život a dílo českého učitele 20. století - Město Bohumín

výuka přírodních věd a tělesné výchovy. O to radostněji byly všemi přijímány první
viditelné známky činnosti při stavbě nové budovy. Po zdlouhavých jednáních a přípravách
byly konečně 6. července 1927 zahájeny první práce na stavebním pozemku v městském
parku v areálu tzv. bažantnice nedaleko slezských zemských drah. O několik dní později,
11. července, začali dělníci zarážet do bahnité půdy piloty. Ačkoliv bylo jasné, že
k otevření nové budovy zbývá dlouhá řada měsíců, po které se bude ústav tísnit
v dosavadních nedostatečných prostorách, zahájení stavebních prací bylo pro žáky
i profesory vzpruhou 113 .
Ve školním roce 1927/1928 vzrostl počet kmenových tříd na sedm. Jelikož
gymnázium mělo ve školní budově u rourovny k dispozici tentýž počet místností jako
v předchozím školním roce, chyběla učebna pro jednu třídu. První třída byla určena
za třídu „létací“ – pokud bylo volno v kreslírně, pobývali žáci tam, v opačném případě pak
byli v učebnách těch tříd, jež měly hodiny kreslení, rýsování nebo tělocviku. I v tomto
školním roce proběhly inspekce zemského školního inspektora, vládního rady Ferdinanda
Pavelka, a to ve dnech 26. října 1927 a 27. března 1928. Kromě těchto proběhly také
inspekce odborné – pro tělocvik a pro zpěv. V záležitostech vnitřního uspořádání ústavu
navštívil školu již 14. září odborný rada Antonín Hrazdil. Při své návštěvě si prohlédl také
staveniště nového gymnázia. Přes veškeré tyto význačnější události se stále více v běžném
životě školy projevoval nedostatek prostoru v prozatímní budově. Počet učeben byl sice
zvýšen díky adaptacím a přepažením jedné učebny větší, ale dosud nebyl pro žáky
dostatečný. První třída se stále musela stěhovat z místa na místo. Vyučování bylo
nejsložitější zvláště v reálných předmětech. Pro ně chyběly speciální učebny, které se
jakoukoliv provizorní stavební úpravou nedaly nahradit. Zvětšovaly se také sbírky, jež
zaujímaly dva těsné kabinety. V přízemí se o kabinet dělili správci čtyř sbírek s učitelkou
expozitury státní obecné menšinové školy. Kreslírna fungovala zároveň jako rýsovna
i přechodná „domovská“ učebna pro první třídu. Není divu, že za takových podmínek
sledovali pokroky stavby nejen profesoři, ale i sami žáci gymnázia. O prázdninách 1927
bylo zahájeno zarážení betonových pilot do močálovité půdy pozemku a před koncem října
byl již hotov suterén nové školní budovy i s položenými betonovými stropy. Obytná
budova pro ředitele školy, situovaná do těsného sousedství, byla dokonce zastřešena.
28. říjen 1927 byl pro školu dnem velmi podstatným – kromě oslav devátého výročí
113 Kronika školní 1921-1938. Uložena ve Státním okresním archivu Karviná.