život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
však zasáhly oddíly Bezpečnosti a Lidových milicí, jimž byly na pomoc vyslány i vojenské jednotky 200 . V opavském Domě osvěty se dne 1. října 1953 konalo slavnostní shromáždění k zahájení činnosti Vyšší pedagogické školy, jež byla první vysokou školou v československém Slezsku. Jejím prvním děkanem se stal profesor PaedDr. Vlastimil Uher 201 . Koncem února 1959 byl v Hradci nad Moravicí zástupci Československa a Polska podepsán protokol o 29 drobných úpravách hranice na území Ostravského kraje. Od 1. července 1960 na základě územní reorganizace státu schválené Národním shromážděním se československé Slezsko stalo součástí Severomoravského kraje, což zejména na Těšínsku - rozděleném do tří nově vytvořených okresů - vzbudilo značnou nevoli 202 . Dne 8. července 1968 Přípravný výbor pro Slezsko a Společnost pro Moravu a Slezsko svolaly schůzi přestavitelů obcí a měst Severomoravského a Jihomoravského kraje, jednání se týkala problematiky připravovaného zřízení federace, byla jednou z aktivit směřujících k obnově zemského zřízení státu a restituci československého Slezska jako samosprávného správního celku (případně jako součásti Země moravskoslezské) 203 . Byla schválena tzv. Moravskoslezská deklarace, již ovšem osm dní po konání akce Národní shromáždění ČSSR odmítlo. Dne 5. dubna 1975 na československo-polské hranici v provizorním přístavu Vítkovice na řece Odře v Bohumíně byla slavnostně zahájena vodní přeprava na Odře z čs. území. Splavnění Odry na polském území, jež mělo umožnit napojení Ostravska na systém evropských vodních cest, se však později nerealizovalo 204 . 200 Žáček, 2003, s. 382. 201 Profesor Vlastimil Uher (1905 - 1984) - je považován za zakladatele vysokoškolského vzdělávání učitelů v Moravskoslezském kraji; první ředitel Pedagogického institutu v Ostravě, zakladatel Katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě v Ostravě, autor příručky Jak pomáhat dětem při učení. 202 Žáček, 2003, s. 386. 203 Tamtéž, s. 388. 204 Tamtéž, s. 391.
6.2 Období jednotného školství Zřizování pedagogických fakult znamenalo rušení učitelských ústavů, avšak počet studentů a zájemců o studium na pedagogických fakultách pro potřeby školství nestačil 205 . Proto byly na základě zákona o základní úpravě jednotného školství 206 zakládána od roku 1950 pedagogická gymnázia, určená pro budoucí učitele mateřských a národních škol 207 . Dle ustanovení zákona č. 31/1953 Sb., o školské soustavě a vzdělávání učitelů, ze dne 24. dubna 1953, se pedagogická gymnázia transformovala do čtyřletých středních pedagogických škol pro učitelky mateřských škol a škol národních (1. stupeň) a pro druhý stupeň osmiletých středních škol (5. - 8. postupný ročník) byly zřízeny vyšší pedagogické školy s dvouletým studiem. Uvedený typ vyšší školy byl prohlášen za školu vysokou, stejně jako vysoké školy pedagogické, jež byly určeny kandidátům učitelství 9. - 11. ročníku středních škol 208 . Univerzity byly reformovány pro jednooborová a vědecká studia, avšak pedagogika neměla své zastoupení 209 . Od roku 1959 byla připravována nová školská reforma. Některé možné přístupy byly ověřovány experimentálním způsobem, patřilo mezi ně např. dvanáctileté všeobecné vzdělávání 210 . Vládním nařízením ze dne 31. července 1959 byly zřízeny Pedagogické instituty, jež měly připravovat učitele obou stupňů základní školy 211 . Zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění ze dne 12. srpna 1964 č. 166/1964 Sb. byly obnoveny pedagogické fakulty. Rok 1964 lze považovat za jeden z nejvýznamnějších mezníků ve vývoji poválečné české pedagogiky 212 . Za Rakouska-Uherska i v průběhu 1. předmnichovské ČSR patřila hlavní zásluha za šíření české národní osvěty v Bohumíně Odboru Slezské Matice osvěty lidové. Díky jeho neúnavné a obětavé práci nikdy na územní Bohumínska nezanikla česká menšina ani 205 Kováříček, 1984, s. 124. 206 Zákon č. 95/1948 ze dne 21. dubna 1948. 207 Kováříček, 1984, s. 124. 208 Tamtéž. 209 KREJČÍ, Vladimír. Tři významná pedagogická výročí. [online] Listy Ostravské univerzity, 2005, roč. 13, č. 3, Příloha. [citováno 2006-01-12]. Dostupné z URL 210 Kováříček, Jedličková, 1994, s. 45. 211 Kováříček, 1984, s. 125. 212 Do té doby ochromené vědecké práci fakult byla dána možnost znovu se rozvíjet také v pedagogických vědách. Vědecký systém byl převzat ze sovětské soustavy, do roku 1966 začínal titulem kandidáta věd (CSc.). Ačkoliv uvedený systém přetrval do roku 1995, vznikl vedle něj také systém rigorózních zkoušek a obhajoby vědecké práce, vedoucí k doktorátu filozofie (titul PhDr.), pod který spadaly také pedagogické vědy. Na začátku 80. let 20. století získaly pedagogické fakulty opět právo udělovat titul PaedDr., ovšem bez obhajoby vědecké práce, což způsobovalo občasnou nedůvěryhodnost absolventů (Krejčí, 2005).
- Page 31 and 32: knihy o české minulosti, české
- Page 33 and 34: nezbytné připomenout výsledek za
- Page 35 and 36: svobodu. Toto jejich rozhodnutí lz
- Page 37 and 38: 3 Období mezi dvěma válkami Uzn
- Page 39 and 40: konstruktivismem 88 a funkcionalism
- Page 41 and 42: pro Slezsko a Národní radou 96 T
- Page 43 and 44: Ve zmíněném roce se řešila ot
- Page 45 and 46: oku, týkající se darování stav
- Page 47 and 48: výuka přírodních věd a tělesn
- Page 49 and 50: na bezplatných lékařských prohl
- Page 51 and 52: 3.3 Vysokoškolská studia a začá
- Page 53 and 54: po svém příchodu na školu ustan
- Page 55 and 56: šetření nepodnikal - naopak pož
- Page 57 and 58: vzestupu a metodického úspěchu,
- Page 59 and 60: odvětvích se živilo více než 5
- Page 61 and 62: hospodářství na válku 147 . Rok
- Page 63 and 64: kde první písmena tvořila anagra
- Page 65 and 66: kvůli přesídlení Pobaltských,
- Page 67 and 68: naopak hodiny tělocviku, jenž mě
- Page 69 and 70: píše se ve zprávě (Myška, 1964
- Page 71 and 72: a pod dohledem mezinárodní komise
- Page 73 and 74: konfliktu. Stalin rozhodl o připoj
- Page 75 and 76: ve Slezsku bouři protestů, byť n
- Page 77 and 78: 6. Epocha budování socialismu a z
- Page 79 and 80: československých spisovatelů k o
- Page 81: následující rok: počátkem roku
- Page 85 and 86: Školským zákonem z roku 1953 vzn
- Page 87 and 88: a učitelů místních škol bez p
- Page 89 and 90: Každoročně se ve městě odehrá
- Page 91 and 92: vzdělávací škola. Ta se o něko
- Page 93 and 94: 7. Odkaz Živného ve vzpomínkách
- Page 95 and 96: V rámci přípravy oslav 75. výro
- Page 97 and 98: Závěr V diplomové práci jsem se
- Page 99 and 100: FUX, Vladimír. Z českých luhů d
- Page 101 and 102: Osobní rozhovor s paní PaedDr. Ra
- Page 103 and 104: Přílohy
- Page 105 and 106: Přibližné ceny učebnic jednotli
- Page 107 and 108: XXIV XXV XXVI Přehled vyučující
- Page 109 and 110: XXXIX XL XLI Titulní strany učebn
- Page 111 and 112: Příloha I Budova obecné školy v
- Page 113 and 114: Příloha III Výstavba nové budov
- Page 115 and 116: Příloha V Umístění gymnázia n
- Page 117 and 118: Příloha VII Přehled vyučovacíc
- Page 119 and 120: Příloha IX Počty studentů hrad
- Page 121 and 122: Příloha XI Odměna za přespočet
- Page 123 and 124: Příloha XIII Průvodní dopis k
- Page 125 and 126: Příloha XV Dotaz na definitivu -
- Page 127 and 128: Příloha XVII Seznam žadatelů o
- Page 129 and 130: Příloha XIX Žádost o povolení
- Page 131 and 132: Příloha XXI Úrazová pojistka po
6.2 Období jednotného školství<br />
Zřizování pedagogických fakult znamenalo rušení učitelských ústavů, avšak počet<br />
studentů a zájemců o studium na pedagogických fakultách pro potřeby školství nestačil 205 .<br />
Proto byly na základě zákona o základní úpravě jednotného školství 206 zakládána od roku<br />
1950 pedagogická gymnázia, určená pro budoucí učitele mateřských a národních škol 207 .<br />
Dle ustanovení zákona č. 31/1953 Sb., o školské soustavě a vzdělávání učitelů, ze dne<br />
24. dubna 1953, se pedagogická gymnázia transformovala do čtyřletých středních<br />
pedagogických škol pro učitelky mateřských škol a škol národních (1. stupeň) a pro druhý<br />
stupeň osmiletých středních škol (5. - 8. postupný ročník) byly zřízeny vyšší pedagogické<br />
školy s dvouletým studiem. Uvedený typ vyšší školy byl prohlášen za školu vysokou,<br />
stejně jako vysoké školy pedagogické, jež byly určeny kandidátům učitelství<br />
9. - 11. ročníku středních škol 208 . Univerzity byly reformovány pro jednooborová<br />
a vědecká studia, avšak pedagogika neměla své zastoupení 209 . Od roku 1959 byla<br />
připravována nová školská reforma. Některé možné přístupy byly ověřovány<br />
experimentálním způsobem, patřilo mezi ně např. dvanáctileté všeobecné vzdělávání 210 .<br />
Vládním nařízením ze dne 31. července 1959 byly zřízeny Pedagogické instituty, jež měly<br />
připravovat učitele obou stupňů základní školy 211 . Zákonným opatřením předsednictva<br />
Národního shromáždění ze dne 12. srpna 1964 č. 166/1964 Sb. byly obnoveny<br />
pedagogické fakulty. Rok 1964 lze považovat za jeden z nejvýznamnějších mezníků<br />
ve vývoji poválečné české pedagogiky 212 .<br />
Za Rakouska-Uherska i v průběhu 1. předmnichovské ČSR patřila hlavní zásluha<br />
za šíření české národní osvěty v Bohumíně Odboru Slezské Matice osvěty lidové. Díky<br />
jeho neúnavné a obětavé práci nikdy na územní Bohumínska nezanikla česká menšina ani<br />
205 Kováříček, 1984, s. 124.<br />
206 Zákon č. 95/1948 ze dne 21. dubna 1948.<br />
207 Kováříček, 1984, s. 124.<br />
208 Tamtéž.<br />
209 KREJČÍ, Vladimír. Tři významná pedagogická výročí. [online] Listy Ostravské univerzity, 2005, roč. 13,<br />
č. 3, Příloha. [citováno 2006-01-12]. Dostupné z URL <br />
210 Kováříček, Jedličková, 1994, s. 45.<br />
211 Kováříček, 1984, s. 125.<br />
212 Do té doby ochromené vědecké práci fakult byla dána možnost znovu se rozvíjet také v pedagogických<br />
vědách. Vědecký systém byl převzat ze sovětské soustavy, do roku 1966 začínal titulem kandidáta věd<br />
(CSc.). Ačkoliv uvedený systém přetrval do roku 1995, vznikl vedle něj také systém rigorózních zkoušek<br />
a obhajoby vědecké práce, vedoucí k doktorátu filozofie (titul PhDr.), pod který spadaly také pedagogické<br />
vědy. Na začátku 80. let <strong>20.</strong> století získaly pedagogické fakulty opět právo udělovat titul PaedDr., ovšem<br />
bez obhajoby vědecké práce, což způsobovalo občasnou nedůvěryhodnost absolventů (Krejčí, 2005).