život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
Federalizace státu byla zakotvena v ústavním zákonu č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ze dne 27. října, v němž bylo poprvé v historii uvedeno rovnoprávné postavení českých zemí a Slovenska. Avšak reformy, které se snažilo dříve prosadit pokrokovější vedení komunistické strany, byly u konce. V dubnu 1969 byl Dubček nejprve odvolán z funkce prvního tajemníka strany a poté vyloučen z KSČ. Začátkem 70. let probíhaly prověrky nejen v komunistické straně, ale i na školách všech typů, v kulturních institucích či v ústavech akademie věd. Nastala doba dalších represí, kdy lidé, nesouhlasící s politickým režimem, byli nuceni k emigraci, sledováni, souzeni, vězněni nebo zaměstnáváni na pracovních místech, kde nemohli svými názory ovlivňovat další osoby. Politická příslušnost plně ovládla také vědu a kulturu, byly vytvořeny autocenzurní komise, jenž schvalovaly - či naopak nepovolovaly - uvedení divadelních, filmových a televizních představení nebo koncertů. Společenskovědní obory byly rozděleny na marxistické a buržoazní. Od dubna 1974 pro špatný zdravotní stav nemůže Ludvík Svoboda vykonávat prezidentský úřad, odmítá se jej však vzdát. Proto je 28. května 1975 Federálním shromážděním přijat ústavní zákon č. 50/1975 Sb., kterým se doplňoval článek 64 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. ve smyslu možnosti zvolení nového prezidenta, v případě, že stávající nemůže vykonávat svůj úřad déle než jeden rok. Toto nové ustanovení bylo možností okamžitě zbavit Svobodu prezidentské funkce, a Sněmovnou lidu i Sněmovnou národů Federálního shromáždění byl 29. května 1975 zvolen prezidentem Gustáv Husák. V Praze bylo 1. ledna 1977 vydáno Prohlášení Charty 77 196 , jen vyzývalo představitele normalizačního režimu, aby neporušovali lidská práva a dodržovali s tím spojené mezinárodní úmluvy. Pronásledování signatářům nezabránilo v pokračování aktivit hnutí. Jejich činnost i aktivity dalších opozičních iniciativ nacházely odezvu u stále většího množství lidí. V srpnu 1988 se u příležitosti 20. výročí invaze konala demonstrace, jež byla důsledkem stagnace politického života státu a její násilné potlačení si u mnoha obyvatel vynutilo otázku, kam se bude dále republika ubírat. Další demonstrace se konaly hned 196 Charta 77 bylo občanské hnutí, v němž se bez ohledu na politické spektrum setkávali zásadní odpůrci režimu i vyloučení komunisté.
následující rok: počátkem roku na výročí úmrtí Jana Palacha 197 , dne 1. května (První máj) a 21. srpna jako připomínka okupace. Represivní zásahy bezpečnostních složek vyvrcholily dne 17. listopadu 1989, kdy na den padesátého výročí popravy devíti českých představitelů studentského hnutí a uzavření vysokých škol nacisty svolaly nezávislé studentské iniciativy demonstraci, jež byla brutálně potlačena. 6.1 Slezsko let 1948 - 1989 Již 7. března 1948 v dole Nová jáma v Orlové-Lazích byl vyhlášen celozávodní závazek splnění dvouletého plánu do 28. října téhož roku - tato aktivita se stala počátkem hnutí tzv. nadplánů ve Slezsku 198 . K 1. květnu byl založen Slezský studijní ústav v Opavě, jehož náplní bylo provádět a organizovat vědecký výzkum Slezska 199 . Od 1. ledna 1949 vstoupil v platnost zákon č. 280/1949 Sb., o krajském zřízení, což znamenalo pro území českého Slezska rozdělení do dvou krajů - Ostravského a Olomouckého. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let začaly být organizovány brigády pro výstavbu průmyslových závodů, železničních tratí, silnic, škol, domů aj. Stavby průmyslových objektů byly většinou vyhlášeny Stavbami mladých budovatelů socialismu. V říjnu 1950 bylo v ostravsko-karvinském uhelném revíru zahájeno vytváření tzv. vojenských pracovních oddílů pomocných technických praporů (PTP), v nichž pracovali lidé, kteří sice nebyli odsouzeni a uvězněni, ale z různých důvodů byli nepřijatelní pro komunistický režim. Proto byli oficiálně povoláni k výkonu základní vojenské služby, v jejímž rámci byli nuceni pracovat v dolech a na stavbách. V souvislosti s měnovou reformou roku 1953 probíhaly spontánní protesty také v mnoha slezských městech. Největší projevy nesouhlasu se odehrály 3. června toho roku v Bohumíně, kde došlo k zastavení dopravy na bohumínském železničním nádraží a k demonstraci železničářů a železárenských dělníků na náměstí. Proti manifestujícím 197 Jan Palach (1948 - 1969) - český student, který se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil na pražském Václavském náměstí. Jeho čin našel pokračovatele ve studentovi Janu Zajícovi (1950 - 1969), jenž se upálil na stejném místě, a technickém úředníkovi Evženu Plockovi (1929 - 1969), který je následoval v Jihlavě. 198 Žáček, 2003, s. 374. 199 V roce 1958 byl Slezský ústav převeden pod Československou akademii věd s pověřením výzkumu průmyslových oblastí. Od roku 1993 je připojen ke Slezskému zemskému muzeu v Opavě.
- Page 29 and 30: letech 57 ). Byly zrušeny volební
- Page 31 and 32: knihy o české minulosti, české
- Page 33 and 34: nezbytné připomenout výsledek za
- Page 35 and 36: svobodu. Toto jejich rozhodnutí lz
- Page 37 and 38: 3 Období mezi dvěma válkami Uzn
- Page 39 and 40: konstruktivismem 88 a funkcionalism
- Page 41 and 42: pro Slezsko a Národní radou 96 T
- Page 43 and 44: Ve zmíněném roce se řešila ot
- Page 45 and 46: oku, týkající se darování stav
- Page 47 and 48: výuka přírodních věd a tělesn
- Page 49 and 50: na bezplatných lékařských prohl
- Page 51 and 52: 3.3 Vysokoškolská studia a začá
- Page 53 and 54: po svém příchodu na školu ustan
- Page 55 and 56: šetření nepodnikal - naopak pož
- Page 57 and 58: vzestupu a metodického úspěchu,
- Page 59 and 60: odvětvích se živilo více než 5
- Page 61 and 62: hospodářství na válku 147 . Rok
- Page 63 and 64: kde první písmena tvořila anagra
- Page 65 and 66: kvůli přesídlení Pobaltských,
- Page 67 and 68: naopak hodiny tělocviku, jenž mě
- Page 69 and 70: píše se ve zprávě (Myška, 1964
- Page 71 and 72: a pod dohledem mezinárodní komise
- Page 73 and 74: konfliktu. Stalin rozhodl o připoj
- Page 75 and 76: ve Slezsku bouři protestů, byť n
- Page 77 and 78: 6. Epocha budování socialismu a z
- Page 79: československých spisovatelů k o
- Page 83 and 84: 6.2 Období jednotného školství
- Page 85 and 86: Školským zákonem z roku 1953 vzn
- Page 87 and 88: a učitelů místních škol bez p
- Page 89 and 90: Každoročně se ve městě odehrá
- Page 91 and 92: vzdělávací škola. Ta se o něko
- Page 93 and 94: 7. Odkaz Živného ve vzpomínkách
- Page 95 and 96: V rámci přípravy oslav 75. výro
- Page 97 and 98: Závěr V diplomové práci jsem se
- Page 99 and 100: FUX, Vladimír. Z českých luhů d
- Page 101 and 102: Osobní rozhovor s paní PaedDr. Ra
- Page 103 and 104: Přílohy
- Page 105 and 106: Přibližné ceny učebnic jednotli
- Page 107 and 108: XXIV XXV XXVI Přehled vyučující
- Page 109 and 110: XXXIX XL XLI Titulní strany učebn
- Page 111 and 112: Příloha I Budova obecné školy v
- Page 113 and 114: Příloha III Výstavba nové budov
- Page 115 and 116: Příloha V Umístění gymnázia n
- Page 117 and 118: Příloha VII Přehled vyučovacíc
- Page 119 and 120: Příloha IX Počty studentů hrad
- Page 121 and 122: Příloha XI Odměna za přespočet
- Page 123 and 124: Příloha XIII Průvodní dopis k
- Page 125 and 126: Příloha XV Dotaz na definitivu -
- Page 127 and 128: Příloha XVII Seznam žadatelů o
- Page 129 and 130: Příloha XIX Žádost o povolení
následující rok: počátkem roku na výročí úmrtí Jana Palacha 197 , dne 1. května (První máj)<br />
a 21. srpna jako připomínka okupace. Represivní zásahy bezpečnostních složek<br />
vyvrcholily dne 17. listopadu 1989, kdy na den padesátého výročí popravy devíti českých<br />
představitelů studentského hnutí a uzavření vysokých škol nacisty svolaly nezávislé<br />
studentské iniciativy demonstraci, jež byla brutálně potlačena.<br />
6.1 Slezsko let 1948 - 1989<br />
Již 7. března 1948 v dole Nová jáma v Orlové-Lazích byl vyhlášen celozávodní<br />
závazek splnění dvouletého plánu do 28. října téhož roku - tato aktivita se stala počátkem<br />
hnutí tzv. nadplánů ve Slezsku 198 . K 1. květnu byl založen Slezský studijní ústav v Opavě,<br />
jehož náplní bylo provádět a organizovat vědecký výzkum Slezska 199 .<br />
Od 1. ledna 1949 vstoupil v platnost zákon č. 280/1949 Sb., o krajském zřízení, což<br />
znamenalo pro území českého Slezska rozdělení do dvou krajů - Ostravského a<br />
Olomouckého.<br />
Na přelomu čtyřicátých a padesátých let začaly být organizovány brigády pro<br />
výstavbu průmyslových závodů, železničních tratí, silnic, škol, domů aj. Stavby<br />
průmyslových objektů byly většinou vyhlášeny Stavbami mladých budovatelů socialismu.<br />
V říjnu 1950 bylo v ostravsko-karvinském uhelném revíru zahájeno vytváření<br />
tzv. vojenských pracovních oddílů pomocných technických praporů (PTP), v nichž<br />
pracovali lidé, kteří sice nebyli odsouzeni a uvězněni, ale z různých důvodů byli<br />
nepřijatelní pro komunistický režim. Proto byli oficiálně povoláni k výkonu základní<br />
vojenské služby, v jejímž rámci byli nuceni pracovat v dolech a na stavbách.<br />
V souvislosti s měnovou reformou roku 1953 probíhaly spontánní protesty také<br />
v mnoha slezských městech. Největší projevy nesouhlasu se odehrály 3. června toho roku<br />
v Bohumíně, kde došlo k zastavení dopravy na bohumínském železničním nádraží<br />
a k demonstraci železničářů a železárenských dělníků na náměstí. Proti manifestujícím<br />
197 Jan Palach (1948 - 1969) - český student, který se na protest proti okupaci Československa vojsky<br />
Varšavské smlouvy upálil na pražském Václavském náměstí. Jeho čin našel pokračovatele ve studentovi Janu<br />
Zajícovi (1950 - 1969), jenž se upálil na stejném místě, a technickém úředníkovi Evženu Plockovi (1929<br />
- 1969), který je následoval v Jihlavě.<br />
198 Žáček, 2003, s. 374.<br />
199 V roce 1958 byl Slezský ústav převeden pod Československou akademii věd s pověřením výzkumu<br />
průmyslových oblastí. Od roku 1993 je připojen ke Slezskému zemskému muzeu v Opavě.
Change language