život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
Krátce po návratu z moskevského pohřbu J. V. Stalina zemřel 14. března 1953 Klement Gottwald, 21. března je do prezidentské funkce zvolen Antonín Zápotocký. Kritická situace ekonomiky měla být vyřešena měnovou reformou, vyhlášenou v květnu roku 1953 192 . Zároveň byl zrušen systém přídělového (lístkového) hospodářství, zavedeny jednotné maloobchodní ceny a upraveny mzdy. Uvedená opatření však znehodnotila lidem úspory a snížila životní úroveň, což bylo příčinou mnoha stávek a protivládních demonstrací. V roce 1956 se narušila pozice československých komunistů - v únoru proběhl v Sovětském svazu sjezd Komunistické strany, na němž tehdejší sovětský vůdce Nikita Sergejevič Chruščov vystoupil s kritikou „kultu osobnosti“, jenž odhalila rozsah Stalinových zločinů. I vedení KSČ bylo nuceno položit si otázku zodpovědnosti za politické procesy ve státě. Závěrem však bylo ukončení veškerých diskuzí o možných změnách, následující roky byly ve znamení důsledné kontroly kultury a ideologie. Po smrti Antonína Zápotockého (13. listopadu 1957) se do prezidentského úřadu dne 19. listopadu 1957 dostal tehdejší první tajemník Ústředního výboru KSČ Antonín Novotný. Roku 1960 byla dne 11. července 1960 pod č. 100/1960 Sb. vydána Ústava Československé socialistické republiky, jejíž součástí byla i pasáž o vedoucí úloze KSČ. Představa o zachování centrální kontroly ekonomiky se zhroutila ve druhém roce 3. pětiletky 193 . Ekonomové přišli s myšlenkou spojení plánovaného a tržního hospodářství, jež se stala základem pro experimentálně ověřovanou ekonomickou reformu. Ta však, dle posouzení stranických špiček, nepřinášela rychlé výsledky, a proto se znovu hospodářství vrátilo k cestě administrativních zásahů. Navzdory ekonomickým problémům stoupala úroveň české vědy, jež začala překonávat dogmatická tvrzení v názorech na dějiny národa. Šedesátá léta 20. století se stala významným obdobím české kultury - rozvíjela se tzv. divadla malých forem, československý film ovlivňoval světovou filmografii. Měnil se životní styl mládeže, v hudbě se začal prosazovat rock’n’roll, vznikaly bigbeatové kapely, které se snažily kopírovat britské a americké vzory. V roce 1955 se na pražském Strahovském stadionu uskutečnila první spartakiáda. V průběhu června 1967 zazněly na sjezdu Československého svazu mládeže hlasy žádající větší rozmanitost mládežnických organizací. Tentýž měsíc došlo na sjezdu 192 Tamtéž, s. 274. 193 Tamtéž, s. 277.
československých spisovatelů k otevřenému popření morálního práva komunistické strany na vedoucí úlohu ve společnosti. Koncem října padla na hlavy členů Ústředního výboru KSČ kritika z vlastních řad - ze základních organizací. Neklid ve společnosti stoupl také v souvislosti se studentskými nepokoji a mítinky, jenž měly počátek v napadení vysokoškolských studentů příslušníky Veřejné bezpečnosti při pokojné demonstraci, která měla upozornit veřejnost na špatné podmínky studia a bydlení na strahovských kolejích v Praze 194 . Novotný byl počátkem ledna 1968 odvolán z funkce prvního tajemníka, v níž ho nahradil Alexander Dubček. Dne 22. března odstoupil Antonín Novotný i z prezidentského úřadu. Národní shromáždění zvolilo o osm dní později jeho nástupcem generála Ludvíka Svobodu. Nová vláda i parlament zahájily práci na přípravě federativního uspořádání státu. V dubnu byl přijat Akční program KSČ, jenž odstartoval sérii hospodářských i kulturních změn. Bylo schváleno tržní hospodářství, čímž se stát zbavoval možnosti centrálních zásahů do ekonomiky, vznikaly nové organizace, např. Klub angažovaných nestraníků nebo K 231, který sdružoval politické vězně, Svaz vědeckých pracovníků aj. Činnost obnovily sdružení Junák a Sokol, aktivněji začaly vystupovat církve a náboženské společnosti, v médiích byla potlačena cenzura. Žádný z těchto kroků ovšem nespadal do plánů Sovětského svazu, jehož představitelé cítili, že se Československo vymyká z jejich područí. Diplomatickému tlaku ze strany států Varšavské smlouvy představitelé československých komunistů odolali. V noci z 20. na 21. srpen začaly území republiky obsazovat vojenské jednotky SSSR, lidových republik Bulharska, Maďarska, Polska a Německé demokratické republiky 195 . Na československém teritoriu se tak nacházelo kolem 750 tisíc vojáků cizích armád se šesti tisíci tanky. V republice proti okupaci spontánně propukl odpor, při protestních akcích došlo i k obětem v řadách civilních obyvatel. Nepodařilo se sestavení kolaborantské dělnicko-rolnické vlády, protože předsednictvo Ústředního výboru nejen, že tuto variantu přehlasovalo, ale také veřejně oznámilo, že invaze proběhla bez vědomí legitimních reprezentantů státu a odporuje všem zásadám mezinárodního práva. Sovětské vedení zahájilo vyjednávání s představiteli ČSSR, kteří nakonec pod nátlakem podepsali tzv. Moskevský protokol, v němž souhlasili s „dočasnou“ přítomností sovětských vojsk na území republiky. 194 Tamtéž, s. 281. 195 Pokorný, 1994, s. 37.
- Page 27 and 28: tříletá, od následujícího šk
- Page 29 and 30: letech 57 ). Byly zrušeny volební
- Page 31 and 32: knihy o české minulosti, české
- Page 33 and 34: nezbytné připomenout výsledek za
- Page 35 and 36: svobodu. Toto jejich rozhodnutí lz
- Page 37 and 38: 3 Období mezi dvěma válkami Uzn
- Page 39 and 40: konstruktivismem 88 a funkcionalism
- Page 41 and 42: pro Slezsko a Národní radou 96 T
- Page 43 and 44: Ve zmíněném roce se řešila ot
- Page 45 and 46: oku, týkající se darování stav
- Page 47 and 48: výuka přírodních věd a tělesn
- Page 49 and 50: na bezplatných lékařských prohl
- Page 51 and 52: 3.3 Vysokoškolská studia a začá
- Page 53 and 54: po svém příchodu na školu ustan
- Page 55 and 56: šetření nepodnikal - naopak pož
- Page 57 and 58: vzestupu a metodického úspěchu,
- Page 59 and 60: odvětvích se živilo více než 5
- Page 61 and 62: hospodářství na válku 147 . Rok
- Page 63 and 64: kde první písmena tvořila anagra
- Page 65 and 66: kvůli přesídlení Pobaltských,
- Page 67 and 68: naopak hodiny tělocviku, jenž mě
- Page 69 and 70: píše se ve zprávě (Myška, 1964
- Page 71 and 72: a pod dohledem mezinárodní komise
- Page 73 and 74: konfliktu. Stalin rozhodl o připoj
- Page 75 and 76: ve Slezsku bouři protestů, byť n
- Page 77: 6. Epocha budování socialismu a z
- Page 81 and 82: následující rok: počátkem roku
- Page 83 and 84: 6.2 Období jednotného školství
- Page 85 and 86: Školským zákonem z roku 1953 vzn
- Page 87 and 88: a učitelů místních škol bez p
- Page 89 and 90: Každoročně se ve městě odehrá
- Page 91 and 92: vzdělávací škola. Ta se o něko
- Page 93 and 94: 7. Odkaz Živného ve vzpomínkách
- Page 95 and 96: V rámci přípravy oslav 75. výro
- Page 97 and 98: Závěr V diplomové práci jsem se
- Page 99 and 100: FUX, Vladimír. Z českých luhů d
- Page 101 and 102: Osobní rozhovor s paní PaedDr. Ra
- Page 103 and 104: Přílohy
- Page 105 and 106: Přibližné ceny učebnic jednotli
- Page 107 and 108: XXIV XXV XXVI Přehled vyučující
- Page 109 and 110: XXXIX XL XLI Titulní strany učebn
- Page 111 and 112: Příloha I Budova obecné školy v
- Page 113 and 114: Příloha III Výstavba nové budov
- Page 115 and 116: Příloha V Umístění gymnázia n
- Page 117 and 118: Příloha VII Přehled vyučovacíc
- Page 119 and 120: Příloha IX Počty studentů hrad
- Page 121 and 122: Příloha XI Odměna za přespočet
- Page 123 and 124: Příloha XIII Průvodní dopis k
- Page 125 and 126: Příloha XV Dotaz na definitivu -
- Page 127 and 128: Příloha XVII Seznam žadatelů o
československých spisovatelů k otevřenému popření morálního práva komunistické strany<br />
na vedoucí úlohu ve společnosti. Koncem října padla na hlavy členů Ústředního výboru<br />
KSČ kritika z vlastních řad - ze základních organizací. Neklid ve společnosti stoupl také<br />
v souvislosti se studentskými nepokoji a mítinky, jenž měly počátek v napadení<br />
vysokoškolských studentů příslušníky Veřejné bezpečnosti při pokojné demonstraci, která<br />
měla upozornit veřejnost na špatné podmínky studia a bydlení na strahovských kolejích<br />
v Praze 194 .<br />
Novotný byl počátkem ledna 1968 odvolán z funkce prvního tajemníka, v níž ho<br />
nahradil Alexander Dubček. Dne 22. března odstoupil Antonín Novotný i z prezidentského<br />
úřadu. Národní shromáždění zvolilo o osm dní později jeho nástupcem generála Ludvíka<br />
Svobodu. Nová vláda i parlament zahájily práci na přípravě federativního uspořádání státu.<br />
V dubnu byl přijat Akční program KSČ, jenž odstartoval sérii hospodářských i kulturních<br />
změn. Bylo schváleno tržní hospodářství, čímž se stát zbavoval možnosti centrálních<br />
zásahů do ekonomiky, vznikaly nové organizace, např. Klub angažovaných nestraníků<br />
nebo K 231, který sdružoval politické vězně, Svaz vědeckých pracovníků aj. Činnost<br />
obnovily sdružení Junák a Sokol, aktivněji začaly vystupovat církve a náboženské<br />
společnosti, v médiích byla potlačena cenzura.<br />
Žádný z těchto kroků ovšem nespadal do plánů Sovětského svazu, jehož<br />
představitelé cítili, že se Československo vymyká z jejich područí. Diplomatickému tlaku<br />
ze strany států Varšavské smlouvy představitelé československých komunistů odolali.<br />
V noci z <strong>20.</strong> na 21. srpen začaly území republiky obsazovat vojenské jednotky SSSR,<br />
lidových republik Bulharska, Maďarska, Polska a Německé demokratické republiky 195 .<br />
Na československém teritoriu se tak nacházelo kolem 750 tisíc vojáků cizích armád se šesti<br />
tisíci tanky. V republice proti okupaci spontánně propukl odpor, při protestních akcích<br />
došlo i k obětem v řadách civilních obyvatel. Nepodařilo se sestavení kolaborantské<br />
dělnicko-rolnické vlády, protože předsednictvo Ústředního výboru nejen, že tuto variantu<br />
přehlasovalo, ale také veřejně oznámilo, že invaze proběhla bez vědomí legitimních<br />
reprezentantů státu a odporuje všem zásadám mezinárodního práva. Sovětské vedení<br />
zahájilo vyjednávání s představiteli ČSSR, kteří nakonec pod nátlakem podepsali<br />
tzv. Moskevský protokol, v němž souhlasili s „dočasnou“ přítomností sovětských vojsk<br />
na území republiky.<br />
194 Tamtéž, s. 281.<br />
195 Pokorný, 1994, s. 37.
Change language