život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín
Share Embed Flag
Download ePaper

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

mesto.bohumin.cz
from mesto.bohumin.cz More from this publisher
29.12.2014 Views

Německá okupace přinesla na obsazená území i další rysy své politiky vůči ostatním národům. Tehdy nově dosazený říšský protektor Reinhard Heydrich v pražském Černínském paláci 2. října 1941 ve svém projevu prohlásil: „…Vůdcova směrnice, kterou jsem obdržel […] zní: Mám v tomto prostoru jednoznačně a se vší tvrdostí zajistit, aby obyvatelstvo, pokud je české národnosti, pochopilo, že se nelze vyhýbat realitě příslušnosti k říši a poslušnosti vůči říši. […] Nyní jsme v Evropě obsadili pod vůdcovým vedením velmi mnoho prostoru, což je vojenským předpokladem pro další vedení války a její vítězné ukončení. Musíme si říci jasně, že obsazení tohoto prostoru v každém případě nebude v mnoha zemích přechodným, nýbrž konečným obsazením. […] Musí vám být jasné, že se českomoravský prostor natrvalo nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by vůbec umožňoval Čechům tvrdit, že to je jejich prostor. […] V německých dějinách byly Čechy a Morava srdcem Říše, srdcem, jež bylo v příznivých dobách vždy pevností němectví, že v dobách kolonizace byly stráží proti východu, že […] bývaly v dobrých dobách vždy pevností, a jak to řekl Bismarck 158 , ‚citadelou Evropy‘. To je odůvodněno i tím, že první říšská univerzita před Krakovem a před Vídní byla založena zde v Praze. […] Základní linie však musí, ač nevyslovena, i při takovém jednání platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. […] Potřebuji v tomto prostoru klid, […] aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí plně svou pracovní sílu a abychom nezdržovali při zdejším obrovském válečném průmyslu přísun a další rozvoj zbrojního průmyslu.“ (Veselý, 1994, s. 367-373). Důsledky tohoto projevu se však netýkaly pouze území Protektorátu. Systém šikany, v některých případech dovedený až k fyzické likvidaci, fungoval i na Bohumínsku. Obyvatelé byli zatýkáni gestapem, odváděni do věznic, kárných a koncentračních táborů. Další byli nasazováni na nucené práce. V regionu byly vytvořeny tzv. Polenlager 159 - speciální koncentrační tábory pro celé rodiny polských zemědělců 160 , kterým byla zabrána půda a jež byli pro nacisty levnou pracovní silou. Ze svých domovů byli vyháněni právě 158 Otto von Bismarck – první německý říšský kancléř. 159 Na původním československém území např. v Bohumíně, Fryštátě, Petrovicích, Dolním Benešově atd. V Bohumíně vznikl Polenlager v polovině června 1942. Tábor měl číslo 42 a byl umístěn v budovách kasáren a upravených zámeckých budovách hraběcí rodiny Larisch-Mönnichů. Dochoval se oběžník se zprávou, že se jeden z vězňů pokusil uprchnout. Útěk se nezdařil, vězeň byl hlídačem postřelen a po uzdravení předán do koncentračního tábora v Osvětimi. Bohumínsku Polenlager měl nejdelší trvání ze všech táborů, fungoval až do počátku roku 1945. K jeho rozpuštění došlo těsně před příchodem sovětských vojáků (Grobelný, 1976, s. 281-283). 160 Od roku 1942 byli do speciálních táborů odváženi i představitelé polské inteligence se svými rodinnými příslušníky.

kvůli přesídlení Pobaltských, Volyňských a Rumunských Němců. U průmyslových závodů na Bohumínsku byly zřízeny zajatecké tábory a tábory pro totálně nasazené, kteří byli odvlečeni násilím od svých rodin k otrocké práci pro vítězství Führerovy vize nadvlády nad světem. Víra v německé vítězství se začala u nově přistěhovalých obyvatel ztrácet od roku 1944. Dne 22. srpna toho roku bylo město nečekaně bombardováno americkým letectvem. Možná měla být na delší dobu vyřazena z provozu důležitá železniční křižovatka, snad měl být oslaben zdejší průmysl, vyrábějící v té době převážně válečné potřeby. Žádný ze záměrů se však letcům nepodařil uskutečnit. Zato si nálet vyžádal oběti mezi civilním obyvatelstvem města. I přesto měl značný morální účinek na místní Němce a jejich přisluhovače. Počátkem roku 1945 se fronta přiblížila k hranicím města. V bezprostřední blízkosti Bohumína pobýval polní maršál Ferdinand Schörner, velitel skupiny německých armád Mitte (Střed), známý svou bezohledností, krutostí a fanatismem, který později sehrál krvavou roli při potlačování Pražského květnového povstání 161 . V noci z 30. dubna na 1. května 1945 se snažili nacisté urychleně vyklidit město. Při svém útěku se postarali, aby z části bohumínského nádraží zůstaly trosky; uvědomovali si, že důležitý železniční uzel může využívat i protivník – demontovali a vyhazovali do povětří vše, co na kolejích bylo. V rámci bojů Ostravské operace byl Bohumín osvobozen v ranních hodinách dne 1. května 1945 323. gardovým střeleckým karpatským plukem řádu Bohdana Chmelnického, jenž byl součástí 4. Ukrajinského frontu pod velením pozdějšího maršála Andreje Ivanoviče Jeremenka 162 . 161 Od 26. dubna do 8. května 1945 byl Ferdinand Schörner v podstatě v úřadu říšského protektora, neboť byl vojenským velitelem s neomezenou výkonnou mocí. 162 Sám Jeremenko 15 let po skončení války vzpomínal na rozhodnutí dostat se na Ostravsko přes linii předválečných československých opevnění: „Vojska musela překonávat hluboce opevněnou obranu, s jakou se sovětská armáda za celou válku nikde jinde nesetkala […] opevnění byla budována pod vedením zkušených a znalých odborníků, byla takticky obratně rozestavěna v terénu a byla postavena podle všech požadavků ženijního umění.“ (Převzato z webových diskusních stránek Českého rozhlasu: HANKUS, Vlastimil. Ostravská operace aneb Proč nepřišli z východu. 19. ledna 2005. Dostupné na URL .)

kvůli přesídlení Pobaltských, Volyňských a Rumunských Němců. U průmyslových závodů<br />

na Bohumínsku byly zřízeny zajatecké tábory a tábory pro totálně nasazené, kteří byli<br />

odvlečeni násilím od svých rodin k otrocké práci pro vítězství Führerovy vize nadvlády<br />

nad světem.<br />

Víra v německé vítězství se začala u nově přistěhovalých obyvatel ztrácet od roku<br />

1944. Dne 22. srpna toho roku bylo město nečekaně bombardováno americkým letectvem.<br />

Možná měla být na delší dobu vyřazena z provozu důležitá železniční křižovatka, snad měl<br />

být oslaben zdejší průmysl, vyrábějící v té době převážně válečné potřeby. Žádný<br />

ze záměrů se však letcům nepodařil uskutečnit. Zato si nálet vyžádal oběti mezi civilním<br />

obyvatelstvem města. I přesto měl značný morální účinek na místní Němce a jejich<br />

přisluhovače.<br />

Počátkem roku 1945 se fronta přiblížila k hranicím města. V bezprostřední blízkosti<br />

Bohumína pobýval polní maršál Ferdinand Schörner, velitel skupiny německých armád<br />

Mitte (Střed), známý svou bezohledností, krutostí a fanatismem, který později sehrál<br />

krvavou roli při potlačování Pražského květnového povstání 161 . V noci z 30. dubna<br />

na 1. května 1945 se snažili nacisté urychleně vyklidit město. Při svém útěku se postarali,<br />

aby z části bohumínského nádraží zůstaly trosky; uvědomovali si, že důležitý železniční<br />

uzel může využívat i protivník – demontovali a vyhazovali do povětří vše, co na kolejích<br />

bylo.<br />

V rámci bojů Ostravské operace byl Bohumín osvobozen v ranních hodinách dne<br />

1. května 1945 323. gardovým střeleckým karpatským plukem řádu Bohdana<br />

Chmelnického, jenž byl součástí 4. Ukrajinského frontu pod velením pozdějšího maršála<br />

Andreje Ivanoviče Jeremenka 162 .<br />

161 Od 26. dubna do 8. května 1945 byl Ferdinand Schörner v podstatě v úřadu říšského protektora, neboť byl<br />

vojenským velitelem s neomezenou výkonnou mocí.<br />

162 Sám Jeremenko 15 let po skončení války vzpomínal na rozhodnutí dostat se na Ostravsko přes linii<br />

předválečných československých opevnění: „Vojska musela překonávat hluboce opevněnou obranu, s jakou<br />

se sovětská armáda za celou válku nikde jinde nesetkala […] opevnění byla budována pod vedením<br />

zkušených a znalých odborníků, byla takticky obratně rozestavěna v terénu a byla postavena podle všech<br />

požadavků ženijního umění.“ (Převzato z webových diskusních stránek Českého rozhlasu: HANKUS,<br />

Vlastimil. Ostravská operace aneb Proč nepřišli z východu. 19. ledna 2005. Dostupné na URL<br />

.)

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!