14.01.2015 Views

Formát PDF ke stažení

Formát PDF ke stažení

Formát PDF ke stažení

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

názory čtenářů<br />

Boží tvář (Peníel)<br />

a Jákobova proměna<br />

Mnozí říkají, že změna v charakteru<br />

Jákoba nastala v Peníelu. Vím, že tam<br />

Bůh řešil Jákobův strach a jeho strach<br />

byl velký, větší než jeho představa o Bohu.<br />

Ale Jákob bojoval, překonal strach<br />

a přijal Boží požehnání. Ve 33. kapitole<br />

čteme, že Jákob měl stále strach, ale<br />

o svou rodinu, a ne o sebe: „Sám se ubíral<br />

před nimi...“ (1M 33,3).<br />

Příběh Jákobova<br />

syna Judy a Támary<br />

Něco podobně velkého je napsáno<br />

i v kapitole 38. První knihy Mojžíšovy.<br />

Týká se to poměru Judy a jeho snachy<br />

Támar. Mnozí znovu říkají, že měla<br />

čekat, a že to, co udělala, bylo hanebné.<br />

Dr. McGee se vyjádřil, že tato 38.<br />

kapitola neměla být dána do Bible. Ale<br />

pro mne je to veliká kapitola o nepravosti<br />

v Judově rodině. Támar však na<br />

ní nechtěla mít účast. Čekala mnoho<br />

let, ale nepravost pokračovala. Pak se<br />

rozhodla a podnikla konkrétní kroky<br />

(čtěte zmíněnou kapitolu). Žila ve víře<br />

a spravedlnosti před Bohem s bolestí<br />

v srdci. Jaké velké bylo její pokoření,<br />

když musela učinit takovou věc pro<br />

Boží spravedlnost ve své rodině! Ale<br />

nakonec i Juda musel prohlásit: „Je<br />

spravedlivější než já...“ (v. 26). Podle<br />

některých Bůh takové příběhy nepotřebuje.<br />

Duch Boží však Támařino<br />

jméno začlenil do Ježíšova rodokmenu<br />

(Mt 1,3). Myslím, že ani pro plachou<br />

Rebeku, která svého času při Bohem<br />

připraveném setkání s Izá<strong>ke</strong>m, sesedla<br />

z velblouda, vzala roušku a zahalila se,<br />

nebylo snadné vzít kůzlecí kožky a ovinout<br />

Jákobovy ruce a krk, aby dala<br />

průchod Boží spravedlnosti.<br />

Požehnaný žehná<br />

Josefovým synům<br />

Jákob osobně prožil, co znamenají<br />

slova: „...a starší (větší) bude sloužit mladšímu<br />

(menšímu)“ (1M 25,23) a proto jim<br />

také rozuměl. Když se jeho život chýlil<br />

<strong>ke</strong> konci a měl požehnat Josefovi, udělal<br />

něco zvláštního. Josef totiž postavil<br />

mladšího syna Efrajima k Jákobově levici<br />

a staršího Manasesa k jeho pravici:<br />

„I vztáhl Izrael pravici a položil ji na hlavu<br />

Efrajima, který byl mladší, a levici na<br />

hlavu Manasesovu. Zkřížil ruce úmyslně“<br />

(1M 48,14). Konečné naplnění tohoto<br />

požehnání přišlo v osobě Pána Ježíše<br />

Krista.<br />

Pro naději změnil Jákob<br />

jméno synovi<br />

Jistěže Jákob nebyl dokonalý člověk,<br />

jak je napsáno: „Jákob uprchl na pole<br />

Aramské, Izrael pro ženu sloužil...“ (Oz<br />

12,13). Ale když jeho žena Ráchel umírala<br />

a svého syna pojmenovala Ben-óni<br />

(to je Syn mého zmaru), Jákob ho nazval<br />

Ben-jamin (to je Syn zdaru). Změnit jméno<br />

narozeného syna nebylo pro Jákoba<br />

snadné, vždyť to byla poslední vůle<br />

Ráchel, kterou tak miloval. Ale byla to<br />

vůle Boží!<br />

Jak o Jákobovi mluví Bible<br />

Přímý: „A nyní slyš, Jákobe, můj služebníku,<br />

Izraeli, jehož jsem vyvolil. Toto praví<br />

Hospodin, který tě učinil, který tě vytvořil<br />

v životě matky a pomáhá ti: Neboj se, Jákobe,<br />

můj služebníku, Ješurúne (upřímný,<br />

přímý), jehož jsem vyvolil.“ (Iz 44,1-2)<br />

Bezúhonný: „Jákob byl muž bezúhonný<br />

a sídlil ve stanech.“ (1M 25,27) Bohem<br />

milovaný: „Což nebyl Ezau Jákobův bratr<br />

Je výrok Hospodinův. Jákoba jsem si<br />

zamiloval, Ezaua však nenávidím.“ (Mal<br />

1,2-3)<br />

Nechtěl snad Bůh ukázat v Abrahamovi<br />

člověka víry, v Izákovi syna zaslíbení<br />

a v Jákobovi člověka požehnání<br />

Závěr<br />

Ve spojitosti s Jákobovou osobou nám<br />

může vyvstat ještě mnoho otázek. Měli<br />

bychom však pamatovat na to, že Izák<br />

při svém požehnání Jákobovi řekl: „Kdož<br />

by zlořečili tobě, nechť jsou zlořečení, a kdo<br />

by dobrořečili tobě, požehnaní“ (1M 27,29).<br />

Jaké štěstí, že pro požehnání můžeme<br />

přicházet k dokonalému Synu zaslíbení,<br />

k Synu Božímu, k našemu Spasiteli<br />

a Pánu, a skrze Něho k Bohu Otci!<br />

ARNOŠT BARTOŠEK<br />

ŽIVÉ SLOVO<br />

19

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!