život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín
Share Embed Flag
Download ePaper

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

mesto.bohumin.cz
from mesto.bohumin.cz More from this publisher
29.12.2014 Views

5.1 Období 1945 - 1948 Na území československého Slezska začalo obnovování dopravy na železničních tratích již v prvních poválečných dnech. Trať košicko-bohumínské dráhy v úseku Nový Bohumín - Žilina byla zprovozněna 20. srpna 1945. Československá vláda zřídila v Moravské Ostravě dne 15. května 1945 expozituru Moravskoslezského zemského národního výboru v Brně. Do oblasti expozitury spadal také bývalý slezský politický okres Fryštát, jehož součástí bylo i město Bohumín. Dne 10. června téhož roku se souhlasem orgánů Sovětské armády nařídil velitel československé tankové brigády operačním rozkazem obsadit prostor Rudyszwałd - Chałupki 179 , ve kterém se nacházelo celkem 14 obcí. Tento postup vyvolal ostrý protest polské vlády, neboť si činila nárok na celé území předmnichovského německého Slezska. Akce byla počátkem československo-polské krize, v níž hrozil bezprostřední ozbrojený konflikt v regionu Těšínska 180 . O pět dní později byly na pokyn velitele 4. ukrajinského frontu generála Jeremenka československé jednotky z obsazeného území staženy, aby následně zaujaly obranné postavení na starých československých hranicích. Již 17. června polská vláda předala československé vládě ultimátum 181 s požadavkem stažení všech československých jednotek z území mimo předmnichovské čs. hranice s časovým limitem do poledne následujícího dne. Dále ultimátum žádalo ukončení útisku polských obyvatel na Těšínsku ze strany československých orgánů. V případě nesplnění nároků polská strana hrozila obsazením Těšínska až k řece Ostravici. Československá vláda nařídila stažení veškerých vojenských jednotek a v případě ozbrojeného polského útoku na těšínském území zakázala jakoukoliv bojovou protiakci vůči polským vojákům. Pod eventuálním tlakem polských vojsk byl nařízen ústup na území Nového Bohumína, Petřvaldu, Kopytova a blízkých osad. Po tomto zostření napětí ve vztazích a při zvyšující se propagační protičeskoslovenské aktivity velitel 1. československé tankové brigády dne 21. června 1945 obdržel rozkaz bránit teritorium státu v případě narušení územní celistvosti republiky. V pohraniční oblasti Těšínska se soustředily vojenské jednotky, jež zaujaly obrannou linii a zahájily přípravné terénní práce. O den později začaly v Moskvě polsko-československé rozhovory, které vedly k utlumení nebezpeční ozbrojeného 179 V současnosti jsou obě městečka na polském území hraničními přechody s Českou republikou. 180 Žáček, 2003, s. 361. 181 Tamtéž, s. 362.

konfliktu. Stalin rozhodl o připojení veškerých území bývalého německého Slezska k Polsku a navrácení Poláky dříve okupovaného těšínského území Československu. V květnu 1946 proběhla v Polsku manifestace jako reakce na obnovení československých teritoriálních požadavků, týkajících se některých slezských území. Dne 10. března 1947 byla ve Warszawě podepsána smlouva o přátelství a vzájemné spolupráci mezi Československem a Polskem. Součástí dohody byl tzv. dodatkový protokol, jenž upravoval práva polské národnostní menšiny na Těšínsku: zaručil existenci polského národního školství a družstevnictví, umožnil vznik kulturní a mládežnické organizace, jež by pečovala o rozvoj kulturních aktivit 182 . U příležitosti pouti na horu Prašivou v Beskydech byla na Ostravsku vyhlášena osídlovací akce, jež byla řízena Osídlovacím úřadem, pod který spadalo 12 oblastních úřadoven. V roce 1945 se jednalo zejména o návraty repatriantů a přesuny obyvatel přilehlých vnitrozemských okresů, druhá fáze v letech 1946 až 1947 byla charakterizována příchodem migrantů z Moravy a Slovenska. Od roku 1948 se uskutečňovalo osídlování reemigranty z Polska, volyňskými Čechy z území Sovětského svazu, Slováky z Rumunska a Maďarska, následně od počátku padesátých let 20. století přišly na území Těšínska i velké skupiny Řeků, emigrujících z vlasti po skončení občanské války 183 . 5.2 Reforma vzdělávání Ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé byl zveřejněn dekret prezidenta republiky ze dne 21. září 1945 č. 85/1945 Sb., jímž se rušilo školné na státních středních školách. Další prezidentský dekret č. 132/1945 Sb. ze dne 27. října 1945, o vzdělání učitelstva, stanovil v § 1 podmínku, že učitelé škol všech stupňů a druhů nabývají vzdělání na pedagogických a dalších fakultách vysokých škol 184 . První pedagogické fakulty univerzit vznikly v roce 1946 185 a staly se nejen institucemi 182 Tamtéž, s. 371. 183 Tamtéž, s. 362-363. 184 Vysokoškolské vzdělávání učitelů bylo jedním ze tří základních požadavků, jenž byly vysloveny na I. celostátním sjezdu učitelstva v červenci roku 1945. Dalším požadavkem bylo vybudování Výzkumného ústavu pedagogického - ten byl zřízen Dekretem prezidenta republiky ze dne 27. října 1945 č. 133/1945 Sb., jeho prvním ředitelem se stal Otokar Chlup. Posledním požadavkem bylo zřízení jednotné školy. (Kováříček, Jedličková, 1995, s. 30.) 185 Zákon č. 100/1946 Sb., kterým se zřizují pedagogické fakulty, ze dne 9. dubna 1946.

5.1 Období 1945 - 1948<br />

Na území československého Slezska začalo obnovování dopravy na železničních<br />

tratích již v prvních poválečných dnech. Trať košicko-bohumínské dráhy v úseku Nový<br />

Bohumín - Žilina byla zprovozněna <strong>20.</strong> srpna 1945. Československá vláda zřídila<br />

v Moravské Ostravě dne 15. května 1945 expozituru Moravskoslezského zemského<br />

národního výboru v Brně. Do oblasti expozitury spadal také bývalý slezský politický okres<br />

Fryštát, jehož součástí bylo i město Bohumín.<br />

Dne 10. června téhož roku se souhlasem orgánů Sovětské armády nařídil velitel<br />

československé tankové brigády operačním rozkazem obsadit prostor Rudyszwałd -<br />

Chałupki 179 , ve kterém se nacházelo celkem 14 obcí. Tento postup vyvolal ostrý protest<br />

polské vlády, neboť si činila nárok na celé území předmnichovského německého Slezska.<br />

Akce byla počátkem československo-polské krize, v níž hrozil bezprostřední ozbrojený<br />

konflikt v regionu Těšínska 180 . O pět dní později byly na pokyn velitele 4. ukrajinského<br />

frontu generála Jeremenka československé jednotky z obsazeného území staženy, aby<br />

následně zaujaly obranné postavení na starých československých hranicích. Již 17. června<br />

polská vláda předala československé vládě ultimátum 181 s požadavkem stažení všech<br />

československých jednotek z území mimo předmnichovské čs. hranice s časovým limitem<br />

do poledne následujícího dne. Dále ultimátum žádalo ukončení útisku polských obyvatel<br />

na Těšínsku ze strany československých orgánů. V případě nesplnění nároků polská strana<br />

hrozila obsazením Těšínska až k řece Ostravici. Československá vláda nařídila stažení<br />

veškerých vojenských jednotek a v případě ozbrojeného polského útoku na těšínském<br />

území zakázala jakoukoliv bojovou protiakci vůči polským vojákům. Pod eventuálním<br />

tlakem polských vojsk byl nařízen ústup na území Nového Bohumína, Petřvaldu,<br />

Kopytova a blízkých osad. Po tomto zostření napětí ve vztazích a při zvyšující se<br />

propagační protičeskoslovenské aktivity velitel 1. československé tankové brigády dne<br />

21. června 1945 obdržel rozkaz bránit teritorium státu v případě narušení územní<br />

celistvosti republiky. V pohraniční oblasti Těšínska se soustředily vojenské jednotky, jež<br />

zaujaly obrannou linii a zahájily přípravné terénní práce. O den později začaly v Moskvě<br />

polsko-československé rozhovory, které vedly k utlumení nebezpeční ozbrojeného<br />

179 V současnosti jsou obě městečka na polském území hraničními přechody s Českou republikou.<br />

180 Žáček, 2003, s. 361.<br />

181 Tamtéž, s. 362.

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!