ke staženà - Pojistný obzor
ke staženà - Pojistný obzor ke staženà - Pojistný obzor
Ekonomické informace Emma a Kyrill Nic výjimečného JANA ČECHOVÁ HAUSKA & PARTNER Klimatické změny odehrávající se na naší planetě nelze ignorovat. Reflektovat je musí i pojišťovny, které proto spolupracují s odborníky na počasí. Na prognózy týkajících se právě těchto anomálií jsme se zeptali ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), Ing. Ivana Obrusníka, DrSc. Lze považovat větrné kalamity, které se na našem území objevily v posledních dvou letech, za jevy výjimečné, nebo už v minulosti k něčemu obdobnému docházelo V minulosti se samozřejmě velkoplošné vichřice na našem území vyskytovaly. Za posledních osmnáct let se nad Českou republikou přehnaly například v roce 1990, hned dvakrát o čtyři roky později, nebo v roce 2005. Faktem ovšem je, že vichřice Emma v březnu 2008 následovala pouze jeden rok po orkánu Kyrill. Ten patřil k vůbec nejsilnějším, které kdy naše území zasáhly. Emma byla sice slabší než Kyrill – padlo při ní podstatně méně stromů – na druhé straně ale poškodila vysokonapěťové rozvody elektrické energie, a to více než Kyrill. Jak Kyrill, tak Emma zasáhly kromě ČR i další evropské země, a způsobily tedy škody na velké ploše. Společné měly to, že vznikly rychlým postupem tlakových níží v oblasti východní Atlantik-Evropa. Dá se ale říci, že nejde o jevy výjimečné. Mohou se objevit prakticky kdykoliv, proto musíme být na tyto velkoplošné vichřice připraveni a umět jejich příchod předpovědět s několikadenním předstihem. Daleko častěji ovšem naše území zasahují bouřky s vichřicemi v lokálním měřítku, které doprovázejí přívalové deště, mnohdy s kroupami, a způsobují lokální povodně. K těmto bouřkám dochází velmi často, což můžeme sledovat i z průběhu počasí letošního léta. Existují nějaké signály, že se podobné přírodní katastrofy, zejména ty větrné, mohou opakovat Ano, podobné katastrofy způsobené extrémním větrem se opakovat mohou, proto se s nimi do jisté míry musíme naučit žít. Živelní pohromy včetně větrných kalamit se u nás budou vyskytovat, jen nelze s velkým předstihem říci, kdy přesně a v jaké síle… Je možné, že některé z nich dosáhnou i síly orkánu. Mezi lokálními pohromami se někdy můžeme setkat i s tornády a podobnými jevy, které specifickým způsobem lámou stromy a ničí domy, avšak obvykle na velmi malé ploše. Nedají se tedy srovnávat s ničivými tornády v USA. Tendence spojovat četnější výskyt ničivých vichřic s otázkou klimatických změn samozřejmě existují. Nicméně převládají názory, že se spíše zvyšuje intenzita extrémních jevů počasí. Zatím se ale nedá dostatečně spolehlivě dokázat, že se četnost těchto jevů včetně vichřic zvyšuje. Proč k takovým to živelním katastrofám dochází Silné vichřice, mezi něž se řadí i Emma a Kyrill, vznikají kvůli velkému rozdílu mezi tlakem na severu a jihu Evropy. Vzduch pochopitelně proudí tím rychleji, čím je rozdíl tlaku větší. Je třeba říci, že vichřice síly orkánu zasahovaly naše území vždycky, avšak jejich výskyt byl poměrně řídký. Označit silné vichřice, které se vyskytnou dva roky po sobě, za velkou anomálii nelze. Vítr má turbulentní povahu a jeho síla (rychlost) značně kolísá. Proto jsou obzvláště nebezpečné nárazy větru, které zesilují ničivý efekt. Porážejí stromy, odnášejí střechy a ničí infrastrukturu, jako jsou mosty, věže, komíny,… Jak dalece se dají tyto katastrofy předvídat Můžeme se na ně nějak připravit, nebo alespoň zmírnit jejich následky Riziko nepříznivých dopadů extrémního počasí roste se silou jevu – například u větru hraje klíčovou roli rychlost a velikost nárazů – dobou jeho trvání, zvyšuje se ale také v závislosti na zranitelnosti území. Velmi důležité je včasné a přesné varování před extrémním jevem, jakým je třeba vichřice. Moderní pozorovací systémy (satelity, radary atd.), a zejména pak modely počasí, umožňují neustále zlepšovat kvalitu předpovědí a varování. Dnes dokážeme varovat před celoplošnými vichřicemi (tedy orkány jako Kyrill či Emma) několik dní před jejich příchodem. U vichřic doprovázejících bouřky je předstih kratší, pouze několik hodin, navíc obvykle nelze určit místo a čas jejich úderu s dostatečnou přesností. Častější výskyt ničivých vichřic může s otázkou klimatických změn samozřejmě souviset, spíše se ale zvyšuje intenzita extrémních jevů počasí. 20 Pojistný obzor 3/2008 Ekonomické informace
Ilustrační foto: ČP Musím ovšem zdůraznit, že jen přesné výstrahy nestačí. Aby účinek vichřic nebyl katastrofální, je třeba snižovat zranitelnost území a zároveň zlepšovat připravenost občanů na nebezpečné situace. Znamená to mít odolnější konstrukce, rozvody elektrického vedení, dbát o stromy apod. Především musíme správně reagovat na výstrahy. Tímto způsobem lze také zabránit ztrátám na lidských životech, které jsou často zbytečné. Projevilo se to i u následků Kyrilla a Emmy. Lidé byli obvykle zasaženi padajícími stromy či konstrukcemi, ať již ve vozidlech nebo mimo ně, přestože byli na nebezpečí upozorněni. Problémem je, že u nás zatím nemáme takové zkušenosti s extrémními vichřicemi jako například ve Spojených státech, kde se tyto jevy vyskytují mnohem častěji. Lidé u nás dokážou správně a včas reagovat na povodňové situace, se kterými již velké zkušenosti máme. Proti tomu výstrahy před vichřicemi nebo orkány sice zaregistrují, ale obvykle neprovádějí žádná doporučená opatření. I z tohoto důvodu náš ústav u každé výstrahy na nebezpečné jevy uvádí i návod, jak by se občané v takové situaci měli chovat a čemu se vyhýbat. Podrobně je vše vysvětleno i na webových stránkách našeho ústavu (http://pocasi.chmi.cz). Závěrem bych rád zdůraznil, že se musíme na výskyt extrémních povětrnostních jevů dobře připravit, zvyšovat odolnost vůči těmto jevům, zlepšovat výstražnou službu. V neposlední řadě je potřeba zvyšovat připravenost obyvatelstva. Tento postup vyplývá i ze závěrů mezinárodní konference o snižování katastrof v Kóbe v roce 2005, formulované v rámcové strategii Hyogo pro léta 2005-2015 1 . Solventnost II a Pilíř 5 Připravovaná směrnice Solventnost II změní evropský trh pojištění a zajištění a zkonsoliduje ho na příštích 50–60 let. ING. MONIKA JURÁŠOVÁ VRCHNÍ INTERNÍ AUDITOR KOOPRATIVA POJIŠŤOVNA, A.S., VIENNA INSURANCE GROUP Úspěch nového systému Solventnosti II (SII) velmi závisí na tom, aby celému procesu dobře porozuměly všechny zainteresované strany ve společnosti. Je nutné, aby jej přijaly a dobře a spolehlivě na něm pracovaly, a to jak na vertikální, tak na horizontální úrovni. Všechny osoby, které společnost řídí, by měly vzhledem k SII splňovat požadavky „fit and proper“ – představenstvo a management by se tedy měly do celého procesu zapojit hned od počátku. Proto je tak důležitý celý systém správy a řízení společnosti, detailně popsaný v kapitole IV návrhu směrnice. Ta zahrnuje specifické úkoly vztahující se k řízení rizik, vnitřní kontrole a internímu auditu, k činnosti pojistné matematiky a dále ke kontrole outsourcingových dohod. Porozumění společnostmi, skupinami i dozorem Podstatná je rovněž skutečnost, že uvedená ustanovení je nutno chápat detailně jak na úrovni společnosti, tak je také aplikovat v kontextu skupiny. Směrnice tak přináší v mnoha ohledech nový pohled a nutí jednotlivá oddělení k úzké a pravidelné spolupráci, a to nejen na úrovni společnosti, ale také na skupinové úrovni. Aby mohly pojišťovací skupiny zohlednit komplexní stanovisko, které vyplývá z jejich mezinárodních aktivit, budou nuceny vynaložit ještě větší úsilí v oblasti řízení rizik. Vzhledem k tomu, že SII přináší nový pohled na procesy ve společnosti, musíme očekávat jisté přechodné období, které si vyžádá aplikování těchto procesů do rozhodování ma- 1) Hyogo Framework for Action 2005-2015: “Building the Resilience of Nations and Communities to Disasters”. In: Final report of the World Conference on Disaster Reduction in Kobe 2005, A/CONF: 206/6, UN ISDR, Geneva, April 2007, 25 pages. Ekonomické informace Pojistný obzor 3/2008 21
- Page 1 and 2: Pojistný obzor Ročník 85 2008 3
- Page 3 and 4: Foto: ČAP Milí čtenáři, stejn
- Page 5 and 6: Ministr práce a sociálních věc
- Page 7 and 8: vitě jen okrajově. Většina obč
- Page 9 and 10: doopravdy pobírat. Ze všech 8 967
- Page 11 and 12: Bez potřebných právních podmín
- Page 13 and 14: V § 9 je nové ustanovení o „ko
- Page 15 and 16: zásady, pravidla a postupy. Z pods
- Page 17 and 18: Podíl předepsaného pojistného
- Page 19: Ilustrační foto: ČP a složitost
- Page 23 and 24: sah chystané legislativy totiž bu
- Page 25 and 26: On-line produkty a služby se již
- Page 27 and 28: povinnosti úhrady za neoprávněn
- Page 29 and 30: pojistí přímo na místě. Zatím
- Page 31 and 32: jak krýt rizika dalších opravdu
- Page 33 and 34: mestnanca, ako aj pre zamestnávate
- Page 35 and 36: najít na stránce http://www.abi.o
- Page 37 and 38: Z domova Interní audit: nejen „p
- Page 39 and 40: postupů a vznik samostatných útv
- Page 41 and 42: ČSOB Pojišťovna - 14. července
- Page 43 and 44: the fund pillar for savers when the
- Page 45 and 46: What role should commercial insuran
- Page 47 and 48: POJISTNÝ OBZOR Odborný čtvrtletn
Ekonomické informace<br />
Emma a Kyrill<br />
Nic výjimečného<br />
JANA ČECHOVÁ<br />
HAUSKA & PARTNER<br />
Klimatické změny<br />
odehrávající se na naší<br />
planetě nelze ignorovat.<br />
Reflektovat je musí<br />
i pojišťovny, které proto<br />
spolupracují s odborníky<br />
na počasí.<br />
Na prognózy týkajících se právě těchto anomálií<br />
jsme se zeptali ředitele Českého hydrometeorologického<br />
ústavu (ČHMÚ), Ing. Ivana<br />
Obrusníka, DrSc.<br />
Lze považovat větrné kalamity, které se<br />
na našem území objevily v posledních dvou<br />
letech, za jevy výjimečné, nebo už v minulosti<br />
k něčemu obdobnému docházelo<br />
V minulosti se samozřejmě velkoplošné vichřice<br />
na našem území vyskytovaly. Za posledních<br />
osmnáct let se nad Českou republikou<br />
přehnaly například v roce 1990, hned dvakrát<br />
o čtyři roky později, nebo v roce 2005. Faktem<br />
ovšem je, že vichřice Emma v březnu<br />
2008 následovala pouze jeden rok po orkánu<br />
Kyrill. Ten patřil k vůbec nejsilnějším, které<br />
kdy naše území zasáhly. Emma byla sice<br />
slabší než Kyrill – padlo při ní podstatně méně<br />
stromů – na druhé straně ale poškodila vysokonapěťové<br />
rozvody elektrické energie, a to<br />
více než Kyrill. Jak Kyrill, tak Emma zasáhly<br />
kromě ČR i další evropské země, a způsobily<br />
tedy škody na velké ploše. Společné měly<br />
to, že vznikly rychlým postupem tlakových<br />
níží v oblasti východní Atlantik-Evropa. Dá se<br />
ale říci, že nejde o jevy výjimečné. Mohou<br />
se objevit prakticky kdykoliv, proto musíme<br />
být na tyto velkoplošné vichřice připraveni<br />
a umět jejich příchod předpovědět s několikadenním<br />
předstihem. Daleko častěji ovšem<br />
naše území zasahují bouřky s vichřicemi v lokálním<br />
měřítku, které doprovázejí přívalové<br />
deště, mnohdy s kroupami, a způsobují lokální<br />
povodně. K těmto bouřkám dochází velmi<br />
často, což můžeme sledovat i z průběhu počasí<br />
letošního léta.<br />
Existují nějaké signály, že se podobné přírodní<br />
katastrofy, zejména ty větrné, mohou<br />
opakovat<br />
Ano, podobné katastrofy způsobené extrémním<br />
větrem se opakovat mohou, proto<br />
se s nimi do jisté míry musíme naučit žít.<br />
Živelní pohromy včetně větrných kalamit se<br />
u nás budou vyskytovat, jen nelze s velkým<br />
předstihem říci, kdy přesně a v jaké síle…<br />
Je možné, že některé z nich dosáhnou i síly<br />
orkánu. Mezi lokálními pohromami se někdy<br />
můžeme setkat i s tornády a podobnými jevy,<br />
které specifickým způsobem lámou stromy<br />
a ničí domy, avšak obvykle na velmi malé<br />
ploše. Nedají se tedy srovnávat s ničivými<br />
tornády v USA. Tendence spojovat četnější<br />
výskyt ničivých vichřic s otázkou klimatických<br />
změn samozřejmě existují. Nicméně<br />
převládají názory, že se spíše zvyšuje intenzita<br />
extrémních jevů počasí. Zatím se ale nedá<br />
dostatečně spolehlivě dokázat, že se četnost<br />
těchto jevů včetně vichřic zvyšuje.<br />
Proč k takovým to živelním katastrofám<br />
dochází<br />
Silné vichřice, mezi něž se řadí i Emma a Kyrill,<br />
vznikají kvůli velkému rozdílu mezi tla<strong>ke</strong>m<br />
na severu a jihu Evropy. Vzduch pochopitelně<br />
proudí tím rychleji, čím je rozdíl tlaku větší.<br />
Je třeba říci, že vichřice síly orkánu zasahovaly<br />
naše území vždycky, avšak jejich výskyt<br />
byl poměrně řídký. Označit silné vichřice, které<br />
se vyskytnou dva roky po sobě, za velkou<br />
anomálii nelze. Vítr má turbulentní povahu<br />
a jeho síla (rychlost) značně kolísá. Proto jsou<br />
obzvláště nebezpečné nárazy větru, které zesilují<br />
ničivý efekt. Porážejí stromy, odnášejí<br />
střechy a ničí infrastrukturu, jako jsou mosty,<br />
věže, komíny,…<br />
Jak dalece se dají tyto katastrofy předvídat<br />
Můžeme se na ně nějak připravit,<br />
nebo alespoň zmírnit jejich následky<br />
Riziko nepříznivých dopadů extrémního počasí<br />
roste se silou jevu – například u větru hraje<br />
klíčovou roli rychlost a velikost nárazů – dobou<br />
jeho trvání, zvyšuje se ale také v závislosti<br />
na zranitelnosti území. Velmi důležité je včasné<br />
a přesné varování před extrémním jevem,<br />
jakým je třeba vichřice. Moderní pozorovací<br />
systémy (satelity, radary atd.), a zejména pak<br />
modely počasí, umožňují neustále zlepšovat<br />
kvalitu předpovědí a varování. Dnes dokážeme<br />
varovat před celoplošnými vichřicemi<br />
(tedy orkány jako Kyrill či Emma) několik dní<br />
před jejich příchodem. U vichřic doprovázejících<br />
bouřky je předstih kratší, pouze několik<br />
hodin, navíc obvykle nelze určit místo a čas<br />
jejich úderu s dostatečnou přesností.<br />
Častější výskyt ničivých vichřic může s otázkou<br />
klimatických změn samozřejmě souviset, spíše se ale<br />
zvyšuje intenzita extrémních jevů počasí.<br />
20 Pojistný <strong>obzor</strong> 3/2008 Ekonomické informace
Change language