kdy byla rekonstrukce dokončena,<br />

vyrůstají na trávníku stromy a keře a kvetou trvalky. Část tohoto utěšeného prostoru<br />

je společná pro všechny nájemníky, část je rozdělena na soukromé zahrádky<br />

lemované živými ploty. Ve společné části dovádějí na hřišti a na kolové a koloběžkové<br />

dráze děti, soukromé zahrádky patří k bytům v prvním podlaží. Docela<br />

příjemně se na nich dá posedět. Výsadby stromů a keřů jsou soustředěny do elipsovitých<br />

záhonů, na kterých je podle vysázených druhů 30-70 cm vrstva substrátu.<br />

Když jsem se potom podívala na<br />

parkovou úpravu ze sedmého<br />

podlaží, kam jsem se pohodlně<br />

vyvezla výtahem, musela jsem<br />

uznat, že málokdo by si uvědomil,<br />

že se vlastně dívá na ozeleněnou<br />

střechu garáží.<br />

Také na tomto sedmém poschodí<br />

je ovšem na střeše zahrada.<br />

Částečně veřejná, částečně soukromá.<br />

Soukromé jsou malé zahrádky<br />

4 x 4 m olemované opět<br />

živým plůtkem, které tentokrát<br />

patří k bytům v šestém podlaží, s nimiž jsou spojeny schody. Každý byt má tak svůj obývací pokoj pod širým nebem.Na společné<br />

zelené střeše je pro všechny nájemníky nerezový bazén. U bazénu je travnatá plocha na slunění a lavičky. Objekt byl dokončen<br />

v létě roku 2003. Podle projektu Landschaftsarchitekturbüro Cejka vytvořila střešní zahrady firma Steinbauer.<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

19<br />

Obytný blok Seitenberggasse 45-51 1160 Wien - intenzivní zelené střechy<br />

Šťastní obyvatelé ulice Seitenberggasse!<br />

O několik metrů dál totiž<br />

dokončili v roce 2004 v dalším<br />

vnitrobloku zahradu na střechách<br />

garáží a také soukromé<br />

zahrádky, které zde patří nájemníkům<br />

přízemních bytů. Na střeše<br />

podzemních garáží na výšce<br />

substrátu 35 cm rostly stromy,<br />

keře a trávník a navíc nás tam<br />

překvapilo ještě jezírko. Ani tam<br />

Jezírko umístěné na střeše podzemních garáží<br />

ovšem nechybělo dětské hřiště.<br />

Vzhledem k tomu, že vegetační<br />

úpravy byly dokončeny teprve na podzim roku 2004, zahrada působila ještě nehotovým<br />

dojmem. Při exkurzi jsme se dozvěděli, že investor tohoto objektu na závěr už šetřil, takže<br />

některé záměry se na střešních zahradách nezrealizovaly. Na střeše v sedmém podlaží<br />

si obyvatelé tohoto domu tentokrát mohou vylepšovat svou kondici na běžecké dráze.<br />

Autorem projektu ozelenění je Landschaftsarchitektur Gachowetz – Lutz – Zimmermann.<br />

Vegetační úpravy provedla opět firma Steinbauer GmbH.<br />

Dům s pečovatelskou službou - Haus der Barmherzigkeit<br />

Nedaleko tohoto komplexu jsme navštívili luxusní dům pro seniory. Zeleň je zde rozmístěna<br />

na několika terasách. Záhony na nich jsou vesměs elipsovité a jsou uspořádány tak,<br />

aby kolem nich mohli na vozících projíždět také méně mobilní pacienti.Výška substrátu<br />

na záhonech osázených trvalkami a opatřených závlahou je 20-40 cm. Až rozkvetou,<br />

bude teprve dojem dokonalý. Na podzemních garážích jsou na násypu 80 cm substrátu<br />

stromy, keře a trávník. Zakázka byla dokončena v roce 2004.<br />

Návrh ozelenění: Ing. Büro Ivancsics, realizace Steinbauer GmbH<br />

Obytný dům Wiedner Hauptstrasse – Wien<br />

Poslední naší zastávkou byl dům, jehož fasáda je<br />

porostlá pnoucími rostlinami i keři. Rostliny vyrůstají z nádob, ve kterých je 50 cm substrátu.<br />

Autorem stavby je architekt Rüdiger Lainer, autorem ozelenění LA Architekt DI<br />

Jakob Fina. Realizaci prováděla firma Steinbauer GmbH. Problematická je péče o rostliny.<br />

Část zeleně udržuje odborná firma, většina nádob je přístupných pouze z bytů a jak rostliny<br />

prospívají, to záleží na péči nájemníků. Někteří pečují vzorně, jiní bohužel vůbec ne.Tomu<br />

ovšem odpovídá také kvalita zeleně. Ve vnitrobloku domu jsou na podzemních garážích<br />

stromy a trávník. Objekt byl dokončen v roce 2002 - 2003.<br />

Když nám v březnu pan Thomas Pree z firmy Halbartschlager na semináři v Hrotovicích ukazoval zelené střechy v Linci,<br />

rozhodli jsme se, že při další exkurzi nevynecháme tuto firmu, která je partnerem firmy Optigrün. Firma Halbartschlager<br />

realizovala mnoho zelených střech v nedalekém Linci. Tři z nich jsme navštívili. Naším zasvěceným průvodcem byl pan Bernd<br />

Klinkenberg - zástupce firmy Optigrün.<br />

Schachermayer 2010 – Ausbaustufe 2, Schachermayerstr. 2-10, Linz<br />

Prvním navštíveným objektem byla firma Schachermayer, která od roku<br />

2001 pokrývá střechy všech nově stavěných budov extenzivní zelení. Dnes<br />

je zde 10.000 m 2 ozeleněných plochých střech. Architektem zelených střech<br />

je firma Gessner, Linz, investorem Planbau Wellisch, Linz. Dodavatelem je<br />

firma Halbartschlager Dachgarten GmbH. Tyto extenzivní ploché střechy<br />

pokrývá 300 g ochranné rouno. Jako izolace byla použita folie Novotan.<br />

Teplá střecha se spádem 1° má po obvodu 50 cm široký a 8 cm vysoký<br />

štěrkový pás. Na střechách je použitá vrstva 8 cm Optigrün minerální<br />

substrát (M-schwer). Vlastní ozelenění bylo provedeno „nástřikem“. Střechy<br />

byly postupně dokončovány v letech 2001 – 2004.<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

20<br />

Landesdienstleistungszentrum Linz, Bahnhofplatz 1, 4020 Linz<br />

Druhým navštíveným místem byla nová budova nedaleko nádraží. Na této<br />

budově je 9 000 m 2 extenzivních střech a 11 atrií s 5 000 m 2 intenzivního<br />

ozelenění. Autorem projektu byla firma Neumann und Steiner, Wien.<br />

Investorem Büro Kaufmann, Linz. Na extenzivní střechy byla do 10 cm<br />

vrstvy minerálního substrátu nastříknuta směs tvořená převážně rozchodníky<br />

(Sedum: Kräuter / Gräser). Na intenzivních střechách je použita drenážní<br />

rohož Optigrün Drainmatte Typ G, a 25 cm intenzivního substrátu<br />

(I-schwer). V místech, kde jsou vysazeny stromy, je až 80 cm intenzivního<br />

substrátu. Stavba byla realizována v říjnu 2003 – září 2004.<br />

Tennishalle, Leonding<br />

Posledním místem, které jsme navštívili, byla tenisová hala v Leondingu. Zde je 3 000 m 2 střechy se sklonem 18°. Střecha byla postavena<br />

v letech 1997–1998. Slouží jako pokusná plocha, kde se sleduje, jak se vyvíjí směs bylin a trav, která byla na střechu použita.<br />

Projektantem byl DI. Ferdinung Karl, investorem Büro Ing. Steinleitner, Linz. Na většině plochy střechy je 300 g ochranné rouno,<br />

substrát 15 cm (E-leicht). Ozelenění bylo prováděno nástřikem směsi – Sedum/Kräuter/Gräser.<br />

Na závěr jsme se dozvěděli, proč je v Linci tolik zelených střech. Město Linec v uplynulých letech přispělo každému, kdo místo<br />

klasické zvolil zelenou střechu 35 % z nákladů na celou střechu. Střechy se samozřejmě kontrolovaly a poslední částku dostali<br />

majitelé zelených střech až po uplynutí 5 let.<br />

Text: Ing. Jana Šimečková, foto: archiv SZÚZ<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

21<br />

Zelené štěrkové trávníky – alternativa vyasfaltovaných ploch<br />

Štěrkové povrchy propouštějící vodu, které se dají přiměřeně zatěžovat a ozeleňovat, jsou velmi vhodné pro méně frekventovaná<br />

parkoviště, kde je dopravní ruch mírnější. Takto pojednané plochy vodu nejenom propouštějí, ale také vypařují. Štěrkové<br />

plochy porostlé vegetací ovzduší ochlazují a zmírňují nebezpečí velké vody, která je dnes pro mnoho měst díky častějším<br />

přívalovým dešťům opravdovým nebezpečím. Náklady na realizaci štěrkových trávníkových ploch jsou dokonce nižší než<br />

u ploch vyasfaltovaných. Také štěrkové trávníky potřebují samozřejmě údržbu. Jsou-li však dobře založeny a osety takovou<br />

travní směsí, která odpovídá místním podmínkám, potom štěrkové trávníky vyžadují méně údržby než trávníky na zahradách,<br />

v parcích nebo na hříštích.<br />

1. Úvod<br />

Štěrkem se rozumí přírodní drcené kamenivo frakce od 2–64 mm. Drobný štěrk 2–12 popř. 2–22 mm je označován často jako drť.<br />

Definice štěrku je proto tak důležitá, že jenom ostrohranný štěrk je možné uválet, stabilizovat a vytvořit tak rovnou, dostatečně<br />

nosnou a propustnou plochu, která je pro parkoviště nezbytná. Parkoviště pro osobní vozy musí mít podle směrnic FLL 2000 minimální<br />

předepsanou nosnost 25 MN/m 2 . (MN = Meganewton)<br />

„Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung und Landschaftbau“ v Bonnu doporučuje hodnotu koeficientu propustnosti kf<br />

mezi 1 ∙ 10 –5 a 1 ∙ 10 –6 m/s. Tato doporučení pro zakládání štěrkových trávníků jsou výsledkem prvních menších pokusů v Německu,<br />

ovšem je v nich chyba, protože při realizaci byla směs označena jako hrubý písek a ne jako štěrk. To způsobilo velké zmatky a nejistotu.<br />

Ve Vídni najdeme také příklady s vrchní vrstvou ze směsi zeminy a štěrkodrtě o mocnosti 10 cm, které si nezaslouží název<br />

štěrkové trávníky. Jsou ukázkou nedostatečné nosnosti a propustnosti vody a slouží jako odstrašující příklady.<br />

Abychom tyto nesprávné informace vyvrátili a pomohli prosadit dobrou myšlenku, založil náš „Institut für Ingenieurbiologie und<br />

Landschaftbau“ při vídeňské „Universität für Bodenkultur“ ve spolupráci s oddělením vodního hospodářství vídeňského magistrátu<br />

(MA 45) dvě pokusné plochy na lokalitě Donauinsel, které až do podzimu 2004 náš ústav pravidelně kontroloval a udržoval.<br />

Jedna plocha byla založena na Treppelweg na jaře 2001, druhá na Segellhafen Nord v zimě 2001/2. Jejich založení a údržba byly<br />

financovány magistrátem. Výsledky jsou zaznamenány v závěrečné zprávě (Längert a Florineth, 2005). Nejdůležitější postupy při<br />

zakládání těchto štěrkových ploch a výsledky byly potom zveřejněny.<br />

2. Pokusné plochy a jejich řešení<br />

Treppelweg - založeno květen - červen 2001<br />

Pokusná plocha je dlouhá 143 m a 5 m široká. Je složena z 45 políček. Byly zde<br />

TREPPELWEG – březen 2004<br />

použity tři varianty substráty, které se skládají ze štěrku frakce 0/32, 0/45 a 0/64<br />

a z podílu zeminy (10% z objemu) nebo kompostu (20%). Nosná vegetační vrstva<br />

o mocnosti 30 cm byla rozprostřena pomocí jeřábové lopaty v jednom případě přímo<br />

na vhodné podloží a v jednom případě na propustný štěrk.<br />

Plocha byla zhutněna 8 t válcem, dvakrát v suchém a jednou ve vlhkém stavu.<br />

Za sedm týdnů po osetí plochy speciálně namíchanou osevní směsí přejíždělo osobní<br />

auto 2/3 pokusné plochy 3x týdně a po deseti týdnech ji přejíždělo ve čtrnáctidenních<br />

intervalech nákladní auto.<br />

Segelhafen - založeno listopad 2001 - březen 2002<br />

Pokusná plocha leží na severu Vídně mezi břehem Dunaje a dálnicí A22. Je rozdělena<br />

příjezdovou cestou na dva parkovací pásy dlouhé 95 m a široké 5 m. Vegetační<br />

vrstvu tvoří štěrk frakce 0/32, 0/45 a 0/64, do kterého je přimícháno jen 15 % zeminy.<br />

Plocha byla rozprostřena 12 t grejdrem, jen menší část byla kvůli možnosti<br />

srovnávání upravena bagrem.<br />

Podklad parkovacích pásů<br />

kolem příjezdové cesty<br />

tvoří mrazuvzdorný materiál<br />

(0/70), na ploše na dunajském<br />

břehu byl použit materiál, který sloužívá jako ochrana před velkou<br />

vodou. Plochy byly posléze uválcovány. Zelené plochy oseté různými<br />

osevními směsmi byly zatěžovány pravidelně zcela přirozeně. Slouží totiž<br />

jako parkoviště pro návštěvníky rekreačního centra Donauinsl.<br />

SEGELHAFEN – srpen 2004<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

22<br />

Schématické znázornění technologií pro štěrkové trávníky<br />

Jednovrstvová technologie<br />

Dvouvrstvová technologie<br />

Vegetační vrstva<br />

Vegetační vrstva<br />

Stávající podloží<br />

Propustný štěrk<br />

podkladová vrstva<br />

Stávající podloží<br />

Pokryvnost různých druhů rostlin na pokusné ploše Treppelweg v závislosti na typu<br />

vegetační vrstvy<br />

Krvavec menší<br />

Sanguisorba minor<br />

Kopretina bílá<br />

Leucanthemum vulgare<br />

Tolice dětelová<br />

Medicago luppulina<br />

Jestřábník chlupáček<br />

Hieracium pilosella<br />

Škarda dvouletá<br />

Crepis biennis<br />

Silenka obecná<br />

Silene vulgaris<br />

Jitrocel prostřední<br />

Plantago media<br />

Mateřídouška obecná<br />

Thymus serphyllum<br />

Šalvěj luční<br />

Salvia pratensis<br />

Řebříček obecný<br />

Achillea millefolium<br />

Lipnice luční<br />

Poa pratensis<br />

Kostřava ovčí/červená<br />

Fescuta ovina/rubra agg.<br />

Kompost - bez podkladové vrstvy<br />

Kompost- s podkladovou vrstvou<br />

Zemina - bez podkladové vrstvy<br />

Zemina - s podkladovou vrstvou<br />

3. Vývoj vegetace<br />

Zaseté trávy a rostliny rostly nejprve kvůli zátěži<br />

pomalu, ale potom se náhle rozbujely, při čemž<br />

nejlépe rostl porost, kde bylo v osivu 16% jetele<br />

a bylin. Hluboce zakořeněné jeteloviny a byliny<br />

také nejlépe přežily velmi suchý rok 2003 a ještě<br />

se rozmnožily. Nejvhodnější byl voňavý tymián,<br />

luční šalvěje a kostřava ovčí. Z travin nejlépe<br />

prospívají na propustném podloží a také nejlépe<br />

snášejí zatížení kostřavy.<br />

Zemina<br />

Bez podkladové štěrkové vrstvy<br />

2004<br />

Kompost<br />

pokryvnost v %<br />

Zemina<br />

S podkladovou štěrkovou vrstvou<br />

Kompost<br />

SEGELHAFEN 2002–2004 – vývoj pokryvnosti vegetace<br />

■ bez podkladové vrstvy<br />

◆ s podkladovou vrstvou<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

23<br />

4. Nosnost<br />

Náš institut měřil nosnost prostřednictvím pokusu s dynamickými zátěžovými deskami a při druhém pokusu byly hodnoty uvedeny<br />

jako Evd2. Přepočet na Ev2 podle statického pokusu se zátěžovými deskami se provádí podle tabulky profesora Otto PREGLA<br />

(Universität für Bodenkultur Wien), který bohužel předčasně zemřel. Naměřené a přepočtené hodnoty jsou vysoko nad požadovanými<br />

hodnotami Ev2 pro parkoviště pro osobní, resp. nákladní auta. (25 – 35 MN/m 2 ):<br />

Treppelweg (Evd2 31 – 88 MN/m 2 = Ev2~62–176 MN/m 2 )<br />

Segelhafen (Evd2 38 – 125 MN/m 2 = Ev2~76–250 MN/m 2 )<br />

5. Propustnost<br />

Propustnost pro vodu byla měřena pomocí dvouprstencového měřicího přístroje (infiltrometru), přičemž oba dolní prstence byly<br />

podle modelu firmy GEOTEST (WICK, 2002) fix zabudovány do půdy, protože zaražení do štěrkové vrstvy nebylo možné. Výsledky<br />

měření činí pro zrnitost 0/45 na stanovišti Treppelweg 1,72–4,27 ∙ 10 –5 m/s a na příliš silně zhutněných pokusných plochách na<br />

stanovišti Segelhafen 4,22–8,65 ∙ 10 –6 m/s a zajišťují tak velice dobré, resp. dostatečné vsakování, které je zřetelně znát i při silných<br />

srážkách.<br />

6. Závěry a doporučení pro praxi<br />

Tabulka č. 1 – doporučená směs pro štěrkové trávníky na polosuchém stanovišti<br />

panonského klimatu<br />

Ze štěrkových vrstev o mocnosti 30 cm ze štěrku různé<br />

zrnitosti 0/32–0/45–0/65 mm se nejlépe osvědčila<br />

frakce 0/45 mm – střední rozměr. Vyhovuje také nejlépe<br />

geotechnickým a vegetačním podmínkám. Povrch<br />

vytvořený jednovrstvovou technologií štěrku bez podkladové<br />

vrstvy se dá doporučit jenom na parkovištích<br />

pro osobní vozy, které potřebují nosnost 25 MN/m 2 .<br />

Potřebujeme-li větší nosnost, musíme tomu přizpůsobit<br />

podkladovou vrstvu. Používáme frakce jako u vegetační<br />

vrstvy bez přimíchání kompostu. Tak se dosáhne téhož<br />

obsahu vody v podkladové vrstvě i ve vrchní vrstvě.<br />

Takovou konstrukci nazýváme dvouvrstvová technologie.<br />

Do vegetační vrstvy je nutné potom přimíchávat<br />

10-20 % vyzrálého kompostu. Tak dosáhneme několikanásobně<br />

vyššího stupně vegetačního pokrytí, než<br />

když přidáváme jenom humusovou půdu. Kompost má<br />

větší obsah živin a větší schopnost zadržet vodu.Teď se<br />

dokonce zkoumá, má-li kompost také větší schopnost<br />

lépe odbourávat průmyslové a motorové oleje.<br />

Před pokládáním vegetační vrstvy je nutné materiál<br />

důkladně promíchat. Nejlépe se promíchá přímo ve<br />

štěrkovně v míchačce. Vhodné je také použít bagrovou<br />

lžíci. Důležité je materiál míchat za vlhka, aby se nerozptyloval<br />

po okolí. Materiál se rozprostírá pomocí bagru,<br />

ještě jednou se krátce promíchá, potom se hutní 8-9<br />

tunovým válem, čímž se také ještě promíchává. Travní<br />

a bylinná směs se potom seje v množství 10 g/m 2 , lehce<br />

se zapraví a zavlaží. Důležité je udržovat plochu 3–4<br />

týdny dostatečně vlhkou, aby rostliny rychle zakořenily.<br />

Teprve po 3 měsících se dá plocha zatěžovat a jezdit po<br />

ní. Může-li se počkat ještě o 1–2 měsíce déle, vegetaci<br />

to jenom prospěje. Při míchání osiva je třeba zvážit<br />

vlastnosti jednotlivých druhů. Je nutné, aby vydržely<br />

sucho, aby vynikaly nízkým vzrůstem a byly odolné. To<br />

všechno nám potom usnadní péči a sečení této plochy. Pokud se má na těchto plochách parkovat 2x - 3x týdně, doporučujeme<br />

štěrkové trávníky na takových plochách sekat dvakrát ročně. Je-li extrémně sucho, doporučujeme zalévat, aby rostliny, hlavně jetele,<br />

nezhnědly. Po zkušenostech tří let, kdy byly pokusné plochy pravidelně kontrolovány, doporučují rakouští odborníci tak zvanou<br />

BOKU- Schottenrasen směs. (viz tabulka č. 1)<br />

O. Univ. Prof. Dr. Florin Florinet a Dipl. - Ing. Simone Längert<br />

Universität für Bodenkultur Wien, www.boku.ac.at/iblb<br />

redakčně upraveno<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

24<br />

Parthenocissus tricuspidata<br />

ZELENÉ FASÁDY A PNOUCÍ DŘEVINY<br />

Pnoucí dřeviny jsou botanicky nesourodou, a tedy i rozmanitou skupinou<br />

dřevin, kterou spojuje zvláštní strategie konkurenčního boje o světlo a s tím<br />

spojená nutnost využívat pro svůj růst nějaké opory. Z hlediska architektury<br />

je významné, že pnoucí dřeviny při svém růstu přijímají tvar této opory a tak<br />

se stávají nejplastičtějším rostlinným prvkem schopným dotvářet prakticky<br />

libovolné hmoty.<br />

Pnoucí dřeviny jsou velmi rozmanité co do vzrůstu, textury, nároků na stanoviště<br />

i co do způsobu, jakým se přidržují podkladu.<br />

VÝZNAM A PŮSOBENÍ PNOUCÍCH DŘEVIN.<br />

Význam pnoucích dřevin vyplývá z jejich specifických vlastností a z možnosti<br />

jejich těsného kontaktu se stavební konstrukcí. Vzhledem k jejich<br />

minimálním půdorysným nárokům a schopnosti vytvořit zároveň značnou<br />

nadzemní hmotu je možné využít je i ve stísněné městské zástavbě v místech,<br />

kde nelze pro jinou zeleň najít místo. Schopnosti pnoucích dřevin přijímat<br />

tvar opěrné konstrukce je možné s výhodou využít tam, kde je třeba bez<br />

větších nákladů vytvořit hmotu k vyvážení nepříznivé stavební kompozice.<br />

Hygienické a ekologické působení pnoucích dřevin je obdobné jako u ostatní<br />

zeleně, je ale o to významnější, že působí v těsném kontaktu s budovou a<br />

v místech, kde nelze jinou zeleň uplatnit, nebo jen velmi obtížně. Z těsného<br />

kontaktu s budovou někdy vyplývají obavy z možného šíření nežádoucího<br />

hmyzu nebo dokonce i myší. Tyto obavy jsou zcela neopodstatněné. Pnoucí<br />

dřeviny nejsou hostiteli žádného obtížného hmyzu či jiných nebezpečných<br />

bezobratlých živočichů a hlodavci se při přemnožení dokážou do bytu dostat i bez zelené fasády. Zkušenost ukazuje, že obavy z<br />

obtížného hmyzu jsou často zástupným problémem, který bez ohledu na racionální argumenty vyjadřuje spíš obecný postoj ke<br />

kontaktu s přírodou, po kterém každý netouží. Architekt či projektant by měl takový postoj respektovat, neměl by ale neopodstatněné<br />

fobie šířit.<br />

Samostatnou kapitolou je vliv pnoucích dřevin na stavební konstrukce. Mezi veřejností je rozšířena mylná představa, že pnoucí<br />

dřeviny stavební konstrukce poškozují a omítka krytá rostlinami trpí. Ve skutečnosti je omítka listy pnoucích dřevin chráněna před<br />

nepříznivými vlivy počasí včetně kyselého deště a extrémních výkyvů teploty. Podle zahraničních pramenů se životnost fasády<br />

kryté pnoucími dřevinami podstatně prodlužuje (hovoří se až o trojnásobné životnosti).<br />

Snižování vlhkosti<br />

Listy rostlin se snaží postavit tak, aby zachytily co nejvíce světla a to znamená, že jejich struktura velmi silně připomíná tašky položené<br />

na střeše. Po takto postavených listech pak spolehlivě stéká veškerá voda, kterou proti fasádě žene třeba i velmi silný vítr.<br />

Omítka pod listy potom zůstává naprosto suchá i po těch největších lijácích. Při tom listy netvoří žádný neprodyšný obal, ale vodní<br />

páry, unikající z objektu, mohou mezi nimi volně procházet. U starých budov není zanedbatelný ani fakt, že kořeny odčerpávají<br />

mnoho desítek litrů vody denně ze základové spáry.<br />

Tepelná ochrana<br />

Zelená fasáda nepůsobí proti přehřívání v létě jen pasivně<br />

jako nějaká žaluzie, ale její působení je aktivní.<br />

Vedle odrazu a sálání (celkem cca 40-50%) působí ještě<br />

transpirace, kterou se přemění 25-35% dopadajícího<br />

slunečního záření. Fotosyntézou, kterou ovládají jen<br />

rostliny, se odčerpá dalších 5-15%. K vlastnímu plášti<br />

budovy tak pronikne jen 5-20% dopadající sluneční<br />

energie. Prakticky to vypadá tak, že zatímco holá<br />

stěna se zahřeje na slunci například na 42˚C, tatáž<br />

stěna pod zelenou fasádou má jen 22˚C. To znamená<br />

značné snížení tepelných výkyvů a z toho vyplývá<br />

i velmi významné snižování pnutí konstrukcí, které je<br />

jedním z rozhodujících faktorů prodloužení životnosti<br />

fasády.<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

25<br />

Ochrana před prachem a chemickými polutanty<br />

Prach, oxidy dusíku, oxid siřičitý a další látky se<br />

spolehlivě zachycují na listech rostlin, na které<br />

se buď trvale vážou (oxidy), nebo jsou později<br />

smývány deštěm (prach). Fasáda je tak dokonale<br />

chráněna nejen před kyselým deštěm, ale i<br />

před plynnými polutanty a prachem.<br />

Snižování hlučnosti<br />

Rostliny na fasádě samozřejmě také pohlcují<br />

hluk, účinek není ale nijak mimořádně významný.<br />

Podstatně významnější je skutečnost,<br />

že porost vytváří strukturu, která podstatně<br />

snižuje odrazivost hluku a pnoucí dřeviny se<br />

proto stávají významnou součástí protihlukových<br />

stěn.<br />

Dynamika proměn, estetický význam<br />

Porost na fasádě se rozrůstá a na rozdíl od<br />

omítky je časem kvalitnější. Velké proměny prodělává i během roku. Na jaře je svěže zelený,<br />

v létě je sytá zeleň listů nejrozvinutější a na podzim mnohé druhy zase hýří pestře zbarvenými<br />

listy. Zajímavá může být i kresba holých větví v zimě, i ta patří k dynamice proměn.<br />

Zásady výběru a používání pnoucích dřevin<br />

• Na plošné pokrytí větších ploch s výhodou využíváme především tak zvané samopnoucí<br />

druhy, to znamená ty, které nevyžadují budování opěrných konstrukcí (Parthenocissus tricuspidata,<br />

P. quinquefolia, Hedera helix, Hydrangea petiolaris).<br />

• Na plochách s okny nebo tam, kde chceme pokrýt jen omezenou část z plochy, dáváme<br />

přednost druhům vyžadujícím opěrnou konstrukci. Konstrukcí tak vymezíme plochu, mimo<br />

kterou se dřeviny nerozrostou. V případě použití samopnoucích druhů musíme počítat<br />

s tím, že budeme muset porost v budoucnu pravidelně omezovat řezem.<br />

• Podle velikosti objektu volíme druhy přiměřené vzrůstem. Na velké objekty volíme mohutnější<br />

dřeviny, na drobné objekty dřeviny menší. S drobnými druhy nedosáhneme na velkých<br />

plochách žádoucího účinku a někdy taková výsadba může působit až směšným dojmem.<br />

Naopak mohutné, vzrůstné druhy na subtilním plotě buď budeme muset pořád řezat, nebo<br />

se plot pod jejich vahou může i rozlámat.<br />

• Do různých stanovištních podmínek se hodí různé druhy. Jiné se hodí do stínu a jiné na<br />

slunce. Stejně tak se liší v nárocích na vláhu, teplo nebo kvalitu půdy. Tyto nároky je nutné<br />

u většiny druhů respektovat. Jen některé druhy umožňují svojí přizpůsobivostí použití na<br />

různých stanovištích.<br />

• Některé svislé stavební konstrukce tvoří přirozené opory pro ovíjivé pnoucí dřeviny (např.<br />

svody od hromosvodů, různé sloupy a pod.). Tyto konstrukce<br />

je sice možné využít k ozelenění, je však nutné<br />

dbát jisté opatrnosti. Ovíjivé dřeviny nikdy nesázíme ke<br />

konstrukcím, které by mohly rozmačkat (např. okapové<br />

roury). Obzvlášť pevně svírá podklad zejména Celastrus<br />

a Wisteria. Značnou opatrnost zachováme i při<br />

výsadbě ke stromům. Starým stromům většinou už ani<br />

ovíjivé pnoucí dřeviny neublíží. Mladé stromy ale mohou<br />

úplně uškrtit.<br />

• Druhy, které vykazují negativní fototropismus (především<br />

Hedera helix, Hydrangea petiolaris) nikdy nesázíme<br />

k objektům, kde by jejich výhony mohly pronikat do<br />

spár a otvorů a způsobovat tam škody (např. odtrhávání<br />

obkladu).<br />

• Pnoucí dřeviny bývají obvykle vysazovány na stanoviště,<br />

na kterých jsou snadno mechanicky zranitelné (těsné<br />

sousedství komunikace a pod.) a proto je vhodné, či<br />

přímo nutné, opatřit je po výsadbě vhodnou ochranou.<br />

Text a foto: Ing. Samuel Burian<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

26<br />

Závěr<br />

Od začátku 90. let některá<br />

moudrá města například<br />

v sousedním Německu a v<br />

dalších zemích Evropské unie<br />

vyhlásila podpůrné programy<br />

a nejrůznější finanční výhody<br />

pro ty, kteří pochopili, že dnes<br />

úlohu vrátit rychle zeleň do<br />

našich měst a zajistit v nich tak<br />

lepší životní prostředí nesplní<br />

už jenom zahrady a parky, že<br />

je potřeba využívat také nové<br />

možnosti, nové technologie.<br />

Proto některé radnice v Německu<br />

finančně podporují<br />

ozeleňování střech veřejných<br />

a soukromých domů. Nejenom<br />

se tak vylepší smutný vzhled<br />

střešních ploch, ale na zelených<br />

střechách vznikají nové<br />

a neobvyklé rekreační možnosti.<br />

Radnice podporují také<br />

projekty na ozelenění fasád,<br />

dvorků a tam, kde není příliš<br />

velký dopravní ruch, budují<br />

ozeleněné štěrkové trávníky<br />

místo vyasfaltovaných, neprodyšných<br />

ploch. Německý svaz<br />

pro zakládání a údržbu zeleně (Bundesverband Garten -, Landschafts- und Sportplatzbau)<br />

připravuje nyní spolu s odborníky z vysokých škol a předními zahradními architekty pilotní<br />

projekt, který vědecky dokáže význam zeleně pro zlepšení kvality životního prostředí ve<br />

městech. Dosud totiž chyběly vědecky zpracované údaje a databáze, které by dokazovaly,<br />

že veřejných ploch zeleně stále ubývá, ačkoliv jsou stejně důležitou zbraní proti znečištění<br />

vzduchu jako technická opatření. Anebo jako předepsané limity o povoleném vypouštění<br />

škodlivin do ovzduší, které se stejně stále překračují. Už dnes je dokázáno, že také velmi<br />

záleží na kvalitě veřejné zeleně. Dobře založené a udržované zelené plochy s vyššími vegetačními<br />

druhy jsou účinějšími zbraněmi proti znečištění vzduchu než nízké, stále znovu<br />

stříhané trávníky. Finanční prostředky věnované zeleni nejsou tedy luxusem, nýbrž jsou<br />

dobrou investicí do lidského zdraví.<br />

Neodvolávejme se však na situaci u našich sousedů. Nedávno ministr životního prostředí<br />

Libor Ambrozek konstatoval, že říjnová zpráva OECD o českém životním prostředí poukázala<br />

na klíčové problémy. Na každou korunu hrubého domácího produktu u nás připadá<br />

nejvíce emisí oxidu uhličitého ze všech členských zemí EU. Zdejší průmysl trpí vysokou<br />

energetickou náročností. Poplatky za znečištění jsou velmi nízké, takže továrny nemotivují<br />

k investicím do efektivnějších technologií. Pokrok v ozdravování našeho prostředí se<br />

v posledních letech prakticky zastavil.<br />

Projdeme-li se našimi městy, musíme si přiznat, že o zelených střechách, parkově upravených<br />

vnitroblocích a zelených fasádách, o jejichž významu pro zdravé životné prostředí<br />

dobře víme, zatím spíš diskutujeme, než je zakládáme.<br />

Proto náš <strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně, který je členem ELCA (European Contractors<br />

Association), pokládá za své poslání informovat o nových technologiích a trendech významné<br />

potencionální investory - bytová družstva, městské odbory životního prostředí,<br />

velké stavební firmy. Na nich totiž záleží, aby zahradníci, o jejichž další vzdělávání a zvyšování<br />

kvalifikace svaz pořádáním seminářů, workshopů a odborných exkurzí usiluje, měli<br />

u nás vůbec co ozeleňovat.<br />

Ing. Jana Šimečková<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně<br />

<strong>Svaz</strong> zakládání a údržby zeleně

Seznam členů <strong>Svaz</strong>u zakládání a údržby zeleně<br />

Praha<br />

Baobab - péče o zeleň s.r.o.<br />

M. Horákové - zahradnictví Prašný most, 160 00 Praha 6<br />

Tel, fax: 224 319 917<br />

e-mail: info@baobab.cz<br />

www.baobab.cz<br />

Corydalis - Miroslav Horský<br />

Výletní 331/9, 142 00 Praha 4<br />

Tel: 602 390 154, fax: 241 717 285<br />

e-mail: corydalis@seznam.cz, www.corydalis.wz.cz<br />

Garpen - Jaroslav Pešička<br />

U Skalky 16, 181 00 Praha 8<br />

Tel: 283 850 991, fax 233 542 925<br />

e-mail: info@garpen.cz<br />

www.garpen.cz<br />

Gartensta spol. s r.o.<br />

K Pastvinám 322, 107 00 Praha 10<br />

Tel., fax: 274 779 991<br />

e-mail: gartensta@gartensta.cz<br />

www.gartensta.cz<br />

Imramovský - vegetační úpravy s.r.o.<br />

Mladoboleslavská 489, 190 17 Praha 9<br />

Tel, fax: 286 856 003<br />

e-mail: imramovsky@imramovsky.cz<br />

www.imramovsky.cz<br />

Ing. Josef Tomek - ZAHRADNICTVÍ<br />

Rezlerova 289, 109 00 Praha 10<br />

Tel: 271 722 984, fax: 271 721 637<br />

e-mail: tomek.zahradnictvi@iol.cz<br />

Ing. Vít Karásek<br />

K Prelátům 20, 164 00 Praha 6<br />

Tel: 602 354 304, fax 220 951 213<br />

e-mail: karasek.vit@volny.cz<br />

Josef Lohmann - Květ<br />

U domu služeb 011, 143 00 Praha 4<br />

Tel: 244 403 232, fax 244 403 232<br />

e-mail: chnoupkova@volny.cz<br />

Jiří Boušek - Zahradnické práce<br />

Ládvec 263, 251 68 Kamenice<br />

Provozovna: Poděbradská 56/186, 180 66 Praha 9<br />

Tel: 266 107 271, fax: 281 866 025<br />

e-mail: jbousek@quick.cz<br />

www.adaela.cz<br />

Kejha - Suk, zahradnické služby<br />

Malostranské nám 1, 118 00 Praha 1<br />

Tel, fax: 241 062 406, 602 373 589<br />

e-mail: zahradnici@volny.cz<br />

Král & Kurz, zahradnické práce, s.r.o.<br />

Kolovečská 1938, 155 00 Praha 5<br />

Tel: 235 090 050, fax: 251 623 723<br />

e-mail: realizace@kral-kurz.cz<br />

www.kral-kurz.cz<br />

Pavel Langmayer<br />

K viaduktu 1151, 198 00 Praha 9 - Kyje<br />

Tel: 281 940 675<br />

Lege Artis zahrady s.r.o.<br />

Keltů 920, 165 21 Praha 6<br />

Tel: 776 667 540<br />

e-mail: info@LA-zahrady.cz<br />

www.LA-zahrady.cz<br />

Václav Tomsa, zahradnické služby<br />

Na Stráni 90, 250 73 Jenštejn 95<br />

Tel, fax: 286 854 066<br />

e-mail: tomsova@iol.cz<br />

www.zahradnictvitomsovi.cz<br />

ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA Ing. Ivan Marek<br />

Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem<br />

Tel: 326 907 530-2 Tel,fax: 326 905 120<br />

e-mail: zahrarch@zahrarch.cz, www.zahrarch.cz<br />

Středočeský kraj<br />

ACRE, spol. s r.o.<br />

Smetanova 568, 281 51 Velký Osek<br />

Tel: 603 844 999, e-mail: info@acre.cz<br />

Poskytování služeb pro zemědělsví a zahradnictví<br />

Jihočeský kraj<br />

Rašelina a.s.<br />

Na Pískách 488/II., 392 18 Soběslav<br />

Tel: 381 521 244, fax: 381 521 243<br />

e-mail: sekretariat@raselina.cz<br />

www.raselina.cz<br />

Plzeňský kraj<br />

Oštěp Plzeň s.r.o.<br />

Chotíkov 2, 330 17 Plzeň - sever<br />

Tel, fax: 377 821 072, 602 653 419<br />

e-mail: o.stepanek@quick.cz<br />

Karlovarský kraj<br />

Ing. Petr Šindelář - Zahrada Teplá<br />

Klášter Teplá, 364 61 Teplá<br />

Tel: 353 392 275<br />

e-mail: zahrada.tepla@worldonline.cz<br />

Ústecký kraj<br />

Ekodendra s r.o.<br />

Bohosudovská 442, 415 10 Teplice<br />

Tel: 417 821 733, fax 417 822 008<br />

e-mail: ekodendra1@volny.cz<br />

www.ekodendra.cz<br />

Gabriel s.r.o - zahradnická společnost<br />

Lidická 258/10, 412 01 Litoměřice<br />

Tel: 416 733 244, fax 416 733 627<br />

e-mail: gabriel@gabriel.cz<br />

www.gabriel.cz<br />

Grüner - zahradnické služby<br />

Kamýcká 99, 412 01 Litoměřice<br />

Tel: 416 732 037-8, fax 416 732 037<br />

e-mail: info@gruner.cz<br />

Liberecký kraj<br />

Diké spol. s r.o.<br />

Alšovice 3, Bratříkov, 468 21 Příšovice<br />

Tel: 482 725 733-5, fax 482 725 736<br />

e-mail: inf.dike@tiscali.cz<br />

www.dike-centrum.cz<br />

Královehradecký kraj<br />

Pekviz s.r.o.<br />

Pražská 1435, 543 01 Vrchlabí<br />

Tel: 499 424 005 602 361 033<br />

e-mail: pekviz@volny.cz<br />

Pardubický kraj<br />

Jan Vavřín - ARS Litomyšl<br />

Smetanovo nám. 95, 570 01 Litomyšl<br />

Tel: 461 639 001. Tel, fax: 461 614 578<br />

e-mail: ars@ars-vavrin.cz<br />

www.ars-vavrin.cz<br />

Vysočina<br />

Ing. Karel Beinhauer - Ekoimpex<br />

V.B. Juhna 1660, 393 01 Pelhřimov<br />

Tel: 565 324 724, 607 915 125<br />

e-mail: neckarova@wo.cz<br />

www.ekoimpex.cz<br />

PARK sadovnické a krajinářské úpravy v.o.s.<br />

JE Dukovany, 675 50 Dukovany<br />

Tel, fax: 568 815 636, 568 824 165<br />

e-mail: park@trebicsko.com<br />

www.park.trebicsko.com.<br />

Tipa a.s. Třebíč, divize Hortex<br />

Žerotínova 12, 675 71 Náměšť nad Oslavou<br />

Tel: 568 620 745<br />

e-mail: hortex@tipa.cz<br />

www.tipa.cz/hortex/<br />

Jihomoravský kraj<br />

Bellis Brno s.r.o.<br />

Marie Hübnerové 24, 621 00 Brno<br />

Tel: 549 275 768, fax 549 275 768<br />

e-mail: Bellis.brno@volny.cz<br />

EDEN s.r.o.<br />

Slepá 17, 613 00 Brno<br />

Tel: 545 241 480-81, fax 545 241 479<br />

e-mail: info@eden-zahrady.cz<br />

Ing. Jiří Vrbas - „Květ“<br />

Nádražní 155, 664 08 Blažovice<br />

Tel, fax: 544 243 854<br />

e-mail: vrbas@vrbas.cz<br />

www.vrbas.cz<br />

Ing. Josef Straka – AGROSTIS<br />

Npor. Krále 16, 683 01 Rousínov<br />

Tel./fax: 517 370 607, mobil: 732 687 628<br />

e-mail: agrostis@agrostis.cz, www.agrostis.cz<br />

Josef Janků<br />

Šmelcovna 3, 680 01 Boskovice<br />

Tel: 516 452 616, 516 453 371<br />

e-mail: arboretum@smelcovna.cz<br />

www.smelcovna.cz<br />

Larix - zahradnické a sadovnické služby, s.r.o.<br />

Sadová 96, 678 01 Blansko<br />

Tel: 516 417 323<br />

e-mail: larix@iol.cz<br />

www.larix-blansko.cz<br />

Veřejná zeleň města Brna, příspěvková organizace<br />

Údolní 5, 658 93 Brno<br />

Tel: 542422641, fax: 542211776<br />

e-mail: vzmb@vzmb.cz<br />

www.vzmb.brno.cz<br />

Olomoucký kraj<br />

Dagmar Harazdinová, S-zahradnictví<br />

Lipenská 43a, 772 00 Olomouc<br />

Tel: 602 390 154<br />

ZAHRADA Olomouc s.r.o.<br />

Železniční 469/4, 772 11 Olomouc<br />

Tel: 585 315 022, fax 585 315 023<br />

e-mail: kancelar@zahrada-olomouc.cz<br />

www.zahrada-olomouc.cz<br />

Zlínský kraj<br />

ARBOREA Březová, s.r.o.<br />

Březová 96, 763 15 Slušovice<br />

Tel., fax: 577 983 342<br />

e-mail: arborea@volny.cz<br />

Ing. František Zábojník<br />

Jeřabinová 1424, 768 61 Bystřice pod Hostýnem<br />

Tel.: 573 379 452, fax: 573 379 455<br />

e-mail: zabojnik@zabojnik.cz, www.zabojnik.cz<br />

Moravskoslezský kraj<br />

Bálek - zahradnické centrum, ing. Staniskav Bálek<br />

Rodinná 14, 700 30 Ostrava<br />

Tel: 558 669 031, fax 558 661 491<br />

e-mail: stanislav@balek.cz<br />

www.balek.cz<br />

Ing. Jan Mareš - Parkservis<br />

Na Honech 16, 720 00 Ostrava - Hrabová<br />

Tel: 596 735 120<br />

e.mail: parkservis@parkservis.cz<br />

Ing. Karel Kotula<br />

Selská 33 a, 736 01 Havířov - město<br />

Tel: 596 815 193<br />

e-mail: kotula@volny.cz<br />

Ivánek - Zeman v.o.s.<br />

Žabeň 55, 738 01 Frýdek - Místek<br />

Tel: 558 655 441, fax 558 655 443<br />

e-mail: ivanek@ivanek-zeman.cz<br />

www.ivanek-zeman.cz<br />

ZAHRADNICTVÍ ŠIMKOVÁ s.r.o.<br />

Bystřice nad Olší č. 1139, 739 95<br />

Tel./fax: 558 352 151, 777 004 752<br />

e-mail: simka@volny.cz<br />

www.edb.cz/simkovi

ZELENÉ<br />

STŘECHY<br />

ZELENÉ<br />

FASÁDY<br />

ZELENÁ<br />

PARKOVIŠTĚ<br />

Čistý vzduch místo prachu, místo betonu rostliny

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!