život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

mesto.bohumin.cz
from mesto.bohumin.cz More from this publisher
29.12.2014 Views

prosazovali se ke studiu i v těch nejnáročnějších vědních oborech. Autorita a prestiž školy se výrazně zvýšily. Vzpomínku paní Mgr. Věry Palkové si autorka dovolila zařadit v původním znění tak, jak ji obdržela v písemné formě. Domnívá se totiž, že z níže uvedeného textu je více než patrno, jakou osobností a autoritou pro své žáky i kolegy profesor Živný byl (viz Příloha č. LII); na další vzpomínky, jež byly zaznamenány, si vyhradili čas RNDr. Jana Raszková, RNDr. Radomíra Pazderová a doc. RNDr. Jiří Ivánek, CSc. (viz Přílohy č. LI, L a LIII). Za vedení ředitele profesora Živného se vytvořil stabilizovaný a kvalifikovaný kádr vynikajících pedagogů. František Živný byl jednou z nejvýraznějších postav profesorského sboru - zkušený pedagog, vynikající odborník a obětavý člověk. Byl zárukou vysoce kvalifikované a náročné výuky ve škole. Ve funkci ředitele zůstal do roku 1966, kdy odešel do penze. Podle potřeby však ve škole působil až do roku 1971. Dlouhá léta vedl ve škole studentské kroužky šachu, sám byl velmi dobrým šachistou (viz Příloha XXXVII). Měl široké znalosti z astronomie, platil za znalce antické literatury. Jeho kolegové i stovky jeho studentů na něm oceňovali pocit zodpovědnosti vůči svému povolání pedagoga, pocit zodpovědnosti za výchovu svých studentů. Byl svým žákům životním vzorem důsledné práce. V roce 1967 za celoživotní práci ve výchově mladé generace žákovské i učitelské byl Františkovi Živnému udělen ministrem školství titul „Zasloužilý učitel“.

7. Odkaz Živného ve vzpomínkách i v životě František Živný zemřel v Bohumíně 21. září 1989, je pochován v Poděbradech. Bohumínskému gymnasiu byl profesor Živný věrný 35 let. V něm zažil mnoho dobrého, musel však čelit i mnohým nepříznivým okolnostem doby. Nikdy nezahořkl, školu i studenty opravdově miloval. Jeho povolání pro něj bylo posláním, kterému podřizoval a obětoval vše. Mnoho mu v tom byla nápomocna jeho manželka Marie (viz Příloha č. XLII), která mu svou skromností, obětavostí a pracovitostí zajistila k jeho náročné práci středoškolského profesora to nejideálnější zázemí. Profesor Živný byl známý jako učitel velmi náročný, ale vždy zároveň spravedlivý a lidský. Rád pracoval s talentovanými žáky, měl však pochopení i pro žáky slabší (což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, neboť mne pan profesor doučoval matematiku v době, kdy jsem studovala střední školu a v určitém období jsem si s tímto vyučovacím předmětem příliš nerozuměla. Vždy byl ke mně velice laskavý a ani po několikerém vysvětlování téže věci na něm nebylo znát, že by jej moje nepochopení vyvádělo z míry. Měl přitom naplněný denní program, protože u sebe doma připravoval studenty na přijímací zkoušky na vysoké školy, jiné doučoval fyziku a matematiku a za dveřmi bytu již stáli další, kteří s ním chtěli probrat své matematicko-fyzikálně-šachové potíže. Jeho paní, kterou by tyto návštěvy mohly právem obtěžovat nebo unavovat, se pozorně starala, aby panu profesorovi ani jeho „hostům“ nic nechybělo). Na Františka Živného, svého třídního profesora, vzpomínal často i Vlastimil Brodský 231 , který bohumínské gymnasium před okupací navštěvoval 232 . Brodský byl jako žák považován za velmi neukázněného, zejména veškerá rozbitá okna ve škole mu byla přičítána k tíži. V době, kdy byl žákem II. A třídy gymnasia, se stalo, že bylo znovu nalezeno nějaké rozbité okno na chodbě u šaten. V tomto případě byl však Brodský bez viny. Přesto tehdejší ředitel školy žádal, aby se ke způsobené škodě přiznal, neboť byl z předešlých případů přesvědčen, že to byla Brodského práce. Pokud by se viník sám nepřihlásil, byla by celé třídě snížena známka z chování. Aby své spolužáky zachránil před tresty a vzhledem k tomu, že jeho rodiče již byli na sníženou známku z chování 231 Vlastimil Brodský (1920-2002) - český divadelní, filmový, televizní a rozhlasový herec, v mládí stepař a tanečník, držitel několika filmových cen: Stříbrný medvěd 1975, Zlatá nymfa 1984, Český lev 2002. 232 BRODSKÝ, Vlastimil. Když mi bylo třináct. Sedmička pionýrů. Týdeník pro chlapce a děvčata, 1971, roč. 4, č. 30, s.8.

7. Odkaz Živného ve vzpomínkách i v životě<br />

František Živný zemřel v Bohumíně 21. září 1989, je pochován v Poděbradech.<br />

Bohumínskému gymnasiu byl profesor Živný věrný 35 let. V něm zažil mnoho dobrého,<br />

musel však čelit i mnohým nepříznivým okolnostem doby. Nikdy nezahořkl, školu<br />

i studenty opravdově miloval. Jeho povolání pro něj bylo posláním, kterému podřizoval<br />

a obětoval vše. Mnoho mu v tom byla nápomocna jeho manželka Marie (viz Příloha<br />

č. XLII), která mu svou skromností, obětavostí a pracovitostí zajistila k jeho náročné práci<br />

středoškolského profesora to nejideálnější zázemí. Profesor Živný byl známý jako učitel<br />

velmi náročný, ale vždy zároveň spravedlivý a lidský.<br />

Rád pracoval s talentovanými žáky, měl však pochopení i pro žáky slabší (což<br />

mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, neboť mne pan profesor doučoval matematiku v době,<br />

kdy jsem studovala střední školu a v určitém období jsem si s tímto vyučovacím<br />

předmětem příliš nerozuměla. Vždy byl ke mně velice laskavý a ani po několikerém<br />

vysvětlování téže věci na něm nebylo znát, že by jej moje nepochopení vyvádělo z míry.<br />

Měl přitom naplněný denní program, protože u sebe doma připravoval studenty<br />

na přijímací zkoušky na vysoké školy, jiné doučoval fyziku a matematiku a za dveřmi<br />

bytu již stáli další, kteří s ním chtěli probrat své matematicko-fyzikálně-šachové potíže.<br />

Jeho paní, kterou by tyto návštěvy mohly právem obtěžovat nebo unavovat, se pozorně<br />

starala, aby panu profesorovi ani jeho „hostům“ nic nechybělo).<br />

Na Františka Živného, svého třídního profesora, vzpomínal často i Vlastimil<br />

Brodský 231 , který bohumínské gymnasium před okupací navštěvoval 232 . Brodský byl jako<br />

žák považován za velmi neukázněného, zejména veškerá rozbitá okna ve škole mu byla<br />

přičítána k tíži. V době, kdy byl žákem II. A třídy gymnasia, se stalo, že bylo znovu<br />

nalezeno nějaké rozbité okno na chodbě u šaten. V tomto případě byl však Brodský bez<br />

viny. Přesto tehdejší ředitel školy žádal, aby se ke způsobené škodě přiznal, neboť byl<br />

z předešlých případů přesvědčen, že to byla Brodského práce. Pokud by se viník sám<br />

nepřihlásil, byla by celé třídě snížena známka z chování. Aby své spolužáky zachránil<br />

před tresty a vzhledem k tomu, že jeho rodiče již byli na sníženou známku z chování<br />

231 Vlastimil Brodský (1920-2002) - český divadelní, filmový, televizní a rozhlasový herec, v mládí stepař a<br />

tanečník, držitel několika filmových cen: Stříbrný medvěd 1975, Zlatá nymfa 1984, Český lev 2002.<br />

232 BRODSKÝ, Vlastimil. Když mi bylo třináct. Sedmička pionýrů. Týdeník pro chlapce a děvčata, 1971,<br />

roč. 4, č. 30, s.8.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!