dům pro rodinnou rekreaci - Architekt

RECENZE 12
KAMENNÝ DŮM – HRABĚTICE
TEXT JIŘÍ DOSTÁL
V nadmořské výšce 750 m, v oblasti Jizerských
hor, v katastru obce Janov nad Nisou,
v roztroušené osadě Hrabětice, na masivu
maxovského hřebene v blízkosti místa,
kde hřeben je překračován silnicí vedoucí
z Jablonce nad Nisou na severovýchod do
Josefova Dolu, poblíž křižovatky zdůrazněné
kapličkou, kde se odpojuje cesta vedoucí
k zaniklé sklářské osadě Kristiánov, na
mírném svahu hřebene, který se na vrcholu
široce zaobluje, stojí kamenný dům. Místo je
vystaveno drsnějšímu podnebí jednak
vlivem otevřeného západního proudění
a jednak nadmořské výšky. Kamenná struktura
domu svým výrazem na drsnost povětrných
podmínek přistupuje a také drsný výraz vysílá.
V Jizerských horách a především v jejich
vyšších polohách tento charakter kamenné
stavby není ničím novým. Nové je přihlášení se
k praktické tradici citlivého použití kamene.
Geologická struktura masivu Jizerských
hor je tvořena převážně granitem – žulou,
která se podílí na reliéfu krajiny a zároveň se
nabízí jako stavební materiál, jejž stavebníci
uměli vždy s naprostou samozřejmostí použít.
Žula byla dostupná jednak v lomech, hustě
roztroušených v dostupných místech
po úbočích Jizerských hor, nebo z volných
balvanů bohatě rozsetých po svazích lesů,
luk a pastvin. Žula tak byla využívaným
a dostupným materiálem na zpevnění cest
lemovaných kamennými patníky, na tarasy
zpevňující terénní zářezy, sloupy plotů, základy
domů, podezdívky, schody, prahy, ostění dveří
a překlady oken, nejrůznější pilíře a podstavce
pro usazení strojů, dlažby, samozřejmě
na vystavění celých stěn domů, chlévů,
hospodářských budov, na vyzdění a zastřešení
studní a pramenů atd. Vyjmenovávám záměrně
běžné použití žuly pro venkovské stavby proto,
abych připomenul po generace osvojovanou
zkušenost se zpracováním kamene. Volně
roztroušené žulové balvany byly někde
v blízkosti staveb lámáním vytěženy
a na stavbu se zužitkoval kámen takřka beze
zbytku: štěpiny, běžný odpad lámání kamene,
se použily na vyskládání a vyklínkování mezer
mezi většími kameny. Technika ručního
lámání kamene klíny bez použití vrtáků nebo
řezů nezpůsobila kameni šrámy. Takovým
materiálem vystavěná či vyskládaná štítová
stěna chléva nebo stodoly působí silným
dojmem z citlivého zacházení s kamenem.
Mluvit tenkrát o citu by však nebylo na místě.
Jedná se o přirozené zacházení s materiálem,
který byl přírodou v oblasti nabídnut a osvědčil
se jako optimálně trvanlivý, odolávající
povětrnostním vlivům a rezonující dokonale
s charakterem prostředí.
Kámen se samozřejmě zpracovával i pro
jinou úroveň požadavků. Tak zvanou „čistou
práci“ odváděli kameníci pro městské nebo
nákladnější stavby, ale v jizerskohorských
osadách se „čistá práce“ používala vzácněji:
na křížky, boží muka, kapličky, kostelíky, na
hroby místních hřbitovů atd.
Hrabětický kamenný dům viditelně
navazuje na letité zvyklosti práce s kamenem.
Struktura vyskládaného kamenného materiálu
láká oko sledovat jemnou texturu a objem
domu je vnímán jako kamenný kompakt bez
rušivých prvků, kde spáry a kámen barevně
splývají, zapuštění oken je nepatrné. Pokud
právě není dům obýván, jsou přes okna
zasunuty okenice z neošetřeného cedrového
dřeva. Počítá se s časem a povětrnostními
vlivy, které přiblíží barvu dřeva kameni a kámen
dřevu. Zdi a především vysoká štítová stěna
dávají příležitost uplatnit nasbírané zkušenosti;
jsou vyskládány kamenem s téměř výtvarným
zaujetím, při zachování lineárního systému
spár. Po léta nastřádané fotografi e vzorků
kamenného zdiva (sklárna na Jizerce,
zdi v Chorvatsku…) pomohly stavebním
dělníkům realizovat představu architekta.
Použila se liberecká žula z lomů
v Ruprechticích, a to bez nároků na tvarovou
pravidelnost a velikost. Zužitkovaly se
i střepiny a zlomky kamene. Kamenný dům
není jediná stavba s rozsáhlejším a výraznějším
použitím kamene v hrabětické lokalitě. Mezi
zajímavé příklady patří komplex dvou nových
domů s mohutnými volně vylomenými žulovými
podpěrami. Kamenný dům je ale zatím jediná
stavba, která překračuje obvyklé hranice
výškového standardu a evokuje vzpomínky
na zdivo starých jizerskohorských skláren,
vodních hrází a rozhleden, kde vytvořená
kamenná struktura se stala pravděpodobně
inspirací.