život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

mesto.bohumin.cz
from mesto.bohumin.cz More from this publisher
29.12.2014 Views

vyučoval na Státním reálném gymnasiu na opačném konci republiky – ve Spišské Nové Vsi na Slovensku 125 . Na území celého Slovenska ve dvacátých letech 20. století působilo mnoho českých učitelů. Nejinak tomu bylo v jeho východní části. Na tehdejší Československé štátne reálne gymnázium ve Spišské Nové Vsi nastupovalo ve školním roce 1927/1928 pět nových profesorů. Kromě Živného jimi byli latinářka dr. Emília Bondyová, přeložená z pelhřimovského gymnázia, Jaroslav Vlček, vyučující chemie a fyziky, který přestoupil z reálky v Praze VII, dějepisář a latinář Zdenek Bíba, původně na gymnáziu v Trstenej, a Eugénia Kopcsányiová, suplující profesorka československého jazyka. Profesor Živný začal vyučovat matematiku, fyziku a geometrii, zvláště ve vyšších ročnících. Na gymnázium nastoupil na základě zmocnění MŠO ze dne 18. srpna 1927 č. 87131/II 126 . Už 27. srpna 1927 obdržel František Živný dopis od ředitele školy Jána Vitovského, že má „nastúpiť na […] gymnázium od 1. 9. 1927 najneskôr o 8 hodine ráno.“ Jak uvádí školní kronika spišskonovoveského gymnázia, už od svého nástupu se Živný aktivně zapojoval do dění školy. V předvečer Dne svobody – 28. října – se žáci i profesoři hromadně zúčastnili lampiónového průvodu po městě, následující den pak položení základního kamene k památníku generála Milana Rastislava Štefánika 127 ve Spišské Nové Vsi 128 . Sám Živný v prosinci pro žáky své třídy, oktávy, zařídil exkurzi do městské elektrárny a ve dnech 13. – 15. června 1928 spolu s profesory Vlčkem, Dulíkem a Bondyovou exkurzi na výstavu současné kultury v Brně, jíž se zúčastnilo 109 žáků 129 . Organizoval vycházky vlastivědné, např. na Spišský hrad, ale také fyzikálně zaměřené, jako např. exkurzi do košické rozhlasové vysílací stanice pro žáky VII. a VIII. ročníku 130 . Ve dnech 19. – 23. května podnikl se svou třídou výlet do Prahy. Nemajetným žákům odsouhlasil příspěvek na výlet Spolok pre sociálnu pečlivosť o žiactvo (Spolek pro sociální péči o žáky), který na gymnáziu fungoval. Spolek přispíval na ošacení, stravování, ubytování a učební pomůcky zejména nemajetným žákům. Profesor Živný byl hned 125 KORMOŠOVÁ, Ružena. K pôsobeniu profesora Františka Živného na gymnáziu v Spišskej Novej Vsi. Spišská Nová Ves, 2005. (Příloha ke zprávě elektronické pošty ze dne 8. prosince 2005.) 126 Československé reálne gymnázium v Spišskej Novej Vsi. Kronika ústavu 1922 – 1944, s. 108. 127 Milan Rastislav Štefánik (1880 – 1919) - byl nejen vojákem, generálem francouzské armády, letcem, diplomatem a spoluzakladatelem československého státu, ale také astronomem a meteorologem. 128 Byl to pomník největší svého druhu na Slovensku. Jeho výška spolu s podstavcem činila 6,5 m. Autorem byl Andrej Kováčik. Sochu z bronzu dodala firma Franta Anýž z Prahy. Slavnostní odhalení se, podle archivních záznamů, konalo 5. července 1929 pod záštitou československé vlády. 129 Československé reálne gymnázium v Spišskej Novej Vsi. Kronika ústavu 1922 – 1944, s. 120. 130 VII. výročná správa za školský rok 1928-29. Čsl. stát. reálne gymnázium v Spišskej Novej Vsi, 1929, s. 10.

po svém příchodu na školu ustanoven spolkovým pokladníkem. Zkušební praxe Františka Živného byla ukončena 28. března 1929, tím se také uzavřelo jeho uvedení do učitelského stavu 131 . Výnosem MŠO ze dne 22. srpna 1929 č. 103 587/II.-29 byl profesor František Živný přeložen do obvodu zemské školní rady v Brně s právní platností od 1. září 1929 a přidělen na Státní reformní reálné gymnasium v Novém Bohumíně 132 , jehož ředitelem byl profesor Zdeněk Doležil. 3.3.2 Bohumínské začátky Jak sám profesor Živný později vzpomínal, město se mu zpočátku příliš nelíbilo, ale nadchla ho nově postavená školní budova (viz Příloha č. VI) vybavená komplexem místností pro fyziku s posluchárnou a žákovskou pracovnou. Na svou dobu moderně projektovaná střední škola měla dostatek odborných pracoven, z nichž zvláště vynikaly místnosti nejen pro výuku fyziky, ale i chemie, posluchárny, žákovské pracovny a bohaté české profesorské i žákovské knihovny. Tehdy se v Bohumíně vyučovalo na dvou gymnasiích – českém a německém, jež bylo dotováno německými průmyslníky a žákům byl k dispozici i vlastní internát. Profesorský sbor českého gymnasia měl proto snahu ještě zvýšit úroveň výuky i vybavení školy, zvláště budováním sbírek, což však bylo velmi obtížné, zvláště po finanční stránce. Pravidelné státní dotace byly v letech hospodářské krize malé, takže až po roce 1933 díky zrušení jedné z pražských středních škol a převedení části jejího vybavení na bohumínské gymnasium bylo možno vyučovat fyziku komplexně, včetně experimentů a pokusů pro lepší pochopení učiva. Po roce 1930 českému gymnasiu rostl počet studentů a stoupala i úroveň školy – jestliže před uvedeným rokem navštěvovali bohumínské gymnasium žáci, kterým se na ostravských středních školách příliš nedařilo, po roce 1933 nastala opačná situace. Ač byl ředitel školy filolog, plně uznával význam matematiky a přírodních věd a všemožně podporoval každé úsilí o zvýšení jejich úrovně, zejména pokud se jednalo o technické 131 Ref. č. 19512/II-29 z 22.3.1929. 132 Československé reálne gymnázium v Spišskej Novej Vsi. Kronika ústavu 1922 – 1944. s. 144.

vyučoval na Státním reálném gymnasiu na opačném konci republiky – ve Spišské Nové<br />

Vsi na Slovensku 125 .<br />

Na území celého Slovenska ve dvacátých letech <strong>20.</strong> století působilo mnoho českých<br />

učitelů. Nejinak tomu bylo v jeho východní části. Na tehdejší Československé štátne reálne<br />

gymnázium ve Spišské Nové Vsi nastupovalo ve školním roce 1927/1928 pět nových<br />

profesorů. Kromě Živného jimi byli latinářka dr. Emília Bondyová, přeložená<br />

z pelhřimovského gymnázia, Jaroslav Vlček, vyučující chemie a fyziky, který přestoupil<br />

z reálky v Praze VII, dějepisář a latinář Zdenek Bíba, původně na gymnáziu v Trstenej,<br />

a Eugénia Kopcsányiová, suplující profesorka československého jazyka. Profesor Živný<br />

začal vyučovat matematiku, fyziku a geometrii, zvláště ve vyšších ročnících.<br />

Na gymnázium nastoupil na základě zmocnění MŠO ze dne 18. srpna 1927 č. 87131/II 126 .<br />

Už 27. srpna 1927 obdržel František Živný dopis od ředitele školy Jána Vitovského, že<br />

má „nastúpiť na […] gymnázium od 1. 9. 1927 najneskôr o 8 hodine ráno.“ Jak uvádí<br />

školní kronika spišskonovoveského gymnázia, už od svého nástupu se Živný aktivně<br />

zapojoval do dění školy. V předvečer Dne svobody – 28. října – se žáci i profesoři<br />

hromadně zúčastnili lampiónového průvodu po městě, následující den pak položení<br />

základního kamene k památníku generála Milana Rastislava Štefánika 127 ve Spišské Nové<br />

Vsi 128 . Sám Živný v prosinci pro žáky své třídy, oktávy, zařídil exkurzi do městské<br />

elektrárny a ve dnech 13. – 15. června 1928 spolu s profesory Vlčkem, Dulíkem<br />

a Bondyovou exkurzi na výstavu současné kultury v Brně, jíž se zúčastnilo 109 žáků 129 .<br />

Organizoval vycházky vlastivědné, např. na Spišský hrad, ale také fyzikálně zaměřené,<br />

jako např. exkurzi do košické rozhlasové vysílací stanice pro žáky VII. a VIII. ročníku 130 .<br />

Ve dnech 19. – 23. května podnikl se svou třídou výlet do Prahy. Nemajetným žákům<br />

odsouhlasil příspěvek na výlet Spolok pre sociálnu pečlivosť o žiactvo (Spolek pro sociální<br />

péči o žáky), který na gymnáziu fungoval. Spolek přispíval na ošacení, stravování,<br />

ubytování a učební pomůcky zejména nemajetným žákům. Profesor Živný byl hned<br />

125 KORMOŠOVÁ, Ružena. K pôsobeniu profesora Františka Živného na gymnáziu v Spišskej Novej Vsi.<br />

Spišská Nová Ves, 2005. (Příloha ke zprávě elektronické pošty ze dne 8. prosince 2005.)<br />

126 Československé reálne gymnázium v Spišskej Novej Vsi. Kronika ústavu 1922 – 1944, s. 108.<br />

127 Milan Rastislav Štefánik (1880 – 1919) - byl nejen vojákem, generálem francouzské armády, letcem,<br />

diplomatem a spoluzakladatelem československého státu, ale také astronomem a meteorologem.<br />

128 Byl to pomník největší svého druhu na Slovensku. Jeho výška spolu s podstavcem činila 6,5 m. Autorem<br />

byl Andrej Kováčik. Sochu z bronzu dodala firma Franta Anýž z Prahy. Slavnostní odhalení se,<br />

podle archivních záznamů, konalo 5. července 1929 pod záštitou československé vlády.<br />

129 Československé reálne gymnázium v Spišskej Novej Vsi. Kronika ústavu 1922 – 1944, s. 1<strong>20.</strong><br />

130 VII. výročná správa za školský rok 1928-29. Čsl. stát. reálne gymnázium v Spišskej Novej Vsi, 1929,<br />

s. 10.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!