11 / 2011 (PDF, 2 MB) - Braunoviny - B. Braun Medical sro

TÉMA
Jako první na důležitost hygieny rukou poukázal teprve v roce
1861 Ignaz Philipp Semmelweis. Od té doby došlo v prevenci
přenosu infekčních nemocí k několika zásadním posunům –
zavedení dezinfekce, latexových rukavic či sterilních operačních
rukavic. Kaž dá z těchto změn měla za následek významné snížení
výskytu infekčních onemocnění, a to zejména v nemocnicích, ať
už u pacientů nebo zdravotnického personálu. V dnešní době se
tato problematika jeví jako zvládnutá, bohužel to však není zcela
pravda. Proč
Rukavice by měly splňovat všeobecně známá
kvalitativní kritéria – chránit před viry, bakteriemi,
chemickými látkami atd. Měly by
existovat jasné předpisy, jak často se mají
rukavice měnit, ke které činnosti jsou určité
druhy rukavic nejvhodnější atd. Tyto údaje by
měl znát každý lékař či sestra. Vždyť rukavice
jsou jejich jedinou bariérou a ochranou při
vyšetření nebo operaci. Tenká vrstvička latexu
vytváří hráz mezi jejich rukama a krví,
tělními tekutinami s bakteriemi, viry, plísněmi
apod. Používání rukavic má navíc i svá negativa
– pudr alergizuje, vyvolává granulomy
v operačních ranách, latex způsobuje alergie
a může být příčinou i zásadních zdravotních
komplikací. Proto by měli být ti, co rukavice
používají, seznámeni se všemi riziky, které
používání rukavic obnáší, a také s tím, k čemu
jsou určeny a k čemu se naopak nehodí.
Nesprávný výběr rukavic
Je naprosto zarážející, že současná legislativa
při posuzování kvality rukavic sleduje jen
AQL, což je pouze statistický údaj sdělující,
s jakou pravděpodobností vznikne rukavice
s prasklinou již ve výrobě. Testy na průnik
virů, bakterií, odolnost proti chemikáliím,
cytostatikům, jestli je latex v rukavici zbaven
alergizujících proteinů, to vše nikoho
oficiálně nezajímá. Je smutné, že malý zájem
pozorujeme i u zdravotníků, o jejichž zdraví
se primárně jedná. Přitom promořenost infekční
hepatitidou, ale i alergie na latex je
MUDr. Alan Munteanu
obchodní a marketingový
manažer
divize Aesculap – chirurgie
mezi zaměstnanci ve zdravotnictví daleko
vyšší než v běžné populaci.
Nemocnice nemají až na výjimky předpisy
pro správnou indikaci rukavic. Používají
se špatné typy, které dostatečně nechrání,
během operací zase často dochází k příliš
Jednoznačně nejdůležitějším
ochranným prostředkem
pro pacienty i zdravotnické
pracovníky jsou chirurgické
rukavice.
dlouhému nošení. Stále se kupují rukavice
s pudrem, jehož negativní působení již bylo
mnohokrát zdokumentováno. Nikdo po prodejcích
nepožaduje informace o tom, kolik
alergizujících proteinů je v jejich rukavicích,
jak často se mají během operace měnit atd.
Kvalita a bezpečí s rukavicemi Ansell
V řadě věcí jsme již se západní Evropou
srovnali krok. V používání rukavic jsme ale
zhruba na úrovni roku 1989.
Přesto existují výrobci, kteří věří, že zájem
o vlastní zdraví nakonec zvítězí – vždyť má
i ochranu a podporu v zákonech o ochraně
zdraví zaměstnanců. Tito výrobci investují
nemalé částky do testů, do vývoje, aby jimi
nabízené rukavice co nejlépe chránily před
skutečnými riziky.
Na špičku mezi těmito odpovědnými společnostmi
se v posledních letech řadí australská
společnost Ansell. Je-li pro ni něco typické, je
to kladení nekompromisního důrazu na spolehlivost
a bezpečnost jejích výrobků. V rozvinutých
ekonomikách je zdraví považováno
za to nejcennější, a spory se zaměstnavatelem
o prokázání získání nemoci z povolání způsobené
vadnou či nedostatečnou ochrannou pomůckou
jsou daleko dramatičtější než v České
a Slovenské republice. Proto není možné zanedbat
žádný z možných testů a vše je třeba
mít řádně zdokumentováno. Ansell disponuje
vlastními testy na penetraci virů, permeabilitu
chemických látek a důsledně snižuje množství
zbytkových proteinů v rukavicích. Dalším cílem
vývoje bylo vytvořit rukavici, která bude
aktivně působit a likvidovat infekční agens
i v průběhu operace. Položme si otázku proč.
Je prokázáno, že chirurgický personál je
během pracovního procesu vystaven riziku
působení virů a bakterií. Chirurgické rukavice
poskytují nezbytnou ochrannou bariéru, ale
její porušení, byť pouhým okem nepostřehnutelné,
je časté.
Známy jsou tyto příčiny mikroperforací:
čas – při překročení doby doporučeného
použití (i u nejlepších rukavic maximálně
120 minut)
zvýšené mechanické namáhání (všude, kde
je nutné použít větší sílu, např. šroubování,
vrtání, tah za rozvěrače atd.)
při použití monopolární koagulace na pinzetě
a současné přítomnosti tekutiny (potu)
uvnitř rukavice
z výroby (dáno indexem AQL, u dobrých
výrobců riziko minimální)
další příčiny
I makroskopické trhlinky v rukavicích jsou
běžné. K proděravění obvykle dojde následkem
mechanické zátěže a k poškození
pokožky přitom nedochází.
Výsledky studií
Nicméně podle studií zůstává až 40–80 %
trhlin v rukavicích nepovšimnuto. Těmi pak
dochází k přesunu krevních patogenů až
z 54,5 %. Perforace způsobené ostrým předmětem,
což zároveň i může znamenat poranění
pokožky, představují pouhá 2 % a méně
ze všech případů selhání operačních rukavic.
Průměrné údaje o procentuálním zastoupení
perforací v rukavicích dle oborů se v každé
7