život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín
Share Embed Flag
Download ePaper

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

mesto.bohumin.cz
from mesto.bohumin.cz More from this publisher
29.12.2014 Views

4. Léta 1938 - 1945 Město, ležící tehdy na rozhraní tří států, mělo v době druhé světové války poměrně nešťastný osud. Domovský stát byl z oněch tří zemí nejslabší. Úděl Bohumína a jeho okolí se však lišil od údělu většiny území Československa, které se po dobu války stalo okleštěným Protektorátem Čechy a Morava, dle okupantů formálně autonomní částí Velkoněmecké říše 139 , jehož prezidentem se 30 listopadu 1938 stal Emil Hácha 140 . Zároveň se po určitou dobu odlišovalo i od zbývající pohraniční oblasti, jež se pod historickým názvem Sudety stala územně správní jednotkou Třetí říše hned od začátku války. 4.1 Druhá světová válka a osvobození Dne 19. září 1938 oznámil Adolfu Hitlerovi prostřednictvím berlínského velvyslance polský ministr zahraničních věcí Józef Beck, že Československá republika je považována polskou vládou za „umělý výtvor, jenž není svázán se skutečnými a zdravými potřebami národů střední Evropy“ (Myška, 1964, s. 7). Polsko tak poprvé oficiálně zveřejnilo své nároky na československé území. Zároveň uvedeným výrokem připustilo, že bez výhrad souhlasí s případným narušením celistvosti území tohoto státu ze strany fašistického Německa. Již 20. září pracovníci bohumínských železáren prezidentu Edvardu Benešovi telegraficky vyjádřili své odhodlání bránit republiku. Vláda však rozhodla jinak. O půlnoci posledního zářijového dne doručil diplomatický zástupce Polska československé vládě ultimativní nótu, v níž žádala polská strana odstoupení tzv. Zaolší a úpravy polskoslovenské hranice. Během 1. října 1938 byl Bohumín jako součást fryštátského okresu spolu s celým Těšínskem vydán fašistickému Polsku. 7. října vyklidily město české oddíly, polské vojenské oddíly do něj fakticky vstoupily o dva dny později. V té době žilo v Novém Bohumíně 10 794 obyvatel, z nichž 4 864 uvádělo českou národnost 141 . Většina území měla malý podíl zemědělství, převládal průmysl – prací v hornictví a průmyslových 139 Bělina a kol., 1993, s. 206. 140 Dne 14. března 1939 oznámilo Slovensko vznik samostatného Slovenského štátu. 141 MYŠKA, Milan. Z tajných zpráv NSDAP. Ostrava: Krajské nakladatelství, Slezský ústav ČSAV v Opavě, 1964, s.8 – údaje ze sčítání obyvatelstva v roce 1930.

odvětvích se živilo více než 50 % obyvatel. Připojením uchvácené oblasti získalo Polsko strategicky, komunikačně a hospodářsky důležité území. Nacházela se zde většina dolů ostravsko-karvinského revíru, hutní podniky (např. Báňské a hutní společnosti v Bohumíně) a jedna z nejdůležitějších evropských železničních komunikací – Košickobohumínská dráha. Hned po záboru oblasti západně od řeky Olše byla zřízena polská správa území. Brzy po zabrání Těšínského Slezska se na území objevila spousta jazykových hříček, kterými se obyvatelé snažili se vzniklou situací vypořádat po svém. Začínaly většinou otázkou: „Víš, jak se polsky řekne… “ A tak se ostatní dozvídali, že uhlí je „tma presowana“ nebo velbloud „krowa s ruksakem“ 142 . Noví „vládci“ se ani nestačili pořádně zabydlet a byli odsud vyhnáni ještě silnějším a krutějším násilníkem – fašistickým Německem. To mělo v oblasti silnou podporu dvou politických stran. Slezská lidová strana i Henleinova Sudetoněmecká strana SdP usilovaly o řešení tzv. těšínské otázky zároveň s otázkou celého československého pohraničí již od dubna 1938. V předvečer jednání v Bad Godesberg 21. září 1938, kde se britský ministerský předseda Neville Chamberlain setkal s Adolfem Hitlerem, se mluvčí těšínských nacistů a tzv. Šlonzáků obrátil na Hitlera dopisem, v němž žádal, aby vůdce trval na připojení Těšínska k Německu. Nárok zdůvodňoval hospodářskými a strategickými zájmy Německa na tomto území 143 , včetně poukazu na Bohumínskokošickou železniční trať. Protože se zástupci těšínských nacistů obávali, že Hitler by přes všechna naléhání mohl přece jen postoupit Těšínsko Polsku, zaslali depeši také britskému premiéru Chamberlainovi a berlínským velvyslancům Velké Británie, Francie, Itálie a Japonska. V ní žádali zajištění plebiscitu, jímž by obyvatelé sami rozhodli, které zemi oblast připadne. Hitler však byl rozhodnut Těšínsko na nějaký čas obětovat. Od okamžiku, kdy polská vojska vstoupila do Zaolší, byli těšínští nacisté a členové Slezské lidové strany zapojeni do ilegálních akcí proti Polsku. V oblasti byl nově vytvořen oficiální Pracovní kroužek Olše (Arbeitskreis Olsa), který se ujal všech záležitostí německé menšiny. 144 Členové zasedali poměrně často – zpočátku co čtrnáct dní, později jednou týdně, střídavě v Bohumíně i dalších městech. Na programu míval otázky státního občanství, důchodů, pracovních míst, obnovení spolků a škol, propouštění ze zaměstnání či 142 FUX, Vladimír. Z českých luhů do háje. Několik rozjímání o češtině těchto dní. Brno: Petrov, 1997, s. 153. 143 Myška, 1964, s. 16. 144 GROBELNÝ, Andělín. Kapitolky o Bohumíně v letech 1938-1945. Kapitola 5 – Arbeitskreis Olsa a Bohumín. In GROBELNÝ, Andělín, ČEPELÁK, Bohumil a kol. Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města. Ostrava: Profil, 1976. Část 2. Z historického vývoje města, s. 262-263.

4. Léta 1938 - 1945<br />

Město, ležící tehdy na rozhraní tří států, mělo v době druhé světové války poměrně<br />

nešťastný osud. Domovský stát byl z oněch tří zemí nejslabší. Úděl Bohumína a jeho okolí<br />

se však lišil od údělu většiny území Československa, které se po dobu války stalo<br />

okleštěným Protektorátem Čechy a Morava, dle okupantů formálně autonomní částí<br />

Velkoněmecké říše 139 , jehož prezidentem se 30 listopadu 1938 stal Emil Hácha 140 .<br />

Zároveň se po určitou dobu odlišovalo i od zbývající pohraniční oblasti, jež se<br />

pod historickým názvem Sudety stala územně správní jednotkou Třetí říše hned od začátku<br />

války.<br />

4.1 Druhá světová válka a osvobození<br />

Dne 19. září 1938 oznámil Adolfu Hitlerovi prostřednictvím berlínského<br />

velvyslance polský ministr zahraničních věcí Józef Beck, že Československá republika je<br />

považována polskou vládou za „umělý výtvor, jenž není svázán se skutečnými a zdravými<br />

potřebami národů střední Evropy“ (Myška, 1964, s. 7). Polsko tak poprvé oficiálně<br />

zveřejnilo své nároky na československé území. Zároveň uvedeným výrokem připustilo, že<br />

bez výhrad souhlasí s případným narušením celistvosti území tohoto státu ze strany<br />

fašistického Německa. Již <strong>20.</strong> září pracovníci bohumínských železáren prezidentu Edvardu<br />

Benešovi telegraficky vyjádřili své odhodlání bránit republiku. Vláda však rozhodla jinak.<br />

O půlnoci posledního zářijového dne doručil diplomatický zástupce Polska československé<br />

vládě ultimativní nótu, v níž žádala polská strana odstoupení tzv. Zaolší a úpravy polskoslovenské<br />

hranice. Během 1. října 1938 byl Bohumín jako součást fryštátského okresu<br />

spolu s celým Těšínskem vydán fašistickému Polsku. 7. října vyklidily město české oddíly,<br />

polské vojenské oddíly do něj fakticky vstoupily o dva dny později. V té době žilo<br />

v Novém Bohumíně 10 794 obyvatel, z nichž 4 864 uvádělo českou národnost 141 . Většina<br />

území měla malý podíl zemědělství, převládal průmysl – prací v hornictví a průmyslových<br />

139 Bělina a kol., 1993, s. 206.<br />

140 Dne 14. března 1939 oznámilo Slovensko vznik samostatného Slovenského štátu.<br />

141 MYŠKA, Milan. Z tajných zpráv NSDAP. Ostrava: Krajské nakladatelství, Slezský ústav ČSAV v Opavě,<br />

1964, s.8 – údaje ze sčítání obyvatelstva v roce 1930.

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!