StáhnÄte si celé ÄÃslo ve formátu PDF - Aluze
StáhnÄte si celé ÄÃslo ve formátu PDF - Aluze
StáhnÄte si celé ÄÃslo ve formátu PDF - Aluze
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
[recenze]<br />
ALUZE 2/2009 – Revue pro literaturu, filozofii a jiné<br />
vlastenec a nesmlouvavý a pohotový satirik<br />
svou <strong>si</strong>ce krátkou, avšak nikoli bezvýznamnou<br />
účastí na praxi vysoké politiky<br />
Českoslo<strong>ve</strong>nské republiky, <strong>ve</strong> významné<br />
a exponované funkci na vlastní kůži oku<strong>si</strong>l<br />
chuť politické moci i pachuť její morálky,<br />
posměšky a ostouzení médií, denunciace,<br />
indiferentnost a nevděk od letitých přátel.<br />
Po odchodu ze státní služby, jakmile to<br />
bylo možné, se vrátil ke spisovatelské<br />
a novinářské práci, jež pro něho nikdy neztrácela<br />
smysl a stávala se <strong>ve</strong>ntilem deziluzí.<br />
A dokonce se mu většinou dařilo najít<br />
jí i publikační tribunu. Projevy nesouhlasu<br />
s jeho občanskými postoji či vůbec nechuť<br />
k Macharovi, sdílené částí české <strong>ve</strong>řejnosti<br />
v meziválečném období, pak nejednou nevycházely<br />
ani tak z postojů vůči obsahu<br />
jeho textů jako z pouhé skutečnosti, že<br />
místo pro jejich z<strong>ve</strong>řejnění básník nacházel<br />
v protivládním pravicovém tisku.<br />
Machar, jak konstatuje Sýkora, se např.<br />
důsledně neangažoval v politice Národní<br />
ligy, politické strany Jiřího Stříbrného. List<br />
tohoto Masarykova oblíbence, někdejšího<br />
ministra první vlády ČSR a posléze apostaty<br />
národně-demokratické strany však jako<br />
jediný jeho příspěvky nejen akceptoval, ale<br />
v plném znění tiskl, protože jinde do nich<br />
redakce zasahovaly nebo o ně neprojevovaly<br />
zájem. Za to <strong>si</strong> Machar vysloužil pověst<br />
zpátečníka, která se stala do budoucna<br />
podstatným a trvalým atributem jeho<br />
obrazu v dějinách – srov. např. Lehár, J. –<br />
Stich, A. – Janáčková, J. – Holý, J.: Česká literatura<br />
od počátků k dnešku, Praha 2000,<br />
s. 404. Právě tato kla<strong>si</strong>fikace, dosti povrchní<br />
a nepřesná, ublížila i jeho pověsti<br />
básníka, nahradivši hodnocení umělecké<br />
kádrově-politickým posudkem. Od roku<br />
1937 pak Macharovi přibyly starosti<br />
s cenzurou.<br />
U<strong>ve</strong>dená i další fakta a okolnosti Macharova<br />
života a díla zaujaly Petra Sýkoru,<br />
takže jim věnoval svou diplomovou práci<br />
Cesta pravdy J. S. Machara (FF UK Praha),<br />
jejíž přepracovanou <strong>ve</strong>rzi, zkrácenou o literárněvědné<br />
kapitoly a o analýzy Macharova<br />
pozdního literárního a publicistického díla,<br />
vydal pod titulem Básník proti Hradu. Neposlušný<br />
občan Josef Svatopluk Machar.<br />
Jakous takous představu o struktuře vyloučených<br />
pasáží <strong>si</strong> lze učinit z kapitoly „Proti<br />
hradu“ (! – P. H.; s. 127–205). Svou monografií<br />
sleduje doplnění obrazu života<br />
a tvorby Josefa Svatopluka Machara o jeho<br />
poslední dvacetiletí, aby dosáhl úplnosti,<br />
kterou pohříchu strádá dosavadní<br />
dostupná literatura. Přinesla zejména příkřejší<br />
diferenci s vžitou a dotud dominantní<br />
představou bojovníka proti habsburskému<br />
zpátečnictví, klerikálnímu tmářství a mladočeskému<br />
fráziství, v níž se ztrácela či<br />
zcela absentovala role Machara jako<br />
přísného kritika <strong>ve</strong>řejného života republiky<br />
a jejích institucí i konkrétních osob politických<br />
představitelů, což se navíc<br />
nikterak nesnáší s neudržitelnou představou<br />
prvorepublikové pohádky. Autor<br />
úspěšně sleduje a objasňuje důvody, které<br />
<strong>ve</strong>dly k tomuto částečnému Macharovu<br />
postupnému „vymizení“ z literární scény.<br />
Jejich původ a největší objem vygenerovalo<br />
prostředí aktivní politiky státu, za<br />
jehož vznik bojoval, jehož politický systém<br />
spolubudoval, ale jež jej nakonec odvrhlo.<br />
Josef Svatopluk Machar musel opustit<br />
jako etnický Čech po skončení první světové<br />
války Vídeň. Po návratu do Prahy byl<br />
nucen přizpůsobit se nové ekonomické<br />
a politické realitě mladého českoslo<strong>ve</strong>nského<br />
státu i soukromí svého a své rodiny<br />
a na žádost nejvyšších politických<br />
představitelů, včetně svého dávného přítele<br />
T. G. Masaryka, vstoupil v srpnu roku<br />
1919 do státní služby a stal se generálním<br />
inspektorem českoslo<strong>ve</strong>nské armády.<br />
Setrval v ní plných pět let, do listopadu<br />
1924. Nebyla to volba právě z nejšťastnějších,<br />
neboť vysoká funkce v <strong>si</strong>lovém<br />
rezortu, o který se přetahovaly<br />
všecky politické strany, mu přinesla řadu<br />
nepříjemností a zklamání, z nichž <strong>si</strong> jen<br />
menší díl přivodil sám svou osobní neobratností<br />
či sníženou schopností operativní<br />
orientace <strong>ve</strong> světě tzv. praktické politiky.<br />
Největším zklamáním pro něj bylo chování<br />
Masarykovo. Také v Sýkorově monografii<br />
se obraz prezidenta Osvoboditele propastně<br />
liší od všeobecně šířené a hojně přijímané<br />
pověsti „filozofa na trůně“ a laskavého<br />
„tatíčka“ a nabývá podoby<br />
mnohem realističtější, totiž čistě pragmatického<br />
politika, pro něhož osobní přátelství<br />
má cenu jen potud, pokud slouží dosažení<br />
jeho politických cílů. Své politické<br />
účty s jistými oponenty, mezi něž náležel<br />
i J. S. Machar, <strong>si</strong> vyřizoval T. G. Masaryk<br />
osobně, jsa kryt pseudonymy, zástupnými<br />
autory, Zákonem na ochranu republiky<br />
atd.<br />
Ve světle archiválií, s nimiž Sýkora pracoval,<br />
jeví se svědectví Masarykových blízkých<br />
spolupracovníků (Schenk, Gašparíková)<br />
o jeho zdrženlivosti v zasahování do<br />
soudobých politických afér jako subjek-<br />
[ 77 ]
Change language