Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ozhovor<br />
Sestra Balandová<br />
ve shromáždění v Těrlicku (1990)<br />
v rádiu volno. Ve studiu jsem poznala<br />
mnoho lidí, díky kterým jsem později<br />
s písní na rtech objevovala jiné země.<br />
Ráda cestuji a s mužem jsem byla častokrát<br />
na Ukrajině - od roku 1958 osmnáckrát.<br />
Zpívala jsem tam v pravoslavných<br />
i baptistických sborech, a pokud si<br />
vzpomínám, byly vždy plné lidí. Navštívila<br />
jsem téměř celou Evropu. Zpívala<br />
jsem ve Švédsku, Norsku, Holandsku,<br />
Německu i v Londýně…“<br />
Cesta za oceán<br />
„Přes mnohé problémy se mi v roce<br />
1986 podařilo na měsíc vycestovat<br />
do USA. To vše se 40 dolary oficiální<br />
výměny. Měla jsem pozvání od přátel<br />
z Polska, kteří mezi tím emigrovali do<br />
Ameriky. Navštívila jsem New York,<br />
Pensylvánii, Indianapolis, Illinois, New<br />
Jersey a Connecticut. Během letu jsem<br />
mohla nahlédnout i do kabiny pilotů,<br />
což dnes už není možné. Když jsme byli<br />
nad oceánem, pocítila jsem obavy a tak<br />
jsem si potichu začala zpívat: „O velký<br />
Bože…“<br />
Jiná země stejní lidé<br />
„Na vzdáleném kontinentu jsem<br />
zjistila, že Amerika je stejná jako svět<br />
u nás, i lidé jsou si podobní. Starala se<br />
tam o mě přítelkyně z Polska Halina<br />
Aleksandruk, lékárnice, která ve Filadelfii<br />
pracovala jako laborantka v nemocnici.<br />
Její synové, Witek – pianista<br />
a Wlodek – houslista, mě doprovázeli<br />
na koncertech. Po večerech a nocích<br />
doma nacvičovali pro symfonický orchestr,<br />
ve kterém vystupovali. Nemohli<br />
nic odbýt, protože na na takové místo<br />
čekalo dvacet dalších. A ve dne pracovali<br />
na počítačích v nemocnici. V duchu<br />
jsem je obdivovala.“<br />
Cestování plné inspirace<br />
„Měla jsem příležitost poznat různé<br />
církve. Líbilo se mi, že věrní křesťané<br />
spolu trávili čas u nedělního oběda,<br />
slavili společně např. stříbrnou svatbu.<br />
Poskládali se na společný dárek a vše vyzdobili<br />
na stříbrno. Vyprošovali požehnání<br />
pro ty, kteří se stěhovali na jiné místo,<br />
pro děti a mládež připravovali program,<br />
organizovali přednášky o závislostech,<br />
drogách a výchově. U nás něco takového<br />
tehdy nebylo a ani být nemohlo.“<br />
Země velkých možností<br />
„Velký dojem na mne udělal New York,<br />
Socha Svobody a dnes už neexistující<br />
„dvojčata“. Také Chicago, kde jsem byla<br />
u známých, kteří nás třikrát navštívili<br />
v Těrlicku. Pan Bernard, fotbalový hráč<br />
210 cm vysoký, zařídil, že mě fotbalisté<br />
vzali s sebou do autobusu, kterým jeli<br />
na zápas. Samozřejmě mě na ten zápas<br />
pozvali. V Česku jsem nikdy nebyla na<br />
opravdovém stadióně, a tady najednou<br />
americký stadión a velká sportovní<br />
show! A aby to nebylo všechno, přivítali<br />
mě přes amplióny a posadili do lóže pro<br />
V.I.P. Výhled jsem měla nádherný a tak<br />
jsem alespoň trochu zakusila pravý americký<br />
luxus. Mí známí, emigranti z Prahy,<br />
kteří vlastnili továrnu na mýdlo a chemikálie,<br />
mě pozvali do Connecticutu na<br />
svou rezidenci v lese, kde jsem měla pár<br />
dní dovolené. Chtěli, abych v Americe<br />
zůstala, ale ani na chvíli jsem neváhala.<br />
Mám ráda svou rodnou zem. Pak přišlo<br />
ještě koupání v moři, návštěvy a koncerty.<br />
Všechna moje vystoupení jsou nahrána<br />
na videu a některá vysílali i v televizi<br />
na křesťanském kanálu, ale s sebou jsem<br />
to nepřivezla. Jen pár map, pohlednic<br />
a fotografií.“<br />
Lék na obnovu duchovního<br />
života<br />
Když se tak sestra Helena Balandová<br />
probírá fotografiemi, najednou si<br />
vzpomene a vytáhne ještě jednu zajímavost,<br />
kterou mi chtěla ukázat. Je to<br />
školní sešit z roku 1908 – „patřil mému<br />
strýci Janu Ponczovi, byl polským<br />
důstojní<strong>ke</strong>m z Poznaně. Zahynul v Katyni.<br />
Chtěla bych sestavit rodokmen<br />
a sepsat vzpomínky“ – svěřuje se se<br />
svým novým rozhodnutím. Minulý rok<br />
ukončila sestra Helena aktivní činnost<br />
hudebníka. Zdraví už jí nedovoluje, aby<br />
jezdila na vystoupení. Ale když někdo<br />
přijde a požádá, ráda zazpívá… Také<br />
noty pro pěvecký sbor, ze kterého před<br />
třemi roky odešla, ještě píše. Na otázku,<br />
jaký je její oblíbený repertoár nebo píseň,<br />
odpovídá: „Mám ráda spíše veselé<br />
písně. Křesťan má žít s Boží bázní, ale<br />
radostně! Mám ráda klasiku, například<br />
„Nabucco“ od Verdiho, všechny koledy,<br />
Na zájezdu v Oslo v roce 2000<br />
a také písně Haliny Kudzinové, těšínské<br />
rodačky, „Ojcowski Dom“, „Góralu…“,<br />
„Chryzantemy zlociste“ a všechny písně<br />
o matce. Píseň je velmi důležitým pojít<strong>ke</strong>m<br />
rodiny. Pokud chce někdo obnovit<br />
duchovní život, pak ať začne zpívat!“<br />
– říká s úsměvem.<br />
BARBARA GLACOVÁ<br />
A JAREK ANDRÝSEK<br />
ŽIVÉ SLOVO<br />
21
Change language