život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn život a dÃlo Äeského uÄitele 20. stoletà - MÄsto BohumÃn
osamostatnění Československa se konala slavnost položení základního kamene k novostavbě gymnázia (viz Příloha č. IV). Vedle zástupce ministerstva školství a národní osvěty, ministerského rady Rudolfa Neuhőfera 114 , se této význačné události zúčastnil jako zástupce zemského prezidenta Šrámka a zemské školní rady slezské také zemský školní inspektor Pavelek, zástupci četných úřadů, spolků, korporací, vojska a průmyslových závodů. Slavnosti se účastnily tisíce obyvatel města i okolních obcí, ale i žáci všech místních škol. Po úvodním zpěvu hudebního sdružení „Smetana“ zahájil oslavy ředitel školy Zdeněk Doležil, který uvítal hosty, zhodnotil význam tohoto dne pro gymnázium i pro město a přečetl pozdravné dopisy. Po něm se ujal slova ministerský rada Neuhőfer, jenž ve svém působivém proslovu zdůraznil osobní radost a uspokojení z národního a kulturního úspěchu českého Bohumínska. Po jeho projevu seznámil ředitel Doležil přítomné s historií gymnázia; pamětní listina s těmito údaji byla poté uložena do pouzdra a staviteli Felklem a Kolářem vložena do základního kamene. Následovaly poklepy na základní kámen, na nichž se podíleli zástupci úřadů a korporací. Slavnost byla ukončena děkovným projevem ředitele Doležila a hudebním přednesem státních hymen. V kronice bohumínského gymnázia je uvedena věta, jejíž závěr vyzdvihuje zcela zásadním způsobem význam této akce. Zdůrazňuje totiž, že slavnost k položení základního kamene byla proniknuta radostnou náladou shromážděných a „rozvinula se v mohutnou manifestaci bohumínského češství.“ (Kronika reálného gymnasia v Novém Bohumíně, 1921–1937). Co se stavby samé týkalo, průtahy v zarážení pilotů způsobily, že do zimy bylo hotovo jen přízemí. Na jaře byly opět zahájeny stavební práce, které ovšem pokračovaly poměrně rychle. Pomalejší bylo až pokládání krovu. Přesto se naděje na vlastní samostatnou budovu, sloužící jen gymnáziu, měnila čím dál více v jistotu, že zanedlouho se bude moci ústav přestěhovat a provizorium skončí. Koncem školního roku byl založen Spolek pro podporování nemajetných studujících, jenž z darů a příspěvků hradil nákupy učebnic do knihovny, sháněl oděvy a obuv na vánoční nadílku chudým studentům, žákům tělesně slabým a podvyživeným přispíval na obědy a v dobách krize zajišťoval i polévku a mléko ostatním studentům. Členové Spolku se svými příspěvky či dary místních i mimoměstských organizací 115 podíleli také 114 Rudolf Neuhőfer (1875 – 1945) – pedagog, pedopsycholog, moravský středoškolský profesor, ministerský rada MŠANO, znalec a překladatel antické filologie a literatury, autor publikací o středním školství a erudovaný odborník na problematiku středního školství v českých zemích i v Evropě (Cach, 1996, s. 58). 115 Mezi donátory Spolku patřil místní odbor Matice osvěty lidové, Beseda, Občanská záložna, okresní úřad i město Nový Bohumín.
na bezplatných lékařských prohlídkách žáků. Na základě těchto každoročních kontrol byli na náklady Spolku žáci vysíláni na zotavenou do prázdninových osad nebo ozdravoven, ať už tuzemských nebo zahraničních 116 . Ve školním roce 1928/1929 se škola stala úplnou střední školou typu reformního reálného gymnázia, neboť v září začali studenti pracovat ve všech osmi ročnících. Byl to také poslední rok, kdy škola pobývala v obecní školní budově u rourovny, opět se stejným počtem tříd jako v roce předchozím. Protože přibyla poslední třída, bylo nutno rozdělit další místnost. Tentokrát se zděnou přepážkou rozdělila na dvě části jedna z učeben v prvním poschodí vedle ředitelny. Tato přestavba ovšem neřešila problém s „létací“ třídou, což se týkalo druhého ročníku, který znovu využíval – pokud to bylo možné – kreslírny. Pro kruté zimní mrazy ministerstvo školství a národní osvěty zastavilo výuku na dobu určitou od 18. do 24. února 1929 117 . Rozhodnutí bylo publikováno i v denním tisku. Dalším, stejně zveřejněným výnosem 118 byly tyto mimořádné zimní prázdniny prodlouženy až do konce února. V uvedeném školním roce proběhly na gymnáziu první zkoušky dospělosti s následujícími výsledky: tři abiturienti a jedna abiturientka byli uznáni dospělými s vyznamenáním, 10 dospělými všemi hlasy, dva dospělými většinou hlasů a jeden z abiturientů byl reprobován 119 na půl roku. Toto rozhodnutí mělo však koncem školního roku tragický následek. Abiturient, který při zkoušce neuspěl, se v noci po zkoušce v bytě své matky zastřelil. Všechny profesory i studenty tato zpráva hluboce zasáhla. Zvláště profesoři velmi litovali, že chlapec neúspěch neunesl, ačkoliv mu při zkoušce vysvětlili, že pokud po půl roce maturitu složí, nemá nic ztraceno ani na vysoké škole zvěrolékařské, na niž chtěl dále studovat. Pro školu samotnou měl tento čin také nepříznivý dopad – bohumínská veřejnost, vzrušená tragickým případem, svalovala všechnu vinu na členy maturitní komise a celý profesorský sbor. Také tím utrpěl výsledný dojem prvních zkoušek dospělosti. Radostnější události byl nezadržitelný postup novostavby (viz Příloha č. III). Po průtazích, způsobených únorovými mrazy, postupovaly řemeslnické práce opět rychlejším tempem. Ale ani to netrvalo dlouho. Stavební dozorce ing. Oldřich Všetička byl odvolán na ministerstvo veřejných prací a stavba se rázem ocitla bez dozoru, takže téměř celý 116 Kronika školní 1921-1938. Uložena ve Státním okresním archivu Karviná. 117 Výnos MŠANO ze dne 16. února 1929, číslo 919 pres. 118 Výnos MŠANO ze dne 22. února 1929, číslo 1040 pres. 119 Student propadl u zkoušky, měl však v daném termínu možnost zkoušku opakovat.
- Page 1 and 2: UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pe
- Page 3 and 4: Děkuji panu Mgr. Pavlu Neumeistero
- Page 5 and 6: 6 Epocha budování socialismu a zl
- Page 7 and 8: Historickými mezníky se při zpra
- Page 9 and 10: přírodovědná a odvětví těles
- Page 11 and 12: yla v době krále Přemysla II. Ot
- Page 13 and 14: a bohumínské panství připadlo v
- Page 15 and 16: k polské 718 osob a k jiným, neko
- Page 17 and 18: Ze smíšené obecné školy vznikl
- Page 19 and 20: akouský císař a český a uhersk
- Page 21 and 22: 1.2.3.2 Elementární školství V
- Page 23 and 24: České školy podlehly polské oku
- Page 25 and 26: školy, kde byl zřízen pro její
- Page 27 and 28: tříletá, od následujícího šk
- Page 29 and 30: letech 57 ). Byly zrušeny volební
- Page 31 and 32: knihy o české minulosti, české
- Page 33 and 34: nezbytné připomenout výsledek za
- Page 35 and 36: svobodu. Toto jejich rozhodnutí lz
- Page 37 and 38: 3 Období mezi dvěma válkami Uzn
- Page 39 and 40: konstruktivismem 88 a funkcionalism
- Page 41 and 42: pro Slezsko a Národní radou 96 T
- Page 43 and 44: Ve zmíněném roce se řešila ot
- Page 45 and 46: oku, týkající se darování stav
- Page 47: výuka přírodních věd a tělesn
- Page 51 and 52: 3.3 Vysokoškolská studia a začá
- Page 53 and 54: po svém příchodu na školu ustan
- Page 55 and 56: šetření nepodnikal - naopak pož
- Page 57 and 58: vzestupu a metodického úspěchu,
- Page 59 and 60: odvětvích se živilo více než 5
- Page 61 and 62: hospodářství na válku 147 . Rok
- Page 63 and 64: kde první písmena tvořila anagra
- Page 65 and 66: kvůli přesídlení Pobaltských,
- Page 67 and 68: naopak hodiny tělocviku, jenž mě
- Page 69 and 70: píše se ve zprávě (Myška, 1964
- Page 71 and 72: a pod dohledem mezinárodní komise
- Page 73 and 74: konfliktu. Stalin rozhodl o připoj
- Page 75 and 76: ve Slezsku bouři protestů, byť n
- Page 77 and 78: 6. Epocha budování socialismu a z
- Page 79 and 80: československých spisovatelů k o
- Page 81 and 82: následující rok: počátkem roku
- Page 83 and 84: 6.2 Období jednotného školství
- Page 85 and 86: Školským zákonem z roku 1953 vzn
- Page 87 and 88: a učitelů místních škol bez p
- Page 89 and 90: Každoročně se ve městě odehrá
- Page 91 and 92: vzdělávací škola. Ta se o něko
- Page 93 and 94: 7. Odkaz Živného ve vzpomínkách
- Page 95 and 96: V rámci přípravy oslav 75. výro
- Page 97 and 98: Závěr V diplomové práci jsem se
osamostatnění Československa se konala slavnost položení základního kamene<br />
k novostavbě gymnázia (viz Příloha č. IV). Vedle zástupce ministerstva školství a národní<br />
osvěty, ministerského rady Rudolfa Neuhőfera 114 , se této význačné události zúčastnil jako<br />
zástupce zemského prezidenta Šrámka a zemské školní rady slezské také zemský školní<br />
inspektor Pavelek, zástupci četných úřadů, spolků, korporací, vojska a průmyslových<br />
závodů. Slavnosti se účastnily tisíce obyvatel města i okolních obcí, ale i žáci všech<br />
místních škol. Po úvodním zpěvu hudebního sdružení „Smetana“ zahájil oslavy ředitel<br />
školy Zdeněk Doležil, který uvítal hosty, zhodnotil význam tohoto dne pro gymnázium<br />
i pro město a přečetl pozdravné dopisy. Po něm se ujal slova ministerský rada Neuhőfer,<br />
jenž ve svém působivém proslovu zdůraznil osobní radost a uspokojení z národního<br />
a kulturního úspěchu českého Bohumínska. Po jeho projevu seznámil ředitel Doležil<br />
přítomné s historií gymnázia; pamětní listina s těmito údaji byla poté uložena do pouzdra<br />
a staviteli Felklem a Kolářem vložena do základního kamene. Následovaly poklepy<br />
na základní kámen, na nichž se podíleli zástupci úřadů a korporací. Slavnost byla ukončena<br />
děkovným projevem ředitele Doležila a hudebním přednesem státních hymen. V kronice<br />
bohumínského gymnázia je uvedena věta, jejíž závěr vyzdvihuje zcela zásadním způsobem<br />
význam této akce. Zdůrazňuje totiž, že slavnost k položení základního kamene byla<br />
proniknuta radostnou náladou shromážděných a „rozvinula se v mohutnou manifestaci<br />
bohumínského češství.“ (Kronika reálného gymnasia v Novém Bohumíně, 1921–1937).<br />
Co se stavby samé týkalo, průtahy v zarážení pilotů způsobily, že do zimy bylo hotovo jen<br />
přízemí. Na jaře byly opět zahájeny stavební práce, které ovšem pokračovaly poměrně<br />
rychle. Pomalejší bylo až pokládání krovu. Přesto se naděje na vlastní samostatnou<br />
budovu, sloužící jen gymnáziu, měnila čím dál více v jistotu, že zanedlouho se bude moci<br />
ústav přestěhovat a provizorium skončí.<br />
Koncem školního roku byl založen Spolek pro podporování nemajetných studujících, jenž<br />
z darů a příspěvků hradil nákupy učebnic do knihovny, sháněl oděvy a obuv na vánoční<br />
nadílku chudým studentům, žákům tělesně slabým a podvyživeným přispíval na obědy<br />
a v dobách krize zajišťoval i polévku a mléko ostatním studentům. Členové Spolku se<br />
svými příspěvky či dary místních i mimoměstských organizací 115 podíleli také<br />
114 Rudolf Neuhőfer (1875 – 1945) – pedagog, pedopsycholog, moravský středoškolský profesor, ministerský<br />
rada MŠANO, znalec a překladatel antické filologie a literatury, autor publikací o středním školství<br />
a erudovaný odborník na problematiku středního školství v českých zemích i v Evropě (Cach, 1996, s. 58).<br />
115 Mezi donátory Spolku patřil místní odbor Matice osvěty lidové, Beseda, Občanská záložna, okresní úřad<br />
i město Nový Bohumín.
Change language