Červenec 2010 - CRV CZ
Červenec 2010 - CRV CZ Červenec 2010 - CRV CZ
ROČ. 7 Č. 4 ČERVENEC 2010 V TOMTO VYDÁNÍ ŠLECHTĚNÍ Plodnost krav je ovlivňována mnoha faktory MANAGEMENT CHOVU Používání TMR směsí znamená úsporu nákladů MANAGEMENT DOJENÍ Správný management získávání mléka je důležitý
- Page 3 and 4: Z OBSAHU NOVINKY 4 Z domova i ze sv
- Page 5 and 6: Studie výskytu zárodků MAP Náro
- Page 7 and 8: nástroj při řízení stád lnost
- Page 9 and 10: info de heus Kolik nás stojí prod
- Page 11 and 12: Zelené povyražení a přilepšen
- Page 13 and 14: znak průměr rodičů genomika kom
- Page 15 and 16: Přehlídka na okrese Rychnov nad K
- Page 17 and 18: INFO AGROPARTNER Nový produkt Lely
- Page 19 and 20: a my z toho nebudeme mít nic. Tak
- Page 21 and 22: CZ ČESTR plemenní býci nasazení
- Page 23 and 24: pem řezacích nástrojů, kde nen
- Page 25 and 26: Info CRV Czech Republic Vyhodnocen
- Page 27 and 28: zajistit dostatek prostoru a umožn
- Page 29 and 30: Z VETERINÁRNÍ PRAXE MVD r . JIŘ
- Page 31 and 32: Ganvo Calumet (Stol Joc x Orcival x
- Page 33 and 34: Každý kotec má rozměry 130 x 26
- Page 35 and 36: innovators in agriculture CHOVSKOTU
ROČ. 7 Č. 4 ČERVENEC <strong>2010</strong><br />
V TOMTO VYDÁNÍ<br />
ŠLECHTĚNÍ<br />
Plodnost krav je<br />
ovlivňována mnoha faktory<br />
MANAGEMENT CHOVU<br />
Používání TMR směsí<br />
znamená úsporu nákladů<br />
MANAGEMENT DOJENÍ<br />
Správný management<br />
získávání mléka je důležitý
Z OBSAHU<br />
NOVINKY<br />
4 Z domova i ze světa<br />
9 Info De Heus<br />
17 Info Agropartner<br />
25 Info <strong>CRV</strong> Czech Republic<br />
MANAGEMENT CHOVU<br />
6 Využití dojitelnosti v praxi<br />
22 Výživa dojnic s úsporou<br />
26 Úspěšné dojení s robotem<br />
MANAGEMENT PRÁCE<br />
18 Lidský faktor – výhra nebo komplikace<br />
REPORTÁŽ Z FARMY<br />
10 AG družstvo Kružberk<br />
32 Návštěva na farmě Siemers<br />
ŠLECHTĚNÍ<br />
12 Jak na plodnost II<br />
14 Montbéliarde – ano či ne<br />
20 Testace programu <strong>CZ</strong> ČESTR<br />
30 Testace programu <strong>CZ</strong> Holštýn<br />
Jiří Slavík<br />
„Je rozdíl o něčem mluvit<br />
a je rozdíl něco udělat”10<br />
Jaap van der Knaap<br />
Důraz na kvalitu mléka<br />
Ve Spojených státech amerických zavládla<br />
panika. Američtí chovatelé dojeného<br />
skotu, kteří vyvážejí své produkty do<br />
zemí EU, mohou od letošního podzimu<br />
dodávat pouze mléko s počtem somatických<br />
buněk pod 400 000. Tento limit<br />
není problémem pro české chovatele, ale<br />
v USA je oficiální limit stanovený vládou<br />
stále 750 000. Pro většinu amerických<br />
chovatelů však nebude tento nový limit<br />
problémem, neboť průměrný počet somatických<br />
buněk v mléce dodávaného<br />
farmáři zapojenými v kontrole užitkovosti<br />
byl v minulém roce 233 000. Ale<br />
i přesto jsou zde tato nová opatření směřující<br />
k tomu, aby chovatelé dojného<br />
skotu kladli větší důraz na zdraví vemen<br />
svých krav. Důvod je více než jasný –<br />
i přes dobrý průměr je v USA stále velký<br />
počet chovatelů, kteří budou mít problém<br />
nový limit splnit. Tato situace<br />
může být pro české chovatele ponaučením,<br />
i když pro ně není problém dodržet<br />
limity počtu somatických buněk. Nová<br />
pravidla a nová legislativa mohou pomoci<br />
chovatelům zajistit, že nebudou muset<br />
provádět nepříjemnou, avšak ekonomicky<br />
ospravedlnitelnou činnost.<br />
Tak například, jedna třetina prvotelek se<br />
nedostane do druhé laktace. Hlavními<br />
příčinami vysoké míry brakace jsou problémy<br />
s plodností a zdravotním stavem<br />
vemen. Na tyto výsledky nemůže být nikdo<br />
hrdý. Každý dnes mluví o dlouhovýkonnosti,<br />
ale stále je velké procento krav<br />
vyřazováno a je chováno stále méně<br />
a méně starších krav. Pravděpodobně<br />
chovatelé nemají trpělivost či podmínky<br />
pro chov dojeného skotu nejsou ideální.<br />
Nicméně tento způsob chovu dojnic<br />
neodpovídá představám konzumentů<br />
o dobrém prostředí a zdravých kravách,<br />
které produkují zdravé mléko. Představy<br />
a myšlenky konzumentů nakonec mohou<br />
nečekaně ovlivnit legislativu.<br />
Je tento příklad něco, čeho byste se měli<br />
bát Rozhodně ne, ale je reálné, že zdravotní<br />
stav krav a udržitelnost chovu dojeného<br />
skotu se stane součástí prvovýroby<br />
mléka.<br />
Management chovu<br />
Dojitelnost v praxi<br />
6 nými<br />
Rychlost uvolňování a čas dojení<br />
jsou ekonomicky významukazateli.<br />
Šlechtění<br />
Montbéliarde<br />
14<br />
Jarní přehlídky potomstva<br />
plemenných býků.<br />
Management práce<br />
Lidský faktor<br />
18<br />
Kvalita pracovníků a jejich<br />
motivace jsou nezbytné pro<br />
úspěšné podnikání.<br />
CHOVSKOTU Č ERVENEC <strong>2010</strong><br />
3
Z domova i ze světa<br />
„Den francouzského masného skotu“<br />
Zájemcům o chov netradičních plemen<br />
masného skotu se naskýtá možnost zúčastnit<br />
se „Dne francouzského masného<br />
skotu“. Akce se bude konat 22. 9. <strong>2010</strong><br />
na farmě Pojedy na Nymbursku. Farma<br />
je úzce specializována na chov francouzského<br />
masného skotu pro produkci plemenných<br />
zvířat a na intenzivní výkrm<br />
vysoce kvalitní masné produkce pro trh<br />
EU. Jsou zde zastoupena plemena limousine,<br />
gascognne, aubrac, parthenaise<br />
a experimentální chov v ČR dosud nezastoupených<br />
plemen rouge des pres, brune<br />
z Andorry, vosgienne a bazadaise.<br />
V současné době je na farmě chováno<br />
cca 700 čistokrevných jedinců.<br />
Na programu je představení plemen<br />
aubrac a parthenaise a taktéž kolekce<br />
doposud nezastoupených francouzských<br />
plemen v ČR. Nedílnou součástí této<br />
akce bude prezentace produkce masných<br />
plemen, kterou budou upravovat francouzští<br />
kuchaři. Nebudou také chybět<br />
specializovaní výrobci sýrů z plemen<br />
aubrac a vosgienne.<br />
Přijďte se tedy i Vy seznámit se širokou<br />
kolekcí nových masných plemen v ČR<br />
a s jejich produkty.<br />
Zdroj: Zpravodaj ČSCHMS, č. 2/<strong>2010</strong>,<br />
str. 27<br />
Méně amoniaku z chovu krav<br />
Přidání chmele do krmné dávky krav potlačuje<br />
růst bakterií, které produkují<br />
amoniak a současně rozkládají aminokyseliny<br />
potřebné k tvorbě svalové hmoty.<br />
Američtí vědci objevili způsob, jak snížit<br />
množství emisí amoniaku z chovu krav<br />
– stačí přidat chmel do krmné dávky.<br />
Přežvýkavci potřebují přirozeně se vyskytující<br />
bakterie, aby mohli v bachoru<br />
rozkládat trávu a jiné rostliny. Zatímco<br />
některé bakterie pomáhají svému hostiteli<br />
trávit tuhou rostlinnou potravu,<br />
bakterie HAB (hyper-ammonia producing<br />
bacteria, bakterie s nadprodukcí<br />
amoniaku) odbourávají aminokyseliny.<br />
Jedná se o chemický proces, při němž je<br />
produkován amoniak a jsou rozkládány<br />
aminokyseliny potřebné k tvorbě svalové<br />
hmoty. Ve snaze tomu zabránit používají<br />
chovatelé dobytka nákladné a neefektivní<br />
krmné přísady.<br />
Výzkumný pracovník Michael Flythe přidával<br />
květy chmele nebo extrakt z květů<br />
k čisté kultuře HAB nebo k bakteriálnímu<br />
mixu z bachoru krávy. Jak květy, tak<br />
i extrakt inhibovaly růst bakterií. Kromě<br />
chmele byly HAB nalezeny také v jeteli.<br />
Zdroj: http://www.agronavigator.cz, 2. 7.<br />
<strong>2010</strong><br />
BSE – naštěstí nic nového<br />
Nákazová situace je dobrá, krávy „nešílí“.<br />
Poslední případ bovinní spongiformní<br />
encefalopatie, neboli BSE, byl<br />
v ČR zaznamenán více než před rokem<br />
(4. 5. 2009 na Opavsku).<br />
Od počátku letošního roku bylo vyšetřeno<br />
73 445 vzorků mozků skotu a neobjevil<br />
se žádný případ. Ke 30. 6. <strong>2010</strong> bylo<br />
u nás od počátku roku 2001 vyšetřeno<br />
1 593 843 mozků skotu a na toto množství<br />
bylo za celých prakticky deset let<br />
diagnostikováno pouze 30 případů BSE.<br />
Jelikož se další případy nevyskytují,<br />
připravuje Státní veterinární správa ČR<br />
žádost o zvýšení věku zvířat pro vyšetřování.<br />
Je tedy možné počítat s tím, že<br />
v dohledné době by se mohla Česká republika<br />
přiřadit ke starým členským zemím<br />
EU, ve kterých se skot testuje na<br />
BSE od 48 měsíců věku.<br />
Zdroj: http://www.svscr.cz, 9. 7. <strong>2010</strong><br />
4 CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009<br />
<strong>2010</strong>
Studie výskytu zárodků MAP<br />
Národní poradní výbor Spojených států<br />
pro mikrobiální kritéria u potravin<br />
(National Advisory Committee on Microbiological<br />
Criteria for Foods; NACMCF)<br />
se vyjádřil ke studii vypracované pro<br />
americké ministerstvo zemědělství. Studie<br />
si kladla za cíl zmapovat výskyt choroboplodných<br />
zárodků Mycobacterium<br />
avium paratuberculosis (MAP) v životním<br />
prostředí a v potravinářském řetězci<br />
a výslednou expozici organismu lidí.<br />
Klíčové závěry studie:<br />
• Je nutné vyvinout bezpečné průkazní<br />
metody životaschopných zárodků MAP,<br />
aby bylo možno spolehlivě zjistit skutečný<br />
rozsah rozšíření MAP v potravinářském<br />
řetězci a v jiných zdrojích kontaminace.<br />
• Kromě odvětví chovu přežvýkavců byl<br />
výskyt zárodků MAP detekován jen zřídka,<br />
důvodem mohl být jak nízký výskyt,<br />
tak také nespolehlivé průkazní metody.<br />
• Vzhledem k šíření MAP ve stádech skotu<br />
v USA může být jednou z expozičních<br />
cest u spotřebitelů sekané maso.<br />
• Zárodky MAP přežívají v exkrementech<br />
skotu, ve vodě a v půdě a jejich přítomnost<br />
byla prokázána také v organismu<br />
divoce žijících zvířat. MAP může prostřednictvím<br />
„odtoku“ z farem skotu<br />
proniknout do vody určené k zavlažování<br />
a kontaminovat ovoce a zeleninu.<br />
• To, zda se zárodky MAP mohou dostat<br />
do organismu spotřebitelů pitnou vodou<br />
z veřejného vodovodního řadu vyžaduje<br />
další vědecké zkoumání.<br />
• Spotřebitelé se mohou dostat do kontaktu<br />
s MAP současně z různých zdrojů<br />
– potravin a životního prostředí. Četnost<br />
a rozsah expozice je ještě nutné<br />
objasnit.<br />
• Jednou z možností kontaminace organismu<br />
člověka je konzumace mléka.<br />
V méně než 3 procentech pasterovaného<br />
mléka byla prokázána přítomnost životaschopných<br />
zárodků MAP. Díky dostatečné<br />
pasterizaci je však možné eliminovat<br />
zárodky MAP na maximální možnou<br />
míru.<br />
Zdroj: http://www.agronavigator.cz, 16. 7.<br />
<strong>2010</strong><br />
Nový ministr zemědělství ČR<br />
Ivan Fuksa převzal řízení resortu<br />
Dne 14. 7. <strong>2010</strong> premiér Petr Nečas uvedl do funkce nového<br />
ministra zemědělství. Ivan Fuksa se poté osobně představil<br />
všem zaměstnancům úřadu a také poděkoval odstupujícímu<br />
ministrovi Jakubu Šebestovi.<br />
Ivan Fuksa pokládá za hlavní priority svého působení vyjednávání<br />
s Evropskou unií o spravedlivých podmínkách pro<br />
české zemědělce, úspory a efektivní fungování resortu,<br />
odstranění byrokracie a korupce. „Nepředstírám, že jsem<br />
dnes expert na zemědělství, ale to může být i výhoda, protože<br />
k problematice mohu přistoupit bez předsudků.<br />
Po čtyřech letech ve funkci prvního náměstka ministra<br />
financí mám slušné zkušenosti s řízením velkého ministerstva.<br />
Oceňuji i to, že je v týmu ministerstva velká řada vynikajících<br />
profesionálů. Velkou výhodou nové vlády bude<br />
i hladká spolupráce s mým kolegou, ministrem životního<br />
prostředí. Máme společnou řadu klíčových témat, jako jsou<br />
ochrana půdního fondu či ochrana před povodněmi,“<br />
komentoval svůj vstup do úřadu ministr Ivan Fuksa.<br />
Ministerstvo zemědělství okamžitě zahájí práci na přípravě<br />
své části Programového prohlášení vlády, které již bude<br />
obsahovat konkrétní záměry a plány pro příští čtyřleté<br />
období.<br />
Včasné očkování telat<br />
proti trichofytóze<br />
Telata by měla být vakcinována proti trichofytóze co možná<br />
nejdříve, nejlépe již před zařazením do skupiny vrstevníků<br />
využívajících společný krmný automat, protože pokud jednou<br />
dojde k zavlečení této dermatomykózy do skupiny mláďat,<br />
často dochází k velmi závažnému klinickému obrazu onemocnění.<br />
Vytlačení původce tohoto onemocnění je možné pouze<br />
díky včasné vakcinaci a dezinfekci stáje. Odborníci doporučují<br />
chovatelům, aby upřednostnili vakcíny, které je možné telatům<br />
aplikovat již velmi brzo. Bez věkového omezení je možné<br />
použít vakcínu Bovilis a Trichovac LTF 130. V závažných případech<br />
by neměla mladší telata přijít do kontaktu se staršími<br />
telaty. Při tlumení tohoto onemocnění je nutné zohlednit<br />
skutečnost, že i téměř vyléčené případy mohou být stále ještě<br />
infekční.<br />
Zdroj: http://agronavigator.cz, 7. 7. <strong>2010</strong><br />
Zdroj: http://www.agris.cz, 14. 7. <strong>2010</strong><br />
CHOVSKOTU VEETEELT januari Č ervenec únor říjen 1/2 2009 <strong>2010</strong> 2009 5
MANAGEMENT STÁDA<br />
Dojitelnost – užitečný<br />
Využití dojite<br />
Rychlost uvolňování mléka a čas dojení jsou ekonomicky významnými<br />
ukazateli. Zvýšení rychlosti toku mléka snižuje délku dojení<br />
a tím i náklady na pracovní sílu, elektřinu a další položky v nákladech.<br />
Rychlost toku mléka a ukazatele, které<br />
charakterizují dojitelnost, jsou<br />
považovány za významný funkční ukazatel<br />
u dojeného skotu. Selekce krav proti<br />
pomalému uvolňování mléka, pokud je<br />
zavedena, je akceptována farmáři, protože<br />
může jako jeden z faktorů ovlivnit<br />
ekonomické výsledky a management na<br />
farmě (délka dojení, vztah dojitelnosti ke<br />
klinickým mastitidám a počtu somatických<br />
buněk v mléce). Neuspokojivé hodnoty<br />
dojitelnosti mohou být také jednou<br />
z příčin nechtěného vyřazování krav.<br />
Měření dojitelnosti<br />
Existuje několik přístupů, jak měřit<br />
dojitelnost, která je podle metodiky<br />
Interbull řazena do skupiny workability:<br />
autor Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.<br />
• Dojitelnost je měřena jako rychlost<br />
toku mléka s využitím stopek, které provede<br />
kontrolní asistent organizace zodpovědné<br />
za kontrolu užitkovosti.<br />
• Rozšířené je i subjektivní hodnocení dojitelnosti,<br />
nejčastěji farmářem s využitím<br />
bodové stupnice (5, popř. 8 nebo 9 bodová<br />
stupnice), tato data pak sbírá kontrolní<br />
asistent organizace zodpovědné za<br />
kontrolu užitkovosti. V některých zemích<br />
je tento ukazatel součástí lineárního<br />
popisu.<br />
• S využitím mlékoměru (například LactoCorder),<br />
který umožňuje vyhodnotit<br />
celou řadu ukazatelů, které charakterizují<br />
dojitelnost. Data jsou dále počítačově<br />
analyzována. Tato oblast je v současné<br />
době předmětem celé řady výzkumných<br />
prací.<br />
Dojitelnost a zdraví vemene<br />
Z některých prací vyplývá, že subjektivní<br />
hodnocení dojitelnosti nemá vztah k dojivosti<br />
krav (není geneticky korelováno).<br />
Existuje nelineární závislost hodnot dojitelnosti<br />
a počtu somatických buněk. Nelineární<br />
závislost se v praxi projevuje nízkým<br />
vlivem na zdravotní stav mléčné<br />
žlázy při střední rychlosti uvolňování<br />
Tab. 1: Výsledky kontroly dojitelnosti v roce 2005 až 2009 v ČR<br />
absolutní průměrný minutový absolutní průměrný minutový<br />
výdojek v roce 2005<br />
výdojek v roce 2009<br />
APMV 1)<br />
laktace počet APMV 1) počet APMV 1) rozdíl 2)<br />
1. laktace 31 477 2,1 31 995 2,2 0,1<br />
2. laktace 758 2,4 670 2,5 0,1<br />
3. a další laktace 253 2,4 193 2,4 0,0<br />
celkem 32 488 2,1 32 858 2,2 0,1<br />
1) absolutní průměrný minutový výdojek; 2) rozdíl mezi roky 2009 a 2005.<br />
Zdroj: Českomoravská společnost chovatelů, a.s.<br />
Tab. 2: Výsledky kontroly dojitelnosti podle plemen v roce 2009 v ČR<br />
absolutní průměrný minutový absolutní průměrný minutový<br />
výdojek – české strakaté výdojek – holštýnské<br />
plemeno<br />
plemeno<br />
rozdíl mezi<br />
laktace počet APMV 1) počet APMV 1) C a H 2)<br />
1. laktace 13 421 2,0 17 890 2,3 –0,3<br />
2. laktace 540 2,5 79 2,7 –0,2<br />
3. a další laktace 186 2,4 6 2,2 0,2<br />
celkem 14 147 2,0 17 975 2,3 –0,3<br />
1) absolutní průměrný minutový výdojek; 2) C = plemeno české strakaté, H = plemeno holštýnské.<br />
Zdroj: Českomoravská společnost chovatelů, a.s.<br />
6 CHOVSKOTU Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 2009<br />
<strong>2010</strong>
nástroj při řízení stád<br />
lnosti v praxi<br />
mléka. Zdravotní stav mléčné žlázy je<br />
ovlivněn výrazně až při vysoké rychlosti<br />
uvolňování mléka, kdy je také vykázáno<br />
zvyšování počtu somatických buněk.<br />
Při velice rychlém a velice pomalém uvolňování<br />
mléka se zvyšuje náchylnost<br />
k mastitidám. Střední úroveň rychlosti<br />
toku mléka se považuje za optimální. Dojitelnost<br />
je ukazatel, který je charakteri-<br />
Rychlost toku mléka ovlivňuje<br />
management stáda a zdravotní<br />
stav mléčné žlázy<br />
zován jako „optimální vlastnost“. To znamená,<br />
že nevhodné jsou krávy s velice<br />
pomalým tokem mléka, ale na druhé<br />
straně i příliš rychlý tok mléka od určité<br />
výše může mít negativní následky. Podle<br />
některých autorů by bylo vhodné určit<br />
hraniční úroveň, při jejímž překročení by<br />
byly krávy penalizovány. Rozdělení výskytu<br />
případů rychlosti toku mléka je<br />
podle celé řady autorů nelineární. Z prací<br />
některých autorů vyplývá, že selekce na<br />
vyšší produkci mléka může mít za následek<br />
rychlejší tok (rychlejší uvolňování)<br />
mléka. Některé práce tento vztah ale nepotvrdily<br />
a názory na vztah mezi produkcí<br />
mléka a dojitelností jsou nejednoznačné.<br />
Ze zkušeností některých zemí vyplývá,<br />
že rychlost toku mléka může být vhodným<br />
doplňkovým ukazatelem v selekčních<br />
indexech. Průměrný tok mléka na<br />
vyšších laktacích bývá obvykle vyšší než<br />
na první laktaci. Informace o dojitelnosti<br />
z dalších laktací by mohla přinést dodatečné<br />
informace a zvýšení přesnosti.<br />
Zajímavý přístup publikoval Duda (2003),<br />
který sledoval vztah mezi dojitelností<br />
a zdravotním stavem mléčné žlázy s využitím<br />
dat získaných z mlékoměru Lacto-<br />
Corder v Bavorsku, který umožňuje automatický<br />
záznam dojitelnosti, produkce<br />
mléka a odběr vzorku mléka pro zjištění<br />
obsahu mléčných složek. Výhodné je zjišťování<br />
celé řady informací o dojitelnosti<br />
bez dodatečných investic. Různé ukazatele,<br />
charakterizující dojitelnost, lze kalkulovat<br />
z křivky průtoku mléka pomocí matematických<br />
metod. Ve studii Dudy byly<br />
využity tyto ukazatele:<br />
• maximální průtok mléka (kg/minutu);<br />
• průměrný průtok mléka (kg/minutu);<br />
• doba trvání maximálního toku mléka<br />
v minutách (maximální tok je definován<br />
jako 80 % maximálního průtoku mléka<br />
(kg/minutu));<br />
• doba trvání snížení maximálního toku<br />
mléka (mezi maximálním průtokem mléka<br />
a rychlostí mléka pod 0,2 kg za minutu);<br />
• počet somatických buněk jako informace<br />
o náchylnosti k mastitidám.<br />
Z výsledků studie Dudy (2003) jsou patrné<br />
významné rozdíly mezi jednotlivými<br />
plemeny v dojitelnosti a počtu somatických<br />
buněk. Významný je zejména vyšší<br />
maximální průtok mléka a vyšší počet<br />
somatických buněk u plemene německý<br />
brown a holštýn v porovnání s plemenem<br />
fleckvieh. Ze závěrů této studie<br />
vyplynulo:<br />
• Citlivost k mastitidám se zvyšuje s vyšší<br />
hodnotou maximálního průtoku mléka<br />
(kg/minutu) nezávisle na plemeni.<br />
• Nízké hodnoty průměrného průtoku<br />
mléka mohou vést k riziku infekce.<br />
• Ani příliš pomalý, ani příliš rychlý průtok<br />
mléka není optimální pro zdravotní<br />
stav mléčné žlázy.<br />
• Dlouhá fáze trvání maximálního toku<br />
mléka v minutách (maximální tok je definován<br />
jako 80 % maximálního průtoku<br />
mléka v kg/minutu) vede ke snížení počtu<br />
somatických buněk v mléce.<br />
• Pokud je doba trvání snížení maximálního<br />
toku mléka (mezi maximálním průtokem<br />
mléka a rychlostí mléka pod<br />
0,2 kg za minutu) příliš dlouhá, vede tento<br />
jev ke zvyšování počtu somatických<br />
buněk v mléce.<br />
Při hodnocení vztahu dojitelnosti a zdravotního<br />
stavu mléčné žlázy je nutné vzít<br />
v úvahu, že poslední střiky mléka při dojení<br />
obsahují 3 až 10krát více somatických<br />
buněk než první frakce při začátku<br />
dojení. Při nedokonalém dodojování<br />
může proto dojít ke zkreslení výsledků,<br />
pokud se analyzuje vztah mezi dojitelností<br />
a počtem somatických buněk.<br />
Výsledky kontroly dojitelnosti<br />
V tabulce 1 je uvedeno porovnání výsledků<br />
kontroly dojitelnosti v letech 2005 až<br />
2009. Je patrné, že ve sledovaném období<br />
se hodnota absolutního průměrného minutového<br />
výdojku výrazněji nezměnila<br />
a že je tento ukazatel v posledních letech<br />
stabilní.<br />
Zajímavé je také porovnání rozdílů mezi<br />
hlavními plemeny skotu v ČR (tabulka 2).<br />
S výjimkou 3 a dalších laktací byla vykázána<br />
vyšší hodnota absolutního průměrného<br />
minutového výdojku u plemene<br />
holštýnského.<br />
Závěr<br />
Dojitelnost je v České republice na stabilizované<br />
úrovni. Ukazatele dojitelnosti<br />
mohou být využity jako doplňkový nástroj<br />
pro řízení stád. l<br />
CHOVSKOTU Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 2009 <strong>2010</strong><br />
7
ELYONDA – ZCELA NEPRŮSVITNÁ SKLOLAMINÁTOVÁ KRYTINA<br />
ELYPLAST – PROSVĚTLOVACÍ DESKY PRO KRYTINU ELYONDA<br />
REKONSTRUKCE<br />
Již deset let dodáváme krytinu Elyonda na český trh. Použití tohoto materiálu na zastřešení nových nebo již<br />
stávajících budov se stalo nedílnou součástí zemědělské výroby. Spokojenost našich zákazníků nás těší a rádi<br />
bychom tento dokonalý standard zprostředkovali a dopřáli Vám všem.<br />
PAMA, a.s.<br />
Desky Elyonda jsou dokonalým řešením pro rekonstrukce stávajících zemědělských a výrobních budov. Desky jsou<br />
netoxické, tvarově stálé, snadno se řežou a lze je klást na jakýkoliv druh konstrukce krovu (železo-dřevo-beton).<br />
Shodný profi l desek se stávajícími běžnými krytinami (eternit apod.) umožňuje postupný časově navazující průběh<br />
rekonstrukčních prací. Lehkost materiálu celou montáž usnadňuje.<br />
Délka desek dodávaná přesně na míru představuje vysokou úsporu nákladů.<br />
Desky Elyonda nevyžadují žádnou následnou povrchovou úpravu.<br />
ELYONDA:<br />
• LEHKÁ KRYTINA: 3 kg/m 2 – nezatěžuje konstrukci<br />
•<br />
ÚSPORA MATERIÁLU: délka desek až 13 m – úspora z přesahů asi 25 %<br />
•<br />
SAMOZHÁŠIVOST: krytina je deklarována jako samozhášivá<br />
•<br />
VYSOKÁ ÚNOSNOST: 300 kg/m 2 – při vzdálenosti latí 1,2 m<br />
•<br />
ODOLNOST: vysoká odolnost agresivnímu prostředí tepelné rozpětí<br />
– 40 až +140 o C<br />
•<br />
JISTOTA: délka záruky 25 let<br />
vlna 177/51 trapéz 200/45<br />
Rekonstrukce kravína na Fryšavě<br />
Řipec – výměna Bobrovek za desky Elyonda<br />
Miletín – rekonstrukce kravína<br />
STŘECHY • PROSVĚTELENÍ • IZOLACE<br />
PAMA, a.s.<br />
Ostrov nad Oslavou 273<br />
594 45 Ostrov nad Oslavou<br />
tel./fax: +420 566 503 233<br />
info@pamaas.cz<br />
PAMA, a.s.<br />
K Šancím 50<br />
163 00 Praha – Řepy<br />
tel./fax: +420 235 311 486<br />
kopic.z@pamaas.cz<br />
není nic lehčího...<br />
www.pamaas.cz
info de heus<br />
Kolik nás stojí produkce mléka<br />
V problematickém období nízkých<br />
cen mléka dnes každý usiluje o snížení<br />
nákladů na jeho výrobu.<br />
Zásadními problémy chovu dojnic<br />
jsou dnes klesající počty dojnic i farem,<br />
změny struktury i výše dotací,<br />
větší míra liberalizace trhu, narůstající<br />
množství pravidel a zákonných<br />
omezení na národní i nadnárodní<br />
úrovni, omezený trh EU. Pozitivní nárůst<br />
spotřeby mléka a mléčných výrobků<br />
je patrný zejména na jiných<br />
kontinentech, což nemá stimulující<br />
efekt pro náš trh. Většina těchto vnějších<br />
vlivů komplikuje výrobu mléka<br />
jako podnikatelskou činnost. Proto je<br />
nutné se ve větší míře věnovat interním<br />
parametrům našich chovů.<br />
Jedním z nich je struktura nákladů,<br />
která může mít mnoho podob podle<br />
vnitřního uspořádání podniku. Významným<br />
nákladem, který vstupuje<br />
do kalkulace ceny mléka na farmě, je<br />
cena a kvalita odchované prvotelky.<br />
Jaké jsou náklady na jalovici<br />
Tento náklad ovšem udávají naši chovatelé<br />
velice rozdílný. Důsledné rozklíčování<br />
tohoto parametru zpravidla vede k lepší<br />
kontrole a řízení celého procesu<br />
odchovu. Například cena odchované jalovice<br />
včetně mzdových nákladů je v Nizozemsku<br />
spočítána na 1 700 €. Tento náklad<br />
se potom podílí na každém litru<br />
prodaného mléka.<br />
Kvalitně odchovaná jalovice s potenciálem<br />
„nadprůměrnosti“ tento náklad snižuje,<br />
a zvyšuje tak prosperitu chovu dojnic.<br />
Známé manažerské pravidlo „Co se dá<br />
změřit, dá se zkontrolovat,“ je nutné<br />
uplatňovat ve všech momentech řízení.<br />
Jen striktně daný postup, který lze kontrolovat<br />
v každém kroku odchovu, ovšem<br />
může přinést ekonomický efekt.<br />
Jak na to Vám rádi zodpovíme v detailech<br />
Kaliber – plánu odchovu jalovic.<br />
Parametr pro přežití<br />
Mnozí chovatelé si dnes kladou otázku<br />
„Jak přežít těžké časy s nízkou výkupní<br />
cenou mléka“ Mnoho úspěšných<br />
chovatelů – manažerů našlo<br />
(nejen) díky mléčné krizi různé zjevné<br />
i skryté rezervy ve svém podnikání,<br />
na své farmě. Některá opatření jsou<br />
okamžitá, či krátkodobá. Z pohledu<br />
budoucnosti chovu dojnic je ovšem<br />
nutné se věnovat i těm dlouhodobějším.<br />
Diskuze o celoživotní užitkovosti se<br />
v našich chovech stala jakousi „módní<br />
záležitostí“ posledních let. Je to ale<br />
jedna ze základních podmínek pro<br />
zlepšení ekonomiky mléčných farem.<br />
Takto je nutné otázku dlouhověkosti<br />
chápat z pohledu managementu chovu<br />
skotu. Z oficiálních výsledků Kontroly<br />
užitkovosti, která zahrnuje přes<br />
90 % dojnic v ČR, si můžeme udělat<br />
představu o našich chovech z pohledu<br />
Tab. 1: Věková struktura dojnic v našich chovech<br />
rok<br />
počet<br />
% podíl krav podle počtu laktací<br />
krav 1 2 3 4 5–6 >8<br />
2008 390 100 35,4 % 25,9 % 17,3 % 10,5 % 9,8 % 1,1 %<br />
zdroj: ČMSCH 2009<br />
Zvyšte celoživotní užitkovost Vašich dojnic<br />
celoživotního využití krav (tabulka 1).<br />
Pro doplnění, průměrná délka produkčního<br />
života dojnic v ČR je 2,4 laktace.<br />
Ovšem například i v Nizozemsku bylo<br />
nutné zastavit negativní trend délky užitkovosti<br />
dojnic, který se do roku 2000 stále<br />
snižoval. Tomuto parametru se proto začali<br />
intenzivně věnovat koncem devadesátých<br />
let 20. století a výsledky jejich snaže-<br />
ní jsou dnes zřejmé (tabulka 2). V rámci<br />
ČR máme, zejména v holštýnské populaci,<br />
jedny z nejvyšších laktací. Problémem zůstává<br />
jen krátkodobé využití potenciálu<br />
našich krav. Se správným managementem<br />
a pílí je budoucnost v našich rukou.<br />
Tab. 2: Průměrná celoživotní užitkovost<br />
dojnic v Nizozemsku<br />
rok<br />
počet<br />
krav<br />
počet<br />
laktací<br />
celoživotní užitkovost<br />
(kg mléka)<br />
1992 278 229 3,4 22 132<br />
2000 301 375 3,1 24 044<br />
2009 265 858 3,5 30 543<br />
zdroj: RCV Holland <strong>2010</strong><br />
De Heus a.s. • Marefy 144 • 685 01 Bučovice • Česká republika<br />
Tel. +420 517 307 701 • Fax +420 517 307 702 • info@deheus.cz • www.deheus.cz<br />
CHOVSKOTU Č ervenec <strong>2010</strong><br />
9
O FARMĚ<br />
AG družstvo Kružberk<br />
Ekologicky chovat dojnice může znamenat i ekonomicky<br />
prosperovat, jen je třeba vědět, co po kravách<br />
chtít, a umět jim dát možnost.<br />
Precizní péče o paznehty je v Kružberku<br />
samozřejmostí<br />
Kružberk<br />
Počet krav:<br />
150 dojných, 130 BTPM<br />
Užitkovost:<br />
6 712 kg mléka<br />
Rozloha:<br />
1 086 ha<br />
Počet zaměstnanců: 30<br />
Hrdiny následujícího článku ale budou<br />
lidé, kteří na zdejších loukách, pastvinách<br />
a polích doslova i „de jure“ ekologicky<br />
hospodaří a chovají zvířata z nejužitkovějších<br />
– krávy. Skot byl domestikován<br />
k mnohému užitku člověka a v zemědělském<br />
podniku AG Kružberk rozvíjejí<br />
jeho dvě nejdůležitější schopnosti k tvorbě<br />
potravin: mléko a maso na dvou oddělených<br />
populacích. Na přímo zázračném<br />
vzestupu chovu má podíl celý kolektiv<br />
pracovníků živočišné výroby pod vedením<br />
zootechnika Jiřího Slavíka.<br />
Krok co krok<br />
a přichází pokrok<br />
V opavském reliéfu krajiny se nachází nejeden malebný kousek<br />
přírody a mezi takové lokality patří i oblast Kružberka. Právě<br />
v okolí obce Kružberk se ve známém televizním seriálu „Velké<br />
sedlo“ odehrával příběh hrázného a lidí sepjatých s přehradou.<br />
autor Lumír Křístek<br />
Krávy dojné i masné<br />
Pozornost budeme věnovat populaci dojných<br />
krav (150 ks) a stádu masných krav<br />
bez tržní produkce (130 ks). Co určitě<br />
stojí za zmínku, je skutečnost, že přibližně<br />
necelá polovina kružberského chovu<br />
má své jméno. Např. kráva Zatáčka byla<br />
druhou celoživotně nejlepší strakou<br />
v okrese Opava; a jako u indiánů, jméno<br />
vypovídá něco o charakteru či znaku<br />
nositele.<br />
Ve stádě masných krav působí dva charolaiští<br />
býci v přirozené plemenitbě, jalovice<br />
jsou zapouštěny inseminací. Pro zlepšení<br />
mléčnosti matek je v inseminaci<br />
využíván masný simentál. Za naprosto<br />
špičkovou lze považovat péči o vysokobřezí<br />
plemenice, následně pomoc při<br />
porodu díky originálně vynalezenému<br />
porodnímu vrátku a ošetření narozeného<br />
telete. Za všechno hovoří jeden údaj<br />
– ze 116 otelení masných krav a jalovic<br />
se podařilo odchovat 105 zdravých telat<br />
(91 %).<br />
Více času, práce i energie bez debat „spotřebovává“<br />
stádo dojných krav. Krmná<br />
„Jen se to střihne, ošetří, zaváže a kravka<br />
zpět do stáda křepce pomaže“<br />
Úbočí žírných pastvin svědčí i jalovičce Sněhuli. Narodila se za dramatických okolností – kdy to asi bylo<br />
10 CHOVSKOTU Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 2009<br />
<strong>2010</strong>
Zelené povyražení a přilepšení ke konzervované krmné dávce skýtají pastviny přímo vedle kravína. Ředitelka (ležící) si to umí vychutnat<br />
dávka, v létě zpestřená pastvou, je jednoduchá.<br />
Základem krmné dávky jsou travní,<br />
jetelotravní a jetelové senáže, siláž<br />
GPS a triticale, podávané zvířatům ve<br />
směsné krmné dávce TMR. Seno je podáváno<br />
ad libidum volně na žlab. Z minerálních<br />
doplňků dostávají zvířata mletý<br />
vápenec, detamin GA a minerální lizy.<br />
Velký skok v užitkovosti<br />
Stádo je rozděleno na čtyři skupiny –<br />
krávy na sucho, krávy před otelením,<br />
produkční skupina a 2. fáze laktace.<br />
Užitkovost vzrostla z 6 089 kgM v roce<br />
2007/08 až na současných 6 712 kg. Plemenná<br />
skladba dojné populace je pestrá,<br />
od 10leté straky se dostaneme až na<br />
prvotelku se 100% podílem holštýnské<br />
krve. Nicméně holštýnské prvotelky za<br />
svou vyšší produkci „platí“ stavem kondice,<br />
která je v prvních 100 dnech laktace<br />
opravdu nízká. Z toho důvodu se poslední<br />
dva roky provádělo přilití krve<br />
českého strakatého plemene býky<br />
UF-094 Bonsai, MOR-117 Buss a TAR-040<br />
Zoom. Cílem bylo a je vytvořit užitkový<br />
typ krav, který „netrpí přehnaným mléčným<br />
typem“ a bude schopen při pevném<br />
zdraví v ekologických podmínkách dávat<br />
vysokou mléčnou produkci. V současnosti<br />
jsou plemenice s vyšším podílem<br />
plemene C připouštěny také red<br />
holštýnskými býky RED-455 Latinlover<br />
a RED-542 Fidelity, protože výsledným<br />
užitkovým typem má být dojná kráva<br />
a ne kombinovaný typ s výrazným osvalením.<br />
Hlavní prioritou ale zůstává vysoká<br />
plemenná odolnost stáda vůči vnějšímu<br />
prostředí, především v závislosti na<br />
výživě, která je v ekologickém chovu<br />
málokdy schopna splňovat požadavky<br />
chovaných zvířat vzhledem k produkci.<br />
Péče o paznehty<br />
Nic dobrého, a chov krav není výjimkou,<br />
se neděje jen tak samo, takže známé<br />
„chercher la femme“ – za vším hledej<br />
ženu, poopravím na „za vším hledej nápad<br />
zootechnika Jury Slavíka“. Z toho<br />
všeho dobrého, co v chovu skotu bylo<br />
a je zvířatům na Kružberku činěno, chci<br />
nejvíce vyzvednout práci zootechnika<br />
v oblasti, o které všichni velmi dobře<br />
vědí, ale leckde se pro ni pohříchu málo<br />
dělá, a to je péče o paznehty. Skvělá evidence,<br />
včasná diagnostika a perfektní<br />
osobní provedení vystrouhání paznehtů<br />
jsou základními kameny pro výtečný<br />
stav končetin. Netřeba psát, že podle potřeby<br />
a závažnosti defektu se některá<br />
kráva na převazy dostane do klece i 7x za<br />
14 dní, dokud vše není skutečně řádně<br />
zhojené. Díky tomu je chodivost zvířat<br />
velice dobrá a kulhavost ve stádě nepřesahuje<br />
5 % ze stavu zvířat. Čiperné plemenice<br />
prosté všech nemocí se odměňují<br />
vysokou dojivostí, dobrým zabřezáváním<br />
a kvalitním mlékem. Aktuálně se<br />
dojí na krávu a den 21,5 kg mléka o tučnosti<br />
4,05 % a bílkovině 3,30 % při<br />
95 000 somatických buněk a 8 000 CPM.<br />
Výsledky reprodukce za rok 2009 jsou<br />
následující: březost po 1. inseminaci:<br />
krávy 43,4 %, jalovice 69,3 %; int. 65,2<br />
dní; mezidobí 393 dní a SP 112,7 dní (za<br />
první 2 měsíce roku <strong>2010</strong> činí 89,2 dní).<br />
V jednoduchosti je síla<br />
Určitě lze vědecky bádat a oprávněně<br />
„spekulovat“ nad komplikovaností všech<br />
vstupních faktorů do chovu dojných<br />
krav, ale v Kružberku zvolili „návrat ke<br />
kořenům“ a vsadili na nejvyšší prioritu<br />
(v EKO chovu naprosto nezbytnou), zdraví<br />
zvířat. Vystříhají se všeho, co nedělá<br />
dobře jejich svěřenkyním. Dosáhnout<br />
zdravého stáda, to spatřuje zootechnik<br />
jako jediné možné díky výrobě kvalitního<br />
objemného krmiva (v minulosti se<br />
senážovalo i 20 dní, v současnosti trvalo<br />
udělání jámy 5 dní). Z dlouhodobé praxe<br />
zootechnik seznal, že dokonalé ošetření<br />
paznehtů je naprostou nezbytností.<br />
O špičkové péči svědčí i to, že žádné zvíře<br />
neodešlo na nutnou porážku z důvodu<br />
defektu končetin. V evidenci strouhaných<br />
a léčených krav, rychlosti zákroku<br />
od nahlášení problému, kvalitě provedení<br />
a následné kontrole či převazu snad<br />
už nelze nic vylepšit. Každá kráva minimálně<br />
2x ročně projde strouhací klecí<br />
(ta je stabilně v kotci vedle produkčních<br />
skupin a porodního kotce) a při nutnosti<br />
ošetření paznehtu (ojediněle i nutné amputaci<br />
jednoho prstu) může klecí projít<br />
i 10x ročně. Smyslem není četnost pobytu<br />
krávy v kleci, ale její zdravé končetiny.<br />
Pak krok co krok dojnice „špacírují“<br />
ke krmnému žlabu, k dojírně, v říji<br />
i družka k družce.<br />
Alfa i omega v každém chovu dojných<br />
krav je dostatečně známá, jen je třeba<br />
mít stále na paměti písmeno z abecedy,<br />
které značí zdraví, zdraví a zase zdraví.<br />
Motto zootechnika: „Je rozdíl o něčem<br />
mluvit a je rozdíl něco udělat,“ mají<br />
všichni zúčastnění kolem krav na mysli<br />
a řídí se jím. V Kružberku to pochopili<br />
a především to uvedli v realitu. l<br />
CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009 <strong>2010</strong><br />
11
ŘÍZENÍ REPRODUKCE<br />
Na co se zaměřit v chovu a šlechtění<br />
Jak na plodnost II<br />
Nízké výkupní ceny mléka nutí chovatele snižovat celkové náklady,<br />
což znamená menší částku investovanou do jedné krávy.<br />
Série článků na téma Plodnost<br />
Plodnost krav je ovlivňována mnoha faktory. Jak lze<br />
plodnost na mléčných farmách zlepšit<br />
V následující sérii článků na téma Plodnost se dozvíte,<br />
jak je plodnost ovlivňována ustájením, šlechtěním<br />
a výživou.<br />
1. část: Ustájení (červen <strong>2010</strong>)<br />
2. část: Šlechtění (červenec <strong>2010</strong>)<br />
3. část: Výživa a krmení (říjen <strong>2010</strong>)<br />
tomto článku se zaměříme na možnosti<br />
řízení plodnosti, která s eko-<br />
V<br />
nomikou produkce velmi silně souvisí.<br />
Snaží-li se chovatel dosáhnout snížení<br />
nákladů na jednotku produkce, ať již je<br />
to jalovice k obnově stáda nebo kilogram<br />
nadojeného mléka, je evidentní, že bude<br />
nutné zlepšit úroveň managementu a najít<br />
skryté rezervy, aby šetření na nesprávném<br />
místě následně negativně neovlivnilo<br />
celkovou ekonomiku produkce.<br />
Dlouholetý výzkum prokázal, že v komerčních<br />
stádech je vhodnější používat<br />
umělou inseminaci, protože býci vybíraní<br />
plemenářskými společnostmi pro účely<br />
inseminace předávají svému potomstvu,<br />
tedy budoucí generaci dojnic, mnohem<br />
větší genetický pokrok, než je tomu<br />
u býků z přirozené plemenitby. Tento<br />
rozdíl se v posledních letech ještě znásobil<br />
díky zavedení genomové selekce do<br />
šlechtitelských programů.<br />
Nebojte se genomiky<br />
Vzhledem k tomu, že znaky reprodukce<br />
vykazují poměrně nízkou dědivost, je<br />
zřejmé, že bude nutné hledat možnosti<br />
zlepšení jak v oblasti genetiky, tak i na<br />
úrovni řízení reprodukce v chovu. Výzkum<br />
posunul dopředu možnost vylepšit<br />
reprodukci a selekci na znaky plodnosti,<br />
když byl v roce 2004 zmapován genom<br />
skotu. Díky přidání genomických informací<br />
k tradičnímu odhadu plemenných<br />
hodnot na základě původu rodičů spolehlivost<br />
odhadu u všech znaků vzroste,<br />
a chovatelé tak budou moci lépe posoudit,<br />
který býk se jim bude nejvíce hodit do<br />
připařovacího programu.<br />
Snaha zvýšit objem prodaného mléka znamená buď navýšit počet<br />
krav ve stádě, nebo jejich produkci.<br />
autor Marie Marková<br />
A jak se konkrétně projeví genomické informace<br />
na celkové spolehlivosti odhadu<br />
Tabulka č. 1 ukazuje míru zvýšení spolehlivosti<br />
díky využití genomických informací<br />
u několika vybraných znaků, souvisejících<br />
s reprodukcí. Spolehlivější informace<br />
mohou potom přispět ke zlepšení ekonomiky<br />
chovu. Pokud si chovatel vybere<br />
býka s dobrými výsledky u znaků plodnosti,<br />
může na úrovni stáda dosáhnout<br />
pokroku: zabřezne více plemenic, sníží se<br />
procento těžkých porodů, sníží se náklady<br />
na opakované inseminace i případnou<br />
veterinární asistenci a zvýší se zisk díky<br />
většímu počtu telat i množství nadojeného<br />
mléka.<br />
Sexování – moderní nástroj<br />
Dalším „nástrojem“ zefektivnění produkce<br />
jalovic pro obnovu stáda je inseminace<br />
sexovanými dávkami. To může znamenat<br />
až 90 % jaloviček ze všech narozených telat.<br />
Vzhledem k tomu, že oplozovací<br />
schopnost těchto ID je o něco nižší, než je<br />
tomu u dávek konvenčních, pro sexování<br />
se vybírají pouze býci s dobrou vlastní<br />
plodností. Přesto je vhodné zvážit aktuální<br />
stav reprodukčních ukazatelů v konkrétním<br />
stádě, a pokud není zabřezávání<br />
krav nadprůměrné, doporučuje se používat<br />
sexované ID spíše na jalovice. To zajistí<br />
nejen vyšší procento březosti, ale také<br />
rychlejší genetický pokrok. Při správném<br />
dodržování doporučené techniky inseminace<br />
a manipulace se sexovanými dávkami<br />
a dobrém managementu chovu není<br />
třeba se této moderní technologie obávat<br />
– až 90 % narozených jaloviček lze využít<br />
nejenom k obnově vlastního stáda, ale<br />
část také prodat jiným chovatelům a zpeněžit<br />
je tak výhodněji, než kdyby se prodávali<br />
býčci na porážku.<br />
Cílevědomé šlechtění<br />
Dojné krávy rok od roku dosahují vyšší<br />
mléčné produkce, což s sebou přináší také<br />
neustálé zhoršování parametrů reprodukce.<br />
Z toho důvodu již řada chovatelsky<br />
vyspělých zemí zapracovala plodnost do<br />
svých selekčních indexů. Např. v Nizozemsku<br />
roku 2008 došlo ke změně struktury<br />
indexu NVI, který nyní klade větší<br />
důraz právě na index plodnosti. Ten mj.<br />
zohledňuje počet nepřeběhlých plemenic<br />
v 56. dni po inseminaci a délku mezidobí<br />
(v poměru 1 : 1). Plodnost pak celkově tvoří<br />
19 % indexu NVI. Stejně tak i americký<br />
index TPI doznal v lednu <strong>2010</strong> změn,<br />
týkajících se funkčních znaků. Nová rovnice<br />
klade vyšší důraz na plodnost dcer<br />
(soubor znaků zdraví a plodnosti tvoří<br />
33 % indexu TPI); naopak význam produkce<br />
mírně klesl.<br />
Věk při prvním telení<br />
Obecným cílem chovatelů by měla být<br />
snaha, aby se jalovice určené pro obnovu<br />
stáda otelily mezi 23. a 25. měsícem. Díky<br />
tomu dosáhnou maximálních zisků<br />
v rámci normované laktace i během celoživotní<br />
produkce. Jalovice, které se otelí<br />
dříve, budou produkovat telata, mléko<br />
a tedy i finanční zisk po delší dobu oproti<br />
jalovicím, které se otelí později (a do jejichž<br />
odchovu tudíž chovatel déle investuje).<br />
Pozdější první otelení má také za následek<br />
větší počet zvířat potřebný<br />
k obnově stáda. Např. podnik s 1 000 kravami<br />
při 38% brakaci a průměrném věku<br />
prvního telení 30 měsíců by mohl snížit<br />
počet zvířat pro obnovu stáda až o 210<br />
jalovic a stále udržet stejnou velikost stáda.<br />
Vliv věku prvního otelení na počet jalovic<br />
potřebný pro obnovu stáda ukazuje<br />
tabulka č. 2. V neposlední řadě také existuje<br />
souvislost mezi věkem při 1. otelení<br />
a tělesnou kondicí – čím později se jalovice<br />
otelí, tím je větší riziko toho, že ztuční<br />
a následně bude ohrožena metabolickými<br />
problémy v okoloporodním období.<br />
12 CHOVSKOTU Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 2009<br />
<strong>2010</strong>
znak<br />
průměr<br />
rodičů<br />
genomika<br />
kombinovaný<br />
produkční život 22 19 41<br />
plodnost dcer 25 15 40<br />
snadnost telení 29 23 52<br />
Tab. 1: Spolehlivost odhadu PH vybraných<br />
znaků<br />
Je důležité správně načasovat dobu prvního<br />
zapuštění jalovic. Holštýnky obvykle<br />
dosahují pohlavní dospělosti v době, kdy<br />
se jejich tělesná hmotnost pohybuje kolem<br />
250–300 kg. V době první inseminace<br />
by měly mít cca 400 kg a 127 cm výšky<br />
a v ideálním případě by měly zabřeznout<br />
mezi 14. a 16. měsícem věku. Důležitým<br />
opatřením je pravidelné vážení a měření<br />
jalovic; pouhý odhad bývá značně nepřesný<br />
a může způsobit špatné načasování<br />
zapuštění budoucí plemenice.<br />
Tepelný stres<br />
Vzhledem k aktuálním vysokým teplotám<br />
bychom se na závěr měli zmínit ještě<br />
o jednom faktoru, který ovlivňuje plodnost<br />
krav, a tím je tepelný stres. Ten má<br />
za následek zvýšený výskyt skrytých říjí,<br />
vyšší embryonální úmrtnost, pokles produkce<br />
i příjmu potravy a případně i zdravotní<br />
problémy. Chovatelé by se měli snažit<br />
co nejvíce snížit dopad tepelného<br />
věk při prvním otelení (měs.)<br />
% brakace 24 26 28 30 32 34<br />
24 53 57 62 66 70 75<br />
26 57 62 67 72 76 81<br />
28 62 67 72 77 82 87<br />
30 66 72 77 83 88 94<br />
32 70 76 82 88 94 100<br />
34 75 81 87 94 100 106<br />
36 79 86 92 99 106 112<br />
38 84 91 98 105 111 118<br />
40 88 95 103 110 117 125<br />
Tab. 2: Vliv věku 1. otelení na počet jalovic potřebných pro obnovu stáda<br />
* Uvažovány 10% ztráty při telení; každý den zdržení nad 24 měs. věku znamená náklady<br />
1,5–3,0 USD na jalovici<br />
stresu na zvířata. Tepelné pohodě dojnic<br />
lze napomoci poskytnutím stínu, dostatku<br />
čerstvé chladné vody a využitím stropních<br />
rozprašovačů. Rovněž úprava krmné<br />
dávky může být jednou z možností, jak<br />
eliminovat negativní dopad teploty<br />
na zvířata. Podpořením správné funkce<br />
bachoru přídavkem pufrovacích činidel<br />
se dá zabránit výskytu acidózy. Velmi důležité<br />
je také zaměřit se na detekci říje –<br />
vzhledem ke sníženému vnějšímu projevu<br />
říje lze doporučit využití různých<br />
pomůcek, jako např. pedometrů nebo<br />
ocasní křídy; samotné pozorování nestačí.<br />
Při absenci viditelných projevů říje<br />
může částečně pomoci synchronizace říje<br />
věk (měs.) ž. hm. (kg) výška (cm)<br />
12 352 124<br />
14 397 127<br />
16 442 130<br />
18 476 132<br />
Tab. 3: Přibližná růstová křivka plemene<br />
holštýn (Fricke, 2003)<br />
s využitím hormonálních preparátů na<br />
bázi GnRH nebo hCG; stejně tak se dá uvažovat<br />
o embryotransferu (nejlépe čerstvými<br />
embryi).<br />
S využitím informací z www.dairyherd.com,<br />
www.uwex.edu, www.das.psu.edu<br />
Býci využívaní v umělé inseminaci předávají potomstvu větší genetický pokrok<br />
CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009 <strong>2010</strong><br />
13
ŠLECHTĚNÍ<br />
Jarní přehlídky potomstva plemenných býků<br />
Montbéliarde – ano či ne<br />
Odpověď na tuto otázku hledáme v chovech i na přehlídkách<br />
potomstva po býcích, kteří mají být využíváni jako otcové další<br />
generace býků. V dubnu pořádaly přehlídky tři plemenářské<br />
společnosti, a tak si mohli chovatelé sami udělat obrázek.<br />
autor Danuše Kolářová<br />
Šlechtitelský program <strong>CZ</strong> ČESTR představil<br />
potomstvo šesti nových zlepšovatelů,<br />
z nichž pět má v původu právě<br />
býky montbéliarde. Dewalt a Edhar mají<br />
plemenné hodnoty, které je zařazují do<br />
úrovně otců býků, a právě proto pořádalo<br />
<strong>CRV</strong> a JČCH přehlídky jejich dcer.<br />
Dewalt ET UF-121<br />
Přehlídka potomstva po Dewaltovi proběhla<br />
na okresech Svitavy, Ústí nad Orlicí<br />
a Rychnov nad Kněžnou. Dewalt pochází<br />
ze Zemědělské a.s. Koloveč z vynikající<br />
rodiny. Jeho matka má ještě další dva<br />
syny s vysokými plemennými hodnotami.<br />
Alon HEL-043 (SIC 118,2) byl také vybrán<br />
jako otec plemenných býků, druhým<br />
synem je Cario MOR-139 (SIC 111,2),<br />
jehož potomstvo má velmi dobré osvalení<br />
a krávy mají výborná vemena. Plná sestra<br />
Dewalta je vybranou matkou býků, která<br />
na první laktaci nadojila přes 11 tis. kg<br />
mléka. Dcery Dewalta jsou většího tělesného<br />
rámce s průměrným osvalením.<br />
Zádě jsou průměrné, rovné až mírně skloněné.<br />
Končetiny jsou normálně zaúhlené<br />
a mají velmi dobrá suchá hlezna. Také<br />
hodnocení vemen odpovídá plemenným<br />
hodnotám, jsou průměrných až delších<br />
předních i zadních délek, předností je postavení<br />
a rozmístění struků. Na základě<br />
přehlídky potomstva a plemenných hodnot<br />
byl býk schválen pro produkci plemenných<br />
býčků. Bohužel se nedožil výsledků<br />
prověření, a proto byl k dispozici<br />
pouze v omezeném množství. V současné<br />
době již nejsou žádné inseminační dávky<br />
k dispozici.<br />
Edhar UF-125<br />
Nejpočetnější část přehlídky se uskutečnila<br />
na Strakonicku, další dcery byly vidět<br />
na okresech Ústí nad Orlicí, Rychnov<br />
nad Kněžnou a Svitavy. Edhar pochází<br />
ze ZD Nová Ves-Víska ze špičkové rodiny<br />
matek býků. Jeho bába po Ebenovi 423<br />
dala do inseminace tři plemeníky,<br />
SAL-077 (SIC 106,0), RAD-145 (SIC 122,3)<br />
a RAD-162 (SIC 111,1). Po této zakladatelce<br />
rodiny mají dcery Edhara i krásnou<br />
plášťově červenou barvu. Velice nadějně<br />
se jeví i polobratr Edhara RAD-233 (SIC<br />
116,8) a testuje se plný bratr UF-136. Špičkovou<br />
plemenicí byla i polosestra matky<br />
Edhara po býku Randy. Velkou předností<br />
této rodiny mimo vynikající užitkovost je<br />
také dlouhověkost všech krav v rodině.<br />
Dcery Edhara jsou velice uniformní,<br />
středního tělesného rámce s průměrným<br />
osvalením. Předností jsou hloubky a šířky<br />
těla. Zádě jsou dobře utvářené, průměrných<br />
délek i šířek. Končetiny jsou suché<br />
a pevné. Předností jsou vemena, která<br />
mají velmi dobré upnutí. Přední čtvrtě<br />
jsou průměrných délek, zadní jsou dlouhé<br />
a vysoko upnuté. Velmi dobré je i postavení<br />
a rozmístění struků. Také Edhar<br />
UF-125 bude využit jako otec býků.<br />
Epocha NIC-017<br />
Velice nadějný býk pochází ze Zemědělské<br />
a.s. Koloveč. Jeho prabába byla dovezena<br />
z Francie a její dcera i vnučka, která<br />
je matkou Epochy, byly desetitisícové plemenice<br />
s výborným obsahem mléčných<br />
složek. Sedm předvedených dcer bylo<br />
středního rámce s průměrným osvalením<br />
a dojnějším užitkovým typem. Dcery<br />
měly poněkud plošší hrudníky, dobré<br />
utváření končetin i vemen. Předností je<br />
postavení a rozmístění struků.<br />
Diabola UF-122<br />
Diabola se narodil v Příkosické zem. a.s.<br />
z matky po Brokovi 841. Předvedených<br />
16 dcer mělo dobrý střední tělesný rámec,<br />
průměrné až slabší osvalení a variabilnější<br />
utváření zádí (od užších po široké).<br />
Končetiny byly většinou hrubší a více<br />
zaúhlené (3x měkčí spěnka). Vemena byla<br />
průměrných až nadprůměrných délek, ve<br />
třech případech s horším předním upnutím.<br />
Postavení struků je dobré, občas více<br />
na kraji čtvrtí.<br />
Elinor UF-126<br />
Syn UF-074 Larseau pochází ze ZD Bělčice<br />
z matky po Emagny AMT-002. Matka<br />
<strong>CZ</strong> 026969 502 – 5. laktace, o: EB-423, bába UF-125<br />
<strong>CZ</strong> 167779 952 – 1. laktace, o: UF-125<br />
14 CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009<br />
<strong>2010</strong>
Přehlídka na okrese Rychnov nad Kněžnou<br />
i bába nadojily na maximálních laktacích<br />
přes 11 tis. kg mléka a mají i vysoké<br />
PH mléčné užitkovosti. Předvedeno bylo<br />
15 dcer dobrého středního rámce s průměrným<br />
až lepším osvalením. Velmi dobré<br />
byly hloubky těla a pevná horní linie.<br />
Zádě mají průměrnou až větší šířku, vyskytují<br />
se však problémy s kostí křížovou<br />
(4x zkrácená, 2x vysazená). Končetiny<br />
jsou dobře zaúhlené, suché (pouze 1x<br />
hrubší a 2x měkčí spěnka). Vemena jsou<br />
průměrných délek, 3x horší přední upnutí,<br />
struky bez problémů.<br />
Býci Excelent a Elegán<br />
V ZD Krásná Hora se po ET (2005 o: Rumba)<br />
z vynikající matky býků po Luciánovi<br />
278 narodilo 6 jaloviček a 8 býčků. Excelent<br />
RAD-234 a Elegán RAD-235 byli na<br />
OPB Osík vybráni do inseminace a testováni<br />
na přelomu roků 2006/07. Po Excelentovi<br />
bylo předvedeno 8 dcer s velice<br />
vyrovnaným zevnějškem většího tělesného<br />
rámce s velmi dobrým osvalením.<br />
Předností jsou prostorné zádě s dobrým<br />
sklonem, končetiny jsou suché (1x hrubší),<br />
dobře zaúhlené s pevnou spěnkou.<br />
Vemena nevynikají délkou předních čtvrtí,<br />
výška zadního upnutí je průměrná.<br />
Velmi dobrá je hloubka vemen a utváření<br />
struků (1x přední dál od sebe). Po Elegánovi<br />
bylo předvedeno 10 dcer s průměrným<br />
tělesným rámcem i osvalením. Předností<br />
je hloubka hrudníků a průměrné<br />
až širší zádě. Končetiny jsou suché, mírně<br />
více zaúhlené s pevnou spěnkou. Vemena<br />
jsou průměrných až větších délek, občas<br />
bočně mírně dělená s velmi dobrým postavením<br />
a rozmístěním struků.<br />
Využití montbéliarde býků<br />
Český strakatý skot je plemeno, které je<br />
chováno pro produkci mléka i masa.<br />
Ve většině zemědělských podniků činí poměr<br />
z tržeb těchto komodit 75–80:25–20.<br />
Pro tyto podniky je také postaven šlechtitelský<br />
program <strong>CZ</strong> ČESTR, který klade<br />
velký důraz na kvalitní mléčnou užitkovost<br />
při zachování konstituční pevnosti<br />
zvířat a dobrých výkrmových schopností<br />
býků. V tomto programu rozhodně mají<br />
své místo i montbéliarde býci a záleží<br />
hlavně na výběru jednotlivých plemeníků.<br />
Z požadavků našich chovatelů vyplývají<br />
jednoznačné priority, kterými jsou<br />
zdravé krávy s vysokou produkcí mléka<br />
včetně jeho složek, bezproblémová vemena<br />
a dobré končetiny. Výsledky na domácí<br />
populaci skotu ukazují, že více než na<br />
zemi původu záleží na správném výběru<br />
býka do konkrétních podmínek chovu.<br />
Ekonomika je nekompromisní, a pokud<br />
nebudeme chovat skot pouze jako estetický<br />
doplněk krajiny, musíme šlechtit na<br />
zlepšování těch nejdůležitějších ekonomických<br />
znaků.<br />
Úkolem plemenářských firem je nabídnout<br />
takovou škálu plemeníků, aby<br />
si chovatel mohl vybrat podle svých požadavků.<br />
l<br />
Tab. 1: Plemenné hodnoty 06/<strong>2010</strong>, pořadí dle SIC<br />
registr jméno otec OM SIC DSI<br />
mlk<br />
IMU-<br />
FW<br />
R<br />
%<br />
DSI<br />
rep<br />
NIC-017 EPOCHA ET NIC-010 UF-005 137,9 135 109 79 93 116 1350 80 –0,15 –0,05 102 98 109 115 87 105 119<br />
UF-121 DEWALT ET UF-036 UF-008 133,9 137 98 82 89 112 1349 89 –0,01 –0,04 110 85 103 114 94 95 116<br />
UF-125 EDHAR UF-066 MOR-045 124,9 121 91 80 92 125 758 87 0,08 –0,04 86 112 108 88 88 123 129<br />
UF-126 ELINOR UF-074 AMT-002 116,2 115 104 82 106 102 508 88 –0,04 0,02 121 96 108 95 106 100 98<br />
RAD-235 ELEGAN ET RAD-099 LC-278 113,3 111 99 79 98 109 352 82 –0,22 0,07 97 110 94 110 115 120 102<br />
UF-122 DIABOLA UF-066 BO-841 112,8 110 99 84 119 104 351 88 –0,07 0,00 121 114 99 97 100 95 107<br />
RAD-234 EXCELENT ET RAD-099 LC-278 108,8 107 106 77 100 101 264 86 –0,21 0,01 95 113 91 113 115 120 94<br />
DSI<br />
dlh<br />
PH<br />
Mkg<br />
R<br />
%<br />
PH<br />
%T<br />
PH<br />
%B<br />
RPH<br />
vlpl<br />
RPH<br />
pldc<br />
RPH<br />
SB<br />
RPH<br />
ram<br />
RPH<br />
osv<br />
RPH<br />
kon<br />
RPH<br />
vem<br />
<strong>CZ</strong> 177608 953 – 1. laktace, o: NIC-017<br />
<strong>CZ</strong> 157289 953 – 2. laktace, o: UF-121<br />
CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009 <strong>2010</strong><br />
15
DNV Certification B.V., BELGIQUE<br />
Windschermen • Pare-vent • Windbreaks • Windschirme<br />
WE’RE<br />
LOOKING FOR<br />
DEALERS<br />
Reg.No.013QS<br />
Slow but constant aeration without draught...<br />
In other words, optimal ventilation.<br />
Industriestraat 8c • 8755 Ruiselede • Belgium • e-mail: info@vervaeke.be<br />
Phone +32 (0)51 68 97 73 • Fax +32 (0)51 68 99 92 • Mobile 0475 43 56 78<br />
WWW.VERVAEKE.BE<br />
1. řijna TÉMA: Odchov telat<br />
Termín dodání inzerce 23. září<br />
EXPO DATA spol. s r.o. Tel: +420 543 217 298<br />
16 CHOVSKOTU Č ERVENEC <strong>2010</strong>
INFO AGROPARTNER<br />
Nový produkt Lely Walkaway<br />
Pravidelná péče o paznehty v tradiční<br />
podobě má řadu nevýhod. Lely nyní<br />
uvádí na trh nový produkt, který<br />
umožňuje kontrolovanou individuální<br />
péči o paznehty formou koupele v zařízení,<br />
které se jmenuje Lely Walkaway.<br />
Je extrémně uživatelsky nenáročné,<br />
automaticky se naplní vodou a správnou<br />
koncentrací chemikálií (2 různé<br />
typy). Zařízení disponuje automatickou<br />
funkcí pro vyprázdnění a čištění.<br />
Významným prvkem instalace je ještě<br />
větší klid ve stádě dojnic. Zařízení garantuje<br />
minimální pracnost, vždy čistou<br />
koupel nohou a volný průchod,<br />
pokud se nepoužívá.<br />
Agrokomplex <strong>2010</strong><br />
Zveme Vás na výstavu Agrokomplex<br />
Nitra <strong>2010</strong> do naší expozice<br />
v pavilonu A ve dnech 19.–22. 8.<br />
<strong>2010</strong>.<br />
Představíme Vám tyto nejnovější<br />
technologie pro chov skotu:<br />
– dojicího robota Lely Astronaut<br />
A3 Next,<br />
– automatický přihrnovač krmení<br />
Lely Juno,<br />
– technologie pro odchov telat<br />
Urban,<br />
– technologie do stájí pro skot<br />
Arntjen,<br />
– čerpadla a míchadla kejdy LJM,<br />
– nerezové jímky na kejdu Stallkamp,<br />
– lehké obloukové haly od českého<br />
výrobce firmy POLAK <strong>CZ</strong>.<br />
Pozor, součástí výstavy bude opět<br />
„Veletržní anketa“. Při návštěvě<br />
našeho stánku bude mít každý<br />
český a slovenský chovatel dojnic<br />
možnost zúčastnit se ankety.<br />
Správně vyplněný anketní lístek<br />
bude součástí slosování o dvě rotační<br />
drbadla pro dojnice Lely<br />
Luna. Vylosování výherců proběhne<br />
poslední den výstavy.<br />
Instalace dojicích robotů Lely Astronaut na Slovensku<br />
Firma Agro-partner s.r.o. rozšiřuje svoje<br />
obchodní a servisní aktivity i na oblast Slovenska.<br />
Jak je všeobecně známé, vstoupil<br />
Agro-partner jako vůbec první dodavatel<br />
na český trh v roce 2003 s dojicími roboty<br />
Lely Astronaut. V současné době jich je<br />
v České republice v provozu 90 ks.<br />
V letošním roce firma nainstaluje a zprovozní<br />
prvních 7 ks dojicích robotů na 3 farmách<br />
na Slovensku. Protože dle dostupných<br />
informací není na Slovensku dosud<br />
v provozu žádný dojicí robot, i zde tento<br />
nejúspěšnější robotický systém zahájí „éru<br />
robotického dojení“.<br />
Model Lely Astronaut A3 Next je v současnosti<br />
považován za nejekonomičtější a nejspolehlivější<br />
dojicí robot na trhu. Lely je<br />
stálým leadrem světového trhu s dominantním<br />
podílem.<br />
AGRO-partner, s r. o., Květnová 506/2, 392 01 Soběslav, Tel.: +420 602 413 891, e-mail: vlastahavlik@agropartner.cz<br />
CHOVSKOTU Č ervenec <strong>2010</strong><br />
17
MANAGEMENT PRÁCE<br />
Kvalita pracovníků a jejich motivace jsou nezbytné pro úspěch podnikání<br />
Lidský faktor – výhra nebo<br />
komplikace<br />
Zemědělská prvovýroba je jednou z mnoha podnikatelských činností,<br />
kde o úspěchu či neúspěchu rozhoduje kvalita pracovníků.<br />
Některé postřehy z řešení „lidského faktoru“ vám prozradí následující<br />
řádky.<br />
autor Anna Marcinková<br />
Přestože i v zemědělství spoustu lidské<br />
práce nahradily stroje, tak se bez lidí<br />
prostě neobejdeme. Na malých rodinných<br />
farmách bývá většina činností zajišťována<br />
rodinnými příslušníky, případně<br />
jsou najímáni sezonní zaměstnanci,<br />
využívány služby specializovaných firem<br />
nebo dalších zemědělců. Větší farmy už<br />
se neobejdou bez stálých zaměstnanců<br />
a sehnat ty správné není zrovna snadnou<br />
záležitostí. Nejenže je třeba mít zaměstnance<br />
dostatečně kvalifikované, ale také<br />
patřičně motivované a zodpovědné, aby<br />
vám v provozu nenapáchali více škody<br />
než užitku.<br />
Sami nebo se zaměstnanci<br />
Varianta, kdy na farmě pracují pouze rodinní<br />
příslušníci, se mnohdy jeví jako<br />
optimální (zejména jsou-li všichni s tímto<br />
životním stylem v souladu). Zvládání<br />
každodenních úkolů je na dohodě mezi<br />
členy rodiny a motivace je v tomto případě<br />
zřejmá – čím lépe se farmě bude dařit,<br />
tím lépe se bude dařit celé rodině.<br />
Nicméně při některých činnostech si<br />
mnohde sami neporadí. Může se jednat<br />
o některé sezonní práce, kdy je potřeba<br />
zvládnout velké množství práce v krátkém<br />
časovém úseku. Tehdy mohou pomoci<br />
brigádníci, protože pořizovat si zaměstnance,<br />
pro kterého máte práci pár<br />
týdnů v roce, není tím nejlepším řešením.<br />
Musí ovšem jít o jednoduché nekvalifikované<br />
práce, které po krátkém zaškolení<br />
může vykonávat prakticky<br />
každý. Typicky jsou to různé ruční sklizňové<br />
práce, které lze nabídnout jako<br />
prázdninové brigády studentům. Ale<br />
lepším příkladem u farmy s živočišnou<br />
výrobou jsou práce související s přípravou<br />
krmiv, při kterých je třeba nákladné<br />
mechanizace, jejíž pořízení občas bývá<br />
nad finanční možnosti farmáře. Krom<br />
toho by tato nákladná technika nejspíš<br />
značnou část roku „nevydělávala“, ale<br />
přinášela starost s uskladněním a údržbou.<br />
Sice by bylo možno jí využít k „výpomoci“<br />
sousedům, ale zase je tu jiná<br />
starost – kdo ji při takové výpomoci bude<br />
obsluhovat, protože doma na farmě práce<br />
nepočká.<br />
Proto je někdy lepší využití služeb specializovaných<br />
firem. O tom, jak vybrat<br />
tu správnou firmu, by se bezesporu dal<br />
napsat samostatný článek nebo brožura.<br />
Nejdůležitějšími atributy takového rozhodování<br />
určitě budou: včasnost (agrotechnické<br />
práce je nutno provádět v patřičných<br />
lhůtách daných stavem porostů),<br />
operativnost (počasí ne vždy dovolí vyjet<br />
do polí, kdy bylo naplánováno), spolehlivost<br />
(farmář nemá čas na to, aby hlídal<br />
dalšího pracovníka brázdícího na některém<br />
ze specializovaných strojů jeho pole)<br />
a se spolehlivostí úzce související kvalita<br />
práce.<br />
Když to bez zaměstnanců nejde<br />
Pokud rodinná farma přerostla svou „optimální“<br />
velikost, nebo se jedná o zemědělský<br />
podnik, pak to bez zaměstnanců<br />
nejde. Můžete se rozhlédnout mezi absolventy<br />
zemědělských škol, na pracovních<br />
úřadech nebo v pracovních agenturách<br />
(případně se pokusit „přetáhnout“<br />
zaměstnance z jiného podniku). Sehnat<br />
„ty pravé“ lidi vskutku není jednoduchým<br />
úkolem. Práce v zemědělství právě<br />
nepatří mezi prestižní a nadprůměrně<br />
honorované činnosti – odliv pracovníků<br />
ze zemědělství v posledních dvaceti le-<br />
tech to jasně prokázal. Takže nejčastěji<br />
musíte hledat ten nejlepší možný kompromis.<br />
Kvůli „neatraktivnosti“ práce v živočišné<br />
výrobě došlo mnohde na najímání zahraničních<br />
pracovníků (nejčastěji ze<br />
zemí na východ od našich hranic), pro<br />
které je i tato práce příležitostí k výdělku,<br />
na který by doma nedosáhli, a to zejména<br />
díky bezpočtu hodin, které jsou<br />
ochotni v práci strávit. Výběr není nejjednodušší<br />
a spíše než na doporučení<br />
různých zprostředkovatelských agentur<br />
je třeba se spolehnout na vlastní úsudek.<br />
Zde se ukázala jedna zajímavá zkušenost.<br />
Nejlepšími pracovníky v živočišné<br />
výrobě bývají zpravidla ti, kteří nikdy<br />
předtím takovou práci nedělali. Pokud<br />
již byli dříve zaměstnáni v zemědělství,<br />
tak práci zpravidla umějí „po socialisticku“<br />
odšvindlovat. Ale ty, kteří s ní nemají<br />
žádné zkušenosti, nebývá zpravidla<br />
problém zaškolit, aniž by se snažili využívat<br />
zlozvyků pracovníků socialistické<br />
zemědělské velkovýroby. Pokud se podaří<br />
vyrovnat se s jazykovou bariérou, tak<br />
kyne z toho naděje na úspěch. I když jednou<br />
mi vyprávěli o ukrajinském údržbáři:<br />
„On je na práci moc dobrý, akorát<br />
z nástrojů zná jen kladivo a svářečku.<br />
Když něco někde nedrží, tak to tam namlátí<br />
kladivem, když to nedrží ani pak,<br />
tak to tam přivaří.“ Jenže na takovýto<br />
přístup není většina u nás používané<br />
techniky zvyklá. Proto musí být zcela<br />
jasné, co je úkolem pracovníka a jak<br />
jej bude plnit, a je třeba nedat velký prostor<br />
kreativitě, z níž většinou neplyne<br />
mnoho dobrého.<br />
Na druhé straně cílené využití všech<br />
schopností a dovedností zaměstnanců<br />
nebývá pro podnik špatné. To když zaměstnanci<br />
pochopí, že udělají-li některé<br />
práce na farmě vlastními silami a nebude<br />
třeba objednávat drahé služby, získají<br />
část peněz, které by jinak podnik vydal<br />
na „odborné“ práce. Jednou jsem se potkala<br />
se zootechnikem, který na mne<br />
neměl příliš mnoho času. Na otázku<br />
proč, odvětil: „Natíráme. Buď to nabarvíme<br />
sami a přivyděláme si, anebo to budeme<br />
muset objednat, bude to dražší<br />
18 CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009<br />
<strong>2010</strong>
a my z toho nebudeme mít nic. Tak<br />
nám dal předseda na vybranou. Je<br />
jasné, pro co jsme se rozhodli.“<br />
Motivace je důležitá<br />
Když máte pracovníky, kteří vědí co<br />
a jak dělat, musíte také dokázat, aby<br />
svou práci odváděli v maximální<br />
možné kvalitě. Pokud seženete zaměstnance,<br />
kteří si své práce váží,<br />
dokážou ji dělat pečlivě a jsou ochotni<br />
dělat to, co je zrovna potřeba, pak<br />
máte vyhráno.<br />
Když jsem se u některých chovatelů<br />
ptala, kolik v chovu skotu pracuje<br />
lidí, tak mi někteří nedokázali přesně<br />
odpovědět, protože dle jejich slov<br />
pracovníci z různých oddělení podniku<br />
dělají to, co je právě nutné. Motivací<br />
jim nejčastěji byla jistota pravidelné<br />
výplaty v plné výši, případně<br />
mimořádné prémie. Ano, nejlepší<br />
motivací jsou peníze. Na to, aby to<br />
bylo skutečně motivační, si nevystačíte<br />
pouze s jednotnou odměnou.<br />
I mezi dobrými pracovníky jsou ti<br />
lepší, kteří plní svěřené úkoly na maximum,<br />
a ty je vhodné odlišit od<br />
těch, co udělají jen to nejnutnější.<br />
A k tomu je potřeba mít zpracovaný<br />
systém prémií a postihů. V první<br />
řadě je třeba mít důkladně zanalyzované<br />
pracovní procesy a definované<br />
jejich „kritické body“, abyste mohli<br />
vhodně nastavit kritéria, podle kterých<br />
budete moci kontrolovat kvalitu<br />
práce zaměstnanců a na základě<br />
výsledků je odměňovat.<br />
Nesmíte zapomenout, že prémiové<br />
ukazatele musí být dosažitelné – jinak<br />
se totiž snažení o motivaci mine<br />
účinkem. Pokud totiž zaměstnanec<br />
usoudí, že nemá šanci na prémii dosáhnout,<br />
přestane se snažit a jeho<br />
práce tomu bude odpovídat.<br />
Při pouhém využívání postihů za nedosažení<br />
určitých limitů se může poměrně<br />
snadno stát, že lidé budou<br />
pracovat pouze s takovým úsilím,<br />
aby „nespadli“ pod nastavený limit,<br />
ale nějakého výrazného zlepšení se<br />
nejspíš nedočkáte.<br />
Proto je vhodné tyto dva systémy<br />
kombinovat do staré známé metody<br />
„cukru a biče“, která je velmi účinná.<br />
„Bič“ je tu hlavně proto, aby se zachovalo<br />
dodržování základních technologických<br />
procesů, ale „cukr“ musí<br />
být tou motivující složkou, která se<br />
dá měnit, podle naléhavosti a důležitosti<br />
pracovních úkolů, které před<br />
zaměstnanci stojí tak, aby pracovní<br />
proces byl co nejefektivnější. l<br />
CHOVSKOTU Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 2009 <strong>2010</strong><br />
19
TESTACE PLEMENE ČESKÉ STRAKATÉ<br />
Testace konce léta<br />
<strong>CZ</strong> ČESTR<br />
V srpnu zahajujeme testaci dvou synů po českém otci býků Amolovi,<br />
tři synové mají otce německé a dva býci otce montbéliarde.<br />
autor Danuše Kolářová<br />
Ve skupině býků, kteří budou testováni<br />
koncem léta, představujeme jako<br />
prvního Isaba BCH-104, který je posledním<br />
synem Romtella v našem šlechtitelském<br />
programu. Isabo pochází ze ZD<br />
Krásná Hora, z rodiny, v níž jsou v řadě<br />
4 generace matek býků (MB) s plemennými<br />
hodnotami (PH) mléčné užitkovosti<br />
přes +600 kg a užitkovostech kolem<br />
10 tis. kg mléka za normovanou laktaci.<br />
Zakladatelkou je MB, dcera Loma 255,<br />
na ni navázala MB po Redaktorovi 75.<br />
Tato plemenice byla využita jako dárkyně<br />
embryí a právě nejlepší dcera z ET<br />
po RAD-022 je bábou Isaba. Otec matky<br />
Waterberg přispěl ke zlepšení obsahu<br />
mléčných složek a i na české populaci<br />
potvrzuje vysoké PH s SIC 118,6. Čtyři<br />
generace MB svědčí nejen o vysoké<br />
mléčné produkci, ale i o velmi dobrém<br />
zevnějšku krav v rodokmenu Isaba (M:<br />
83-81-85-81; MM: 84-81-80-85).<br />
První dva syny Imposia, které v této skupině<br />
testujeme, jsme koupili v ZD Nová<br />
Ves-Víska a ZD Krásná Hora. Krásnohorský<br />
Instinkt RAD-354 pochází z kombinace<br />
s Morelem 51 (vynikající plodnost<br />
a dlouhověkost) a UF-022 Ingenu (vysoká<br />
mléčná užitkovost). Další předností krav<br />
v rodokmenu Instinkta je výborný zevnějšek<br />
(M: 84-81-80-84; MM: 83-80-85-<br />
80). Huba RAD-355 má v rodokmenu<br />
nejlepší krávu ze ZD Nová Ves-Víska a zakladatelku<br />
největší rodiny krav zdejšího<br />
chovu. Dcera Ebena 423 <strong>CZ</strong> 026969 502<br />
(prabába Huby) je matkou býků SAL-077<br />
(RPH kg B 112), RAD-145 (RPH kg B 133)<br />
a RAD-162 (RPH kg B 119). Od báby<br />
<strong>CZ</strong> 124188 502 MB po Randy (PH kg M<br />
+1 328, kg T +63, kg B +44) budeme testovat<br />
syna Malinta a dvě z jejích dcer<br />
jsou již vybrané MB. Polosestra báby po<br />
MOR-045 je matkou býků Edhara UF-125<br />
(vybrán jako otec býků), Exiora RAD-233<br />
a testovaného UF-136.<br />
Český otec býků<br />
Po býku Amol TAR-046 již testujeme<br />
7 synů. Hindukus TAR-077 z Nahořanské<br />
a.s. pochází z kombinace s Morelem<br />
59 (otec matky) a Honigem 76 (otec<br />
báby). MOR-059 si stále drží velmi dobré<br />
PH mléčné užitkovosti (RPH kg B 116)<br />
při téměř 13 tis. započtených laktacích,<br />
takže i od potomstva Hindukuse očekáváme<br />
vysokou mléčnou užitkovost a velmi<br />
dobrý zevnějšek. Předposledním<br />
synem Amola je Harvard TAR-078 z e<br />
ZD Krásná Hora. Výraznou předností rodokmenu<br />
tohoto býka je vysoká mléčná<br />
užitkovost, kterou potvrzují tři generace<br />
krav s normovanými laktacemi přesahujícími<br />
9 000 kg mléka. Polosestra matky<br />
po MKM-221 je dlouhověkou MB, která<br />
z dosud šesti laktací hned 2x nadojila<br />
přes 10 000 kg mléka. Polosestra Harvarda<br />
po Malintovi je nově vybranou MB<br />
s vynikajícím obsahem mléčných složek<br />
(3,92 % B). Výborný zevnějšek krav<br />
v rodině potvrzuje i hodnocení matky<br />
(80-79-84-80) a báby (88-88-80-84).<br />
Montbéliardští otcové<br />
Posledním synem Rhesuse v našem programu<br />
je Hobby UF-151 z VOD Zdislavice.<br />
Špičkové PH otce býka násobí i otec<br />
matky TAR-005. Velkou předností rodiny<br />
Hobbyho je vynikající obsah mléčných<br />
složek, větší tělesný rámec a velmi dobré<br />
osvalení. Polosestra Hobbyho po<br />
MOR-045 byla také vybrána jako MB<br />
(85-81-79-84) s velmi slušnými PH mléčné<br />
užitkovosti +505 kg M, +27 kg T a +21<br />
kg B. Naopak prvním synem se představuje<br />
Bonsai UF-094. Ingeborg UF-153<br />
symbolicky pochází právě z Bonsaiova<br />
rodiště – Zemědělské a.s. Koloveč. V rodokmenu<br />
Ingeborga se nachází na pozici<br />
prabáby MB <strong>CZ</strong> 068875 341 po býku Tartars,<br />
která byla dovezena v těle matky<br />
z Francie. U báby upozorňuji na vynikající<br />
obsah mléčných složek, který přinesl<br />
další odchovanec kolovečského chovu,<br />
HEL-012. Velmi dobré PH na české populaci<br />
krav má i otec matky AMT-014 (Ezozo<br />
x BLV) s SIC 117, indexem mléčné<br />
užitkovosti 115, FW 91, indexem plodnosti<br />
124 a dlouhověkostí 108. l<br />
20 CHOVSKOTU Č ERVENEC <strong>2010</strong>
<strong>CZ</strong> ČESTR plemenní býci nasazení do testace od srpna <strong>2010</strong><br />
O:<br />
KDM:<br />
M:<br />
ML:<br />
ø:<br />
PH:<br />
BCH-104 ISABO<br />
<strong>CZ</strong> 000610774021<br />
ROMTELL BCH-081<br />
+459 PHkgM -0,11 PH%T +12 PHkgT +0,01 PH%B +17 PHkgB<br />
135185 921<br />
2 9691 3,8 371 3,4 331<br />
2 9159 3,8 349 3,4 314<br />
+817 -0,27 +20 -0,09 +23<br />
narozen:<br />
chovatel:<br />
majitel:<br />
hodnocení:<br />
OM:<br />
MM:<br />
ML:<br />
ø :<br />
18.2.2009 plem.: C100<br />
ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s.<br />
<strong>CRV</strong><br />
86 89 84 68 85 84,2 G+<br />
př. v testu:<br />
odchylka:<br />
výška v kříži:<br />
WATERBERG HG-212<br />
119985 111<br />
2 10073 3,9 392 3,2 324<br />
2 9377 3,9 366 3,2 304<br />
1 577 g<br />
179<br />
136 cm<br />
RAD-354 INSTINKT<br />
<strong>CZ</strong> 000610715021<br />
O: IMPOSIUM RAD-277<br />
KDM: +760 PHkgM +0,42 PH%T +60 PHkgT +0,16 PH%B +38 PHkgB<br />
M:<br />
ML:<br />
ø:<br />
PH:<br />
118804 921<br />
2 10948 4,1 452 3,3 360<br />
3 10371 3,8 398 3,3 342<br />
+634 -0,28 +11 -0,18 +13<br />
narozen:<br />
chovatel:<br />
majitel:<br />
hodnocení:<br />
OM:<br />
MM:<br />
ML:<br />
ø :<br />
1.1.2009 plem.: C100<br />
ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s.<br />
<strong>CRV</strong><br />
87 85 85 70 84 86,0 G+<br />
př. v testu:<br />
odchylka:<br />
výška v kříži:<br />
MORELO 051 MOR-051<br />
132141 111<br />
1 7706 4,2 321 3,4 262<br />
1 7706 4,2 321 3,1 262<br />
1 432 g<br />
+48<br />
129 cm<br />
RAD-355 HUBA<br />
<strong>CZ</strong> 000656680061<br />
O: IMPOSIUM RAD-277<br />
KDM: +760 PHkgM +0,42 PH%T +60 PHkgT +0,16 PH%B +38 PHkgB<br />
M:<br />
ML:<br />
ø:<br />
PH:<br />
223743 961<br />
2 9495 3,3 316 3,3 313<br />
2 8536 3,4 293 3,3 284<br />
+790 -0,19 +25 -0,10 +22<br />
narozen:<br />
chovatel:<br />
majitel:<br />
hodnocení:<br />
OM:<br />
MM:<br />
ML:<br />
ø :<br />
28.11.2008 plem.: C100<br />
ZD Nová Ves-Víska<br />
<strong>CRV</strong><br />
87 86 86 77 84 85,0 VG<br />
př. v testu:<br />
odchylka:<br />
výška v kříži:<br />
DIONIS BA-097<br />
124188 502<br />
2 11216 3,6 403 3,5 387<br />
4 10545 3,7 392 3,4 354<br />
1 299 g<br />
-85<br />
129 cm<br />
TAR-077 HINDUKUS<br />
<strong>CZ</strong> 000565694052<br />
5.12.2008 plem.: C100<br />
Nahořanská a.s.<br />
<strong>CRV</strong><br />
85 83 84 86 78 83,0 G+<br />
O: AMOL TAR-046<br />
KDM: +1025 PHkgM +0,23 PH%T +60 PHkgT +0,08 PH%B +39 PHkgB SIC 140<br />
M:<br />
ML:<br />
ø:<br />
PH:<br />
004750 952<br />
4 10435 3,5 370 3,3 347<br />
4 9293 3,5 326 3,4 313<br />
+723 -0,16 +23 -0,10 +20<br />
narozen:<br />
chovatel:<br />
majitel:<br />
hodnocení:<br />
OM:<br />
MM:<br />
ML:<br />
ø :<br />
př. v testu:<br />
odchylka:<br />
výška v kříži:<br />
MORELO 059 MOR-059<br />
118228 505<br />
3 9485 4,1 386 3,4 325<br />
6 7704 4,2 325 3,5 273<br />
1 286 g<br />
-98<br />
137 cm<br />
TAR-078 HARVARD<br />
<strong>CZ</strong> 000592538021<br />
26.11.2008 plem.: C83R<br />
ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s.<br />
<strong>CRV</strong><br />
82 83 85 84 83 83,0 G+<br />
O: AMOL TAR-046<br />
KDM: +1025 PHkgM +0,23 PH%T +60 PHkgT +0,08 PH%B +39 PHkgB SIC 140<br />
M:<br />
ML:<br />
ø:<br />
PH:<br />
019008 921<br />
4 10134 3,8 380 3,6 367<br />
4 9201 3,7 343 3,5 318<br />
+594 -0,27 +10 -0,06 +18<br />
narozen:<br />
chovatel:<br />
majitel:<br />
hodnocení:<br />
OM:<br />
MM:<br />
ML:<br />
ø :<br />
př. v testu:<br />
odchylka:<br />
výška v kříži:<br />
REDEZ 300 REZ-300<br />
119521 111<br />
3 9334 3,8 357 3,1 287<br />
3 8391 3,9 328 3,3 273<br />
1 438 g<br />
+54<br />
137 cm<br />
UF-151 HOBBY<br />
<strong>CZ</strong> 000600196021<br />
O: RHESUS UF-131<br />
KDM: +899 PHkgM +0,29 PH%T +57 PHkgT +0,00 PH%B +31 PHkgB<br />
M:<br />
ML:<br />
ø:<br />
PH:<br />
125375 101<br />
2 8794 4,4 387 3,9 345<br />
4 7745 4,4 341 3,7 286<br />
+543 +0,14 +35 +0,08 +23<br />
narozen:<br />
chovatel:<br />
majitel:<br />
hodnocení:<br />
OM:<br />
MM:<br />
ML:<br />
ø :<br />
25.9.2008 plem.: C100<br />
VOD Zdislavice<br />
<strong>CRV</strong><br />
81 79 80 77 78 79,0 G<br />
př. v testu:<br />
odchylka:<br />
výška v kříži:<br />
TARTARS 005 TAR-005<br />
112695 101<br />
1 7313 4,6 338 3,9 283<br />
3 7438 4,5 332 3,5 264<br />
1 379 g<br />
-22<br />
138 cm<br />
UF-153 INGEBORG<br />
<strong>CZ</strong> 000606638032<br />
8.3.2009 plem.: CI100<br />
Zem. a.s. Koloveč<br />
Jihočeský chovatel a.s. České Budějovice<br />
86 85 85 84 83 84,8 G+<br />
O: BONSAI UF-094<br />
KDM: +766 PHkgM +0,13 PH%T +42 PHkgT +0,12 PH%B +32 PHkgB SIC 127<br />
M:<br />
ML:<br />
ø:<br />
PH:<br />
124717 301<br />
5 10055 3,7 374 3,8 381<br />
5 9520 3,6 345 3,6 345<br />
+706 -0,02 +32 +0,24 +38<br />
narozen:<br />
chovatel:<br />
majitel:<br />
hodnocení:<br />
OM:<br />
MM:<br />
ML:<br />
ø :<br />
př. v testu:<br />
odchylka:<br />
výška v kříži:<br />
AIMANT 014 AMT-014<br />
000987 361<br />
2 8232 4,6 376 4,1 339<br />
3 7102 4,7 333 4,0 282<br />
1 567 g<br />
+169<br />
135 cm<br />
CHOVSKOTU Č ERVENEC <strong>2010</strong><br />
21
MANAGEMENT CHOVU<br />
Menší počet komponent snižuje riziko chyby<br />
Používání TMR směsí znamená úsporu nákladů<br />
Výživa dojnic s úsporou<br />
Neustále diskutovaná otázka shody teoretické krmné dávky<br />
s reálnou TMR na žlabu má více aspektů. Tento proces může<br />
podstatně ovlivnit volba techniky krmení v souladu s požadovanou<br />
ekonomikou výroby mléka.<br />
autor Ing. Eduard Hanina<br />
Systémy výživy, respektive technika<br />
krmení na jednotlivých farmách<br />
může mít více podob. Dnes už asi nikdo<br />
nepochybuje o výhodách systému směsné<br />
krmné dávky „TMR“, který je aplikován<br />
krmnými vozy různých konstrukcí.<br />
Jeho výběr je odvozen od konkrétních<br />
podmínek každého chovu. Z pohledu<br />
vlastního krmení to jsou technické prostředky<br />
použité k odebírání, manipulaci<br />
a dávkování objemných krmiv a dalších<br />
komponent, podobně také skladové kapacity<br />
a jejich technické parametry.<br />
Nejdůležitějším parametrem krmného<br />
vozu je jeho schopnost aplikovat jednotlivé<br />
krmné dávky s maximální možnou<br />
přesností pro každou skupinu zvířat.<br />
Prioritou je manipulovatelnost objemnými<br />
krmivy a dobré zamíchání dalších<br />
složek krmné dávky. K tomu je nutný<br />
spolehlivý systém vážení a evidence jednotlivých<br />
komponent.<br />
Správný management<br />
Z praktického hlediska je nutná snadná<br />
kontrola všech procesů na farmě. Vždyť<br />
se jedná o Vaše peníze, které mohou být<br />
„prokrmovány“ nedůsledností a nespolehlivostí<br />
jednotlivých pracovníků<br />
a techniky. To přináší značné výkyvy jak<br />
v celkovém množství, tak v obsahu složek<br />
dodávaného mléka. Známé pravidlo<br />
„Co se nedá změřit, nelze ani zkontrolovat,“<br />
platí u krmení dvojnásob.<br />
Time management, to není jen „moderní<br />
anglický termín“. Je to především každodenní<br />
nutnost maximálního využití<br />
pracovního času. V dnešních těžkých<br />
podmínkách, kdy dochází k redukci počtu<br />
zaměstnanců na všech úrovních, je<br />
nezbytné řešit organizaci tohoto času<br />
více, než kdy jindy.<br />
Stále více chovatelů se snaží svoje zaměstnance<br />
využít pro více pracovních<br />
operací. Dnes už jen málokdo zaměstnává<br />
„krmiče“, kteří pouze jezdí s krmnými<br />
vozy. Pokud tedy chceme organizačně<br />
lépe využít jednotlivé pracovníky, je<br />
dobré sledovat čas, který je nutný k naložení,<br />
zamíchání a vykládce každého<br />
krmného vozu, jejichž požadovaná kapacita<br />
je dána rozmezím množství krmiva<br />
pro největší a nejmenší krmenou skupinu<br />
(zpravidla střed laktace vs. příprava<br />
na porod). Jedním ze způsobů úspory<br />
jsou samonakládací vozy s různým ty-<br />
22 CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009<br />
<strong>2010</strong>
pem řezacích nástrojů, kde není potřeba<br />
další nakladač a obsluha.<br />
Bezesporu značnou úsporu času představuje<br />
omezení komponent, které se do<br />
každé krmné dávky navažují. Mnozí chovatelé<br />
jsou přesvědčeni, že skladovat<br />
a následně navažovat každou komponentu<br />
samostatně je nejekonomičtější<br />
varianta řízení výživy. Dnes tak není<br />
problém vidět rozpis krmné dávky s 15<br />
i více komponentami.<br />
Snížení rizik<br />
Pokud máme na farmě několik krmných<br />
dávek (obvykle 3 produkční, 1 pro zasušené<br />
a 1 pro přípravu na porod) a pro větší<br />
skupiny je potřeba naložit dva vozy,<br />
potom je kritických míst pro vznik chyb<br />
opravdu mnoho. V praxi při 6 krmných<br />
vozech s průměrně 12 komponentami<br />
v jedné dávce a krmení 2x denně tak má<br />
krmič a technika 144 příležitostí k chybě.<br />
Pokud budeme mít jen 6 komponent,<br />
pak se toto riziko sníží na 72. To již určitě<br />
stojí za zvážení! Další výhodou menšího<br />
počtu komponent je značné zkrácení<br />
času potřebného k míchání, tím i zkrácení<br />
celkové doby krmení a lepší využití<br />
pracovního času zaměstnance. Při zjednodušení<br />
celého systému nemá ani zootechnik<br />
– manažer tolik starostí s objednáváním,<br />
nákupem, organizováním<br />
skladů a sledováním trhu s komoditami.<br />
Několik kladů a záporů různých systémů<br />
krmení je uvedeno v tabulce 1.<br />
krmení s použitím koncentrátů / směsí TMR<br />
Vybalancovaná krmná dávka<br />
Mnozí namítnou, že krmit směs znamená<br />
nevyužít vlastního obilí, respektive<br />
být odkázán na „diktované ceny“ obilovin<br />
ze strany výrobců těchto směsí.<br />
Vhodnou alternativou jsou ovšem koncentrovanější<br />
směsi jako systémový doplněk<br />
k objemným krmivům a vlastnímu<br />
obilí (šroty, CCM apod.). Taková směs<br />
s podílem základních živin i bypassových<br />
doplňků představuje jistotu a stabilitu<br />
denní dávky. Pro vyřešení otázky fázové<br />
výživy a šetření drahých aditiv lze kupovat<br />
kombinaci dvou směsí (s obsahem<br />
a bez obsahu bypassových doplňků).<br />
I kdyby měl chovatel investovat do pořízení<br />
sila, konečný efekt ve zjednodušení,<br />
úspoře a možnosti jiného využití skladovacích<br />
kapacit se rozhodně zaplatí.<br />
U certifikovaných výrobců s důslednou<br />
kontrolou vstupních surovin, výrobního<br />
procesu i expedice si dnes už nikdo asi<br />
nedovolí pochybovat o garancích kvality<br />
vyráběných krmiv. Kvalita skladů i vysoká<br />
obrátkovost všech surovin zase zajišťuje<br />
zpracování surovin ve stálé kvalitě,<br />
bez nežádoucích příměsí a napadení<br />
škůdci či plísněmi. Strukturovaná krmná<br />
dávka s vybalancovanou směsí může<br />
obsahovat i více jak 20 surovin při větší<br />
jistotě dávkování. To přináší širší možnosti<br />
kombinací surovin ve finální krmné<br />
dávce.<br />
mnohokomponentní systém krmení<br />
menší opotřebení techniky<br />
častější poruchy a vyšší amortizace<br />
nižší spotřeba PHM<br />
vysoké zatížení prostředí<br />
jasná kontrola kvality surovin<br />
nutnost kontroly všech dodávek<br />
bezpečnost skladování<br />
náročné sledování zásob<br />
širší možnosti použitých surovin<br />
omezení skladovací kapacitou<br />
konstantní krmná dávka<br />
riziko technických i lidských chyb<br />
rychlejší úprava výživy<br />
komplikované programování dávek<br />
jistota promíchání ve voze<br />
složitá kontrola<br />
kratší čas na míchání<br />
riziko snížení efektivní vlákniny<br />
víceúčelová využitelnost pracovníků<br />
horší využití pracovní doby<br />
1–2 dodavatelé (faktury) více (8–) dodavatelů (faktur)<br />
jednoduchá kontrola zásob<br />
složitá komunikace s dodavateli<br />
Tab. 1: Klady a zápory různého množství komponent v krmné dávce<br />
reálná krmná dávka (střed laktace) Kč/q A (kg) B (kg)<br />
vojtěšková siláž 85 13 12<br />
kukuřičná siláž 85 13 16<br />
pšeničná sláma 100 1<br />
seno 115 1 1<br />
řepné řízky 20 7 9<br />
melasa 450 0,5<br />
sojový extrahovaný šrot 950 2,5<br />
řepkový extrahovaný šrot 460 1,5<br />
chráněný tuk 1650 0,3<br />
pšenice 250 1,8 2,5<br />
ječmen 250 1,7<br />
kukuřice 300 1<br />
minerální doplněk 1600 0,18<br />
sůl 350 0,08<br />
vápenec 200 0,05<br />
vybalancovaná TMR směs 570 6,5<br />
obsah živin v krmné dávce<br />
sušina kg 21,1 21,1<br />
sušina objemných krmiv kg 11,3 11,2<br />
synchronizovaný stravitelný protein SDVE 93 93<br />
NEL v sušině MJ 6,9 6,9<br />
počet komponent n 15 6<br />
cena KD na den Kč 78,51 70,05<br />
Tab. 2: Srovnání produkční krmné dávky<br />
Finanční efekt<br />
Finanční hlediska různého množství použitých<br />
komponent jsou minimálně dvě.<br />
Vnitropodnikově je to množství „pozastavených<br />
peněz“ ve skladových zásobách,<br />
jakož i množství faktur a nepřehlednost<br />
toku peněz. Druhým významným<br />
hlediskem je vyjednávací síla<br />
komerčního výrobce krmiv a stabilita<br />
kontraktů pro vstupní suroviny. Výrobce<br />
směsí tak může převzít odpovědnost<br />
za zamíchání mnoha komponent, navíc<br />
není omezen jen na několik málo surovin.<br />
Finální krmná dávka tak může být<br />
i 25komponentní s tím, že na farmáře<br />
zůstane zamíchat jen 4–6 vstupních surovin/směsí.<br />
Každého zajímá výsledný finanční efekt.<br />
Při využití detailních znalostí surovin<br />
a jejich kombinací lze uspořit i s komerční<br />
směsí. Nejběžněji používané extrahované<br />
šroty a výlisky mají mnoho dalších<br />
produktových variant, které jsou pro farmáře<br />
logisticky, či z jiných důvodů nedostupné.<br />
Ve vhodné kombinaci však přináší<br />
přímý finanční efekt jako levnější<br />
zdroje živin. Konečným přínosem pak<br />
může být dosažení vyšší produkce se<br />
zdravějším bachorem. Srovnání produkční<br />
krmné dávky s větším počtem<br />
komponent (A) a TMR směsi (B) najdete<br />
v tabulce 2. l<br />
CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009 <strong>2010</strong><br />
23
www.joskin.com<br />
www.joskin.com<br />
Máme to, co potřebujete...<br />
NOVINKA<br />
zemědělské návěsy<br />
kejdové cisterny<br />
Silážní návěs Silo-SPACE<br />
přepravníky zvířat Betimax<br />
Provzdušňovač travních<br />
porostů Scariflex<br />
Moreau Agri, spol. s r.o.<br />
Huštěnovice 370, 687 03 Huštěnovice<br />
GSM brána: +420 724 041 340<br />
tel: 572 586 032-4 - fax: 572 586 016<br />
e-mail: moreau.agri@moreauagri.cz<br />
www.moreauagri.cz<br />
Jindřichův Hradec tel: 602 501 901<br />
Nová Včelnice tel: 602 501 901<br />
Mladá Boleslav tel: 602 580 822<br />
Nové Město na Moravě tel: 602 525 994<br />
Havlíčkův Brod tel: 724 105 815<br />
Choceň tel: 602 580 823<br />
Opava tel: 602 526 924<br />
Vsetín tel: 603 510 631<br />
České Budějovice tel: 602 615 085<br />
Blansko tel: 602 318 364<br />
Česká republika<br />
Znojmo tel: 602 552 504<br />
Chrudim tel: 608 960 229<br />
Praha tel: 724 035 633<br />
Týn nad Vltavou tel: 602 115 949<br />
Třebíč tel: 602 502 741<br />
Roudnice nad Labem tel: 602 141 545<br />
Jičín tel: 602 704 435<br />
Klatovy tel: 724 587 395<br />
Plzeň-sever tel: 602 767 116<br />
Ostrava tel: 724 273 564<br />
Uherské Hradiště tel: 724 588 364<br />
Klatovy tel: 606 611 549<br />
Louny tel: 602 210 283<br />
Šumperk tel: 724 723 473<br />
Velim tel: 602 512 596<br />
Jihlava tel: 724 537 309<br />
Slovenská republika<br />
Madunice tel: +421 337 435 727-8<br />
Trenčín tel: +421 903 723 699<br />
Želizovce tel: +421 903 719 710<br />
Krupina tel: +421 903 723 697<br />
Piešťany tel: +421 905 577 816<br />
Žilina tel: +421 911 454 604<br />
Rožňava tel: +421 911 220 855<br />
Trnava tel: +421 903 713 328<br />
AGRiFLEX matrace pro krávy<br />
Greenstall<br />
• Kóje jsou ke zvířatům šetrné<br />
• Flexibilní syntetická trubice<br />
• Žádné škody na kravách<br />
• Přizpůsobitelná výška a délka<br />
• Jediné matrace s latexovým vnitřkem (výplní)<br />
• Pouze latex zaručuje dlouhotrvající elasticitu a komfort<br />
• Latexové matrace vychází jako nejlepší v nezávislých DLG srovnávacích testech<br />
• Latexové matrace jsou velmi odolné a spolehlivé<br />
• Vaše krávy se budou cítit lépe a budou žít déle<br />
Více informací:<br />
Brisket board<br />
• Pohodiná hrudní op rka<br />
• Vice komfortu a istoty pro Vaše krávy<br />
pro více informací kontaktujte distributory<br />
Tel. +31 529 455 320 • Fax: +31 529 455 315 • E-mail: info@agriprom.nl • www.agriprom.nl<br />
24 CHOVSKOTU Č ervenec <strong>2010</strong>
Info <strong>CRV</strong> Czech Republic<br />
Vyhodnocení akce „Čtyřkolka“<br />
Během výstavy v Kralovicích dne 24. 6.<br />
<strong>2010</strong> byla ukončena prodejní akce<br />
„Čtyřkolka“ na sexované inseminační<br />
dávky SiryX, která probíhala od začátku<br />
měsíce března. Nejpřesnější tip měli<br />
a šťastnými výherci čtyřkolky se stali<br />
zástupci zemědělského podniku ZEAS<br />
Puclice a.s. Cenu si převzali hlavní zootechnička<br />
Věra Felixová a reprodukční<br />
technik Václav Jícha.<br />
ZEAS Puclice pod vedením předsedy<br />
Ing. Jana Šambergera chová mj. 750<br />
dojných krav plemene H a R. V podniku<br />
využívají sexované inseminační<br />
dávky již dlouhou dobu a mají s nimi<br />
výborné zkušenosti. Březost po sexovaných<br />
dávkách u jalovic se pohybuje<br />
mezi 50 a 60 %. V podniku se po sexovaných<br />
ID narodilo již více než 100 telat<br />
a poměr pohlaví odpovídá téměř<br />
přesně udávaným 90 % ve prospěch jaloviček.<br />
I to umožňuje podniku prodávat<br />
přebytek jalovic. Václav Jícha vysvětluje:<br />
„Nejdůležitější jsou vynikající<br />
projevy říje. Zkoušeli jsme použít sexované<br />
dávky i na krávy, ačkoliv se to nedoporučuje.<br />
Ovšem v případě výrazných<br />
projevů říje jsme dosáhli dobrých<br />
výsledků i u krav“.<br />
Podnik odebírá veškeré sexované ID od<br />
společnosti <strong>CRV</strong>. V minulosti využívali<br />
SiryX dávky býků Canvas a Kirkland,<br />
v prodejní akci se rozhodli pro býky<br />
Yank a Plugy. Vzhledem k dobrým výsledkům<br />
budou sexované dávky i nadále<br />
používat.<br />
Gratulujeme společnosti ZEAS Puclice<br />
k výhře a přejeme mnoho dalších úspěchů,<br />
a to nejen v oblasti používání sexovaných<br />
inseminačních dávek!<br />
SireMatch v novém<br />
Mnozí již o něm slyšeli. Někteří<br />
jeho služeb využívají. Zpracování<br />
připařovacích plánů programem<br />
SireMatch nabízí <strong>CRV</strong> Czech<br />
Republic již třetím rokem. Nyní<br />
připravujeme spuštění zcela nové<br />
verze. Co nový SireMatch přinese<br />
Nový SireMatch pracuje<br />
s plemennými hodnotami jednotlivých<br />
zvířat a s původy tak, aby<br />
potomstvo splnilo požadavky<br />
nastavené ve Vašem šlechtitelském<br />
cíli. Ohlídá zvolenou hranici<br />
koeficientu příbuznosti a rizika<br />
výskytu genetických vad a také<br />
pracuje se ziskovými funkcemi…<br />
Ale čím se tedy liší od toho starého<br />
Např. dostupností přes webové<br />
rozhraní nebo třemi uživatelskými<br />
úrovněmi – GO, SELECT<br />
a PRO, které se od sebe liší daty,<br />
která jsou pro zpracování připařovacího<br />
plánu potřeba. Nový<br />
SireMatch také dokáže ohlídat<br />
vhodnost býka na jalovice nebo<br />
vybrat vhodné plemenice pro<br />
sexované dávky, a to i když<br />
máte jalovice, prvotelky a krávy<br />
v jedné skupině. Může Vám pomoci<br />
i v převodném či užitkovém<br />
křížení.<br />
Inu, pro každý šlechtitelský cíl,<br />
pro každé plemeno a pro každou<br />
krávu SireMatch najde to nejlepší<br />
objektivní řešení.<br />
<strong>CRV</strong> získala společnost BOS Trading v Austrálii<br />
<strong>CRV</strong>, mezinárodní organizace pro zušlechťování<br />
skotu, získala 100% podíl<br />
ve společnosti BOS Trading Australia.<br />
Touto akvizicí se ještě více posílí pozice<br />
<strong>CRV</strong> v oblasti Oceánie. <strong>CRV</strong> je partnerem<br />
BOS Trading od roku 2003. Společně<br />
se spoluvlastníkem, firmou CRI,<br />
a zástupcem společnosti BOS Trading<br />
Peterem van Elzakkerem dosáhla <strong>CRV</strong><br />
dohodu o akvizici všech akcií. Podle<br />
manažera Petera van Elzakkerera je<br />
tato událost logickým krokem pro další<br />
vývoj BOS Trading. „Nyní budeme moci<br />
efektivněji využívat celosvětových zdrojů,<br />
které má <strong>CRV</strong> k dispozici. Jelikož<br />
je <strong>CRV</strong> jednou z vedoucích společností<br />
ve využívání genomiky, bude nyní BOS<br />
Trading moci poskytnout australským<br />
chovatelům přístup ke genomickým<br />
býkům z Evropy, Nového Zélandu i Severní<br />
Ameriky.“<br />
Akvizice BOS Trading velmi dobře koresponduje<br />
se strategií <strong>CRV</strong>, kterou je mezinárodní<br />
růst. BOS Trading bude profitovat<br />
z možnosti využívat širokého<br />
spektra dojných i masných plemen,<br />
které <strong>CRV</strong> nabízí. Zároveň bude moci<br />
pokračovat ve spolupráci se společnostmi<br />
CRI a Viking Genetics. Jak uvádí Peter<br />
van Elzakker: „Umožňuje nám to<br />
přístup k možná jednomu z nejucelenějších<br />
a nejlepších šlechtitelských<br />
programů skotu na světě.“<br />
Společnost BOS Trading se stane součástí<br />
obchodní jednotky Oceánie, která<br />
již zahrnuje <strong>CRV</strong> AmBreed, druhou největší<br />
plemenářskou společnost na Novém<br />
Zélandu. Realizace této spolupráce<br />
umožňuje čerpat více genetického materiálu<br />
pro šlechtění skotu z Nového<br />
Zélandu a naopak. <strong>CRV</strong> z pozice jednoho<br />
z vedoucích hráčů na trhu světového<br />
šlechtění skotu bude přínosem pro<br />
australské chovatele a společnost BOS<br />
Trading se těší na tuto příležitost.<br />
CHOVSKOTU Č ervenec <strong>2010</strong><br />
25
MANAGEMENT DOJENÍ<br />
Správný management získávání mléka je důležitý<br />
Úspěšné dojení<br />
s robotem<br />
Jak funguje a vypadá řízení vysoce produktivního chovu s roboty<br />
a co podmiňuje jejich úspěch Výzkum provedli pracovníci firmy<br />
Lely, hlavními kritickými faktory byl management, prevence<br />
a uplatnění tzv. PMR (Partially Mix Ration) systému výživy.<br />
autor Florus Pellikaan<br />
nizozemských statistikách o pro-<br />
„V dukci mléka z let 2008–09 byly<br />
v celkovém pořadí umístěny nápadně<br />
vysoko podniky s dojicími roboty. Tyto<br />
výsledky, ale i dotazy poradců z praxe<br />
nám vnukly myšlenku pokusit se zjistit,<br />
co mají tyto podniky společného ve své<br />
práci,“ říká Cees Jan Hollander, který<br />
stejně jako Fokker Wilma pracuje v oddělení<br />
pro podporu faremního managementu<br />
u Lely.<br />
„Při hledání kritických faktorů pro<br />
úspěch u dojicích robotů jsme získávali<br />
a posuzovali informace ze 125 vysoce<br />
produktivních podniků s dojicími roboty<br />
Lely a jejich provozu,“ říká Fokker.<br />
Z těchto pak již 96 bylo navštíveno a dotazováno<br />
třemi studenty z Christian Agricultural<br />
College v Drontenu.<br />
Tyto podniky měly roční průměr dojivosti<br />
10 038 kg mléka se 4,30 % tuku<br />
a 3,49 % bílkovin. Studenti vyplňovali<br />
s chovateli předem připravený dotazník<br />
s indikátory stavu, ale zaznamenávali<br />
také zvláštnosti jednotlivých chovů,“ říká<br />
Fokker.<br />
Nižší stavy dojnic a PMR<br />
Sledovaná skupina chovatelů provozovala<br />
robota v průměru 4 roky, z nich 30 %<br />
v kombinaci s pastvou. Průměrná denní<br />
kapacita robota vyjádřená celkovým nádojem<br />
byla 1 587 kg mléka, průměrná<br />
četnost dojení 2,8x, počet odmítnutí 2,3x<br />
za den. Průměrný denní nádoj mléka byl<br />
31,9 litrů, dále volný čas robota měl podíl<br />
20,3 % (viz tabulka).<br />
Markantním detailem bylo to, že průměrné<br />
stáří stáje, ve které byl robot<br />
umístěn, bylo 16 let. „Dnes dojíme s robotem<br />
u mnoha chovatelů jak ve staré<br />
stáji, tak i v nové. Přesto není možné říci,<br />
že stáří objektu není podstatné, naopak<br />
vždy je velmi důležitý dostatek prostoru<br />
s dobrým uspořádáním,“ říká Hollander.<br />
„Podniky mají v průměru 85procentní<br />
obsazenost lehacích boxů a 100procentní<br />
využití krmiště. Ukazuje se, že u robotického<br />
dojení není dobře, pokud je<br />
prostor stáje přehuštěn. Také prvotelkám,<br />
které jsou na nejnižším stupni hierarchie<br />
skupiny, je potřeba umožnit ničím<br />
neomezovaný pohyb. Proto je nutné<br />
Tab.: Vyhodnocení údajů z chovů používajících dojicí roboty<br />
údaj-parametr min. max. Ø<br />
počet robotů 1 4 1,7<br />
počet dojení na krávu/den 2,2 3,4 2,8<br />
odmítnutí na krávu/den 0,1 11,1 2,3<br />
produkce mléka na krávu/den (kg) 25,9 41 31,9<br />
dojitelnost (kg/minutu) 2,1 3,2 2,5<br />
doba dojení (minut) 5,18 9,11 7,05<br />
Ø denní nádoj mléka na robota (kg) 950 2 266 1 587<br />
procento volného času na robota 2,9 42,2 20,3<br />
obsazenost boxů (%) 35,9 132,9 84,7<br />
obsazenost krmiště (%) 37 214,3 101<br />
stáří stáje s lehacími boxy 1 40 16<br />
26 CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009<br />
<strong>2010</strong>
zajistit dostatek prostoru a umožnit zcela svobodný pohyb zvířat.<br />
Při 70 dojnicích na robota může být pro některé dojnice<br />
obtížné najít klidný moment pro návštěvu robota. Proto u chovů<br />
s vysokoprodukčními dojnicemi robot dojí 55–60 ks dojnic<br />
při vyšší dojitelnosti na úrovni přes 2,5 kg mléka za minutu. Je<br />
důležité zajistit nejméně 10 % volné kapacity robota, a umožnit<br />
tak kravám jej navštívit.<br />
„Občas vidíme, že pokud chovatel sníží stav a prodá 5 ks dojnic,<br />
jeho celkový denní nádoj mléka na robotu zůstane stejný.“<br />
U sledovaných chovatelů byla šířka prostoru krmiště v průměru<br />
3,3 m a mezi robotem a první překážkou 3,9 m. Dle Ceese<br />
Jan Hollandera uplatňuje všech 96 podniků doporučený PMR<br />
systém výživy (Partly Mix Ration) od Lely, při kterém je (oproti<br />
TMR) do objemných krmiv přimíchán nižší obsah energie. Větší<br />
část koncentrátu je dávkována v robotu, což stimuluje četnost<br />
jeho návštěvy. „Pro vysokou produkci není nutné, aby<br />
každá dávka na krmném stole obsahovala příliš mnoho energie.<br />
Tato studie prokázala, že PMR strategie zajišťuje dostatečný<br />
příjem krmiv při optimální četnosti návštěv, což umožňuje<br />
realizaci vysoké produkce.“<br />
Zdvojená terapie při zasušení<br />
„Management je důležitý ve všech systémech, ale u dojicích<br />
robotů je třeba ještě navíc dokázat motivovat dojnice, což vyžaduje<br />
u mnoha podniků provádět prevenci a hygienu. U systémů<br />
s dojírnou, pokud nějaká dojnice kulhá, jde sice jako poslední,<br />
ale dvakrát za den je podojena,“ říká Wilma Fokker.<br />
„Pokud máte takovou dojnici u robota, musíte ji také k robotu<br />
doprovodit. Po otelení je normální dojit 4x denně, kulhající<br />
dojnici podojíte jen 2x. Tam, kde dojnice nejsou v pohodě, to<br />
představuje práci navíc a vyšší ztráty na mléce oproti tradičním<br />
chovům. To však není účelem tohoto systému. Proto je<br />
u vysoce produktivních podniků věnována velká pozornost<br />
prevenci. Tři čtvrtiny všech podniků provádějí nejméně dvakrát<br />
za rok ošetření paznehtů. Čištění povrchu chodeb probíhá<br />
automaticky v průměru 9,7x a povrchu lehacích boxů s obnovou<br />
přistýlky 3x za den. Chovatelé více času věnují kontrole<br />
a pozorování zvířat, která jsou více v klidu v porovnání s tradičními<br />
systémy,“ říká Hollander. Aktivní větrání používá 60 %,<br />
řízený světelný režim 30 % podniků a 38 % podniků používá<br />
zdvojenou terapii při zasušování (antibiotika a utěsnění struků).<br />
„Všichni víme o pozitivním vlivu osvětlení i zdvojené terapie<br />
zasušování, tito chovatelé je používají v relativně vysokém<br />
podílu,“ říká Fokker. „Přes 48 % podniků má dvě skupiny dojnic<br />
a 80 % používá v období stání na sucho specifické minerálie.<br />
Krávy stojí v průměru 6,5 týdnů na sucho.“<br />
Kratší mezidobí<br />
Protože automatický systém dojení nabízí mnoho užitečných<br />
dat, jsou chovatelé schopni včas a správně reagovat. Hollander<br />
jako příklad uvádí tzv. upozornění na zdraví vemene. Výzkum<br />
prokázal, že 83 % chovatelů při upozornění na vyšší konduktivitu<br />
mléka následně provádí vizuální kontrolu vemena.<br />
Výsledky v oblasti plodnosti, které Lely shromáždila, zvýrazňují<br />
rostoucí význam managementu a preventivních opatření.<br />
„Průměrná doba mezidobí byla u 30 podniků s vysokou produkcí<br />
mléka na úrovni 419 dní, přitom národní průměr byl<br />
423,“ říká Fokker. V dalších státech jsou podobné výsledky,<br />
francouzští chovatelé s roboty dosahují mezidobí 410 dní oproti<br />
národnímu průměru 425, kanadští 421 oproti 426. l<br />
Dojicí robot Lely v provozu<br />
CHOVSKOTU Č ervenec únor říjen 2009 <strong>2010</strong><br />
27
VOLNÁ, PRUŽNÁ PŘEPÁŽKA PRO<br />
ODDĚLENÍ LOŽÍ A TA NEJKOMFORTNĚJŠÍ<br />
MATRACE PRO KRÁVY<br />
Hledáme<br />
distributory<br />
„Přestaňte prosím<br />
používat formaldehyd<br />
v koupelích paznehtů…<br />
použijte přípravek<br />
Healthy Hooves pro snížení<br />
obsahu sulfátu mědi a<br />
zinku až o 80 %.<br />
R<br />
FLEXIBILNÍ LOŽE<br />
* Více loží pro krávy<br />
* Mnohem méně zranění!<br />
* Jednoduchá instalace/D.I.Y<br />
* Stáje pro krávy bez „tun“ oceli<br />
KOMFORTNÍ MATRACE PRO KRÁVY<br />
* Z tvrzené gumy * Antibakteriální<br />
* Dokonale krytá * Protiskluzová<br />
Pro více informací kontaktujte:<br />
Regent Ingredients BV<br />
+31 (0)70 3950683<br />
e-mail: dani@regent.nl<br />
www.regent.nl<br />
Minimalizujte dopad<br />
zánětu paznehtů<br />
www.healthyhooves.eu<br />
R<br />
Kontakt: Healthy Hooves Europe<br />
Pre-Treatment Solution Ltd<br />
11 Central Avenue, Coventry, CV2 4DN, UK<br />
Tel.: +44 (0) 2476 452 299, Fax: +44 (0) 2476 650 311<br />
Email: saleshealthyhooves.eu<br />
novinka!<br />
Úžasní<br />
• aAa kód: 651423<br />
• Souměrné krávy<br />
• +10 za končetiny, stálost, krávy produkující s lehkostí<br />
• Pochází od chovatele červenobílého holštýnského býka Spektrum<br />
• Jalovice s extrémní lehkostí produkce<br />
• Linie matky je povětšinou prostá antibiotik<br />
• Je potěšením pracovat s Peterovými dcerami<br />
• aAa kód: 651243<br />
• Bezrohý, redfaktorový<br />
býk s mimořádným původem<br />
• Pochází z jedné z nejlepších německých rodin<br />
• Typově velmi hezký býk<br />
• Vysoká kvalita kostí<br />
• Mohutné dcery<br />
• aAa kód: 654123<br />
• Obsah bílkovin +0,12%<br />
• Mohutné krávy<br />
• PH počtu somatických buněk 105<br />
• Býk pro farmáře s požadavkem na vysoký obsah bílkovin<br />
Budete ho chtít na<br />
své farmě:<br />
• aAa kód: 426351<br />
• Vysoká produkce<br />
mléka a bílkovin<br />
• Dlouhovýkonné krávy<br />
• Spolehlivý původ<br />
• Potencionální výstavní krávy<br />
• Nízká cena inseminační dávky<br />
Matka VG 99 Guurtje 270<br />
• aAa kód: 342516<br />
• pochází ze známé nizozemské rodiny Zadia (Uineken, Dalen)<br />
• Rámcový býk s dobrou kvalitou kostí<br />
• Jedinný syn Classica z černobílé rodiny s vysokým obsahem<br />
bílkovin (matka 3,77 % bílkovin)<br />
• Veenhuizer Zadia 20 VG88 je špičkou mezi všemi<br />
Classicovými dcerami<br />
Pro informace či objednávky volejte: Ben Meijerink: (+31) 6-13485036<br />
e-mail: info@kidetoekomst.nl<br />
28 CHOVSKOTU Č ERVENEC <strong>2010</strong>
Z VETERINÁRNÍ PRAXE<br />
MVD r . JIŘÍ DAVÍDEK<br />
Jiří Davídek je soukromý veterinární lékař s mezinárodními znalostmi a kontakty.<br />
V příspěvcích se snaží na minimálním prostoru přinést praktické rady pro každodenní použití.<br />
Nejčastější onemocnění telat a jejich prevence<br />
Péče o nemocná telata<br />
při dodržení postupů může dojít<br />
I k propuknutí klinického onemocnění<br />
u telat. Pak bychom měli s nemocnými<br />
telaty pracovat podle předem<br />
připraveného plánu.<br />
Průjmová onemocnění<br />
V prvních týdnech života telat jsou<br />
nejčastější průjmová onemocnění.<br />
Nejzávažnější je velká ztráta tekutin,<br />
a proto je nutné zvládnout dehydrataci.<br />
Léčba antibiotiky je v těchto případech<br />
jen doplňkem. Teleti zajistíme<br />
normální příjem živin a navíc musíme<br />
dodat takové množství tekutin<br />
a minerálů, abychom zcela doplnili<br />
ztrátu způsobenou průjmem. Základní<br />
chybou je vysazení mléka při podávání<br />
rehydratačních roztoků, neboť<br />
tele výrazně ochuzujeme o živiny,<br />
zvláště proteiny, a snižujeme tak šanci<br />
na jeho rychlé uzdravení. Nejlepší<br />
způsob, jak dostat do telete dostatek<br />
tekutin, je časté napájení, kdy po každém<br />
napojení mlékem následuje<br />
v krátkém časovém odstupu (30 minut<br />
až 4 hodiny) napojení rehydratačním<br />
roztokem (v létě 4x denně, v zimě<br />
5–6x denně dle stavu dehydratace).<br />
Telata musí všechny podávané nápoje<br />
vypít, v případě potřeby použijeme<br />
sondu. Voda musí být stále k dispozici.<br />
U velmi závažných průjmů využíváme<br />
rehydrataci do mléka spolu<br />
s podáním rehydratačního roztoku.<br />
Dalším rizikem je onemocnění bakteriemi<br />
(E. Coli, klostridie). Často propukají<br />
v zimě, kdy tele dostane velkou<br />
dávku mléka najednou nebo kdy svou<br />
dávku vypije velmi rychle. Úhyny jsou<br />
velmi náhlé bez možnosti efektivní<br />
léčby. Prevencí může být častější napájení<br />
nebo celková antibiotická clona<br />
u všech vnímavých telat, případně<br />
okyselení mléka.<br />
Respirační onemocnění<br />
Druhým nejčastějším onemocněním<br />
telat jsou respirační onemocnění. Obvykle<br />
nastupují později než průjmová onemocnění.<br />
Rizikem je ustájení starších telat<br />
s mladými telaty. V teletnících přispívá<br />
k šíření onemocnění také špatná ventilace.<br />
Respirační onemocnění většinou začínají<br />
jako viróza (BVD, BRSV, PI3, adenoviry),<br />
jejímž následkem se v plicích uplatní<br />
sekundární bakteriální mikroflóra (Mannheimia<br />
haemolytica, Pasteurella multocida,<br />
Haemophylus somnis), která je hlavní<br />
příčinou úhynu. Pokud propukne<br />
klinické onemocnění, je nutné okamžitě<br />
nasadit účinnou léčbu antibiotiky a případně<br />
i nesteroidními antiflogistiky. Další<br />
možností je metafylaxe, tedy plošná<br />
aplikace antibiotik všem vnímavým zvířatům<br />
ještě před nástupem klinických<br />
příznaků. Pokud začíná větší množství<br />
telat v teletníku kašlat, je dobré aplikovat<br />
antibiotika i těm telatům, která jsou ještě<br />
klinicky zdravá, protože je u nich vysoké<br />
riziko nakažení.<br />
V poslední době se na mnoha chovech začíná<br />
šířit onemocnění, jehož původcem je<br />
Mycoplasma bovis. Toto onemocnění je<br />
charakteristické těžkými bronchopneumoniemi,<br />
občas onemocněním kloubů<br />
a v některých případech i zánětem středního<br />
ucha, který se projevuje tak, že telata<br />
nosí hlavu na stranu. Telata je nutno<br />
léčit antibiotiky, která nepůsobí na buněčnou<br />
stěnu. Peniciliny všech generací<br />
jsou zcela neúčinné. Léčba musí být zahájena<br />
včas a musí trvat alespoň 10 dní.<br />
Prevence<br />
Prevence všech onemocnění spočívá<br />
v dobré ošetřovatelské péči, správném<br />
napojení prvním mlezivem, v suchém<br />
a čistém prostředí s dostatečnou vrstvou<br />
kvalitní podestýlky a ve vakcinaci. Pokud<br />
však vakcinujeme krávy v období<br />
stání na sucho, měli bychom zajistit,<br />
že mlezivo od těchto krav dostane tele<br />
včas a v dostatečném množství. Proto by<br />
měla být kontrola napájení mlezivem<br />
pravidlem.<br />
CHOVSKOTU Č ERVENEC <strong>2010</strong><br />
29
HOLŠTÝNSKÁ TESTACE<br />
Prázdniny, dovolená… a holštýnská testace<br />
Letní nabídka <strong>CZ</strong> HOLŠTÝN<br />
BERTOLI<br />
NL 533285697 BERTIL x O MAN<br />
NGA-655<br />
DE BIESHEUVEL JAVINA 3 VG87<br />
nar. 28. 1. 2009 2. 11 922 4,59 547 3,73 445<br />
NERNET <strong>CZ</strong> 609039021 ERNESTO x JOCKO BESN<br />
NXA-857<br />
<strong>CZ</strong> 100459 921 GP80<br />
nar. 16. 3. 2009 3. 14 810 3,29 487 2,90 429<br />
BURKE NL 494749186 STYLIST x O MAN<br />
NEA-983<br />
BUTEMARE VENERIETE IDA O VG86<br />
nar. 10. 1. 2009 1. 9 034 4,26 485 3,50 374<br />
NALLEN <strong>CZ</strong> 657391061 PLANET x SHOTTLE<br />
NXA-858<br />
DOBRONÍN ALLICIA 3 VG89<br />
nar. 14. 5. 2009 2. 12 703 3,27 415 3,13 397<br />
CALUMET NL 938383752 STOL JOC x ORCIVAL<br />
NEA-984<br />
GANVO ORCHIDEE VG87<br />
nar. 13. 2. 2009 1. 10 181 4,83 492 3,70 376<br />
NORIS <strong>CZ</strong> 686397061 OZFEST x SHOTTLE<br />
NXA-859<br />
DOBRONÍN ALLICIA 2 VG88<br />
nar. 2. 6. 2009 2. 13 206 3,26 431 3,09 408<br />
PREDESTINE US 139575220 JET STREAM x TOYSTORY<br />
NEA-987<br />
CLAYTOP TS PREFER VG86<br />
nar. 30. 10. 2008 1. (365d) 13 880 4,10 569 3,20 444<br />
MANDEO<br />
US 66024079 BOLIVER x O MAN<br />
NXA-862<br />
PINE-TREE MISSY MANDY VG85<br />
nar. 9. 9. 2008 2. 15 708 3,70 581 2,90 456<br />
Léto je konečně tu, prázdniny a dovolené v plném<br />
proudu a <strong>CRV</strong> Czech Republic má i tentokrát<br />
připravenu skupinu nadějných testantů.<br />
text Anna Marcinková, Jaap Brinkman<br />
tentokrát vám představíme skupinu osmi mladých holštýnských<br />
býků, kteří se budou snažit předat svým dcerám to nej-<br />
I<br />
lepší, co se v jejich genofondu nachází.<br />
De Biesheuvel Bertoli<br />
(Bertil x O Man x Dustin)<br />
Bertoliho otcem je jeden z nejvýraznějších zlepšovatelů bílkoviny<br />
– Bertil, který je i díky dalším přednostem jedním z nejoblíbenějších<br />
plemeníků společnosti <strong>CRV</strong>. Jeho matka Javina 3 je<br />
v současnosti nejlepší genomicky testovanou dojnicí v Nizozemsku.<br />
Tato velmi dobrá O Manova dcera překonala na první<br />
laktaci své vrstevnice o 34 %, a to při pastevním chovu. Na<br />
druhé laktaci dosáhla téměř 12 tisíc kg mléka s velmi vysokým<br />
De Biesheuvel Javina 3, matka býka Bertoli<br />
obsahem tuku i bílkovin. Její matka, dcera býka Noorder Dustin,<br />
byla hodnocena VG88 a nadojila za 4 laktace 45 tisíc kg<br />
mléka s obsahem 4,4 % tuku a 3,6 % bílkovin. Tato rodina sahá<br />
k vynikající americké plemenici Plushanski Neil Flute.<br />
Výsledky genomických testů podtrhují Bertoliho výborné predikce,<br />
zejména pokud jde o produkci mléka, utváření a zdraví<br />
vemen.<br />
Veneriete 262 Burke<br />
(Stylist x O Man x Ronald)<br />
Stylistův syn Burke se narodil ve vysokoprodukční rodině. Stylist<br />
(o. Steven) je v Německu stále mezi špičkou plemeníků díky<br />
své kombinaci produkce a zevnějšku. Jeho dcery jsou středního<br />
rámce s velmi dobře utvářenými vemeny a končetinami.<br />
Jeho matka pochází z rodiny Ida, která je uznávaná díky své<br />
fantastické produkci. Několik krav z této rodiny lze objevit<br />
v produkční topce. Burkeho matka nadojila na druhé laktaci<br />
přes 12 tisíc kg mléka s obsahem 4,6 % tuku a 3,6 % bílkovin.<br />
A její matka, Ronaldova dcera s hodnocením VG87, nadojila<br />
v pěti letech 13 650 kg mléka se 4,4 % tuku a 3,3 % bílkovin.<br />
Genomické testy potvrzují u Burkeho vysokou produkci a navíc<br />
slibují lepší hodnocení zevnějšku a vyšší dlouhověkost.<br />
Butemare Veneriete Ida O, matka býka Burke<br />
30 CHOVSKOTU Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 2009<br />
<strong>2010</strong>
Ganvo Calumet<br />
(Stol Joc x Orcival x Jesther)<br />
Navzdory francouzským předkům ve svém původu Calumet<br />
pochází ze známého nizozemského chovu Ganvo a z rodiny,<br />
jejíž kořeny sahají do USA. Calumetův otec Stol Joc je stále jedním<br />
z nejlepších francouzských býků, který zlepšuje stavbu<br />
těla a nevykazuje slabiny v utváření vemen.<br />
Calumetova matka je dcerou Orcivala, který je v mnoha stádech<br />
uznávaný díky konstitučně pevným dcerám s širokými<br />
záděmi a perfektními končetinami. Orchidee nadojila na první<br />
laktaci více než 10 tisíc kg mléka se 4,8 % tuku a 3,7 % bílkovin,<br />
kromě toho získala za zevnějšek hodnocení VG87. Její matkou<br />
je slavná Jestherova dcera Ganvo Lavendel. Tato excelentní<br />
kráva (EX91) za 4 laktace nadojila 77 tisíc kg mléka se 3,9 %<br />
tuku a 3,2 % bílkovin. Přitom byla mimořádně úspěšná i na<br />
výstavách!<br />
Claytop JS Predestine<br />
(Jet Stream x Toystory x Boliver)<br />
Predestine je jedním z býků amerického <strong>CRV</strong> programu InSire.<br />
Jeho otcem je Applouis Jet Stream, který je nejlepším Jockovým<br />
synem v USA.<br />
Jeho matkou je velmi dobrá (VG86) Toystoryho dcera s první<br />
laktací (365 dní) 13 880 kg mléka se 4,1 % tuku a 3,2 % bílkovin,<br />
která je mimo jiné 5. Toystoryho dcerou v zemi podle TPI<br />
a 1. v produkci. Predestine je prvním synem v programu od<br />
této žádané matky býků. Jeho bábou je Boliverova dcera VG87<br />
s první laktací (365 dní) téměř 11 tisíc kg mléka se 4,8 % tuku<br />
a 3,7 % bílkovin. Prabába, excelentní dcera býka Eastland Cash,<br />
nadojila přes 100 tisíc kg mléka a je ve 13 letech stále v produkci.<br />
Je také matkou německého prověřeného býka Parade.<br />
Predestineho genomické testy v <strong>CRV</strong> ukazují, stejně jako genomické<br />
testy jeho matky v USA, veliké plus v produkci mléka<br />
a také lepší utváření vemen a vyšší dlouhověkost.<br />
Čechtice Nernet<br />
(Ernesto x Jocko Besn x Aristides)<br />
Ze ZD Čechtice pochází Ernestův syn Nernet. Býk Probstland<br />
Ernesto je oblíben především díky vyrovnané produkci a výbornému<br />
utváření vemen.<br />
Matka býka Nernet patří mezi velmi dobré dojnice. Za tři laktace<br />
má nadojeno téměř 40 tisíc kg mléka. Její matka nadojila za<br />
4 laktace téměř 42 tisíc kg mléka se 4,2 % tuku a 3,5 % bílkovin<br />
a byla také hojně využívanou dárkyní embryí.<br />
Od býčka Nernet tedy můžeme očekávat dcery s velmi dobrou<br />
produkcí a dobrým utvářením zevnějšku.<br />
Ganvo Orchidee, matka býka Calumet<br />
Dobronín Nallen<br />
(Planet x Shottle x Allen)<br />
Nallen se narodil v chovu Dobrosevu a. s. Dobronín a jeho otcem<br />
je americký býk Esenada Taboo Planet, který je oblíbený<br />
zejména díky vysoké produkci a výborně utvářeným vemenům.<br />
Nallen je jedním ze dvou býčků pocházejících z dobronínské<br />
rodiny Allicia, které budeme v tomto období testovat.<br />
Zakladatelkou rodiny Allicia je nizozemská kráva Huijben Allen<br />
Alicia. Nallenovou matkou je její dcera Allicia 3, která se<br />
může pochlubit nejen velmi dobrou produkcí, ale hlavně parádním<br />
zevnějškem, za který byla hodnocena VG89, kdy jejími<br />
největšími přednostmi je stavba těla (EX91) a mléčná síla<br />
(VG89), ale i končetiny a vemeno jsou velmi dobře utvářené<br />
(KON 88, VEM 88).<br />
Dobronín Noris<br />
(Ozfest x Shottle x Allen)<br />
Druhým býčkem z dobronínské rodiny Allicia je Ozfestův syn<br />
Noris. Tentokrát je matkou býčka Allicia 2, plná sestra Nallenovy<br />
matky. I tato kráva si velmi dobře vede v produkci – za dvě<br />
normované laktace nadojila téměř 25 tisíc kg mléka s 3,3 %<br />
tuku a 3,1 % bílkovin – a její zevnějšek je stejně jako u její sestry<br />
velmi dobře hodnocen, tentokrát známkou VG88, přičemž<br />
její největší předností je utváření vemene (VG89) a mléčná síla<br />
(VG88).<br />
Pine-Tree Boliver Mandeo<br />
(Boliver x O Man x Rudolph)<br />
Mandeo je dalším býkem z nabídky <strong>CRV</strong> USA. Mandeův otec<br />
Boliver si díky výsledkům 14 000 dcer z opakovaného nasazení<br />
v USA udržuje svou vysokou oblibu. Bezproblémové krávy jsou<br />
doslova jeho obchodní značkou.<br />
Mandeo se narodil ve 350hlavém stádě Pine-Tree v Ohiu. Jeho<br />
matkou je velmi dobrá „Omanka“, která jako prvotelka nadojila<br />
přes 13 tisíc kg mléka se 3,6 % tuku a 2,9 % bílkovin.<br />
Na druhé laktaci vyprodukovala přes 15 700 kg mléka s 3,7 %<br />
tuku a 2,9 % bílkovin. Její matkou je známá dcera býka Startmore<br />
Rudolph Wesswood-HC Rudy Missy EX92, která na své<br />
maximální laktaci nadojila za 365 dní 18 559 kg mléka se 4,1 %<br />
tuku a 3,4 % bílkovin. Z Rudy Missy se stala mimořádná plemenice,<br />
která má v současnosti v USA 16 dcer v TOP 5000 podle<br />
TPI.<br />
Mandeo je genomicky testovaný v Nizozemsku i v USA.<br />
Na americké bázi je 5. nejlepším Boliverovým synem podle indexu<br />
Net Merit. Můžeme od něho očekávat dcery s vysokou<br />
produkcí, funkčním zevnějškem a výborným zdravím. l<br />
Claytop TS Prefer, matka býka Predestine<br />
CHOVSKOTU Č ERVENEC <strong>2010</strong> 31
O FARMĚ<br />
Siemers Holstein<br />
Postupné rozšiřování a zvládnutí<br />
provozních činností je<br />
rozhodující. Tzn. vysoká produkce<br />
mléka a zaměření se<br />
na preventivní předcházení<br />
onemocnění zvířat.<br />
Newton (Wisconsin)<br />
USA<br />
Počet zvířat: 2800 krav, 2600 ks ml. skotu<br />
Rozloha:<br />
4 000 ha<br />
Zaměstnanců: 40<br />
Produkce:<br />
14 600 kgM 3,8 % T 3,2 % B<br />
Na holštýnské farmě Siemers je více příležitostí<br />
pro prevenci chorob<br />
Prevence je lepší<br />
než léčba<br />
Rozhodnutí pro odchov mladého skotu na farmě Siemers Holstein<br />
odstartovala výstavba stájí pro mladý skot. „V nových stájích<br />
máme maximální kontrolu nad stájovým mikroklimatem. Věříme,<br />
že úspěšný odchov mladého skotu začíná dobrou ventilací.“<br />
autor Jaap van der Knaap překlad Simona Burešová<br />
Nemůžete minout dvě nové stáje<br />
pro mladý skot na farmě Siemers<br />
Holstein v Newtonu ve státě Wisconsin<br />
(USA), na které farmaří Paul, Jenny, Dan<br />
a Janina Siemersovi a Sherry Siemers-<br />
Peterman.<br />
Hned vedle příjezdové cesty jsou dvě<br />
„přístřeškové“ stáje, v každé z nich je<br />
ustájeno 66 telat starších 6 týdnů.<br />
„Minulý rok jsme přesunuli odchov mladého<br />
skotu pod svá křídla,“ vysvětluje<br />
Dan, který vlastní celkem 6 těchto stájí<br />
pro mladý skot.<br />
Rozhodnutí pro odchov mladého skotu<br />
na farmě Siemers Holstein odstartovala<br />
výstavba stájí pro mladý skot. „Odchov<br />
mladého skotu stojí hodně peněz, ale teď<br />
máme pocit, že máme vývoj a růst našich<br />
zvířat pod větší kontrolou.“<br />
Nejmladší telata byla ustájena ve speciálně<br />
navržených stájích namísto tradičních<br />
bud. „Ustájení telat v boudách by<br />
zabralo 5 akrů půdy. V nových stájích<br />
máme navíc maximální kontrolu nad<br />
stájovým mikroklimatem. Věříme, že<br />
Dan Siemers<br />
úspěšný odchov mladého skotu začíná<br />
dobrou ventilací.“<br />
2 000 dolarů na každé tele<br />
Bezprostředně po narození jsou telata<br />
napojena 4,5 litry mleziva a poté jsou jalovičky<br />
přesunuty do stáje, kde má každá<br />
kotec o rozměrech 130 x 260 cm. Stáj<br />
je vybavena systémem mechanické ventilace,<br />
díky kterému je možné proud<br />
vzduchu nastavit (upravit) individuálně<br />
pro každé tele. Na boční stěně je umístěna<br />
průhledná nafukovací přepážka<br />
(clona). V letním období telata leží na<br />
pilinách, v zimním období mají nastlánu<br />
slámu. „Tento systém je velmi efektivní,<br />
co se týče pracovní náročnosti,“ vysvětluje<br />
Dan. „Když jsou telata dostatečně<br />
stará, přesuneme je do jiné stáje. Dvěma<br />
mužům to zabere jeden den práce –<br />
vyvézt hnůj ze stáje, odstranit hrazení,<br />
vyčistit a vydezinfikovat celou stáj a připravit<br />
ji pro nová telata.“<br />
Po dobu 6 týdnů jsou telata krmena pasterizovaným<br />
mlékem. Složení mléka je<br />
Dostatek vlákniny v krmné dávce pro mladý skot<br />
je důležitý<br />
pravidelně analyzováno, a pokud je to<br />
nezbytné, jsou do něj přidávány minerální<br />
doplňky. Podle Dana Siemerse je dostatečná<br />
hygiena dalším klíčovým krokem<br />
k úspěšnému odchovu mladého<br />
skotu. „Do stájí pro mladý skot nemají<br />
návštěvníci přístup, a když jsou stáje čištěny,<br />
jsou automaticky i dezinfikovány.<br />
Investice při stavbě stáje – 2 000 dolarů<br />
na tele – byla vysoká, ale nehodláme<br />
podstupovat zbytečná rizika a nechávat<br />
něco náhodě. Dobrá podpora počátečního<br />
růstu má rozhodující vliv na celý pozdější<br />
vývoj.“<br />
Siemersovo rozhodnutí odchovávat si<br />
mladý skot svépomocí provázelo rozhodnutí<br />
postavit novou stáj pro nejslibnější<br />
mladý skot. Na Siemersově farmě, kde<br />
vkládají velké investice do genetiky, je<br />
chováno kolem 2 600 kusů mladého skotu.<br />
Během minulého roku bylo přeneseno<br />
1 000 embryí, z nichž větší část pocházela<br />
z vlastních plemenných krav.<br />
„Pokud investujete do šlechtění, musíte<br />
32 CHOVSKOTU Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 2009<br />
<strong>2010</strong>
Každý kotec má rozměry 130 x 260 cm Mechanická ventilace Čerstvý vzduch pro každé tele<br />
lze individuálně nastavit<br />
Krávy jsou ve volné stáji podestýlány<br />
pískem<br />
si být jisti, že s mladými zvířaty máte tu<br />
nejlepší možnou šanci,“ vysvětluje Dan<br />
a předvádí nám svoji novou stáj. Je zde<br />
prostor pro 400 zvířat a krmná dávka je<br />
založena na vysokém obsahu sena. „Zkrmováním<br />
sena s odpovídajícím obsahem<br />
vlákniny a bílkovin optimalizujete vývoj<br />
svých zvířat.“<br />
Dan nás upozorňuje na velký počet slibných<br />
telat narozených z embryotransferu.<br />
„V současné době používám mnoho<br />
genomicky testovaných býků. Neustále<br />
studuji rodokmeny býků a kupuji maximálně<br />
100 dávek od jednoho býka, abych<br />
riskoval co nejméně.“<br />
Před třemi lety byla skupina jalovic<br />
„zkřížena“ s plemenem montbéliarde<br />
a švédským redholštýnským a v současné<br />
době prvních 250 dcer začíná dojit.<br />
„Chtěli jsme zlepšit plodnost a snížit<br />
úmrtnost telat. To se nám díky křížení<br />
podařilo, ale výsledky produkce byly<br />
zklamáním, takže už v tom dále nepokračujeme.<br />
V naší situaci zlepšení plod-<br />
nosti nevyvážilo pokles v produkci ve<br />
srovnání s čistokrevnými holštýnkami.“<br />
Veterináři hrají větší roli<br />
Dan Siemers na své farmě dosahuje mezidobí<br />
13,5 měsíce a míra březosti je<br />
25 %. Každých 28 dní zjišťuje veterinář<br />
sonograficky březost a zajišťuje také chirurgické<br />
zákroky. „Máme dobrého zootechnika,<br />
který spoustu zákroků vykonává<br />
sám již po mnoho let, ale v současné<br />
době jsme začali opět využívat služeb nezávislého<br />
veterinárního lékaře. Náš zootechnik<br />
byl příliš zaneprázdněn léčením<br />
nemocných zvířat. Podle našeho názoru<br />
je ekonomicky výhodnější, aby se zaměřil<br />
na to, jak může onemocněním ve stádě<br />
předcházet.“<br />
Výsledky produkce jsou důkazem toho,<br />
že krávy dostávají kvalitní krmnou dávku<br />
a že je o ně dobře postaráno. 2 600 krav<br />
dosahuje průměrné produkce 14 600 kg<br />
mléka s 3,8 % tuku a 3,2 % bílkovin.<br />
Ovšem zajištění kvalitní péče stálo Dana<br />
Siemerse značné úsilí. „Minulý rok jsme<br />
vyměnili všechny matrace ve volné stáji<br />
za systém nastýlání pískem a zvětšili jsme<br />
jejich rozměry,“ vzpomíná Dan na tuto<br />
rozsáhlou rekonstrukci. „Vždy jsme zrekonstruovali<br />
jeden kotec ve stáji najednou.<br />
Odstranění boxů a matrací, vylámání<br />
betonu a položení nových podlah<br />
v jednom kotci trvalo 9 pracovníkům jeden<br />
týden. Celkem jsme tak zrekonstruovali<br />
16 kotců.“<br />
Vynikající ukazatele produkce svědčí<br />
o tom, že se odhodlání Siemersových investovat<br />
do pokroku a rošíření stájí vyplatilo.<br />
Nicméně minulý rok se do žádného<br />
projektu nepustili. „Tento rok, poprvé od<br />
roku 1995, co jsme tady začali farmařit,<br />
jsme neexpandovali,“ říká Dan. „Síla naší<br />
farmy je v tom, že se vždy rozšiřujeme jen<br />
v malých krocích, a máme tak naše dluhy<br />
pod kontrolou. Další výhodou je, že díky<br />
změnám, pro které jsme se rozhodli, jsme<br />
i při této velikosti farmy vždy zapojeni do<br />
všech provozních činností.“ l<br />
Nové „přístřeškové“ stáje pro telata<br />
CHOVSKOTU Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 2009 <strong>2010</strong><br />
33
KONTAKTY<br />
CHOVATELSKÉ VÝSTAVY A AKCE<br />
23.–26. července <strong>2010</strong> Agriculture International Fairground, Libramont, Belgie<br />
1.–5. srpna <strong>2010</strong> European Young Breeders School, Battice, Belgie<br />
19.–22. srpna <strong>2010</strong> Agrokomplex Nitra, Slovenská republika<br />
7.–8. září <strong>2010</strong> Dairy Event and Livestock Show, Birmingham, Velká Británie<br />
9. září <strong>2010</strong> Radešínská Svratka<br />
14.–17. září <strong>2010</strong> Space, Rennes, Francie<br />
2. října <strong>2010</strong> Word Dairy Expo, Madison, USA<br />
28.–31. října <strong>2010</strong> European Championship, Cremona, Itálie<br />
5.–14. listopadu <strong>2010</strong> Royal Winter Fair, Toronto, Kanada<br />
16.–19. listopadu <strong>2010</strong> EuroTier, Hannover, Německo<br />
30. listopadu–4. prosince <strong>2010</strong> Agromek, Herning, Dánsko<br />
Příprava na další dojení<br />
Foto: Harrie van Leeuwen<br />
Časopis Chov skotu je vydáván šestkrát ročně<br />
společností <strong>CRV</strong> Publishing.<br />
Redakce:<br />
<strong>CRV</strong> Czech Republic, spol. s r. o.<br />
Vídeňská 340, 252 42 Vestec<br />
Tel.: +420 244 912 201<br />
Fax: +420 244 102 530,<br />
e-mail: info@crvcz.cz<br />
Šéfredaktor: Jaap van der Knaap<br />
e-mail: jaap.van.der.knaap@crv4all.com<br />
Redakce:<br />
Ing. Simona Burešová, Ph. D.<br />
e-mail: bures.simona@seznam.cz<br />
V PŘÍŠTÍM ČÍSLE NAJDETE<br />
Srovnání různých typů podestýlek<br />
Říjen (1. 10. <strong>2010</strong>) – V příštím čísle se společně s chovateli a odborníky blíže zaměříme na<br />
různé typy podestýlek a jejich srovnání. Ve třetím a zároveň posledním článku o plodnosti<br />
se dozvíte, do jaké míry může být plodnost ovlivňována výživou.<br />
Inzerce:<br />
Expo Data, Jitka Zemanová<br />
Tel.: +420 543 216 411 / +420 541 159 584<br />
Fax: +420 541 153 049<br />
Grafické zpracování:<br />
Veeteelt, P.O. Box 454, 6800 Arnhem,<br />
the Netherlands<br />
tel.: +31 26 38 98 821<br />
fax: +31 26 38 98 839<br />
e-mail: veeteelt@crv4all.com<br />
Tisk:<br />
Metoda spol. s r. o., Hluboká 14, 639 00 Brno<br />
tel./fax: +420 543 214 485<br />
e-mail: metoda@metoda.cz<br />
Chov skotu je zdarma doručován zákazníkům<br />
společnosti <strong>CRV</strong> Czech Republic, spol. s r. o.<br />
a partnerských organizací Jihočeský chovatel, a.s.,<br />
Reprogen, a.s., De Heus a.s., Agro-partner s.r.o.<br />
prostřednictvím pracovníků plemenářských středisek<br />
společnosti <strong>CRV</strong> Czech Republic nebo pracovníků<br />
partnerských organizací. Ostatní zájemci jej mohou<br />
získat zdarma na výstavách nebo prezentacích<br />
společnosti <strong>CRV</strong> Czech Republic.<br />
Fotografie:<br />
Z archivu Veeteelt, <strong>CRV</strong> Czech Republic, spol. s r. o.<br />
a partnerských organizací.<br />
Prohlášení:<br />
Vydavatel neodpovídá za názory vyjádřené autory<br />
jednotlivých příspěvků ani nemusí zcela sdílet názory<br />
těchto autorů. Snahou vydavatele je poskytovat<br />
prostřednictvím Chovu skotu pravdivé a přesné<br />
informace. Přesto nemůže být vůči společnosti<br />
uplatňována žádná odpovědnost za chyby v obsahu<br />
jednotlivých příspěvků. Všechna práva jsou vyhrazena.<br />
Žádná část této publikace nesmí být použita jakýmkoliv<br />
způsobem bez předchozího písemného souhlasu<br />
vydavatele.<br />
MK ČR E 15326<br />
ISSN 1801-5409<br />
34 CHOVSKOTU Č ervenec <strong>2010</strong>
innovators in agriculture<br />
CHOVSKOTU VEETEELT JANUARI Č ERVENEC ÚNOR ŘÍJEN 1/2 2009 <strong>2010</strong> 2009 35
Ichant Želiv Ichant<br />
NEA-371<br />
Datum narození: 9. 4. 2004 <strong>CZ</strong>E 000050561061<br />
O NEA-028 ALTAGEN-I MERCHANT<br />
M <strong>CZ</strong> 125522204<br />
OO PARKER AERO WADE<br />
MO PASEN BELLWOOD MATRON<br />
OM ETAZON ADDISON<br />
MM <strong>CZ</strong> 079443264<br />
126,9<br />
Exteriér hodnoceno 49 dcer 30 stád<br />
76 88 100 112 124<br />
mléčný charakter 115 nevhodný ideální<br />
kapacita 135 nevhodná ideální<br />
mléčná síla 95 nevhdoná ideální<br />
stavba těla 103 nevhodná ideální<br />
končetiny 113 nevhodné ideální<br />
vemeno 128 nevhodné ideální<br />
rámec 121 malý velký<br />
šířka hrudníku 125 úzká široká<br />
hloubka těla 114 mělká hluboká<br />
hranatost 104 malá výrazná<br />
sklon zádě 117 zdvižená skloněná<br />
šířka zádě 100 úzká široká<br />
postoj pánev. konč. 120 kravský rovný<br />
zaúhlení pánev. konč. 78 strmé šavlovité<br />
paznehty 111 ploché strmé<br />
přední upnutí vemene 122 volné pevné<br />
rozmístění př. struků 102 daleko blízko<br />
délka struků 121 krátké dlouhé<br />
hloubka vemene 119 hluboké mělké<br />
zadní upnutí vemene 108 nízko vysoko<br />
závěsný vaz 112 nezřetelný výrazný<br />
rozmístění zad. struků 101 daleko blízko<br />
šířka zadního upnutí 98 úzká široká<br />
kvalita kostí 77 hrubá jemná<br />
chodivost 112 nežádoucí žádoucí<br />
kondice 122 špatná dobrá<br />
TDM <strong>CZ</strong>E 05/<strong>2010</strong><br />
Produkce R: 85 % 56 dcer 35 stád<br />
kg M % T kg T % B kg B<br />
+1213 -0,26 +26 -0,02 +41<br />
RPH kg B<br />
RPH plodn.<br />
– býk<br />
RPH plodn.<br />
– dcery<br />
RPH SB<br />
129 110 94 101<br />
Dílčí indexy<br />
DSI-MLK DSI-KON DSI-VEM<br />
119 113 120<br />
<strong>CZ</strong> 255409 961 - detail vemene<br />
• Kapacitní dcery s širokými<br />
a hlubokými hrudníky<br />
• Dobře upnutá mělká vemena<br />
• Korektní končetiny se širokým<br />
postojem zezadu<br />
!<br />
NOVINKA<br />
Impuls<br />
Woudhoeve 1042 Impuls<br />
NEA-973<br />
Datum narození: 3. 10. 2005 NLD 000383090074<br />
O NEA-113 O-BEE MANFRED JUSTICE<br />
M NL 332885481 PIETJE 759<br />
OO HA-HO CUBBY MANFRED<br />
MO MEIER-MEADOWS EL JEZEBEL<br />
OM JESTHER<br />
MM PIETJE 641<br />
NVI<br />
206<br />
Exteriér R: 79 % 39 dcer 34 stád<br />
92 96 100 104 108<br />
stavba těla 107 nevhodná ideální<br />
mléčná pevnost 106 nevhodná ideální<br />
vemeno 104 nevhodné ideální<br />
končetiny 101 nevhodné ideální<br />
rámec 106 malý velký<br />
šířka hrudníku 106 úzká široká<br />
hloubka těla 103 mělká hluboká<br />
hranatost 100 malá výrazná<br />
kondice 104 dobrá špatná<br />
sklon zádě 100 zdvižená skloněná<br />
šířka zádě 104 úzká široká<br />
postoj pánev. konč. 98 kravský rovný<br />
zaúhlení pánev. konč. 98 strmé šavlovité<br />
paznehty 103 ploché strmé<br />
mechanika pohybu 99 špatná dobrá<br />
přední upnutí vemene 101 volné pevné<br />
rozmístění př. struků 105 daleko blízko<br />
délka struků 94 krátké dlouhé<br />
hloubka vemene 102 hluboké mělké<br />
zadní upnutí vemene 100 nízko vysoko<br />
závěsný vaz 100 nezřetelný výrazný<br />
rozmístění zad. struků 100 daleko blízko<br />
TDM NLD 04/<strong>2010</strong><br />
Produkce R: 85 % 99 dcer 88 stád<br />
kg M % T % B kg T kg B<br />
+1 200 +0,01 +0,07 +53 +48<br />
Obtížnost<br />
telení<br />
INET<br />
Produkční život<br />
+167 325<br />
Plodnost<br />
dcer<br />
Zdrav. stav<br />
vemene<br />
SB<br />
102 99 102 107<br />
Dcera Trien 1541<br />
• Výborná produkce mléka společně<br />
s plusovým obsahem složek<br />
• Nízký obsah somatických buněk<br />
• Kapacitní dcery s perfektně<br />
utvářenými záděmi