Chrupavka a kost

Chrupavka a kost
Osifikace
BST-30

Pojiva
Pojiva jsou tkáň, která je složena z
buněk a mezibuněčné hmoty.
Rozdělení:
Vazivo
Chrupavka
Kost
Tuková tkáň

Chrupavka
Chondroblasty
Chondrocyty
(Chondroklasty)
Kolagen typu II. hyalinní a elastická ch.
typu I – vláknitá
Chondronectin, kys. hyaluronová a
chondroitin sulfát

Chondrocyty
Kulatá buňka s výběžky,
uložena v lakuně
Isogenetické skupiny –
vznik mitosou –
intersticiální růst
Proteosyntéza –
kolagen a matrix
Anaerobní
metabolismus, výživa
difuzí z cév perichondria

Chrupavka
Perichondrium - husté kolagenní vazivo
s cévami
Kolagen typu 1 a fibroblasty
Výživa chrupavky
Růstová zóna - růst chrupavky apozicí

Chrupavka
Lakuny
Teritoriální (kapsulární)
matrix ( obklopuje
chondrocyt) – bazofilní,
více
glykosaminoglykanů
Interteritoriální matrix –
více vláken
Bezcévná tkáň
Špatná regenerace

Chrupavky
Hyalinní chrupavka – kloubní,
připojení žeber, nosní, trachea, bronchy
a většina chrupavek laryngu
Elastická chrupavka – epiglottis,
zevní ucho, Eustachova trubice
Vláknitá chrupavka – meziobratlové
ploténky,kloubní chrupavka čelistního
kloubu klouby claviculy

Hyalinní chrupavka
Na řezu je modrobílá a sklovitá.
Je nejrozšířenějším typem chrupavky.
U embrya tvoří téměř celou kostru
Růstové chrupavky
Pokrývá kloubní plochy
Součást stěny dýchacích cest (larynx, trachea,
bronchy)
Spojuje žebra a sternum

Kloubní chrupavky
Kloubní plocha není pokryta
perichondriem
Na povrchu – extracelulární matrix
Většina kloubních ploch je tvořena
hyalinní chrupavkou
Výjimka – čelistní kloub a připojení
clavikuly (akromio-clavikulární a
sternoclavikulární)

Elastická chrupavka
Nalézá se v boltci, zevním zvukovodu,
Eustachově trubici, epiglottis a malých
chrupavkách hrtanu.
V matrix jsou kromě kolagenu II. typu také
elastická vlákna (podmiňují žlutou barvu).
Isogenetické skupiny chondrocytů jsou menší.

Vazivová chrupavka
Představuje přechod mezi kolagenním
vazivem a hyalinní chrupavkou.
Nalézá se v intervertebrálních discích,
symfýzách, čelistním kloubu apod.
Nemá perichondrium.
Chondrocyty jsou často uspořádány v dlouhých
sloupcích (podle působení mechanických sil).
V matrix je hojně svazků kolagenu I. typu.

Kost
Osteoblasty
Osteocyty
Osteoklasty
Kolagen typu I.
glykoproteiny (sialoprotein, osteokalcin) a
proteoglykany (chondroitin sulfát a keratan
sulfát)
Hydroxyapatit

Osteocyty
Lacunae a
canalliculi ossium
Výběžky spojeny
nexy –
komunikace a
výživa

Osteoblasty
Na povrchu kostní tkáně – uvnitř
Haversových systémů – produkce nové
kostní matrix – růst kosti apozicí
Sekrece osteoidu – nekalcifikovaná
matrix
Polarizované buňky – vzhled epitelu

Osteoklasty
Makrofágy – mnohojaderné
bb – fúze
Howshipovy lakuny
Regulovány hormonálně:
stimulace – parathormon
Resorpce kosti – kartáčový
lem a lyzosomy - kyselá
fosfatáza- vylučována z
buňky
Regulace hladiny Ca

Kost
Podle uspořádání kolagenních vláken
Lamelární kost
Kompaktní
Trabekulární
Vláknitá kost
(Primární a sekundární kost během
vývoje)

Kost
Volkmanovy kanálky – a. nutritia
Haversovy kanálky – v centru osteonu
Plášťové lamely – na povrchu
Haversovy systémy - osteony
Intersticiální lamely – neúplné mezi –
důsledek přestavby

Kost
Vláknitá kost – během vývoje (primární) a na
drsnatinách kostí – (připojení šlach a ligament), v
lebečních švech, zubních alveolech. Kolagenní
vlákna postrádají pravidelné uspořádání.Kostní
matrix je méně kalcifikovaná a obsahuje více
osteocytů.
Kompaktní kost – diafýzy dlouhých kostí
Trabekulární (houbovitá) – epifýzy dlouhých kostí a
kosti ploché (diploe)
Matrix mezi osteocyty tvoří pravidelné lamely .Lamely
tvoří osteony neboli tzv. Haversovy systémy.

Periost a endost
Tvoří zevní a vnitřní obal kosti, zajišťují výživu kosti a
představují „zásobárnu“ kostních buněk.
Periost - kolagenní vlákna + fibroblasty
Sharpeyova vlákna - kontakt s kostí
Osteoprogenitorové buňky – diferenciací z nich
vznikají osteoblasty.
Endost - jedna vrstva osteoprogenitorových buněk
tenká vrstva vaziva

Nejprve se vytváří primární (vláknitá) kost
a následně je nahrazena definitivní kostí
lamelózní.
Desmogenní (intramembranózní, endesmální)
Chondrogenní (enchondrální)

Osifikace
Intramembranosní:
Kondenzace mesenchymové tkáně
Diferenciace mesenchymových buněk na
osteoblasty
Primární osifikační centrum
Vznik kostní tkáně ve formě spikul (trámců)
PŘEMĚNA OSTEOBLASTŮ NA
OSTEOCYTY
Lebeční kosti, clavicula, růst kosti do šířky

Osifikace enchondrální
Na podkladě chrupavčitého modelu –
přestavba:
Kostní límec – porucha výživy chrupavky,
Její destrukce a náhrada kostní tkání –
primární osifikační centrum
Sekundární osifikační centrum - epifýza
Růstová ploténka

Enchondrální osifikace
Principem enchodrální osifikace = náhrada (ne
přeměna!) hyalinní chrupavky („modelu“)
kostní tkání:
Zánik chondrocytů v chrupavčitém modelu -
Do vzniklých prostor vrůstají osteogenní pupeny
(kapiláry a osteoprogenitorové buňky).
Vznik osteoblastů z osteoprogenitorových
buněk s následnou tvorbou kostní tkáně.

Enchondrální osifikace
V první fázi se desmogenní osifikací vytvoří kostní límec.
Díky vytvoření kostního límce kolem budoucí diafýzy
kosti nemá chrupavka uvnitř kostního límce dostatečný
přívod živin a degeneruje. Buňky produkují signální
molekuly, které indukují vrůstání cév (osteogenní
pupeny).Vzniká primární osifikační centrum.
Osteoklasty zároveň resorbují střed kosti – vzniká dřeňová
dutina. Sekundární osifikační centra – vznikají později
ve středu epifýz.
Chrupavka je následně zachována pouze na kloubních
plochách a jako epifyzární (růstová) chrupavka mezi
epifýzou a diafýzou.

Osifikace
Klidová zóna
Proliferační zóna
Zóna hypertrofické chrupavky
Zóna kalcifikované chrupavky
Zóna eroze
Osifikační zóna – kostní spikuly