život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
hospodářství na válku 147 . Rok po pověření bylo ohlášeno zřízení „Říšských závodů<br />
Hermanna Göringa“, které na tomto teritoriu uchvátily do svého zbrojního koncernu<br />
např. ostravské Vítkovické železárny a měly zájem také o Báňskou a hutní společnost.<br />
V železárnách v Bohumíně a Třinci a v ocelárně a válcovně Alberta Hahna v Bohumíně<br />
pracovalo kolem deseti tisíc dělníků. Dalším důležitým odvětvím byl chemický průmysl<br />
(závody v Bohumíně a Petrovicích), průmysl energetický a dřevozpracující. Celkem<br />
v Kreis Teschen pracovalo v uvedených průmyslových odvětvích přes 50 % všech<br />
obyvatel, což znamenalo, že okres patřil mezi nejindustrializovanější části Říše. Z výhodné<br />
polohy Bohumína těžil i potravinářský průmysl, neboť ve městě existovala firma<br />
na konzervování ryb. Početnou skupinou byly také podniky na těžbu a zpracování<br />
stavebních hmot a stavitelské firmy 148 . Doprava a spoje měly také významné postavení<br />
– poskytovaly práci a obživu cca deseti procentům občanů 149 . Strategická důležitost<br />
Těšínska byla dána železničním spojením Bohumín-Košice. Po rozvětvené síti železnic<br />
bylo možné relativně levně dopravovat uhlí, železo, železnou rudu, sůl a ropu, dříví či<br />
pryskyřici. Důležitější pro Velkoněmeckou říši bylo však možné vojenské využití<br />
bohumínského železničního uzlu ve dvou směrech: z Berlína přes Budapešť na Balkán<br />
a z Warszawy přes Přerov na Vídeň nebo Prahu a odtud dále na západ. Počítalo se dokonce<br />
s vybudováním odersko-dunajského a viselsko-oderského průplavu, což by z Bohumína<br />
vytvořilo křižovatku vodních spojů evropského významu. V neposlední řadě viděli nacisté<br />
postavení Těšínské oblasti i v geografické poloze, mělo se stát součástí izolačního pásma,<br />
které by od sebe oddělovalo tři slovanské národnosti: Čechy, Poláky a Slováky.<br />
V kraji samém žily vedle sebe odedávna tři skupiny: Češi, Němci a Poláci, kteří<br />
představovali před válkou téměř polovinu obyvatelstva. Česká národnost tvořila asi 40 %<br />
a Němci něco málo přes pět procent. Události let 1938 až 1939 tuto situaci změnily. Ubyla<br />
část Čechů, jenž dobrovolně nebo nuceně emigrovali. Stejná tendence se objevila u Poláků,<br />
zvláště neslezského původu, kteří utekli před nacistickým wehrmachtem. V soudním<br />
okrese Bohumín žilo mezi obyvatelstvem zhruba 10 % Poláků. Přibylo Němců z jiných<br />
částí Říše a ze Sudet. Rozhraní mezi obyvatelstvem jednotlivých národností – zvláště<br />
147 Král, 1958, s. 27.<br />
148 ČECHOVÁ, Vlastimila. Kapitoly z dějin bohumínského průmyslu (od počátku do znárodnění v roce<br />
1945). Kapitola 1 – Hlavní rysy vývoje bohumínského průmyslového mikrorajónu. In GROBELNÝ,<br />
Andělín, ČEPELÁK, Bohumil a kol. Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města. Ostrava:<br />
Profil, 1976. Část 2. Z historického vývoje města, 1976, s. 159.<br />
149 Myška, 1964, s. 22-23.