život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

hospodářství na válku 147 . Rok po pověření bylo ohlášeno zřízení „Říšských závodů
Hermanna Göringa“, které na tomto teritoriu uchvátily do svého zbrojního koncernu
např. ostravské Vítkovické železárny a měly zájem také o Báňskou a hutní společnost.
V železárnách v Bohumíně a Třinci a v ocelárně a válcovně Alberta Hahna v Bohumíně
pracovalo kolem deseti tisíc dělníků. Dalším důležitým odvětvím byl chemický průmysl
(závody v Bohumíně a Petrovicích), průmysl energetický a dřevozpracující. Celkem
v Kreis Teschen pracovalo v uvedených průmyslových odvětvích přes 50 % všech
obyvatel, což znamenalo, že okres patřil mezi nejindustrializovanější části Říše. Z výhodné
polohy Bohumína těžil i potravinářský průmysl, neboť ve městě existovala firma
na konzervování ryb. Početnou skupinou byly také podniky na těžbu a zpracování
stavebních hmot a stavitelské firmy 148 . Doprava a spoje měly také významné postavení
– poskytovaly práci a obživu cca deseti procentům občanů 149 . Strategická důležitost
Těšínska byla dána železničním spojením Bohumín-Košice. Po rozvětvené síti železnic
bylo možné relativně levně dopravovat uhlí, železo, železnou rudu, sůl a ropu, dříví či
pryskyřici. Důležitější pro Velkoněmeckou říši bylo však možné vojenské využití
bohumínského železničního uzlu ve dvou směrech: z Berlína přes Budapešť na Balkán
a z Warszawy přes Přerov na Vídeň nebo Prahu a odtud dále na západ. Počítalo se dokonce
s vybudováním odersko-dunajského a viselsko-oderského průplavu, což by z Bohumína
vytvořilo křižovatku vodních spojů evropského významu. V neposlední řadě viděli nacisté
postavení Těšínské oblasti i v geografické poloze, mělo se stát součástí izolačního pásma,
které by od sebe oddělovalo tři slovanské národnosti: Čechy, Poláky a Slováky.
V kraji samém žily vedle sebe odedávna tři skupiny: Češi, Němci a Poláci, kteří
představovali před válkou téměř polovinu obyvatelstva. Česká národnost tvořila asi 40 %
a Němci něco málo přes pět procent. Události let 1938 až 1939 tuto situaci změnily. Ubyla
část Čechů, jenž dobrovolně nebo nuceně emigrovali. Stejná tendence se objevila u Poláků,
zvláště neslezského původu, kteří utekli před nacistickým wehrmachtem. V soudním
okrese Bohumín žilo mezi obyvatelstvem zhruba 10 % Poláků. Přibylo Němců z jiných
částí Říše a ze Sudet. Rozhraní mezi obyvatelstvem jednotlivých národností – zvláště
147 Král, 1958, s. 27.
148 ČECHOVÁ, Vlastimila. Kapitoly z dějin bohumínského průmyslu (od počátku do znárodnění v roce
1945). Kapitola 1 – Hlavní rysy vývoje bohumínského průmyslového mikrorajónu. In GROBELNÝ,
Andělín, ČEPELÁK, Bohumil a kol. Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města. Ostrava:
Profil, 1976. Část 2. Z historického vývoje města, 1976, s. 159.
149 Myška, 1964, s. 22-23.