život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
Německá okupace přinesla na obsazená území i další rysy své politiky vůči ostatním národům. Tehdy nově dosazený říšský protektor Reinhard Heydrich v pražském Černínském paláci 2. října 1941 ve svém projevu prohlásil: „…Vůdcova směrnice, kterou jsem obdržel […] zní: Mám v tomto prostoru jednoznačně a se vší tvrdostí zajistit, aby obyvatelstvo, pokud je české národnosti, pochopilo, že se nelze vyhýbat realitě příslušnosti k říši a poslušnosti vůči říši. […] Nyní jsme v Evropě obsadili pod vůdcovým vedením velmi mnoho prostoru, což je vojenským předpokladem pro další vedení války a její vítězné ukončení. Musíme si říci jasně, že obsazení tohoto prostoru v každém případě nebude v mnoha zemích přechodným, nýbrž konečným obsazením. […] Musí vám být jasné, že se českomoravský prostor natrvalo nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by vůbec umožňoval Čechům tvrdit, že to je jejich prostor. […] V německých dějinách byly Čechy a Morava srdcem Říše, srdcem, jež bylo v příznivých dobách vždy pevností němectví, že v dobách kolonizace byly stráží proti východu, že […] bývaly v dobrých dobách vždy pevností, a jak to řekl Bismarck 158 , ‚citadelou Evropy‘. To je odůvodněno i tím, že první říšská univerzita před Krakovem a před Vídní byla založena zde v Praze. […] Základní linie však musí, ač nevyslovena, i při takovém jednání platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. […] Potřebuji v tomto prostoru klid, […] aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí plně svou pracovní sílu a abychom nezdržovali při zdejším obrovském válečném průmyslu přísun a další rozvoj zbrojního průmyslu.“ (Veselý, 1994, s. 367-373). Důsledky tohoto projevu se však netýkaly pouze území Protektorátu. Systém šikany, v některých případech dovedený až k fyzické likvidaci, fungoval i na Bohumínsku. Obyvatelé byli zatýkáni gestapem, odváděni do věznic, kárných a koncentračních táborů. Další byli nasazováni na nucené práce. V regionu byly vytvořeny tzv. Polenlager 159 - speciální koncentrační tábory pro celé rodiny polských zemědělců 160 , kterým byla zabrána půda a jež byli pro nacisty levnou pracovní silou. Ze svých domovů byli vyháněni právě 158 Otto von Bismarck – první německý říšský kancléř. 159 Na původním československém území např. v Bohumíně, Fryštátě, Petrovicích, Dolním Benešově atd. V Bohumíně vznikl Polenlager v polovině června 1942. Tábor měl číslo 42 a byl umístěn v budovách kasáren a upravených zámeckých budovách hraběcí rodiny Larisch-Mönnichů. Dochoval se oběžník se zprávou, že se jeden z vězňů pokusil uprchnout. Útěk se nezdařil, vězeň byl hlídačem postřelen a po uzdravení předán do koncentračního tábora v Osvětimi. Bohumínsku Polenlager měl nejdelší trvání ze všech táborů, fungoval až do počátku roku 1945. K jeho rozpuštění došlo těsně před příchodem sovětských vojáků (Grobelný, 1976, s. 281-283). 160 Od roku 1942 byli do speciálních táborů odváženi i představitelé polské inteligence se svými rodinnými příslušníky.
kvůli přesídlení Pobaltských, Volyňských a Rumunských Němců. U průmyslových závodů na Bohumínsku byly zřízeny zajatecké tábory a tábory pro totálně nasazené, kteří byli odvlečeni násilím od svých rodin k otrocké práci pro vítězství Führerovy vize nadvlády nad světem. Víra v německé vítězství se začala u nově přistěhovalých obyvatel ztrácet od roku 1944. Dne 22. srpna toho roku bylo město nečekaně bombardováno americkým letectvem. Možná měla být na delší dobu vyřazena z provozu důležitá železniční křižovatka, snad měl být oslaben zdejší průmysl, vyrábějící v té době převážně válečné potřeby. Žádný ze záměrů se však letcům nepodařil uskutečnit. Zato si nálet vyžádal oběti mezi civilním obyvatelstvem města. I přesto měl značný morální účinek na místní Němce a jejich přisluhovače. Počátkem roku 1945 se fronta přiblížila k hranicím města. V bezprostřední blízkosti Bohumína pobýval polní maršál Ferdinand Schörner, velitel skupiny německých armád Mitte (Střed), známý svou bezohledností, krutostí a fanatismem, který později sehrál krvavou roli při potlačování Pražského květnového povstání 161 . V noci z 30. dubna na 1. května 1945 se snažili nacisté urychleně vyklidit město. Při svém útěku se postarali, aby z části bohumínského nádraží zůstaly trosky; uvědomovali si, že důležitý železniční uzel může využívat i protivník – demontovali a vyhazovali do povětří vše, co na kolejích bylo. V rámci bojů Ostravské operace byl Bohumín osvobozen v ranních hodinách dne 1. května 1945 323. gardovým střeleckým karpatským plukem řádu Bohdana Chmelnického, jenž byl součástí 4. Ukrajinského frontu pod velením pozdějšího maršála Andreje Ivanoviče Jeremenka 162 . 161 Od 26. dubna do 8. května 1945 byl Ferdinand Schörner v podstatě v úřadu říšského protektora, neboť byl vojenským velitelem s neomezenou výkonnou mocí. 162 Sám Jeremenko 15 let po skončení války vzpomínal na rozhodnutí dostat se na Ostravsko přes linii předválečných československých opevnění: „Vojska musela překonávat hluboce opevněnou obranu, s jakou se sovětská armáda za celou válku nikde jinde nesetkala […] opevnění byla budována pod vedením zkušených a znalých odborníků, byla takticky obratně rozestavěna v terénu a byla postavena podle všech požadavků ženijního umění.“ (Převzato z webových diskusních stránek Českého rozhlasu: HANKUS, Vlastimil. Ostravská operace aneb Proč nepřišli z východu. 19. ledna 2005. Dostupné na URL .)
- Page 13 and 14: a bohumínské panství připadlo v
- Page 15 and 16: k polské 718 osob a k jiným, neko
- Page 17 and 18: Ze smíšené obecné školy vznikl
- Page 19 and 20: akouský císař a český a uhersk
- Page 21 and 22: 1.2.3.2 Elementární školství V
- Page 23 and 24: České školy podlehly polské oku
- Page 25 and 26: školy, kde byl zřízen pro její
- Page 27 and 28: tříletá, od následujícího šk
- Page 29 and 30: letech 57 ). Byly zrušeny volební
- Page 31 and 32: knihy o české minulosti, české
- Page 33 and 34: nezbytné připomenout výsledek za
- Page 35 and 36: svobodu. Toto jejich rozhodnutí lz
- Page 37 and 38: 3 Období mezi dvěma válkami Uzn
- Page 39 and 40: konstruktivismem 88 a funkcionalism
- Page 41 and 42: pro Slezsko a Národní radou 96 T
- Page 43 and 44: Ve zmíněném roce se řešila ot
- Page 45 and 46: oku, týkající se darování stav
- Page 47 and 48: výuka přírodních věd a tělesn
- Page 49 and 50: na bezplatných lékařských prohl
- Page 51 and 52: 3.3 Vysokoškolská studia a začá
- Page 53 and 54: po svém příchodu na školu ustan
- Page 55 and 56: šetření nepodnikal - naopak pož
- Page 57 and 58: vzestupu a metodického úspěchu,
- Page 59 and 60: odvětvích se živilo více než 5
- Page 61 and 62: hospodářství na válku 147 . Rok
- Page 63: kde první písmena tvořila anagra
- Page 67 and 68: naopak hodiny tělocviku, jenž mě
- Page 69 and 70: píše se ve zprávě (Myška, 1964
- Page 71 and 72: a pod dohledem mezinárodní komise
- Page 73 and 74: konfliktu. Stalin rozhodl o připoj
- Page 75 and 76: ve Slezsku bouři protestů, byť n
- Page 77 and 78: 6. Epocha budování socialismu a z
- Page 79 and 80: československých spisovatelů k o
- Page 81 and 82: následující rok: počátkem roku
- Page 83 and 84: 6.2 Období jednotného školství
- Page 85 and 86: Školským zákonem z roku 1953 vzn
- Page 87 and 88: a učitelů místních škol bez p
- Page 89 and 90: Každoročně se ve městě odehrá
- Page 91 and 92: vzdělávací škola. Ta se o něko
- Page 93 and 94: 7. Odkaz Živného ve vzpomínkách
- Page 95 and 96: V rámci přípravy oslav 75. výro
- Page 97 and 98: Závěr V diplomové práci jsem se
- Page 99 and 100: FUX, Vladimír. Z českých luhů d
- Page 101 and 102: Osobní rozhovor s paní PaedDr. Ra
- Page 103 and 104: Přílohy
- Page 105 and 106: Přibližné ceny učebnic jednotli
- Page 107 and 108: XXIV XXV XXVI Přehled vyučující
- Page 109 and 110: XXXIX XL XLI Titulní strany učebn
- Page 111 and 112: Příloha I Budova obecné školy v
- Page 113 and 114: Příloha III Výstavba nové budov
kvůli přesídlení Pobaltských, Volyňských a Rumunských Němců. U průmyslových závodů<br />
na Bohumínsku byly zřízeny zajatecké tábory a tábory pro totálně nasazené, kteří byli<br />
odvlečeni násilím od svých rodin k otrocké práci pro vítězství Führerovy vize nadvlády<br />
nad světem.<br />
Víra v německé vítězství se začala u nově přistěhovalých obyvatel ztrácet od roku<br />
1944. Dne 22. srpna toho roku bylo město nečekaně bombardováno americkým letectvem.<br />
Možná měla být na delší dobu vyřazena z provozu důležitá železniční křižovatka, snad měl<br />
být oslaben zdejší průmysl, vyrábějící v té době převážně válečné potřeby. Žádný<br />
ze záměrů se však letcům nepodařil uskutečnit. Zato si nálet vyžádal oběti mezi civilním<br />
obyvatelstvem města. I přesto měl značný morální účinek na místní Němce a jejich<br />
přisluhovače.<br />
Počátkem roku 1945 se fronta přiblížila k hranicím města. V bezprostřední blízkosti<br />
Bohumína pobýval polní maršál Ferdinand Schörner, velitel skupiny německých armád<br />
Mitte (Střed), známý svou bezohledností, krutostí a fanatismem, který později sehrál<br />
krvavou roli při potlačování Pražského květnového povstání 161 . V noci z 30. dubna<br />
na 1. května 1945 se snažili nacisté urychleně vyklidit město. Při svém útěku se postarali,<br />
aby z části bohumínského nádraží zůstaly trosky; uvědomovali si, že důležitý železniční<br />
uzel může využívat i protivník – demontovali a vyhazovali do povětří vše, co na kolejích<br />
bylo.<br />
V rámci bojů Ostravské operace byl Bohumín osvobozen v ranních hodinách dne<br />
1. května 1945 323. gardovým střeleckým karpatským plukem řádu Bohdana<br />
Chmelnického, jenž byl součástí 4. Ukrajinského frontu pod velením pozdějšího maršála<br />
Andreje Ivanoviče Jeremenka 162 .<br />
161 Od 26. dubna do 8. května 1945 byl Ferdinand Schörner v podstatě v úřadu říšského protektora, neboť byl<br />
vojenským velitelem s neomezenou výkonnou mocí.<br />
162 Sám Jeremenko 15 let po skončení války vzpomínal na rozhodnutí dostat se na Ostravsko přes linii<br />
předválečných československých opevnění: „Vojska musela překonávat hluboce opevněnou obranu, s jakou<br />
se sovětská armáda za celou válku nikde jinde nesetkala […] opevnění byla budována pod vedením<br />
zkušených a znalých odborníků, byla takticky obratně rozestavěna v terénu a byla postavena podle všech<br />
požadavků ženijního umění.“ (Převzato z webových diskusních stránek Českého rozhlasu: HANKUS,<br />
Vlastimil. Ostravská operace aneb Proč nepřišli z východu. 19. ledna 2005. Dostupné na URL<br />
.)