život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

mesto.bohumin.cz
from mesto.bohumin.cz More from this publisher
29.12.2014 Views

však zasáhly oddíly Bezpečnosti a Lidových milicí, jimž byly na pomoc vyslány i vojenské jednotky 200 . V opavském Domě osvěty se dne 1. října 1953 konalo slavnostní shromáždění k zahájení činnosti Vyšší pedagogické školy, jež byla první vysokou školou v československém Slezsku. Jejím prvním děkanem se stal profesor PaedDr. Vlastimil Uher 201 . Koncem února 1959 byl v Hradci nad Moravicí zástupci Československa a Polska podepsán protokol o 29 drobných úpravách hranice na území Ostravského kraje. Od 1. července 1960 na základě územní reorganizace státu schválené Národním shromážděním se československé Slezsko stalo součástí Severomoravského kraje, což zejména na Těšínsku - rozděleném do tří nově vytvořených okresů - vzbudilo značnou nevoli 202 . Dne 8. července 1968 Přípravný výbor pro Slezsko a Společnost pro Moravu a Slezsko svolaly schůzi přestavitelů obcí a měst Severomoravského a Jihomoravského kraje, jednání se týkala problematiky připravovaného zřízení federace, byla jednou z aktivit směřujících k obnově zemského zřízení státu a restituci československého Slezska jako samosprávného správního celku (případně jako součásti Země moravskoslezské) 203 . Byla schválena tzv. Moravskoslezská deklarace, již ovšem osm dní po konání akce Národní shromáždění ČSSR odmítlo. Dne 5. dubna 1975 na československo-polské hranici v provizorním přístavu Vítkovice na řece Odře v Bohumíně byla slavnostně zahájena vodní přeprava na Odře z čs. území. Splavnění Odry na polském území, jež mělo umožnit napojení Ostravska na systém evropských vodních cest, se však později nerealizovalo 204 . 200 Žáček, 2003, s. 382. 201 Profesor Vlastimil Uher (1905 - 1984) - je považován za zakladatele vysokoškolského vzdělávání učitelů v Moravskoslezském kraji; první ředitel Pedagogického institutu v Ostravě, zakladatel Katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě v Ostravě, autor příručky Jak pomáhat dětem při učení. 202 Žáček, 2003, s. 386. 203 Tamtéž, s. 388. 204 Tamtéž, s. 391.

6.2 Období jednotného školství Zřizování pedagogických fakult znamenalo rušení učitelských ústavů, avšak počet studentů a zájemců o studium na pedagogických fakultách pro potřeby školství nestačil 205 . Proto byly na základě zákona o základní úpravě jednotného školství 206 zakládána od roku 1950 pedagogická gymnázia, určená pro budoucí učitele mateřských a národních škol 207 . Dle ustanovení zákona č. 31/1953 Sb., o školské soustavě a vzdělávání učitelů, ze dne 24. dubna 1953, se pedagogická gymnázia transformovala do čtyřletých středních pedagogických škol pro učitelky mateřských škol a škol národních (1. stupeň) a pro druhý stupeň osmiletých středních škol (5. - 8. postupný ročník) byly zřízeny vyšší pedagogické školy s dvouletým studiem. Uvedený typ vyšší školy byl prohlášen za školu vysokou, stejně jako vysoké školy pedagogické, jež byly určeny kandidátům učitelství 9. - 11. ročníku středních škol 208 . Univerzity byly reformovány pro jednooborová a vědecká studia, avšak pedagogika neměla své zastoupení 209 . Od roku 1959 byla připravována nová školská reforma. Některé možné přístupy byly ověřovány experimentálním způsobem, patřilo mezi ně např. dvanáctileté všeobecné vzdělávání 210 . Vládním nařízením ze dne 31. července 1959 byly zřízeny Pedagogické instituty, jež měly připravovat učitele obou stupňů základní školy 211 . Zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění ze dne 12. srpna 1964 č. 166/1964 Sb. byly obnoveny pedagogické fakulty. Rok 1964 lze považovat za jeden z nejvýznamnějších mezníků ve vývoji poválečné české pedagogiky 212 . Za Rakouska-Uherska i v průběhu 1. předmnichovské ČSR patřila hlavní zásluha za šíření české národní osvěty v Bohumíně Odboru Slezské Matice osvěty lidové. Díky jeho neúnavné a obětavé práci nikdy na územní Bohumínska nezanikla česká menšina ani 205 Kováříček, 1984, s. 124. 206 Zákon č. 95/1948 ze dne 21. dubna 1948. 207 Kováříček, 1984, s. 124. 208 Tamtéž. 209 KREJČÍ, Vladimír. Tři významná pedagogická výročí. [online] Listy Ostravské univerzity, 2005, roč. 13, č. 3, Příloha. [citováno 2006-01-12]. Dostupné z URL 210 Kováříček, Jedličková, 1994, s. 45. 211 Kováříček, 1984, s. 125. 212 Do té doby ochromené vědecké práci fakult byla dána možnost znovu se rozvíjet také v pedagogických vědách. Vědecký systém byl převzat ze sovětské soustavy, do roku 1966 začínal titulem kandidáta věd (CSc.). Ačkoliv uvedený systém přetrval do roku 1995, vznikl vedle něj také systém rigorózních zkoušek a obhajoby vědecké práce, vedoucí k doktorátu filozofie (titul PhDr.), pod který spadaly také pedagogické vědy. Na začátku 80. let 20. století získaly pedagogické fakulty opět právo udělovat titul PaedDr., ovšem bez obhajoby vědecké práce, což způsobovalo občasnou nedůvěryhodnost absolventů (Krejčí, 2005).

6.2 Období jednotného školství<br />

Zřizování pedagogických fakult znamenalo rušení učitelských ústavů, avšak počet<br />

studentů a zájemců o studium na pedagogických fakultách pro potřeby školství nestačil 205 .<br />

Proto byly na základě zákona o základní úpravě jednotného školství 206 zakládána od roku<br />

1950 pedagogická gymnázia, určená pro budoucí učitele mateřských a národních škol 207 .<br />

Dle ustanovení zákona č. 31/1953 Sb., o školské soustavě a vzdělávání učitelů, ze dne<br />

24. dubna 1953, se pedagogická gymnázia transformovala do čtyřletých středních<br />

pedagogických škol pro učitelky mateřských škol a škol národních (1. stupeň) a pro druhý<br />

stupeň osmiletých středních škol (5. - 8. postupný ročník) byly zřízeny vyšší pedagogické<br />

školy s dvouletým studiem. Uvedený typ vyšší školy byl prohlášen za školu vysokou,<br />

stejně jako vysoké školy pedagogické, jež byly určeny kandidátům učitelství<br />

9. - 11. ročníku středních škol 208 . Univerzity byly reformovány pro jednooborová<br />

a vědecká studia, avšak pedagogika neměla své zastoupení 209 . Od roku 1959 byla<br />

připravována nová školská reforma. Některé možné přístupy byly ověřovány<br />

experimentálním způsobem, patřilo mezi ně např. dvanáctileté všeobecné vzdělávání 210 .<br />

Vládním nařízením ze dne 31. července 1959 byly zřízeny Pedagogické instituty, jež měly<br />

připravovat učitele obou stupňů základní školy 211 . Zákonným opatřením předsednictva<br />

Národního shromáždění ze dne 12. srpna 1964 č. 166/1964 Sb. byly obnoveny<br />

pedagogické fakulty. Rok 1964 lze považovat za jeden z nejvýznamnějších mezníků<br />

ve vývoji poválečné české pedagogiky 212 .<br />

Za Rakouska-Uherska i v průběhu 1. předmnichovské ČSR patřila hlavní zásluha<br />

za šíření české národní osvěty v Bohumíně Odboru Slezské Matice osvěty lidové. Díky<br />

jeho neúnavné a obětavé práci nikdy na územní Bohumínska nezanikla česká menšina ani<br />

205 Kováříček, 1984, s. 124.<br />

206 Zákon č. 95/1948 ze dne 21. dubna 1948.<br />

207 Kováříček, 1984, s. 124.<br />

208 Tamtéž.<br />

209 KREJČÍ, Vladimír. Tři významná pedagogická výročí. [online] Listy Ostravské univerzity, 2005, roč. 13,<br />

č. 3, Příloha. [citováno 2006-01-12]. Dostupné z URL <br />

210 Kováříček, Jedličková, 1994, s. 45.<br />

211 Kováříček, 1984, s. 125.<br />

212 Do té doby ochromené vědecké práci fakult byla dána možnost znovu se rozvíjet také v pedagogických<br />

vědách. Vědecký systém byl převzat ze sovětské soustavy, do roku 1966 začínal titulem kandidáta věd<br />

(CSc.). Ačkoliv uvedený systém přetrval do roku 1995, vznikl vedle něj také systém rigorózních zkoušek<br />

a obhajoby vědecké práce, vedoucí k doktorátu filozofie (titul PhDr.), pod který spadaly také pedagogické<br />

vědy. Na začátku 80. let <strong>20.</strong> století získaly pedagogické fakulty opět právo udělovat titul PaedDr., ovšem<br />

bez obhajoby vědecké práce, což způsobovalo občasnou nedůvěryhodnost absolventů (Krejčí, 2005).

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!