Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
13. 2. 2012, číslo 01/12<br />
Fejeton jana Bílého<br />
jak je důležité<br />
pěstovat utopie<br />
Zenové Zdraví<br />
manažer-ironman,<br />
nejlepší dieta,<br />
akumulátor energie,<br />
body pump…<br />
tu<br />
černou<br />
labuť<br />
nikdo<br />
nečekal<br />
Šéf Equa bank David Putts:<br />
Bankéři nesou odpovědnost, ale<br />
kamarádi jsou na mě naštěstí hodní<br />
1ZEN<br />
Stylový měS íčník. v ychází S deníkem mladá <strong>fronta</strong> e 15
Editorial<br />
Cesta<br />
pravého muže<br />
D<br />
ovedete si představit 45 mužů v jedné<br />
místnosti A bez bot Vzdoušek tam byl<br />
jak v mešitě, kde se také všichni musí<br />
zouvat. Ale jinak mě „Večer mužů“ – jak se ona<br />
akce v prostorách Maitrey jmenovala – příjemně<br />
překvapil. A to jsem předtím manželce říkal, že<br />
si radši vezmu batikované tričko a korálky, haha,<br />
abych mezi ty projasněné novomuže zapadl.<br />
Večer organizoval expert na systemické konstelace<br />
a také fejetonista ZENu Jan Bílý (viz strana 66).<br />
Téma onoho večera byl porod. Jak jsme se tenkrát<br />
vykulili na svět, a místo aby nás nechali pěkně přisáté<br />
na prs, odvlekli nás někam do železné přihrádky<br />
a nechali tam mezi ječícími vrstevníky bůhvíjak<br />
dlouho. Au! A tak trpíme strachem z odloučení<br />
a chceme po svých partnerkách, aby nás litovaly<br />
a konejšily, protože v sobě máme pořád toho odstrčeného<br />
chlapečka. Což ony většinou nejsou ochotny<br />
splnit, protože chtějí chlapa, ne syna.<br />
Guru mužů odhodlaných postavit se tváří v tvář<br />
svým nevědomým neurózám se jmenuje David<br />
Deida. Jeho knihu „Cesta pravého muže“ koupila<br />
jedna dáma ve třech kusech: pro syna, manžela<br />
i otce. Jsa skeptik k příručkám šťastného života<br />
jsem s její četbou začal opatrně, ale brzy mě zaujala.<br />
Zvlášť proto, že je v rozporu s módní ideologií<br />
rovnosti pohlaví. A tak dovolte pár citací:<br />
1. Vaše žena nikdy nelže. Ona jen vidí každou chvíli<br />
věci jinak. Pro muže je důležité, že někdo žije<br />
v souladu se svými dřívějšími sliby. Ženský přístup<br />
je jiný. Mnohem silněji než muže ji ovládají city,<br />
emoce. A tak je to také v pořádku. Žena je díky<br />
tomu instinktivnější a lépe nahlédne podstatu věci<br />
– tak často skrytou pod vrstvou logiky.<br />
2. Nedivte se své ženě, že když domů přinesete milion,<br />
vynadá vám, že jste zapomněli koupit mléko.<br />
Žena, která vás miluje, vás totiž bude vždy kritizovat.<br />
Chce si být jistá, že se nenecháte zviklat na<br />
své cestě, že si uchováte svou pravdu. Žena svého<br />
muže celý život testuje. A tím udržuje silného.<br />
3. Muži, kteří říkají, že rodina je pro ně nejdůležitější,<br />
buď lžou, anebo nepochopili, že jejich úkolem<br />
je splnit své životní poslání. Ať už je jakékoliv.<br />
Žena to podvědomě chápe a v důsledku neocení<br />
u muže, že rodina a vztahy s blízkými jsou pro něj<br />
alfa a omega života. To je totiž zase její poslání.<br />
4. A nakonec to nejvtipnější: Při sexu se svou ženou<br />
se snažte o co největší vášeň, uctěte ji jako bohyni.<br />
Tím z ní bohyni vytváříte a ona vám vše stonásobně<br />
vrátí. Ale přitom šetřete se svými orgasmy,<br />
neboť mužovo vyvrcholení je obrovské plýtvání<br />
energie. Ne nadarmo mu Francouzi říkají „malá<br />
smrt“. To vás činí slabým a ostatně ani partnerku<br />
to v hloubi duše neuspokojuje, neboť náhlá ztráta<br />
energie po vašem vyvrcholení obvykle ukončí její<br />
cestu ke skutečně hlubokému uspokojení.<br />
A teď už dost bylo Deidy, nyní se ponořme do<br />
ZENových stránek.<br />
Příjemné čtení!<br />
Jan Müller, šéfredaktor<br />
▲ a121001187<br />
ZEN03
Fejeton jana Bílého<br />
jak je důležité<br />
pěstovat utopie<br />
Zenové Zdraví<br />
manažer-ironman,<br />
nejlepší dieta,<br />
akumulátor energie,<br />
body pump…<br />
1ZEN<br />
Stylový měS íčník. v ychází S deníkem mladá <strong>fronta</strong> e 15<br />
obsAh<br />
ZEN Magazín<br />
Stylový měsíčník.<br />
Vychází s deníkem E15<br />
Malířka Veronika<br />
Drahotová se na Long<br />
Islandu před pár lety<br />
pokoušela zachránit<br />
racka, a když ho nesla<br />
ke zvěrolékaři, klovnul<br />
ji do tváře. Na snímku<br />
vidíte důkaz. O dalších<br />
podivuhodnostech<br />
ze života ženy múzou<br />
políbené čtěte na straně 8.<br />
ŠÉFREDAKTOR<br />
Jan Müller, 225 276 391<br />
(mullerj@mf.cz)<br />
ZásTupKyNě<br />
ŠÉFREDAKTORA<br />
Katarina Černá, l. 334<br />
(cernak@mf.cz)<br />
EDITOR<br />
Milan Vidlák (vidlak@mf.cz)<br />
REDAKTORKA<br />
Hana Kůrová<br />
ART DIREcTOR<br />
Samuel Kubín<br />
FOTOgRAFOvÉ<br />
Bára Prášilová<br />
Tomáš Železný<br />
RETuŠÉřI<br />
Michal Žák, Libor Horyna,<br />
Daniel Procházka, Milan<br />
Kubička, Lenka Horáková<br />
INZERcE<br />
David Korn (ředitel),<br />
225 347 250<br />
Markéta Herianová<br />
(Group sales manager),<br />
225 276 282, 725 512 023<br />
e-mail: prijmeni@mf.cz<br />
gENERálNí řEDITEl<br />
David Hurta<br />
cITáT číslA<br />
Když někdo<br />
z rodiny<br />
zapomněl<br />
večer vypustit<br />
vanu, ráno<br />
ji našli<br />
zamrzlou.<br />
Anastázie Harrisová<br />
o anglickém sklonu<br />
se otužovat<br />
na straně 20.<br />
6 de luxe Krása zkrátka<br />
není zadarmo<br />
7 pražský chodec Tipy<br />
na skvělá místa<br />
8 rozhovor Proč je malířka<br />
Veronika Drahotová sama<br />
sobě modelkou<br />
14 cover Bankéř z Chicaga<br />
chce vaši důvěru<br />
18 chytré peníze Co naučit<br />
děti o korunkách<br />
20 téma<br />
zenové zdraví<br />
34 fashion Co je malé,<br />
to je hezké<br />
40 portrét Alex Kratěna<br />
– brněnský velmistr<br />
londýnského barového světa<br />
44 jím, tedy jsem Jak láska<br />
prochází žaludkem<br />
46 létáme Býci v oblacích<br />
– Martin Šonka, nejlepší český<br />
akrobatický pilot<br />
48 fotoreportáž Okna<br />
Barmy dokořán – reportáž<br />
z Buddhova království<br />
nedotčeného turismem<br />
MARKETINg<br />
Hana Holková<br />
(ředitelka), 225 347 276<br />
Blanka Španningerová<br />
(Brand Manager)<br />
225 347 419<br />
DIsTRIBucE<br />
Kateřina Piškulová<br />
(vedoucí) 225 276 137<br />
vyDAvATEl<br />
Mladá <strong>fronta</strong> a. s.<br />
Mezi Vodami 1952/9<br />
143 00 Praha 4 – Modřany<br />
IČ: 49240315<br />
vycHáZí 13. 2. 2012<br />
TIsKáRNA<br />
Europrint a. s.<br />
Evidenční číslo<br />
MK ČR: E 15724<br />
ISSN 1210 – 3756<br />
tu<br />
černou<br />
labuť<br />
nikdo<br />
nečekal<br />
Šéf Equa Banky David Putts: bankéři<br />
nesou odpovědnost, ale kamarádi<br />
jsou na mě naštěstí hodní<br />
OBálKA<br />
Foto: Tomáš Železný<br />
n Angličané se otužují<br />
tím, že netopí<br />
n Ironman Juraj Šedivý<br />
n Nejlepší fitness<br />
n Ájurvéda podle<br />
bývalé modelky<br />
Kamily Brenkové<br />
n Jak dobít energii<br />
n Co je body pump<br />
n Nejúčinnější dieta<br />
n Vesničko má<br />
ekologická<br />
56 kdo je Módní návrhářka<br />
Beata Rajská – jednoduchost<br />
je v detailu<br />
60 zen žen Buď můj Valentýn<br />
a Milenců vítězný únor<br />
62 s vět podle Evy<br />
Mexická jízda<br />
64 pražské čtvrti Vršovice<br />
66 na konec Fejeton Jana<br />
Bílého: Jak je důležité míti<br />
utopie<br />
Všechna vydání magazínu ZEN si můžete prohlédnout na<br />
http://zpravy.e15.cz/archiv-priloh/zen-magazin<br />
▼ A121000542<br />
04ZEN
BOSS Store, Na Příkopě 6, Praha 1<br />
BOSS Store, Letiště Ruzyně, Terminál 1, odletová hala A<br />
BOSS Store, Letiště Ruzyně, Terminál 2, odletová hala C
dE luxE<br />
Navždy spolu<br />
Věčnou lásku zažijete s novým prstenem Cartier<br />
d’Amour. Tomuto výsledku šperkařské zručnosti<br />
budete chtít říkat své sladké „ano“ bez ustání. Není<br />
se co divit, nádhernému diamantu obklopenému<br />
jeho menšími, zato stejně<br />
zářivými sourozenci<br />
by odolal jen úplný<br />
asketa... Cena<br />
zásnubního prstenu<br />
s kamenem je<br />
70 700 Kč.<br />
uzel na zapínání<br />
Psaníčko „The Knot“ od Bottegy Venety patří mezi ikonické kousky. Jeho<br />
název je odvozen od zapínání kabelky, které připomíná uzel. Jarní kolekce<br />
tohoto miniaturního doplňku vychází z metalických odstínů, inspirací jí byla<br />
kůže vzácných plazů i umělecká mozaika. Info o ceně v pražském butiku<br />
Bottega Veneta (Pařížská 14).<br />
Výbuch něžnosti<br />
Chanel uvádí novou variantu vůně Chance Eau Tendre, která<br />
má být „ryzí poezií mezi parfémy“. Jedná se o opravdovou<br />
květinovou alchymii, kde se snoubí kosatec, vanilka i dřevěné<br />
tóny vetiveru v podivuhodném kaleidoskopu. K dostání ve<br />
vybraných parfumeriích, EDT 50 ml za 1730 Kč.<br />
Královská hra<br />
Věděli jste, že slovo šachy pochází<br />
z perského „šáh“ S luxusními<br />
figurkami z rohoviny a palladia<br />
na šachovnici z leštěné oceli<br />
by si je zahrál i urozený<br />
sultán. Jen dejte pozor, aby<br />
vás lesk honosného setu<br />
neoslnil natolik, že kvůli němu<br />
dostanete mat. Cena 98 000 Kč,<br />
prodává Luxury Living by Studio Nika.<br />
Japonský luxus<br />
Murano je crossover z dílny automobilky<br />
Nissan, průkopníka tohoto stylu. Jde<br />
o atraktivního a výkonného společníka, jenž<br />
vás bude spolehlivě reprezentovat v práci i ve<br />
volném čase s rodinou. Maximálně komfortní<br />
interiér, výkonné motory a systém ALL MODE<br />
4x4 jsou zárukou pohody a bezpečnosti na<br />
všech vašich cestách. Cena od 1 040 000 Kč,<br />
www.nissan.cz.<br />
06ZEN
sedm<br />
tipů na skvělá<br />
místa<br />
SAlvAtore ferrAgAmo<br />
Pařížská 20, Praha 1<br />
V nově otevřeném butiku si<br />
můžete od 22. do 28. února<br />
prohlédnout historické<br />
originály značky zapůjčené<br />
z muzea Ferragamo.<br />
baStIon rEStaurant<br />
Horská 1751/4, Praha 2<br />
Po gotickém schodišti se<br />
dostanete k restauraci na hradbách<br />
s výjimečným výhledem<br />
na Vyšehrad. Čekají vás speciality<br />
středomořské kuchyně a více než<br />
sto druhů vín.<br />
pražský chodEc<br />
lA mAISon<br />
Francouzský institut,<br />
Galerie 35, Štěpánská 35<br />
Koto Bolofo, dvorní<br />
fotograf Hermès, a jeho<br />
výstava La Maison<br />
přináší neobvyklý pohled<br />
do dějin slavné značky.<br />
Výstava potrvá<br />
od 2. 2. do 21. 3.<br />
lIttle foot<br />
Na Příkopě 22, Praha 1<br />
Princeznovské sukýnky<br />
americké značky Oopsy<br />
Daisy Baby si zamilovaly<br />
holčičky na celém světě.<br />
Teď dobývají i Prahu.<br />
Jsou vyrobeny z lehké<br />
bavlny, šifónu a ozdobeny<br />
atlasovými mašlemi.<br />
terryho ponožky<br />
Vodičkova 41, Praha 1<br />
V pasáži Světozor seženete<br />
nejen unikátní filmové<br />
plakáty, hudbu a knihy, ale<br />
nově také limitovanou edici<br />
Terry Postcards věnovanou<br />
československému filmu.<br />
Aldente<br />
Vězeňská 4, Praha 1<br />
V pravé trattorii v centru Prahy zažijete<br />
uvolněnou atmosféru italského venkova.<br />
Útulný interiér, domácí kuchyně a přátelský<br />
personál vám pomohou zapomenout na shon<br />
okolního světa.<br />
H DESIgn<br />
Lidická 6, Praha 5<br />
Horkou novinkou, díky níž už nemusí<br />
váš styl kazit igelitová nákupní taška,<br />
jsou filcové nákupky od Morrows. Tato<br />
ryze česká značka přinesla na trh i svěží<br />
barevné varianty.<br />
ZEN07
oZhovor<br />
Víla V.<br />
Kráska zvěčňuje sebe sama v rozličných<br />
podobách. Ale to je jen jedna tvář Veroniky<br />
Drahotové, jedné z nejvýraznějších postav<br />
českého malířství, která se pro svůj talent<br />
dostala na AMU už v šestnácti. ZEN hledal její<br />
králíčky, upíry a recepty na výchovu dětí.<br />
Text Jan Müller Foto Bára Prášilová Grafika Veronika Drahotová<br />
8ZEN
ZEN9
Ř<br />
ekl jsem jí, že nesnáším rozhovory<br />
s výtvarníky. Jsou snad ještě<br />
horší než rozhovory s herci. Ta<br />
úporná snaha převést krásu do pouhých<br />
slov. A že uděláme ZENový rozhovor, který<br />
bude ohmatávat její Já skrze nesourodý<br />
sled trochu podivných otázek. Nevěděla<br />
přesně, co si o tom návrhu má myslet, ale<br />
souhlasila. Ani nevím, proč jsem se jí zeptal,<br />
zda ji někdy poranilo zvíře. „Na Long<br />
Islandu mě klovnul racek se zlomeným<br />
křídlem do obličeje, zatímco jsem ho nesla<br />
ke zvěrolékaři. Pár let jsem měla asi sedmicentimetrový<br />
šrám na levé tváři.“ Povídali<br />
jsme si v cukrárně a pak si psali po e-mailu.<br />
Doteď nevím, co si o ní mám myslet.<br />
Jednou vytasila drápy – tuhle otázku mi<br />
nedávejte! A jinak byla rozkošná. Tajuplná,<br />
vysoká, štíhlá, obepnutá v černých legínách<br />
se rty omamující kulatosti, že jsem<br />
se musel zeptat, zda je to opravdu příroda.<br />
Ne, žádné vpichy botoxu. „Ale kdo ví, co<br />
budu chtít, až mi bude padesát.“ Spěchala<br />
za svými dvěma malými dětmi, zrovna nemocnými.<br />
Vypadala na pokraji zhroucení,<br />
ale byla to ta křehkost silných žen, které<br />
vždy dotáhnou svou káru až na kraj světa.<br />
Co se vám vybaví, řekne-li se český muž<br />
Svalové torzo z učebnice anatomie.<br />
A česká žena<br />
Jiřina Bohdalová, neptejte se proč, chtěl<br />
jste asociaci...<br />
Řekněte mi nějaký svůj nejmilejší citát.<br />
„Jakmile dojdete k nějakému závěru anebo<br />
zkoumáte prostřednictvím svých znalostí,<br />
jste v koncích: měníte čerstvé, živé věci za<br />
staré a mrtvé. Pouze když nemáte žádnou<br />
jistotu ani oporu a ničeho jste nedosáhli,<br />
jste volní a můžete se dívat a postupovat<br />
od jedné věci ke druhé. Váš pohled je svobodný,<br />
všechno je napořád nové. Kdo si je<br />
jist, je mrtvý člověk.“ To je Krishnamurti.<br />
To jste mě potěšila, je to i můj nejoblíbenější<br />
spisovatel. A teď: z míst, které máte<br />
ráda, sestavte sedm divů světa.<br />
1. Pigna<br />
2. Galerie Tate Modern<br />
3. New York City<br />
4. PS1, Institut současného umění na Long<br />
Islandu<br />
5. Mayský komplex Tikal v Guatemale<br />
6. Chrám sv. Víta<br />
7. Moře, oceán, kdekoli, kdykoliv…<br />
Proč Pigna<br />
Asi to nějak souvisí s mojí potřebou tradice.<br />
V Pigně jsem byla poprvé, když mi bylo<br />
dvanáct let. To je věk, kdy se v dítěti začíná<br />
formovat dospělý. Navíc tenkrát nebylo<br />
možné tolik cestovat, a tak pro mě Itálie<br />
byla obrovský zdroj nových informací a estetických<br />
zážitků. Je to městečko v horách<br />
Ligurie asi dvacet kilometrů od moře, kde<br />
doslova dýchá středověk. Kolem jsou ledové<br />
potoky tekoucí z hor tvořící malá jezírka,<br />
kde se dá koupat. Všude olivové stromy<br />
a nakupuje se jen v místním alimentari,<br />
což je obchůdek 2 krát 3 metry se vším,<br />
co potřebujete. Vlastně je to neskutečně<br />
romantické místo. Nedávno jsem náhodou<br />
zjistila, že tam natáčeli film Hedvábná<br />
stezka. Jezdím tam poměrně často, ale ne<br />
tak často, jak bych potřebovala.<br />
VYRůSTALA JSEM<br />
NAPůL V BěLEHRADě<br />
S BABIČKOU A DěDOU,<br />
KDE NEJVěTšíM<br />
ZážITKEM BYLO KRMENí<br />
DIVOKýCH PSů V LESE.<br />
Jaké evropské město vás inspiruje<br />
Teď asi Berlín, jako by tam lidé dokázali<br />
udržet balanc. Jsou otevření, veselí, vzdělaní,<br />
a zároveň poměrně skromní… A Curych<br />
90. let, kde jsem jako teenager často<br />
pobývala v takové malé komunitě. Na břehu<br />
jezera tam mělo pár Čechů pronajatý<br />
dům, kde koexistovali. Byli to vesměs lidé<br />
patřící k hippie generaci, jejichž rodiče<br />
emigrovali v osmašedesátém. Každý měl<br />
vlastní pokoj, vždy nějak svébytně užívali<br />
dvě kuchyně a několik koupelen.<br />
Váš nejoblíbenější seriál<br />
Twin Peaks. Návštěvníci.<br />
Kde v Praze nejraději jíte<br />
Korejská restaurace Hanil.<br />
Kouříte trávu<br />
Ne.<br />
Kam vyrážíte za nočním životem<br />
Moc nevyrážím, a když ano, tak nejspíš do<br />
prostoru 2. patro, NOD, Roxy, občas navštívím<br />
Grove bar.<br />
Kdo jsou vaše nejmilejší přítelkyně<br />
Linda, Kateřina, Marisa, Helena (herečka,<br />
herečka, teoretička umění, psychoterapeutka).<br />
Dvě z nich znám od dětství.<br />
A co spolu podnikáte<br />
Chodíme s dětma na hřiště nebo se potulujeme<br />
po všech možných dětských koutcích<br />
a prostorách, co jsou dětem nakloněny.<br />
Jsme skromné, stačí nám, že si dáme<br />
dohromady někde kávu a probereme naše<br />
časoprostory. Hodně se také vzájemně navštěvujeme<br />
a jezdíme společně na hory.<br />
Nejoblíbenější značka bot<br />
Bottega Veneta, UGG.<br />
Jaké máte ráda šperky<br />
Z těch notoricky známých Tiffany. Mám<br />
ráda jednoduché čisté ozdoby.<br />
Váš zamilovaný parfém<br />
Givenchy Amaridge nebo Comme des<br />
Garcons 2.<br />
Jako moje žena, to je náhoda! Kolik času<br />
věnujete malování<br />
Můj harmonogram je definován mými<br />
dětmi. Pracuji, když mi to okolnosti dovolí,<br />
což je tak tři dny v týdnu. Do toho ale<br />
nepočítám všechnu tu práci kolem, focení<br />
obrazů, práce s grafikou... Není to pro mě<br />
dost, ale zatím se mi víc času získat nedaří.<br />
Říká se, že každý máme blízko k nějakému<br />
zvířeti. Jaké je to vaše<br />
Obecně mám problém identifikovat se<br />
s čímkoliv a kýmkoliv.<br />
Věříte na znamení zvěrokruhu<br />
Jsou určité charakteristiky znamení, které<br />
do jisté míry sedí, je to ale jen taková povrchová<br />
úroveň, nedají se z toho dělat závěry<br />
o člověku. Já jsem Lev.<br />
Meditujete<br />
Ne v klasické podobě. Na to není kdy. Meditace<br />
nicméně může být stav mysli, který<br />
si člověk navodí nejen v okamžicích „relativního“<br />
klidu, ale taky neklidu. Prostě si<br />
uvědomíte svou přítomnost. Většina by<br />
asi nesouhlasila, že se jedná o meditaci, ale<br />
pro mě je to stav vyvažující můj každodenní<br />
chaos a životní speed.<br />
Co vás jako malířku inspiruje<br />
Tuhle otázku dostávám často a dřív mě<br />
trochu znepokojovala, většinou jsem nevěděla,<br />
jak odpovědět, a zdálo se mi, že je<br />
něco špatně, pokud nejsem schopná vystopovat<br />
přesné kořeny své inspirace. Teď<br />
už se na to dívám s pochopením pro sebe<br />
sama. Nemívám totiž momentální inspirace,<br />
spíše dlouhodobé vrstvení a kumulování<br />
podnětů, intelektuálních či vizuálních,<br />
ze kterých potom vyvstane idea.<br />
10ZEN
Veronika Drahotová (1975)<br />
vystudovala Akademii výtvarných umění. Maluje, fotí,<br />
zabývá se instalacemi a videoartem. Dva roky vedla<br />
galerii Home. Vystavovala v Česku, Francii, USA, Srbsku,<br />
Japonsku atd. Tento rok připravuje výstavy pro Galerie,<br />
XXL, Uffo a Prinz Prager. www.veronikadrahotova.com.<br />
ZEN11
Zažila jste někdy něco, co si nedokážete<br />
vysvětlit<br />
To zažívám často. Já nejsem příliš racionální<br />
a necítím potřebu obsáhnout všechno<br />
a orientovat se přesně v realitě. Navíc<br />
realita je čistě subjektivní pojem a takové<br />
jsou i naše zážitky a způsob, jak věci nazíráme.<br />
Pro mě všechno souvisí se vším, a to<br />
i v často neuchopitelných rovinách mého<br />
vnitřního života.<br />
Věříte, že jsou mezi námi mimozemšťané<br />
Není to téma, kterým se často zabývám.<br />
Sci-fi nesnáším. Jinak mi pravděpodobnost<br />
existence jiných živých bytostí ve vesmíru<br />
přijde dosti logická, tedy i jejich teoretický<br />
pohyb mezi námi lidmi.<br />
Dnešní ženy jsou o tolik jiné než jejich<br />
babičky. Jaká byla ta vaše<br />
O mrtvých jen dobře, skvělá kuchařka<br />
a žena s podivně uspořádanou strukturou<br />
vnějších a vnitřních preferencí. Svou obětavostí<br />
nevědomky trápila své okolí.<br />
Co jste se od ní naučila<br />
Vařit, péct a posluhovat, také neustále<br />
neuroticky uklízet. To první je dobré, to<br />
druhé mi trochu ztrpčuje život.<br />
Co vás naučily vaše děti<br />
Zní to jako klišé, ale že bez trpělivosti a pochopení<br />
pro druhé se téměř nedá existovat.<br />
Nebo je to existence neslučitelná se štěstím.<br />
Také mě naučily vařit bez soli a koření.<br />
A taky mě naučily půvabu zjednodušování.<br />
Ale tady jsem pořád v procesu učení.<br />
Jak vlastně vychováváte své děti<br />
Citem. Věřím, že každá matka svou intuicí<br />
nejlépe pozná, co její dítě potřebuje.<br />
Někdy dítě musí rozumět, že překročilo<br />
hranice a že musí po slechnout, jindy je<br />
mu dána volnost rozhodování. Je to podřízeno<br />
okolnostem. Vyzkoušela jsem si ale,<br />
že děti mají rády pravidelný režim a opakování.<br />
Jsou je ště malé, zatím na ně nemám<br />
konkrétní nároky, ale to zase souvisí<br />
s přijímáním. Bude mi stačit, když budou<br />
šťastné a podaří se mi objevit jejich vlohy<br />
a správně je rozvinout.<br />
A jaké bylo vaše dětství<br />
Tohle je téma, které v poslední době často<br />
přehodnocuji. Myslím, že bylo tak nějak<br />
sladce bolestné. Děti dokážou být dost<br />
kruté a mají tendence se vymezovat vůči<br />
něčemu, co je jiné nebo jinak. Já jsem měla<br />
odmala svůj svět a okolí to přijímalo všelijak.<br />
Navíc jsem vyrůstala napůl v Bělehradě<br />
s babičkou a dědou, kde největším<br />
zážitkem bylo krmení divokých psů v lese<br />
a nákup na trhu a vše bylo pevné a každý<br />
den stejné. A napůl jsem vyrůstala v prostředí<br />
českého undergroundu s mámou,<br />
kde nebylo pevné a stejné vůbec nic.<br />
Co si myslíte o tom, jak se ženy snaží být<br />
navěky mladé a nechávají si píchat jedy<br />
do obličeje a vycpávat prsa<br />
Beru to jako přirozený vývoj. Měli bychom<br />
být vděčni za estetické vymoženosti, které<br />
nám mohou zkvalitnit či zpříjemnit život.<br />
Je to vždy o osobním pocitu. Nevím, co<br />
budu potřebovat v padesáti. Bude-li to botox,<br />
tak proč ne.<br />
Inspiruje vás v něčem pornokultura, tak<br />
jako vaši kolegyni Veroniku Bromovou<br />
Řekla bych, že Veroniku inspiruje spíš její<br />
sexualita… Je to trochu trapné, ale já jsem<br />
vlastně romantik v takové poměrně naivní<br />
formě, a navíc mám bytostnou potřebu<br />
vizuálního a obsahového krásna, a s tím se<br />
porno nijak neslučuje. Pro mě je to obtěžující<br />
žánr.<br />
Ve vaší práci se opakovaně objevují různé<br />
symboly. Práce s podvědomím…<br />
Mám určité opakující se motivy. Třeba<br />
duha, hořící srdce, zajíc, vlkopes, ženský<br />
cop nebo vlasy, obušek, beránek, upíří<br />
zuby, oheň, pruhy… Někdy se na roky<br />
úplně ztratí a pak se zase nečekaně objeví,<br />
znovu pro mě nabydou význam. Je to<br />
práce s motivy, které vytvářejí můj osobní<br />
výrazový, ale i obsahový jazyk a pohybují<br />
se napříč spektrem formálních zobrazení.<br />
Moje zatím poslední série obrazů se jmenuje<br />
They Don’t Know It, But They Are<br />
Doing It. Dělají to, aniž o tom vědí. Ta se<br />
konkrétně vztahuje k nevědomí/podvědomí,<br />
věcem, o kterých nevíme, že je víme,<br />
známá neznáma. Je to taková moje hloubková<br />
osobní studie.<br />
Jako dvacetiletá holka jste udělala<br />
jednu obrovskou instalaci – osvítila si<br />
duhovými barvami celý Pražský hrad.<br />
Udělala byste s Klausovým Hradem něco<br />
takového jako s Hradem za Havla<br />
Nechci mluvit o politice, není to pro mě<br />
inspirující téma. Nerada soudím a kritizuji<br />
a podotýkám, že už tenkrát se ten projekt<br />
jmenoval Vzdušné zámky.<br />
n<br />
12ZEN
Dvoudílný<br />
obraz<br />
s názvem<br />
The Locked<br />
Chamber’s<br />
Challenge<br />
I a II, akryl<br />
na plátně,<br />
70 x 330 cm<br />
Obraz<br />
s názvem<br />
Anděla,<br />
olej na<br />
plátně,<br />
200 x 175 cm.<br />
ZEN13
covEr<br />
[DaviD Putts]<br />
Bankéř<br />
z Chicaga<br />
chce důvěru<br />
Čechů<br />
S<br />
Při prvním návalu krize přišel<br />
v Polsku o práci. Teď přichází<br />
do Prahy, aby tu uprostřed<br />
ekonomických turbulencí vedl<br />
novou banku. David Putts<br />
z Equa bank si musí věřit.<br />
Text Hana Kůrová<br />
Foto Tomáš Železný<br />
tálý úsměv, pečlivě zastřižený účes a dokonalý oblek.<br />
David Putts je bankéř každým coulem. Od minulého<br />
roku rozjíždí na českém trhu novou Equa banku a na<br />
akvizici klientů má zdánlivě jednoduchý recept – nabízet nejlepší<br />
služby.<br />
Kvalifikaci na to rodák z Chicaga má. Po studiích počítačového<br />
inženýrství a zisku MBA na Fuqua School of Business na<br />
Dukeově univerzitě v USA pracoval deset let jako konzultant<br />
McKinsey & Company pro banky a finanční instituce. Poté následovaly<br />
ředitelské posty u Barclays či HSBC a několik vlastních<br />
projektů.<br />
I když se po vypuknutí finanční krize v roce 2008 snesla zloba<br />
veřejnosti právě na krachující banky, které byly posléze zachráněny<br />
obrovskými částkami z kapes daňových poplatníků,<br />
ale jejich management si ještě zvýšil bonusy, David Putts na<br />
krizi coby zaměstnanec polské pobočky britské banky HSBC<br />
jako jeden z mála top finančníků doplatil. „Když krize udeřila,<br />
bylo bohužel během několika měsíců zřejmé, že HSBC<br />
bude mít jiné starosti. Rozhodli se stopnout investice v tom-<br />
14ZEN
Pozor na rukáv, šéfe. Focení pro ZEN<br />
probíhalo v prostorách Equa bank,<br />
kde se teprve připravovaly kanceláře.<br />
ZEN15
Tak začneme David Putts ve<br />
své nové kanceláři v budově<br />
Amazon Court v Karlíně<br />
před a po dokončení.<br />
Trochu pohybu<br />
neuškodí<br />
„Český trh je stále jedním<br />
z nejméně konkurenčních<br />
v regionu. Dominují tady<br />
čtyři banky v evropském<br />
vlastnictví, které spoléhají<br />
na to, že většina klientů je<br />
konzervativních a akceptují<br />
i vysoké poplatky. Revoluci<br />
ve <strong>zde</strong>jším bankovnictví před<br />
lety zahájila eBanka a tento<br />
směr je nevratný. Proto je tu<br />
Equa bank a další noví hráči<br />
na trhu. Klienti chtějí lepší<br />
služby, lepší výnosy, moderní<br />
komunikační kanály, jako jsou<br />
například bankovní aplikace<br />
pro chytré telefony.“<br />
to regionu. Pro mne bylo výsledkem to, že jsem<br />
ztratil práci, kterou jsem do Polska přijel dělat,“<br />
vzpomíná na dobu, kdy jeho odvětví ztratilo<br />
během několika měsíců svůj kredit. „Kdysi byly<br />
doby, kdy všichni věřili, že balík půjček se bude<br />
chovat přesně tak, jak čekáme, a nikdo nevzal<br />
v úvahu efekt černé labutě, efekt nepravděpodobnosti.<br />
V tomto případě kolaps celého trhu<br />
s nemovitostmi. To se poté velmi rychle změnilo,“<br />
říká Putts v narážce na knihu amerického<br />
investičního poradce a filozofa Nassima<br />
Nicholase Taleba Černá labuť o nepředvídatelných<br />
událostech s drtivým dopadem, která vyšla<br />
v roce 2007 a po krizi se stala celosvětovým<br />
hitem. V knize, jejíž název odkazuje na naše<br />
omezené vnímání skutečnosti a chabou představivost<br />
– odpradávna byli lidé přesvědčeni,<br />
že labutě mohou být jen bílé; až do objevení<br />
Austrálie, kde najednou spatřili i labutě černé<br />
–, Taleb tepe ekonomické experty za jejich prostoduchost<br />
a aroganci, s níž aplikují matematické<br />
modely na ekonomickou realitu.<br />
„Banky zcela nepochybně jsou vinny a mají část<br />
své zodpovědnosti za současnou situaci, ale celková<br />
problematika, která vyústila do momentální<br />
krize, bankovní sektor dalece přesahuje,“ myslí<br />
si americký finančník. „Když máte takový systémový<br />
problém jako kolaps realitního trhu nebo<br />
v současnosti ohromné státní dluhy a neschopnost<br />
vlád je splácet, lidé musí chápat, že banky<br />
koneckonců pouze půjčují peníze.“ Část viny<br />
padá podle Davida Puttse na regulátory, kteří<br />
podstupují riziko a dovolují bankám prodávat<br />
dluh dál, aniž by podrobněji zkoumali situaci.<br />
Euro v pubertě<br />
I přesto, že bankéři dnes mají pověst lidí, kteří si<br />
hrají s penězi jiných, jsou odměňováni za dobré<br />
výsledky, ale za případné ztráty nenesou odpovědnost,<br />
David má v tomto ohledu štěstí. „Mí<br />
známí jsou na mne hodní a moc mi to o hlavu<br />
netlučou,“ usmívá se. V souvislosti se současnou<br />
dluhovou krizí v Evropě naopak doufá v optimistický<br />
scénář. Podle něj se tento kontinent vrátí<br />
ke stabilitě a peníze, které jsou poskytovány bankám<br />
a státům jižní Evropy, se vrátí zpět v podobě<br />
nastartované ekonomiky. „Je to velmi složitá situace.<br />
Na jednu stranu politici viní banky z podstupování<br />
přílišných rizik, a na druhou stranu<br />
je potřebují, aby ekonomiku znovu pomohly<br />
nastartovat. Potřebují investovat do bank, aby<br />
banky mohly investovat do menších byznysů,<br />
poskytovat lidem půjčky a celkově pohánět ekonomiku,“<br />
vysvětluje svůj pohled na fungování<br />
začarovaného kruhu.<br />
Na situaci ale nahlíží s dlouhodobou perspektivou<br />
a optimistický vývoj neočekává v rozmezí<br />
několika nejbližších let. „Problém v Evropě je<br />
16ZEN
o vytváření fiskální jednoty. Existuje <strong>zde</strong> politický<br />
soulad, všichni se scházejí a snaží se hledat<br />
způsob, jak situaci vyřešit. Pokud ale nenajdou<br />
fiskální jednotu a vlády se nespojí v úsilí splatit<br />
dluhy, máme před sebou velmi těžké časy.“<br />
Nejčernější scénář je podle něj krach eurozóny.<br />
Vystoupení kterékoliv země z ní by vytvořilo<br />
ohromnou diskontinuitu a mohlo by vést<br />
k odstartování daleko větší krize, než jsme byli<br />
svědky před třemi lety. „Řekněme, že by Řecko<br />
vystoupilo z eurozóny. Samozřejmě by to do jisté<br />
míry ochránilo euro jako takové, protože Řecko<br />
by se již nesnažilo získat peníze, aby své účty platilo<br />
v euru, ale první věc, co by se stala, by byla<br />
ohromná devalvace drachmy. Každý v Řecku by<br />
se jí snažil zbavit a získat eura. Nikdo by nechtěl<br />
mít řeckou měnu, a někteří ekonomové dokonce<br />
spekulují, že celá řecká ekonomika by klesla až<br />
o padesát procent.“ A co teprve taková Itálie<br />
Na nejhorší scénáře se podle Puttse připravují<br />
finančníci po celém světě. A to ve dne v noci.<br />
Jedním z center diskusí o budoucnosti eura je<br />
londýnská City, kterou David Putts dobře zná.<br />
„Poskytování finančních služeb je ve Velké Británii<br />
tím nejdůležitějším odvětvím a podle toho<br />
se všichni chovají. I regulátoři jsou velmi ostražití<br />
a maximálně vnímaví k tomu, co se děje, a vážně si<br />
pohrávají například s myšlenkou zdanění finančních<br />
služeb.“ Minimálně jednu výhodu Britové<br />
mají – nejsou součástí eurozóny a mohou udělat<br />
krok zpátky, správně zhodnotit situaci a začít se<br />
zásadními změnami. Velmi důležitý je například<br />
způsob chápání rizik či vnímání výše úrovně kapitálu,<br />
který banky potřebují, aby přežily další<br />
šok. „Bohužel finální řešení se ale zatím pohybují<br />
spíše v rovině teorie. Banky nebudou moci nalézt<br />
odpovědi, pokud nenajdeme nejdříve finální řešení<br />
na otázku státních dluhů. V okamžiku, kdy<br />
krize pořád trvá, nelze najít řešení pro banky.“<br />
Částečnou útěchu hledá generální ředitel Equa<br />
bank v konstatování, že euro jako měna je v podstatě<br />
v pubertě, pořádně ještě nevyzrálo a je ve<br />
fázi, kdy se snaží zjistit, kdo jsou jeho přátelé.<br />
„Vždycky jsem byl spíše optimista než pesimista.<br />
Myslím, že nad situací potřebujeme především<br />
trochu nadhled. Euru je teprve dvanáct let. V současnosti<br />
pociťujeme důsledky toho, že například<br />
role Evropské centrální banky není úplně stoprocentně<br />
vyjasněná, role prezidenta EU není zřejmá,<br />
mechanismy, jak mají členské státy v rámci<br />
EU dělat rozhodnutí, nejsou zcela jasné. Jsme<br />
v situaci, kdy zjišťujeme, že řada pravidel, která<br />
jsme si určili, nebyla prověřena v praxi. Žijeme<br />
v době testování a politici se musí zabývat velmi<br />
složitými tématy.“ Přesto má ale David Putts<br />
jasno: „Jsem přesvědčen, že i přes všechny trable<br />
eurozónu musíme zachránit. Nemáme na výběr,<br />
pokud nechceme odstartovat něco horšího.“ n<br />
Co Davida<br />
v Praze baví<br />
„Mám rád Čechy. Jsou<br />
konzervativní, někdy až<br />
příliš, ale jsou pragmatičtí<br />
a realističtí. Když přijedu<br />
zpátky do Spojených států,<br />
zažívám něco jako kulturní<br />
šok. Už se totiž nedokážu<br />
identifikovat s lidmi, které víc<br />
zajímá sport a reality show<br />
v televizi, případně strach<br />
z terorismu než to, co se ve<br />
světě doopravdy děje. Moje<br />
rodina pochází z Polska,<br />
manželka je marketingovou<br />
ředitelkou v polské firmě,<br />
takže přes týden jsem<br />
v Praze a o víkendu ve<br />
Varšavě. Jsem rodinný typ.<br />
Naše děti jsou pro nás to<br />
nejdůležitější.“<br />
ZEN17
chytré pENíZE<br />
Máma má money<br />
Mluvíte se svými dětmi o penězích To nejhorší, co byste mohli udělat, je<br />
tvářit se, že peníze jsou něco špinavého, něco, co nepatří do dětského světa.<br />
Ilustrace Profiemdia<br />
Karel Nováček<br />
Po skončení sportovní kariéry<br />
naši bývalou tenisovou<br />
jedničku rozčilovalo, že se<br />
nedokáže sám „inteligentně<br />
rozhodnout“, kam investovat<br />
vydělané miliony. Doplnil<br />
si proto finanční vzdělání<br />
a stal se zaměstnancem<br />
Morgan Stanley. Zpočátku<br />
radil především bohatým<br />
sportovcům, nyní je privátním<br />
bankéřem UniCredit Bank.<br />
Rady pro rodiče<br />
n Přečtěte si: Robert<br />
Kiyosaki, Sharon Lechter,<br />
Bohatý táta, chudý táta<br />
(Rich Dad Poor Dad);<br />
Praha 2001. Peter Buffet,<br />
Život je takový, jaký si ho<br />
uděláme (Life is what you<br />
make it); Praha 2011.<br />
n S výukou k šetrnosti<br />
začněte co nejdříve.<br />
V pubertě už je pozdě.<br />
n Dávejte dětem<br />
pravidelné kapesné, ale<br />
samotné peníze nestačí<br />
– musíte jim vysvětlit<br />
pravidla hospodárnosti.<br />
n Učte je vyjednávat<br />
o finanční odměně<br />
– třeba za domácí práce.<br />
M<br />
ůj syn se mě jednou zeptal: Jak bylo<br />
v práci Dobře, odpověděl jsem. Následovala<br />
otázka: A dostal jsi peníze<br />
Dávno předtím, než se děti ve škole naučí sčítat<br />
a odčítat, vnímají koncept peněz. Většina<br />
malých dětí si myslí, že když rodiče nakupují<br />
a potřebují peníze, prostě si je vyberou v bankomatu.<br />
Je to přeci tak samozřejmé! Vysvětlit<br />
jim, že máma s tátou musí pracovat, aby peníze<br />
vydělali, a musí<br />
se k nim chovat<br />
odpovědně, není<br />
jen tak.<br />
Děti mají přirozený<br />
sklon utrácet peníze,<br />
jako když rostou<br />
na stromě. Aby<br />
se tak nechovaly<br />
až do doby, kdy si<br />
budou své peníze<br />
vydělávat a pochopí,<br />
jaká je to dřina,<br />
je potřeba je vést<br />
k finanční gramotnosti.<br />
A čím dříve,<br />
tím lépe!<br />
Když děti začnou<br />
poznávat funkci<br />
peněz, většinou<br />
velmi rychle prokážou<br />
schopnost<br />
šetřit. Korunka ke<br />
korunce na čokoládu<br />
nebo hračku.<br />
Využijte toho! Čím dříve zasadíme pomyslné<br />
semínko, tím dříve sklidíme úrodu v podobě<br />
malých rozumných střadatelů. S teenagery už<br />
toho většinou mnoho nezmůžeme.<br />
V některých vyspělých zemích důležitost takového<br />
vzdělávání pochopili už dávno. Například<br />
v USA se děti již od 6. třídy učí, co jsou to<br />
daně, jak funguje obchodování s akciemi na<br />
burze, co jsou to dluhopisy či hrubý domácí<br />
produkt. Ví, jaký je rozdíl mezi běžným a spořicím<br />
účtem a jak správně vypsat šek nebo použít<br />
kreditní kartu.<br />
Daleko dříve než v šesté třídě bychom ale<br />
měli v dětech pěstovat pocit finanční zodpovědnosti.<br />
Nejlepší je začít s periodickým<br />
kapesným. Jakmile začnete dětem pravidelně<br />
poskytovat kapesné, dáváte jim možnost<br />
hospodařit s penězi podle vlastních představ.<br />
Nelitujte času, kdy jim vysvětlujete pravidla<br />
hospodárnosti. Na malých částkách se naučí<br />
pracovat s většími rozpočty, které je v životě<br />
čekají.<br />
Nedávejte peníze dětem mimo pravidelný čas<br />
kapesného jen tak za nic. Užitečnou strategií<br />
je odměňování za domácí práce. Ideální<br />
je, když s odměnou<br />
za vyluxování nebo<br />
umytí auta spojíme<br />
i výuku principů<br />
obchodního vztahu.<br />
Můžeme licitovat<br />
a obhajovat výši<br />
odměny tak, aby<br />
se potomek naučil<br />
lépe vnímat hodnotu<br />
peněz. A také<br />
hodnotu práce – své<br />
i ostatních lidí.<br />
Možná se to nezdá,<br />
ale zdravý vztah<br />
k penězům je jedna<br />
z nejdůležitějších<br />
věcí, které dítěti<br />
můžeme dát. Má<br />
větší hodnotu než<br />
draze zaplacená vysoká<br />
škola. Šetrnost<br />
a výborná vyjednávací<br />
schopnost se<br />
mu bude nesčetněkrát<br />
hodit při styku s nadřízenými či obchodními<br />
partnery.<br />
Naše děti neustále obklopují reklamy, které je<br />
vybízejí: kupuj a utrácej! Nikdo je neučí: šetři<br />
a investuj! My rodiče musíme děti naučit, aby<br />
peníze pracovaly pro ně, ne proti nim. Doporučuji<br />
vám proto knihu Bohatý táta, chudý<br />
táta, která popisuje základní pravidla finanční<br />
gramotnosti. Nevěřili byste, jak důležité je<br />
si s dětmi sednout a projít s nimi svůj měsíční<br />
rozpočet. Ukažte dětem účty za elektřinu,<br />
vodu či plyn a vysvětlete jim, za co utrácíte.<br />
Budete možná překvapeni, jak rychle tyto<br />
věci pochopí. Často se stává, že začnou zhasínat<br />
ve svém pokoji nebo se sprchovat kratší<br />
dobu.<br />
n<br />
▼ A120000351<br />
18ZEN
Sundejte<br />
pohodlně,<br />
rychle a zdravě<br />
kila po Vánocích<br />
Šetřete čas i peníze<br />
Již po dvou týdnech<br />
poznáte úbytek váhy<br />
a budete se cítit<br />
skvěle<br />
NEJLEVNĚJŠÍ<br />
KRABIČKOVÁ DIETA<br />
5 důvodů<br />
proč to zkusit<br />
• jíte pravidelně kvalitní a chutné jídlo z těch<br />
nejlepších surovin!<br />
• jídelníček je stavěný akreditovanou výživovou<br />
specialistkou!<br />
• jíte pravidelně a proto přes celý den<br />
nepocítíte hlad!<br />
• šetříte peníze za drahé obědy<br />
v práci či nákupy a při tom<br />
máte jídlo po ruce!<br />
• díky pravidelné konzumaci se cítíte skvěle!<br />
Pouze 5 999 Kč měsíčně za 5 chutných<br />
a vydatných jídel denně včetně dopravy<br />
www.ZdraveStravovaniPraha.cz - tel.: 777 76 37 37
xxxxxxxxx<br />
Z D R A V Í<br />
Příloha pro vaše tělo, aby dosáhlo<br />
nirvány. (Nebo aspoň zhublo.)<br />
n Buď otužilý jako… jako Angličan. n Zápisky železného manažera.<br />
n Nejzdravější cvičení Nejlepší dieta n Z modelky léčitelkou.<br />
n Psycholog objevil akumulátor energie n Cvičíme v kanceláři!<br />
Veselé pozdravy<br />
ze zmrzlých ostrovů<br />
Londýnské dopisovatelce ZENu Anastázii Harrisové trvalo dost dlouho,<br />
než uvykla tamnímu zvyku moc netopit. Angličané jsou totiž hrdí na to,<br />
jací jsou tvrďáci. Celý národ se otužuje... až do morku kostí.<br />
Z<br />
ávidím ti, taky bych chtěl psát o magorech,“<br />
vzdychá Angličan, kterému<br />
přeříkávám svůj článek o tom, jak se<br />
v Anglii netopí.<br />
Když jeden z členů domácnosti nechal přes<br />
noc napuštěnou vanu, ráno ji největší anglická<br />
spisovatelka našla zamrzlou skrz. Hodiny museli<br />
s manželem vysekávat led. Penelope Fitzgeraldová<br />
popisuje tuto nepříjemnost bez stínu<br />
otrávenosti či zkroušení, spíše s lehkým pobavením.<br />
Obdivovaná novelistka neměla zrovna<br />
na instalatéra, na otop nebo na obojí, ale dceru<br />
v dopise uklidňuje, že v BBC hlásili, že starší<br />
lidé by neměli šetřit na jídle, a tak si dopřeje<br />
k večeři tuřín se slaninou.<br />
Ilustrace Profimedia<br />
Anastázie Harrisová<br />
n DOKuD JE VEnKu nAD nulOu, MálOKDO TOPí<br />
DélE nEŽ Půl HODinKy ránO, A TO JEnOM ABy<br />
VyHnAl SEBE A DěTi Z POSTElE.<br />
Mně vana sice nezamrzá, ale skutečnost, že<br />
nežijeme úplně normálně, jsem si připomněla<br />
díky nedávné návštěvě. Ač venku bylo – jak<br />
říkají Angličané – „mírných“ deset nad nulou,<br />
moje přítelkyně se odmítla vyzout ze svých<br />
vysokých kožešinových bot. S výjimkou sprchování.<br />
V posteli, jak se ukázalo, je měla taky.<br />
Zkřehlé kosti vyhřívala hodinovým sprchováním<br />
a přesto, že jí nechutná, ustavičně pila čaj.<br />
Pila ho, stejně jako většina Britů a jejich řemeslníků,<br />
jenom proto, aby se zahřála. Dokud je<br />
venku nad nulou, málokdo topí déle než půl<br />
hodinky ráno, a to jenom aby vyhnal sebe a děti<br />
z postele. Ceny za teplo se od loňska zvedly<br />
o dvacet procent, a tak jsou Angličané víc než<br />
kdy předtím v retro náladě. Ještě v sedmdesátých<br />
letech celých 76 procent anglických domácností<br />
nemělo ústřední topení.<br />
Při teplotách, které Angličané považují za<br />
běžné, většině Evropanů tuhne v žilách krev.<br />
Švýcarka, která mě po třech dnech předčasně<br />
opustila, pak v Ženevě hned z letiště jela do<br />
sauny: „Promiň, ale u vás se nedá vydržet.“<br />
Angličanům chování kontinentálních Evropanů<br />
připadá bizarní. Ústřední topení je přece,<br />
jak známo, nezdravé, zanáší dutiny a způsobuje<br />
nekonečné rýmy. A pak, copak Evropané<br />
nemají mnohem větší zimu Zmatení jinak důvtipných<br />
ostrovanů způsobuje fakt, že pokud<br />
žijete ve vysněném anglickém domě (tj. v georgiánském<br />
či starším cihlovém monstru), rozdíly<br />
mezi venkovními a vnitřními teplotami se vám<br />
stírají. Větve stromů za sto dvacet let starým<br />
sklem mých oken jsou romanticky rozmlžené,<br />
protože staré sklo není jenom tupě průhledné,<br />
ale kouzelně se přelívá, jako byste se dívali skrz<br />
průzračnou hladinu. Zároveň je ale vražedně<br />
hubené a propouští i průvan. Takže když chci<br />
psát, a tudíž se nehýbu, mám na sobě neromanticky<br />
ostříhané rukavice, přes kolena vlněnou<br />
deku, kolem krku šálu a na nohou něco, co se<br />
dá nejlépe popsat jako beraní podkolenky. Jsou<br />
20ZEN
Není tomu tak dlouho, co se<br />
studenti prestižních britských<br />
škol museli každé ráno<br />
sprchovat ledovou vodou.<br />
to zašité rukávy, které jsem ustřihla z rozpadajícího<br />
se valašského kožichu.<br />
„Když musím někomu otevřít dveře, ušanku si<br />
sundávám,“ červená se sousedka Jenny, která se<br />
také živí psaním. Jakmile cinkne zvonek, obě ze<br />
sebe v předsíni strháváme vysoce funkční, ale<br />
esteticky pochybné zahřívací součástky, jenom<br />
abychom nevyděsily návštěvníky. Od doby, kdy<br />
jsem před lety přijela z Čech do Anglie, jsem<br />
změnila šatník. Místo „proboha, k čemu to je“<br />
jsem se při pohledu na prapodivná oteplovací<br />
zařízení začala ptát: „A kde se to dá sehnat“<br />
Například kašmírové ponožky na spaní, noční<br />
košile vycpaná husím peřím,<br />
elektricky vyhřívané prostěradlo,<br />
deka do zásuvky, porcelánová<br />
podložka pod nohy,<br />
která se před zašpuntováním<br />
naplní vroucí vodou…<br />
Zatímco řada studií poukazuje<br />
na to, že se partneři<br />
mnohem lépe vyspí, ulehnou-li<br />
odděleně, v Anglii je<br />
sólo spaní vyloučené. Pokud<br />
ovšem jeden nechce ztuhnout<br />
dobrovolně a nadobro.<br />
Dětem tu strkají do postele<br />
vařící vodou bublající ohřívací<br />
lahve. A plyšového medvěda.<br />
S plyšákem ostatně spí<br />
většina samostatně zábnoucích<br />
členů královské rodiny.<br />
Zezačátku jsem se hádala,<br />
že aspoň dětem, aspoň<br />
v zimních měsících musím<br />
v zoufale vymrzlé koupelně<br />
zapnout podlahové topení.<br />
„Topení V koupelně! Ty ses zbláznila!“<br />
„Ledová koupelna Co to je za nesmysl. Nikdo<br />
se nebude mýt!“<br />
„Výborně, ušetříme tak i za vodu.“<br />
Když si napouštím vanu, plánuji každý pohyb,<br />
soustředěná jako Napoleon rozestavující<br />
vojsko u Slavkova. Ručník musí být v dosahu,<br />
oblečení v dosahu. Neexistuje, že si utopená<br />
v horké lázni vzpomenu, že nemůžu dosáhnout<br />
na kondicionér. Nedisciplinovaným opuštěním<br />
vany bych riskovala zápal plic.<br />
„Skvělé místo,“ ocenila koupelnu moje švagrová,<br />
„hodně zima, hodně světla… tady ti brambory<br />
k sázení skvěle naklíčí.“ Měla pravdu.<br />
Myjeme se sice neochotně, ale brambory klíčí<br />
jedna radost.<br />
Po dvanácti letech v Anglii přišla první zima,<br />
kdy mám pocit, že jsem se aklimatizovala.<br />
Možná za to trochu může skvostný (a jenom<br />
lehce opelichaný) norkový kožich, který jsem<br />
splašila v second handu. Nosit ho na ulici bych<br />
si neriskla, ale doma ho nesundavám. Ústřední<br />
topení vnímám jako marnivost, kterou uvádím<br />
v chod, jenom když jde o život a teplota se<br />
i přes den pohybuje výrazně pod nulou. Teploměr<br />
sice – jako většina Angličanů – nemáme,<br />
ale když je opravdu zima, vzhledem k velkým<br />
a tenounce zaskleným plochám a hubeným<br />
cihlovým stěnám hned víme, že praští.<br />
Z anglické předpovědi počasí musí být Evropan<br />
nutně jelen. Konkrétní teploty a další údaje tady<br />
nikdo moc neregistruje. Angličan spíše chce vědět,<br />
jestli bude zima, velká zima, nebo hodně<br />
velká zima, bude-li foukat, dout nebo nás čeká<br />
jenom občasný větřík, déšť, silný déšť, občasný<br />
déšť. Bude slunečno A pokud ano, tak hodně<br />
slunečno, nebo jenom slunce<br />
mezi mraky Je to trošku jako<br />
meteorologie pro první stupeň<br />
mateřské školky.<br />
Ze všeho nejvíc ale děsí Angličana<br />
sníh. Když napadne,<br />
narazí dětem na bosé nohy<br />
holinky a pak se nestačí divit:<br />
„Kluk se vrátil z parku, brečel<br />
a několik hodin měl promodralé<br />
nohy. Ten sníh, to je vám<br />
vážně nebezpečná věc!“<br />
Až do minulé zimy jsem nejhubenějšímu<br />
členu rodiny na<br />
noc tajně zapínala elektrický<br />
ohřívač. Rozbil se a já týden<br />
žila v hysterickém očekávání<br />
jednoho z dalších Tomášových<br />
vleklých zápalů plic. Nic.<br />
Jeho dýchací cesty se naopak<br />
poprvé pročistily. Ale artróza<br />
bude v Anglii problém. Nemůžu<br />
to číselně doložit, nicméně<br />
jakmile se na doktora<br />
obrátí dítě, dospělý nebo stařec s tím, že je něco<br />
bolí, první reakce je: „Že by artróza“<br />
Zítra má být minus deset. Prohlásila jsem, že<br />
musíme zapnout ústřední topení. Lobbovala<br />
jsem, abychom nastavili termostat na rozmařilých<br />
16 stupňů. Manžel se chytil za hlavu a úpěl.<br />
Má pravdu, je čas složenek – krav nenažraných.<br />
Dohodli jsme se na jedenácti stupních. Ale stejně<br />
mám skoro výčitky svědomí. Sama v baráku<br />
a topit To je skoro nemorální.<br />
Naštěstí zítra je čtvrtek. A to znamená, že topit<br />
nemusím, a stejně mi bude teplo. Objednala<br />
jsem totiž kupu hnoje. Farmář Roy mi ji<br />
traktorem přiveze k bráně našeho zahrádkářského<br />
království (které se případně jmenuje<br />
HAHA) a já ji na kolečku během pár hodin<br />
musím bryskně přemístit na přidělené políčko,<br />
abych v březnu měla kam sázet radostně<br />
klíčící hlízy.<br />
Minule se mě kamarád Roy zeptal: „A bylo pro<br />
vás těžký si v Anglii zvyknout“ Strašně těžký,<br />
odpověděla jsem vesele. „Ale zvykneš si na<br />
všechno. I na život bez ústředního topení.“ n<br />
ZEN21
ZEN<br />
Z draví<br />
22ZEN
Jak<br />
muž<br />
se<br />
stává<br />
železným<br />
Mezi topmanažery je dost vytrvalců, ale Juraj Šedivý hraje jinou ligu.<br />
Při práci se totiž připravil na závod Ironman. ZEN zaznamenal jeho<br />
vyprávění o jednom trochu šíleném rozhodnutí…<br />
Text Milan Vidlák<br />
D<br />
Foto Tomáš Železný<br />
louhá léta jsem jenom rekreačně jezdil<br />
na kole. Předloni jsem byl ale náhodou<br />
v Nice a tam se konal Ironman. A bylo<br />
to nádherný. Vždycky se mi ten závod líbil a říkal<br />
jsem si, že snad ještě před padesátkou bych... Po<br />
tomhle zážitku jsem nad tím ještě chvíli spekuloval<br />
a nakonec se rozhodl. Přes jednoho kamaráda<br />
jsem se dostal k Martinu Matulovi, známému triatlonovému<br />
reprezentantovi, a dohodli jsme se,<br />
že mě bude trénovat. A loni v lednu to začalo.<br />
Nikdy jsem třeba neběžel maraton ani půlmaraton,<br />
ale líbí se mi na tom, že je to podobné jako<br />
při mé práci manažera – donutilo mě to dělat<br />
něco pravidelně, organizovaně a promyšleně,<br />
něco si naplánovat a dojít k cíli. A taky zjistíte,<br />
kde jsou vaše limity.<br />
Na začátku to tak strašné nebylo. Ve všední den<br />
hodina nebo hodina a půl, o víkendu se začínaly<br />
dvě hodiny běhu nebo kola. Pak jsem přidal třicet<br />
minut ke kolu, aby si člověk zvykl na ty přechody.<br />
V závěru už to byly čtyři hodiny, čtyři a půl o víkendu.<br />
Tam už ten zadek musí něco vydržet. Občas<br />
se mi to podařilo zkombinovat, i když jsme jeli<br />
s rodinou někam na víkend nebo na hory. Manželka<br />
s dětmi třeba jeli na kole a já kolem nich běžel.<br />
Nebo si jdete zaplavat s dětmi do jezera a pak<br />
si přidáte ještě nějaký ten kilometr. Když vás mají<br />
rádi, tak počkají. Zpočátku si možná říkali, že<br />
jsem se malinko zbláznil, ale nakonec se jim ten<br />
závod strašně líbil.<br />
Horší to bylo s plaváním. Plavu málo a původně<br />
jsem to nechtěl ani trénovat a doufal jsem, že to<br />
nějak uplavu, ale o tom trenér nechtěl ani slyšet.<br />
Dvakrát týdně jsem tak musel do bazénu v Hostivaři.<br />
Mám pořád dost katastrofální styl, ale minimálně<br />
se to už podobá kraulu.<br />
Pracovní den obvykle začínám v půl osmé konferenčním<br />
telefonátem, který máme ve firmě pravidelně,<br />
a pracuji tak do sedmi do osmi. Potom<br />
si dám klidně hodinku na rotopedu. Doma mám<br />
Juraj Šedivý (49) je privátní<br />
investor v oblasti informačních<br />
technologií a mobilních<br />
aplikací. Dříve působil<br />
například jako generální<br />
ředitel Teléfonica O2 Slovakia<br />
či viceprezident pro finance<br />
Teléfonica O2 Czech Republic.<br />
ZEN23
Ironman sestává z 3,8 kilometru<br />
plavání, 180 kilometrů jízdy na<br />
kole a 42 kilometrů běhu. Juraj<br />
Šedivý závod v Regensburgu<br />
zvládl za 10:38:54 a ve své<br />
kategorii 45–49 let se umístil<br />
na 62. místě z 327 závodníků.<br />
Přijít tomu na kloub<br />
Vrcholoví sportovci a také<br />
stále více rekreačních<br />
sportovců využívají účinek<br />
systémové enzymoterapie.<br />
Enzymy, které tyto léky<br />
obsahují (nejznámější je<br />
Wobenzym), v případě úrazu<br />
urychlují vstřebávání otoků<br />
a krevních podlitin a zkracují<br />
dobu hojení až o polovinu<br />
doby, která by jinak byla<br />
zapotřebí. To umožňuje<br />
rychlejší návrat do plného<br />
nasazení v zaměstnání a také<br />
ke sportovním aktivitám.<br />
Platí přitom zásada, že čím<br />
dříve po úrazu se začne<br />
s podáváním těchto léků, tím<br />
účinnější je jejich působení.<br />
Systémová enzymoterapie<br />
navíc podporuje imunitu<br />
oslabenou intenzivním<br />
sportováním v často<br />
náročných klimatických<br />
podmínkách a urychluje<br />
regeneraci organismu<br />
po namáhavém fyzickém<br />
výkonu.<br />
takovou pracovní stanici, kde mám počítač i televizi,<br />
takže jedu na rotopedu, čtu si maily a sleduju<br />
CNN. V době největšího tréninku, poslední dva<br />
měsíce, jsem musel trošku šidit práci, abych nešidil<br />
tréninkové plány. To víte, je to opravdu dlouhý<br />
závod, ještě teď doháním resty.<br />
Pokud jsem necestoval a byl jsem v kanceláři<br />
v Praze, měl jsem možnost si režim upravit tak,<br />
abych ve dvě ve tři odpoledne mohl vyrazit – ideálně<br />
kolem Šárky. Vše jsem ale musel mít pečlivě<br />
v kalendáři. Občas samozřejmě přišla únava<br />
a moc se mi nechtělo, ale jakmile vylezete z baráku<br />
a začnete, obvykle se mozek brzy okysličí.<br />
Neotočím to<br />
Po sedmi měsících tréninku, v červenci, jsem najednou<br />
stál na startu Ironmana v Regensburgu.<br />
V životě by mě nenapadlo, co všechno to obnáší.<br />
To je celá věda, alchymie. Kam si musíte dát igelit,<br />
gely proti puchýřům, jestli si gumičku od brýlí<br />
dát pod čepici nebo nad čepici (ve vodě je hrozná<br />
mela, dva a půl tisíce lidí, a když ji máte nad čepicí,<br />
obvykle vám ji někdo strhne)…<br />
Asi jsem se špatně rozplaval, protože po třech<br />
minutách jsem téměř utonul. Nemohl jsem se<br />
vůbec nadechnout. Chviličku jsem zvažoval, jestli<br />
to neotočit zase ke břehu. Pak jsem to naštěstí<br />
rozdýchal a necelou hodinu a půl přežil.<br />
Kolo pro mě bylo relativně nejsnazší. Absolutně<br />
jsem netušil, jak se to dělá, ale Matula mi poradil,<br />
že musím chmátnout po lahvi, kterou vám podají,<br />
vrazit ji do stojánku, a až přijde nějaká rovinka,<br />
v klidu si pití přelít do svého baru na řídítkách<br />
a pak už jen usrkávat. Je to fakt důležité. Svačinky,<br />
to by mě taky nenapadlo. Všechny energetické<br />
gely jsem si na radu svého zkušeného kouče připevnil<br />
gumičkou k rámu, a tak jsem jel ověšený<br />
pytlíky. Protože se jelo v Německu, za vyhození<br />
obalu hrozila pokuta a diskvalifikace. Tak jsem<br />
je ulepené vracel do kapsy. Člověk musí jíst a pít<br />
každých 40 minut, i když nemá hlad ani žízeň,<br />
jinak nemá šanci. Taky jsem musel dávat pozor,<br />
abych nejel míň než deset metrů za nejbližším<br />
soupeřem. Na předjetí bylo 30 vteřin, jinak hrozily<br />
šestiminutové zastávky v trestných boxech.<br />
Pak ale ztuhnete a je těžké se znovu rozjet.<br />
Tím, že jsem měl slabší plavání, jsem hodně předjížděl.<br />
Posunul jsem se asi o tisíc míst. Rozhodně<br />
lepší pocit než se o tisíc míst propadnout.<br />
Po 180 kilometrech na kole jsou svaly dost ztuhlé.<br />
Měl jsem strach, co to udělá – přece jen jsem<br />
nikdy při tréninku neběžel tak dlouho, navíc po<br />
tak dlouhé jízdě na kole. Ale říkal jsem si, že s tím<br />
snad Matula počítal. Ve stanu jsem si nazul připravené<br />
boty se svým číslem a vydal se na dvaačtyřicetikilometrovou<br />
maratonskou trať. Gely<br />
se dají připevnit na pás na startovní číslo, jsou<br />
tam takové malé váčky, ale já vsadil na německé<br />
občerstvovací stanice. Nezklamaly. I když jsem<br />
trochu přepálil začátek, protože jsem se chytil<br />
skupinky běžců, kteří ovšem patřili do kategorie<br />
profesionálů; brzy mi to naštěstí došlo. Raději<br />
jsem si dal i hořčík proti křečím. Jen jsem se bál,<br />
aby mi neruplo koleno. Zvládl jsem to. Matula mě<br />
pak ještě popíchl, že jsem měl rezervu a mohl běžet<br />
rychleji…<br />
Druhý den ráno jsem měl pracovní jednání<br />
v Mnichově. To se docela hodilo. Ale dolů po<br />
schodech jsem šel pozpátku a zábradlí se držel<br />
jako klíště.<br />
n<br />
24ZEN
Jak trénovat po práci<br />
Motýlek a žabáci!<br />
Text Kristina Topičová<br />
V<br />
e sloupku pro nedělní přílohu The New York<br />
Times se Gretchen Reynoldsová zamýšlí, zda<br />
vůbec existuje něco jako zaručeně účinné<br />
kondiční cvičení. Nejprve zvažuje plavecký styl motýlek:<br />
víc se při něm unavíte a spálíte také více kalorií než<br />
jízdou na kole průměrnou rychlostí 23 km v hodině, při<br />
intenzivní hře basketbalu nebo stěhováním nábytku do<br />
schodů. Mohlo by se tak zdát, že motýlek bude ideální.<br />
Není. Nezvládnete-li dostatečně techniku, můžete si<br />
způsobit zranění. A taky potřebujete bazén.<br />
Odborníci z oboru medicíny a kineziologie, které Reynoldsová<br />
oslovila, překvapivě doporučují klasické cviky<br />
z prostných, jako je dřep, nebo sestavu dřep-klik-dřepvýskok,<br />
tzv. barpee (česky panák nebo žabák). Takové<br />
cvičení vám pomůže vybudovat muskulaturu a trénuje<br />
výdrž. Na druhou stranu, těžko si lze představit, že by<br />
někoho takový trénink bavil.<br />
Podle studie vlivu cvičení na úmrtnost Penningtonského<br />
výzkumného centra biomedicíny v Baton Rouge<br />
v Los Angeles je jakákoliv sportovní aktivita nejúčinnější<br />
v prvních 30 minutách. Pokud se budete<br />
30 minut pět dní v týdnu věnovat intenzivní chůzi nebo<br />
jiné sportovní aktivitě, riziko vašeho předčasného úmrtí<br />
klesne o 20 procent. Zajímavé však je, že pokud se budete<br />
cvičení věnovat 90 minut čtyři- až pětkrát týdně,<br />
riziko předčasného úmrtí se sníží již jen o další 4 %.<br />
Pozitivní vliv rychlé chůze ověřili také v Japonsku na<br />
skupině několika tisíc seniorů, kteří se zapojili do<br />
pětiměsíčního programu tréninku rychlé chůze. Ten<br />
spočíval ve střídání tříminutových intervalů rychlé<br />
a pomalé chůze. Výsledky byly povzbudivé: kondice<br />
testovaných se zlepšila o cca 20 procent a stejně se<br />
u nich snížilo riziko vzniku kardiovaskulárních chorob.<br />
Podobná studie 15 let sledovala skupinu žen středního<br />
věku. Ty, které chodily pravidelně aspoň hodinu<br />
denně, si dokázaly po celé roky udržet původní váhu.<br />
Trénink rychlé chůze u starých lidí navíc zlepšuje paměť.<br />
Ovšem pravidelně cvičícím toho rychlá chůze již<br />
moc nedá. Pro ty je spíš vhodné zařadit do tréninku<br />
výše zmiňované dřepy. 25 dřepů denně skvěle posílí<br />
svaly celé dolní části těla.<br />
Máte-li však potíže s klouby, dřepy asi dělat nebudete.<br />
Odborníci tedy raději sázejí na tzv. intenzivní intervalový<br />
trénink (anglická zkratka H.I.T.), při kterém se střídá<br />
krátký časový úsek ve velmi vysokém tempu s odpočinkovým<br />
úsekem. Po dvou týdnech, kdy dobrovolníci na<br />
speciálním rotopedu několikrát sprintovali co nejvyšší<br />
rychlostí pro dobu 30 sekund a následně 4 minuty odpočívali,<br />
vzrostla aerobní kapacita testovaných na stejnou<br />
úroveň, jako kdyby šlapali do pedálů odpočinkovým<br />
tempem 10 hodin.<br />
To je povzbudivá zpráva pro nás všechny, kteří přes týden<br />
trávíme většinu času v kanceláři: stačí si k počítači<br />
postavit rotoped, jednou denně se vyhoupnout do sedla,<br />
minutu intenzivně šlapat, minutu odpočívat, celé to desetkrát<br />
zopakovat, a za 20 minut máme natrénováno. n<br />
Foto Shutterstock<br />
ZEN25
ZEN<br />
Z draví<br />
[Kamila BrenKová]<br />
Dívka a moře<br />
26ZEN
Jak se z modelky stane léčitelka Kamila Brenková ve<br />
Spojených státech poznala světskou slávu i polní trávu<br />
– ale ne jen tak ledajakou. Léčivou. Ájurvédskou.<br />
Pro ZEN píše o oceánu a muži, který jí změnil život.<br />
Foto Tomáš Železný<br />
S<br />
plnil se mi dívčí sen. Bylo mi sedmnáct<br />
a fotila jsem v New Yorku. Přehlídková<br />
mola, večírky, restaurace, luxus.<br />
Na blahobytu není nic špatného a já si ho několik<br />
let užívala. Ale časem to omrzelo. I když jsem získala<br />
velkou zakázku, radost dlouho nevydržela.<br />
Mladé dívky touží vypadat jako ty z obálek časopisů,<br />
na kterých jsem se kvůli photoshopu často nepoznávala<br />
ani já sama. Uvědomila jsem si, že jsem<br />
okolím vnímána skrze svůj vzhled. Pošramocené<br />
zdraví ze všech těch nevýživných salátových diet,<br />
jež stejně nevedly k vytouženým padesáti kilům,<br />
emocionální prázdno a intoxikace cigaretami začaly<br />
přilévat olej do ohně a já jsem cítila velkou<br />
potřebu změnit svou dosavadní realitu.<br />
Naše slabosti se mohou stát našimi silnými stránkami.<br />
Čím jsem na tom byla hůř, tím větší jsem<br />
měla touhu změnit svůj život. Cítila jsem, že chci<br />
žít zdravě a dobrodružně. Najít to, co cítím já,<br />
a ne to, co se líbí mému okolí.<br />
Měl silný ojas<br />
Odstěhovala jsem se do Kalifornie, pronajala si<br />
byt na pláži, začala cvičit jógu a po letech konečně<br />
zase dýchala čerstvý vzduch. Byla to moje romance<br />
s Matkou Pacifikou. Byla jsem u každého<br />
východu a západu slunce, cvičila na pláži, sbírala<br />
mušle a vyráběla si dekorace do bytu. Na zahrádce<br />
jsem pěstovala bylinky. A pohled na oceán ve<br />
mně probouzel pocit nekonečna. O něco později<br />
při studiu ájurvédy mi došlo, jak byla moje prana<br />
– životní síla – v New Yorku utlumená.<br />
Našla jsem si práci v čajovně a začala se učit o léčivých<br />
schopnostech Tulasi, bazalky posvátné,<br />
a dalších bylin. Objevila jsem zvláštní sílu v dlaních<br />
a zanedlouho byl na dvorečku v čajovně na<br />
Fairfax avenue postavený stan, kde jsem prováděla<br />
léčivé ceremonie, omývala lidem chodidla<br />
a masírovala hlavy. Potkávala jsem spoustu<br />
zvláštních, a přesto přirozených lidí, byla to úplně<br />
jiná dimenze. Jeden z nich mě ovlivnil nejvíce.<br />
Prashanti de Jager.<br />
Když jsem ho spatřila, zářil jako slunce. Měl silný<br />
ojas a tejas, což jsou ájurvédské termíny pro imunitní<br />
systém a dobré fungování „ohně v těle“. To<br />
znamená čistou krev, výborný zrak, dobrá játra<br />
a silné srdce. Měl zkrátka velkou kapacitu našeho<br />
nejniternějšího centra, skrz nějž milujeme život.<br />
Prashanti vystudoval letecké inženýrství, ale deset<br />
let poté se transformoval na propagátora védských<br />
věd. Je také bioneer, který přes projekt Organic<br />
India pomáhá napravit důsledky západní<br />
nenasytnosti. Díky projektu se ozdravují hektary<br />
polomrtvé půdy, indickým venkovanům dopomáhá<br />
k práci a celý svět zásobuje ájurvédskými<br />
bylinami. Je to paradox, že lidé ze Západu jako<br />
Prashanti přinášejí do vlasti svých předků techniky<br />
a způsoby, jak žít v harmonii, o nichž se píše<br />
právě ve starých posvátných písmech Indie.<br />
Nechala jsem práce v čajovně a vydala se na sever<br />
směr San Francisco za Prashantim. Tam jsem<br />
poznala opravdový luxus. Z každého kousku jeho<br />
dřevěného příbytku v zálivu severní Kalifornie<br />
na mne dýchala posvátnost Života. Stovky starodávných<br />
spisů, bylin, lektvarů, pašmínové a hedvábné<br />
deky, nářadí na výrobu medicíny ze stříbra<br />
či zlata, polodrahokamy i drahokamy na léčivé<br />
účely, pryskyřice, balzámy, hmoždíře, sochy Božstev<br />
a živý oheň. Později jsem pochopila, že každý<br />
materiál má jinou léčivou kvalitu. A taky že léčivo<br />
musí být vyrobeno šetrně k lidem i přírodě. Žádná<br />
dětská práce, krvavé diamanty ani drancování<br />
půdy. Jen správně získané léčivo je léčivo.<br />
A právě díky své lásce k přírodě a touze dávat má<br />
Prashanti tolik darů od života. Jak praví modlitba<br />
svatého Františka z Assisi: „Kde je tma – budiž<br />
světlo/ kde je smutek – nechť je radost/ protože<br />
právě skrze dávání dostáváme/ a skrze odpouštění<br />
je nám odpuštěno.“ Pocítila jsem touhu jít tímto<br />
směrem. Vrátila jsem se do Čech a s několika přáteli<br />
jsme pod záštitou Prashantiho založili Kailash<br />
Védský spolek (Kaiashvedicguild.com). Pořádáme<br />
vzdělávací semináře s Prashantim, který<br />
sem jezdí. Pracujeme na projektu Dunagiri, jehož<br />
cílem je postavit v Himálaji kliniku. Bude sloužit<br />
místním, ale i jako základna starým ájurvédským<br />
lékařům, aby mohli předávat své znalosti.<br />
Ájurvéda má obrovský potenciál. Nejen že dokáže<br />
nemocného člověka přivést ke zdraví, ale<br />
zdravého dokáže spolu s jógou povznést k jeho<br />
nejlepšímu možnému potenciálu. A to jak v Indii,<br />
tak v naší malebné kotlině. Teď se věnuji výuce<br />
jógy, ájurvédským bylinným masážím a procedurám<br />
a celkové péči o zdraví, převážně u žen.<br />
A to je můj příběh. Tak si mě ájurvéda přitáhla<br />
k sobě.<br />
n<br />
ZEN27
ZEN<br />
Z draví<br />
Žijete hluboko pod<br />
svými možnostmi<br />
Psycholog Jan Jílek, který má klienty v Praze i New Yorku, přišel s metodou<br />
Akumulátor, při které se drobným cvičením učíte dobíjet životní energii. Jste<br />
skeptici Takové má pan doktor nejraději.<br />
Text Jan Müller<br />
T<br />
Foto Tomáš Železný<br />
en vysoký hubený muž na naší ranní<br />
schůzce v Café Imperial do sebe láduje<br />
vajíčka, uzeniny a sladké pečivo. „Zaplatil<br />
jsem za bufet 280 korun, tak to musím<br />
všechno spořádat,“ směje se. Vlastně se usmívá<br />
pořád. Třeba když říká, že u klientů hodně pracuje<br />
s negativitou a strachem, a přitom je sám<br />
dost bázlivý. Anebo že pro něj není problém<br />
určit energii místa podle mapy, i když si vědci<br />
mohou myslet, že je blázen. Pan Jílek, který<br />
při svém vzdělávání prošel Harvardem i rukama<br />
známého léčitele Josefa Patloky, je prostě<br />
v pohodě. Co taky čekat od člověka, který našel<br />
snadnou metodu, jak být v životě happy...<br />
Proč je pro vás tak důležitá práce s energií<br />
Uvědomil jsem si, že energie je univerzální základ<br />
správného fungování organismu. Ne že by vše vyřešila,<br />
ale když se jí nedostává, tak ani psychologie,<br />
ani medicína, ani vzdělávání nepřináší ovoce.<br />
Nejdřív je třeba naplnit organismus energií a pak<br />
je možné přistoupit ke specifičtějším krokům.<br />
n DoPoRUČUJI DRžET SE VlASTNí ZKUšENoSTI<br />
A NEDAT NIC NA VYMýVáNí MoZKů.<br />
A co to vlastně je ta energie<br />
Nevím, a neví to, myslím, nikdo... Ale každý docela<br />
spolehlivě pozná, kdy jí má dost a kdy málo. Na<br />
tom se obecně shodneme.<br />
Je energie člověka a energie místa totožná<br />
Ne, ale energii místa lze využít ke zvýšení energie<br />
v organismu člověka.<br />
Je jen jedna energie, která má různé projevy<br />
Existují různé hypotézy. Mé zkušenosti vyhovuje<br />
systém dvou komplementárních energií – jin<br />
a jang = přibližně energie Země a vesmíru.<br />
Proč lidi nemají dost energie Co jsou nejčastější<br />
příčiny<br />
Podle mé zkušenosti proto, že nevědí, jak s ní pracovat<br />
a jak ji nabírat. Nevím, proč to u dospělých<br />
nefunguje automaticky, zatímco u malých dětí<br />
ano. Ale prostě je to tak – drtivá většina dospělých<br />
musí s energií vědomě pracovat, jinak jí má<br />
nedostatek. A drtivá většina neví, jak na to.<br />
Není zvláštní, že dnes kdekdo mluví o energii,<br />
dnes nemám dost energie apod., přitom<br />
před nějakými 20 lety se vůbec to slovo ve<br />
spojení s člověkem používalo dost zřídka<br />
Ve skutečnosti se o něčem jako vitální energii<br />
mluví i v Evropě už dlouho. Jen jinými slovy. Mesmer<br />
mluvil o živočišném magnetismu v 18.–19.<br />
století. „Elan vital“ je známý pojem někdy ze začátku<br />
20. století a myslím, že se jím rozumí právě<br />
„energie“. Wilhelm Reich mluvil o orgonitu ve 30.<br />
letech. Sigmund Freud o volné a vázané energii<br />
ještě před ním. Ve východní medicíně je energie<br />
prastarý pojem – ať už čchi, prána nebo jin-jang.<br />
Pojem dračí žíla se vztahuje ke geoenergii. Čínský<br />
císař Kuang Yü pracoval s virgulí. A tak dále.<br />
O své metodě mluvíte jako o Akumulátoru.<br />
Co to znamená Chápu, že metodu nemůžete<br />
konkrétně popsat, ale přibližte ji čtenáři.<br />
Název Akumulátor jsem si žertem vypůjčil z komedie<br />
Akumulátor otce a syna Svěrákových...<br />
Ale pak jsem zjistil, že film už upadl v zapomnění<br />
a mnoha lidem název nic neříká, takže to<br />
moc šťastné nebylo. Ten název ani nevystihuje,<br />
oč jde. Ve skutečnosti seminář učí, jak organismem<br />
nechat mohutně proudit energii, a ne jak<br />
ji v organismu akumulovat. Je to asi jako dýchání<br />
– energie musí dovnitř a zase ven, zásobovat i čistit<br />
organismus. Navíc potřebujeme obě zmíněné<br />
složky energie – jin i jang – ve správném poměru.<br />
Zní to složitě, ale je to nejjednodušší technika,<br />
kterou znám... Stačí ji dělat dvakrát či třikrát denně<br />
po 15 vteřinách a ani se nemusíte odchýlit od<br />
běžné denní rutiny... Jen trochu rozdělit pozornost.<br />
Není to žádná meditace... Na tu totiž skoro<br />
nikdo nemá čas. Myslím, že reálně a dlouhodobě<br />
28ZEN
praktikovatelné je to, co je minimalistické. Vlastně<br />
ta jednoduchost techniky lidi trochu mate.<br />
Mají sklon ke komplikování.<br />
Jak měříte energii místa<br />
Virgulí, buď přímo na místě, nebo na dálku nad<br />
mapou a satelitními snímky na internetu – vyjde<br />
to ve skutečnosti nastejno.<br />
Co říkáte těm, kteří to mají za šarlatánství<br />
Já vždycky vítám skepsi. Doporučuji držet se<br />
vlastní zkušenosti a nedat nic na vymývání mozků.<br />
Do mých seminářů přijde asi 50 % lidí, kteří<br />
se hned na začátku označí za skeptiky bez jakékoli<br />
zkušenosti s prací s energií. Prostě jen cítí, že<br />
mají málo energie, a chtějí jí mít hodně. Vítám to.<br />
Nevím, proč by měl někdo předem věřit něčemu,<br />
co sám nevyzkoušel a co se mu neosvědčilo. Ale<br />
holt šanci tomu člověk musí dát... Bez toho, aby<br />
se zúčastnil, zkušenost nezíská.<br />
Můžete zhruba říci, kdo jsou vaši klienti<br />
Kdokoliv, nebo třeba víc podnikatelé<br />
Na začátku semináře se ptám na profese, a jsou<br />
opravdu nejrůznější. Obecně lidé, kteří potřebují<br />
energii: prodejci, podnikatelky, manažeři, právničky,<br />
účetní, masážní terapeutky, psychologové,<br />
lékařky, lidé z armády i od policie, ale také lidé ze<br />
showbyznysu, kde mimořádně záleží na charismatu.<br />
Umělci, ale také úřednice, dělníci, prodavačky,<br />
studenti a důchodkyně. Zhruba polovina<br />
muži a polovina ženy. Nejrůznější věk. Ve skutečnosti<br />
je statistická norma hladiny energie, na níž<br />
lidé žijí, hrozně nízká. Proto jsou také lidé pravidelně<br />
nemocní, unavení, nešťastní, a považují to<br />
za běžné. Ale to zdaleka není nutné. Člověk může<br />
být v nesrovnatelně lepší kondici a očekávat od<br />
života mnohem víc, než je běžné.<br />
Kolik stojí vaše terapie nebo kurz, při kterém<br />
se lidé sami naučí dobíjet energii<br />
Seminář Akumulátor po internetu 900, při fyzické<br />
účasti 1200 korun, protože musím zaplatit<br />
sál. Skupiny jsou do 20 účastníků, ale většinou se<br />
sejde kolem 10 lidí... Takže nic masového. Někdo<br />
si vyžádá individuální formu semináře, ta vyjde<br />
asi na 3000.<br />
Léčíte i lidi v USA, jsou v něčem Američané<br />
odlišní od Čechů<br />
Je tam menší skepse vůči alternativním přístupům,<br />
jsou už součástí hlavního proudu. U nás<br />
se tam teprve dostávají. Jinak lidský organismus<br />
funguje tam i <strong>zde</strong> úplně stejně.<br />
Můžete říct pro ilustraci, jaká místa v Praze<br />
mají dobrou energii, a jaká naopak špatnou<br />
Podle mé zkušenosti je na tom Praha s energií<br />
poměrně špatně. Hůř než Bratislava nebo<br />
Brno. Myslím, že v Praze se dá celkem spolehnout<br />
na to, že energie v nízkých oblastech je nízká...<br />
Někde až varovně nízká. Nejlíp je na tom v Česku<br />
z větších měst Olomouc. Obecně u nás je hladina<br />
geoenergie velice proměnlivá. Sousedící domy už<br />
mohou mít dost odlišnou energii. Na rozdíl od<br />
toho třeba ve Švýcarsku je hladina geoenergie<br />
poměrně velice vyrovnaná. Spoustu konkrétních<br />
výsledků najdete na http://www.facebook.com/<br />
energiemista, http://www.energie-mista.cz/mapa-energie<br />
a na http://www.facebook.com/Free-<br />
EnergyLab.<br />
Z čeho vlastně vzniká energie místa Je to<br />
jen geologické či obecně přírodní, nebo na to<br />
může mít vliv i to, co se tam stalo<br />
Kromě geologických faktorů vyzařování energie<br />
ze země určitě ovlivňuje například skupinová meditace,<br />
ta vytváří jakoby vyvěrání energie v místě,<br />
kde se praktikuje. Ale dlouho ta změna netrvá.<br />
A fotbal – všiml jsem si, že fotbalová hřiště mají<br />
podstatně vyšší hladinu geoenergie než okolí.<br />
Jako by kopaná skutečně byla nějaké obecné náboženství<br />
a mluvila mezinárodní řečí, jak se říká<br />
v reklamách. Ale pozor, to se týká hry samotné,<br />
ne toho, co provádějí diváci.<br />
n<br />
Statistická norma hladiny<br />
energie, na níž lidé žijí,<br />
je hrozně nízká. Proto<br />
jsou také lidé pravidelně<br />
nemocní, unavení, nešťastní<br />
... a považují to za běžné.<br />
Ale zdaleka to není nutné.<br />
ZEN29
ZEN<br />
Z draví<br />
Šéf s vámi<br />
zacvičí<br />
Víte, co je to Fit Stop To vám takhle do práce přijde fitness lektorka<br />
Helena Marcinková a v open space si s vámi střihne rozcvičku.<br />
Text Kristina Topičová<br />
J<br />
Foto Tomáš Železný<br />
e čím dál víc firem, které rády zaplatí za takové<br />
malé cca desetiminutové zaktivizování svých<br />
zaměstnanců. (Někteří jiní zaměstnavatelé zase<br />
umožňují lidem dát si v práci malého šlofíka.)<br />
Helenu si ZEN vybral jako zástupkyni druhu fitnessových<br />
supermanek, které cvičí asi v jakoukoliv denní dobu. Při<br />
bližším ohledání jejího pracovního dne pak zjistíte, co je ve<br />
světě cvičení právě teď „in“. Helena pracuje v Holmes Place<br />
a s některými klienty začíná osobní hodiny už v sedm ráno.<br />
Ano, už v tuhle hodinu se někdo potí v tělocvičně. „Jsem<br />
ranní ptáče, takže mi to nevadí. Pak buď trénuji sama, nebo<br />
mám studiovou hodinu, potom Fit Stop ve firmě, poté buď<br />
osobní trénink s klientem, nebo opět studiová hodina, odpoledne<br />
mívám ještě jeden Fit Stop. Pak třeba ještě trénuji<br />
sama, nebo si jdu zaběhat, zaplavat.“ Studiové hodiny, to<br />
už dávno není jen tak nějaký aerobik. V Holmes Place jde<br />
o program s názvem Les Mills původem z Nového Zélandu,<br />
který obsahuje řadu různých cvičebních plánů s jednotnou<br />
choreografií. V Holmes Place se cvičí Body Combat<br />
(vychází z bojového umění), Body Balance (klidové cvičení<br />
s prvky jógy nebo pilates), Body Pump (cvičení s činkami<br />
s malými zátěžemi a častým opakováním) a CXWORX. Pod<br />
tímto robotickým názvem se schovává cvičení zaměřené<br />
na posílení pohybového aparátu a hluboký stabilizační<br />
systém. Takže pohodička „No nemyslete si, i to je pěkná<br />
makačka,“ usmívá se železná lady Helena Marcinková. n<br />
30ZEN
5 zákonů<br />
zdravé životosprávy<br />
podle Yvette Demartini<br />
Je jednou z nejrespektovanějších kouček na zdravý životní styl. Přednáší<br />
v Česku a v Německu a spojuje západní diety s indickou ájurvédou a čínským<br />
léčitelstvím. Jídlo je tvůj lék, jídlo je tvůj jed, říkal Aristoteles. Málokdo o tom<br />
ví tolik jako majitelka firmy „Home & life styling“ Yvette Demartini.<br />
Pro čtenáře ZENu připravila několik jednoduchých rad.<br />
1. Očista Většinou nevíme, co skutečně jíme, proto by prevencí<br />
každého člověka měla být očista, která tělo zregeneruje. Základní je<br />
detoxikace tlustého střeva. Ne nadarmo se říká, že tam „sedí smrt“.<br />
Například jednodenní půst je jednoduchý: ráno teplá voda se solí, nejlépe<br />
několik sklenek. Místo oběda a večeře si dejte odstátou šťávu z červené<br />
řepy, k ní přidejte šťávu z jablka a po doušcích odpoledne popíjejte. Pijte<br />
také bylinkový čaj – mátu, šalvěj, mateřídoušku nebo kopřivu. Další den<br />
se začínejte stravovat zlehka: k snídani malou porci vařených ovesných<br />
vloček s jablkem, můžete přidat rozinky a med. Ájurvéda propaguje<br />
proplachování střev klystýrem před spaním. Očisťovací kúry můžete<br />
postupně prodlužovat. V jejich průběhu žijte harmonicky. Nedívejte se<br />
na televizi, vynechejte zprávy, hádky a konflikty. Myslete na hezké věci.<br />
2. ZákladNí pravidla Nekupujte jídlo na ulici a ve fast<br />
foodech, připravujte si ho sami. Lepší je dát si vlastní jídlo studené než<br />
kupovat teplé, ale nekvalitní. Jezte do bodu sytosti nebo méně. Dávejte<br />
si tři hlavní jídla za den. Nakupujte bioprodukty. Vařte jednoduše<br />
a kvalitně. Omezte maso, raději jezte luštěniny. Jezte rybí tuk a tučné<br />
ryby, například makrely.<br />
3. pOZOr Na chEmii Většina potravinových výrobců<br />
produkuje kvantitu, nikoliv kvalitu. Jen co se zjistí, že některá přísada<br />
přidávaná do potravin je zdraví škodlivá, tak ji výrobce přejmenuje, ale<br />
v potravině zůstává. Tak třeba stará známá éčka, tedy emulgátory. Pozor<br />
na cizích produktech na názvy: Wüze, Gewürze, Hefeextrakt. Skrývá se za<br />
nimi glutamát, který nám uměle zvyšuje chuť k jídlu a dělá nás závislými.<br />
Mimo jiné zvyšuje krevní tlak, způsobuje bolesti<br />
žaludku, pocení, migrény a hlavně pokles<br />
koncentrace.<br />
4. každý jE OrigiNál<br />
Když chcete dlouhodobě hubnout, dietu<br />
konzultujte s odborníkem. Naše tělo je<br />
biochemická továrna, která funguje sice<br />
stejným způsobem, ale přesto jsme<br />
každý individualitou. Někdo zhubne<br />
dělenou stravou, jiný, když<br />
vynechá večeři.<br />
5. sElský rOZum<br />
Nejste přesyceni jen sladkostmi,<br />
ale i informacemi. Nespoléhejte jen<br />
na média, ale naučte se poslouchat<br />
své tělo.<br />
hon za<br />
nejlepší dietou<br />
Nejnovější zprávu o dietách zveřejnil<br />
nedávno americký magazín Consumer<br />
Reports. Podle výsledků studie, která dva<br />
roky sledovala skupinu 332 dobrovolníků, je<br />
nejlepší redukční dietou ze šesti testovaných<br />
dieta Jenny Craigové. Tu po celou dobu<br />
dokázal držet překvapivě největší počet<br />
z dobrovolníků, kteří se studie účastnili,<br />
a to celých 92 procent. V průměru se jim<br />
podařilo snížit původní váhu o 8 procent.<br />
Dietní program Jenny Craigové spočívá<br />
v konzumaci předem připravených porcí<br />
jídla od snídaně po večeři. Můžete si vybrat,<br />
kde chcete jídlo konzumovat, zda doma,<br />
či v některém z center Jenny Craigové,<br />
kterých je v USA na 650. Program také nabízí<br />
konzultace a poradenství. Tváří diety se stala<br />
zpěvačka Mariah Carey, jíž se díky ní podařilo<br />
po narození dvojčat zhubnout 14 kilo.<br />
Podle dostupných informací tento program<br />
do České republiky zatím ještě nedorazil<br />
– nicméně i <strong>zde</strong> se můžete setkat s něčím<br />
podobným, s krabičkovou dietou. Firem,<br />
které vám přivezou každý den pět na míru<br />
připravených jídel, u nás utěšeně přibývá,<br />
a kromě Prahy mají své pobočky už i v Plzni,<br />
Brně, Ostravě či Olomouci (například<br />
www.ZdraveStravovaniPraha.cz).<br />
Pokud nehodláte držet přímo redukční<br />
dietu, ale chcete se vyváženě stravovat,<br />
tak podle další studie, uveřejněné v US<br />
News a Word Report, je nejlepší volbou<br />
tzv. D. A. S. H. dieta (česky dietní přístup<br />
ke snížení vysokého krevního tlaku).<br />
Jde o skladbu jídelníčku založenou na<br />
potravinách s nízkým obsahem soli a tuku,<br />
ovoci a zelenině, výrobků z celozrnné<br />
mouky, bílého masa a mléčných výrobků<br />
se sníženým obsahem tuku. Čili, jak vám<br />
potvrdí každý lékař, nic nového pod<br />
sluncem. Tato dieta však byla vyhodnocena<br />
jako nejlepší z 20 srovnávaných dietních<br />
programů, a to včetně těch redukčních.<br />
Zajímavé je, že výše zmíněná dieta Jenny<br />
Craigové se v tomto srovnání umístila hůře<br />
než dieta Weight Watchers (jejíž podstatou<br />
je systém, podle kterého má každá potravina<br />
určitý počet bodů, přičemž nejméně bodů<br />
má zelenina a ovoce a nejvíce sladkosti),<br />
kterou ve studii Consumer Reports porazila.<br />
Diety jsou dnes především velmi lukrativní<br />
byznys a každou chvíli se objeví nový<br />
zaručený hit. Vždyť v minulém hodnocení<br />
Consumer Reports se nejlépe umístila<br />
takzvaná velkoobjemová dieta, která spočívá<br />
v konzumaci velkého množství jídla s nízkou<br />
kalorickou hodnotou. Ta se tentokrát<br />
v hodnocení samostatně neobjevuje vůbec,<br />
protože byla doslova pohlcena programem<br />
Jenny Craigové. A kdo si dnes vzpomene na<br />
u nás před lety tak populární tukožroutskou<br />
polévku Jak se zdá, vybrat si ten správný<br />
dietní přístup je hotová věda. Přitom<br />
mnohdy by stačil obyčejný selský rozum.<br />
Text Kristina Topičová<br />
ZEN31
ZEN<br />
Z draví<br />
Vesničko má<br />
ekologická<br />
Zdraví člověka úzce souvisí se „zdravím“ jeho bydliště. Zapadlá obec<br />
na úpatí Bílých Karpat je tak ideální místo k životu. V Hostětíně zimní<br />
vzduch nešpiní zplodiny. Domy vytápí obecní výtopna na biomasu.<br />
A dobrou pověst vesnice šíří vyhlášený biomošt.<br />
Text Hana Kůrová<br />
Foto Ekologický institut Veronica a Nadja Meister<br />
32ZEN
V<br />
šechno to začalo kořenovou čističkou.<br />
Na začátku 90. let se Hostětín<br />
nacházel kvůli ochraně přilehlé vodárenské<br />
nádrže Bojkovice v oblasti stavební<br />
uzávěry. Jediným řešením, jak umožnit další<br />
rozvoj vesnice, byla právě čistírna odpadních<br />
vod. A tak si představitelé obce nechali zpracovat<br />
nezávislou studii, jež měla posoudit<br />
existující možnosti. A pak se stalo něco v našich<br />
končinách mimořádného: Výsledky studie<br />
doporučily jako optimální řešení výstavbu<br />
kořenové čistírny odpadních vod přímo<br />
v obci; Odborníci, okresní úředníci a komunální<br />
politici se shodli na tom, že kořenová<br />
čistírna je pro Hostětín nejvhodnější. A co<br />
víc, netradiční čistička – která vyžaduje minimální<br />
údržbu, nepotřebuje elektrickou energii,<br />
umí čistit vodu ze záchodu i kuchyně, má<br />
dlouhou životnost a pětkrát až desetkrát nižší<br />
provozní náklady oproti běžným čističkám,<br />
a ještě je krásná, protože na ní rostou květiny<br />
– se opravdu postavila.<br />
„Po několika měsících fungování jsme zjistili,<br />
že naše čistička se stala sama o sobě turistickou<br />
atrakcí,“ říká Yvonna Gaillyová, ředitelka<br />
ekologického institutu Veronica, který se na<br />
projektu podílel a který v Hostětíně provozuje<br />
vzdělávací centrum. Právě skutečnost, že<br />
šlo o nepochybný a viditelný úspěch, rozhodla<br />
o tom, že nezůstalo u čističky, která byla<br />
původně pouhou nutností.<br />
Posezení v ráji<br />
Ve spolupráci se starostou začal institut prosazovat<br />
další ekologicky šetrná řešení. Hostětín<br />
dnes disponuje kromě zmíněné čistírny<br />
i svépomocnými solárními systémy, sušírnou<br />
ovoce či vyhlášenou moštárnou produkující<br />
stoprocentní biodžusy, většinu domů vytápí<br />
obecní výtopna na biomasu a samotné centrum<br />
Veronica je celé pasivní. „Inspiraci k solárním<br />
kolektorům jsme našli v Rakousku, jak<br />
zefektivnit pěstování ovoce a zejména jeho<br />
zpracování, jsme se radili s Lucemburčany<br />
a v úzkém kontaktu při výstavbě vzdělávacího<br />
centra jsme byli s Holanďany,“ popisuje<br />
ředitelka Gaillyová způsob, jakým se obec ležící<br />
na úpatí Bílých Karpat stala využíváním<br />
jednoduchých přirozených procesů jedinou<br />
energeticky téměř soběstačnou obcí v tuzemsku.<br />
A jak vidno, nebylo to zas tak složité<br />
– stačilo mít v čele představitele, kteří nejsou<br />
propojeni se stavebními firmami a nepřemýšlejí<br />
k nejbližšímu supermarketu.<br />
Pro turisty, kteří do Hostětína zavítají, jsou<br />
připravené exkurze všech zelených projektů,<br />
ochutnávka moštů a sirupů, ale i výlety za<br />
poznáním tradice Bílých Karpat – za košíkáři,<br />
krajkářkou nebo do bylinné likérky. Zážitkem<br />
je už samotný pobyt v Centru Veronica, které<br />
je dosud jedinou veřejnou pasivní budovou<br />
u nás. Ekopenzion má izolace ze slámy, sprchujete<br />
se a splachujete dešťovou vodou, větráte<br />
a zpět získáváte teplo, a když se to sečte<br />
a podtrhne, roční spotřeba domu je desetkrát<br />
nižší než u normálních staveb. „Souhlasím<br />
s princem Charlesem, který řekl, že realizované<br />
příklady mají nenahraditelnou cenu. Když<br />
vidíte na vlastní oči, že tyto postupy fungují,<br />
začnete jim věřit,“ hlásí se Yvonna Gaillyová<br />
k názoru následníka britského trůnu a vášnivého<br />
ekologa, který Hostětín předloni navštívil.<br />
Pracovníci centra na jeho počest od<br />
loňského roku dokonce spustili turistický<br />
program „Po stopách prince Charlese“, který<br />
byl oceněn jako Hit sezony Centrálou cestovního<br />
ruchu východní Moravy.<br />
Hostětín ale rozhodně nespoléhá na marketing.<br />
Vyhlášené jsou třeba tamní ovocnářské<br />
kurzy, které učí návštěvníky pěstovat staré<br />
odrůdy ovocných stromů. Yvonna Gaillyová<br />
se usmívá: „Lidé se naučí pojmenovávat jednotlivé<br />
stromy a rostliny, říkám tomu ekologický<br />
luxus.“<br />
Pokud je po dni plném dojmů libo romantickou<br />
večerní procházku, vězte, že v Hostětíně<br />
pořád ještě uvidíte hvězdy. Mají <strong>zde</strong> totiž<br />
i speciální pouliční osvětlení. Lampy jsou<br />
konstruovány tak, aby osvětlovaly jen kousek<br />
země pod sebou a zbytečnou zář nepouštěly<br />
do okolí. Cílem procházky může být třeba,<br />
jak říká paní Yvonna, „nejgeniálnější lavička<br />
na světě“. Jmenuje se Adam a Eva a sedíte v ní<br />
naproti sobě zakrytí rámem, který dvě sedadla<br />
spojuje. Pokud byste náhodou měli pochybnosti,<br />
kam si sednout, reliéf mužského<br />
a ženského pohlaví, vyrytý do sedátka lavičky,<br />
vás spolehlivě navede.<br />
n<br />
Obsluhovali jsme anglického<br />
prince. Modelovými projekty<br />
udržitelného rozvoje prošel<br />
i britský následník trůnu.<br />
V hostětínské moštárně se podělil<br />
o své zkušenosti s výrobou<br />
biopotravin.<br />
Návštěvu Hostětína si<br />
můžete zpestřit touláním<br />
po sochách v okolní krajině<br />
(socha Jahoda vlevo).<br />
Hostětínský mošt<br />
Na počátku bylo jablko<br />
a jablečný mošt, který je<br />
od nepaměti tradičním<br />
produktem pro oblast Bílých<br />
Karpat. Jeho masivní obliba<br />
dala vzniknout i jablečným<br />
moštům s červenou řepou<br />
k celkovému posílení<br />
organismu či moštu s černým<br />
rybízem, v Hostětíně<br />
přezdívaném vitaminová<br />
pilulka. Zejména v létě je<br />
hitem také Hostětínský<br />
mátový mošt, který dokonale<br />
osvěží. A to vše v kvalitě bio.<br />
ZEN33
fashioN<br />
34ZEN
Kouzelné retrokolekce kabelek,<br />
hedvábné šátky, kloboučky<br />
v zářivých barvách a tajemné<br />
šperky slečny Trudi v hlavní<br />
roli ZENové fashion.<br />
Foto: Bára Prášilová<br />
Styling: Radka Sirková<br />
Make up: Eva Svobodová<br />
co<br />
je<br />
m<br />
a<br />
l<br />
é<br />
to<br />
je<br />
h<br />
e<br />
z<br />
k<br />
é<br />
Šperk Trudi for Dolls 1900 Kč,<br />
kožešinový límec Kreibich 3600 Kč
Nahoře: čepice Zara, plavky 999 Kč, podkolenky 299 Kč a náramek 899 Kč, vše Marni for H&M, NG Myslbek,<br />
kabelka Max Mara 26 100 Kč, boty Topshop 2390 Kč<br />
Vpravo: límec jako čapka Dries Van Noten, Obsession, 12 950 Kč, rukavice Dolce & Gabbana 4350 Kč<br />
36ZEN
ZEN37
38ZEN
Nahoře: klobouk Tonak 2460 Kč, kožešinový límec Kreibich 3600 Kč, kabelka Marc Jacobs 36 100 Kč, Pařížská 13,<br />
náramek Marni for H&M 899 Kč. Tapetu vytvořila Veronika Jiroušková.<br />
Vlevo: čapka Tonak 1392 Kč, šátek Hermès 21 200 Kč<br />
ZEN39
portrét<br />
„V hotelu by se měl vždycky zastavit<br />
čas. Lidi přijdou na jeden drink,<br />
a sedí tady šest hodin. To je úžasnej<br />
kompliment,“ říká šéf jednoho<br />
z nejlepších londýnských barů.<br />
40ZEN
[Alex KrAtěnA]<br />
Velmistr<br />
koktejlů<br />
Brněnský třicátník vyhrál<br />
barmanského Oscara a patří<br />
k hvězdám londýnské<br />
barové scény. Na drink<br />
k němu chodila i Amy<br />
Winehouse…<br />
Text a foto Veronika Lukášová<br />
V<br />
cházím do setmělého baru Artesian<br />
v luxusním hotelu Langham, nedaleko<br />
londýnského Oxford Circus. Je půl jedenácté<br />
dopoledne a venku je, jak jinak, zataženo.<br />
Atraktivní vůně zázvoru a lilie, značková pro<br />
hotely Langham po celém světě, mi ale okamžitě<br />
připomene, jak příjemné je to tady v jedenáct<br />
večer, s nebezpečně chutným koktejlem, kdy se<br />
váš hlas ztrácí v šumu hudby a mnohojazyčných<br />
konverzací, které se ležérně rozprostírají po útulných<br />
kožených sedačkách a kožené podlaze ve<br />
fialovo-stříbrné paletě. Prostor byl navržen proslulým<br />
návrhářem Davidem Collinsem, do jehož<br />
designového portfolia patří i interiéry známých<br />
restaurací a barů jako například Nobu, Bassoon<br />
Bar, Connaught, a dokonce i byt zpěvačky Madonny,<br />
která ostatně chodí i do Artesianu.<br />
Za barem si připravuje exotické ingredience<br />
Alex. Vysoký elegán původem z Brna. Spolu<br />
s ním tu sídlí i prestižní ocenění a soukromá<br />
sbírka exotických lahví s destiláty z celého světa,<br />
které nasbíral nebo dostal při četných cestách<br />
po zeměkouli. Je totiž prvním Čechem, který<br />
kdy vyhrál prestižní cenu World’s Best Cocktail<br />
Menu za nejlepší koktejlový lístek na světě (něco<br />
jako barmanský Oscar) a pod jehož vedením získal<br />
Artesian v roce 2009 cenu za nejlepší britský<br />
hotelový bar. Jako šéf prestižního podniku<br />
míchal nápoje pro princeznu Beatrice, Shakiru,<br />
Britney Spears, Enriqua Iglesiase, skupinu Black<br />
Eyed Peas, plejádu známých fotbalistů i členy<br />
šlechtických a královských rodin. Když začínáme<br />
s focením, Alex se ležérně posadí na barovou<br />
stoličku a jen tak mimoděk prohodí: „Na téhle<br />
sedávala Amy Winehouse.“ A co pila To už je<br />
bohužel hotelové tajemství.<br />
Mad Cow<br />
Swizzle<br />
6o ml Tiki Lovers<br />
Rum<br />
30 ml pistáciový<br />
likér<br />
15 ml čerstvá šťáva<br />
z limetky<br />
1 dash pimento<br />
dram<br />
10 ml sirupu ze<br />
třtinového cukru<br />
Metoda: kvedlání<br />
Pohár: kravská<br />
noha s kopytem<br />
Ozdoba: listy<br />
ananasu<br />
Koktejl je součástí<br />
koktejlového menu,<br />
se kterým Alex vyhrál<br />
„barmanského<br />
Oscara“ v soutěži<br />
Tales of the Cocktail.<br />
Oye Mi<br />
Canto<br />
30 ml Tapatio<br />
Blanco s infuzí<br />
sladkého<br />
Tamarindu<br />
60 ml Rosato<br />
Vermouth<br />
5 ml Chichicapa<br />
mezcal<br />
1 dash Mandarin<br />
bitters<br />
Metoda: míchání<br />
Sklenička: Coupe<br />
Ozdoba: Křišťálově<br />
průzračný<br />
kousek ledu,<br />
«apple blossom»<br />
(název nemá nic<br />
společného<br />
s jabloní),<br />
kvítek jasmínu<br />
S tímto koktejlem<br />
zvítězil Alex loni<br />
v prestižní soutěži<br />
Cocktail Challenge<br />
v kategorii Nejlepší<br />
aperitiv.<br />
ZEN41
„Jen za poslední dva týdny jsem<br />
byl v Moskvě, Cannes a Varšavě<br />
a do toho jsem na plný úvazek<br />
pracoval tady v Londýně.“<br />
Česko-slovenská<br />
škola očima Alexe<br />
«Česko-slovenské barmanství<br />
má ve světě velké jméno.<br />
My se tady nebereme jako<br />
Češi a Slováci, ale jako<br />
Čechoslováci. Jestli je to<br />
Erik Lorincz ze Savoye, který<br />
vyhrál nejlepšího barmana<br />
na světě a jeho hotel nejlepší<br />
hotelový bar, nebo Stanislav<br />
Vadrna, zakladatel slovenské<br />
barové scény. Do jakéhokoliv<br />
jdeš hotelu – do Dorchesteru,<br />
Brownsu či privátních<br />
členských klubů –, tak je tam<br />
někdo od nás, třeba Zdeněk<br />
Kaštánek nebo Ondra<br />
Pospíchal. Česko-slovenská<br />
komunita je tu silná a drží<br />
pospolu. Rivalita samozřejmě<br />
funguje, ale velmi přátelská.<br />
Například kuchaři jsou<br />
mnohem větší tajnůstkáři,<br />
kteří si drží svoje receptury<br />
a techniky. My barmani se<br />
rádi dělíme.»<br />
Čím jsi chtěl být jako malý<br />
Když jsem byl malý děcko, tak jsem chodil a jak<br />
blbej furt říkal, že chci být milionář, (směje se)<br />
což by bylo ideální. Šťastnej milionář. Šťastnej<br />
jsem a na ty miliony ještě dělám. Studoval jsem<br />
plno škol, ale nikdy jsem nic nevystudoval. Můj<br />
sen odmalička byl, že jsem chtěl jezdit kolem<br />
světa. Cestuješ, cestuješ, cestuješ, a čím víc cestuješ,<br />
tím víc zjišťuješ, kolik je úžasných míst.<br />
Chybí mi například Afrika. Severní Afrika je<br />
strašně bohatá na ingredience. Všechny ty cesty<br />
beru jako inspiraci pro svoje drinky.<br />
Kde ses naučil umíchat svůj první koktejl<br />
Kdysi jsem viděl barmana, který dělal flair<br />
(volný styl), a to mě strašně chytlo. Barman,<br />
to bylo vždycky „cool“. Já jsem nikdy nechtěl<br />
dělat barmana, to spíš barmanství si našlo mě.<br />
Barman může být ošklivej, ale stejně se bude<br />
vždycky všem ženským líbit.<br />
Ambice, nebo talent – na čem úspěch závisí<br />
víc<br />
Talent je nějaký předpoklad, který buď rozvineš,<br />
nebo ne. Talent neznamená nic. Je mnoho<br />
talentovaných lidí, kteří ho promrhají, nic<br />
s ním neudělají. Já to vidím, třeba když si vybírám<br />
lidi do týmu. Jedna z věcí, na které se<br />
dívám, je jejich ambice. Talent mě nezajímá,<br />
protože v baru je můžu naučit všechno, co<br />
znám. Já jsem formální průpravu v podstatě<br />
taky neměl. V Česku jsem si udělal jakýsi základní<br />
barový kurz. Takový první dotyk s gastronomií<br />
pro mě byl New York. Tam jsem si<br />
vydřel fakt všechno. Umýval jsem záchody,<br />
jezdil jsem s dodávkou, vozil mražený zboží.<br />
To mi bylo osmnáct.<br />
Jaké máš ambice ty<br />
Abych byl šťastnej, zdravej, bohatej... Pokud<br />
možno. A profesně... Baví mě být barman. Takže<br />
pokud se stanu ještě lepším barmanem a budu<br />
moct být s lidmi, to je pro mě nejúžasnější věc.<br />
Co tě na tvé práci baví nejvíc<br />
Když je dobrá atmosféra, dobrá hudba, bar je<br />
natřískanej a s týmem máš dokonalou synchronizaci,<br />
funguje to jako jeden organismus.<br />
Taky mě baví cestovat a chodit ven. Za poslední<br />
rok byl můj největší zážitek, když jsme dělali<br />
Petře Ecclestonové, dceři šéfa Formule 1,<br />
svatbu v Itálii. Takže tam byly všechny celebrity.<br />
Byl tam soukromý koncert Erika Claptona,<br />
Black Eyed Peas... Strašná makačka, se dvěma<br />
kamarády, Agostinem z hotelu Connaught<br />
a Erikem Lorinczem ze Savoye, byli jsme vlastně<br />
takový hotelový trio.<br />
Co patří mezí tvoje největší extravagance<br />
Míchání koktejlů v letadle. Jsem asi jeden<br />
ze čtyř nebo pěti barmanů na světě, kteří to<br />
dělají pravidelně. Pracuju s Virgin Atlantic.<br />
42ZEN
Naposledy jsem při letu z Londýna do Miami<br />
dělal drinky ze svého baru VIP hostům. Dva<br />
dny party v Miami a potom to stejné cestou<br />
zpátky. Já vlastně veškerej svůj volnej čas trávím<br />
tak, že to souvisí s prací. A tohle, i když je<br />
to extrémně náročný, je cool.<br />
Co tě pohání<br />
Pohání mě láska k profesi a ten fakt, že nemám<br />
žádný osobní život, takže se tomu můžu<br />
věnovat naplno. Vstávám v osm ráno, pak trávím<br />
dvě hodiny na počítači, pak nějaký meeting,<br />
photoshoot nebo ochutnávka, případně<br />
pracuji na prezentaci svých nových koktejlů,<br />
a potom jsem od šesti za barem... Kdybych měl<br />
rozlišovat, co je práce, to bych se zbláznil. Jsem<br />
perfekcionista, to o sobě vím. Narodil jsem se<br />
11. září ve znamení Panny, takže mám sklon<br />
k detailu. A to mě hodně posouvá v práci, kde<br />
je detail důležitý.<br />
Co považuješ za svůj největší úspěch<br />
Z profesního života asi cena za nejlepší<br />
koktejlový lístek na světě na soutěži Tales<br />
of Cocktail. Ale nejdůležitější je, jak<br />
ti funguje ten bar. Pokud ten bar vydělá<br />
200 000 liber měsíčně a mám tým šestnácti lidí,<br />
na který se můžu spolehnout jako na svoji rodinu.<br />
Ty si můžeš myslet, že někomu servíruješ<br />
nejúžasnější koktejl, atmosféra je bomba a servis<br />
je super. Ale servis, atmosféra a ty nejúžasnější<br />
drinky na světě existují, jenom když ti lidi řeknou<br />
„tak to je nejlepší drink, co jsem kdy pil“.<br />
Kdyby tě tvoje dvacetileté Já mohlo teď<br />
vidět, co by si myslelo<br />
No to bych měl strach, že kdyby mě to dvacetileté<br />
já vidělo, že bych byl možná ještě větší<br />
lempl, než jsem byl. Takže bych se možná ještě<br />
víc flákal, protože bych si řekl ah, cool, ono se<br />
to nějak nakonec povede. (směje se) Určitě by<br />
bylo překvapené, protože jsem nikdy nad ničím<br />
takovým, čím jsem teď, nepřemýšlel. Ve dvaceti<br />
letech jsme jezdili kolem Evropy vlakem za lacino,<br />
když jsem byl na trajektu, tak jsem musel<br />
dojídat zbytky. Ve Stockholmu jsem si šel do<br />
McDonalda s PET flaškou, jestli by mi nemohli<br />
načepovat vodu, protože jsem neměl peníze<br />
ani na flašku vody. A když se podívám na to, jak<br />
cestuju teď, že všude lítám byznysem, přespávám<br />
v těch nejlepších a nejdražších hotelech...<br />
Ale stejně to byly nejlepší zážitky v těch dvaceti,<br />
to byl underground. Nikdy jsem si nemyslel,<br />
že takhle skončím. Ani když jsem přišel do<br />
Londýna. Měl jsem štěstí. Je to moje zásluha<br />
a hodně štěstí.<br />
Jaká je práce v Langhamu<br />
Už jsem tady šest let. Začínal jsem jako senior<br />
bartender, tady vlastně head bartender na<br />
začátku nebyl. Já jsem se na toho hlavního<br />
barmana vypracoval, a tím mi samozřejmě narostlo<br />
plno zodpovědnosti. Teď vlastně rozhoduju<br />
úplně o všem, co se tady děje. Jaká tady<br />
hraje hudba, co se servíruje, každá jednotlivá<br />
věc... Někdy je to noční můra. To, jak organizuješ<br />
bar, ti ovlivňuje prodejnost. Pokud máš<br />
ledničky za barem, který mají skleněný dveře<br />
a vidíš tam vystavený pivo a víno, tak si dáš<br />
pivo nebo víno. Pokud přijdeš ke mně, ty ledničky<br />
jsou černý, nevidíš do nich a vidíš věci<br />
jak z muzea, tak si akorát začneš klást otázky.<br />
A to už mi dává místo na to, abych rozvedl<br />
krásnou řeč o těch svých koktejlech, a ty pravděpodobně<br />
skončíš s koktejlem. Všichni taky<br />
víme, že řeč těla mluví daleko víc nahlas než<br />
tvůj hlas.<br />
Řekneš nám nějaké zajímavé historky<br />
z práce<br />
Lidi se ti svěří úplně se vším. A musíš si udržet<br />
profesní tajemství, některý věci o lidech nemůžeš<br />
říct ani svým kolegům. Finance, zdraví,<br />
láska, drogy, nevěry... Vždycky jsme byli známí<br />
tím, že jsme diskrétní. Barman je psycholog.<br />
A to, že si tě vyslechne, je mnohem důležitější,<br />
než že ti umí poradit ohledně whisky nebo<br />
rumu. Obsluhoval jsem absolutně každého,<br />
Britney Spears, Shakiru, fotbalisty i královské<br />
rodiny, a uvědomil jsem si, že tihle lidi jsou<br />
úplně nejvíc v klidu. Ti, kteří stresují a mají<br />
nervy, jsou jejich manažeři a management<br />
tvého hotelu. Jedna z vtipných historek by ale<br />
byla... Velmi atraktivní pár sedí na baru, pijou<br />
n NEMáM žáDNý OSOBNí žIVOT, TAKžE SE TOMU<br />
MůžU VěNOVAT NAPLNO. JSEM PErFEKCIONISTA.<br />
koktejly, potom poprosí o účet a strašně mně<br />
děkujou, jak měli úžasnej večer, dali mi dýško.<br />
A najednou mi ten pán říká, jestli bych s nimi<br />
nešel nahoru do pokoje a nespal s jeho ženou<br />
– před ním. Já jsem řekl, že se omlouvám, ale že<br />
se obávám, že tyto služby neprovádíme. A on<br />
na to, ježiš promiňte, neberte to jako urážku,<br />
já jsem myslel, jako že bysme ti zaplatili. (směje<br />
se) V hotelu vidíš plno věcí, ale to je normální,<br />
místo, kde ztrácíš iluze o lidech. Lidi si to neuvědomují,<br />
ale my vidíme a slyšíme všechno.<br />
Kdybys teď všechno ztratil, co bys dělal<br />
Samozřejmě že bych šel do baru... Tam bych to<br />
asi vypil. (směje se) A druhý den bych se vzbudil<br />
s kocovinou a potom do toho všeho skočil<br />
znovu. Kdybych ztratil všechno, co mám, nedá<br />
se nic dělat, začínám odznova. Nemám z toho<br />
strach. Já jsem nikdy neměl strach pracovat.<br />
Klidně můžu jít zas čepovat pivo a uklízet záchody,<br />
už vím, jak se to dělá.<br />
n<br />
Alexova vizitka<br />
World’s Best Cocktail Menu<br />
To, co Oscary znamenají pro<br />
film, Tales of the Cocktail<br />
v New Orleans znamenají pro<br />
barový svět. Alex Kratěna<br />
získal v letošním roce první<br />
cenu v kategorii nejlepší<br />
koktejlový lístek na světě.<br />
Best Classic Hotel Bar<br />
Artesian vyhrál cenu<br />
nejlepšího hotelového baru<br />
ve Velké Británii v roce 2009<br />
International Cocktail<br />
Challenge 2011<br />
Jenom poplatek za přihlášení<br />
koktejlové receptury stojí asi<br />
30 000 Kč. Této soutěže se<br />
účastnil Alexův koktelj Oye<br />
Mi Canto.<br />
Cabana Cachaca<br />
S tímto koktejlem<br />
reprezentoval Velkou Británii<br />
v celosvětovém finále v Riu<br />
De Janeiro<br />
Flor De Cana<br />
Národní soutěž celé Anglie,<br />
Skotska a Walesu zařadila<br />
Alexe Kratěnu mezi deset<br />
nejzajímavějších barmanů<br />
v Británii.<br />
Veronika Lukášová,<br />
původem z Brna, působila<br />
dvanáct let v USA, kde fotila<br />
např. pro New York Times<br />
a Washington Post. Nyní žije<br />
v Londýně, kde ji zastupuje<br />
agentura Zuma Press.<br />
ZEN43
jím, tEdy jsEm<br />
Jak láska<br />
prochází žaludkem<br />
Gastronomická expertka ZENu Kateřina Hicks tentokrát o tom, že pro<br />
sofistikované labužníky je svatý Valentýn tabu. Ale to neznamená, že si<br />
nedokážou vychutnat milenecký pokrm. Ovšem jdou na to jinak než masa<br />
obyčejných smrtelníků.<br />
Únor je měsíc, jenž neslyne<br />
přirozeným půvabem, snad kromě<br />
své ohleduplně zkrácené délky. Naštěstí<br />
však disponuje značným kulinárním potenciálem.<br />
Uznejte – dobíhající Grand Restaurant Festival je skvělá<br />
příležitost k otestování dosud neprobádaných, zejména<br />
dražších podniků v několika českých i moravských městech,<br />
tradiční zabijačka a masopust nám připomenou rituály předků<br />
i realitu potravního řetězce, a konečně přivandrovalý, nicméně<br />
zdárně se domestikující svátek svatého Valentýna je dalším důvodem<br />
přivodit si příjemný kulinární zážitek.<br />
„Valentýn“ je, pravda, pro někoho nepřijatelný už svým americkým<br />
původem a značně komerční podobou. Svátek svatého<br />
Valentýna sice nevynalezl americký koncern Hallmark, jak se<br />
někdy traduje, avšak jeho novodobou podobu svým masivním<br />
marketingem nepochybně ovlivnil. Nicméně i bez onoho<br />
komerčního odéru je Valentýn pro řadu lidí problematický.<br />
Ne že by neměl svá pozitiva – co je taky špatného na myšlence<br />
romantické lásky Problémem bývá nastavit a poté<br />
naplnit očekávání – a to nejen vlastní, ale především<br />
osoby, s níž tento večer hodláme trávit.<br />
Věc se má takto. Společnost diktuje, že ideální praxí<br />
oslavy „dne zamilovaných“ (už tento v našich<br />
končinách často používaný výraz je zavádějící,<br />
neboť dvojice, která má za sebou víc než<br />
tříleté soužití, už realisticky vzato do<br />
kategorie „zamilovaných“ nepatří) je<br />
kromě předání květinového či podobného<br />
daru mužem ženě společná<br />
návštěva restaurace, kde<br />
v mihotavém světle svíček<br />
proběhne cosi s názvem<br />
„romantická večeře ve<br />
dvou“, jež působením<br />
konzumovaného<br />
jídla, intimního<br />
prostředí a vzájemné<br />
interakce<br />
navodí<br />
příjemné<br />
erotické<br />
napětí<br />
Text Kateřina Hicks<br />
mezi oběma protagonisty do<br />
té míry, že na konzumaci gastronomickou<br />
plynule (ovšemže po přesunu do<br />
vhodné lokality) naváže konzumace sexuální. Ta<br />
je i kýženým vrcholem večera. Už vidíte ten problém<br />
Dovolte další řečnickou otázku: Je něco intimnějšího než<br />
erotický vztah mezi mužem a ženou (Abychom se vyhnuli<br />
nařčení z bigotnosti, zařaďme sem i vztahy mezi dvojicemi stejného<br />
pohlaví.) Odpověď zní: máloco, pokud vůbec něco. Jenže<br />
když se z takto osobní záležitosti stane, byť jen na jeden den, věc<br />
veřejná; na stránkách časopisů se šéfkuchaři i redaktorky předhánějí<br />
v doporučeních na afrodiziakální ingredience – ústřice<br />
fíky čokoláda – a odlehčená menu, jejichž následky nebudou<br />
v ložnici na překážku; intimita prchá oknem ven a zůstává tíha<br />
očekávání. Očekávání, jež je třeba se ctí naplnit, očekávání ne<br />
vždy realistická (dokonalá večeře v den, kdy řada restaurací<br />
praská ve švech a kuchyně i servis mají co dělat, aby stíhaly),<br />
očekávání zhusta nevyslovená a v rámci jedné dvojice<br />
často značně rozdílná (příklad: on – steak v oblíbeném<br />
podniku, poté doma sex; ona – kouzelný večer v luxusní<br />
restauraci, kdy její půvab všem vyrazí dech do<br />
té míry, že ji partner rozechvěle požádá o ruku).<br />
Zkrátka a dobře, z příjemného večera se může<br />
stát minové pole, kdy vzájemná nervozita<br />
znásobuje následky i toho nejmenšího<br />
faux pas a vědomí možného zklamání –<br />
a tedy vlastního selhání – už dopředu<br />
omezuje jakoukoli spontánnost.<br />
Není však třeba nad Valentýnem<br />
rovnou lámat hůl – či v případě,<br />
že disponujete střelnou<br />
zbraní, házet tuto do žita.<br />
Existuje spousta způsobů,<br />
jak si Valentýna<br />
s partnerem či<br />
partnerkou užít,<br />
aniž byste riskovali<br />
partnerské<br />
peklo<br />
nebo<br />
finanční<br />
zkázu.<br />
44ZEN
Nemáte<br />
zrovna partnera<br />
Ideální příležitost vyrazit<br />
si s kamarádkou či kamarádem<br />
a milenecký vztah jen předstírat,<br />
ovšem dramaticky. Uvidíte tu zábavu!<br />
Ideální je do průběhu večera zakomponovat<br />
i fingovanou žádost o ruku včetně<br />
patetického zákleku na podlahu.<br />
Přitom se bavte nervózními či závistivými<br />
pohledy ostatních<br />
párů i reakcí personálu.<br />
Jste foodie<br />
Pak se 14. 2. najezte<br />
doma, popř. ironicky ve fast foodu<br />
(ideálně etnickém, do „mekáče“ pochopitelně<br />
nechodíte) či jiném ultraneromantickém<br />
podniku. Například v New Yorku<br />
platí, že do vyhlášených restaurací na Valentýna<br />
míří jen „amatéři“, jimž nevadí stereotypní nabídka<br />
a masový charakter akce. Do svého vytipovaného<br />
podniku se vydejte buď před, nebo až po 14. 2.,<br />
a objednejte si ideálně dvě odlišná degustační<br />
menu. Ta je pak nutno dlouze srovnávat<br />
a fotit za vzájemného ujišťování, že právě<br />
tento přístup vás kulturně a intelektuálně<br />
řadí nad ostatní<br />
stádo...<br />
Obáváte<br />
se, že vám váš<br />
protějšek chce něco sám<br />
ukuchtit, a raději byste si toto<br />
„potěšení“ nechal/a ujít Že vám<br />
není hanba. Nezapomeňte, že člověk<br />
se stane dobrým kuchařem, jen<br />
má-li dostatek praxe. Výsledek ale<br />
můžete částečně jistit koupeným<br />
kvalitním dezertem<br />
a alkoholem.<br />
Chcete na partnera/<br />
partnerku udělat dojem<br />
doma připravenou večeří, ale nevíte<br />
si rady s menu Neriskujte a nebuďte<br />
přespříliš ambiciózní. Volte luxusní ingredience,<br />
avšak jednoduché postupy. Kvalitní, čerstvé,<br />
velké mušle jakubky potřebují jen krátce orestovat<br />
na másle s pár zrnky hrubozrnné soli a chutnají<br />
fantasticky (navíc jsou lehké a snadno stravitelné, ehm<br />
ehm). Hustý čokoládový pudink/krém (pot de crème<br />
au chocolat) je trochu klišé, ale klišé chutné a postup<br />
jednoduchý, navíc se dá připravit dopředu. Ti, kdo<br />
vařit neumí vůbec, mohou vykouzlit skvělou<br />
večeři sestavenou z výběru luxusních sýrů<br />
a uzenin s kvalitním čerstvým chlebem,<br />
ovocem a vínem. Nepodceňujte<br />
osvětlení – svíčky jsou<br />
ideální.<br />
Máte obavu,<br />
že vaše menu<br />
nebude dost sexy<br />
Doporučuji vám zhlédnout<br />
film Tom Jones (1963). Zjistíte,<br />
že i obyčejné pečené kuře konzumované<br />
zastudena s tou<br />
správnou osobou může být<br />
překvapivě inspirativní.<br />
Nemáte peníze na<br />
restauraci, do níž touží jít<br />
váš (snobský) partner Obávám<br />
se, že doma připravená večeře, ač<br />
sebelepší, není dostatečným ekvivalentem.<br />
Radím předstírat akutní gastroenteritidu<br />
a protějšku zakoupit luxusní (avšak ve srovnání<br />
s onou restaurací stále velmi cenově přijatelný)<br />
kuli-dárek. Například čokoládové lanýže<br />
od Lucie Glaister či jiné importované nebo<br />
méně známé šampaňské „pro znalce“ (zapomeňte<br />
na klišé typu Veuve Cliquot<br />
nebo Moët Chandon...) – můj tip<br />
je Egly-Ouriet.<br />
6 alternativních řešení,<br />
jak přežít Valentýna<br />
ZEN45
profil<br />
[Martin Šonka]<br />
Býci<br />
v oblacích<br />
Je jediným Čechem, který se účastní nebeské<br />
formule jedna. Závodu Red Bull Air, v nichž se<br />
divákům předvádí průlety pod mostem a jiné<br />
šílenosti. Se ZENem mluvil tento vicemistr světa<br />
ve free style letu o nejlepším povolání na světě.<br />
Text Anna Nosková<br />
Foto Bára Prášilová<br />
46ZEN
Z<br />
mlhy se vynoří malé letadlo a snáší se<br />
nad řekou Hudson. Provede několik<br />
rychlých otáček, ve svislé poloze proletí<br />
brankou a poté rychlostí kolem 300 km/h kličkuje<br />
mezi nafukovacími pylony z tenké látky, nafouknutými<br />
vzduchem. Na břehu pilotovým kouskům<br />
nadšeně přihlížejí statisíce lidí a na hladině se<br />
pohupují desítky plachetnic, ze kterých je na celou<br />
trať překrásný výhled. „Když jsem pod sebou<br />
viděl sochu Svobody, bylo to něco neskutečného,“<br />
pochvaloval si v červnu 2010 Martin Šonka.<br />
Jediný Čech, jenž se atraktivních závodů patnácti<br />
nejlepších pilotů světa v letecké akrobacii Red<br />
Bull Air Race, na které se dívalo po celém světě<br />
400 milionů lidí a kterým se přezdívalo formule 1<br />
ve vzduchu, zúčastnil.<br />
Tomu se říkají smíšené pocity. Krátce poté, co ve<br />
své premiérové sezoně s letadlem, které přišlo na<br />
deset milionů, získal svůj první bod, organizátoři<br />
nečekaně oznámili, že seriál dočasně „z bezpečnostních<br />
a organizačních důvodů“ končí. Pravda<br />
je, že jeden pilot skončil se svým strojem v řece<br />
a druhý trknul křídlem o hladinu. I když se nikomu<br />
nic nestalo, hrozilo, že příští incident by mohl<br />
dopadnout hůř...<br />
Po vynechané loňské<br />
sezoně se ale<br />
překvapivě nekoná<br />
ani ta letošní. Vylepšený Red Bull Air Race tak<br />
plánují rozjet organizátoři údajně až v roce 2013.<br />
Český reprezentant v letecké akrobacii, několikanásobný<br />
mistr republiky a vicemistr světa, se tak<br />
prozatím vrátil ke své profesi vojenského pilota<br />
v české armádě. Tedy ke stíhačkám. Martin Šonka,<br />
pro nějž byly závody Air Race splněným snem,<br />
a tím nesplněným je zatím letět raketoplánem<br />
do vesmíru, je pořád ve svém živlu – vzduchu.<br />
Od loňska mu navíc pomáhá nový sponzorský<br />
notebook Lenovo ThinkPad Edge E420s, na kterém<br />
má nainstalované aplikace pro předleteckou<br />
přípravu, týkající se nejen kontroly letadla, ale<br />
i plánování trati letu, letového plánu nebo rozvržení<br />
sekvencí akrobatických prvků. Součástí<br />
je také monitoring počasí a po jednotlivých akrobatických<br />
sestavách pak probíhá analýza HD<br />
videozáznamů ze země i z letounu, přičemž některé<br />
záznamy spolu s fotografiemi poté Martin<br />
umísťuje na svůj blog.<br />
O touze ovládnout prostor mezi nebem a zemí<br />
toužil Martin Šonka odjakživa. Na rozdíl od většiny<br />
svých vrstevníků se stejným přáním si ale za<br />
svým cílem vytrvale šel. Když v sedmnácti vysypal<br />
pokladničku, ve které si našetřil 500 korun, aby se<br />
poprvé proletěl v kluzáku nad Táborem, nepřekvapilo<br />
to prý vůbec nikoho. Vždyť už jako dítě si<br />
nejradši četl O letadélku Káněti.<br />
n<br />
ZEN47
Eportáž<br />
Okna Barmy<br />
otevřená dokořán<br />
Lidé v této zemi, která připomíná<br />
papírového draka, věří, že nový<br />
Buddha se narodí právě <strong>zde</strong>.<br />
Dosud jim vládla vojenská junta,<br />
ale klášterů a zlatých stúp <strong>zde</strong><br />
mají víc než kdekoliv jinde.<br />
Text a foto Hana Connor<br />
48ZEN
Dvě malé adeptky<br />
na mnišky v jednom<br />
z nesčetných klášterů<br />
na severu země<br />
ZEN49
Probouzející se<br />
chrámy starobylého<br />
Baganu lemované<br />
řekou Iravadi.<br />
Baganským králům<br />
se podařilo za 230<br />
let vlády postavit<br />
přes 4 tisíce chrámů,<br />
ve kterých se mísí<br />
indický hinduismus<br />
a tradiční barmská<br />
výzdoba. (nahoře)<br />
Dlouhé dřevěné lodě<br />
slouží na jezeře Inle<br />
jako hlavní způsob<br />
přepravy národa<br />
Inthů.<br />
V několika<br />
plovoucích<br />
vesnicích nalezneme<br />
buddhistické<br />
pagody, klášter,<br />
leknínová pole<br />
i plovoucí zahrádky<br />
se zeleninou.<br />
50ZEN
Koňský potah<br />
nebo volský povoz<br />
je oblíbeným<br />
dopravním<br />
prostředkem po<br />
prašných cestách<br />
a jako jediný<br />
pomocník<br />
v zemědělství.<br />
ZEN51
52ZEN
Místní rybáři pohánějí své čluny<br />
nohou, tato zvláštní technika<br />
veslování pomáhá ulevit pažím<br />
při dlouhých cestách z jednoho<br />
konce jezera na druhý.<br />
ZEN53
Každý muž v Barmě<br />
by měl alespoň dvakrát<br />
za život vstoupit do<br />
mnišského řádu: jednou<br />
jako novic, později jako<br />
vysvěcený mnich<br />
(vlevo).<br />
Zlatý vrcholek<br />
Shwemawdaw Paya<br />
dominující městu Bago<br />
dosahuje o 14 metrů<br />
větší výšky než slavný<br />
Zlatý chrám v Rangúnu.<br />
Tisíc let stará stúpa<br />
byla původně vystavena<br />
jako schrána na<br />
dva Buddhovy vlasy<br />
a posvátné zuby.<br />
54ZEN
M<br />
yanmar, jak se Barma správně nazývá,<br />
je buddhistická země jihovýchodní<br />
Asie, desetkrát větší než<br />
Česká republika. Obyvatelé Barmy, skládající<br />
se z mnoha etnických skupin (Barmánci, Šanové,<br />
Kačjinové, Čjinové, Rakhinové, Karenové,<br />
Monové a Kajaové), jsou na svůj národ<br />
velmi hrdí. Stát, který svým tvarem připomíná<br />
papírového draka, byl dlouho připoután<br />
k zemi izolací a důsledkem mezinárodního<br />
tlaku. Vojenský režim, který více než 40 let<br />
tvrdě potlačoval a věznil politické odpůrce,<br />
sledoval novináře a terorizoval menšiny, ale<br />
pozvolna ztrácí dech.<br />
Barmánci mají být opravdu na co pyšní – velkolepé<br />
chrámy a stúpy, často protkané pravým<br />
zlatem, nedotčená příroda v podobě horských<br />
pásem Himálaje, deštné pralesy, jež zabírají víc<br />
než polovinu země a panenských pláží na západním<br />
pobřeží.<br />
Většina mužů stále nosí longyi – dlouhou<br />
pánskou sukni. Ženy rády oblékají sarongu<br />
s tradiční košilí a svůj obličej zdobí thanakou.<br />
Tento prášek z kůry stromů slouží zároveň jako<br />
ochrana před sluncem a udržuje pleť mladistvou<br />
a krásnou.<br />
Thérevádští buddhisté se snaží dosáhnout<br />
osvícení získáváním božských zásluh. Dávají<br />
dary mnichům a klášterům, přidávají zlaté lístky<br />
na Buddhovy sochy a svědomitě vykonávají<br />
náboženské obřady.<br />
Typickým povahovým rysem místních je nic<br />
nekomplikovat a nesdělovat špatné zprávy.<br />
Neradi se dostávají do konfliktu a otevřených<br />
debat, takže při nekonečných cestách vlakem,<br />
autobusem nebo lodí je zbytečné zjišťovat čas<br />
příjezdu.<br />
Nejvíc ze všeho snad obyvatelé Myanmaru<br />
zbožňují fotbal. Není nic neobvyklého, že se<br />
celá vesnice sejde uprostřed noci v čajovně<br />
u jediné televize a sleduje zápasy Arsenalu,<br />
Chelsea nebo Manchesteru United. n<br />
Hana Connor vystudovala<br />
fotografii na univerzitě<br />
v australském Perthu, kde<br />
vyhrála i několik fotografických<br />
soutěží. Věnuje se převážně<br />
reportážní fotografii a na<br />
cestách po jihovýchodní<br />
Asii dokumentovala mnoho<br />
humanitárních projektů.<br />
A120000131<br />
ZEN55
kdo jE<br />
„Devadesát procent mého šatníku tvoří mé<br />
vlastní návrhy.“ Beata Rajská ve svém<br />
showroomu v pražské Dlouhé ulici.<br />
[beata rajská]<br />
NoN<br />
placebo<br />
56ZEN
Nová kolekce známé módní návrhářky vychází z prvorepublikové módy<br />
a folklóru. „Zdá se mi, že na to dnes ženy jdou špatně a ztrácejí ženskost,“<br />
říká v rozhovoru pro ZEN Beata Rajská.<br />
Text Tereza Provazníková<br />
Foto Bára Prášilová<br />
ZEN57
58ZEN<br />
n Všechny nápady si nejprVe píšu. až když je<br />
můj moleskine plný poznámek, určím si téma.
V<br />
ystudovala jste filozofickou fakultu. Jak jste se<br />
dostala k módě<br />
Na střední oděvní škole jsem brzy přišla na to, že průmyslovým<br />
způsobem se oděvu věnovat nechci. Místo randění jsem<br />
ale chodila do zájmového kroužku, kde jsem se naučila navrhovat<br />
a stříhat. První věc, kterou jsem si ušila ještě na základní škole na<br />
maminčině Minervě, byly džíny. Vznikly rozstříháním ručně tkaného<br />
lněného prostěradla. Po maturitě jsem se ale na uměleckou<br />
vysokou školu nedostala a nakonec jsem si vybrala historii a archivnictví<br />
na filozofické fakultě v Bratislavě.<br />
A jak jste se tedy dostala zpět k módě<br />
Když jsem potkala svého nynějšího manžela, přestěhovala jsem<br />
se s ním na Vysočinu. Po mateřské jsem se rozhodovala, čemu se<br />
budu věnovat. Shodou náhod zrovna v té době vznikala ve Žďáře<br />
nad Sázavou nová střední oděvní škola a hledali učitelku technologie.<br />
Učila jsem šest let a se studentkami absolvovala několik návrhářských<br />
soutěží. Můj rukopis byl v jejich modelech znát a lidé<br />
ode mě začali chtít něco navrhnout.<br />
Svět modelingu má dost zvláštní pravidla...<br />
Po nějaké době mi začalo vadit, že dívenky, které v podstatě nic<br />
nedokázaly a nic neznamenají, mají najednou díky soutěži krásy<br />
pocit, že jsou velké hvězdy. Pohybuji se ve světě modelek celý život,<br />
mnohé z nich uznávám, ale na druhé straně některá mediální<br />
velebení holek z miss jsou teatrální. Naštěstí pohyb v „jepičím“<br />
světě showbyznysu, módy a bulváru u mě vyvažují lidi, jejichž život<br />
má jiné hodnoty.<br />
Jak je to s úlohou žen v dnešním světě Nemusí být v podstatě<br />
superhrdinkami, které zvládají jak rodinu, tak kariéru, aby<br />
dosáhly uznání<br />
To jsme si ovšem způsobily my ženy! Myslím si, že chlapi trpí taky.<br />
Vemte si, že muž byl po dlouhé generace vychováván, že se má postarat<br />
o rodinu, což s sebou neslo určité postavení ve společnosti.<br />
A my jsme se pak v nějaký moment rozhodly, že od nich chceme<br />
všechno – aby byli romantičtí hrdinové i živitelé, ale zároveň aby<br />
nám dovolili být soběstačné! Zdá se mi, že na to jdeme špatně.<br />
Žena si musí stále umět zachovat ženskost. A to je přesně to, co<br />
v současnosti ztrácíme.<br />
Máte nějaký návod, jak se stát úspěšnou módní návrhářkou<br />
Talentovaných lidí je spousta. Ovšem k tomu, abyste nakonec dosáhli<br />
úspěchu, je zapotřebí souhry několika dalších aspektů. Musíte<br />
zvládat marketing, principy trhu, postupy nových technologií,<br />
prostě brát módu jako každý jiný byznys. Tento široký pohled často<br />
absolventům oděvního designu chybí. Studenti si musí uvědomit,<br />
že práce pro radost mohou udělat několikrát ročně, ale pak<br />
musí připravit kolekci, která v lidech vzbudí touhu. Vaše modely<br />
musí v lidech vzbudit touhu je vlastnit!<br />
Pro koho je vaše móda určená<br />
Snažím se, aby sortiment splňoval požadavky aktivní ženy, a testuji<br />
je sama na sobě. Jednoduše tak zjistím, jestli dobře sedí, jestli<br />
materiál „pracuje“ tak, jak má, nebo jaké má užitné vlastnosti. To<br />
samozřejmě neplatí pro společenské šaty, ale stoprocentně to platí<br />
o oblečení pro každodenní nošení a pro doplňky. Myslím si, že se<br />
pozná, když dámskou kabelku navrhuje muž. Je třeba krásná na<br />
pohled, ale najednou zjistíte, že nemáte kam dát ty spousty dámských<br />
maličkostí, protože nemá žádné kapsy.<br />
Co sama ráda nosíte<br />
Řekla bych, že devadesát procent mého šatníku tvoří mé vlastní<br />
návrhy, a hodně se od toho odvíjí i sortiment butiku. V době, kdy<br />
jsem měla ve velké oblibě sukně a košile, se v hojné míře objevovaly<br />
i v obchodě. Pak se mi začaly zdát pohodlnější šaty, tak máme<br />
v nabídce víc šatů. Necítím se pohodlně ve vypasovaných džínách.<br />
Navrhla jsem kalhoty typu je<strong>zde</strong>ckých rajtek a hned jsem si troje<br />
nechala ušít i pro sebe.<br />
Přemýšlela jste někdy o tom, že byste se věnovala i pánské<br />
módě<br />
Samozřejmě že mě to napadlo. Ale když chcete v něčem vynikat,<br />
nemůžete sedět na dvou židlích. Zakládám si na dokonalém vypracování,<br />
a právě proto, že znám i technologii výroby pánského<br />
oděvu, vím, jak diametrálně odlišná je. Při takové výrobě se mimo<br />
jiné používá žehlení suchým teplem, materiál se lisuje a pracuje se<br />
s těžkými žehličkami, na což je potřeba mužské síly a já mám svůj<br />
tým složený ze samých žen. Prostě si myslím, že pánské sako ušije<br />
nejlépe pánský krejčí.<br />
Z čeho vycházejí vaše kolekce<br />
Ovlivňuje mě okolí a dění ve společnosti, se změnami se mění<br />
i moje návrhy. Všechny nápady si nejprve píšu. Až když je můj Moleskine<br />
plný poznámek, určím si téma. Teprve pak zasedám za stůl<br />
a začínám skicovat. Zatím poslední kolekce se jmenuje Non placebo<br />
– žádné náhražky, a vyšla z prvorepublikové módy a folklóru.<br />
Pod krajkové šaty jsem třeba použila speciální podložení, nařasenou<br />
silně naškrobenou spodničku, kterou si kyjovské dívky dříve<br />
vkládaly pod kroj.<br />
n<br />
A120000366<br />
GENERÁLNÍ PARTNER<br />
PARTNEŘI<br />
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI<br />
12. 3. 2012 HILTON PRAGUE<br />
MÓDNÍ UDÁLOST ROKU HOTEL<br />
ZEN59
ZEN žEN<br />
1<br />
2 3<br />
4<br />
Buď můj<br />
Valentýn!<br />
1.<br />
5<br />
Vyznejte letos své drahé city<br />
neotřele a originálně<br />
Hodinky s diamanty<br />
Tambour Attraction,<br />
od Louis Vuitton, 122 000 Kč<br />
2.<br />
Křišťálové těžítko francouzské<br />
značky Baccarat, 4500 Kč<br />
3.<br />
Křišťálové srdce Baccarat,<br />
3500 Kč<br />
4.<br />
Růžový bavlněný šátek<br />
s.Oliver, 499 Kč<br />
5.<br />
Náhrdelník Swarovski, 13 400 Kč<br />
6.<br />
Balerínky Melissa<br />
s třpytivými kamínky, 3200 Kč<br />
7.<br />
Valentýnský korálek Pandora<br />
získáte k nákupu nad 1800 Kč<br />
7<br />
6<br />
60ZEN
Milenců<br />
vítězný únor<br />
Oblékněte se do vůně divokých<br />
jahod a vzácné růže<br />
V nové kolekci spodního prádla známé italské značky La<br />
Perla se vrací elegance Jackie Kennedyové a živé barvy<br />
šedesátých let, které jako by se odrážely i v optimistické<br />
vůni s tóny květin a lesních jahod Le Bouquet od Givenchy.<br />
Kabelka Hermès Constance se tuto sezonu oblékla<br />
do sytě růžové a nová kolekce Diptyque je inspirována<br />
královnou květin.<br />
2<br />
1<br />
1.<br />
La Perla,<br />
podprsenka 6800 Kč,<br />
kalhotky 4600 Kč<br />
2.<br />
Svíčka Diptyque<br />
Rosamundi je<br />
k dostání exkluzivně<br />
v concept storu<br />
SIMPLE za 1390 Kč<br />
3.<br />
Le Bouquet Absolu,<br />
nová toaletní voda<br />
od Givenchy,<br />
cena 1400 Kč<br />
4.<br />
Hermès, kabelka<br />
z aligátoří kůže,<br />
informace o ceně<br />
v butiku<br />
3<br />
4<br />
ZEN61
Svět podlE Evy<br />
Mexická jízda<br />
Concierge J&T Eva Klejmová píše pro ZEN tentokrát o čarodějnici,<br />
které se šla zeptat na ztracený kufr, a nejlepším jídle na kocovinu.<br />
Eva má práci snů.<br />
Létá po světě a testuje destinace.<br />
Její titul „concierge“ totiž<br />
znamená, že se stará<br />
o dovolené movitých klientů.<br />
Highlights<br />
Playa del Carmen (foto<br />
dole) je kouzelné místo<br />
nedaleko Meridy, kde najdete<br />
neopakovatelnou směs<br />
karibských barů, restaurací<br />
a kaváren jako z meziválečné<br />
Paříže. Zkuste hlavně klub<br />
Blue Parrot. Ideální čas sem<br />
zajet je od února do dubna,<br />
kdy ani teplota, ani vlhkost<br />
nedosahují extrémních<br />
hodnot.<br />
R<br />
ozhodla jsem se na svátky odletět do<br />
Mexika/Meridy, jenomže můj let z Evropy<br />
byl natolik zpožděný (kvůli pohřbu<br />
Václava Havla), že mi uletěl navazující let<br />
z Houstonu, a tudíž jsem tam musela nocovat.<br />
Druhý den (což byl den Štědrý) byl let do Meridy<br />
vyprodaný, a tak mi nezbylo nic jiného než operativně<br />
letět do Cancúnu. Navrch mi ještě aerolinky<br />
ztratily kufr. Létat přes USA a Charles de<br />
Gaulle je tak asi nastejno – i když jste<br />
tam na čas, máte dvě jistoty: nestihnete<br />
to a vaše zavazadlo se stoprocentně<br />
ztratí.<br />
Jenomže v tomhle případě to bylo<br />
ještě horší v tom, že byl Štědrý den<br />
a můj kufr byl plný dárků. Když ani<br />
čtvrtý den nikdo nedokázal identifikovat,<br />
kde zavazadlo je, a já utrpěla „nervové<br />
zhroucení“ v shopech, jako je Wal Mart<br />
(překlimatizovaný hangár plný nekvalitních masových<br />
amerických výrobků), náš mexický kamarád<br />
už to nevydržel. Naložil mě a zbytek výpravy<br />
do auta a odvezl nás někam hodinu mimo Meridu,<br />
do vesnice s hliněnými domy, palmovými<br />
střechami a potulnými psy, za čarodějnicí neboli<br />
La Brujou. Po cestě jsme viděli zabijačku krávy, tři<br />
kostely a unisex beauty salon.<br />
Vysadil nás u domku, kde běhalo asi deset ušmudlaných<br />
dětí, prase a několik hubených psů. Uvnitř<br />
byla betonová podlaha, puštěná malá barevná<br />
TV, lednička, houpací síť a v ní mimino a stůl, na<br />
kterém čarodějnice vykládala karty. La Bruja ale<br />
odmítla udělat ceremonii s vejcem (krouží kolem<br />
vás s nějakými hořícími bylinkami, pak vám po<br />
těle válí čerstvé vejce, nakonec ho rozbije a vylétne<br />
pták), tak, jak ji požádal Mexičan, avšak nabídla<br />
mi vyložení karet. Prý ty byliny, které k ceremonii<br />
potřebuje, rostou jen v pátek, a teď bylo pondělí.<br />
Na mou otázku „zda mi ten kufr přijde“ odpověděla,<br />
že ano, se všemi věcmi a neporušený, ať se<br />
nebojím. Pak mi ještě sama řekla několik věcí, na<br />
co si dát a nedat pozor, na koho a proč…<br />
a dala mi 2 litry nějaké záhadné tekutiny,<br />
kterou si mám třikrát po sprše na<br />
sebe nalít a nechat uschnout, a ještě<br />
podivnou černou vodu, kterou<br />
mám používat jako parfém, prý mě<br />
to ochrání na celý život! Po cestě od<br />
čarodějnice začalo pršet a objevila se<br />
nádherná duha, pak zatmění měsíce…<br />
a pak přišel ten kufr!<br />
V kufru bylo všechno, neporušené a nezmačkané.<br />
Na vile jsme udělali z vody od čarodějnice<br />
rituál a polili se jí všichni. Byl to nějaký vývar z bylin,<br />
jehož příjemná vůně mi připomínala indické<br />
parfémy. Navíc jsem zjistila, že po tom neštípou<br />
komáři, takže to zároveň sloužilo jako repelent.<br />
Druhý den jsme nasedli do auta a vyrazili do Playa<br />
del Carmen oslavit Nový rok. Místní club Blue<br />
Parrot a právě probíhající BPM festival světové<br />
elektronické hudby mě přesvědčily o tom, že tu<br />
vážně není nuda, a bílé pláže, obzvláště v Tulumu,<br />
zase o tom, že je potřeba sem jet znovu.<br />
Nádherné slunečné počasí, vždy magicky volný<br />
stůl v přeplněné restauraci, nikde žádné čekání<br />
a perfektní servis.<br />
Každé ráno jsme začínali snídaní v restauraci<br />
Tropical na 5th Avenue, Playa del Carmen, kde<br />
si pohodlně můžete zkontrolovat e-maily, protože<br />
je tu dobrá wi-fi, navíc tu dělají skvělé čerstvé<br />
džusy a snídaně. Můj nejoblíbenější drink byl<br />
Chaya s ananasem a limetou. Chaya je mexická<br />
zázračná rostlina bohatá na draslík a vápník, připomínající<br />
náš špenát. Obědy jsme většinou řešili<br />
pojídáním Guacamole a Ceviche na pláži hotelu<br />
Costa del Mar a popíjením místního piva Sol, do<br />
kterého se dává citron, stejné jako do Corony.<br />
Ceviche Mix tu bylo fantastické. Mexičané mu<br />
říkají „come back to live“ a je to prý nejlepší jídlo<br />
na kocovinu.<br />
Teď už ale zase sedím na letišti v Houstonu a píšu<br />
tento článek. Naštěstí mám ještě trošku lektvaru<br />
od čarodějnice, tak věřím, že to všechno poletí<br />
na čas!<br />
n<br />
62ZEN
V NOVÉM ROCE<br />
DO NOVÉHO DOMU<br />
POŘIĎTE SI KRÁSNÝ RODINNÝ DŮM V PRAZE<br />
▲ A121000529<br />
▼ A111020030<br />
Artesa_Zen_210x130_spad_krivky.indd 1 27.12.2011 17:50:42<br />
PARK MĚCHOLUPY<br />
PARK MĚCHOLUPY<br />
— Designová architektura,<br />
prostorný interiér<br />
— Pražská vilová čtvrť<br />
— Klid, bezpečí, všechno na dosah<br />
— Zelené prostředí pro děti i rodiče<br />
— Dva zařízené domy ihned k nastěhování<br />
WWW.PARKMECHOLUPY.CZ<br />
608 60 50 43 Možnost výhodné hypotéky<br />
Domluvte<br />
si prohlídku<br />
!!!
sEriál: pražské čtvrti<br />
Kouzlo proutěné pasti<br />
Ještě před několika lety člověka jen těžko napadlo, že by ve <strong>zde</strong>jších omšelých<br />
uličkách mohly fungovat podniky jako Café v Lese. Dnes Vršovice rychle<br />
vzkvétají a dávají vzpomenout na svou slavnou minulost.<br />
Text Štěpán Hlavsa<br />
Foto Jana Tapio<br />
Jděte na to od lesa<br />
Rozhodně není od věci<br />
navštívit Café v Lese<br />
(Krymská 12), které<br />
v uplynulém roce proniklo<br />
i do sklepů pod prostory<br />
kavárny. Z řady koncertů<br />
a výstav možno doporučit<br />
například vystoupení<br />
dívčího dua Čokovoko<br />
dne 24. 2. 2012.<br />
Svatý Václav od Josefa Gočára<br />
a slavná továrna na tužky<br />
a knoflíky Koh-i-noor...<br />
V<br />
rš je proutěná past, která se pokládá<br />
na dno řeky – ryba snadno projde<br />
trychtýřovitým vstupem, čímž její<br />
cesta končí. Takovýto nástroj najdeme i ve<br />
znaku pražské čtvrti Vršovice, původně osady<br />
v majetku Vyšehradské kapituly na březích<br />
Botičského potoka. Fungují-li jako jakási past<br />
i samotné Vršovice, těžko posoudit. Vyjádřit by<br />
se k tomu mohli jistě povolanější – autoři jako<br />
Váchal, Klíma, Kolář, Hašek či Brabenec, jejichž<br />
osud je s Vršovicemi v různé míře spjat.<br />
Každopádně však tato čtvrť, tvořená z velké<br />
části zástavbou z druhé poloviny 19. století<br />
a z počátku<br />
století 20.,<br />
v posledních<br />
letech vzkvétá.<br />
Ještě před<br />
několika lety<br />
by člověka jen<br />
těžko napadlo,<br />
že by ve <strong>zde</strong>jších<br />
omšelých<br />
uličkách mohly<br />
fungovat<br />
podniky jako<br />
Café Sladkovský<br />
či Café<br />
v Lese, jež kromě<br />
občerstvení<br />
nabízí svobodomyslné<br />
prostředí,<br />
kde probíhají jak<br />
vystoupení hudebníků<br />
doslova<br />
z celého světa, tak<br />
básnické večery,<br />
přednášky či kabaretní<br />
výstupy.<br />
Takový myšlenkový<br />
kvas pak<br />
zákonitě přitahuje<br />
i poměrně širokou škálu hostí, a tak <strong>zde</strong><br />
občas můžeme být svědky výjevů téměř karnevalových,<br />
někdy upomínajících na slavné Vivárium,<br />
provozované před lety na náklady obce<br />
Královské Vinohrady v blízkém parku, který si<br />
původně nechal pro své potřeby spolu s honosnou<br />
novorenesanční vilou vybudovat železniční<br />
magnát Moritz Gröbe. Další pozoruhodnou<br />
usedlostí je pak Vršovický zámeček, známý též<br />
jako Rangherka. Než získal svou dnešní novorenesanční<br />
podobu, sloužil ve Vršovicích usedlým<br />
lombardským kupcům jako líheň bource morušového<br />
a jako továrna na výrobu hedvábí. Tehdy<br />
byly svahy Vršovic porostlé morušovými háji.<br />
Na nedaleké Moskevské třídě pak najdeme<br />
konstruktivistický kostel Církve československé<br />
husitské z roku 1930 od Karla Truksy, první<br />
stavbu z přepjatého betonu v Praze, gotický,<br />
barokně pře stavěný kostel sv. Mikuláše, a o kus<br />
dál na Čechově náměstí v místech bývalého<br />
hřbitova funkcionalistického sv. Václava od Josefa<br />
Gočára.<br />
Vršovický dloubák<br />
Takovým světským chrámem je pak Dolíček<br />
(původně Dannerův stadion, podle ředitele<br />
Vršovické záložny Zdeňka Dannera, který byl<br />
hlavním iniciátorem stavby) z roku 1932, domov<br />
fotbalového mužstva Bohemians 1905,<br />
proslulý svou neopakovatelnou atmosférou,<br />
za niž vděčí především mimořádně kultivované<br />
a kosmopolitní fanouškovské základně<br />
klubu. V současnosti je však klub Bohemians<br />
kvůli majetkovým sporům nucen nastupovat<br />
k zápasům ve vršovickém Edenu, a působí tak<br />
na stejném hřišti jako jeho odvěký rival SK Slavia.<br />
Tam už se člověku zřejmě nepoštěstí, aby<br />
se o přestávce prodíral oblaky dýmu k okénku,<br />
aby tam za lidovou pořídil pivo a výtečné domácí<br />
škvarky.<br />
Městská část se každopádně značně rozrostla<br />
v letech 1972–1977, kdy bylo na pozemcích bývalých<br />
kasáren naproti Waldesově továrně na<br />
patentní knoflíky a jiné drobné kovové zboží<br />
(známé také jako Koh-i-noor) vybudováno sídliště<br />
Vlasta, kam byli přesídleni obyvatelé vojenského<br />
újezdu Milovice, kde se usadila okupační<br />
armáda. Oproti měšťanské horní části Vršovic<br />
může tento komplex „strojů na bydlení“ pro asi<br />
3500 lidí – původně převážně vojáků a jejich<br />
rodin – působit poněkud neutěšeně, podmínky<br />
tu však vládnou vcelku mírové. Vršovice jsou<br />
tak příjemnou čtvrtí s množstvím zeleně a řadou<br />
míst vhodných k aktivnímu odpočinku,<br />
ať už jde o kavárenský život, život fotbalový či<br />
snad kladení vrší.<br />
n<br />
C<br />
M<br />
Y<br />
CM<br />
MY<br />
CY<br />
CMY<br />
K<br />
64ZEN
ZÍSKEJTE LUXUSNÍ VŮNI<br />
S rivaly v patách<br />
Mittu Romneymu dýchá<br />
na záda sílící konkurence<br />
» TÉMA str. 4–5<br />
1ZEN<br />
13. 2. 2012, číslo 01/12<br />
Fejeton jana Bílého<br />
jak je důležité<br />
pěstovat utopie<br />
Zenové Zdraví<br />
manažer-ironman,<br />
nejlepší dieta,<br />
akumulátor energie,<br />
body pump…<br />
tu<br />
černou<br />
labuť<br />
nikdo<br />
nečekal<br />
ČÍSLO 1051 » UDÁLOSTI 2/3 » TÉMA 4/5 » BYZNYS 6/7 » ZAHRANIČÍ 14/15 » kULTURA 22/23<br />
Šéf Equa Banky David Putts: bankéři<br />
nesou odpovědnost, ale kamarádi<br />
jsou na mě naštěstí hodní<br />
Británie inspiruje,<br />
jak rozvíjet jádro<br />
Jan Žižka | Praha<br />
V<br />
Praze se rodí plán, jak získat<br />
jistotu, že se investice do jaderných<br />
elektráren skutečně vyplatí.<br />
Jestliže dnes obnovitelné zdroje mají zajištěnu<br />
garanci pevných výkupních cen<br />
elektřiny, do budoucna by mohly stejné<br />
privilegium dostat atomové reaktory.<br />
Inspirací se stává Velká Británie, která<br />
připravuje nový zákon o bezemisních<br />
zdrojích a hodlá nastavit stejné podmínky<br />
jak například pro větrné parky, tak<br />
pro jaderné zdroje.<br />
„Britové v těchto úvahách došli asi<br />
nejdál. Proti dnešní praxi by to navíc bylo<br />
výhodnější pro spotřebitele,“ říká generální<br />
ředitel ČEZ Daniel Beneš. Pokud<br />
by tržní cena byla nižší než ta víceméně<br />
pevně stanovená, provozovatel elektrárny<br />
by získával podporu od státu. Kdyby<br />
byla tržní cena vyšší, elektrárenská společnost<br />
by naopak peníze vracela.<br />
Rozevlátá dálnice – 1. část<br />
deník | úterý 24. 1. 2012 | volný prodej 10 kč l řízená distribuce<br />
> jednou větou <<br />
> farmářských obchodů<br />
Český grunt buduje síť<br />
Farmářská tržiště míří i do kamenných<br />
prodejen – jejich síť<br />
buduje společnost Český grunt,<br />
která v lednu otevřela svoji<br />
osmou prodejnu. str. 6<br />
> od Američanů šéf Pavlíček<br />
IDeA Games odkoupil<br />
Distribuční a vydavatelskou<br />
společnost IDEA Games převzal<br />
na konci loňského roku od americké<br />
firmy Gamatron dosavadní<br />
výkonný ředitel a člen představenstva<br />
Slavomír Pavlíček. str. 7<br />
> akcie vzhůru<br />
Banky táhnou evropské<br />
Spekulace Financial Times,<br />
že Německo a Francie zvažují<br />
uvolnění kapitálových pravidel<br />
pro banky, přinesla na trhy dlouho<br />
nevídaný optimismus. str. 8<br />
iPhone<br />
iPad<br />
Kindle<br />
STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE<br />
PX (CZ) 957 2,32 %<br />
ATX (AT) 2 090 3,49 %<br />
BUX (HU) 19 019 0,89 %<br />
DAX (DE) 6 437 0,50 %<br />
WIG20 (PL) 2 266 0,20 %<br />
KURZY ČNB str. 8<br />
CZK/EUR<br />
25,350<br />
0,115 Kč<br />
CZK/USD<br />
19,474<br />
0,262 Kč<br />
Nejdříve to opravíme, pak se budeme<br />
soudit, říká šéf Eurovia CS Martin Borovka<br />
» ROZHOVOR str. 11–13<br />
DAVID kLIMeš: JAMeS TOBIN<br />
Se OBRAcÍ V HROBě Komentář str. 16<br />
Stop íránské ropě. Země Evropské unie už nesmějí uzavírat nové<br />
kontrakty na dovoz íránské ropy. Unie na ni uvalila embargo. Shodla se i na<br />
sankcích vůči íránské centrální bance. Západ doufá, že to napomůže zastavit<br />
či redukovat íránský jaderný výzkum. Írán vyváží do EU zhruba 20 procent své<br />
ropné produkce. » zahraničí str. 14<br />
Stylový měS íčník. v ychází S deníkem mladá <strong>fronta</strong> e 15<br />
Podobné návrhy se sice zatím nedostaly<br />
do písemných dokumentů v českých<br />
ministerských a parlamentních<br />
kancelářích, ale diskuzi prosazuje<br />
také vládní zmocněnec pro dostavbu<br />
temelínské elektrárny Václav Bartuška.<br />
Očekává totiž, že půjde o evropský<br />
trend a třeba Němcům, kteří odstavují<br />
jaderné zdroje, nezbude než podobným<br />
způsobem podporovat výstavbu<br />
plynových elektráren. „V Evropě jsme<br />
vytvořili situaci, kdy investovat v energetice<br />
do čehokoli, co není masivně dotované,<br />
většinou nedává smysl,“ uvádí<br />
Bartuška.<br />
ČEZ pravděpodobně nebude mít<br />
potíže se získáním peněz pro dostavbu<br />
Temelína, ale pro tuzemskou energetickou<br />
jedničku je klíčové, aby ukázala<br />
investorům, bankéřům i minoritním<br />
akcionářům, že půjde o komerčně výhodný<br />
projekt.<br />
Pokračování » byznys str. 6<br />
Armáda si koleduje<br />
o další škrty,<br />
zbylo jí 700 milionů<br />
Pavel Otto | Praha<br />
Koláž E15<br />
Ministerstvo obrany zřejmě dostává více<br />
peněz, než ve skutečnosti potřebuje. Stejně<br />
jako v minulých letech ani loni neutratilo<br />
celý svůj rozpočet. Přestože byl vůbec<br />
nejnižší za posledních deset let, úřadu Alexandra<br />
Vondry zbyly na konci roku stovky<br />
milionů korun. „Nebyly vyčerpány finanční<br />
prostředky celkem přes 715 milionů,“ potvrdil<br />
informace deníku E15 Vladimír Lukovský<br />
z tiskového oddělení rezortu.<br />
Většina přebytků – zhruba 590 milionů<br />
– se týká projektů NATO a EU. O jaké<br />
projekty konkrétně jde, však Lukovský<br />
neupřesnil. Dále ministerstvo neutratilo<br />
přes 50 milionů z předpokládaných investic<br />
a přes 32 milionů určených na výzkum<br />
a vývoj. A navzdory varování, že „armáda<br />
je na hranici přežití“ a nebude mít peníze<br />
ani na výcvik, zbylo téměř 40 milionů právě<br />
v oblasti běžných výdajů, jako jsou třeba<br />
pohonné hmoty, náhradní díly, oblečení<br />
či strava.<br />
Pokračování » události str. 3<br />
PŮLROČNÍ<br />
PŘEDPLATNÉ<br />
DENÍKU MLADÁ<br />
FRONTA E15<br />
S MAGAZÍNEM<br />
ZEN ZA 1495 Kč<br />
+ ZDARMA<br />
DÁMSKÁ TOALETNÍ<br />
VODA GUESS<br />
SEDUCTIVE, 50 ml<br />
V HODNOTĚ 1290 Kč<br />
01_E15_2401.indd 1 23.1.2012 19:00:09<br />
OBJEDNÁVKY NA 725 875 775<br />
PREDPLATNEE15@MF.CZ l WWW.E15.CZ/CHCI-PREDPLATNE<br />
Samson_inz_Zen_210_130.pdf 1/19/12 7:53:57 PM<br />
▼ A121000529<br />
▲ A120000104<br />
Od poctivé desítky, přes světlé ležáky 11° a 12°,<br />
výtečný tmavý ležák 12°, až po dva speciály,<br />
Dianello a nealkoholické tradiční PITO.<br />
Z rodinky piv SAMSON si vybere každý!<br />
www.samson.cz
Na koNEc<br />
V čem je<br />
síla utopií<br />
Odborník na systemické<br />
konstelace a fejetonista ZENu<br />
Jan Bílý tentokrát o tom, jak je<br />
důležité zpochybňovat realitu.<br />
Foto Tomáš Železný<br />
N<br />
edávno jsem viděl film, který nenajdete v kinech. Jmenuje se „La<br />
belle verte“ (Krásná zelená) a natočil ho v roce 1996 Coline Serreau.<br />
O tomto filmu se šušká, že prý ho v EU zakázali. Byl jsem zvědavý,<br />
co se v něm tak zvráceného děje, že ho mocipáni poctili klatbou. Nejprve<br />
jsem nechápal – čím může tento částečně vtipný, leckdy naivní a někdy<br />
i těžko stravitelný hippie-film být tak nebezpečný Snímek vypráví o mimozemšťance<br />
Mile, která je svou „pokročilejší“ civilizací vyslána podívat se na<br />
Zemi. Jenže na tuto misi nikdo nechce – Země je hrozná, stále ještě se <strong>zde</strong><br />
platí podivnými papírky, vzduch je plný jedovatých plynů, smrdící plechové<br />
krabice zvaná „auta“ ucpávají mezery mezi domy, děti se rodí v „nemocnicích“<br />
bez kontaktu s přírodou, lidé jedí části mrtvých zvířat a vůbec...<br />
Teprve někdy v polovině jsem pochopil, čím je snímek tak ohrožující. Zpochybňuje<br />
totiž radikálně vše to, co nám pozemšťanům připadá normální,<br />
přirozené a nevyhnutelné. Možná je to právě jeho neskonalá drzost, vtipně<br />
a s filozofickou hloubkou zpochybnit například i používání rtěnky, co<br />
úředníky v Bruselu vytočilo (pokud ho opravdu zakázali). La belle verte je<br />
v pravém smyslu slova podvratný, a to i tehdy, když cíl podvratu, tedy ona<br />
divákovi nabízená utopie „pokročilé“ civilizace, žijící v prostoduchém míru<br />
a lásce kdesi v netknuté přírodě, možná nikoho nepřitahuje. Síla utopií totiž<br />
nevězí v tom, co navrhují, ale v tom, že si dovolují vystoupit z „reálu“, ve<br />
kterém všichni vězíme. Po pádu poslední rozšířené utopie lidstva – komunismu<br />
– jsme si oddechli. Konečně se můžeme věnovat normálnu, nikdo po<br />
nás nepožaduje na věčné časy se Sovětským svazem, je dostatek toaleťáku<br />
i banánů a sežene se i kaviár, pokud si ho ovšem můžeme dovolit. Při tom<br />
všem nám ale unikl jeden důležitý fakt – že s příšernou komunistickou utopií<br />
jsme utopili i všechny ostatní utopie, a tím i svoji schopnost zpochybňovat<br />
to, v čem se nacházíme. Ale bez této schopnosti zakrníme v reálnu.<br />
„There is no alternative,“ říkávala Margaret Thatcherová; k reálně existujícímu<br />
kapitalismu není alternativy. A opravdu. Na svých seminářích slyším<br />
od lidí z velkých firem a nadnárodních korporací stále totéž: „Můj kolektiv<br />
je prima. Ale ,oni‘ nám posílají idiotské rozkazy. Nemají tušení, co potřebujeme.“<br />
A když se ptám, kdo jsou ti „oni“ a co proti tomu lze dělat, dozvím<br />
se, že nic. „To nejde,“ zní stereotypní odpověď lidí, kteří si zvykli na reálný<br />
kapitalismus s tím, že vydělávání se stalo hlavním důvodem práce.<br />
„To nejde“ je hrob všech utopií, je to – doslova – konec pohybu. Proč se<br />
svátky narození světla staly nejkomerčnější záležitostí roku „No, co chceš<br />
dělat!“ Proč bereme podnikání jako maximalizaci zisku „A jak jinak!“ Že<br />
se stát zbavuje své starosti o staré a nemocné „Vždyť musíme šetřit!“ Sociální<br />
sítě (a nejen ony) o nás hromadí gigabyty údajů „Ale jak to chceš dělat<br />
jinak!“ Stali jsme se součástí nezpochybnitelných realit a neumíme si<br />
představit utopii alternativy k nim.<br />
Rozšířený názor národa je, že naivní komunistická utopie si svůj<br />
pád prostě zasloužila. To je ale logický nesmysl. Utopie je utopií,<br />
protože není realitou. Takže jakákoli utopie nemá s reálnem<br />
nic společného. Co si zasloužilo zánik, byla naše socialistická,<br />
udavačská a patolízalská realita.<br />
Autor se po třiceti letech emigrace v Německu<br />
v roce 2006 vrátil do Česka. Své úvahy publikuje<br />
na blogu janbily.blogspot.com. Jeho poslední kniha<br />
má název Růže pro Plúta. Systemické (rodinné)<br />
konstelace jsou metodou osobního růstu, kde<br />
se z libovolných lidí („zástupců“) staví model<br />
dotyčného systému (rodina, firma, společnost...).<br />
V takto postaveném modelu se řeší vztahové<br />
problémy a zkoumají hlubší souvislosti celku.<br />
To, proti čemu se „cinkalo“, bylo farizejství<br />
politiků, kteří hlásali velké ideály, a přitom<br />
mysleli jen na své blaho. To se mimochodem<br />
nezměnilo.<br />
A tak bych se rád zastal jakékoli utopie, nikoli<br />
proto, abychom se ji snažili stůj co stůj<br />
vydupat ze země a abychom ji vnucovali<br />
ostatním, ale abychom se skrze povolení<br />
k utopii konečně mohli podívat na absurdity<br />
současného reálna. Láká mě založit ústav<br />
pro vytváření utopií. Jejich realizaci či nerealizaci<br />
přenechám rád přirozenému chodu dějin. Oč mi jde,<br />
nejsou světlejší zítřky, ale vědomější a veselejší dnešky.<br />
A to bez utopií v srdci nemůže fungovat. n<br />
▼ a120000418 ▼ ▼ a120000480<br />
66ZEN
Inzerce<br />
Podpořte imunitu<br />
Sportujete nadoraz<br />
proti chřipce a nachlazení<br />
Měli jste úraz<br />
Inzerce<br />
lék Wobenzym®<br />
může pomoci i Vám<br />
posiluje oslabenou imunitu<br />
snižuje nemocnost<br />
Při oslabené imunitě hrozí, že snáze<br />
dostaneme např. chřipku, která je vyvolána viry,<br />
anebo angínu, jejíž původcem jsou bakterie.<br />
Enzymy řídí fungování imunity<br />
Velký význam v našem těle mají proteolytické enzymy, které<br />
pomáhají zajišťovat rovnováhu a fungování imunitního<br />
systému. Při problémech s imunitou je namístě podpořit<br />
náš obranný systém podáváním obdobných enzymů zvenčí.<br />
Dlouholeté výzkumy ověřily účinnost unikátní směsi proteolytických<br />
enzymů, která je obsažena v jediném tradičním léku<br />
systémové enzymoterapie – léku Wobenzym.<br />
Podpůrná léčba při chřipce a angíně<br />
Wobenzym působí proti zánětům a podporuje oslabenou<br />
imunitu, proto by ho měli lidé, které chřipka, angína nebo<br />
jiné záněty dýchacích cest ohrožují nejvíce, začít užívat už<br />
v období zvýšeného výskytu nemoci. Jestliže jsme chřipku<br />
nebo jiné virové onemocnění už dostali, Wobenzym ho posílením<br />
imunity pomáhá rychleji zvládnout, a zkracuje tak<br />
dobu léčby. Navíc pomáhá zabránit dalším komplikacím.<br />
Aby se nemoc neopakovala<br />
I když už jsme z nejhoršího venku, tedy v období rekonvalescence,<br />
Wobenzym posiluje stále ještě oslabenou imunitu a je<br />
tak účinnou obranou proti případnému opakování nemoci<br />
a jejímu přechodu do chronického stavu.<br />
Více na<br />
www.wobenzym.cz<br />
Wobenzym je tradičním lékem z přírodních zdrojů pro vnitřní užití.<br />
Pečlivě pročtěte příbalovou informaci.<br />
konzultace na tel.: 800 160 000, MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice<br />
NENÍ ENZYM JAKO ENZYM<br />
Enzymy jsou biologické katalyzátory. V organismu je několik<br />
tisíc druhů enzymů. Každý enzym je vyhraněný specialista:<br />
působí určitým způsobem pouze na určitou látku. Jen některé<br />
enzymy mohou být použity pro léčbu.<br />
Lék Wobenzym obsahuje unikátní směs enzymů, jejíž účinnost<br />
je ověřena rozsáhlým vědeckým výzkumem, řadou kontrolovaných<br />
klinických studií a více než 40letou léčebnou praxí.<br />
Každý enzym a jeho přesně stanovené množství <strong>zde</strong> má svůj<br />
význam. Zvlášť cenný je živočišný enzym trypsin, který má<br />
výrazný protizánětlivý účinek a zlepšuje hojení. Účinek jiných<br />
enzymových směsí může být zcela odlišný.
Nové BMW řady 3<br />
www.bmw.cz<br />
Radost z jízdy<br />
VÁŠEŇ NIC NEZASTAVÍ.<br />
Vyražte za vítězstvím. Nové BMW řady 3 je zosobněním vášně pro radost z jízdy, nejnovější<br />
technologie a jedinečný design jako žádný jiný vůz v tomto segmentu. Výkonné a současně úsporné<br />
motory s technologií TwinPower Turbo, režim ECO PRO, plnobarevný Head-Up displej a celá<br />
řada dalších inovací jsou toho jen důkazem. Využijte nabídku paketu JOY pro nové BMW řady 3<br />
s atraktivním cenovým zvýhodněním a fi nancováním prostřednictvím operativního leasingu<br />
BMW Financial Services s 0% akontací a měsíční splátkou od 16 233 Kč zahrnující DPH,<br />
pojištění a servisní balíček BMW Service Inclusive.* Více informací najdete na<br />
www.bmw.cz nebo volejte Zákaznický servis BMW, tel. 844 269 835.<br />
NOVÉ BMW ŘADY 3. VÁŠEŇ VÍTĚZÍ.<br />
320d<br />
4,5 l/100 km 135 kW (184 k)<br />
Více informací o novém BMW řady 3<br />
získáte také prostřednictvím QR kódu.<br />
Kombinovaná spotřeba a emise CO 2<br />
nového BMW řady 3: 4,1–7,9 l/100 km, 109–186 g/km. Fotografie vozu je ilustrační.<br />
*Splátka operativního leasingu je uváděna na 48 měsíců a zahrnuje povinné ručení, havarijní pojištění a základní balíček servisních služeb BMW Service Inclusive, obsahující<br />
servisní prohlídky po dobu 5 let nebo do najetí 100 000 km. Podrobné informace k nabídce Vám poskytne každý autorizovaný prodejce BMW. Nabídka platí pro soukromé osoby<br />
i podnikatele při uzavření smlouvy o financování nového BMW řady 3 do 31. 3. 2012.
Change language